/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil místopředseda ČNR Oldřich Voleník v 9.00 hodin/

Předseda České národní rady Evžen Erban, místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., a ministři František Toman a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Především mezi námi srdečně vítám soudruha ing. Eduarda Podzemného, zástupce vedoucího oddělení ústředního výboru KSČ.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k rozpravě o vládních návrzích zákonů České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a o státním rozpočtu České socialistické republiky na příští rok. K rozpravě se přihlásilo 13 poslankyň a poslanců. Jako první prosím, aby vystoupil poslanec František Rozhon. Připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec František Rozhon: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v uplynulém období bylo v průmyslové výrobě docíleno příznivých výsledků. Splnění plánu letošního roku klade však zvlášť velké požadavky na celou výrobně hospodářskou sféru ministerstva průmyslu a všechny stupně řízení. Má dovršovat dosažení cílů stanovených XV. sjezdem KSČ v 6. pětiletce a vytvářet potřebnou základnu pro plynulý rozvoj průmyslu v 7. pětiletce.

Dosavadní výsledky plnění plánu ministerstva průmyslu ČSR dávají předpoklady k úspěšnému splnění výroby v základních směrech jejího užití a tím vytvoření příznivých podmínek pro zabezpečení úkolů roku 1981.

Jak v průběhu celé šesté pětiletky, tak v letošním roce se podniky ministerstva průmyslu v celku vyrovnaly s uloženými úkoly. Zůstává však skutečností, že nebyly splněny požadavky obchodu ve výrobcích, které jsou již několik let nedostatkovými. Jde především o bavlněné zboží, povlakoviny, sportovní potřeby a nátěrové hmoty. Ani růst dodávek sklářského a keramického průmyslu neodpovídá růstu zájmu obyvatelstva. Řešení problému uspokojování potřeb obyvatelstva spotřebním zbožím je třeba přirozeně vidět v souvislosti s dodávkami na export, přesto oblast dodávek keramického průmyslu, papíru a dalších na vnitřní trh se jeví jako politická záležitost, kterou je nutno řešit a pokusit se o to již v roce 1981.

Je pravdou a sám jsem se o tom přesvědčil jak ve vlastním podniku Elitex, tak na podnicích spotřebního průmyslu, že zpracování plánů organizací na rok 1981 i na 7. pětiletku probíhalo ve složitých podmínkách jak v ekonomice, tak metodice. Ze strany všech pracovníků, kteří sestavují plán bylo nutné vykonat obrovský kus práce a přesto je ještě řada závažných problémů, které je třeba dotáhnout do definitivního konce. Podle mého názoru to bude vyžadovat značné úsilí, zejména v našich strojírenských závodech, ale i podnicích průmyslu a některé se přenesou až do realizace plánu.

Přesto, že řada podniků ve všech resortech experimentovala a dosáhla dobrých výsledků, je na škodu věci, že se účinnost nových ekonomických nástrojů výrazněji neprojevila, zejména při sestavování plánu roku 1981 a přípravě 7. pětiletky.

Jednu z hlavních příčin rozporů a komplikací při zpracování plánů vidím v neujasněném materiálovém zajištění výroby, odbytových problémech, nepříznivém dopadu investiční výstavby a dosud málo účinných opatřeních ke snižování nákladovosti a pracnosti.

Tyto problémy jsou většinou nám všem známé a jsem přesvědčen a mohl bych to dokázat ze své praxe, že pracovní kolektiv je schopen dokázat nemožné věci, musí mít ovšem jasný plán, který je materiálově zabezpečen a pak dokáže udělat všechno pro jeho splnění. Svědčí o tom dosavadní výsledky, zejména ve spotřebním průmyslu při naplňování úkolů hospodářského plánu letošního roku.

Jsem přesvědčen, že v práci s lidmi při využívání jejich pracovní iniciativy, zejména v průmyslových závodech nepostupujeme vždy s potřebnou iniciativou. Nové prvky zdokonaleného řízení přitom vytvářejí vedoucím hospodářským pracovníkům dostatečný prostor pro využití iniciativy a této bude nejen v roce 1981, ale v celé 7. pětiletce velmi potřeba. Vždyť např. závažným zjištěním je skutečnost, že u průmyslových podniků není zabezpečován požadovaný růst efektivnosti.

