l) o době, způsobu, rozsahu a trvání lesní dopravy po cizích pozemcích, popřípadě i o výši náhrady škody podle § 21 odst. 2 zákona o lesích,

m) o určení úkolů podle § 12 odst. 5 uživatelům lesů v odborné správě,

n) o zákazu, popř. omezení některých činností v lesích a v jejich okolí, jakož i o stanovení podmínek podle § 17 odst. 2 a § 19 odst. 3,

o) o uložení opatření proti rozšíření škůdců a k jejich vyhubení v lesích, na skladech dříví a na jiných pozemcích v okolí lesů podle § 20 odst. 2,

p) o uložení pokuty podle § 26 zákona o lesích a podle § 34.

(2) Okresní národní výbory

a) vydávají souhlas podle § 7 odst. 2 zákona o lesích k návrhům projektových úkolů, jimiž má být dotčen lesní půdní fond; u tras směrových a liniových staveb jen pokud trasa neprochází lesy více okresů,

b) vydávají souhlas k rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 metrů od kraje lesních porostů podle § 19 odst. 2,

c) vydávají souhlas podle § 15 odst. 1 zákona o lesích ke smlouvě o převodu práva užívání lesních pozemků,

d) stanoví výjimky z ustanovení § 8 odst. 4 o lhůtách pro zalesnění holin a pro zajištění na nich vzniklých lesních porostů,

e) vydávají podle § 16 odst. 2 zákazy a omezení užívání lesů,

f) povolují podle § 18 odst. 3 výjimky ze zákazu některých činností v lesích,

g) ukládají opatření podle § 21 odst. 2 k zvládnutí situace v lesích v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod,

h) ustanovují lesní stráž podle § 24,

i) plní další úkoly stanovené předpisy vydanými na základě zákona o lesích a tohoto zákona.

(3) Okresním národním výborům se podle § 12 odst. 6 podávají zprávy o plnění úkolů odborné správy lesů a oznamují zjištěné případy porušení ustanovení zákona o lesích a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných na jejich základě. Okresním národním výborům se podle § 17 odst. 1 oznamuje rozsah a účel činností vykonávaných v lese podle zvláštních předpisů.

§ 27

Krajské národní výbory

(1) Krajské národní výbory rozhodují u lesů hospodářských o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení v jejich využívání podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při výměře nad 2 do 5 hektarů.

(2) Krajské národní výbory

a) vydávají souhlas podle § 5 odst. 2 zákona o lesích k návrhům územních plánů zón, podle § 6 odst. 2 zákona o lesích k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž má být dotčen lesní půdní fond, a podle § 7 odst. 2 zákona o lesích k návrhům na projednání projektového úkolu tras směrových a liniových staveb, pokud trasa prochází více okresy a dotýká se lesního půdního fondu,

b) sledují hospodaření v lesích z hlediska zabezpečování funkcí lesů i z hlediska rozvoje kraje a vyjadřují se ke koncepcím rozvoje lesního hospodářství,

c) schvalují lesní hospodářské plány podle § 3 odst. 3, dozírají na jejich dodržováni a povolují jejich změny,

d) ukládají podle § 21 odst. 2 opatření při mimořádných okolnostech a nepředvídaných škodách, ohrožujících stav lesů a přesahujících obvod působnosti okresního národního výboru nebo jeho možnosti,

e) plní další úkoly stanovené předpisy vydanými na základě zákona o lesích a tohoto zákona.

(3) Krajské národní výbory si mohou vyhradit

a) rozhodování o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení v jejich využívání u lesů hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích i při nižší výměře než 2 hektary,

b) povolování výjimek ze zákazů některých činností v lesích podle § 18 odst. 3.

