Schválení Českého geologického úřadu podléhají

a) státní geologické mapy před jejich vydáním a rozšiřováním,

b) výsledky geologických prací, které zadal k provedení Český geologický úřad.

Uvedenou zásadou se odstraňuje nedostatek, že právním předpisem nejsou dosud stanoveny podmínky pro využití výsledků průzkumu. Tuto funkci plní v ložiskovém průzkumu Řád pro odevzdání ložisek k průmyslovému využití; schválený vládním usnesením č. 75/1964, který však není závazným právním předpisem, a proto není důsledně dodržován.

Potřebným stupněm geologických prací se rozumí zejména, v jakém rozsahu a podrobnosti (etapě) je třeba geologické práce provést, příp. v jaké kategorii ověřit zásoby nerostů pro jednotlivé stupně dokumentace staveb, tj. pro investiční záměr, investiční úkol, úvodní projekt, prováděcí projekt, u ložisek pro stanovení dobývacího prostoru, příp. pro schválení plánu otvírky, přípravy a dobývání.

Podle navržené zásady stanoví příslušné náležitosti před hospodářským, příp. technickým využitím výsledků geologických prací příslušný ústřední orgán v dohodě s Českým geologickým úřadem, popřípadě též s Českým báňským úřadem, a to bud obecným předpisem nebo v konkrétních případech svým rozhodnutím. Přitom budou respektovány předpisy o působnosti Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin.

9. Národní výbory na úseku územního plánování dbají, aby byly ověřovány geologické poměry a nerostné zdroje jejich územního obvodu, které mohou mít vliv na výstavbu měst a obcí a na životní prostředí, a k tomu účelu jsou oprávněny předkládat Českému geologickému úřadu návrhy na provedení geologických prací. Krajské národní výbory se podílejí na přípravě a projednávání koncepce geologického výzkumu a průzkumu ve svém obvodě.

Při svých územních opatřeních a rozhodnutích postupují orgány územního plánování v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných zásob nerostných surovin a zdrojů podzemních vod.

Český geologický úřad poskytuje národním výborům informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na výstavbu měst a obcí a na jednotlivé složky životního prostředí.

Český geologický úřad může v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby (např. s možným výskytem nerostných surovin, zdrojů podzemních vod nebo zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými podmínkami), kde příslušné orgány mohou vydat územní rozhodnutí jen po jeho předchozím vyjádření nebo za podmínek jím stanovených.

Uvedená zásada zdůrazňuje úzký vztah geologických poznatků k plánování a má za cíl zabezpečit potřebný průzkum pro potřeby územního plánování a využití získaných geologických poznatku při územním řešení v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Zásada č. 9 navazuje ve svém posledním odstavci na praxi, která se vyvinula v agendě bývalého Ústředního geologického úřadu od počátku šedesátých let a je od roku 1964 běžně uplatňována.

Český geologický úřad vyznačuje orgánům územního plánování oblasti s ověřeným, příp. předpokládaným výskytem nerostů, ve kterých se stanoví pro územní plánování z hlediska těchto zdrojů zvláštní podmínky. Tyto podmínky mohou např. vázat povolení k výstavbě na doplňkové průzkumné práce apod. V podstatě se tímto opatřením publikovaným ve sdělení Věstníku SKIV z roku 1964 racionalizuje projekční příprava a v předstihu usměrňuje podle možnosti do oblastí, kde riziko střetů zájmů nehrozí. Osvědčený systém bude podle zásady č. 11 rozšířen i na území, kde zvláštní podmínky geologické stavby (sesuvná území apod.) vyžadují při územním plánování zvláštní technické řešení.

Úkol zakotvený v zásadě č. 9 týkající se účasti na přípravě a projednání koncepce geologického výzkumu a průzkumu zabezpečují krajské národní výbory, a to i v souladu s ustanovením § 19 zákona č. 69/1967 Sb.

10. Pracovníci orgánů a organizací mohou k provádění geologických prací podle připravovaného zákona a k dohledu na ně v nezbytném rozsahu a po předcházejícím písemném upozornění správce (vlastníka, uživatele) vstupovat na cizí pozemky a zřizovat na nich dočasně nezbytnou přístupovou cestu a přívod energie.

Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizích nemovitostech se omezí na nezbytně nutnou míru. Orgány a organizace jsou povinny po ukončení průzkumné činnosti pozemky rekultivovat, a došlo-li při těchto pracích ke škodě na nemovitosti, uvést ji do původního stavu. Není-li to vzhledem k povaze poškození možné nebo hospodářsky účelné, nahradí orgán nebo organizace poškozenému škodu vzniklou průzkumnou nebo dohlédací činností podle obecných předpisů o náhradě škody.

Jestliže by činností podle prvního odstavce mohly být dotčeny jiné zvláštními předpisy chráněné zájmy, postupuje se po předchozí dohodě s orgány, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

Je-li nemovitost v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého státního zájmu, je vstup na ni vázán na zvláštní povolení podle příslušných předpisů.

Ve sporech o rozsah a dobu oprávnění vstupu na pozemky a o uvedení použité nemovitosti do původního stavu, popř. o její rekultivaci rozhoduje v jednotlivých případech okresní národní výbor. O náhradě škody, nedojde-li k dohodě, rozhodne okresní národní výbor, a to i v případě, půjde-li o spor mezi organizacemi. Touto zásadou není dotčen postup stanovený zvláštními předpisy, jde-li o geologické práce prováděné organizacemi podle těchto předpisů. [Např. § 10, 11, 12, 38 a 40 zák. č. 41/1957 Sb. (horní zákon), § 12 zák. č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 75/1976 Sb., § 9 zák. č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon).]

V této oblasti se dosud pociťuje mezera v zákonné úpravě. Zatímco vstup na cizí pozemky je upraven pro oblast ložiskového průzkumu, pro geodeticko-kartografické práce aj., není v případě geologického výzkumu, inženýrsko/geologického, hydrogeologického a balneologického průzkumu a při geologických pracech k jiným účelům možnost vstupu na cizí pozemky přiměřeně upravena.

Ustanovení o ochraně zájmu se týká zejména zájmů územního plánování, dopravy, zemědělského půdního fondu, lesního fondu, ochrany půdy proti erozi, rozvodu energie, telekomunikací, památková péče, státní ochrany přírody, léčivých zdrojů a lázní.

11. Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí jsou povinni trpět na svých nemovitostech uchován a vyznačení významných výzkumných a průzkumných děl, která určí Český geologický úřad svým rozhodnutím vydaným po projednání s dotčenými resorty a zdržet se všeho, co by je mohlo poškodit, zničit nebo učinit nepoužitelnými.

I zde se pociťuje mezera v zákonné úpravě. Navrhuje se postupovat u závažných průzkumných děj a jejich vyznačení obdobně jako při ochraně geodetických značek. Rozsah chráněných objektů bude přitom omezen na taková díla, která zvýšené a trvalé ochrany vzhledem ke svému významu vyžadují. Patří k nim zejména důležité opěrné vrty, vstupy do podzemních průzkumných děl apod. Tato díla budou likvidována podle příslušných předpisů, ale je nutno trvale vyznačit jejich polohu, příp. umožnit opětovné otevřeni a potřebná měření. Tato díla budou určena případ od případu Českým geologickým úřadem, a to jednak z vlastního podnětu, jednak z podnětu dalších zainteresovaných orgánu státní správy. Vzhledem k připomínkám, že by uchováním geologických prací mohlo docházet k narušení obhospodařování zemědělské půdy a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy, bude Český geologický úřad vydávat příslušná rozhodnutí po projednání s dotčeným resortem, zejména ministerstvem zemědělství a výživy, ministerstvem lesního a vodního hospodářství, ministerstvem kultury, federálním ministerstvem národní obrany, příp. dalšími orgány, pokud mohou být dotčeny jejich zájmy. Při postupu podle této zásady bude dbáno, aby při vyznačování geologických prací nebylo pokud možno ztíženo obhospodařování pozemků.

12. Je-li správce (vlastník, uživatel) nemovitosti prováděním geologických prací popřípadě uchováním a vyznačením výzkumných a průzkumných děl podle zásady 10 a 11 podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, má právo, aby mu orgán nebo organizace, které tyto práce vykonávají nebo uchování průzkumného díla uložily, poskytly za toto omezení přiměřenou jednorázovou náhradu. Toto právo je třeba uplatnit do 12 měsíců ode dne oznámení, že geologické práce byly skončeny, jinak zaniká. Spory o tuto náhradu rozhoduje okresní národní výbor.

Ustanovení zásady č. 12 odpovídá v podstatě ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. Podstatným omezením běžného užívání nemovitostí se rozumí dočasné nebo trvalé ztížení nebo znemožnění jeho hospodářského nebo jiného užívání. Přiměřenost jednorázové náhrady se přitom posuzuje podle rozsahu a druhu dotčené části pozemku, doby, po kterou omezení trvá a podle vzniklé škody.

