Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci akademiku Rosickému.

Přerušuji schůzi do 13.30 hod.

/Schůze byla přerušena ve 12.05 hodin a znovu zahájena ve 13.30 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR Zbyněk Žalman./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v rozpravě ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za uplynulý rok. Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníkovi, poslankyni Olze Divilové.

Poslankyně Olga Divilová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. Chtěla bych v tomto diskusním příspěvku vyjádřit některé názory na situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které se v poslední době stávají limitujícím faktorem pro plnění plánu výroby a dalších důležitých ukazatelů činnosti podniku. Kromě nedostatků subjektivního charakteru jako například nevyužívání právních předpisů při formování dodavatelsko-odběratelských vztahů, přetrvávají v této oblasti nedostatky ovlivňované stavem a vývojem materiálně technické základny, surovinových zdrojů a výrobních kapacit, jejichž postupné odstraňování musí být v popředí zájmu celé podnikové i její řídící sféry.

Na konkrétních příkladech z mého mateřského závodu, jímž je koncernový podnik Zbrojovka Brno, bych chtěla ukázat, k jakým důsledkům v praxi vedou, jestliže nejsou včas řešeny.

Zbrojovka Brno, jako jeden z největších podniků Jihomoravského kraje, dosud dosahovala při plnění úkolů státního plánu výsledků, na které můžeme být všichni a právem hrdi. Plán 6. pětiletky jsme splnili, výroba zboží například stoupla z 1,367 mil. Kčs v roce 1976 na 1,629 mil. Kčs v roce 1980, produktivita práce se zvýšila o 22 % při počtu pracovníků o 2,4 % nižším. V podniku bylo zapojeno v rámci socialistické soutěže jen v roce 1980 přes 10 450 pracovníků, což je 89,9 % všech pracovníků, 121 kolektivů plnilo podmínky pro získání čestného názvu BSP, 226 brigád již tento čestný název získalo a pravidelně jej obhajuje.

Z tohoto stručného výčtu by bylo možno odvodit, že plnění stanovených úkolů je pro nás bez problémů. Pochopitelně, že tomu tak není. Naši pracující vedou za splnění plánu skutečný boj. A jednou z největších překážek, se kterou se musíme neustále potýkat, je otázka zabezpečení výroby potřebným materiálem a součástkami. Situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích je stále napjatější a co to znamená pro naše zaměstnance, bych chtěla ukázat na několika příkladech.

Při zabezpečování materiálu a součástek pro plnění plánu výroby roku 1981, které již probíhalo podle vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže ČSSR č. 48 bylo v počáteční fázi /to je koncem dubna 1980/ rozporováno s dodavateli 67 položek materiálu a součástek u 50 výrobců. Mezi materiály, na které nám dodavatelé nemohli potvrdit hospodářskou smlouvu podle našich požadavků, bylo například téměř tisíc tun hutního materiálu a výrobků, 5400 klikových hřídelí z SONP Kladno /je to problém, který trvá několik roků/, desky plošných spojů ze ZPA Nový Bor /44 000 ks/, 6400 ks elektromotorků z MEZ Náchod, 31 000 tranzistorů a odporů z Tesly Lanškroun, 262 000 ks telefonních žárovek z Tesly OP Praha, 132 tun pětivrstvé lepenky na obaly z Vratimovských papíren a Severočeských papíren Štětí a další materiály a součástky.

Samostatnou otázkou je potřeba materiálu a součástek z dovozu, zejména NSZ. V našem podniku se rozpor v potřebách a přídělu deviz projevuje zejména při výrobě motorů pro traktory UŘ I. Vývoj těchto motorů provádí n. p. Zetor Brno a náš podnik není nositelem technické dokumentace. Pro udržení maximální kvality traktorů a exportu do NSZ ve výši 1,5 miliardy Kčs FCO předepisuje tento podnik u subdodávek tak vysoké technické parametry, že není možno zajistit dodávky některých dílů z tuzemska. Ať již se jedná o pístní kroužky, spojkové obložení, či talířové pružiny, zatím se nepodařilo ani našemu podniku, ani vývoji n. p. Zetor najít kvalitní náhradu i u tuzemského výrobce, protože příslušné československé podniky nejsou schopny zajistit potřebnou kvalitu subdodávky. Pracovníci našeho podniku se za posledních 15 let vždy vyrovnali s úkoly exportu do SZ i NSZ a proto oprávněně předpokládají, že technicky zdůvodněné požadavky dovozu mají být plně pokrývány centrální sférou.