Dalším poznatkem získaným při projednávání návrhů plánů je problematika finančního plánu z hlediska naplnění vlastních výkonů, zejména v chemickém a lehkém průmyslu. Pouze dřevozpracující průmysl nejen naplňuje, ale i překračuje zisk. Pozornost bude nutno věnovat normotvorné činnosti, zejména ve vztahu k normám spotřeby a kapacitním normám. Dále náročně posuzovat celou oblast efektivnosti, a to jak materiálové, mzdové a efektivnosti k základním prostředkům.

Dalším nedobrým jevem, o kterém jsem se přesvědčil při přípravě na dnešní jednání je snaha hospodářského vedení všech stupňů, počínaje GŘ neodkrývat rezervy v přípravě plánu a vytvářet si tak výhodnější pozice pro budoucí plnění úkolů. Konkrétně se to projevilo v letošním roce, kdy celá řada VHJ v současné době má překročené plánované úkoly letošního roku a přitom od počátku roku byla řada nedořešených problémů z hlediska přípravy plánu. Jsem toho názoru, že by měla být větší odpovědnost a zvýšené úsilí nadřazených a objektivních orgánů, podniků a závodů, s cílem využití všech rezerv k naplnění plánovaných úkolů.

Také využití iniciativy pracujících cestou vstřícného plánování při uplatnění prvků zdokonaleného řízení by mělo přispět k tomu, aby byla naplněna směrnice plánovaného objemu výroby, odstranil se rozpor v dodávkách do tržních fondů, naplnily se vývozní úkoly, snížily se požadavky na dovoz a omezila se investiční činnost. Není to úloha lehká, ale při jednání s vedoucími hospodářskými pracovníky jsem došel k závěru, že o těchto problémech dobře vědí, často jsou jim známy východiska, ale chce to od nich daleko větší úsilí tyto úkoly řešit a zabezpečit. Pracovníkům, kteří takto odpovědně přistupují k zabezpečení úkolů plánu roku 1981 a 7. pětiletky je třeba za jejich úsilí poděkovat. Z centrální úrovně je nutné vytvářet podmínky k tomu, aby celá hospodářská řídící sféra spolu s ostatními pracujícími přistoupila k plnění úkolů s plnou odpovědností, jak bylo uloženo 18. plénem ÚV KSČ. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, nyní bude diskutovat poslanec Jiří Fleyberk. Připraví se poslanec Václav Běžel.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi poslanci, každoroční projednávání rozpočtu národních výborů je vždy příležitostí k důkladné analýze dosažených výsledků v minulém období. My poslanci se můžeme opírat nejen o zkušenosti z volebních obvodů a pravidelných kontaktů s národními výbory, ale i o projednání závěrů z celé řady průzkumů, na kterých jsme se podíleli.

Dnes přistupujeme k rozpočtové problematice v roce, který uzavírá 6. pětiletý plán a v němž rozpočtujeme prvý rok pětiletky sedmé.

V celostátním měřítku předznamenává toto období 18. zasedání ÚV KSČ a skutečnost, že v jeho průběhu budou uplatněna nová kritéria, vyplývající ze "Souboru opatření". Z toho, co tedy víme, vyplývá, že období, do něhož vstupujeme, bude mimořádně náročné. Zvláště z hlediska účinnějšího využívání zdrojů a z hlediska kvality veškeré práce. Stručně řečeno, bude vyžadovat kvalitativní změnu v myšlení a chování lidí. Tento, ze všech hledisek, oprávněný požadavek vyšší účinnosti a kvality se samozřejmě promítá i do koncepce rozpočtu národních výborů.

Z materiálu, který máme k dispozici a i z projevu soudruha ministra financí je zřejmé, že rozpočet národních výborů vytváří v podstatě podmínky k tomu, aby odvětví, řízená národními výbory, mohla plnit v roce 1981 své plánované úkoly.

Z hlediska naléhavých objektivních celospolečenských potřeb je rozpočet národních výborů koncipován tak, aby vytvářel tlak na optimální růst jejich vlastních příjmů a na maximální hospodárnost na všech úsecích jejich činnosti. Samozřejmě, že návrh rozpočtu na příští rok vychází také z letošního vývoje.

