Česká národní rada 1978
III. volební období
35
Vládní návrh
zásad zákona České národní rady
o státní správě ve školství
Obsah (přehled zásad)
1. Účel zákona
2. Orgány státní správy ve školství
3. Školy a školská zařízení
4. Národní výbory
5. Místní národní výbor
6. Městský národní výbor
7. Okresní národní výbor
8. Krajský národní výbor
9. Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky
10. Zařazování dětí do škol a předškolních zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči
11. Náklady ústavní výchovy a ochranné výchovy
12. Úhrada nákladů spojených s materiální péčí o děti a mládež
13. Příspěvky na školní stravování
14. Přijímáni žáků do středních škol
15. Stipendium a hmotné zabezpečení
16. Přerušení studia
17. Uznávání cizozemských vysvědčení
18. Výchovná opatření
19. Ministerstvo školství ČSR
20. Inspekce výchovy a vzdělávání
21. Rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů
22. Závěrečná ustanovení
23. Zrušovací ustanovení
Zásady zákona České národní rady o státní správě ve školství
1. Účel zákona
Účelem připravovaného zákona je stanovit působnost a úkoly orgánů státní správy ve školství a vytvořit předpoklady k důsledné realizaci státní školské politiky jednotlivými stupni státní správy.
Zásada vyjadřuje účel zákona. Státní správa v odvětví školství jako nedílná součást státní správy je důležitým nástrojem, jehož prostřednictvím realizuje socialistický stát úkoly školské politiky.
Připravovaný zákon navazuje na právní úpravu soustavy základních a středních škol a soustavy školských zařízení v působnosti národních výborů.
2. Orgány státní správy ve školství
Orgány státní správy ve školství jsou:
a) národní výbory,
b) ministerstvo školství ČSR,
c) jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
Národní výbory vykonávají státní správu na úseku školství, jak to vyplývá z § 19 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech ve znění pozdějších zákonů a 31 odst. 1 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon).
Podle ustanovení § 7 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, je ministerstvo školství ČSR ústředním orgánem státní správy pro zařízení předškolní a mimoškolní výchovy a pro základní, učňovské a odborné školy, pro gymnázia a vysoké školy, jakož i pro jiné školské organizace celonárodního významu.
Zvláštním zákonem je upravena působnost ministerstva zdravotnictví ČSR vůči zdravotnickým školám. Podle § 57 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ministerstvo zdravotnictví vykonává podle zásad stanovených ministerstvem školství ústřední ideové a pedagogické řízení zdravotnických škol a určuje síť těchto škol. Tím není dotčena působnost ministerstva školství, pokud jde o ústřední kontrolu nad uplatňováním těchto zásad a o ústřední odborný dozor nad vyučováním všeobecně vzdělávacím předmětům na zdravotnických školách. Dále podle § 31 odst. 3 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, přísluší ministerstvu zdravotnictví ústřední řízení a kontrola výchovy v jeslích, přičemž toto ministerstvo v otázkách pedagogických těsně spolupracuje s ministerstvem školství.
Působnost příslušných ústředních orgánů státní správy vůči vojenským školám, školám Sboru národní bezpečnosti a školám Sboru nápravné výchovy je upravena v § 36 školského zákona.
3. Školy a školská zařízení
Školy a školská zařízení jsou odborná státní zařízení. Školu (školské zařízení) řídí její ředitel; v případě nepřítomnosti ředitele řídí školu zástupce ředitele. Ředitel odpovídá za ideovou, pedagogickou a odbornou úroveň a výsledky práce školy, vytváří příznivé podmínky pro práci všech pracovníků i žáků, řídí a kontroluje práci všech pracovníků i žáků; pečuje o další politické, pedagogické a odborné vzdělávání pracovníků.
V případech uvedených v zásadách tohoto zákona, ve kterých ředitel ve správním řízení rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů, postupuje při rozhodování podle zákona upravujícího obecné řízení před správními orgány.
Jak vyplývá z ustanovení § 20 zákona o národních výborech, národní výbory spravují předškolní a mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení.
Ředitel školy nebo školského zařízení je důležitým činitelem, který ovlivňuje výchovně vzdělávací proces na škole. Zásada proto vymezuje jeho postavení a základní úkoly.
