Díl třetí
Zařízení školního stravování
§ 39
Školní jídelna
Školní jídelna se zřizuje jako účelové zařízení pro předškolní zařízení a pro školy všech druhů. Zabezpečuje stravování dětí a žáků, učitelů a ostatních pracovníků škol v době jejich pobytu ve škole a spolupůsobí při vytváření racionálních výživových, hygienických a společenských návyků.
§ 40
Jídelna v internátním zařízení
V internátních školách a v internátních výchovných zařízeních je jídelna součástí školy nebo výchovného zařízení; poskytuje celodenní stravování.
§ 41
Středisko
školního stravování
(1) Pro metodické řízení školních a internátních jídelen se zřizují střediska školního stravování.
(2) Krajské středisko školního stravování metodicky řídí okresní střediska školního stravování a školní a internátní jídelny odborně vedené krajským národním výborem a zabezpečuje zvyšování kvalifikace pracovníků těchto jídelen.
(3) Okresní středisko školního stravování metodicky řídí školní a internátní jídelny odborně vedené okresním národním výborem a zabezpečuje zvyšování kvalifikace pracovníků těchto jídelen.
Díl čtvrtý
Ostatní účelová zařízení
§ 42
Školní hospodářství
(1) Školním hospodářstvím se rozumí školní statek, školní polesí, školní rybářství nebo školní zahradnictví.
(2) Školní hospodářství se zřizuje na středních zemědělských technických školách, na středních lesnických technických školách a na středních rybářských technických školách.
(3) Školní hospodářství plní účelové pedagogické poslání spočívající zejména v zajištění praktického výcviku žáků, jejich zájmové odborné činnosti, v rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů a v plnění výrobních a dodávkových úkolů.
§ 43
Technické a materiálové
středisko
Technické a materiálové středisko poskytuje školám pomoc při modernizaci výchovně vzdělávací práce a při vytváření materiálně technické základny pro rozvíjení, zkvalitňování a prohlubování polytechnického vyučování.
§ 44
Školní výpočetní
středisko
Školní výpočetní středisko je účelové zařízení středních škol pro vyučování výpočetní technice; pro učitele středních škol zabezpečuje ve spolupráci s krajským pedagogickým ústavem studijní cykly, kursy, semináře, přednášky a instruktáže o výpočetní technice.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 45
(1) Vláda České socialistické republiky nařízením stanoví, která další školská zařízení mohou národní výbory podle společenské potřeby zřizovat.
(2) Ministerstvo školství vydává obecně závazné právní předpisy o výchovně vzdělávací činnosti předškolních zařízení a školských výchovných zařízení uvedených v tomto zákoně, pokud tato působnost podle zvláštního zákona nepřísluší jinému ústřednímu orgánu státní správy.
(3) Délku studia a studijní plány na lidových školách umění, na lidových školách jazyků a na jazykových školách stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
(4) Podrobnosti o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy stanoví ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
(5) Ministerstvo školství řídí v rozsahu stanoveném vládou České socialistické republiky pokusné ověřování organizace a forem výchovně vzdělávací práce v předškolních zařízeních a ve školských výchovných zařízeních.
§ 46
Tento zákon se vztahuje na školská zařízení spravovaná národními výbory. Ustanovení § 2 až 8 se vztahují i na předškolní zařízení zřizovaná socialistickými organizacemi.
§ 47
Zrušují se
1. § 3, 4 a § 22 až 24 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),
2. § 21 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,
3. vládní vyhláška č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.
§ 48
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Důvodová zpráva
A. Část obecná:
I.
Podle čl. 37 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, přísluší zákonodárná úprava soustavy základních a středních škol Federálnímu shromáždění ČSSR. V souvislosti s tímto ustanovením bylo třeba při realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy vyřešit otázku, jakým způsobem konstituovat předškolní zařízení, školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení, která jsou podle platné právní úpravy součástí československé školské výchovně vzdělávací soustavy.
Soustava základních škol a středních škol je upravena školským zákonem č. 186/1960 Sb. a zákonem o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Předškolní zařízení, školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení nejsou "školami" ve smyslu čl. 37 odst. 3 citovaného ústavního zákona, takže nemohla být proto začleněna do zákona, jímž byla provedena opatření v soustavě základních a středních škol. Protože školství je podle čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. ve výlučné působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, provádí se právní úprava soustavy předškolních zařízení zákonem České národní rady.
