ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1976

III. volební období

8

Vládní návrh

zásad zákona České národní rady

o provádění geologických prací a o působnosti Českého geologického úřadu

A. Politickoekonomický rozbor

Zásady zákona České národní rady o provádění geologických prací a o působnosti Českého geologického úřadu upravují významnou oblast výzkumné, hospodářské a technické činnosti, na níž má stát zájem vzhledem k její úloze při zkoumání geologické stavby státního území, při ověřování a zabezpečování ložisek nerostných surovin, podzemních zdrojů prostých, minerálních a termálních vod, při ověřování a zvládání inženýrsko-geologických podmínek základových půd, průzkumu a sanaci sesuvných území, při výstavbě podzemních zásobníků, při výzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a v řadě jiných závažných hospodářských a technických oblastí.

Na výsledcích geologických prací závisí současná i budoucí těžba nerostných surovin, jejíž roční objem dosáhl v ČSR asi 19 miliard Kčs, závisí na nich v podstatné míře řešení vodohospodářských problémů, ověřování a ochrana zdrojů léčivých a minerálních vod stolních, racionální zakládání staveb a s tím spojené využívání zemědělsky méně kvalitních pozemků, bonitní klasifikace půd, perspektivní využití zemského tepla k energetickým účelům a objasňování geochemických, geodynamických a jiných geologických faktorů, ovlivňujících lidské zdraví a životní prostředí.

Ve vyspělém socialistickém státě nemůže být okruh této činnosti omezen jen na iniciativu a opatření jednotlivých organizací a investorů, na znaleckou a posudkovou činnost, ale rozvíjí se v soustavnou péči státu o výzkum a průzkum geologických podmínek a nerostných zdrojů zabezpečovanou odvětvím geologie, v němž působí v ČSR téměř 9600 pracovníků. Geologické práce zabezpečují specializované orgány a organizace geologického výzkumu a průzkumu státní geologické služby (Český geologický úřad a jemu podřízené organizace) a dále instituce a organizace ostatních resortů při plnění svých výzkumných, průzkumných, výrobních, vědeckých, pedagogických aj. úloh.

Současná právní úprava geologické činnosti neodpovídá významu jejího působení ani progresivní úloze, kterou má plnit geologie ve všech oblastech národního hospodářství a v péči o životní prostředí. Je založena na vládním nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, tedy na kompetenční normě, a na řadě dalších předpisů zčásti výlučně geologického obsahu, zčásti tvořících součást jiných právních předpisů. Patří k nim zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, a řada dalších zákonů a prováděcích předpisů.

Vládním nařízením č. 11/1958 Sb. byl zřízen Ústřední geologický úřad, kterému byly podřízeny organizace geologického výzkumu a průzkumu a při němž byla i Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, která byla později podřízena vládním nařízením č. 82/1967 Sb. vládě. Zřízením centrálního orgánu se sledoval záměr zabezpečit jednotnou koncepci geologického výzkumu a průzkumu, komplexnost geologických prací, vyrovnání potřeb mezi jednotlivými těžebními a jinými průmyslovými obory, vyloučení duplicity geologických prací, metodickou jednotu a zejména racionální provádění geologických prací. Zvláštnosti geologického průzkumu radioaktivních surovin jsou založeny zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a dohodami mezi Českým geologickým úřadem a ústředním orgánem pro těžbu radioaktivních surovin.

Podmínky, které vedly v roce 1958 ke vzniku organizace státní geologické služby i podmínky pro provádění geologických prací a jejich zaměření, se postupně značně změnily.

Jestliže geologické práce zabezpečovaly nejprve převážně specializované organizace státní geologické služby podřízené Ústřednímu geologickému úřadu a tyto práce byly financovány v podstatné části z prostředků státního rozpočtu, podílejí se na nich nyní ve značné míře socialistické organizace mimo rámec státní geologické služby, a to i organizace nestátní (družstevní). Objevují se případy, že tyto organizace vykonávají práce neodborně bez kvalifikovaných specialistů, že tyto práce nejsou navzájem patřičně koordinovány a výsledky dostatečně kontrolovány. Značné změny nastaly i ve struktuře geologických prací postupným poklesem podílu prací ložiskového průzkumu a výrazným zvýšením podílu geologických prací výzkumných, inženýrsko-geologických (geotechnických) a hydrogeologických, které nepodléhají režimu horního zákona.

