Česká národní rada 1978
III. volební období
36
Vládní návrh
zásad zákona České národní rady
o školských zařízeních
Obsah (přehled zásad)
I.
1. zásada Účel zákona
2. zásada ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ
II. PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ
3. zásada Předškolní výchova
4. zásada Předškolní zařízení
5. zásada jesle
6. zásada Mateřská škola
7. zásada Jesle a mateřská škola se společnou správou
8. zásada Dětský útulek.
III. ŠKOLSKÁ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ
9. zásada Výchova mimo vyučování.
10. zásada Školská výchovná zařízení
11. zásada Zařízení pro zájmové studium
12. zásada Lidová škola umění
13. zásada Školský ústav umělecké výroby.
14. zásada Lidová škola jazyků, jazyková škola
15. zásada Těsnopisný ústav.
16. zásada Škola v přírodě
17. zásada Mimoškolní výchovná zařízení (domy pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých techniků)
18. zásada Školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy
19. zásada Dětský domov.
20. zásada Zvláštní výchovná zařízení
21. zásada Výchovný ústav s léčebným režimem
22. zásada Diagnostické ústavy
IV. ŠKOLSKÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ
23. zásada Školská účelová zařízení
24. zásada Zařízení výchovného poradenství
25. zásada Krajský pedagogický ústav, okresní pedagogické středisko
26. zásada Školní hospodářství
27. zásada Školní jídelna a internátní jídelna, středisko školního stravování.
28. zásada Technické a materiálové středisko 29. zásada Závěrečná ustanovení.
Zásady zákona České národní rady o školských zařízeních.
I.
1. Účel zákona
Školská zařízení jsou součástí školské výchovně vzdělávací soustavy.
Zásady zákona stanoví úkoly školských zařízení a jejich postavení ve školské Výchovně vzdělávací soustavě.
Soustava základních škol a středních škol je upravena zákonem Federálního shromáždění o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání. Vysoké školy a jejich zařízení jsou upraveny zákonem č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
Zásady zákona vymezují úkoly školských zařízení, která jsou v působnosti národních výborů, a jejich postavení ve školské výchovně vzdělávací soustavě.
2. ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ
Školská zařízení tvoří
a) předškolní zařízení (zásada č. 5 až 8),
b) školská výchovná zařízení (zásada č. 12 až 22),
c) školská účelová zařízení (zásada č. 24 a 28).
Podle čl. 37 odst. 3 zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, přísluší zákonodárná úprava soustavy základních a středních škol Federálnímu shromáždění.
Předškolní zařízení, školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení nejsou "školami" ve smyslu čl. 37 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. a nemohla být proto začleněna do zákona Federálního shromáždění, jímž byla konstituována soustava základních a středních škol.
Předškolní zařízení, jimiž jsou jesle, mateřské školy a dětské útulky, byly zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon) začleněny do školské soustavy. Pokud jde o mateřské školy, byly do školské soustavy začleněny již ve školských zákonech z r. 1948 a z r. 1953. Jesle byly do školské soustavy pojaty až školským zákonem z roku 1960.
Pokud jde o školská výchovná zařízení, pojal školský zákon z r. 1948 do školské soustavy pouze domovy mládeže a družiny mládeže jako "zařízení výchovná a sociální". Školský zákon z r. 1953 zakotvil do soustavy družiny mládeže, pionýrské domy, dětské domovy a "jiná mimoškolní výchovná zařízení". Školský zákon z r. 1960 konstituoval v § 24 mimoškolní výchovná zařízení, aniž by je blíže specifikoval. V důvodové zprávě k § 24 jsou jako mimoškolní výchovná zařízení uváděny družiny mládeže, domy pionýrů a mládeže (stanice), žákovské a učňovské domovy (internáty), dětské domovy a dětská zotavovací zařízení, ústavy sociální péče pro tělesně vadnou mládež a školní jídelny. Kromě toho má školský zákon specifická ustanovení o lidových školách umění (§ 22) a o lidových školách jazyků (§ 23).
Školská účelová zařízení mají ve školství dlouholetou tradici. Ve školském zákoně nejsou zakotvena, z jejich existence však vychází zákon o národních výborech (§ 20). Posláním těchto zařízení je pomáhat školám plnit jejich výchovně vzdělávací úkoly.