II.
Soustavná a cílevědomá výchova dětí předškolního věku a výchova žáků základních a středních škol v době mimo vyučování se podle dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy stává organickou součástí procesu výchovy a vzdělávání.
Předškolní výchova dětí v jeslích a mateřských školách zaujímá v socialistické výchovně vzdělávací soustavě významné místo. Plní nejen sociální funkci tím, že umožňuje stále většímu počtu matek zapojit se do pracovního procesu a účastnit se veřejného života, ale plní také, jak dokazují výzkumy, významné úkoly výchovné v přípravě dětí pro vstup do základní školy.
Ve svém souhrnu výzkumy potvrdily, že v předškolním vývoji dětí jsou značné možnosti a rezervy, že jejich plné využití může mít významný vliv na celkový vývoj a strukturu výchovně vzdělávací soustavy, zejména pak na obsah prvního stupně základní školy, a na zvyšování efektivnosti celého systému výchovy a vzdělávání. Proto se v dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy klade důraz na rozvoj a vysokou úroveň předškolní výchovy dětí zejména v mateřských školách s cílem zajistit všem dětem systematickou a cílevědomou výchovu tak, jak jen to společenské podmínky dovolují. Pro ty děti, které nemají možnost soustavně navštěvovat mateřskou školu, se budou zřizovat přípravná oddělení při mateřských školách ve druhém pololetí školního roku před vstupem do 1. ročníku základní školy; uskutečňuje se poradenská činnost mateřských škol pro rodiče dětí předškolního věku, sjednocující postup mateřské školy a rodiny.
Nový obsah práce s dětmi v mateřských školách a především zabezpečení kvalifikované přípravy všech pětiletých dětí pro vstup do prvního ročníku základní školy umožnil zkrácení prvního stupně základní školy z pěti na čtyři roky, přičemž se na takto zkráceném prvním stupni zavedl nový obsah i struktura učiva.
Školská výchovná zařízení zabezpečují výchovu žáků mimo vyučování; jsou nedílnou součástí naší socialistické výchovně vzdělávací soustavy. Výchova žáků mimo vyučování se uskutečňují výchovnou a vzdělávací činností organizovanou školou mimo povinné vyučování a činností ostatních institucí a organizací, které se podílejí na výchovně vzdělávací práci s dětmi a mládeží. Jejím obsahem je kolektivní výchova, výchova k socialistické angažovanosti, občanská výchova v nejširším slova smyslu a výchova k účelnému využití volného času. Součástí výchovně vzdělávací práce mimo vyučování je i zájmová činnost, která významným způsobem přispívá k výchově a vzdělávání žáků se slabším prospěchem i žáků talentovaných a k ovlivňování a usměrňování žáků při volbě povolání.
Hlavní druhy předškolních zařízení jsou jesle a mateřská škola; dětský útulek je koncipován jako druh, který perspektivně zanikne.
Jesle jsou v odvětovové působnosti ministerstva zdravotnictví. Tento stav se zachovává. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, charakterizuje jesle jako zařízení léčebně preventivní péče a řadí je do kategorie "zvláštních dětských zařízení". Protože jesle jsou současně výchovnými zařízeními, začlenil je školský zákon z r. 1960 do školské soustavy; jsou proto převzaty i do tohoto zákona.
Zatímco jesle byly do školské soustavy pojaty až školským zákonem z r. 1960, byly mateřské školy do soustavy začleněny již říšským zákonem z r. 1869 pod názvem "školky pro opatrování, vychovávání a vyučování dítek, které ještě nejsou povinny do školy choditi". Také školské zákony z r. 1948 a 1953 přejaly mateřské školy do školské soustavy.
Z předcházejících právních úprav předškolní výchovy přejímá zákon osvědčené a progresívní prvky, které doplňuje hlavními úkoly mateřských škol, vyplývajícími z dokumentu o rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, z nichž nejvýznamnější je příprava dítěte předškolního věku pro vstup do základní školy (na povinnou školní docházku). Tento úkol mateřských škol vyjadřuje zákon tím, že
a) obsahuje ustanovení o přednostním přijímání pětiletých dětí do mateřské školy,
b) přebírá institut tzv. přípravných oddělení, k jejichž zřizování ve druhém pololetí školního roku přistoupila praxe v uplynulých letech a která se osvědčila jako vhodná forma přípravy těch dětí, které z různých důvodů nemohou pravidelně docházet do mateřské školy.