Předáním rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích na naše generální ředitelství ZAVT se pro pracovníky našeho obchodního úseku problém nedostatku materiálu neskončil. Svědčí o tom skutečnost, že se k 31.3.1981 zmenšil počet rozporů ze 67 na 25. Je to určitý úspěch, ale uvědomíme-li si, že mezi rozporovými položkami zůstává stále ještě například nedostatek cca 500 tun hutních materiálů, 5000 elektromotorků z MEZ Náchod, veškeré nářadí a nástroje, pětivrstvá lepenka a další materiály, že rozpor v dodávkách klikových hřídelí byl sice odstraněn, ale na úkor snížení jejich kvality, pochopíme, že obavy pracujících podniku o splnění plánu jsou oprávněné.

Nesplnění plánu výroby zboží by byl však poslední a nejradikálnější důsledek nedostatku některých materiálů a součástek. K zastavení výroby u některého z programů prozatím ještě nedošlo, přesto jsou důsledky špatných dodavatelsko-odběratelských vztahů ve výrobě znát a nejsou zanedbatelné.

Především je to vznik vícenákladů. Apelace našich nejvyšších orgánů po zvýšení hospodárnosti výrobní činnosti tu vyznívají naplano. Za všechny jen několik příkladů:

- nedostatek klikových hřídelí nutí podnik k jejich dovozu vlastními vozidly. Uvážíme-li, že jen v loňském roce bylo provedeno kolem 150 jízd těžkými nákladními automobily na trati Brno - Kladno, přičemž vyčíslitelné vícenáklady proti dopravě železniční činily 200 tis. Kčs a bylo spotřebováno mnoho litrů nafty, vidíme, že ztráty jen u této jedné položky jsou značné;

- pro nedostatek výrobních kapacit v n. p. Zetor Brno a ČKD Hořovice bylo nutno zajistit 4500 ks odlitků motorových skříní z dovozu. Odhadované vícenáklady při dovozu těchto skříní z NDR jsou 4,3 mil. Kčs.

Další otázkou je narušování plynulosti výroby. Pozdními dodávkami materiálů a součástek se dohotovování výrobků musí provádět až dodatečně, což s sebou přináší nejen šturmování na konci měsíce, ale také to znamená, že zaměstnanci některých provozů, a jsou to většinou ženy, pracují v době svého volna nebo nastavují směny. A to určitě není jev, který v našem podniku rádi vidíme.

Na vyřešení výše uvedených rozporů mají v převážné míře zásluhu právě pracovníci na úrovni podniku. Vliv středního článku nebo dokonce resortních ministerstev na řešení rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích je minimální a svědčí o tom, že přes povinnosti, vyplývající pro ně z vyhlášky č. 48/80 Sb., nevěnují řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů patřičnou pozornost a schovávají se za pracovníky na podnikové úrovni, na které nakonec padá veškerá odpovědnost za zabezpečení výroby materiálem.

Směrnice XVI. sjezdu KSČ "Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985" vytyčily našemu národnímu hospodářství náročné úkoly. V našem podniku jsme tyto úkoly projednali a jsme připraveni je důsledně plnit. K tomu však potřebujeme, aby situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích se rapidně zlepšila a aby jí začaly orgány řízené na úrovni středního stupně a resortu věnovat tu pozornost, kterou jí věnují na nižších stupních řízení a kterou si pro svou důležitost skutečně zaslouží. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslankyni Divilové. Dávám slovo poslanci Václavu Měřičkovi.

Poslanec Václav Měřička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jedním ze základních předpokladů pro uskutečňování závěrů XVI. sjezdu KSČ a pro úspěšné zabezpečování úkolů 7. pětiletky je využití intenzívních faktorů ekonomického rozvoje. Přestože jsme v uplynulém desetiletí dosáhli významných úspěchů v rozvoji našeho národního hospodářství, ukazuje se, že v porovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi se projevuje řada slabin pracovního procesu, a to jak v mechanismu efektivního zhodnocování prvotních zdrojů, tak v nízké míře využití základních fondů.

