Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Divilové. O slovo se přihlásil ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek, aby zaujal stanovisko k dotazu poslance dr. Zvěřiny. Do diskuse se pak připraví poslanec Cibelius.

Ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, zaujmout k dotazu dr. Zvěřiny následující stanovisko:

Úsilí ministerstva výstavby a techniky ČSR je a bude nadále zaměřováno na tyto hlavní přístupy při hledání účinnějších cest pro řízení vědeckotechnického rozvoje.

1. na zkracování doby řešení. Jednáme s resorty, koordinačními pracovišti a řešiteli a požadujeme, ale také spolupromýšlíme zkracování doby řešení a realizace, zejména u úkolů, kterými lze bezprostředně vyřešit závažné národohospodářské problémy. V minulém období se nám podařilo - proti plánem stanoveným termínům - zkrátit dobu řešení u 11 významných úkolů, z nich jako příklad uvádím monokrystaly, výrobu nových organických barviv, intenzifikaci výroby brambor. Postupně, i když ne dost rychle, se nám daří v celém průřezu státního plánu rozvoje vědy a techniky za ČSR zkracovat i průměrnou dobu řešení, a to jak zkrácením doby výzkumného řešení, tak i zkracováním období mezi ukončením úkolů a zahájením jejich realizace;

2. na koncentraci výzkumných kapacit. Usilujeme o koncentraci na menší počet úkolů a na omezení počtu úkolů s nehmotnými realizačními výstupy;

3. na efektivnost. Přísně posuzujeme ekonomické přínosy, a to jak z hlediska úměrnosti k požadovaným neinvestičním prostředkům, tak i z hlediska úměrnosti k požadovaným investicím na realizaci. V této souvislosti je předmětem naší pozornosti i rozsah závislosti budoucích výrobků na dovozu surovin z kapitalistických států a energetická náročnost nových technologií;

4. na realizaci. Trvale jsou sledovány realizační výstupy z hlediska jejich zajištěnosti v plánech investiční výstavby a výroby. Při problémech, které vznikají s realizací, jsou podnikány důrazné zákroky na VHJ a také na ministerstvech. Stav zajištěnosti realizačních výstupů u úkolů státního plánu technického rozvoje se přece jen v posledních letech o něco zlepšil; nezajištění realizace se týká jen asi 5 % realizačních výstupů. V systému plánování je provázanost na realizaci formálně zajištěna. Musím zcela otevřeně přiznat, že často jenom na papíře.

V praxi je totiž tato zásada provázanosti porušována zejména tehdy, jestliže dochází proti výchozím zárukám k nezabezpečení investic nebo nelze splnit předpoklady, za kterých měla být výroba zahájena.

Konec konců průzkum poslanců ČNR právě v tomto směru přinesl velice konkrétní doklady. V Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství je princip realizace výsledků vědy a techniky výrazně akcentován tím, že v polovině řešení úkolu, nejméně dva roky před jeho plánovaným ukončením, má orgán odpovědný za realizaci povinnost zpracovat postup přípravy a realizace investiční výstavby současně s návrhem investičního záměru;

5. na prohloubení kontroly. Na tomto úseku je úsilí našeho ministerstva zaměřeno:

- na organizování pravidelných kontrolních dnů u vybraných úkolů sledovaných českou vládou, na úrovni náměstků ministrů za mé účasti. Přijatá opatření jsou opakovaně prověřována a o stavu řešení a realizace je podávána zpráva vládě ČSR;

- na konstituování pravidelných kontrolních dnů státních úkolů na resortech. Po více než 3letých zkušenostech můžeme s určitou mírou opatrnosti konstatovat, že se tyto kontrolní dny osvědčují;

- na důsledné dodržování předpisů v oponentním řízení, zejména na zdokonalování ekonomické účelnosti řešených úkolů.

V souvislosti s přípravou 7. pětiletky zaměřilo se a dále bude zaměřovat ministerstvo výstavby a techniky ČSR na aktuální problémy ekonomiky v oblasti palivoenergetické bilance, na zlepšení bilance surovin a materiálů, na zvýšení vývozní schopnosti výrobků nebo na snížení neúčelných dovozů, na zvýšení produktivity práce.