§ 28

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky

(1) Ministerstvo

a) řídl komplexní rozvoj, uplatňování vědy a techniky a hospodářskou politiku v lesním hospodářství,

b) řídí výkon státní správy lesního hospodářství,

c) provádí výkon státní správy lesního hospodářství ve vojenských lesích podle ustanovení zákona o lesích, popř. tohoto zákona, [Např. § 25 odst. 2, § 4 odst. 6 a 7 zákona o lesích.]

d) rozhoduje podle § 4 odst. 2 zákona o lesích o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení v jejich využívání u lesů ochranných a u lesů zvláštního určení; u lesů hospodářských při výměře nad 5 hektarů,

e) povoluje podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o lesích vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních objektů,

f) vydává podle § 5 odst. 2 zákona o lesích souhlas k návrhům územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů,

g) povoluje podle § 11 odst. 3 zákona o lesích výjimky ke správě lesního národního majetku,

h) vydává podle § 11 odst. 4 zákona o lesích souhlas k převodu správy lesního národního majetku,

i) stanout podle § 3 odst. 2 lesní hospodářské celky,

j) stanoví podle § 3 odst. 2 kvalifikační předpoklady pro odborné lesní hospodáře,

k) schvaluje podle § 4 odst. 2 souhrnné lesní hospodářské plány,

l) vyhlašuje podle § 6 lesy ochranné a lesy zvláštního určení,

m) omezuje rozsah odborné správy lesů podle § 13 a svěřuje její výkon podle § 12 odst. 3,

n) ukládá podle § 21 odst. 2 opatření při mimořádných okolnostech a nepředvídaných škodách ohrožujících stav lesů a přesahujících obvod působnosti krajského národního výboru nebo jeho možnosti,

o) plní další úkoly vyplývající z lesního zákona a tohoto zákona.

(2) Ministerstvo si může vyhradit

a) rozhodování o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení v jejich využívání u lesů hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při nižší výměře než 5 hektarů,

b) výkon odborné správy lesů podle § 12 odst. 3.

§ 29

Místní příslušnost orgánů státní správy lesního hospodářství

(1) Pro řízení o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení v jejich využívání je příslušný orgán státní správy lesního hospodářství, v jehož územním obvodu leží největší část lesního půdního fondu, které se žádost o vydáni rozhodnutí dotýká.

(2) Je-li lesní hospodářský celek, pro nějž se vypracovává lesní hospodářský plán v územních obvodech několika okresních národních výborů, určí podle potřeby příslušnost k výkonu státní správy lesního hospodářství a dozoru krajsky národní výbor. Je-li lesní hospodářský celek na území více krajů, určí příslušnost ministerstvo.

ČÁST ŠESTÁ

DOZOR V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

§ 30

Dozor vykonávaný národními výbory

(1) Okresní a krajské národní výbory dozírají na dodržování ustanovení zákona o lesích, tohoto zákona a předpisů na jejich základě vydaných. V rozsahu své působnosti též soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda příslušné organizace vykonávají odbornou správu lesů a zda uživatelé lesů hospodaří v lesích podle lesních hospodářských plánů, zvyšují úrodnost lesních pozemků, produkci dřevní hmoty a zajišťují, popřípadě zlepšují ostatní funkce lesů.

(2) Okresní a krajské národní výbory při výkonu dozoru podle odst. 1 ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v souvislosti s tím případná nutná opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí.

§ 31

Dozor vykonávaný ministerstvem

Ministerstvo dozírá na to, jak národní výbory a ostatní orgány a organizace provádějí ustanovení zákona o lesích, tohoto zákona á předpisů na jejich základě vydaných; je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 32

Oprávnění a povinností pracovníků orgánů vykonávajících dozor

Pracovníci orgánů uvedených v § 30 a v § 31, kteří jsou pověřeni výkonem dozoru, jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat na pozemky, do l závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.] zjišťovat a ověřovat potřebné skutečnosti, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o kterých se dověděli při výkonu své činnosti a vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření vykonávají dozor.

ČÁST SEDMÁ

ŘÍZENÍ

§ 33

(1) Pokud lesní zákon nebo tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesního hospodářství při řízení o věcech těmito zákony upravenými (dále jen "řízení") podle správního řádu. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

(2) Jestliže se řízení týká užívacích práv k lesním pozemkům, které má v užívání socialistická organizace, je účastníkem řízení pouze tato organizace.

(3) Týká-li se řízení lesů pod odbornou správou, je účastníkem řízení vedle uživatele lesa také organizace odborné správy lesů. Týká-li se řízení lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení, přihlédne orgán státní správy lesního hospodářství ke stanovisku orgánu státní správy, k jehož návrhu byly lesy za takové vyhlášeny a vydané rozhodnutí tomuto orgánu též doručí.