II. část

Český geologický úřad

13. Český geologický úřad je ústřední orgán státní správy České socialistické republiky pro oblast geologického výzkumu a průzkumu.

V čele Českého geologického úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České socialistické republiky. Předseda Českého geologického úřadu je za výkon své funkce odpovědný vládě České socialistické republiky. Zásady činnosti a organizace Českého geologického úřadu upravuje statut, který schvaluje vláda ČSR.

Zásada se opírá o zákon ČNR č. 2/1969 Sb., jímž byl zřízen Český geologický úřad jako ústřední orgán státní správy republiky ČSR s určením, aby plnil úkoly na úseku státní správy, které jsou dosud rozvedeny zejména ve vládním nařízení ě. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, a byly upraveny některými dalšími předpisy.

Zásadou č. 13 není dotčena působnost, kterou v oblasti geologického výzkumu a průzkumu vykonávají další orgány státní správy. Jejich působnost oblasti geologického výzkumu a průzkumu je založena navrženými zásadami zákona a již existujícími zákony, zejména horním zákonem, zvlášť pokud jde o působnost státní báňské správy. Zvláštní kompetence je dále přiznána federálnímu ministerstvu paliv a energetiky zákonem č. 133/1970 Sb. pokud jde o vyhledávání a průzkum radioaktivních surovin, ministerstvu lesního a vodního hospodářství pokud jde o vodohospodářské plánování, národním výborům zejména na základě horního zákona (§ 9, 11 a 14), na základě zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon), na základě § 8 a 9 zákona č. 40/1956 Sb., o ochraně přírody, na základě § 9 a 12 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Komisi pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, jejíž organizační postavení je upraveno vládním nařízením č. 82/1967 Sb., pokud jde o schvalování výpočtů zásob. Zvláštní působnost ČSAV v oblasti základního výzkumu je dána zákonem o Československé akademii věd č. 54/1963 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb.

14. Český geologický úřad

a) zpracovává ve spolupráci s příslušnými orgány koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů a plánů geologického výzkumu a průzkumu území České socialistické republiky, koordinuje plány geologických prací a registruje geologické práce s výjimkou plánů a projektů průzkumu ložisek prováděného těžební organizací v jejím dobývacím prostoru, [§ 30 horního zákona.]

b) zabezpečuje podle zvláštních předpisů zadávání, provádění, úhradu a přejímání geologických prací hrazených ze státního rozpočtu,

c) řídí geologické práce prováděné podřízenými organizacemi a odborně kontroluje geologické práce prováděné jinými organizacemi,

d) shromažďuje, eviduje a uchovává výsledky všech geologických prací prováděných v České socialistické republice a geologických prací prováděných v zahraničí československými organizacemi se sídlem v ČSR,

e) posuzuje a schvaluje výsledky geologických prací, pokud není schvalování svěřeno právními předpisy jiným orgánům, a zajišťuje v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy odevzdání výsledků geologických prací s příslušnou dokumentací organizacím k využití,

f) eviduje stav a pohyb zásob ložisek nerostů, vede státní bilanci jejich zásob, podle zvláštních předpisů zabezpečuje správu zjištěných, avšak nevyužívaných výhradních ložisek nerostů a vykonává působnost na úseku odpisu zásob,

g) pečuje ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány o ochranu nerostného bohatství podle stanovených zásad, [Čl. 24 odst. 2 písm. e) ústav. zákona č. 143/1968 Sb.]

h) zabezpečuje a koordinuje úkoly mezinárodní spolupráce na úseku geologického výzkumu a průzkumu,

i) zabezpečuje podle zvláštních předpisů jednotný systém informační soustavy v oblasti geologického výzkumu a průzkumu,

j) plní další úkoly uložené tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy, popřípadě vládou České socialistické republiky.

Návrh působnosti Českého geologického úřadu vychází z vládního nařízení č. 11/1958 Sb. a odpovídá působnosti vymezené statutem Českého geologického úřadu schváleným usnesením vlády ČSR č. 181/1973.

Při zpracování koncepce geologického výzkumu a průzkumu a navazujících plánů [písm. a)] postupuje Český geologický úřad v souladu s věcnými a časovými potřebami jednotlivých odvětví národního hospodářství, mj. i na základě vhodné evidence požadavků uplatněných příslušnými ústředními orgány státní správy.