Také pracovní náročnost společenské výroby je u nás nízká. Mnoho průmyslově vyspělých zemí zabezpečuje v posledních letech rozvoj výroby v celé sféře a zvláště ve zpracovatelském průmyslu se stále klesajícím počtem pracovníků, zatímco u nás se jejich počet zvyšuje.

Soubor opatření ke zdokonalení plánovitého řízení našeho národního hospodářství poskytuje dostatek možností pro uplatnění dobré organizace práce, pro iniciativní a důsledný přístup k řízení, pro zintezívnění faktorů ekonomického růstu, pro zvýšení kvality odváděné práce a pro rozpracování vnitrozávodového chozrasčotu. V této spojitosti jsme ve zdravotním a sociálním výboru věnovali pozornost realizaci závěrů v oblasti mezd a osobní hmotné zainteresovanosti. Vycházeli jsme přitom z toho, že Soubor opatření jednoznačně zdůraznil naléhavou nutnost zaměřit hmotnou zainteresovanost podnikovou i osobní na růst celkové výkonnosti naší ekonomiky. To předpokládá věnovat prvořadou pozornost oblasti normativní základny a mzdových forem a řešit řadu dalších problémů v této důležité oblasti.

Ukazuje se, že současný stav normování práce není plně odpovídající společenským potřebám a požadavkům. V řadě hlavních odvětví se procento plnění výkonových norem pohybuje mezi 110 až 120 %, přičemž výjimkou nejsou případy, kdy v některých oborech podíl počtu dělníků plnících normu nad 140 % je větší než jedna pětina celkového počtu v závodě pracujících.

Vedle otázek kvality odváděné práce existují i problémy v rozsahu normování. Podle zjištění se podíl normovaných prací u dělníků pohybuje v rozmezí od 40 do 60 %. Výrazněji jsme zatím nepokročili v normování činnosti technicko-hospodářských pracovníků.

Důležitým hlediskem je zvýšení účinnosti mzdových forem založené na principu stimulačního působení, které předpokládá propojení všech nástrojů řízení. Jde o dosažení jednoznačné orientace na kvalitu, hospodárnost a efektivnost. Často se však setkáváme s konkrétními nedostatky v řídící práci a tím i v odměňování, zejména v tak závažných otázkách, jako je diferenciace a nivelizace mezd. Výraznějšího obratu jsme žel nedosáhli ani od počátku letošního roku, kdy Soubor opatření dává všem řídícím pracovníkům prostor pro uplatňování zásady odměny za práci v závislosti na jejím množství a kvalitě.

Omezené zdroje pracovních sil zvláště v období 7. pětiletky vyžadují spolu s efektivním využíváním fondu pracovní doby působit i na trvalé zlepšování práceschopnosti obyvatel. Je proto nutno věnovat zvýšenou pozornost zdravotnímu stavu obyvatelstva, především vývoji absence pro nemoc a úraz. Tento vývoj se sice v průběhu 6. pětiletky vyvíjel celkem přijatelně, ale v roce 1980 se zhoršil. V tomto roce chybělo v průměru denně na pracovišti skoro 219 000 pracovníků. Není třeba rozvádět, o jak velký počet neodpracovaných hodin se zde jedná a jak velké jsou to finanční a hospodářské ztráty. Konečně i v zemědělské oblasti se dostáváme do obdobných problémů, neboť bude nutno i tuto kategorii chápat stejně jako kategorii průmyslové výroby.

Vzestup nemocnosti byl zaznamenán i u dětí. Svědčí o tom výdaje na podpory při ošetřování člena rodiny, které se zvýšily v roce 1980 proti roku 1976 o 62 %, zatímco dávky nemocenského vzrostly za totéž období o 23 %. Sledujeme příčiny onemocnění u pracujících občanů, ale statisticky nesledujeme onemocnění dětí. Máme sice k dispozici lékařskou dokumentaci, ale dosud ji nevyhodnocujeme. Matky nám zůstávají stále ve větším počtu doma při ošetřování dětí, a bude proto nutné se zamyslit nad příčinami tohoto stavu a ne jen nad vlastním vznikem choroby. Bude nutno zvážit, zda příčinou tohoto stavu nejsou někdy i takové okolnosti, jako nevyhovující prostředí v předškolních zařízeních, přetopené místnosti, nebo dostatečně nevětrané prostory či jiné faktory.