Vzhledem k provedené dělbě působnosti mezi federací a oběma republikami v otázkách školství se navrhuje provést právní úpravu předškolních zařízení, školských výchovných zařízení a školských účelových zařízení zákonem České národní rady a zákonem Slovenské národní rady.
II. PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ
3. Předškolní výchova
Předškolní výchova vytváří základy vědomostí a dovedností dětí, rozvíjí jejich řeč, myšlení a zájem o hru, o přiměřenou práci a učení. Podílí se na vytváření návyků společenského chování a kázně, kolektivního soužití, rozvíjí estetické vnímání a estetické cítění dětí, vede je k samostatnosti a k soustavné péči o zdraví a tělesnou kulturu. Dovršením předškolní výchovy je příprava dětí pro vstup do základní školy. Předškolní výchovu dětí zabezpečují v těsné spolupráci rodina a předškolní zařízení uvedená v zásadách č. 5 až 8.
V zásadě jsou demonstrativním způsobem uvedeny úkoly předškolní výchovy dětí. Zásada zdůrazňuje význam přípravy dětí na povinnou školní docházku.
4. Předškolní zařízení
Předškolními zařízeními jsou jesle, mateřská škola a dětský útulek.
Národní výbory, ústřední orgány státní správy, ostatní ústřední orgány a socialistické organizace vytvářejí podmínky pro rozvoj předškolních zařízení.
Osobní náklady na pedagogické pracovníky a na zdravotnické pracovníky a věcné náklady spojené s poskytováním výchovné a zdravotnické péče o děti hradí v jeslích a mateřských školách zřizovaných socialistickými organizacemi národní výbory. Ostatní náklady hradí socialistické organizace.
Zásada stanoví druhy předškolních zařízení. Jesle, mateřské školy a společné zařízení jesle-mateřská škola budou moci jako dosud zřizovat a náklady na ně částečně hradit kromě národních výborů i socialistické organizace (§ 30 odst. 1 školského zákona). Na mateřské školy zřizované socialistickými organizacemi se vztahují předpisy platné pro územní mateřské školy (tj. mateřské školy zřizované národními výbory).
5. Jesle
Jesle pečují o zdravý tělesný a duševní vývoj a o harmonický rozvoj dětí do věku tří let.
Podle současné právní úpravy jsou jesle v odvětvové působnosti ministerstva zdravotnictví. Tento stav zůstane zachován.
Jesle jsou zařízeními výchovnými, proto se začleňují - jako ostatní předškolní zařízení - do školské soustavy.
6. Mateřská škola
Mateřská škola v návaznosti na výchovu dítěte v rodině a v jeslích všestranně rozvíjí osobnost dítěte ve věku od tří do šesti let a připravuje je pro vstup do základní školy. Do mateřské školy se přednostně přijímají pětileté děti.
Mateřské školy se zřizují především jako mateřské školy s celodenní péčí; mohou být zřizovány i jako školy internátní. Mateřské školy internátní poskytují dětem předškolní výchovu po celý týden nebo po celý rok.
V mateřských školách s celodenní péčí a v mateřských školách internátních se mohou zřizovat třídy bez celodenní péče a třídy pro děti lehce mentálně, smyslově nebo tělesně postižené nebo pro děti s lehčími vadami řeči.
Pro děti, které nemohou do mateřských škol pravidelně docházet a které mají ve školním roce, v němž dosáhnou věku šesti let, zahájit povinnou školní docházku, se při mateřských školách zřizují ve druhém pololetí předcházejícího školního roku přípravní oddělení, v nichž se drti připravuji na povinnou školní docházku. Docházka pětiletých dětí do přípravných oddělení není povinná.
Pro děti mentálně nebo smyslově nebo tělesně postižené a pro děti s vadami řeči se zřizují mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči. Pro děti nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují mateřské školy při zdravotnických zařízeních.
V zájmu příznivého vývoje smyslově postižených dětí předškolního věku je docházka těchto dětí ve věku od pěti let do mateřských škol povinná. Vláda České socialistické republiky nařízením stanoví počátek účinnosti tohoto opatření.
Dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy zdůrazňuje význam přípravy dítěte pro vstup do základní školy. Opatřením podporujícím přípravu dětí předškolního věku na povinnou školní docházku je ustanovení o přednostním přijímání pětiletých dětí.
Přestože do mateřských škol budou pětileté děti napříště přijímány přednostně, nedá se předpokládat, že do mateřských škol budou přijaty všechny děti pětileté.
Zásada proto přebírá institut tzv. přípravných oddělení, k jejichž zřizování praxe v uplynulých letech přistoupila; přípravná oddělení se osvědčila jako vhodná forma předškolní přípravy těch dětí, které z různých důvodů nemohou pravidelně docházet do mateřské školy.
Pro zákonné zástupce dětí docházejících do mateřské školy a zapsaných do prvního ročníku základní školy budou mateřské školy organizovat semináře zaměřené k přípravě dětí na práci v základní škole. Pro zákonné zástupce dětí nedocházejících do mateřské školy budou mateřské školy organizovat besedy a přednášky o zabezpečení všestranného harmonického rozvoje dětí v předškolním věku.
Navrhovaná právní úprava v podstatě přebírá i dosavadní institucionální systém předškolní výchovy. Předpokládá se, že pro mateřské školy a pro jesle bude vydán Program výchovné práce v mateřských školách a v jeslích, který má (podobně jako učební osnovy na základních a středních školách) rámcově vymezit obsah činnosti v jednotlivých složkách výchovné práce.
Závažným problémem je docházka postižených dětí do mateřských škol pro děti vyžadující zvláštní péči.
Školský zákon č. 186/1960 Sb. v ustanovení § 4 odst. 2 umožňoval, aby vláda prohlásila docházku dětí do mateřských škol za povinnou. Praxe pak několikrát usilovala o naplnění tohoto ustanovení, ale k jeho realizaci, především z ekonomických důvodů nedošlo. Proto zásada konstituuje docházku pětiletých smyslově postižených dětí do mateřských škol jako povinnou, ale účinnost tohoto opatření má stanovit nařízením vláda ČSR se zřetelem k souvisejícím okolnostem (kapacita mateřských škol, ekonomická situace atd.).
Mateřské školy pro postižené děti se zpravidla zřizují v místech, kde jsou zřízeny základní (základní devítileté) školy pro tuto mládež.
7. Jesle a mateřská škola se společnou správou
Jesle a mateřská škola se mohou zřizovat se společnou správou, jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní.
Jesle a mateřská škola jako zařízení zřizované zpravidla ve společné budově, se společnou správou, se v praxi osvědčilo. Podobně jako jesle a mateřskou školu, budou moci i společné zařízení jesle
- mateřská škola zřizovat vedle národních výborů i jiné socialistické organizace.
Zásada v modifikované podobě v podstatě přebírá právní úpravu společného zařízení jesle - mateřská škola, jak je vyjádřena ve vládní vyhlášce č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.
Pracovně právní vztahy v těchto zařízeních jsou řešeny v souladu se zákoníkem práce. Společné zařízení jesle - mateřská škola zřizují, zrušují a odborně vedou orgány školské správy. Jesle ve společném zařízení metodicky řídí orgány zdravotnické správy. Jestliže je ředitelkou společného zařízení pracovnice s pedagogickou kvalifikací, je zástupkyní ředitelky dětská sestra. Je-li ředitelkou dětská sestra, je zástupkyní učitelka mateřské školy.
Společné zařízení se provozuje jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní. Mohou v něm být zřízeny i třídy bez celodenní péče (např. pro děti, jejichž matky jsou zaměstnány jen polodenně).
8. Dětský útulek
V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení mateřské školy, se zřizuje dětský útulek.
Dětský útulek plní, s přihlédnutím k místním podmínkám, úkoly mateřské školy.
Dětský útulek se zřizuje v místech, kde nejsou podmínky pro zřízení mateřské školy (např. pro děti sezónních pracovníků). Dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy s institucí typu dětského útulku perspektivně nepočítá. Dětský útulek se do školské soustavy začleňuje jen na přechodnou dobu.