(4) Orgán státní správy lesního hospodářství v rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení v: jejich využívání uvede výměry lesních pozemků nebo jejich částí vyjímaných, popřípadě omezených v jejich využívání. Jestliže je k dalšímu využití vyňatých lesních pozemků třeba stavební povolení [Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).] nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů, [Např. horní zákon č. 41/1957 Sb., elektrizační zákon č. 79/19., zákon o vodách č. 138/1973 Sb., zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu.] nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než takovéto rozhodnutí nabude právní moci. Rozhodnutí o trvalém, popř. dočasném vynětí u rozsáhlejší výstavby popř. těžby nerostů vydává orgán státní správy lesního hospodářství tak, aby vyňaté lesní pozemky byly využity pro plnění funkcí lesů až do doby jejich skutečného použití k jiným účelům.

(5) Orgán státní správy lesního hospodářství může oznámit rozhodnutí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou na místních národních výborech, v jejichž územních obvodech jsou dotčeny zájmy účastníků, s výjimkou žadatele, uživatele lesa, popřípadě organizace vykonávající odbornou správu lesů.

(6) Rozhodnutí o trvalém nebo dočasném vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu se též doručují příslušnému orgánu geodézie a kartografie.

(7) Platnost rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení v jejich využívání zaniká:

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) nerealizuje-li oprávněný záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno, do dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí, pokud orgán státní správy lesního hospodářství tuto lhůtu neprodlouží.

(8) Orgán státní správy lesního hospodářství může po provedeném řízení z vlastního podnětu nebo na návrh jím vydané rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení v jejich využívání změnit, popř. zrušit

a) vyžadují-li to důležité zájmy lesního hospodářství, zejména pokud je to nezbytné k vytvoření účelné lesní části,

b) přestane-li pozemek sloužit účelům, pro které bylo rozhodnutí vydáno.

(9) Náklady na znalecké posudky v řízení zahájeném na návrh účastníka řízení hradí navrhovatel.

(10) Může-li rozhodnutí orgánu státní správy lesního hospodářství ovlivnit hospodaření v lesích nebo poslání lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesního hospodářství, rozhodne příslušný orgán státní správy lesního hospodářství po projednání s orgánem státní správy lesního hospodářství, jehož územního obvodu se rozhodnutí týká.

ČÁST OSMÁ

POKUTY

§ 34

(1) Orgány státní správy lesního hospodářství ukládají pokuty až do výše 500 000,- Kčs organizacím, které

a) nedodrží závazný ukazatel nebo údaj lesního hospodářského plánu,

b) nezajistí přednostní zpracování těžby nahodilé,

c) nedostatečně zajišťují výkon odborné správy lesů,

d) provádějí bez souhlasu orgánu státní správy lesního hospodářství v lese stavby nebo les oplocují, provádějí v něm terénní úpravy nebo jiné činnosti v lesích zakázané,

e) neplní opatření k ochraně lesů nebo jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě uložené.

(2) Poruší-li organizace v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle zákona o lesích nebo tohoto zákona jakoukoliv povinnost, za niž se ukládá pokuta podle zákona o lesích nebo tohoto zákona, uloží se další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty, která by byla jinak uložena.

(3) Orgány státní správy lesního hospodářství ukládají pokuty i pracovníkům organizací, kteří porušení povinnosti organizaci zavinili, pokud nejde o trestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku. [§ 275 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb., § 30 až 34 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce, vyhl. č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku.]

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy lesního hospodářství dověděl o porušení povinností uvedených v odst. 1, nejpozději však do tří let, jde-li o porušení povinnosti uživatelů lesů nejpozději do pěti let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(5) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace, popřípadě pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li uložena pokuta podle odst. 3 pracovníku organizace, nelze mu již uložit pokutu podle jiných předpisů.

(6) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(7) Pokuty uložené podle zákona o lesích a tohoto zákona jsou příjmem národních výborů s výjimkou pokut uložených federálním ministerstvem národní obrany. [§ 25 odst. 5 zákona o lesích.]