Zákon zachovává i dosavadní institucionální systém předškolní výchovy. Převzetí právní úpravy dosavadního zařízení jesle - mateřská škola do zákona o školských zařízeních umožnilo zrušit vládní vyhlášku č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.
Pokud jde o právní úpravu školských výchovných zařízení školský zákon z r. 1948 pojal do školské soustavy pouze domovy mládeže jako internátní zařízení pro studující mládež a družiny mládeže (dnešní školní družiny) jako zařízení výchovná a sociální. školský zákon z r. 1953 značně rozšířil výčet školských výchovně vzdělávacích zařízení. Do školské soustavy zakotvil již tradiční družiny mládeže, dále nově vzniklé pionýrské domy, dětské domovy, které se tak dostaly ze sféry sociální péče, a "jiná mimoškolní výchovná zařízení". Touto otevřenou dikcí zákon umožňoval perspektivní vznik dalších mimoškolních výchovných zařízení. Naproti tomu školský zákon z r. 1960 v § 24 odst. 2 stanoví, že "úkoly mimoškolní výchovy vedle škol s celodenní péčí a škol internátních plní mimoškolní výchovná zařízení". Tato mimoškolní výchovná zařízení však blíže nespecifikuje. V důvodové zprávě k § 24 se uvádí: "Dosud jsou zřizována tato mimoškolní výchovná zařízení: družiny mládeže, domy pionýrů a mládeže (stanice), žákovské a učňovské domovy (internáty), dětské domovy a dětská zotavovací zařízení a ústavy sociální péče pro tělesně vadnou mládež..... K mimoškolním sociálním a zároveň i výchovným zařízením patří školní jídelny."
Některá školská výchovná zařízení školský zákon z r. 1960 konstituoval ve zvláštním ustanovení zřejmě s ohledem na jejich celospolečenský význam (lidové školy umění v § 22, lidové školy jazyků v 23). Přesto je nesporné, že také školský zákon z r. 1960 zcela jednoznačně prohlásil školská výchovná zařízení (v tehdejší terminologii označovaná jako školní a mimoškolní výchovná zařízení), i když je až na dvě výjimky nespecifikoval, za součást školské soustavy. Je to patrné i z ustanovení § 2 písm. b) citovaného zákona. Je tedy jen logickým a zákonitým vyvrcholením dosavadního vývoje této problematiky, přejímají-li se školská výchovná zařízení, která v průběhu svého vývoje vytvořila logicky uspořádanou soustavu, i do zákona o školských zařízeních. Rozvoj těchto zařízení, který nastal v posledních letech, a to nejen co do kvality jednotlivých druhů a typů zařízení, ale i z hlediska typologie, vedl ke vzniku nadřazených pojmů, označujících vždy několik typů nebo druhů určitého zařízení. Zařazení těchto nadřazených pojmů do zákona bylo nutné i z hlediska strukturálního; usnadňuje obecnou orientaci v problematice.
III.
V souvislosti s demografickým vývojem a rozvojem vzdělanosti se ve smyslu dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy a v souladu s plánem 6. pětiletky počítá s růstem kapacit mateřských škol pro dalších 125 tisíc dětí. Ve školních jídelnách vzroste počet stravovaných dětí a žáků o cca 250 000. Počet lůžek v domovech mládeže vzroste cca o 3 700.
V 7. pětiletce se vzhledem k demografickému vývoji růst počtu dětí v mateřských školách zpomalí. Ve školních jídelnách vzroste počet stravovaných dětí a žáků o 140 tisíc. Počet lůžek v domovech mládeže vzroste o cca 3 000.
Další uvolňování žen do pracovního procesu a zkvalitnění přípravy dětí pro vstup do základní školy vyžaduje, aby se v 6. pětiletce intenzívně pokračovalo v rozšiřování kapacit mateřských škol. Při výstavbě a provozu mateřských škol se počítá s výraznější účastí podniků a zemědělských závodů a se zajišťováním provozu mateřských škol socialistickými organizacemi a to tak, aby podíl dětí umístěných v závodních mateřských školách vzrostl z necelých 10 % v roce 1975 na 17 % v roce 1985. To předpokládá výstavbu závodních a družstevních mateřských škol a zajišťování jejich provozu potřebnými pracovními silami z plánu práce hospodářských a družstevních organizací. Více se využije sdružování finančních prostředků a zdrojů k těmto účelům. Tato společenská potřeba je v zákoně vyjádřena tím, že socialistické organizace budují předškolní zařízení z vlastních prostředků.