Vzrostl tedy podíl geologických prací, které není možno řídit organizačními a administrativními opatřeními Českého geologického úřadu, a prací, při jejichž řízení a kontrole nelze postupovat podle ustanovení horního zákona, upravujícího některé stránky vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů se zaměřením na jejich využití.

Novým činitelem se stala i federativní úprava státu. V jejím rámci byly zřízeny místo unitárního Ústředního geologického úřadu pro oblast státní geologické služby ústřední orgány republik - Český geologický úřad (zákon ČNR č. 2/1969 Sb.) a Slovenský geologický úrad (zákon SNR č. 207/1968 Sb.). I po této nové zákonné úpravě se působnost obou těchto orgánů odvozuje z vládního nařízení č. 11; 1958 Sb., tedy z právní normy již dobou a vývojem do jisté míry překonané, dále z ustanovení horního zákona a z dalších právních předpisů.

Potřeba zákonné úpravy činnosti a úkolů na úseku geologie je tedy zdůvodněna zejména tím, že

- tato význačná oblast není podchycena komplexně v celé šíři jejího působení ve sféře surovinového hospodářství, vodního hospodářství, v péči o životní prostředí, ve výstavbě atd. od zjištění geologických poznatků přes jejich vyhodnocení, shromažďování, evidenci a využití,

- úprava této činnosti nevychází z patřičných hmotně právních předpisů,

- působnost ústředního geologického orgánu ČSR zřízeného zákonem ČNR č. 2/1969 Sb. se odvozuje hlavně od vládního nařízení č. 11/1958 Sb.; jehož účinnost oslabují mimo jiné některé pozdější normy, zejména čl. 24 odst. 2 písm. e) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, § 57 a 58 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a vyhláška č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací.

Účelem navrhovaného zákona České národní rady o provádění geologických prací a o Českém geologickém úřadě je především

- zabezpečit důsledné uplatnění celospolečenských zájmů při provádění geologických prací zvýšené požadavky na jejich odborné řízení, koordinaci, kontrolu a využití dosažených výsledků,

- přizpůsobit právní úpravu organizace v oblasti geologického výzkumu a průzkumu potřebám vyplývajícím z federativního uspořádání státu obdobně jak se již stalo v ostatních úsecích státní správy České socialistické republiky (např. zákonná úprava působnosti orgánů ČSR v oblasti sociálně ekonomických informací, lidové kontroly, v oblasti cen, ve vodním hospodářství, v geodézii a kartografii a státní báňské správě).

Zákonná úprava geologického výzkumu a průzkumu přísluší ve smyslu čl. 8, 9 a čl. 37 ústavního zákona o československé federaci ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. do působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Zásady navrhovaného zákona České národní rady jsou koncipovány tak, aby se nedotýkaly působnosti ČSSR, případně aby na federální úpravu navazovaly. Chtějí upravit jen obecné otázky, týkající se každé geologické činnosti bez ohledu na to, jakému účelu slouží. Nebudou jimi dotčeny zákony, které upravují speciální hospodářskou aj. problematiku, zejména zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), zákony č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, č. 138/1973 Sb., o vodách, ani jiné zákony, které se dotýkají této oblasti. Stejně je respektován zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb.

Při přípravě návrhu zásad zákona byla věnována v součinnosti s Českým báňským úřadem zvláštní pozornost tomu, aby se připravovaný zákon nepřekrýval nebo nebyl v rozporu s platným horním zákonem. Bylo dbáno, aby připravovaný zákon neupravoval specifické otázky využití nerostného bohatství a aby upravoval jen takové náležitosti a postupy geologických prací, jež horní zákon v dané podrobnosti do sebe nezahrnuje. Zásady připravovaného zákona přihlížejí i k uvažované novele horního zákona a jsou s uvažovanými úpravami v souladu.

Zrušeno bude toliko vládní nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, které bude nahrazeno připravovaným zákonem ČNR.

Při vypracování návrhu zásad zákona se přihlíželo i k právní úpravě v některých jiných socialistických zemích, zejména k sovětské úpravě, ke geologickému zákonu Polské lidové republiky z roku 1960 a k právním předpisům NDR.