Naše zdravotnictví dosáhlo vysoké odborné úrovně. Výrazných úspěchů bylo dosaženo v boji s nakažlivými chorobami, které byly mnohdy příčinou smrti. Věnujeme dosud nedostatečnou pozornost těm skupinám nemocí, které v rozhodující míře působí nemocnost a jsou bezprostřední příčinou pracovní neschopnosti. Jde o nemoci ústrojí dýchacích, pohybových, trávicích a léčení následků úrazů. Je třeba ocenit celospolečenské zdravotnické programy, které mají výrazné rysy socialistického humanismu. Ale kromě těchto humánních hledisek je nutno při prosazování prevence a starostlivosti o zdraví pracujících obhájit i zájmy hospodárnosti. Nejde zde vždy jen o plýtvání léky, ale i o prosazení účelné farmakotherapie a o uvážlivý a odborný postup ošetřujícího lékaře. Mnohdy jde i o to, nepodléhat neoprávněným nárokům a požadavkům pacienta.

V roce 1980 došlo k výraznému poklesu počtu živě narozených dětí. Proti roku 1979 poklesl jejich počet o 19 000 a proti roku 1973 dokonce o 28 000, což je více jak o 15 %. Tento pokles je větší, než by měl odpovídat poklesu počtu žen ve fertilním věku, a bude proto žádoucí v zájmu postupného překonávání výkyvů v populaci působit i na zjištění příčin těchto poklesů a hledat řešení. Učinili jsme řadu propopulačních opatření, a protože se následkem toho u nás podstatně zvýšila populace a mohli jsme hovořit dokonce o populační vlně, bylo nutno vytvářet urychleně podmínky pro výstavbu předškolních zařízení. To samozřejmě vyžadovalo věnovat značné prostředky do investiční výstavby, ale i zajistit pro tato zařízení potřebné pracovníky. Nyní se dostáváme s ohledem na pokles populace v některých oblastech do situace, že můžeme mít v příštích letech nevyužita tato předškolní zařízení a naopak budeme mít problémy se zajišťováním vyučovacích prostorů v základních školách. Snížení populace bude mít i svoje ekonomické dopady. Jestliže jsme měli v údobí páté pětiletky ročně 180 000 živě narozených dětí a nyní jejich počet klesl na 150 000, pak tento výkyv v populaci bude mít zákonitě vliv na vývoj naší ekonomiky, zejména pak při využívání účelových zařízení, včetně tamního obslužného personálu, ale v budoucnosti i při náboru učňů a pracovníků v průmyslu.

Naše společnost věnuje velkou pozornost starším spoluobčanům. Díky zvýšení péče o jejich zdraví ze strany našich zdravotníků, i stále se zvyšující životní úrovni, se prodlužuje délka průměrného lidského věku. To s sebou ale přináší i problémy sociálního nebo zdravotnického charakteru. Od roku 1965 se tempo výstavby zařízení péče o staré občany neustále zvyšuje, ale počet žadatelů o umístění v domovech důchodců roste daleko rychleji. Velmi mnoho se dá vyřešit soustředěnou péčí, zvyšováním počtu placených i dobrovolných pečovatelek. Dobrých výsledků jsme dosáhli zřizováním domů se soustředěnou pečovatelskou službou, a to se osvědčuje. V sedmé pětiletce však nebudeme mít dostatek sil k tomu, abychom výstavbou domovů důchodců vyřešili poptávku a měli bychom proto urychleně budovat střediska denní péče, která se dají zřídit svépomocí občanů, a to v akci "Z" bez podstatných nároků na investice.

Ve zdravotním a sociálním výboru jsme se shodli v tom, že resorty a ústřední orgány, které se svou činností významně podílejí na péči o zdraví lidu a realizaci sociální politiky, hospodařily se svěřenými prostředky v roce 1980 odpovědně. Uvedené problémy však přes docílené výsledky ukazují, že se v průběhu šesté pětiletky nepodařilo všechno uspokojivě vyřešit, a že bude nutno v sedmé pětiletce nejen dále pokračovat v realizaci záměrů započatých v uplynulém období, ale aktivně působit na překonávání nově vznikajících problémů, zejména v péči o pracující.