4. Národní výbory
Národní výbory spravují školy a školská zařízení, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; přitom zřizují a zrušují školy a školská zařízení, hospodářsky je zabezpečují ve svých plánech a rozpočtech, odborně je vedou, vykonávají v nich inspekci výchovy a vzdělávání a činí další opatření v oboru státní správy na úseku školství podle těchto zásad a jiných zvláštních obecně závazných právních předpisů, za účelem všestranného zabezpečení cílů a úkolů školské politiky státu.
V dalších zásadách se konkrétně vymezuje, které z těchto působností vykonávají jednotlivé stupně národních výborů ve vztahu k druhům a stupňům škol a ve vztahu ke školským zařízením.
Zákon o národních výborech označuje vztah národních výborů ke školám a školským zařízením pojmem "správa" (§ 20), na rozdíl od vztahu národních výborů k jejich hospodářským organizacím; který označuje pojmem "řízení" (§ 21 a § 22). Návrh v tomto směru vychází ze základních znaků pojmu spravování škol a školských zařízení národními výbory, jak vyplývají ze zákona o národních výborech. Přitom přihlíží k dosavadnímu právnímu i faktickému stavu spravování druhů a stupňů škol a druhů školských zařízení národními výbory jednotlivých stupňů.
Při odborném vedení škol a školských zařízení národní výbory zejména organizují výchovně vzdělávací proces a vytvářejí pro něj podmínky tak, aby probíhal v duchu školské politiky státu a podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, a pečují o výběr, dislokaci, politický a odborný růst pedagogických pracovníků škol a školských zařízeni. Při hospodářském zabezpečení škol a školských zařízení národní výbory zabezpečují jak investiční výstavbu, tak i materiální výdaje na provoz a údržbu i výdaje na náležitosti pracovníků poskytované podle pracovněprávních předpisů.
Národní výbory nespravují odborná učiliště spravovaná organizacemi (§ 24 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru), vykonávají v nich však státní dozor.
Pokud jde o střední odborná učiliště zřizovaná generálními ředitelstvími výrobních hospodářských jednotek, popřípadě orgány, které plní obdobnou funkci, národní výbory při výkonu státní správy tato střední odborná učiliště odborně vedou, vykonávají v nich státní dozor, vydávají souhlas k jejich zřizování a k ustanovování jejich ředitele.
Národní výbory vykonávají státní správu ve středních školách pro pracující zřizovaných organizacemi, a to pokud jde o odborné vedení, souhlas k jejich zřízení, souhlas k ustanovení ředitele a státní dozor.
Dále národní výbory nespravují vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti a školy Sboru nápravné výchovy (§ 36 školského zákona), podniková a družstevní výchovná zařízení a výchovná zařízení společenských organizací (§ 31 odst. 4 školského zákona); působnost národních výborů se nevztahuje též na vysoké školy (§ 20 odst. 1 zákona o národních výborech, zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách).
5. Místní národní výbor
Místní národní výbor zřizuje a zrušuje místní dům pionýrů a mládeže se souhlasem okresního národního výboru zřizuje a zrušuje mateřskou školu, jesle-mateřskou školu, dětský útulek a školní jídelnu.
Místní národní výbor hospodářsky zabezpečuje provoz mateřské školy, jeslí-mateřské školy, dětského útulku, základní devítileté školy, základní školy, zvláštní školy, školní jídelny a místního domu pionýrů a mládeže.
Místní národní výbor rozhoduje o přijímání dětí do mateřské školy, jeslí-mateřské školy, dětského útulku, školní jídelny, školní družiny a školního klubu základní devítileté školy a základní školy jen v případech, kdy počet přihlášených dětí přesahuje počet dětí, které je možno do těchto zařízení umístit; jinak se ponechává přijímání dětí řediteli (vedoucímu) zařízení.
V této zásadě je vyjádřena podrobně působnost místního národního výboru při správě škol a školských zařízení v této zásadě uvedených, jak je stanovena v § 25 zákona o národních výborech. Zachovává se dosavadní faktický stav.
Místní národní výbor hospodářsky zabezpečuje pouze provoz škol a zařízení uvedených v této zásadě, zatímco otázky investiční výstavby a mezd jsou v působnosti okresního národního výboru.