Úprava organizace a metodiky geologických prací v ČSSR se opírala od r. 1951 o sovětskou praxi, z níž byla převzata řada principů (sjednocená geologie, registrace geologických prací a shromažďování jejich výsledků, projektování, provádění a vyhodnocování prací, úkoly na úseku evidence přírodních nerostných zdrojů aj.). V r. 1975 byl vydán v SSSR zákon, jímž byly stanoveny zásady zákonodárství o zemském nitru ("o nědrach"). Jeho součástí je oddíl uvádějící požadavky na řádné vedení o oprávnění k provádění geologických prací, s povinností jejich registrace, dále ustanovení o povolení k provádění prací, o ochraně nerostného bohatství, o evidenci ložisek nerostů a jejich zásob a o státním dozoru nad prováděním geologických prací.

Polský geologický zákon zahrnuje mj. ustanovení, o oprávnění k provádění geologických prací, o jejich projektování, o vedení geologické dokumentace, povolování vstupu na pozemky a náhradu škody. Zavádí dvojstupňovou státní geologickou správu (vojvodské rady - geologický úřad) a obsahuje ustanovení o dozoru nad prováděním geologických prací a předpisy kárné.

Právní předpisy NDR (horní zákon a prováděcí předpisy, vládní nařízení) upravují kompetenci ministerstva geologie, zavádějí registraci organizací oprávněných k provádění geologických prací s podmínkami, kdy k ní může dojít, obsahují zmocnění k vydávání předpisů upravujících přípravu, provádění a vyhodnocování prací a podrobná ustanovení na úseku ložiskového hospodářství a v evidenci přírodních nerostných zdrojů.

Zásady připravovaného zákona byly vypracovány v úzké součinnosti se Slovenským geologickým úřadem, přičemž se vycházelo i ze závěrů projednání prvního návrhu zásad zákona o státní geologické správě dne 6. května 1971 v Legislativní radě vlády Slovenské socialistické republiky. V další přípravě zásad byly řešeny připomínky některých zainteresovaných ústředních orgánů ČSR a ČSSR (Český báňský úřad, ministerstvo stavebnictví, federální ministerstvo paliv a energetiky, federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství) a o obsahu zásad bylo dosaženo dohody. Při přípravě statutů ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, schválených mezitím vládami ČSSR, ČSR a SSR, byly odstraněny rozporné otázky týkající se působnosti Českého geologického úřadu. Předkládané znění návrhu zásad zákona bylo upraveno podle stanovisek Legislativní rady vlády ČSR z 12. listopadu 1975 a 21. června 1976 a odpovídá přijatým doporučením.

Navrhovaná zákonná úprava postupů při geologickém výzkumu a průzkumu stanoví podmínky pro spolehlivé, kvalitní a ekonomické provádění geologických prací ve všech oblastech jejich vědeckého, technického a hospodářského uplatnění. Tyto podmínky stanoví přitom i z hledisek, která mají vztah k péči o životní prostředí, geologickými činiteli mimořádně ovlivněné.

Provedení navrhovaného zákona si nevyžádá nové nároky na státní rozpočet ani zvýšenou potřebu pracovních sil.

B. Zásady zákona

Navrhuje se, aby zákon České národní rady o provádění geologických prací a o působnosti Českého geologického úřadu vycházel z těchto zásad:

I. část

Geologické práce

1. Geologickými pracemi se podle těchto zásad zákona rozumí geologický výzkum a průzkum, který zahrnuje

a) zkoumání zákonitostí vývoje a složení geologické stavby území, jejich odborné hodnocení, dokumentování a zobrazování,

b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů a ověřování jejich zásob,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních včetně minerálních vod, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání vlivu negativních činitelů na jejich jakost a znečištění,

d) zjišťování a ověřováni geologických, inženýrsko-geologických a hydrogeologických podmínek území zejména pro výběr vhodných stavenišť, stabilizaci sesuvných území, zřizování podzemních zásobníků a ke zjištění a zhodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

Připravovaný zákon se bude vztahovat na uvedené geologické práce. Vyhledávání a průzkum ložisek nerostů a ověřování jejich zásob se bude řídit připravovaným zákonem, pokud horní zákon a předpisy podle něho vydané nestanoví jinak.