Předpokládaný růst kapacit mateřských škol v průběhu 6. pětiletky umožní, aby koncem 6. pětiletky bylo v mateřských školách umístěno více než 80 % tří až pětiletých dětí a koncem 7. pětiletky 85 % těchto dětí. Tím by byl dlouhodobý záměr pléna ÚV KSČ z července 1973 nejenom splněn, ale i překročen.
Zvýšené výdaje spojené s právní úpravou školských účelových zařízení budou hrazeny v rámci prostředků na další realizaci čs. školské výchovně vzdělávací soustavy. U ostatních školských zařízení zvýšené výdaje nevzniknou.
B. Část zvláštní
K § 1:
Ustanovení odstavce 1 obecně charakterizuje úkoly školských zařízení. Ustanovení odstavce 2 konstituuje školská zařízení jako součást školské výchovně vzdělávací soustavy. Zařízení, jimiž socialistická společnost zajišťuje výchovné a vzdělávací úkoly, které přesahují rámec výchovně vzdělávací činosti škol, nebo odbornou pomoc školským institucím, žákům, jejich rodičům i pedagogickým pracovníkům, popřípadě hmotnou péči o žáky, vytvořila postupně účelně uspořádanou soustavu. Pro všechny kategorie těchto zařízení zákon zavádí souborný název "školská zařízení".
Školská zařízení zákon vnitřně člení (podle úkolů a poslání určité skupiny zařízení) na předškolní zařízení, školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení.
K § 2:
Ustanovení uvádí základní úkoly předškolní výchovy; zdůrazňuje význam přípravy dětí předškolního věku na povinnou školní docházku.
K § 3:
Ustanovení vymezuje druhy předškolních zařízení.
K § 4:
Podle dosavadní právní úpravy jsou jesle v působnosti ministerstva zdravotnictví. Tento stav zůstane zachován.
Jesle jako zdravotnická zařízení jsou současně zařízeními výchovnými, proto se začleňují - jako ostatní předškolní zařízení - do školské soustavy.
K § 5:
Dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy poukazuje na význam přípravy dítěte předškolního věku pro vstup do základní školy. Ustanovení o přednostním přijímání dětí, které dosáhly nejméně pěti let věku, do mateřské školy zdůrazňuje význam přípravy dětí na povinnou školní docházku.
Ustanovení odstavce 2 umožňuje určit dobu provozu v mateřských školách v souladu se společenskými potřebami. Pokud zákon uvádí, že mateřské školy se zřizují především jako mateřské školy s celodenní péčí, jsou tím míněny jen takové mateřské školy, které poskytují dětem výchovnou péči po dobu, po kterou jsou zákonní zástupci zaměstnáni (zpravidla od 7.00 hod. do 17.00 hod.). Podrobnosti o tom stanoví prováděcí předpisy vydané podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) zákona České národní rady o státní správě ve školství.
Přestože do mateřských škol budou pětileté děti napříště přijímány přednostně, nedá se předpokládat, že do mateřských škol budou přijaty všechny děti pětileté. Zákon proto přebírá institut tzv. přípravných oddělení, k jejichž zřizování praxe v uplynulých letech již přistoupila; přípravná oddělení se osvědčila jako vhodná forma předškolní přípravy těch dětí, které z různých důvodů nemohou pravidelně docházet do mateřské školy.