Pokud jde o školní jídelny, týká se působnost místního národního výboru všech školních jídelen, tj. i jídelen, ve kterých se stravují děti předškolního věku a mládež navštěvující školy poskytující základní a střední vzdělání, netýká se internátních jídelen, které nemají povahu zařízení, ale jsou vždy součástí příslušné školy nebo školského zařízení. Ve výčtu zařízení nejsou uvedeny školní družina a školní klub, neboť ty jsou podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání součástí základní devítileté školy nebo základní školy.
O přijímání dětí do mateřské školy, jeslí-mateřské školy, dětského útulku, školní jídelny a školní družiny rozhoduje místní národní výbor jen, když nestačí kapacita těchto zařízení pro přijetí všech přihlášených dětí; jinak se ponechává přijímání řediteli (vedoucímu) zařízení. Protože jde o právem chráněné zájmy občanů, postupuje národní výbor v uvedených případech podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Při zajišťování podkladů pro rozhodnutí podle § 32 a násl. citovaného zákona místní národní výbor přihlíží též ke stanovisku odborové organizace.
6. Městský národní výbor
Městský národní výbor vykonává působnost, která podle zásady č. 5 přísluší místnímu národnímu výboru a působnost, která podle odst. 6 zásady č. 7 přísluší okresnímu národnímu výboru; spolupůsobí též při stanovení obvodu mateřské školy, jeslí-mateřské školy, zvláštní mateřské školy, základní školy, základní devítileté školy a zvláštní školy.
Městský národní výbor vykonává dále působnost ve věcech, které jinak podle zásady č. 7 přísluší okresnímu národnímu výboru, pokud je krajský národní výbor svěří městskému národnímu výboru podle vzorového statutu městských národních výborů.
Působnost městského národního výboru na úseku školství vychází z ustanovení § 26 zákona o národních výborech. Městský národní výbor se zúčastňuje na stanovení obvodu škol uvedených v zásadě spolu s okresním národním výborem, v jehož působnosti je řešení této otázky.
Zásada dále svěřuje městskému národnímu výboru rozhodování o osvobození žáka od povinné školní docházky, o zproštění povinnosti žáka vzdělávat se, o odložení povinné školní docházky a o přijetí dítěte do školy, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního.
Vzhledem k různé velikosti obcí, kde působí městské národní výbory, a vzhledem k rostoucímu významu postavení některých měst a v souladu s ustanovením § 26 odst. 3 zákona o národních výborech se ponechává možnost, aby krajský národní výbor svěřil do působnosti městského národního výboru další úkoly podle Vzorového statutu městských národních výborů.
7. Okresní národní výbor
Okresní národní výbor zřizuje a zrušuje okresní pedagogické středisko, okresní pedagogicko psychologickou poradnu, okresní dům pionýrů a mládeže, okresní stanici mladých techniků, mladých přírodovědců nebo mladých turistů, okresní středisko školního stravování a technické a materiální středisko; po projednání s příslušným místním národním výborem zřizuje a zrušuje základní devítiletou školu, základní školu, zvláštní školu a zvláštní mateřskou školu, lidovou školu umění a lidovou školu jazyků; se souhlasem krajského národního výboru zřizuje a zrušuje základní devítiletou školu a základní školu při zdravotnickém zařízení, školu v přírodě a dětský domov.
Okresní národní výbor odborně vede školy a školská zařízení, která zřizuje a zrušuje místní národní výbor podle odst. 1 zásady č. 5 a odborně vede školy a školská zařízení uvedená v odst. 1 této zásady.
Okresní národní výbor hospodářsky zabezpečuje školy a školská zařízení uvedená v odst. 1 této zásady; u škol a školských zařízení, jejichž provoz hospodářsky zabezpečuje místní národní výbor podle odst. 2 zásady č. 5, zabezpečuje okresní národní výbor investiční výstavbu a náležitosti poskytované podle pracovněprávních předpisů pracovníkům těchto škol a zařízení.
Okresní národní výbor dává souhlas ke zřízení a zrušení mateřské školy a jeslí-mateřské školy, kterou zřizuje a zrušuje socialistická organizace; ustanovuje ředitele uvedených zařízení a tato zařízení odborně vede.
Okresní národní výbor plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů pracovníků škol a školských zařízení uvedených v zásadě č. 5 a v této zásadě, včetně ředitele, učitelek a dětských sester v mateřské škole, nebo jeslích-mateřské škole zřizovaných socialistickou organizací.