Koncepce geologického výzkumu a průzkumu je zpracována mimo jiné v souladu se směrným vodohospodářským plánem a k jeho zabezpečení. Stanovení koncepce a koordinace základního teoretického výzkumu prováděného v rámci státních programů základního výzkumu formujících geologickou stavbu a stanovení jejich zákonitostí přísluší Československé akademii věd. Při výkonu působnosti bude respektovat Český geologický úřad i v ostatních směrech působnost ČSAV upravenou zák. č. 54/1963 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb. Respektována bude přitom i zvláštní působnost ČSAV v oblasti zahraničních styků založená citovanými zákonnými předpisy.

Při shromažďování výsledků geologických prací a tvorbě informační soustavy v geologických oborech [písm. d) a i)] nebude dotčena působnost Hydrofondu. Při vydávání geologických map postupuje ČGÚ v úzké součinnosti s Českým úřadem pro geodézii a kartografii. Ustanovením písm. e) o schvalování výsledků geologických prací není dotčena ani působnost a postavení Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, založená zvláštními předpisy příp. opatřením vlády.

Pokud se geologické práce týkají přírodních léčivých zdrojů vod a zdrojů přírodních minerálních vod stolních, postupuje Český geologický úřad v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.

Tento postup odpovídá stávající praxi, při níž byly vzájemnými dohodami nebo společnými opatřeními stanoveny pro geologické práce související s obranou státu, s průzkumem a těžbou radioaktivních surovin a s ochranou a rozvojem přírodních léčivých zdrojů vod zvláštní postupy.

Pokud jde o úkoly na úseku ochrany nerostného bohatství státu [písm. g)], vychází se ze zásady, že ochrana a využití nerostného bohatství patří podle ústavního zákona o čs. federaci do společné působnosti ČSSR a republik. Český geologický úřad bude zabezpečovat ochranu a využití nerostného bohatství v rozsahu a způsobem určeným jednotnými zásadami vydanými podle čl. 24, písm. e) zák. č. 143/1968 Sb., o čs. federaci. Ustanovením podle písm. g) nejsou dotčeny kompetence a povinnosti ostatních orgánů, jimž je nebo bude svěřena působnost na úseku ochrany a využití nerostných zdrojů, zejména orgánu státní báňské správy, těžebních ministerstev a národních výborů.

Působnost podle bodu h) vykonává Český geologický úřad v úzké součinnosti se Slovenským geologickým úřadem, přičemž spolupracuje s podniky zahraničního obchodu a zainteresovanými ministerstvy na základě zvláštních dohod.

Zásada č. 14 nerozvádí podrobněji ustanovení, která se týkají hospodářského řízení podřízených organizací ČGÚ, pro které platí obecně závazné předpisy.

III. část

Společná ustanovení

15. Český geologický úřad je oprávněn ukládat organizacím opatření k odstranění závad nedostatků, které jsou v rozporu s ustanovením připravovaného zákona. Může jim zejména uložit odstranění závad v kvalitě a úplnosti geologické dokumentace, ve způsobu její evidence a uchovávání, uložit termín pro odevzdání výsledků geologických prací podle zásady č. 7 apod.

Zjistí-li Český geologický úřad, že organizace vykonávající geologické práce přes předcházející upozornění opětovně vážně narušuje povinnosti vyplývající ze zákona, zejména neplet povinnost registrace geologických prací, jejich řádnou dokumentaci a spolehlivé uchovávání, neprovádí komplexní vyhodnocování výsledku prací a neodevzdává jejich výsledky podle zásady č. 7, může jí uložit peněžitou pokutu až d výše 100 000 Kčs.

Jestliže organizace uvedené v zásadě č. 2 pod písm. b) opětovně vážně narušuje povinnosti vyplývající ze zákona nebo není způsobilá převzít odpovědnost za řádný výkon geologických prací, příp. její činnost neodpovídá společenské potřebě, může jí Český geologický úřad po projednání s příslušným nadřízeným orgánem oprávnění odejmout.