Závažným problémem je povinná docházka postižených dětí do mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči. Podle čl. 26 odst. 3 Ústavy ČSSR zabezpečuje společnost všem dětem a mládeži veškeré možnosti k všestrannému rozvoji tělesných i duševních schopností. Tento rozvoj je zajišťován péčí rodiny, státu a společenských organizací. Rodina však nemá, především pro nedostatek potřebných odborných znalostí, možnost zabezpečit všestranný rozvoj smyslově postižených dětí předškolního věku v takovém rozsahu, aby se mohly úspěšně vzdělávat na základní škole. Proto socialistická společnost přejímá povinnost připravit smyslově postižené dítě na povinnou školní docházku formou povinné docházky těchto dětí do mateřské školy. Ustanovení § 4 odst. 2 dosud platného školského zákona již umožňovalo, aby vláda prohlásila docházku dětí se smyslovými, duševními a tělesnými vadami do mateřské školy pro tyto děti ve věku od tří let za povinnou. V praxi však toto ustanovení nebylo naplněno. Ukázalo se, že pro některé druhy vad není toto opatření nutné. Ustanovení odstavce 5 zákona o školských zařízeních vychází ze zkušeností uplynulých let. Povinná docházka do mateřské školy se stanoví jen pro děti smyslově postižené ve věku od pěti let. Protože pro zavedení této právní povinnosti zatím ještě nejsou vytvořeny potřebné podmínky, ponechává se vládě, aby stanovila počátek účinnosti tohoto opatření.
K § 6:
Společné zařízení jeslí a mateřské školy jako zařízení zřizované zpravidla ve společné budově se společnou správou se v praxi osvědčilo. Podobně jako jesle a mateřskou školu budou moci i společné zařízení jeslí a mateřské školy zřizovat vedle národních výborů i jiné socialistické organizace. V podstatě se přebírá právní úprava společného zařízení jeslí a mateřské školy, jak je vyjádřena ve vládní vyhlášce č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách. Pracovně právní vztahy v tomto zařízení jsou řešeny v souladu se zákoníkem práce. Společné zařízení jeslí a mateřské školy odborně vedou orgány školské správy. Jestliže je ředitelkou tohoto "spojeného" zařízení pracovnice s pedagogickou kvalifikací, je zástupkyní ředitelky dětská sestra. Je-li ředitelkou dětská sestra, je zástupkyní učitelka mateřské školy.
Společné zařízení se provozuje jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní. Mohou v něm být zřízeny i třídy bez celodenní péče (např. pro děti, jejichž matky jsou zaměstnány jen polodenně).
K § 7:
Dětský útulek se zřizuje v místech, kde nejsou podmínky pro zřízení mateřské školy (např. pro děti sezónních pracovníků). Dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy s institucí typu dětského útulku perspektivně nepočítá.
K § 8:
Jesle, mateřskou školu, společné zařízení jeslí a mateřské školy a dětský útulek budou moci jako dosud zřizovat a náklady na ně částečně hradit kromě národních výborů i socialistické organizace (§ 30 odst. 1 školského zákona). Na předškolní zařízení zřizovaná socialistickými organizacemi se vztahují předpisy platné pro územní předškolní zařízení (tj. zařízení zřizované národními výbory).
Zřizování a provoz závodních a družstevních předškolních zařízení dosud upravovaly zásady vlády České socialistické republiky, schválené usnesením vlády č. 234 ze dne 25. září 1974.
Ustanovení odstavce 1 stanoví, že socialistické organizace budují ze svých prostředků pro děti svých pracovníků předškolní zařízení. Podrobnosti o zřizování a provozu předškolních zařízení zřizovaných socialistickými organizacemi má stanovit vláda ČSR nařízením. Tato úprava odstraňuje dosavadní nejistotu v této otázce a přispívá k odstranění nedostatku kapacit v mateřských školách. Pokud jde o národní výbory, postupují při úhradě nákladů na předškolní zařízení také podle směrnic federálního ministerstva financí uveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 1/1974.
K § 9:
Ustanovení vymezuje vnitřní členění školských výchovných zařízení, odvozené z úkolů a poslání jednotlivých výchovných zařízení.
K § 10:
Ustanovení taxativně vyjmenovává školská výchovná zařízení, určená zájmovému studiu žáků základních škol, základních devítiletých škol, žáků středních školy a dospělých ve vyjmenovaných oborech.
K § 11:
Úkoly lidových škol umění jsou v zákoně nově formulovány; odpovídají změnám v pojetí práce škol, ke kterým došlo v uplynulých letech.
Ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 186/1960 Sb., kterým se upravuje vybírání příspěvků od žáků lidových škol umění a od žáků jiných zařízení zůstává nedotčeno.