Okresní národní výbor rozhoduje o osvobození žáka od povinné školní docházky, o zproštění povinnosti žáka vzdělávat se, o odložení povinné školní docházky a o přijetí dítěte, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, do školy za podmínek stanovených v návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání. Příslušný k rozhodování je ten okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnost školní docházky, nebo tuto povinnost má plnit.
Okresní národní výbor rozhoduje na návrh organizace nebo žáka středního odborného učiliště o způsobilosti nebo nezpůsobilosti žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání. Příslušným k rozhodování je ten okresní národní výbor, v jehož územním obvodu má sídlo střední odborné učiliště.
Okresní národní výbor stanoví obvod mateřské školy, jeslí-mateřské školy, zvláštní mateřské školy, základní devítileté školy, základní školy a zvláštní školy.
Tato zásada rozvíjí působnost okresního národního výboru vyjádřenou v § 27 odst. 4 zákona o národních výborech jak v poměru ke školám a školským zařízením v jeho přímé správě, tak i k zařízením, kde hospodářské zabezpečení provozu přísluší národním výborům nižších stupňů a je konkrétním výrazem pojetí ONV jako hlavního článku při správě škol a školských zařízení.
Náležitostmi vyplácenými podle pracovněprávních předpisů jsou zejména mzdy, cestovné a ostatní výplaty. Protože školy jsou zařízeními s poměrně malým počtem pracovníků a nemají právní subjektivitu, není možné a ani by nebylo vhodné, aby plnily úkoly organizace, vyplývající z pracovněprávních vztahů, ani je není možno pro tento účel vybavit odborným aparátem. ONV proto plní úkoly odborným aparátem. ONV proto plní úkoly organizace ve smyslu § 8 zákoníku práce pro všechny pracovníky škol a školských zařízení, které ONV odborně vede.
Děti, kterým nemoc brání v povinné školní docházce (a to i do škol pro mládež vyžadující zvláštní péče), mohou být národním výborem osvobozeny od povinné školní docházky. Touto zásadou se rozhodování svěřuje ONV. Vzdělávání dětí, které nemohou ze zdravotních důvodů docházet do školy, se zajišťuje individuálním vyučováním. Nevzdělavatelné děti se zprostí povinnosti vzdělávat se.
V případech uvedených v odst. 6 a 7 zásady postupuje okresní národní výbor podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
Podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání budou mít účastníci studia v prvním ročníku na středním odborném učilišti postavení žáka s tím, že tito žáci (a to jak absolventi 8. ročníku, tak i absolventi 9. ročníku ZDŠ) uzavírají učební smlouvu až od počátku kalendářního roku, v němž absolvují první ročník učebního oboru a jako dnem nástupu do učebního poměru se stanoví první den následujícího školního roku; organizace může odmítnout uzavření učební smlouvy jen pro nezpůsobilost žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru.
8. Krajský národní výbor
Krajský národní výbor zřizuje a zrušuje střední odborné učiliště, odborné učiliště a střední školu pro pracující pro úseky jím řízené nebo spravované.
Krajský národní výbor zřizuje a zrušuje učňovskou školu, gymnázium, střední odbornou školu, konzervatoř, odbornou školu, jazykovou školu, základní školu a základní devítiletou školu pro žáky smyslově nebo tělesně postižené, pro žáky s vadami řeči a pro žáky obtížně vychovatelné, zvláštní školu pro děti se smyslovými vadami, pomocnou školu, mateřskou školu pro děti smyslově nebo tělesně postižené a mateřskou školu pro děti s vadami řeči, zvláštní odborné učiliště a odborné učiliště pro mládež smyslově nebo tělesně postiženou a pro mládež obtížně vychovatelnou. Krajský národní výbor může zřizovat a zrušovat základní školu a základní devítiletou školu pro nadanou a talentovanou mládež, pokud se taková škola bude zřizovat spolu se střední školou pro nadanou talentovanou mládež.
Krajský národní výbor zřizuje a zrušuje školská zařízení, sloužící školám uvedeným v předchozích odstavcích, krajský pedagogický ústav, krajskou pedagogicko psychologickou poradnu, krajský dům pionýrů a mládeže, krajskou stanici mladých techniků, mladých přírodovědců nebo mladých turistů, domov mládeže, zvláštní výchovná zařízení (dětský výchovný ústav, výchovný ústav pro mládež a léčebně výchovný ústav), diagnostický ústav a krajské středisko školního stravování.