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 35

Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se doplňuje takto:

1. dosavadní text § 13 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

"(2) O kácení stromů rostoucích mimo les, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, [Zákon č. 62/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, Vyhláška č. 62/1984 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).] rozhodují místní národní výbory; okresní národní výbory si mohou rozhodování vyhradit."

2. Dosavadní text § 19 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

"(2) Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů."

§ 36

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se mění a doplňuje takto:

1. v § 21 odst. 1 písm. a) prvá věta zní:

"Zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích."

2. V § 36 odst. 1 se slova "a v případě poškození lesních kultur do 30 dnů ode dne, kdy škoda vznikla", nahrazují slovy "ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku, ve lhůtě 30 dnů od uplynuti uvedeného období" a část poslední věty za středníkem se vypouští.

§ 37

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. Zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství,

2. zákon č. 86!1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,

3. vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy,

4. směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o vytváření ucelených lesních částí (Sbírka směrnic pro národní výbory 1963, poř. č. 14),

5. směrnice ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o obhospodařování lesů, které přešly do užívání podniků Státních lesů (Věstník MLVH ČSR 1970, poř. č. 9 - registrovány v částce 30/1970 Sb.),

6. vyhláška č. 77/1972 Sb., o kvalifikaci odborných lesních hospodářů,

7. výnos ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o stejnokrojích pro pracovníky v lesním hospodářství (Věstník MLVH ČSR 1973, poř. č. 15 a 1976 poř. č. 8 - registrován v částkách 41/1973 Sb. a 21/1976 Sb.),

8. položka 25 přílohy A, položka 11 přílohy B a položka 10 přílohy D zákona ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.

Důvodová zpráva

k návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství

Návrh zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství (dále jen "návrh zákona ČNR") navazuje na zákon o lesích, který ve smyslu čl. 37 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci promítá do života závěry XV. sjezdu KSČ tykající se zásadních otázek ochrany lesního půdního fondu a lesních porostů, kategorizace lesů, úpravy užívacích práv socialistických organizací k lesním pozemkům, právního režimu vytváření ucelených lesních částí a postupu vůči uživatelům lesních pozemků, kteří neplní povinnosti stanovené lesním zákonem.

Mezi otázky lesním zákonem neupravené, jejichž úprava tedy přísluší zákonům národních rad, patří oblast právní úpravy hospodaření v lesích včetně ustanovení o odborné správě lesů, o opatřeních při ochraně lesů a o ochranné službě v lesích a oblast právní úpravy státní správy lesního hospodářství, dozoru v lesním hospodářství a řízení ve věcech lesního hospodářství.

Návrh zákona ČNR obsahuje dále pravidla všeobecného a zvláštního užívání lesů organizacemi a občany, jakož i sankční opatření za porušení povinností stanovených zákonem ČNR, případně předpisy vydanými na jeho základě.

K první čisti:

Hospodaření v lesích

Hospodaření v lesích je třeba časově a prostorově uspořádat tak, aby vzhledem na jejich převážné zaměření se současně plánovitě zabezpečovala zvyšující se produkce jakostní dřevní hmoty, zlepšovaly ostatní funkce lesů a vytvářely předpoklady i pro účelnou racionalizaci činnosti lesního hospodářství. Tyto úkoly zabezpečují lesní hospodářské plány, které návrh zákona ČNR orientuje na prognózování a koncepční činnost, na uplatňování vědeckých poznatků při členění lesů podle jejich převážného zaměření, jakož i na diferencované plánování příslušných hospodářských opatření. Na základě dosavadních zkušeností se zjednodušuje lesní hospodářské plánování, které není totožné s národohospodářským plánováním ve smyslu zákona o národohospodářském plánování. Novou úpravou lesního hospodářského plánování se otvírá prostor pro uplatnění provozního hospodaření při realizaci plánovaných opatření. Při tom se v maximální možné míře bude uplatňovat ekonomická optimalizace základních požadavků na zajištění produkčních úkolů, ostatních funkcí lesů a racionalizačních úkolů.

