Přes přijímaná opatření dál dochází k růstu nákladů, zvyšuje se rozestavěnost a nedodržují se plánované lhůty výstavby. Tak například plánované rozpočtové náklady u Petrochemie II v Záluží se zvýšily o 937 mil. Kčs. u Nové rafinerie o 477 mil. Kčs. Termín uvedení do zkušebního provozu byl u Petrochemie II zpožděn o 7 měsíců, u Nové rafinerie byl prodloužen o 18 měsíců a v současné době se navrhuje posunutí o dalších sedm měsíců.
Celkové zvýšení rozpočtových nákladů u staveb nad 2 mil. Kčs v letech 1976 - 1978 představuje v průměru 16 %. Přitom dvě třetiny z toho připadají na podhodnocení a na změny, které nezlepšovaly technickoekonomické parametry staveb. Ještě větší ztráty však plynou z toho, že každé opoždění nás ochuzuje o výrobky, se kterými jsme v plánu počítali.
Jedním z opatření, kterým chceme podobným jevům čelit, je zpřísnit postup při projednávání žádostí o zvýšení rozpočtových nákladů a změnách termínů předání kapacit do zkušebního a trvalého provozu. Očekáváme, že to spolu se zpřísněním hmotných a kádrových postihů přispěje ke zlepšení situace.
Již v minulé zprávě jsme podrobili kritice škodlivou praxi, že investoři usilovně bojují za zařazení staveb do plánu, ale již méně se starají o jejich rychlé dokončení. Musíme si však přiznat, že situace se nezlepšila. Proto vláda již vloni přikročila k snížení rozsahu zahajování nových staveb a s podstatně přísnějším omezením počítáme v plánu na rok 1980.
Orientujeme se na rozhodující výrobní investice. Avšak nezanedbáváme ani výstavbu bytů. V prvních třech letech šesté pětiletky bylo postaveno na území ČSR ve všech formách výstavby celkem 257 495 bytů. Ale současně jich z různých důvodů ubylo skoro 59 tisíc. A to není malý počet. Je takový rozsah ztrát nezbytný? Domníváme se, že ne. A ani v tomto případě projevy nehospodárnosti nechceme jen registrovat. Proto vláda rozhodla o vydání zákazu demolic bytových objektů, s výjimkou těch, kterým hrozí zřícení nebo kde není jiné východisko.
Počítáme s tím, ze úkol postavit v šesté pětiletce 413,5 tisíc bytů bude splněn. Závažné problémy se však neustále vyskytují při dokončování občanské a technické vybavenosti. Musíme již jednou skoncovat i s takovými jevy, jako je předávání nedokončených bytů koncem roku v zájmu splnění plánu, ve kterých však nelze po řadu měsíců bydlet. Tyto značné ekonomické, politické i morální škody nelze do nekonečna omlouvat,
Bez problémů nejsme ani při výstavbě hlavního města Prahy, zejména zajištění plánovaného množství bytů si vyžádá mimořádného vypětí. Zvláštní náročnost režimu výstavby uznáváme, ale mnoho záleží na dobrých vztazích mezi projektanty investory a stavbaři. Svůj díl odpovědnosti na současné nepříznivé situaci mají i některé naše resorty. Ale také NVP musí sehrát v řízení investiční výstavby, zejména pokud jde o včasnou územní připravenost, aktivnější roli. Narůstání problémů ukazuje, že se bude nutno hlouběji zamyslet nad příčinami současného stavu a připravit návrhy na účinnější způsob plánování a řízení investiční výstavby v Praze.
Ve složité situaci se nachází naše stavebnictví. Nechceme přehlédnout podmínky, ve kterých pracuje. V posledním období byla dokončena řada velkých investičních celků - elektráren, šachet a dalších akcí. Ale i přesto se stavebnictví s úkoly plně nevyrovnává a plán letošního roku je vážně ohrožen.
Objemy prací a dodávek pro investiční výstavbu se soustavně zvyšují. Avšak celková dynamika rozvoje stavební výroby neodpovídá předpokladům šesté pětiletky. Dochází k nedostatečnému růstu výkonnosti, nevyužívá se plně fondu pracovní doby a neplní se úkoly na řadě staveb. Struktura stavebních prací se jen pomalu přizpůsobuje současným i perspektivním potřebám investiční výstavby. Také řídící a organizátorská činnost na tomto úseku není na potřebné úrovni. Ke zlepšení situace přijala vláda radu opatření a soustavně vyhodnocuje jejich účinnost.