Návrh rozpočtu národních výborů na rok 1981 je vyrovnaný a dosahuje 66,4 miliardy Kčs, tj. je o 2,8 % vyšší než letošní očekávaná skutečnost.

Rozpočet kapitoly školství kryje nárůst výdajů odvozených od vyšších výkonů, vzestupu nákladů na údržbu školských objektů a zvýšení mezd podle vládního usnesení, právě tak jako od postupné realizace nové výchovně vzdělávací soustavy. Umožní pokrýt zvýšení počtu žáků základních škol o více jak 20 tisíc, počtu tříd v gymnáziích o 139, v odborných učilištích a učňovských školách o 533, zařazení 87,4 % všech tří až pětiletých dětí do mateřských škol, zvýšení počtu osob stravovaných ve školních jídelnách o více jak 30 tisíc.

Rozpočet kapitoly zdravotnictví pokrývá současné potřeby na další zkvalitnění péče o obyvatelstvo cestou dotvoření uceleného systému zdravotnických služeb, umožňuje pokračovat v realizaci celospolečenských zdravotnických programů /péče o ženu a dítě, o starou generaci, boj s cévními, srdečními, nádorovými a virovými chorobami - abych jmenoval ty nejdůležitější/, zvyšuje prostředky na léky apod.

I rozpočtové náklady na kulturu se zvyšují. Dvouprocentní zvýšení pokrývá nejdůležitější potřeby včetně údržby a oprav památek.

Neinvestiční výdaje národních výborů v oblasti sociálního zabezpečení jsou rozpočtovány vyšší o 1,7 %. Jen na dávky sociálního zabezpečení - jehož podstatu tvoří výdaje na sociální zabezpečení družstevních rolníků - je rozpočtováno přes 2 miliardy Kčs. Je pokryto i rozšíření míst v ústavech sociální péče téměř o 550 míst.

Na rozvoj veřejně prospěšných služeb a na zlepšení životního prostředí zabezpečuje rozpočet 2,26 miliardy Kčs. Kromě toho se vytváří pro Severočeský kraj pro tento účel vládní rezerva.

Zvláštní pozornost budou národní výbory věnovat účelové investiční výstavbě a komplexní bytové výstavbě. Rozpočet navazuje na objem prací a dodávek tak jak byl zpracován pro jednotlivé územní celky. Jsou v něm řešeny i potřeby hl. města Prahy a Severočeského kraje.

Pokud jde o bytovou výstavbu snižuje se počet zahajovaných bytů o 7,5 % a počet dokončených bytů o 8,5 %. Pro stabilizaci a nábor pracovních sil má být v roce 1981 přiděleno téměř 17 tisíc bytů.

V této souvislosti je účelné zmínit se o tom, že k řešení některých specifických problémů jsou v rozpočtu vytvořeny rezervy. V Praze jde o Národní divadlo, rekonstrukci Ungeltu a domu U zvonu, pro vybavení a provoz Paláce kultury, pokračování v asanaci Žižkova, geologický průzkum Strahovského tunelu atd. V Severočeském kraji se počítá s prostředky na zlepšení životního prostředí, s náklady na pobyt dětí ve školách v přírodě a bezplatné poskytování přesnídávek pro školní mládež. Pro Jihomoravský KNV a Brno s prostředky na další práce při odstraňování havarijního stavu inženýrských sítí a brněnského podzemí.

Návrh rozpočtu národních výborů - jak na straně příjmů, tak na straně výdajů - je náročný. Jeho plnění bude ve srovnání s minulými roky mnohem obtížnější. Bude vyžadovat důslednou mobilizaci všech zdrojů v hospodářství, které národní výbory řídí a maximální efektivnost při využívání rozpočtových prostředků. Počítá samozřejmě s dalším rozvojem iniciativy lidí.

Od roku 1981 se investiční část akce "Z" stává součástí plánu investic. Jsem přesvědčen, že tato skutečnost nijak neovlivní snahu národních výborů politickoorganizátorskou prací získávat občany k veřejně prospěšné práci.

V souvislosti s uplatněním "Souboru opatření" měly by národní výbory sledovat, aby v podnicích jimi řízených nebyl rozsah služeb snižován, ale naopak rozšiřován a přibližován k občanům.

Kapacity podniků místního stavebnictví by měly být v příštím období ve větší míře orientovány na údržbu domovního fondu.