Za základní hospodářský způsob v lesích byl dosavadní právní úpravou určen způsob maloplošný pasečný (podrostní) a možnosti zavádět ve vhodných podmínkách výběrný způsob hospodaření. Termín maloplošný pasečný (podrostní) je však pojmově nevyjasněny a též zkušenosti ukázaly, že v našich pestrých přírodních a hospodářských podmínkách třeba diferencovaně používat víc druhů hospodářských způsobů. Návrh zákona ČNR proto výrazněji uplatňuje diferenciaci hospodářských způsobů, která se opírá o poznatky přírodních podmínek a empirické zkušenosti a nové výsledky výzkumu. Hospodářský způsob odpovídající daným přírodním podmínkám, současnému stavu lesů a účelovému zaměření určí lesní hospodářské plány.

Při realizaci těžebních zásahů bude i nadále zakázáno přiřazování holých sečí k nezajištěným kulturám a neúnosné snižování zakmenění porostů. Současně se ze zákona stanoví povinnost zalesnit holiny do dvou let a zajistit na nich porosty do 5 roků; v odůvodněných případech bude možné povolit výjimky.

K druhé části:

Odborná správa lesů

Řádné hospodaření v lesích, které nejsou ve správě nebo užívání státních organizací řízených ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR nebo federálním ministerstvem národní obrany, vyžaduje i nadále ponechat dosavadní institut odborné správy lesů, vykonávané státními organizacemi lesního hospodářství.

Organizace vykonávající odbornou správu lesů jsou povinny vyžadovat od uživatelů lesů v odborné správě provedení opatření k zabezpečení řádného hospodaření; provedení těchto prací je povinností uživatele lesa. Ve vztahu k zemědělským družstevním organizacím se předpokládá, v případech, v nichž družstevní organizace budou schopny zajišťovat plnění úkolů v lesích vlastními hospodáři, jen omezený rozsah odborné správy.

Lesní hospodářské plány, které schvalují krajské národní výbory, obsahují úkoly na příštích 10 let pro všechny uživatele lesů v lesním hospodářském celku; tyto úkoly mají charakter závazný, směrný, ale i orientační. Z těchto důvodů se při jejich projednávání a schvalování nepostupuje podle ustanovení správního řádu. Úkoly podle § 12 odst. 3 písm. b) zákona sdělované organizaci vykonávající odbornou správu lesů jednotlivým uživatelům lesů představují uložení konkrétních povinností, jejichž nesplnění může mít vážné následky pro uživatele lesů ve smyslu ustanovení zákona o lesích. Je proto na místě, aby o těchto povinnostech, pokud s nimi uživatel lesa nebude souhlasit, rozhodl okresní národní výbor ve správním řízení a aby případně mohl být nařízen výkon rozhodnutí.

Příspěvky placené za odbornou správu lesů uživateli lesů budou v zásadě zachovány v dosavadní výši a budou přiměřeně sníženy v případě omezeného rozsahu odborné správy lesů.

K třetí části:

Všeobecné užívání lesů

Návrh zákona ČNR umožňuje užívání lesů všem občanům a organizacím, zároveň však každému, kdo les užívá, stanoví povinnost aktivně les chránit a chovat se tak, aby se nenarušovalo lesní prostředí. Všeobecné užívání lesů může okresní národní výbor omezit, popřípadě na přechodnou dobu zakázat, vyžaduje-li to bezpečnost občanů, zájmy ochrany lesů, popř. provozu lesního hospodářství nebo jiné důležité společenské zájmy. Ze zákona se současně zakazuje výkon takových činností, které by mohly způsobit v lesích škody na lesním půdním fondu a lesních porostech, případně jinak ohrozit nebo znemožnit lesům plnit jejich funkci.

Při činnostech prováděných v lesích socialistickými organizacemi na základě oprávnění vyplývajících ze zvláštních předpisů, např. při geologickém průzkumu, při tělovýchovných akcích, jsou tyto organizace povinny včas oznámit provádění zamýšlených činností okresnímu národnímu výboru a uživateli lesa.