III. ŠKOLSKÁ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ
9. Výchova mimo vyučování
Výchova mimo vyučování tvoří organickou jednotu se školní výchovou. Jejím úkolem je poskytnout žákům po vyučování aktivní odpočinek, rozvíjet jejich osobité schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na společenském životě přiměřené jejich věku a pomáhat jim při přípravě na vyučování. Výchova mimo vyučování přispívá i k uvědomělé volbě povolání.
Výchova mimo vyučování se uskutečňuje především různými druhy zájmové činnosti. Na základní škole, na základní devítileté škole a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou specifickou formou výchovy mimo vyučování školní družiny a školní kluby, na středních školách domovy mládeže.
Výchovu mimo vyučování organizují školy, Socialistický svaz mládeže a jeho Pionýrská organizace, další společenské organizace a školská výchovná zařízení uvedená v zásadě č. 10.
Zásada rámcově vymezuje úkoly výchovy žáky základních škol, základních devítiletých škol a středních škol v době mimo vyučování. Rámcově vymezuje též činitele podílející se na organizaci výchovy mimo vyučování, z nichž mají významnou úlohu i školská výchovná zařízení uvedená v dalších zásadách.
Výchovu mimo vyučování na základních (základních devítiletých) školách a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují žákům zejména školní družiny a školní kluby, na středních školách domovy mládeže.
Organizace a činnost těchto součástí škol jsou upraveny zákonem o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání.
10. Školská výchovná zařízení
Školskými výchovnými zařízeními jsou zařízení pro zájmové studium, školy v přírodě, mimoškolní výchovná zařízení a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, uvedená v dalších zásadách.
Pokud se součást školy, zřizovaná podle zvláštního zákona, zřídí jako samostatné zařízení, vztahují se na toto zařízení ustanovení o školských výchovných zařízeních.
Školský zákon č. 186/1960 Sb. v § 24 odst. 2 uvádí, že "úkoly mimoškolní výchovy vedle škol s celodenní péčí a škol internátních plní mimoškolní výchovná zařízení". Tato zařízení však blíže nespecifikuje. Pouze v důvodové zprávě k § 24 je uveden výčet zařízení dosud zřizovaných.
Při vydávání obecně závazných právních předpisů upravujících organizaci mimoškolních výchovných zařízení proto docházelo k potížím, vyplývajícím jednak z toho, že školský zákon tato zařízení nespecifikoval a nebylo proto jasné, zda v konkrétním případě jde o "mimoškolní výchovné zařízení" ve smyslu školského zákona, jednak z toho, že školský zákon nezmocňoval ministerstvo školství k vydání předpisy pro jejich činnost a organizaci.
Proto se v následujících zásadách uvádí výčet školských zařízení.
Zákon o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání umožňuje, aby se i součásti škol (školní družina, školní klub, školní knihovna, domov mládeže, popř. jiné) zřizovaly jako školská výchovná zařízení. Tuto možnost vyjadřuje druhý odstavec zásady.
11. Zařízení pro zájmové studium
Zájmovému studiu umění slouží lidové školy umění a školské ústavy umělecké výroby, zájmovému stadiu jazyků lidové školy jazyků a jazykové školy, zájmovému studiu stenotypistiky a psaní strojem těsnopisné ústavy (zásada č. 12 až 15).
Zásada taxativně vyjmenovává školská výchovná zařízení, určená zájmovému studiu žáků základních škol, základních devítiletých škol, žáků středních škol a dospělých ve vyjmenovaných oborech.
Zásada v podstatě přejímá dosavadní právní úpravu.
12. Lidová škola umění
Lidová škola umění se podílí na rozvíjení osobitých vloh, schopnosti a nadání dětí a mládeže, popřípadě dospělých formou zájmové výchovy a výuky v oblasti umění a účastí na společenském životě. Poskytuje základy odborného vzdělání v hudebním, tanečním, literárně dramatickém (divadelním a loutkářském) a výtvarném oboru; zvláště nadané žáky připravuje v rozšířeném vyučování k dalšímu studiu na uměleckých školách.