Je nám všem známo, že sběr druhotných surovin je u nás stále na nízké úrovni - třeba ve srovnání s NDR. Národní výbory, ale nejen ony - by měly vytvářet reálné předpoklady k postupnému uskutečňování druhotných surovin podle jednotlivých druhů.

Závěrem bych chtěl ocenit, že krajské národní výbory v podstatě dodržely s měrnici pro sestavení plánu a rozpočtu na rok 1981, i když ne všechny jejich požadavky byly splněny. Stejně je nutno ocenit i péči a pozornost, kterou této rozpočtové kapitole věnovalo ministerstvo financí ČSR.

Ve shodě se závěry výboru ČNR pro národní výbory a národnosti doporučuji, aby Česká národní rada tuto část rozpočtu schválila. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Fleyberkovi, slovo má poslanec Václav Běžel.

Poslanec ing. Václav Běžel: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se jménem odborářů ČSR při hlásil k úspěchům i nedostatkům při plnění úkolů národohospodářského plánu t. r. v ČSR, abych vyjádřil aktivní podporu vládě ČSR při naplňování náročných úkolů roku 1981.

Předsednictvo ČOR projednalo návrh prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1981, který stanoví taková tempa růstu výroby, tvorby a užití zdrojů, aby se dále rozvíjela dynamika našeho hospodářství a udržela dosažená vysoká úroveň uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidí a upevňovaly se jejich sociální jistoty.

V souladu se závěry 18. zasedání ÚV KSČ rozpracovanými do závěrů X. plenární schůze ÚRO zabezpečíme, aby odborové orgány a organizace v úzké spolupráci s hospodářským vedením se aktivně podílely na rozpisu a realizaci plánu roku 1981 a v souladu se Souborem opatření dále zkvalitňovaly účast pracujících na řízení, organizaci socialistického soutěžení a ostatních norem iniciativ se zaměřením na růst efektivnosti výroby a kvality veškeré práce, který je základním předpokladem udržení vysoké životní úrovně a jejího zkvalitňování.

Zabezpečíme soustavné zvyšování úrovně a účinnosti politickovýchovné práce odborových orgánů a organizací, zejména na odborových úsecích v úzké návaznosti na úkoly odborů v ekonomické oblasti a péči o pracující.

V souladu s novými zásadami vlády ČSSR a ÚRO pro uzavírání kolektivních smluv povedeme odborové orgány a organizace k jejich důslednému uzavírání a kontrole ve výrobně hospodářských jednotkách, podnicích a závodech, aby vytvářely podmínky pro účast pracujících při zabezpečování úkolů národohospodářského plánu, péče o pracující, politickovýchovné a kulturní činnosti.

Ve stanovisku k plánu roku 1981 jsme vycházeli z připomínek ZO ROH, svazových a všeodborových orgánů a otevřeně jsme poukázali na problémy, které vznikaly při sestavování návrhu plánu. Především jsme upozornili vládu ČSR na nutnost, aby hospodářské orgány urychleně vyjasnily a dokončily jednání v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které nepříznivě ovlivňují iniciativu pracujících a dovedly rozpis plánu až na pracoviště. Aby v souladu s dalším postupem realizace Souboru opatření v konkrétních podmínkách podniků a závodů podrobně seznámily pracující se systémem hmotné zainteresovanosti včetně postupu řešení při neplnění plánovaných úkolů.

Na podporu rozpisu a zabezpečení plánu a kolektivních smluv v roce 1981 přijalo předsednictvo ČOR spolu s předsednictvem vlády ČSR na společném zasedání společný postup, ve kterém jsou rozpracovány konkrétní cíle čeho chceme postupně dosáhnout a cesty jejich řešení. Vytvořit podmínky a předpoklady pro další rozvoj tvůrčí iniciativy pracujících v roce 1981 - v roce konání XVI. sjezdu KSČ a 60. výročí založení KSČ.

Jde především o zabezpečení plnění plánovaných úkolů s nižším počtem pracovníků při jejich hmotné zainteresovanosti. O usměrňování vývoje produktivity práce a růstu průměrných výdělků. Ke zvýšení kvality výrobků, služeb a zabezpečování plynulého plnění dodávek pro vnitřní trh v plánovaném množství a sortimentu. Ke splnění racionalizačních programů v hospodaření palivy a energií, k dosažení zásadního obratu ve sběru kovového odpadu, zvýšení podílu výrobků prvního stupně jakosti a snižování podílu nekvalitní práce.