Zásada stanoví okruh činností, na něž se má připravovaný zákon vztahovat a které souhrnné označuje geologickými pracemi. Pro účel zákona není nutno vymezovat rozdíl mezi výzkumem a průzkumem, neboť všechna ustanovení zákona se vztahují stejným způsobem na obě činnosti spadající pod pojem geologických prací.

Protože vyhledávání a průzkum ložisek nerostů jsou zčásti upraveny některými ustanoveními horního zákona, který nebude navrhovaným zákonem České národní rady dotčen, obsahuje již první zásada ustanovení, které objasňuje vztah obou zákonů.

2. Geologické práce provádějí především státní socialistické organizace zřízené k tomu účelu Českým geologickým úřadem. Jiné organizace mohou provádět geologické práce jen na základě a v rozsahu uděleného oprávnění. Toto oprávnění udělují

a) státním socialistickým organizacím v oboru své působnosti ministerstva nebo jiné ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory; tyto orgány udělují oprávnění po předchozím projednání s Českým geologickým úřadem,

b) ostatním organizacím Český geologický úřad.

Oprávnění se udělí s přihlédnutím ke společenské potřebě za předpokladu, že je organizace způsobilá převzít odpovědnost za řádné provádění geologických prací. Bližší podmínky a postup při udělování oprávnění k prováděcí geologických prací stanoví prováděcí předpis (zásada č. 16).

Oprávnění podle předchozích ustanovení nepotřebují Československá akademie věd, její vědecká pracoviště, vysoké a střední odborné školy, muzea a obdobné vědecké a kulturní instituce, pokud provádějí geologické práce při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů.

Za organizace oprávněné provádět geologické práce se považují socialistické organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti připravovaného zákona ve zřizovací listině nebo v podnikovém rejstříku zapsáno v předmětu činnosti provádění geologických prací, a to vždy v rozsahu a za podmínek stanovených právním aktem, jímž byl určen předmět činnosti organizace.

Ustanovením této zásady nejsou dotčena oprávnění provádět geologické práce vyplývající z horního zákona.

Český geologický úřad eviduje organizace oprávněné provádět geologické práce.

Na území ČSR mohou vykonávat geologické práce též organizace se sídlem v SSR, oprávněné k jejich výkonu podle právních předpisů platných v SSR a evidované Slovenským geologickým úřadem.

Náročnost geologických prací vyžaduje, aby se jejich výkon svěřil organizacím patřičně způsobilým a kvalifikovaným, což je zakotveno i v právních předpisech jiných socialistických států.

Podle navržené zásady se vyžaduje pro výkon geologických prací zpravidla zvláštní oprávnění, které uděluje příslušný nadřízený orgán státní správy v součinnosti s Českým geologickým úřadem nebo přímo tento úřad. Tím se vytváří pro Český geologický úřad možnost posuzovat předpoklady pro řádný výkon geologických prací. Přitom se v přechodných opatřeních zohledňují již získaná oprávnění. Předpokládá se, že při přijetí zákona bude uloženo, aby Český geologický úřad ve stanovené lhůtě přezkoumal stávající oprávnění, přičemž bude postupovat podle zásady č. 15. Princip, že získané oprávnění platí pro vykonávání geologických prací na celém území ČSSR, bude zakotven recipročně v zákonech obou republik.

Ústřední evidence organizací oprávněných vykonávat geologické práce je nezbytná proto, aby s její pomocí mohl Český geologický úřad kontrolovat plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona včetně odevzdávání dosažených výsledků geologických prací.

3. Geologické práce lze provádět jen na základě projektu geologických prací. Projektová dokumentace musí zejména vyjadřovat sledovaný vědecký, hospodářský nebo technický cíl prací a stanovit podmínky pro odborné a racionální řešení úkolu. Musí vycházet ze všestranného zhodnocení dosažených geologických a jiných poznatků, zabezpečit jejich plné využití a vyloučit práce duplicitní. Náležitosti projektové dokumentace geologických prací a způsob jejího schvalování stanoví prováděcí předpis (zásada č. 16).