Od resortů výrobních hospodářských jednotek i výzkumných ústavů bylo při vypracování direktivy pro 7. pětiletku požadováno snížení počtu úkolů a jejich orientace na zabezpečení skutečně nových progresívních technologií a výroby nových výrobků. Mohu vám oznámit, že počet úkolů se podařilo proti 6. pětiletce snížit o 19 %. Současně se podařilo podstatně omezit počet úkolů s tzv. nehmotnými realizačními výstupy.

Pokud jde o dobu řešení byla pro 7. pětiletku přijata zásada limitující dobu řešení státních úkolů maximálně v průměru na 4 až 4,5 roku.

Ke zkvalitnění přípravy 7. pětiletky uskutečnila se s ministerstvy průmyslu, stavebnictví, zemědělství a výživy, lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví, školství a Českým geologickým úřadem společná kolegiální jednání. Jejich smyslem bylo vyjasnit hlavní problematiku vědeckotechnického rozvoje, a to nejen z pozice úkolů státního plánu, ale i s ohledem na rozvojové problémy jednotlivých resortů včetně otázek zvyšování účinnosti jejich výzkumné a vývojové základny.

Podle mého názoru společná kolegia představovala netradiční přístup, přičemž prvořadý důraz byl kladen na zkvalitnění plánování vědeckotechnického rozvoje a samozřejmě také na fázi realizační. Vzhledem k tomu, že úkoly státního plánu technického rozvoje představují v komplexu věcné problematiky méně než 30 %, musíme napříště všichni společně věnovat zvýšenou pozornost i na zaměření výzkumných úkolů v resortních, oborových a podnikových plánech technického rozvoje. To bylo rovněž předmětem velice náročného jednání společných kolegií a závěrů, které byly přijaty.

Při jednáních s ministrem obchodu ČSR jsme se zabývali otázkou problematiky inovace výrobků pro trh. Soudruzi z resortu obchodu vypracovali přehled výrobků s uvedením požadavků na technické parametry a projednávají s jednotlivými výrobními resorty, aby takové výrobky byly zařazeny do plánu výzkumu a po jeho vyřešení do výroby. Jsem přesvědčen, že resorty řízené vládou ČSR k prosazení tohoto záměru pomohou. Dohodli jsme i způsob kontroly. Je to podle mého názoru konkrétní krok k provázanosti plánu vědeckotechnického rozvoje a národohospodářského plánu. Dále vás chci, soudružky a soudruzi, informovat, že na jednání s jednotlivými resorty na úrovni místopředsedy ČSR a předsedy České plánovací komise za účasti dalších soudruhů ministrů, byly uplatněny všechny otevřené úkoly vědeckotechnického rozvoje.

Soudružky a soudruzi, to jsou tedy přístupy ministerstva výstavby a techniky ČSR ke zvýšení účinnosti vědeckovýzkumné základny. Chci vás ujistit, že bereme vaše připomínky s velikou vážností a jsme rozhodnuti hledat i další netradiční kroky. Vláda ČSR věnuje otázkám vědeckotechnického rozvoje trvalou pozornost. Dokladem je i to, že na zítřejším jednání bude projednána zpráva našeho ministerstva o plnění plánu vědy a techniky za rok 1979. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji soudruhu ministru Šrámkovi za jeho výklad. Nyní diskutuje poslanec Cibelius. Připraví se poslanec Balabán.

Poslanec Jiří Cibelius: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, loňský rok, jehož výsledky včetně závěrečného účtu dnes projednáváme byl pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství a tím i pro potravinářský průmysl, značně složitý. Klimatické podmínky negativně působily na výsledky výroby i výkony v celé této oblasti. Hrubá zemědělská produkce proti plánu nebyla splněna o téměř 3,5 miliardy Kčs, t. j. o 6 %, z čehož rostlinná výroba činila pouhých 85 %.

Vysoký výpadek v rostlinné výrobě ukazuje na značný vliv jak výchozího stavu, tak i vývoje počasí v první polovině loňského roku. Z této skutečnosti vyplynulo, že bylo třeba nedostatek objemných krmiv a jejich nižší kvalitu doplňovat a nahrazovat zvýšeným množstvím jadrných krmiv. Proto také jejich spotřeba oproti předcházejícímu roku vzrostla o více než 80 tisíc tun.