K čtvrté části:

Ochrana lesů

Nová právní úprava prohlubuje ochranu lesa proti škodám způsobeným průmyslovými a ostatními organizacemi, jakož i proti škodám způsobeným člověkem a zvěří. Všechny uvedené škody vyvolávají značné ztráty na množství a jakosti produkované dřevní hmoty a ostatních funkcích lesa. Potřebná ochranná opatření je třeba zajišťovat nejen ze strany organizací lesního hospodářství.

Obdobně se prohlubuje ochrana lesa proti biotickým škůdcům (hmyz) a škodlivým přírodním činitelům (vítr, sníh, námraza), jakož i proti škodám způsobeným přímo či nepřímo lidskou činností. Uživatelé lesa jsou povinni vykonat preventivní opatření k zabránění škodám v lesích, jako jsou např. opatření protipožární, včasné zpracování kalamitních a nahodilých těžeb, kontrola a likvidace přemnožení živočišných a rostlinných škůdců apod.

Ukázalo se účelným pojmout do návrhu zákona ČNR ustanovení o organizaci, postavení a oprávnění lesní stráže. Při výkonu ochranné služby podle navrhované úpravy bude mít lesní stráž oprávnění zjišťovat totožnost osob, které se dopustí přestupku na úseku lesního hospodářství, a v případě potřeby předvést je orgánu Sboru národní bezpečnosti. Taktéž bude lesní stráž oprávněna ukládat za přestupky pokuty v blokovém řízení. Zájem na zvýšení ochrany, lesa jako součásti životního prostředí vyžaduje, aby byla lesní stráž rozšířena i o členy dobrovolných společenských organizací, pracovníky státní ochrany přírody apod.

Poslání lesní stráže se prohlubuje tak, že lesní stráž ustanovená orgánem státní správy bude vykonávat svoji funkci ve všech lesích stanoveného obvodu působnosti bez ohledu na vlastnické a užívací vztahy k lesům, tedy bez ohledu na to, že jde o lesy státních organizací lesního hospodářství, lesy JZD nebo lesy soukromých uživatelů. Lesní stráž budou ustanovovat okresní národní výbory na návrh státních organizací lesního hospodářství a těch uživatelů lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen podle § 13.

K páté části:

Orgány státní správy lesního hospodářství a jejich působnost

Státní správu na úseku lesního hospodářství vykonávají okresní a krajské národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. Orgánem státní správy lesního hospodářství ve vojenských lesích, včetně lesů pod odbornou správou organizací jím řízených, bude federální ministerstvo národní obrany v rozsahu stanoveném v zákoně o lesích. Těžiště činnosti na úseku výkonu státní správy lesního hospodářství zůstává u okresních národních výborů. Krajským národním výborům, jejichž postavení jako odvolacích orgánů i působnost jako orgánů schvalujících lesní hospodářské plány se zachovává, svěřuje se rozhodování o vynětí pozemků z lesního půdního fondu na určitou v zákoně taxativně stanovenou výměru lesních pozemků.

V návrhu zákona ČNR se prohlubuje působnost ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky při ochraně lesního půdního fondu ve všech lesích ochranných a lesích zvláštního určení a rovněž v závažných případech vynětí z lesního půdního fondu v lesích hospodářských. V souvislosti s tím se navrhuje provést přesun působnosti při vyhlašování všech lesů ochranných z krajských národních výborů na ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR.

Návrh zákona ČNR na rozdíl od dosavadní právní úpravy svěřuje ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR vydávání souhlasů k návrhům územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů.

V souladu se správním řádem se zákonem odlišně upravuje místní příslušnost orgánů státní správy lesního hospodářství, kterou si vyžádala skutečnost, že některé lesní oblasti budou přesahovat územní obvody okresů.

K šesté části:

Dozor v lesním hospodářství

Součástí výkonu státní správy v lesním hospodářství je vykonávání dozoru, který na úseku lesního hospodářství vystupuje do popředí též proto, že neexistuje žádny speciální inspekční (kontrolní) orgán. Návrh zákona ČNR při úpravě dozoru v lesním hospodářství vychází ze zásady, že orgány státní správy, které vydávají příslušné rozhodnutí, jsou povinny na dodržování jimi určených podmínek nejen dozírat, ale i ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Okresní a krajské národní výbory mají kromě toho obecnou povinnost dozírat na dodržování ustanovení zákona o lesích, zákona ČNR a příslušných prováděcích předpisů vydaných na základě těchto zákonů.