K § 12:
Zákon upravuje právní postavení školských ústavů umělecké výroby a specifikuje jejich úkoly. Dosud byl zřízen jediný ústav v Praze, který je přímo řízen ministerstvem školství ČSR. Ústav je výchovně vzdělávacím zařízením svého druhu, se specifickým posláním v některých druzích umělecké výroby a uměleckého řemesla. Jde o druhy, které jsou nečetně zastoupeny a jejichž nositelé jsou rozptýleni po celém území ČSR (např. lidové krajkářství).
Příslušný stupeň vzdělání poskytuje střední odborná uměleckořemeslná škola, která je součástí ústavu. V ostatních formách výchovy a výuky (především v kursech, které ústav organizuje v jednotlivých oborech své činnosti) jde o studium, o jehož absolvování vydává ústav osvědčení.
K § 13:
Zákon v podstatě přejímá právní úpravu lidových škol jazyků vyjádřenou v § 23 školského zákona č. 186/1960 Sb.
K § 14:
Zákonem se do školské soustavy začleňují jazykové školy, které v praxi existují; jejich činnost je upravena jen nižší právní normou.
K § 15:
Dosud byl zřízen jen Státní ústav těsnopisný v Praze, který vyvíjel svou činnost na základě statutu.
Vzhledem k závažnosti úkolů těchto ústavů, zejména v oboru těsnopisu a psaní na stroji, se ústavy začleňují do tohoto zákona.
K § 16:
Školská zotavovací zařízení, jimiž jsou školy v přírodě, mají ve školství dlouholetou tradici. Jejich zdravotně preventivní význam neustále stoupá, zejména pro žáky škol z oblastí se silnými exhalacemi zdraví škodlivých látek.
Školy v přírodě se provozují ve stálých objektech národních výborů nebo v objektech k tomu účelu najatých.
Zákon umožňuje zřizovat a spravovat tato zařízení i mimo územní obvod národního výboru, ve zdravotně příznivém prostředí. Ustanovení odst. 3 poněkud modifikuje ustanovení § 5 zákona č.69/1967 Sb., o národních výborech. Tato právní úprava je však v souladu s působností České národní rady a společensky je plně zdůvodněna.
K § 17:
Zákon rámcově vymezuje úkoly výchovy žáků základních škol, základních devítiletých škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a středních škol v době mimo vyučování. Rámcově vymezuje též činitele podílející se na organizaci výchovy mimo vyučování, z nichž mají významnou úlohu i školská výchovná zařízení.
K § 18:
Ustanovení obsahuje výčet mimoškolních výchovných zařízení. Podle § 29 zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol je školní družina, školní klub, školní knihovna, internát a domov mládeže součástí školy. Za podmínek stanovených v § 20 odst. 2, § 21 odst. 2, § 22 odst. 2 tohoto zákona se mohou školní družiny, školní kluby, školní knihovny a domovy mládeže zřídit i jako samostatná mimoškolní výchovná zařízení.
K § 19:
Domy pionýrů a mládeže a příslušné druhy stanic jsou od počátku své existence spjaty s dětskou a mládežnickou společenskou organizací. V zájmové činnosti dětí a mládeže okresní domy metodicky usměrňují místní domy, krajské domy metodicky usměrňují okresní domy, Ústřední dům pionýrů a mládeže metodicky usměrňuje krajské domy.
Domy plní úkoly metodických pracovišť též pro Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže a Socialistický svaz mládeže a napomáhají při výchově funkcionářů pro tuto organizaci. Proto se příslušné stupně řídicích orgánů Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a Socialistického svazu mládeže podílejí na řízení domů a stanic tím, že stanoví obsahovou náplň těch činností domů a stanic, které se týkají metodické pomoci těmto organizacím, a podílejí se i na kontrole těchto zařízení. Ústřední dům pionýrů a mládeže zřizuje ministr školství podle ustanovení § 7 zákona o rozpočtových pravidlech.
K § 20:
Na základní škole, na základní devítileté škole a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se zřizuje školní družina a školní klub jako součást školy. Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný vážný důvod, je možno školní družinu a školní klub zřídit pro žáky dvou a více škol, a to jako samostatné výchovné zařízení.
V přechodném období, v němž bude klesat počet ročníků na základní devítileté škole a narůstat počet ročníků na základní škole, slouží pro žáky základní devítileté školy a pro žáky základní školy školní družina a školní klub jako společná součást pro oba typy škol. Obě školy jsou zpravidla ve společné budově, pod společnou správou.