Zdravotní a sociální výbor doporučuje dnešnímu plénu České národní rady schválit v plném znění návrh předloženého usnesení ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky a k závěrečným účtům státních fondů České socialistické republiky. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Měřičkovi. Dávám slovo poslankyni Marii Šantorové.

Poslankyně Marie Šantorová: Soudružky a soudruzi poslanci, v podkladových materiálech ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za rok 1980, které nám byly zaslány na toto jednání, i dnešní výklad ministra financí ČSR s. ing. Jaroslava Tlapáka, nám podává celkový obraz i o tom, s jakými výsledky plnily národní výbory a jimi řízené organizace úkoly, stanovené jim plánem a rozpočtem na rok 1980.

Výsledky hospodaření národních výborů v roce 1980 se podrobně zabýval výbor pro národní výbory a národnosti České národní rady na svém jednání dne 14. května 1981. Shodně konstatoval, že hospodářství řízené národními výbory se v roce 1980 rozvíjelo úspěšně, a že pomocí finančně ekonomických opatření byly splněny základní principy finanční politiky. V souladu s jednáním XV. sjezdu KSČ a na něj navazujících plenárních zasedání ÚV KSČ a krajských stranických orgánů, byla prvořadá pozornost věnována dosažení vysoké úrovně efektivnosti a zabezpečení hospodárnosti při využívání pracovníků, hmotných i finančních zdrojů ve výrobní i nevýrobní sféře.

Přijatá opatření se pozitivně projevila ve výsledcích rozpočtového hospodaření národních výborů. Rozpočty, schválené na rok 1980 radami a plenárními zasedáními národních výborů vykázaly přebytek ve výši 1 mld 690 mil. Kčs; v roce 1979 činil přebytek 1 mld 569 mil. Kčs.

Tyto výsledky se odrážejí v přebytcích hospodaření jednotlivých krajů, např. ve Středočeském kraji činí v roce 1980 přebytek 181 mil. Kčs, v roce 1979 byl jen 72 mil. Kčs. Tento přebytek je výsledkem řady opatření přijatých k prohloubení hospodárnosti při vynakládání finančních prostředků zejména na neinvestiční výdaje rozpočtových organizací, což se projevilo jejich nižším čerpáním ve srovnání s rokem 1979 o 0,8 %.

Dobrý základ byl vytvořen k tomu, aby především fondy rezerv a rozvoje, z kterých národní výbory zapojily v roce 1980 celkem 3 miliardy 250 miliónů Kčs, zabezpečovaly svoji základní rozvojovou funkci, tj. financování akce "Z". V akci "Z" bylo vybudováno např. 52 tříd jeslí, 578 tříd mateřských škol, 179 tříd základních devítiletých škol apod.

Finanční prostředky, poskytnuté na neinvestiční výdaje v oblasti společenské spotřeby v období 6. pětiletky, umožňovaly potřebný rozvoj při zajišťování potřeb v odvětví školství, kultury, zdravotnictví a dalších.

Nepříznivá situace však zůstává i nadále v oblastech čerpání účelových subvencí ze státního rozpočtu ČSR, neboť většina národních výborů nevyužívá jako investor prostor, který jim dává státní plán a státní rozpočet ČSR. Neuspokojivé je, jak už uvedl soudruh ministr Tlapák, zejména dodržování sjednaných objemů ze strany dodavatelů u občanské vybavenosti v rámci komplexní bytové výstavby, na které jsou málo zainteresovaní. Finanční prostředky jsou účelově určeny a nelze je využít pro jinou výstavbu.

Přebytek rozpočtového hospodaření národních výborů za rok 1980 spolu se zůstatkem ve fondech rezerv a rozvoje ve výši 3 mld 285 mil. Kčs vytváří dobré předpoklady pro bezporuchový průběh financování v roce 1981.

Se stanovenými úkoly se v roce 1980 v podstatě vyrovnaly i hospodářské organizace řízené národními výbory. Úspěšně byly splněny a překročeny finanční výkony a plánovaná tvorba zisku. Nebyly však zcela realizovány úkoly v oblasti nákladovosti.