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR vykonává dozor nad činností národních výborů v uvedených směrech a je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Ustanovení o ústředním dozoru na úseku lesního hospodářství zabezpečují jednotnost a důslednost výkonu dozoru na úseku státní správy lesního hospodářství a vytvářejí předpoklady i pro ověřování účinnosti předpisů upravujících hospodaření v lesích.

K sedmé části:

Řízení ve věcech lesního hospodářství

Národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR postupují v řízení ve věcech lesního hospodářství upraveném zákonem o lesích a zákonem ČNR podle správního řádu. Specifická problematika lesního hospodářství si však vyžaduje některá odchylná, resp. další ustanovení. Tak je tomu především u řízení týkajících se užívacích práv socialistických organizací k lesním pozemkům, kde jsou účastníky řízení pouze tyto organizace. Obdobně je upravena i účast organizace vykonávající odbornou správu lesů. Při postupném vydávání rozhodnutí orgánem státní správy, zejména v případě, kdy jde o rozsáhlejší výstavbu, se ze zákona zabezpečují funkce lesů na vyjímaném pozemku až do doby jeho skutečného odnětí lesní výrobě.

K osmé části:

Pokuty

Stejně jako v zákoně o lesích je nezbytné sankcionovat porušení povinností v zákoně ČNR. Pokuty ukládají orgány státní správy lesního hospodářství v rozsahu až do výše 500 000,- Kčs. Organizaci, která ve lhůtě jednoho roku od uložení pokuty poruší znovu své povinnosti, uloží se další pokuta zvýšená až na dvojnásobek pokuty, která by jinak pro nové porušení povinnosti byla uložena. Pokutami budou postihováni i uživatelé lesů, zejména v případě porušení zásad správného hospodaření v lese.

Ze zákona se stanoví možnost ukládat pokuty až do výše trojnásobku měsíčního výdělku i pracovníkům organizace, kteří porušení povinnosti organizace zavinili.

K deváté části:

Společná a závěrečná ustanovení

Dosavadní úprava povolování kácení stromů rostoucích mimo les - zbylý platný § 4 odst. 1 vyhl. č. 89/1965 Sb., - je vydána podle zmocnění zákona č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon). Poněvadž zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, nemá zatím ustanovení o pravomoci národních výborů při ochraně stromů rostoucích mimo les, je třeba zákon o státní ochraně přírody o takovou pravomoc národních výborů doplnit.

Ekonomicky dopad nové právní úpravy

Provádění navrhovaného zákona nevyvolá žádné nové požadavky na státní rozpočet republiky.

Výši ukládaných pokut nelze přesně odhadnout. Půjde o příjem národních výborů. Vydáním zákona nedojde ke změně finančních vztahů rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky. Rovněž vztah organizací lesního hospodářství k státnímu rozpočtu republiky se v důsledku přijetí zákona nezmění.

Počet pracovníků státní správy v odvětví lesního hospodářství se nezvýší. Zvýšené požadavky na výkon státní správy na národních výborech bude nutno zajistit zejména uplatňováním racionalizačních opatření při výkonu státní správy, zintenzívněním metodického řízení ze strany vyšších stupňů orgánů státní správy, specializaci pracovníků pro řešení konkrétních oblastních problémů (např. v oblasti rekreační, vodohospodářské, v oblasti vystavené ve zvýšené míře průmyslovým exhalacím), popřípadě přeskupením počtu pracovníků uvnitř aparátu národního výboru.

Dosavadní počet pracovníků určený pro státní správu lesního hospodářství na okresních národních výborech je zpravidla 1 až 2 pracovníci na každý okres, což neodpovídá vždy konkrétním přírodním podmínkám a lesnatosti okresu. Z hlediska lesnatosti okresu se podle dosavadních zkušeností jeví potřeba zhruba tak, že v okrese s výměrou lesů do cca 20 000 ha by měl být 1 pracovník, při výměře do cca 50 000 ha 2 pracovníci, při větší výměře až 3 pracovníci.

V Praze dne 28. října 1977.

Předseda vlády České socialistické republiky:

J. Korčák