V rámci přípravy projektu geologických prací je nutno zjistit zvláštními předpisy chráněné zájmy, které mohou omezit nebo vyloučit možnost provedení geologických prací nebo budoucí využití jejich výsledku, a projektant je s organizací nebo s orgánem státní správy, jimž přísluší ochrana těchto zájmů. Výsledek projednání je součástí projektové dokumentace geologických prací.

Ustanovení zásady č. 3 o závazném prováděcí prací podle projektu má zabezpečit jejich cílevědomost, odbornost a racionálnost s plným využitím již získaných výsledků.

Náležitosti projektu budou jednotně upraveny obecně závazným předpisem vydaným podle zásady č. 16. Součástí projektu bude rozpočet, ekonomické zdůvodnění sledovaného cíle, zvolené metody a techniky prací a způsob zahlazení (rekultivace) následků geologických prací. V tomto předpise bude určena i příslušnost ke schvalování projektů geologických prací a stanovena zásada, že projekt geologických prací v případě, že je součástí projektové dokumentace stavby, musí odpovídat ustanovením vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

K zvláštními předpisy chráněným zájmům, které je třeba zjišťovat při projekčních pracech, patří zejména zájmy obrany státu, ochrany přírody, kulturních památek, vodních zdrojů, zemědělského půdního fondu a další. Je nutno zjistit závažnost střetů zájmů, předpoklady jejich řešení a podle možnosti dosáhnout dohody o jejich odstranění.

Pokud jde o průzkum těžkými báňskými díly, bude způsob zpracování a schvalování projektů upraven společným předpisem Českého báňského úřadu a Českého geologického úřadu (dosud směrnice býv. Ústředního geologického úřadu a Ústředního báňského úřadu čj. 2531/1963).

4. Geologické práce je třeba před zahájením registrovat. Způsob registrace určí Český geologický úřad prováděcím předpisem (zásada č. 16), v němž může též určit, které geologické práce registraci nepodléhají.

Platnost registrace geologických prací zaniká, nepřikročí-li se k provádění geologických prací do dvou let od registrace.

Český geologický úřad může při registraci v dohodě s příslušným ústředním orgánem státní správy uložit rozšíření projektovaných geologických prací nad rámec cílů sledovaných projektem, přispěje-li toto rozšíření k úplnějšímu a všestrannému získání znalostí o stavbě a složení zemské kůry a bude-li toto rozšíření prací účelné a hospodárné. Český geologický úřad uhradí přitom náklady doplňkových prací uložených nad původní rámec projektu.

Registrace geologických prací je zavedena vyhláškou č. 123/1961 Sb., o registraci geologických prací a shromaždování jejich výsledků. Registrací se plní i povinnost založená ustanovením § 6, odst. 3 horního zákona. Počítá se s novelizací vyhlášky, v níž se navrhuje možnost uložit při registraci rozšíření projektovaných prací. Tohoto opatření bude užíváno jen výjimečně a vždy se zřetelem, aby nedošlo k pozdržení prací a nebyl narušován plán příslušných organizací, např. v hydrogeologickém průzkumu směrný vodohospodářský plán. Jako dosud nebudou registrovány geologické práce, kde duplicita prací je nepravděpodobná a rozsah prací bezvýznamný (§ 6 vyhlášky č. 123/1961 Sb.), příp. práce mají jen cvičný charakter.

Právní institut registrace, převzatý ze sovětské praxe, je závažným prostředkem sledujícím plánovitost a racionálnost prací plným využitím výsledků již získaných. Je i podkladem pro sledování, jak je plněna povinnost odevzdávat Českému geologickému úřadu výsledky prací, uvedené v zásadě č. 7.

Postup registrace geologických prací prováděných při vyhledávání a průzkumu radioaktivních surovin bude upraven jako dosud dohodou s federálním ministerstvem paliv a energetiky.

5. Organizace provádějí geologické práce v souladu se schváleným projektem geologických prací, se zvláštními právními předpisy a technickými normami odborně, racionálně a pod vedením kvalifikovaného pracovníka. Požadavky na kvalifikaci pracovníka, pod jehož vedením se provádějí geologické práce, stanoví prováděcí předpis (zásada č. 16).

Provádějící organizace je povinna všechny geologické práce řádně a spolehlivě dokumentovat. Provádějící organizace musí geologické práce zastavit, jestliže při řešení, úkolu zjistí, že cílů sledovaných projektem nelze dosáhnout, protože geologické poměry se zásadně liší od předpokladů projektu.