Vzhledem k tomu, že stavy zvířat byly na počátku roku vyšší, zvyšovaly se nároky na spotřebu všech krmiv. To se odrazilo ve snížení přírůstku ve výkrmu skotu i prasat a nebyla splněna výroba mléka.

Touto problematikou jsme se v posledním období ve výboru zabývali z několika hledisek. Při projednávání rozvoje rostlinné výroby se ukázalo, že se nedaří dosahovat jejího předstihu před živočišnou výrobou. Jedna z příčin spočívá v tom, že se snížily plochy pícnin a orné půdy vůbec a víceleté pícniny měly ještě výraznější pokles.

To znamenalo současně určité zhoršení struktury plodin na orné půdě a vznik některých problémů ve vztazích mezi rostlinnou a živočišnou výrobou.

Toto jednání potvrdilo, že resort v duchu závěrů 13. zasedání ÚV KSČ analyzoval tyto problémy a usiluje o jejich řešení. Současně se však ukázaly problémy v zajišťování potřebné techniky pro pěstování a sklizeň pícnin. Zabezpečení dalšího rozvoje pícnin vyžaduje nejen zlepšovat organizátorskou práci na všech stupních řízení, ale též zajišťovat techniku a další potřeby. Přestože je situace v této oblasti známa, projevil se letos nedostatek žabek a prstů na žací stroje. Některé zemědělské podniky to řeší tím, že používají těchto náhradních dílů z obilních kombajnů. Zlepší se tím postup sklizně jetelových a travních porostů, ale zkomplikuje se připravenost na žně. Proto bych chtěl na tento problém upozornit.

Při hodnocení výsledků loňského roku se též často zamýšlíme nad efektivností při využívání průmyslových hnojiv. Myslím, že je to správné, neboť v této oblasti je mnoho rezerv a často s nimi nezacházíme hospodárně při skladování i používání. Zde je třeba zvyšovat náročnost a rozhodněji a důsledněji uplatňovat vědecké poznatky a zdokonalovat činnost agrochemických podniků. To je cesta k jejich efektivnějšímu využití.

Přitom však nesmíme zapomínat, že jedna z důležitých rezerv je v úpravě půdní kyselosti, která vyžaduje odpovídající množství vápna. Bez něho se totiž zhoršuje přijatelnost ostatních živin zemědělskými plodinami a tím i jejich využití. Upozornit na tento problém je nutné proto, že více než čtvrtina našich zemědělských půd má silně kyselou reakci.

Na výsledky zemědělské výroby mají značný vliv služby uvnitř odvětví. Projednávání rozvoje strojních traktorových stanic, plemenářských služeb, Osevy a veterinárních služeb ukázalo, že jejich organizace zpracovaly koncepce svého rozvoje v současných podmínkách. Jejich činnost napomáhá zvyšovat úroveň hospodářských zvířat a zabezpečuje osiva zemědělských plodin. To spolu s realizací technické politiky a s péčí o zdravotní stav zvířat, vytváří podmínky pro další vývoj zemědělské výroby. Rezervy jsou v dalším zlepšování biologického materiálu a v jeho využívání.

Snad jsem se, soudružky a soudruzi poslanci, obšírněji zabýval věcnými otázkami rostlinné výroby. Domnívám se však, že to odpovídá současným potřebám a problémům.

Dalším rysem loňského roku jsou problémy v ekonomice zemědělství. Projevuje se to především v překračování plánovaných nákladů a v důsledku toho v neplnění zisku a odvodů do státního rozpočtu.

V nárůstu nákladů na intenzifikační faktory se projevily nejen klimatické vlivy, ale také nehospodárnost a nedostatečné využívání.

V některých případech také náhrada živé práce strojními zařízeními znamená růst nákladů. Nad tím bude nutné se zamyslet, neboť v současné době je otázka pracovních sil v zemědělství velmi aktuální. Pracuje zde značné procento pracovníků, kteří jsou již v důchodě, nebo v důchodovém věku.