Na adresu stavbařů jsme nejednou řekli pochvalná slova. Avšak ne na všech stavbách je dobrá pracovní morálka, ne každý pracovník přistupuje k věcem odpovědně a vedle příkladů poctivého obětavého úsilí se lze setkat i s případy lajdáctví, ničení hodnot i přímého rozkrádání.
Náročným úkolem, na kterém se podílejí průmysl a další odvětví ČSR, je uspokojování potřeb zahraničního obchodu a zabezpečení devizové bilance státu. Např. jen organizace ministerstva průmyslu a lesního a vodního hospodářství vyvezou za čtyři roky do nesocialistických států nad úkoly šesté pětiletky zboží za více než 6 mld Kčs fco. Tím uhrazujeme větší část zvýšení cen, které jsme nad předpoklad šesté pětiletky museli zaplatit za suroviny a výrobky dovezené z těchto států.
Soudružky a soudruzi poslanci,
plnění cílů hospodářské politiky strany významným způsobem ovlivňují i výsledky zemědělství a potravinářského průmyslu. Bilanci prvních tří let šesté pětiletky provedlo 13. zasedání ÚV KSČ, které zároveň upřesnilo zemědělskou politiku strany pro nejbližší období. Zdůraznilo stále rostoucí politicko-strategický význam potravin a nutnost dosáhnout v jejich výrobě maximální soběstačnosti.
Je to úkol velmi náročný a ke cti našich zemědělců a potravinářů je třeba říci, že jejich úsilí bylo v uplynulých letech 6. pětiletky úspěšné. I při výkyvech počasí bylo v minulých čtyřech letech sklizeno 25,8 mil. tun obilovin. Dodávky potravinářského zboží na vnitřní trh vzrostly zhruba o 10 % při současném rozšiřování sortimentu. Ani v této oblasti však nepřehlížíme některé slabiny a nedostatky. V důsledku klimatických podmínek jsme letos nedosáhli plánovaného tempa růstu rostlinné výroby. Vzestup živočišné výroby je stále doprovázen až zarážející neracionální spotřebou krmiv. Náročným problémem zůstává výroba masa a masných výrobků. Při všech obtížích jejich spotřeba letos dosáhne téměř 90 kg na jednoho obyvatele.
Dál přetrvávají neodůvodněné rozdíly mezi podniky hospodařícími ve srovnatelných výrobních podmínkách, v hospodaření se zemědělskou půdou i v intenzitě a efektivnosti výroby. Také se nám nedaří v požadovaném množství, struktuře a kvalitě zabezpečovat dodávky zemědělské techniky, výrobků chemického průmyslu, stavebnin a dalších nezbytných potřeb. V této oblasti máme ještě značné rezervy.
I v zemědělství rozhoduje o úspěších především člověk a kvalita jeho práce. V letošním roce je bohatá úroda pícnin a jiných produktů. Přesto ale v obchodech chybí mléčné a další výrobky. V této situaci by bylo možno předpokládat snahu každého zemědělského závodu všechny plochy včas sklidit, využít doslova každé hodiny. Jsme však, bohužel, svědky toho, že někteří vedoucí pracovníci si příliš navykli spoléhat na techniku a brigádnickou výpomoc. O sobotách a nedělích se na našich polích málo pracuje. Vegetační období ani příznivé počasí nelze vtěsnat do 5 pracovních dnů. Takovéto nezodpovědné jednání však nemůžeme nahrazovat dovozem drahých krmiv. Na tyto zbytečné ztráty všichni doplácíme.
Kdo by neuznával, že jedině přísnější ochrana, lepší využívání a další zúrodňování půdy umožňuje zajišťovat výživu z vlastních zdrojů. Půdu nelze vyrobit ani koupit, každá její ztráta je nenahraditelná. Ani v této oblasti nemáme špatné zákony. Ale jak se dodržují, když jen za uplynulý rok jsme chudší o dalších 10 tisíc hektarů zemědělské půdy? S dosavadním stavem jsme ve vládě vyslovili nespokojenost a přijali opatření k jeho změně. Věřím, že i připravované zasedání ČNR k této problematice nám v tomto celospolečenském úsilí pomůže.