Účinnost zákona vyžaduje soustavnou kontrolu jeho dodržování, příp. vynucení plnění jeho ustanovení. Český geologický úřad bude k odstranění zjištěných nedostatků ukládat zpravidla vhodná opatření. Pokud se nedocílí nápravy touto cestou, navrhuje se postihnout organizaci peněžitou sankcí, jejíž výše bude stanovena podle míry ohrožení celospolečenských zájmů. Pokutu ukládá Český geologický úřad toliko v případech, kdy povinnosti vyplývající ze zákona byly přes předcházející upozornění opětovně vážně narušeny. Zásada uvádí případy vážného narušení, které nejsou sice vyčerpávající, ale dostatečně charakterizují povahu a dosah vážného zanedbání povinností ze zákona.

Krajním sankčním postihem bude odnětí oprávnění k výkonu geologických prací, které bude Český geologický úřad používat po opětovném a vážném narušení zákona a po projednání případu s nadřízeným orgánem příslušné organizace.

16. Zákon zmocní Český geologický úřad vydávat v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazné předpisy, ve kterých podrobněji upraví

a) postup při udělování oprávnění k provádění geologických prací a při evidenci organizací oprávněných k provádění geologických prací podle zásady. 2 a požadavky na kvalifikaci pracovníka, pod jehož vedením se provádějí geologické práce (zásada č. 5);

b) projektování, registraci, provádění, dokumentaci a vyhodnocování geologických prací, schvalování, odevzdávání, uchovávání a zpřístupňování jejich výsledků.

Do této zásady jsou shrnuta ustanovení, zmocňující vydat na základě připravovaného zákona podrobnější prováděcí předpisy.

Prováděcí předpisy podle odstavce a) zásady budou koncipovány nově, a to s tímto podstatným obsahem:

Předpis pro udělování oprávnění k provádění geologických prací stanoví náležitosti a obsah žádosti o udělení oprávnění (zejména druhy geologických prací, které hodlá organizace provádět a k jakému účelu; vybavení odborníky a technickými prostředky; předpoklady řádného archivování a skladování geologické dokumentace), způsob projednání žádosti s dotčenými orgány, obsah a formu rozhodnutí o oprávnění provádět geologické práce.

Předpis o evidenci organizací oprávněných k provádění geologických prací upraví výchozí evidenci a její plynulou aktualizaci se základními údaji o postavení a činnosti organizace (druhy prováděných geologických prací a účelové zaměření, vybavení organizace k provádění prací, archivy a skladiště geologické dokumentace).

Předpis pro klasifikaci pracovníků řídících geologické práce vymezí okruh pracovníků a funkcí, na něž se vztahuje (osoby, které geologické práce projektují, odpovídají za sled a dokumentaci prací a jejich vyhodnocení) s odstupňováním požadované kvalifikace a praxe podle závažnosti prací.

Pokud jde o prováděcí předpisy v odst. b) zásady, budou navazovat na stávající právní úpravu. Při postupné novelizaci stávajících předpisů budou v nich rozvedena některá nová ustanovení zásad připravovaného zákona (zejména možnost uložit při registraci geologických prací jejich rozšíření nad rámec cílů sledovaných projektem ve smyslu zásady č. 4, povinnost zastavit práce, jestliže cíle sledované projektem nelze dosáhnout ve smyslu zásady č. 5, dále promítnutí zásady č.11 do předpisů o uchovávání výsledků geologických prací), a budou využity zkušenosti, vyplývající z jejich mnohaleté aplikace.

17. Způsob registrace geologických prací, odevzdávání jejich výsledků a provádění kontroly geologických prací v organizacích pro průzkum a těžbu radioaktivních surovin a v organizacích podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany upraví Český geologický úřad v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky a s federálním ministerstvem národní obrany.

Tato zásada odpovídá praxi, při níž byly vzájemnými dohodami stanoveny v uvedených oblastech působnosti Českého geologického úřadu pro geologické práce na úseku radioaktivních surovin a pro geologické práce prováděné v organizacích podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany zvláštní postupy. Jsou v nich plně respektovány zvláštnosti provádění geologických prací v těchto oborech, příp. resortech.

18. Navrhovaným zákonem se zruší vládní nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vl. nařízení č. 82/1967 Sb.

Uvedené vládní nařízení bude nahrazeno novou zákonnou úpravou. Předpokládá se, že do vydání připravovaného zákona nebo souběžně s ním bude nově upravena působnost Komise pro klasifikaci zásob. Tím by se umožnilo, aby v zájmu přehlednosti a jasnosti právního řádu nebylo nutno § 4 vl. nař. č. 11/1958 Sb. jako jediný ponechat v platnosti.

V Praze dne 6. října 1976

Předseda vlády České socialistické republiky:

Josef Korčák v. r.