Mám za to, že v této oblasti bude nutné při organizátorské práci i při rozvoji pracovní iniciativy se víc orientovat na řešení věcných problémů výroby a její hospodárnosti. Více než dosud při využívání vědeckých poznatků a zkušeností z úspěšných pracovišť a podniků zapojovat organizátory výroby a techniky. V zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství přitom musíme vzít v úvahu ještě několik dalších faktorů. Pracuje se s biologickým materiálem a výroba je ovlivňována počasím. V zemědělství a lesním hospodářství je navíc pracovní proces oddělen od výrobního procesu. Úsilí i materiálové vklady vynakládáme na vytvoření podmínek pro růst rostlin a zvířat a na jejich ovlivnění. Přitom se někdy stává, že výsledné produkce nemusí vždy odpovídat vloženým prostředkům. Někdy je větší, neboť je násobena činností živých organismů, ale jsou případy, že je i nižší.

Soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání závěrečného účtu jsme byli informováni, že k řešení dopadu minulého roku byla přijata odpovídající opatření. Ta jsou současně zaměřena na zabezpečení dalšího zefektivnění rozvoje zemědělství, potravinářského průmyslu a lesního a vodního hospodářství.

Proto bych chtěl doporučit, abychom závěrečný účet za rok 1979 schválili. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Cibeliovi. Slovo má nyní poslanec Oldřich Balabán.

Poslanec Oldřich Balabán: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, rád bych řekl několik slov k otázce, která se státním závěrečným účtem úzce souvisí; touto otázkou jsou dvouleté zkušenosti a poznatky poslanců výboru pro plán a rozpočet z ročních komplexních rozborů hospodaření ve vybraných VHJ a podnicích. Dovolte mi, abych na některé z nich upozornil.

Úroveň ročních rozborů hospodaření je značně rozdílná. Leckde lze tyto rozbory přirovnat spíše k jakési slavnosti, jinde jsou dějištěm skutečného komplexního rozboru příčin úspěchů i nezdarů uplynulého roku, východiskem pro lepší hospodaření příštího období. Mezi tímto rozlišením samozřejmě existují různé kombinace. Nicméně hned v úvodu svého vystoupení musím vyjádřit názor, že obecná úroveň ročních rozborů neodpovídá nárokům, jež doba a z ní plynoucí úkoly a požadavky na tyto rozbory klade.

V čem, soudružky a soudruzi, spatřujeme některé příčiny, které nás vedou k vyjádřenému soudu.

Nesporně jednou z hlavních je skutečnost, že ne všichni vedoucí hospodářští pracovníci si uvědomují složitost doby, v níž žijeme. Nedoceňují náročnost složitějších vnitřních i vnějších ekonomických podmínek, podceňují nebo nechápou, že tyto kvalitativně nové podmínky vyžadují daleko vyšší nároky na jejich řídící a organizátorskou činnost. Z tohoto poznatku vyvozujeme, že někteří vedoucí hospodářští pracovníci nepřistupují k ročním rozborům hospodaření jako k nástroji, který by měl být účinným východiskem pro úspěšné plnění plánu v dalším období. Poměrně málo rozborů končí jasnými závěry a příkazy, jak ten či onen problém bude v příštím období řešen, jaká výrobní, technická, ekonomická a organizační opatření se udělají. Proto se také jen výjimečně navazuje na minulý rozbor a jeho závěry.

Další častou příčinou je určitá benevolence a nízká náročnost nadřízených složek: podniků vůči závodům, VHJ vůči podnikům, ministerstev vůči VHJ. Svědčí o tom nejen skutečnost, že např. letos nadpodnikové orgány vrátily podřízeným organizacím zprávy o ročních rozborech pouze ve 3 případech, ale leckdy i velmi shovívavé postoje pracovníků nadřízených složek při samém průběhu komplexních rozborů. Takováto benevolence není na místě, nevede k náročnému, poctivému a otevřenému rozboru příčin úspěchů, ale hlavně nedostatků v plnění plánu a celkovém hospodaření, ke kritickému a sebekritickému zhodnocení politickoorganizátorské a řídící práce, zkrátka takováto benevolence je brzdou vývoje naší ekonomiky.