Uváděné požadavky na provádění geologických hrací shrnují podmínky řádného postupu, specifikované v předpisech již vydaných např. na základě vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, horního zákona nebo v uvažovaných prováděcích předpisech k připravovanému zákonu. Ustanovení o nutnosti zastavit práce, kdy je zřejmé, že dosahované poznatky se zásadně liší od předpokladů projektu, má zvýšit efektivnost geologického průzkumu odstraněním neúčelných prací.

6. Všechny geologické práce provádějící organizace vyhodnocuje, a to včetně geologických prací, které nepřinesly očekávaný výsledek. Vyhodnocení prací musí vycházet z projektu, podávat přehled provedených prací a vynaložených prostředků, uvádět všechny závažnější nové geologické poznatky, i když se sledovaným cílem přímo nesouvisejí, a podávat přehled a zhodnocení všech zjištěných výskytů nerostných surovin a zdrojů podzemních vod.

Příslušnou dokumentaci uchovává provádějící organizace po stanovenou dobu. Ve vyhodnocení výsledku geologických prací musí provádějící organizace uvést místo a způsob uložení geologické dokumentace, která podle platných předpisů nepodléhá skartaci.

Požadavek řádně vyhodnotit výsledky prací vychází nejen z potřeby zabezpečit kvalitní a průkazné plnění sledovaného cíle projektu, ale v souvislosti s povinností odevzdávat výsledky průzkumu (zásada č. 7) zabezpečit využití všech získaných poznatků i pro potřeby projektem nesledované. Pro další usměrňování prací může mít svůj význam i negativní zjištění. Význačná je dále povinnost uchovávat po stanovenou dobu získanou geologickou dokumentaci. Týká se to jak archivování písemné a grafické dokumentace, tak skladování hmotné geologické dokumentace vzorků hornin a nerostů. Tyto doklady smějí být skartovány jen za podmínek a ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem zásada č. 16) nebo předpisy vydanými podle horního zákona (vyhláška býv. Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu čj. 1000/1962).

7. Výsledky geologických prací se ve stanoveném rozsahu (zásada č. 16) bezplatně odevzdávají Českému geologickému úřadu k trvalému uchování, zpracování, dokumentaci a využití.

Český geologický úřad zpřístupňuje výsledky geologických prací a poskytuje o nich informace za podmínek a v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem (zásada č. 16).

Odevzdání výsledků geologických prací je uloženo vyhláškou bývalého Ústředního geologického úřadu č. 123/1961 Sb., v níž byl pověřen shromažďováním výsledků prací Geofond. Účelem shromažďování výsledků geologických prací je jejich trvalé uchování, zpřístupnění a využití, a to zejména pro potřeby orgánů a organizací, které geologické práce plánují, projektují a provádějí, pro potřeby těžebních organizací a pro potřeby orgánů státní báňské správy pro účely dozoru. Při zpřístupňování výsledků geologických prací a poskytování informací bude zabezpečeno, aby nebyly vyzrazeny skutečnosti tvořící předmět státního nebo hospodářského tajemství.

Zvláštní úprava odevzdání výsledků prací Československého uranového průmyslu Geofondu, zabezpečená na základě dohody mezi Českým geologickým úřadem a Československým uranovým průmyslem bude uchována. Ustanovením o odevzdávání výsledků geologických prací Českému geologickému úřadu se neomezují práva Hydrofondu na evidenci zdrojů podzemních vod a vedení bilance vodních zdrojů. Nedotčena zůstává i povinnost hlásit výskyty zdroje termální nebo minerální vody nebo emanací podle § 31 vyhlášky č. 26/1972 Sb. Českému inspektorátu lázní a zřídel.

8. Potřebný stupeň geologických prací k využití jejich výsledků a způsob prověření a schválení výsledků geologických prací před jejich využitím stanoví příslušné ústřední orgány státní správy v dohodě s Českým geologickým úřadem, a pokud jde o využití ložisek nerostných surovin též s Českým báňským úřadem, při zachování předpisů o klasifikaci a schvalování zásob ložisek nerostných surovin. U organizací řízených národními výbory plní funkci příslušného ústředního orgánu státní správy krajské národní výbory.