Lidová škola umění organizuje studium přípravné, určené především pro žáky prvního stupně základní (základní devítileté) školy, studium základní, které navazuje na studium přípravné, a kursy pro dospělé. Do přípravného studia mohou být výjimečně přijaty mimořádně hudebně nadané děti předškolního věku.
Ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 186/1960 Sb., o vybírání příspěvků od žáků lidových škol umění a od žáků jiných zařízení zůstává nedotčeno.
13. Školský ústav umělecké výroby
Školský ústav umělecké výroby (dále jen "ústav") svou výchovnou a vzdělávací činností pečuje o udržování tradičních a rozvíjení nových výtvarných projevů, technik a praktických poznatků v oborech lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel.
Své poslání ústav uskutečňuje zejména
a) zájmovou výchovou a výukou žáků a dospělých, zaměřenou na oblast lidové umělecké výroby,
b) odbornou výchovou a výukou žáků a dospělých pro potřebu socialistických organizací zabývajících se lidovou uměleckou výrobou a uměleckými řemesly, pokud není zajišťována příslušnými středními školami,
c) tvorbou návrhů, vzorů a technické dokumentace potřebných k zájmové i odborné výchově a výuce žáků a dospělých v oblasti lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel,
d) materiálně technickým a ekonomickým zajišťováním této činnosti.
Ústav plní své úkoly prostřednictvím bezplatných kursů a prostřednictvím střední uměleckořemeslné školy, zřízené při ústavu.
Ministerstvo školství republiky může některý ústav zřídit jako přímo řízenou organizaci a pověřit ji ústředním metodickým řízením ostatních ústavů.
Zásada zakotvuje právní postavení školských ústavů umělecké výroby a specifikuje jejich úkoly. Dosud je zřízen jediný ústav v Praze, který je přímo řízen ministerstvem školství ČSR.
Ústav je výchovně vzdělávacím zařízením svého druhu, se specifickým posláním v některých druzích umělecké výroby a uměleckého řemesla. Jde o druhy, které jsou nečetně zastoupeny a jejichž nositelé jsou rozptýleni po celém území ČSR (např. lidové krajkářství).
Příslušný stupeň vzdělání poskytuje pouze střední uměleckořemeslná škola zřízená při ústavu, která je nezbytnou součástí ústavu. V ostatních formách výchovy a výuky jde o zájmové studium, o jehož absolvování vydává ústav osvědčení.
14. Lidová škola jazyků, jazyková škola
Lidová škola jazyků poskytuje pracujícím, žákům základních škol (základních devítiletých škol), žákům středních škol a studentům vysokých škol jazykové vzdělání v hlavních světových jazycích.
Jazyková škola poskytuje pracujícím, žákům středních škol a studentům vysokých škol jazykové vzdělání i v jiných než hlavních světových jazycích. Jazyková škola organizuje vyučování i s odborným zaměřením na různé úseky politického, hospodářského a kulturního života, připravuje pracující po jazykové stránce k plnění úkolů zahraničních poradců a k výkonu dalších činností v mezinárodních stycích, k činnosti překladatelsko-tlumočnické, novinářské a administrativní.
Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou; tuto zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.
Zásada v podstatě přejímá právní úpravu lidových škol jazyků vyjádřenou v § 23 školského zákona č. 186/1960 Sb.
Současně začleňuje do školské soustavy jazykové školy, které v praxi existují a jsou právně upraveny jen nižší normou.
15. Těsnopisný ústav
Těsnopisný ústav (dále jen "ústav") školí a doškoluje pracující v oboru českého a cizojazyčného těsnopisu, psaní na stroji, hospodářské korespondence, stenotypistiky, techniky a mechanizace administrativy a sekretářských prací. Studium oborů, jimž ústav vyučuje, může být ukončeno státní zkouškou. Vykonáním státní zkoušky pracující nezískají příslušný stupeň vzdělání.
Ministerstvo školství republiky může některý ústav zřídit jako přímo řízenou organizaci a pověřit ji výzkumnou, odbornou, metodickou, praktickou, ediční a propagační činností v oborech, jimž ústavy vyučují.
Dosud je zřízen jen Státní ústav těsnopisný v Praze, který vyvíjí svou činnost na základě statutu.