V některých případech jsme byli svědky opravdu formálního průběhu projednávání ročních rozborů. Vystoupili na nich sice zástupci vyšších hospodářských i objektivních orgánů - leckdy i kriticky - avšak následoval obvyklý stereotyp. Většina připomínek byla na místě takzvaně "vysvětlena", ovšem v účastnících rozboru zůstal nejen pocit, ale vlastně jistota, že podstata věci se obešla. Pochopitelně pak následoval návrh nadřízeného orgánu na schválení rozboru a hospodaření bez výhrad. Ekonomické, politické, ale i morální důsledky takovýchto přístupů jsou nasnadě.

Mezi další důvody je nutno zahrnout i postoje příslušných poboček Státní banky a finančních správ. Vedle příkladů skutečné náročnosti i kritických postojů jsme se setkali snad až s příliš přátelskými vztahy mezi vedoucími hospodářskými pracovníky a představiteli zmíněných orgánů. Přáteli jistě můžeme být, ale nikoli na úkor celospolečenských zájmů. Tyto zkušenosti nás vedou ke spravedlivému požadavku, aby také tyto objektivní orgány zvýšily nároky a důraz na kvalitní rozbory hospodaření a z nich vyplývající opatření do budoucna.

Velmi skromně, podle našich poznatků, se při rozborech chovají odběratelé, ať už jsou zastoupeni osobně či písemnými prohlášeními. Sice nedostali to a ono, byly porušeny termíny nebo kvalita sjednaných dodávek, nicméně jsou velmi ukáznění. Zřejmě proto, aby si pro nějakou kritiku nevysloužili ještě horší podmínky pro další rok. To je dnes už chronická nemoc naší ekonomiky, která dodavatele staví do role feudála a odběratele do role poníženého nevolníka. Situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích je takřka havarijní a je nutno ji ekonomickými nástroji postupně řešit tak, aby odběratel byl opět váženým zákazníkem.

Další příčinou, která má vliv na úroveň ročních rozborů, je i to, že rozbory jsou mnohdy podniky i jimi nadřízenými orgány stále ještě chápány jen jako hodnotící rozbory pro přiznání výše hmotné zainteresovanosti vedoucích hospodářských pracovníků a přiznání podílů pracujícím na hospodářských výsledcích. V tomto nezdravém klimatu se projevuje snaha za každou cenu najít cestu, jak přiznat tyto odměny. Není pochyb o tom, že takovýto jednostranný přístup svazuje ruce pro skutečně objektivní zhodnocení hospodaření toho či onoho podniku či VHJ, a že neprospívá naší ekonomice.

Mezi naše poznatky patří i zkušenost, že v řadě případů je příprava komplexního rozboru hospodaření i jeho průběh, abych tak řekl, majetkem jen vedoucích hospodářských pracovníků, a to i v takových oblastech, jakými jsou plnění komplexního programu péče o pracující, omezení fluktuace, absence atd. Zde by měl být více než dosud slyšen hlas pracujících. Ale nejen zde. Představitelé pracujících by měli podpořit při ročních rozborech všechny zdravé tendence a opatření vedení svých závodů, podniků a VHJ, ale velmi důrazně se postavit proti snahám, které sice přinášejí mzdový či jiný efekt pro tu či onu organizaci, ale ve svých důsledcích znamenají např. ochuzení trhu, vyšší ceny zboží, atd., jinými slovy poškozování celospolečenských zájmů a potřeb. Občan naší země přece není jen výrobcem, je současně i spotřebitelem a podle toho jeho zástupci musí vystupovat při ročních rozborech.  

Nemohu si odpustit i poznámku, že dosavadní způsob ročních rozborů hospodaření je administrativně velmi náročný. Jejich sestavením se zaměstnává, a poměrně po dlouhou dobu, armáda lidí. Výsledkem jsou často několika set stránkové elaboráty. Bylo by nanejvýš účelné redukovat zejména požadavky mimopodnikových orgánů na obsah rozborů, vynechat řadu informací a čísel, které jsou obsaženy v dalším, už tak rozbujelém výkaznictví. Rozbory jsou přece určeny především pro vlastní řídící práci a potřeby každé organizace. Dosavadní mnoharozměrnost rozborů odvádí pozornost od toho hlavního: od rozboru příčin vyskytujících se problémů a nedostatků, od rozboru úrovně řídící práce a jejího vlivu na hospodářské výsledky v daném roce i v pohledu do budoucnosti.