V oblasti péče o pracující zaměřit společnou pozornost na rozvoj závodního stravování, zejména ve druhých a třetích směnách, na rozšiřování kapacity předškolních zařízení, zabezpečování plynulé dopravy do zaměstnání a na zlepšování pracovního a životního prostředí. Na zlepšení zdravotnických služeb, snižování nemocnosti, zlepšení bezpečnosti práce a na vyřešení oprávněně kritizovaného problému nedostatku ochranných pracovních prostředků.

V nejbližším období bude prováděn komplexní rozpis plánu roku 1981 a jeho projednávání s pracujícími. Odborové organizace musí prosadit, aby k tomu bylo plně využito výrobních porad, aktivů BSP, zlepšovatelů a vynálezců a vyznamenaných pracovníků.

Takové je, soudružky poslankyně a poslanci, ve stručnosti stanovisko českých odborářů k plánu roku 1981 a společný náš postup s vládou ČSR.

Chci ubezpečit Českou národní radu, že odboráři udělají vše pro naplnění úkolů roku 1981. Že ještě s větším úsilím budou usilovat o zdokonalení své činnosti a překonání nedostatků v rozvoji odborové práce. Čest naší společné práci. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Běželovi, slovo má poslanec Jan Kaňka.

Poslanec Jan Kaňka: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. V šesté pětiletce se podstatně ztížily podmínky pro zabezpečování plánovaných úkolů. Vystoupily do popředí nové vlivy, které mají dopad na záměry v investiční politice, co samozřejmě ovlivnilo stabilitu plánu stavebnictví, které nespornou měrou přispělo k dalšímu rozvoji společnosti i ekonomiky. Tak např. se podařilo dokončit vodní dílo Dalešice, elektrárna Chvaletice, Mělník III, další část Metra a ZAKOSU, stavby jaderného programu ve Škodovce, Vítkovických železárnách, Chomutově, Kladně, ale i u nás v Jihočeském kraji a dalších odvětvích, co jistě všichni znáte z tisku, rozhlasu a zejména z televize, protože stavaři jsou jejich nejčastějším objektem.

I když bude dosaženo splnění největšího rozsahu bytů v poválečném období, nepodaří se dokončit plánovaný počet v Praze a zvýšený objem stavebních prací v Severočeském kraji, úkoly na jaderné elektrárně v Dukovanech a dalších stavbách. Přes vynaložené úsilí, vnější i vnitřní vlivy způsobily, že v letošním roce nesplní resort základní stavební výrobu, produktivitu práce, zisk a další ukazatele.

Společným rysem vnějších příčin s negativními důsledky na výstavbu stále zůstává včasná projektová a investorská připravenost, nízká úroveň odběratelsko-dodavatelských vztahů a krytí výroby rozhodujícími materiály a subdodávkami. My stavbaři jsme často středem kritiky, ale přitom i my nejednou s vypětím všech sil se snažíme plnit úkoly, které vyplývají z rozvoje naší společnosti.

Začátkem roku jsme si uvědomovali, že nastupujeme do velmi náročného období, protože v něm bylo nutno plnit nejen úkoly letošního roku, ale dohnat zpoždění minulých let.

Při tomto úsilí však často narážíme na vážné problémy, a ty jsou nejen u nás v Jihočeském kraji, Praze, Ostravě, ale i jinde. Jde např. o citelný nedostatek výtahů, vybavení kotelen, vzduchotechniky, rozvaděčů apod. Řekne se je to ohraná písnička, ale pro nás to jsou leckdy rozhodující dodávky, pro které nesplníme plánované úkoly. Přes kritiku i prosby se náprava v dodávkách těchto výrobků sjednává velmi pomalu.

Samozřejmě, že je pravdou, že máme v celé své činnosti ještě značné rezervy. Jsou především v lidech, v lepším řízení, ale i v materiální, mechanizační a energetické oblasti a struktuře prací. To a další příčiny se odráží v plnění výkonů samozřejmě s dopadem na mzdy a konečným výsledkem je často odchod pracovníků, především dělníků, za snadnějším a vyšším výdělkem v jiných organizacích. Např. v místním stavebnictví činil výdělek v roce 1979 jen 99 % výdělku průmyslu ČSR. Taková je skutečnost, úkoly nám rostou, ale čím dále se hůře zabezpečují. Přitom jsou na nás parťáky a předáky stavebních čet kladeny stále větší nároky, které samozřejmě porostou s uplatňováním Souboru opatření po roce 1980.