Krajský národní výbor odborně vede a hospodářsky zabezpečuje školy a školská zařízení uvedená v odstavci 1 až 3 této zásady.
Krajský národní výbor odborně vede přípravu mládeže ve čtyřletých učebních oborech ukončených maturitní zkouškou v odborném učilišti.
Krajský národní výbor dává souhlas ke zřízení nebo zrušení středního odborného učiliště zřizovaného generálními ředitelstvím výrobních hospodářských jednotek, popřípadě orgány, které plní obdobnou funkci a dává souhlas ke zřízení nebo zrušení střední školy pro pracující, zřizované organizacemi; dává souhlas k ustanovení nebo odvolání ředitele uvedených škol. Krajský národní výbor odborně vede školy uvedené v předchozí větě.
Krajský národní výbor plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů pracovníků škol a školských zařízení, uvedených v odstavci 1 až 3 a učitelů škol uvedených v odstavci 5 této zásady.
Krajský národní výbor spravuje školy a výchovná zařízení uvedená v této zásadě.
Podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání se mohou zřizovat i školu pro nadanou a talentovanou mládež. Ekonomická hlediska vyžadují, aby se síť těchto škol skládala z nevelkého počtu kádrově i materiálně vybavených jednotek s potřebnou kapacitou. Bude účelné, aby základní škola i střední škola pro tuto mládež byla umístěna v jedné budově se společnou správou i pedagogickým sborem.
Školským zařízením je zejména domov mládeže; pokud je součástí školy a nezřizuje se jako samostatné zařízení, které slouží k ubytování žáků více škol, internátní jídelna, u zemědělských a lesnických škol jejich školní hospodářství, tj. školní statky, školní polesí, školní zahradnictví, popř. školní rybářství.
Podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání střední odborná učiliště zřizuje a zrušuje generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky, popř. orgán, který plní obdobnou funkci, se souhlasem příslušného národního výboru, s jehož souhlasem též ustanovuje ředitele středního odborného učiliště; střední školy pro pracující zřizuje organizace se souhlasem příslušného národního výboru. V této zásadě se zakládá působnost krajského národního výboru k udělení tohoto souhlasu.
Pokud se v zásadě hovoří o orgánech, které plní obdobnou funkci jako generální ředitelství VHJ, je těmito orgány míněn střední článek řízení.
Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů ve středním odborném učilišti a střední škole pro pracující jsou pracovníky krajského národního výboru, ostatní jsou pracovníky příslušné organizace.
9. Zvláštní způsob plněni povinné školní docházky
Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území Československé socialistické republiky, pokud odjíždějí k dočasnému pobytu s rodiči v zahraničí, v případech odůvodněných zájmy společnosti a rodičů (dále jen "zvláštní způsob plnění povinné školní docházky"). O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnost školní docházky, nebo tuto povinnost má plnit.
Podrobnosti o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky stanoví ministerstvo školství ČSR obecně závazným právním předpisem.
Rodiče některých žáků odjíždějí z pracovních nebo jiných důvodů (např. jako experti) do zahraničí. V odůvodněných případech je třeba umožnit, aby i jejich děti, které plní povinnou školní docházku, s nimi mohly pobývat v zahraničí.
Při rozhodování o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
Ministerstvo školství ČSR stanoví podmínky, za kterých mohou žáci plnit povinnou školní docházku zvláštním způsobem a způsob jejich výchovy a vzdělávání v zahraničí.
10. Zařazování dětí do škol a předškolních zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči
O zařazování dětí do škol a předškolních zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání, s výjimkou škol při zdravotnických zařízeních, rozhoduje, okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte. Podrobnosti o zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči stanoví ministerstvo školství ČSR obecně závazným právním předpisem.
Podle návrhu zákona o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělávání se dětem a mládeži s duševními, smyslovými, řečovými nebo tělesnými vadami dostává vzdělání zvláštními prostředky ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
Protože řízení, v němž se rozhoduje o případném zařazení dítěte do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, má pro dítě dlouhodobé důsledky a velký význam (rozhoduje se v něm o důležitých právech, zájmech a povinnostech dítěte i jeho zákonných zástupců), je třeba, aby bylo vedeno s příslušnými zárukami maximální objektivnosti a odbornosti. Vzhledem ke společenské závažnosti se navrhuje upravit tuto problematiku zákonem, přičemž řízení by probíhalo podle zákona Č. 71/1967 Sb., o správním řízení. U dětí ve školách při zdravotnických zařízeních rozhodování o jejich zařazení nepřichází v úvahu, protože tyto školy pečují o děti jen do dobu jejich pobytu v nemocnici. Dítě zůstává žákem školy, ve které jinak plní školní docházku.