Soudružky a soudruzi, výsledky hospodaření podniků a VHJ v působnosti orgánů ČSR za rok 1979 byly z 22 % uzavřeny s výhradou, s kontrolním nebo zvláštním režimem. Plných 78 % rozborů hospodaření bylo uzavřeno bez výhrad. Toto vysoké procento není v souladu s četnými problémy, uvedenými ve státním závěrečném účtu ČSR.

Nebyla splněna např. relace mezi růstem průměrných mezd a produktivity práce, překročily se finanční náklady, vzrostly zásoby atd. Tyto a další skutečnosti hovoří o tom, že naše zkušenosti a poznatky získané z účasti na ročních rozborech mají širší platnost.

Podívejme se jen na oblast zásob. Celkové zásoby v hospodářských organizacích řízených vládou ČSR v průběhu roku 1979 dále vzrostly a koncem roku dosáhly výše přes 160 miliard korun, a to nemluvím o jejich struktuře. Navíc se i zpomalila doba jejich obratu, a to nejen proti plánu, ale i oproti skutečnosti roku 1978. Takovýto stav si nemohou dovolit ani ekonomicky nejvyspělejší státy světa, nemůže si ho dál dovolit ani naše republika. Současná situace je skutečně na pováženou, protože obrovský stav zásob stále silněji limituje užitý národní důchod a stává se tak narůstající brzdou rozvoje našeho národního hospodářství i celé společnosti. Přitom, jak jsme se na ročních rozborech přesvědčili, není tomuto závažnému problému věnována adekvátní pozornost.

Obracím se proto na představitele České plánovací komise, ministerstva financí, Státní banky i odvětvových ministerstev s naléhavou žádostí, aby problematice zásob věnovali maximální pozornost a vypracovali takový soubor opatření, který by čelil současnému vývoji a přivodil jeho žádoucí zvrat. Snad by stálo i za úvahu znovu se podívat a prověřit metody optimalizace zásob, vypracované někdy v polovině šedesátých let a úspěšně aplikované v některých podnicích.

Soudružky a soudruzi, poukázal jsem ve svém vystoupení jen na některé poznatky, jež jsme v posledních dvou letech získali z osobní účasti na ročních rozborech hospodaření ve vybraných VHJ a podnicích. Znovu se odvolávám na úvodní poznámky, že úroveň jednání byla rozdílná, nicméně cílem mého vystoupení bylo ukázat, že v dnešní náročné a složité době nehrají roční rozbory hospodaření z uvedených i dalších příčin takovou úlohu, jíž bychom potřebovali.

Upozorňuji na tuto skutečnost vládu ČSR a její výkonné orgány v souvislosti s realizací Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980. Uplatnění tohoto Souboru si ještě vyžádá mnoho práce a úsilí, a to i na úseku ročních komplexních rozborů. Bude nutno na tuto hodnotící činnost položit větší důraz, zamýšlet se nad tím, aby každý rok příští pětiletky nebyl hodnocen izolovaně, ale kumulativně v rámci celé pětiletky atd.

Doporučuji proto závěrem, aby s ohledem na nesporně vzrůstající význam ročních rozborů hospodaření byl celý komplex otázek a problémů kolem nich prověřen a přehodnocen a aby přitom bylo přihlédnuto i k poznatkům, s nimiž se poslanci výboru pro plán a rozpočet ve své praxi setkali a jež jsem se snažil ve vší stručnosti i střízlivosti vyjádřit v tomto svém vystoupení. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Balabánovi.

Přerušuji nyní naši schůzi k polední přestávce. V dalším jednání budeme pokračovat ve 13 hodin, a to diskusním vystoupením poslance Karla Dohnálka.

/Schůze byla přerušena ve 12.04 hodin a opět zahájena ve 13.05 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./