Důležitým měřítkem výkonnosti národního hospodářství, životní úrovně i spokojenosti lidí je vnitřní trh. Výsledky jeho práce se dotýkají bezprostředně každého občana. Jak je známo, podrobilo 7. zasedání ÚV KSČ hluboké analýze činnost vnitřního obchodu i navazujících odvětví.
Za 3 roky této pětiletky vzrostl celkový maloobchodní obrat v ČSR o 19 mld Kčs, t. j. o 12,7 %. Ani v letošním roce se tendence jeho přírůstku nemění. Celkovou vyrovnanost trhu sice zajišťujeme, dál však trvají vážné problémy ve struktuře nabídky průmyslového spotřebního zboží, zejména pokud jde o technické novinky a módní výrobky. Otevřeně je však třeba říci, že obohacovat trh dováženým zbožím můžeme jen úměrně našim devizovým možnostem.
I v daných podmínkách je ve spojených silách výrobců i obchodu rada možností, jak aktivněji vycházet vstříc požadavkům našich spotřebitelů. Chce to u vedoucích pracovníků více odpovědnosti a iniciativy. Nelze trpět výrobu zmetků, ale připustit jejich prodej je přímo trestuhodné. V tom by mělo ministerstvo obchodu byt náročnější a udělat pořádek. Zvýšenou péči chceme věnovat i zabezpečení dostatku dětského zboží, především v nižších a středních cenových skupinách.
V základních druzích potravin je trh zásoben dostatečně. Avšak občané oprávněně kritizují také letos se opakující nedostatek některých druhů zeleniny a ovoce. I když v tomto roce k nám byla příroda štědrá a urodilo se mnoho okurek, rajských jablíček a dalších produktů, neprojevilo se to všude v dostatečné míře ve výběru na pultech obchodů. Nebyly ani řídké případy, kdy došlo k jejich zkáze. To není dobrá vizitka ani pro pěstitele, ani pro obchodní organizace. Pravda, mohou existovat i některé administrativní překážky. Rozhodujícím ukazatelem je však zásada, že všechno, co se urodí, je nutno sklidit a zužitkovat.
Všichni víme, že základ našich současných jistot i dalších perspektiv je ve výrobě. V naší surovinově nebohaté zemi s vysokou zaměstnaností není jiné cesty rozvoje než vědeckotechnický pokrok. Stále více lidí si to uvědomuje. Prosazuje se orientace na nákup nejmodernějších vysoce výkonných strojů. A tak je to správné. Nejsou však ani řídké případy, kdy se dává přednost výstavbě nových administrativních budov a jejich přepychovému vybavování. A to i tam, kde mají výrobní zařízení již dávno odepsané.
Často se setkáváme s otázkou, jestli ve vědě a technice držíme krok se světem. Můžeme se pochlubit řadou vynikajících výsledků, ale s celkovou úrovní spokojeni nejsme. Příčina není v nedostatečné početnosti pracovníků ve výzkumu a vývoji, ale v nízké efektivnosti jejich činnosti. Máme nemálo různých teoretických studií, stále více lidí získává vědecké hodnosti a na zvyšování kvalifikace vynakládáme nemalé prostředky. Avšak při řešení závažných praktických problémů - ať už v ekonomice, v řízení či jinde - nám to zatím málo pomáhá. I v této oblasti se musí výrazněji projevit odpovědnost ministerstva výstavby a techniky.
Již po delší období se stává nedostatek pracovních sil limitujícím činitelem rozvoje výroby. Regulací se nám - i když s obtížemi - daří zabezpečovat potřeby odvětví paliv a energetiky. Nežádoucí úbytek pracovníků ve spotřebním průmyslu však dál pokračuje. Celkově lidí není málo, ale jejich rozmístění potřebám neodpovídá. Také touto otázkou se často zabýváme, výsledky jsou však zatím neuspokojivé. V tom, že je nutno současný stav překonat, se shodujeme všichni, ale pro úsporu lidí, lepší hospodaření s pracovníky se v konkrétní praxi dělá málo. To se musí změnit. Nemáme na to hotový recept, ale není to neřešitelné.