11. Náklady ústavní výchovy a ochranné výchovy
Na částečnou úhradu nákladů za péči poskytovanou dětem a mládeži ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy přispívají rodiče, nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost příspěvkem.
Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství ČSR v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.
O výši příspěvku v jednotlivých případech rozhoduje ředitel zařízení.
Dětem a mládeži s nařízenou ústavní výchovnou nebo uloženou ochrannou výchovou se poskytuje ošacení a kapesné, a při jejich odchodu do praktického života věcná pomoc. Výši kapesného a normy pro ošacení a věcnou pomoc stanoví ministerstvo školství ČSR v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR obecně závazným právním předpisem.
Výkon ústavní a ochranné výchovy je upraven v zásadách zákona ČNR o školských zařízeních. Přitom je třeba zmocnit ministerstvo školství ČSR, aby také určilo způsob úhrady a výši příspěvku, který by se v případech, kde nerozhoduje soud podle § 103 zákona o rodině, stanovil rodičům dětí, nebo jiným osobám, které mají k dítěti vyživovací povinnost, popřípadě dětem (mladistvým) z vlastních příjmů. Dosavadní systém úhrady nákladů vyplývající z vyhlášky ministerstva školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů za péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež, se již neosvědčuje a na základě usnesení vlády č. 263 ze dne 27. 9. 1972 má být připraven nový způsob stanovení a vymáhání ve správním řízení. Navrhovaná úprava je s uvedeným usnesením vlády v souladu.
Pokud by došlo ke změně ustanovení § 103 zákona o rodině v tom smyslu, že by napříště soudy nerozhodovaly v ošetřovném, rozhodoval by vždy ve smyslu této zásady ředitel zařízení.
12. Úhrada nákladů spojených s materiální péčí o dítě a mládež
Jestliže se ve škole nebo školském zařízení zabezpečuje kromě bezplatné výchovy a vzdělávání i materiální péče o děti a mládež, přispívají jejich rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost, příspěvkem na částečnou úhradu nákladů spojených s materiální péčí; výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství ČSR v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a ministerstvem financí ČSR a po projednání s ostatními zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
Ustanovením § 33 odst. 1 školského zákona o poskytování bezplatné výchovy a vzdělávání nejsou dotčeny předpisy stanovící vyživovací povinnost rodičů, nebo těch, kteří mají k dítěti vyživovací povinnost. Jestliže škola nebo školské zařízení při plnění výchovných a vzdělávacích úkolů částečně nebo úplně zabezpečuje hmotnou péči o děti a mládež, musí být stanovena povinnost rodičů přispívat na úhradu nákladů na materiální péči.
Příspěvek v praxi přichází v úvahu například ve školách v přírodě, při výchovných výcvikových lyžařských zájezdech, při ubytování a stravování v dětských domovech, v domovech mládeže a v internátních školách.
13. Příspěvky na školní stravování
Národní výbory zajišťují společné stravování dětem a mládeži navštěvující školy a školská zařízení ve školních a internátních jídelnách. Na úhradu nákladů na stravování dětí a mládeže přispívají rodiče nebo osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost.
Výši příspěvku a podrobnosti týkající se organizace a provozu školních a internátních jídelen stanoví ministerstvo školství ČSR a ministerstvo zdravotnictví ČSR po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
Školní stravování je významným úsekem hromadné přípravy pokrmů a postupně předstihuje svým rozsahem závodní či restaurační stravování. V ČSR využívá školního stravování 100 % dětí ze zařízení předškolní výchovy, 68 % žáků základních devítiletých škol a 57 % žáků škol poskytujících střední a vyšší vzdělání; v průměru se ve školních jídelnách stravuje více než 72 % dětí a žáků škol a výchovných zařízení. Od roku 1953 se počet strávníků zvýšil čtyřnásobně a počet jídelen se zdvojnásobil.
Vzhledem k rozsahu a významu školního stravování jeví se nutným postavit je na právní základ.