Vzhledem k závažnosti úkolů těchto ústavů, zejména v oboru těsnopisu a psaní na stroji, se ústavy začleňují do soustavy školských zařízení.
16. Škola v přírodě
Škola v přírodě je školní zotavovací zařízení, které umožňuje pobyt dětí z předškolního zařízení a žáků škol nebo jednotlivých tříd, popřípadě vybraných skupin žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Jejím posláním je zotavení a upevnění zdraví i fyzické zdatnosti dětí a žáků žijících ve městech a průmyslových oblastech.
Do školy v přírodě se vysílají děti z mateřských škol, žáci základních škol, základních devítiletých škol a žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.
Národní výbory mohou zřizovat a spravovat školu v přírodě též mimo své územní obvody, v dohodě s národním výborem, v jehož územním obvodu má být škola v přírodě zřízena.
Školní zotavovací zařízení (školy v přírodě) mají ve školství dlouholetou tradici. Jejich zdravotně preventivní význam neustále stoupá, zejména pro žáky škol z oblastí se silnými exhalacemi zdraví škodlivých látek.
Školy v přírodě se provozují ve stálých objektech národních výborů nebo v objektech k tomuto účelu najatých.
Dosavadní právní úprava tohoto školského institutu z roku 1956 již nevyhovuje současným potřebám. Bude proto třeba v prováděcím předpise zakotvit takový způsob vysílání žáků do těchto zařízení, který by vyhovoval praxi.
Možnost zřizovat školy v přírodě i mimo územní obvod národního výboru umožní provozovat tato zařízení ve zdravotně příznivém prostředí.
17. Mimoškolní výchovná zařízení
Dům pionýrů a mládeže (dále jen "dům") jako státní mimoškolní výchovné a vzdělávací zařízení pomáhá plnit hlavní výchovné cíle a poslání škol a programové a obsahové zaměření činnosti Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a Socialistického svazu mládeže. Dům organizuje výchovně vzdělávací práci s dětmi a mládeží v době mimo vyučování a metodicky pomáhá školám, Pionýrské organizaci Socialistického svazu mládeže a Socialistickému svazu mládeže.
Zřizuje se místní (městský) dům pionýrů a mládeže, okresní (obvodní) dům pionýrů a mládeže, krajský dům pionýrů a mládeže a Ústřední dům pionýrů a mládeže.
Stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů (dále jen "stanice") plní v oboru techniky, v oboru přírodních věd, v oboru turistiky a v oboru branné výchovy obdobné úkoly jako dům. Zřizuje se jako oddělení domů nebo jako samostatné mimoškolní výchovné zařízení.
Při domech a stanicích mohou pracovat pionýrské skupiny.
Národní výbory spolupracují s orgány Socialistického svazu mládeže a s orgány Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže při odborném vedení jimi spravovaných domů a stanic, při stanovení obsahové náplně těch činností domů a stanic, které napomáhají uskutečňovat cíle Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, a při kontrole činnosti domů a stanic.
Za podmínek stanovených v zásadě č. 10 je mimoškolním výchovným zařízením též školní družina, školní klub, školní knihovna, internát a domov mládeže.
Domy pionýrů a mládeže a příslušné druhy stanic jsou od počátku své existence spjaty s dětskou a mládežnickou společenskou organizací. V zájmové činnosti dětí a mládeže okresní domy metodicky usměrňují místní domy, krajské domy metodicky usměrňují okresní domy.
Domy plní úkoly metodických pracovišť též pro Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže a Socialistický svaz mládeže a napomáhají při výchově funkcionářů pro tuto organizaci. Proto se příslušné stupně řídících orgánů Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a Socialistického svazu mládeže podílejí na řízení domů a stanic tím, že stanoví obsahovou náplň těch činnosti domů a stanic, které se týkají metodické pomoci těmto organizacím, a podílejí se i na kontrole těchto zařízení.
Podle zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání může být součást školy (školní družina, školní klub, školní knihovna, domov mládeže) zřízena jako mimoškolní výchovné zařízení, vyžaduje-li to účelnější organizace výchovy žáků nebo jiné závažné důvody. Poslední odstavec zásady z tohoto právního stavu vychází.