Na bilanci pracovních sil, ale i na celkovou hospodárnost má nepříznivý vliv trvající růst administrativy, stálé zvyšování počtu neproduktivních pracovníků vůbec. K zastavení tohoto nežádoucího vývoje přijala vláda některá opatření. Počet systematizovaných míst na centrálních orgánech a národních výborech byl již v letošním roce direktivně snížen. Potřeby zdravého vývoje naší ekonomiky však budou vyžadovat zásadnější a rozhodnější přístup. Musí dojít k podstatnějšímu snížení správního a hospodářského aparátu a ke skutečnému posílení výrobní sféry dalšími lidmi. To současně vyžaduje urychlit racionalizaci státní správy a radikálněji překonávat přežívající styl práce.
V této souvislosti bych chtěl říci několik slov k jedné, často diskutované otázce.
Poslední měsíce prověřily účelnost rozhodnutí o úpravách pracovní doby a o zavedení letního času. Celkové vyhodnocení získaných zkušeností se teprve připravuje. Dílčí poznatky ukazují, že větší diferenciace mezi podniky, závody a pracovišti přispěla k rovnoměrnějšímu rozložení odběru elektrické energie. Nelze však přehlédnout, že vzrostly náklady na dopravu, že není dořešena úhrada vypůjčených podnikových autobusů, že ne všude bylo možno vyhovět návrhům na úpravu jízdních řádů a že trvají nedostatky v zásobování obchodní sítě. Očekáváme, že příslušné resorty ve spolupráci s národními výbory přistoupí k řešení těchto i dalších otázek s větší rozhodností a že využijí oprávněných námitek a připomínek lidí.
V programovém prohlášení jsme všem resortům připomněli odpovědnost za soustavné snižování výrobních nákladů. Přes určité zlepšení v roce 1978 se nám úkoly šesté pětiletky plnit nedaří. To odčerpává značné finanční prostředky, které jen za uplynulé tři roky představují částku téměř 7 mld Kčs.
Na nedostatečném snižování výrobních nákladů se podílí zejména nízké využívání základních fondů. Využití strojního zařízení ve výrobě se namísto zlepšování dále zhoršuje. K pozitivnímu obratu nedošlo - přes řadu zvýhodnění - ve vývoji směnnosti. To dokazuje, že vedoucí pracovníci si příliš nelámou hlavu otázkami nejlepšího využívání kapacit. Naopak zvyšování výroby chtějí řešit pro ně snažší cestou - novými požadavky na výstavbu žádostmi o byty a pracovní síly.
Vláda si je vědoma důsledků, které z toho vyplývají. Budeme trvat na tom, aby při hodnocení výsledků hospodářské činnosti organizací i vedoucích pracovníků byly z neplnění ukazatele nákladovosti vyvozovány přísnější závěry. Musíme konkrétně vyžadovat odpovědnost od konstruktérů, projektantů, organizátorů výroby i jednotlivých kolektivů za plánované snižování nákladů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v současných podmínkách výstavby rozvinuté socialistické společnosti a uplatňování vědeckotechnické revoluce rostou nároky i na aktivní úlohu školství, kultury a zdravotnictví. Také tam dosahujeme v plnění cílů programového prohlášení řadu dobrých výsledků. Všichni přitom ale vidíme, jak rychle i zde rostou úkoly, jak jsou stále složitější a náročnější. Objektivně a spravedlivě hodnotit dosažené vyžaduje v těchto oblastech důsledně uplatňovat měřítka kvality, efektivnosti a hospodárnosti.
Výkonnost naší ekonomiky, síla našeho socialistického státu i úroveň života občanů v mnohém závisí na úrovni našeho školství. V uplynulém období jsme vytvářeli podmínky, aby naše mladá generace byla dobře připravena pro práci a život v podmínkách socialistické společnosti.
Předpoklady k tomu byly vytvořeny schválením nové výchovně vzdělávací soustavy, která je postupně uváděna v život. Při její realizaci se zvýšily nároky jak na pedagogické pracovníky, tak na materiální zabezpečení a samozřejmě i na přípravu žáků.
V oblasti předškolní výchovy se podařilo cíl stanovený na celé období 6. pětiletky uskutečnit již v roce 1977. Počítá se s tím, že v roce 1980 bude umístěno v mateřských školách 465 tisíc dětí, což představuje splnění úkolu na 124 %. Přes tyto pozitivní výsledky zůstává stále ještě 48 tisíc dětí zaměstnaných matek mimo péči materské školy a je evidováno 28 tisíc žádostí o umístění dětí v jeslích. Pro zabezpečení dalšího rozvoje předškolních zařízení je nezbytné pokračovat ve sdružování prostředků.