I když známe problémy v odběratelsko-dodavatelských vztazích i materiálně technickém zásobování, domnívám se, a jsem přesvědčen, že v návaznosti na tvrdou realitu, která se jistě projeví v celém národním hospodářství, musíme i my vedoucí pracovníci na těch nejnižších stupních řízení přistoupit k novým formám řízení a především úloze být dobrým hospodářem.

Vezmu-li v úvahu fakt, že největší podíl nákladů tvoří materiál a jeho doprava, dále stroje a technologická doprava, a potom teprve náklady na mzdy a režii, vychází z toho pro nás mistry a parťáky úkol maximální péče o hospodaření s materiálem, využívání prostředků a dopravy. V této oblasti platí, že se nepořádek nevyplácí a znamená nenahraditelné ztráty, které se nakonec projeví v celkovém hospodaření stavby a nebo závodu.

V souladu s novými prvky hospodaření bude platit - a na to se musíme všichni a nejen ve stavebnictví připravit - že musíme zavést pořádek v prvotní evidenci vstupů, které mají rozhodující vliv na hospodářský výsledek střediska a podniku. Pro nás, předáky a mistry, to znamená zdokonalit organizaci práce, provádět kvalitní přejímku, postarat se o řádné uskladnění těchto materiálů, pečlivě vést evidenci a kontrolovat nasazení pracovních strojů, jejich využívání, vytížení dopravních prostředků apod. Proč draze platit za nedodaný nebo nekvalitní materiál, neprovedenou práci strojů a dopravních prostředků.

Od starých mistrů - důchodců i dělníků se my, mladší pracovníci, často dovídáme, že v době před znárodněním stavebnictví si řidič nedovolil složit materiál, dokud mistr neprovedl účinnou přejímku, i když měl sebevíce práce. Posádka najatého stroje si nepřišla nechat potvrdit výkon, který neprovedla. To se nám nějak ze života vytratilo a tyto zásady dobrého hospodaření se na mnohých pracovištích prostě nedodržují. Pravděpodobně je to jedna z rozhodujících oblastí, ve které se musí co nejdříve zjednat náprava. Ten, kdo tuto činnost přehlíží nebo nezvládá, není dobrým hospodářem a nemůže mít dobré výsledky a vytvářet předpoklady k plnění plánovaných úkolů, k vytváření možností výdělku a tím i stabilizace svého pracovního kolektivu.

Já i řada parťáků a mistrů ve stavebních organizacích jsme si tuto skutečnost již uvědomili na základě dobrých nebo špatných dosavadních výsledků a udělali závěr, a to jak pro konec tohoto roku, tak pro vstup do roku 1981, prvního roku sedmé pětiletky.

Kritéria efektivnosti a kvality, náročnějšího řízení, organizace práce a důslednosti na parťáka a mistra dolehnou v závislosti na Soubor opatření v plné míře. V těchto náročných podmínkách obstojí jen kolektivy, které budou dobře řízeny, budou odevzdávat jen dílo kvalitní, efektivní, což platí pro závod, stejně jako pro podnik, ale i pro odběratele.

Věřím, že tak jak jsme my u nás v Okresním stavebním podniku České Budějovice otevřeně a kriticky hodnotili dosavadní naši činnost v souladu se Souborem opatření, že tak uvažují a postupují ve všech podnicích ministerstva stavebnictví ČSR a nejen v tomto resortu a vytvářejí předpoklady k žádoucímu splnění letošních úkolů a nástupu do příštího roku.

Mělo by být ctí všech, kdo v resortu stavebnictví pracují a cítí se pravými stavbaři, aby udělali vše pro to, aby se celé stavebnictví zhostilo v čase i kvalitě všech uložených úkolů a postavilo se na čelné místo v žebříčku resortů řízených vládou ČSR. Svoji rozhodující úlohu ve využití iniciativy předáků, mistrů, techniků a všech pracovníků, musí sehrát také ministerstvo stavebnictví ČSR.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./