Z jednotlivých odvětví byly vážnější problémy při plnění plánu u podniků místního stavebnictví, kde plánované finanční výkony byly zabezpečeny pouze na 98,59 %, dále pak u podniků veřejného stravování, kde byl vytvořen plánovaný zisk na necelých 37 %. Výpadek ve výši 99 mil. Kčs vyplývá z povoleného překročení plánovaných oprav a údržby, které schválila vláda ČSR a projevuje se ve všech krajích naší republiky.

Soudružky a soudruzi, pro zajištění náročných úkolů v období 7. pětiletky bude nutno se zaměřit na řešení řady problémů a přijmout některá rozhodnutí, jako např. k realizaci Souboru opatření v podnicích řízených národními výbory.

Ministerstvo vnitra ČSR zpracovalo harmonogram k zabezpečení úkolů vyplývajících z tohoto dokumentu i navazujících vládních usnesení.

Důležitým úkolem je kvalitní a včasné zpracování oborového plánu. Zpracovaný návrh na 7. pětiletku orientuje na vyšší růst celkových výkonů než prací a služeb a tržeb od obyvatelstva za služby, u kterých klesá jejich podíl z celkových výkonů na 96 % oproti skutečnosti roku 1980. Není tedy zatím realizováno poslání oborového plánu, který by měl právě sloužit k promítnutí žádoucích strukturálních změn v místním hospodářství ve prospěch zvýšení podílu služeb, tržeb a dále i výroby zboží pro vnitřní trh.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Nyní několik slov k situaci v oblasti materiálně technického zásobování.

Jde o oblast, kde vzniká řada rozporů při plnění plánovaných úkolů. Materiálové problémy jsou v mnohých případech hlavním důvodem nedostatkovosti některých spotřebních výrobků, mají vliv na nedodržování dodacích lhůt, kvality služeb i nízkou inovaci výrobků.

K řešení této problematiky byla přijata usnesení vlády, vydány další předpisy, byl rozšířen počet bilancovaných materiálových položek, avšak nedostatky se stále prohlubují. Potřeby hospodářství řízeného národními výbory Středočeského kraje jsou např. v tomto roce kryty v průměru na 60 - 70 %, u některých materiálů i méně. Hospodářství řízené národními výbory není bráno jako rovnocenný partner ústředně řízených resortů. Tato skutečnost vyplývá zřejmě z toho, že podniky řízené národními výbory dokázaly v minulých letech samy obstarat chybějící množství materiálu potřebného ke splnění plánu.

Za zásadní úkoly je považováno zřízení krajských gescí, které mohou přispět k tomu, že materiálové potřeby podniků služeb se stanou pro dodavatele zajímavější a nebude uzavření smlouvy odmítat s ohledem na malé množství. Chci však upozornit na skutečnost, že není řešen hlavní problém - nízký stupen bilančního krytí.

Jaká opatření bude třeba učinit ke zvyšování kvality a rozvoje služeb?

V celkové činnosti organizací místní výroby a služeb je kvalita ovlivňována řadou aspektů. Patří mezi ně kolísavost poptávky, místní nedostatkovost kapacit, neuspokojování poptávky v sezónních obdobích a další. Kvalita uspokojování potřeby obyvatelstva, jakož i s tím související dodržování stanovených dodacích lhůt má velký odraz ve spokojenosti obyvatelstva.

V organizacích místní výroby a služeb je třeba rychleji zavádět a důsledněji uplatňovat komplexní systém řízení jakosti výroby.

V průběhu roku 1981 bude třeba ještě upřesnit a dopracovat úkoly, vyplývající ze Souboru opatření v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ v konkrétních podmínkách jednotlivých územních celků. Využít je k dalšímu zvyšování efektivnosti hospodaření národních výborů a jimi řízených podniků a ke kvalitnějšímu uspokojování potřeb obyvatelstva, k čemuž výsledky hospodaření za rok 1980 vytvořily potřebné předpoklady.

Soudružky a soudruzi poslanci, na základě zprávy předložené ministerstvem financí ČSR a výkladu ministra financí ČSR a na základě poznatků poslanců našeho výboru doporučuje výbor pro národní výbory a národnosti plenární schůzi České národní rady výsledky hospodaření národních výborů za rok 1980 schválit. /Potlesk./