V přípravě mládeže pro dělnická povolání je organizační přestavba školské soustavy nejnáročnější a bude vyžadovat ještě těsnější součinnost s resorty a národními výbory. O těchto otázkách se podrobně hovořilo na posledním plénu České národní rady.
Významné změny se v celé šíři dotýkají i vysokých škol. Zvláštní péči věnovala vláda důkladné přípravě nového zákona o vysokých školách. Byli jsme přitom vedeni snahou zdokonalovat podmínky pro přípravu vedoucích odborníků a zároveň důrazněji uplatňovat vyšší kvalitativní nároky na úroveň vzdělání a výchovy.
Plnění úkolů v oblasti školství komplexně zhodnotila konference učitelů, která se konala v dubnu t. r. Vyzdvihla péči, kterou naše strana a společnost věnuje výchově mladé generace a vytváření předpokladů pro její uplatnění v pracovním procesu i ve společenském životě. Zároveň ocenila práci socialistického učitele a jeho úlohu při formování nového člověka. Zdůraznila nutnost vzájemné spolupráce školy, stranických a společenských organizací a široké veřejnosti při vytváření optimálních podmínek pro úspěšnou činnost.
Třeba otevřeně říci, že v nejbližších letech podstatně vzrostou požadavky na práci učitelů. Tato skutečnost vyplývá z nového pojetí obsahu a forem výuky, z náročnějších přístupů k výchově. Je způsobena nutností provést řadu úsporných a racionalizačních opatření. Není jiné cesty než lépe hospodařit s pracovníky i materiálními prostředky, lépe využívat kvalifikace učitelů a dále ji zvyšovat. Za rozhodující však považujeme kvalitu dosahovaných výsledků.
Při formování socialistického člověka má závažné poslání kultura a umění. Je zcela zákonité, že s růstem jejich společenské úlohy v našem životě stoupá odpovědnost tvůrců uměleckých hodnot. Jsme rádi, že většina z nich si to uvědomuje. Právem od nich požadujeme, aby socialistický umělec svou tvorbou pravdivě zobrazoval socialistickou přítomnost, odpovědně se podílel na zápasech našeho lidu, na prosazování socialistických principů v myšlení, cítění a jednání nejširších vrstev.
Ani na tomto úseku nejsme bez problémů. Rozhodněji bychom se měli vypořádat s praxí, kdy za nízké umělecké výkony hraničící s podceňováním vkusu lidí, jsou požadovány přemrštěné honoráře. Odsuzujeme sebeuspokojení, průměrnost a rutinu v každé lidské činnosti. Tím více je škodlivá v umění a kultuře. V souladu s růstem požadavků ve všech oblastech společenského života je nutno klást náročnější kritéria na umělecké a kulturní instituce, na vysokou kvalitu a účinnost tvorby.
Nedílnou součástí socialistického způsobu života je aktivní účast širokých vrstev lidí na tvorbě a rozvoji kulturních hodnot. Podporujeme zájmovou uměleckou činnost mládeže, pečujeme o růst její masové základny a dbáme, aby napomáhala všestrannému rozvoji mladých lidí. V souladu s našimi ekonomickými možnostmi se vláda stará i o budování materiálně technické základny kultury.
Výrazem starostlivosti státu o uspokojování potřeb lidí je soustavné zdokonalování zdravotní péče. I když je ve srovnání se světem na vysoké úrovni, je i zde stále co zlepšovat. Dosažených výsledků si vážíme, nemůžeme se ale smiřovat s tím, že stále rostoucí společenské výdaje se nedostatečně promítají do kvality a léčebné činnosti zdravotnických služeb.
Jednou z oblastí, kde se často setkáváme se stížnostmi občanů, jsou problémy s umístěním v nemocnicích. Přesto nedostatečně využíváme lůžkový fond. Ve většině krajů jen po 285 dnů v roce. Uznání si zaslouží Severomoravský kraj, kde díky úspěšné akci "1000 lůžek bez investic" dosáhli více než 316 dnů.
Účelné hospodaření je důležité i proto, že 60 - 70 % nákladů nás stojí i prázdné lůžko.
V programovém prohlášení si vláda položila za jeden z hlavních úkolů zkvalitnit činnost územních a závodních zdravotnických obvodů a poliklinik, dále posílit preventivnost v péči o zdraví. Praxe potvrdila správnost těchto záměrů. V souvislosti s tím vláda přijala opatření k zlepšení zdravotní péče o pracující v resortu paliv a energetiky a v zemědělských závodech.
Díky trvalé péči dochází v posledním období k příznivějšímu vývoji pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Přesto se domníváme, že nejsme na hranici možností.
V posledním období vznikly - i v návaznosti na některé těžkosti v zahraničním obchodě - problémy v zásobování obyvatelstva léky. Vláda uvolnila další devizové prostředky pro jejich dovoz. Přijatá opatření již přinášejí první výsledky. Také tady platí požadavek maximální hospodárnosti. Na plýtvání s léky nemáme.
Dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval lékařům a zdravotníkům za disciplinovanost a obětavost, s níž v poměrně krátké době zvládli letošní epidemii infekční žloutenky.
V souladu se závěry XV. sjezdu věnovala vláda spolu s hospodářskými otázkami pozornost i sociální politice. Dále se zvyšovala - i když pomaleji než v dřívějším období - životní úroveň. Na základě vytvářených zdrojů byla zabezpečována v minulosti přijatá sociální opatření a schválena některá další. Průměrná měsíční mzda pracovníků v socialistickém sektoru vzrostla za tři roky pětiletky z 2317 Kčs na 2531 Kčs.
Projevuje se však nesoulad mezi růstem průměrných mezd a zvyšováním produktivity práce. Vývoj objemu vyplacených mezd v prvních třech letech 6. pětiletky v podstatě odpovídá záměrům státního plánu. Zpomalil se však růst tvorby hmotných zdrojů, což vedlo i při dodržení plánovaného tempa růstu mezd k nekrytí 1,7 mld Kčs vyrobenými hodnotami.
Důležitou součástí životních jistot obyvatelstva je sociální zabezpečení, na které společnost vynakládá stále větší prostředky. Například jen náklady na výplaty důchodů stouply od roku 1975 o 4,5 mld korun, starobní důchody se za tuto dobu zvýšily o 156 Kčs měsíčně a u družstevníků o 130 Kčs.
Nově jsme upravili zásady výjimečného poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům ve vybraných klíčových odvětvích. Tato pomoc přispívá k řešení nedostatku pracovních sil. Vláda se cílevědomě zabývala otázkami populačního vývoje a zlepšování podmínek rodin s dětmi. Náklady na pomoc těmto rodinám představovaly jenom v roce 1978 téměř 20 mld Kčs. Nezapomínáme ani na staré občany. Pečovatelská služba se rozšířila již na více než 32 000 důchodců.
Soudružky a soudruzi,
jednou z důležitých rezerv zvyšování efektivnosti ekonomiky je zkvalitňování jejího řízení. Závažnost této obecně uznávané pravdy plně prokázaly i naše zkušenosti z let 1978 - 1979. Hospodářská situace však ukazuje, že žádoucího obratu dosud dosaženo nebylo.
V řadě odvětví, podniků a závodů nemůžeme být spokojeni s výkonností, odpovědností a pracovní disciplínou, s prosazováním celospolečenských zájmů. To se nepříznivě odráží nejen v jejich výsledcích, ale i ve fungování celé ekonomiky.
Jsme si vědomi toho, ze dílčí opatření mohou přinést jen částečný efekt. V současné době se na federální úrovni dokončují práce na zdokonalování celé soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Naplnění tohoto závěru XV. sjezdu přispěje k vytvoření příznivějších podmínek pro zvládnutí úkolů dalších let. V příštím roce nás čeká úkol seznámit hospodářský aktiv i pracovní kolektivy s principy a cíli prováděných změn. Za zvlášť důležité považujeme rozpracování těchto otázek na podmínky jednotlivých resortů.
Součástí úsilí o účinnější řízení je i ověřování některých nových prvků v rámci komplexního experimentu řízení efektivnosti a kvality ve vybraných podnicích ČSR. Již první poznatky nám ukazují, že je to cesta správným směrem.