Úterý 16. října 1979

 

16. října 1979

/Začátek schůze České národní rady v 9.30 hodin/

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSdr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

186 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji 13. schůzi České národní rady.

Vážené soudružky a soudruzi, je to letos již podruhé, kdy naše jednání významně a bezprostředně ovlivňuje náš velký spojenec a přítel, Svaz sovětských socialistických republik. Letos v červnu jsme jednali pod dojmem vzácné návštěvy přátel nejmilejších, delegace poslanců Nejvyššího sovětu SSSR, kteří zavítali mezi nás, do této historické zasedací síně.

Naše jednání, ve kterém projednáváme plnění programového prohlášení vlády České socialistické republiky, je předznamenáno novou, mimořádně závažnou iniciativou Sovětského svazu, doprovázenou mírotvorným příkladem a záměry vedoucími k vojenskému uvolňování a posílení spolupráce a důvěry mezi národy. Tato výzva zazněla v minulých dnech do celého světa z úst generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR soudruha Leonida Iljiče Brežněva při příležitosti oslav 30. výročí vzniku Německé demokratické republiky.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ a vláda ČSSR jménem všeho československého lidu vřele přivítaly tyto sovětské návrhy a rozhodně je podporují. Československé prohlášení, to je hlas životního, národního a státního zájmu lidu Československa. Výraz naší spoluzodpovědnosti za mírové perspektivy celého kontinentu, v jehož středu žijeme. My, volení zástupci lidu České socialistické republiky, vyvineme veškeré úsilí v duchu Prohlášení předsednictva ústředního výboru strany a vlády ČSSR, aby milióny občanů naší vlasti pochopily závažnost doby pro budoucí generace našich národů a celého lidstva. Je třeba plnou silou naší socialistické země vyvíjet úsilí k upevnění mírové spolupráce národů a k izolaci antihumánních sil, které se snaží soustavně narušovat mírovou politiku, za níž stojí masy pracujících celého světa.

Úspěchy mírového úsilí, na nichž spočívá celá naše budoucnost, jsou závislé na dalším rozvoji tvorby materiálních a kulturních hodnot, které tvoří základ spokojeného života a současně určují váhu našeho podílu na světovém zápase sil míru a války.

My budovatelé socialistického řádu, jsme hluboce přesvědčeni o reálné možnosti pokrokových demokratických sil společně uchovat mír a zabezpečit další pokrok lidské společnosti. Na tom se chceme ze všech svých sil podílet. /Potlesk./

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych v naší schůzi co nejsrdečněji přivítal člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a další členy vlády České socialistické republiky. /Potlesk./

Dále mi dovolte, abych v našem středu srdečně uvítal tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Jindřicha Poledníka. /Potlesk./

V dnešní schůzi je mezi námi přítomen místopředseda Slovenské národní rady soudruh Matúš Benyó, kterého též srdečně vítám v našem středu. /Potlesk./

Vítám dále představitele ústředních orgánů České socialistické republiky.

Našemu jednání jsou rovněž přítomni další hosté, zejména skupiny poslanců z okresního a městského národního výboru v Hradci Králové, okresních národních výborů v Prostějově a v Olomouci a obvodního národního výboru Plzeň 3.

Vážené soudružky a soudruzi, 10. srpna letošního roku zemřela naše poslankyně, členka vedení Klubu komunistických poslanců ČNR, členka výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu Vlasta Kovářová. Pietního aktu rozloučení se zesnulou se v Brně zúčastnila delegace poslanců vedená místopředsedou České národní rady Oldřichem Voleníkem. Prosím, soudružky a soudruzi, abychom památku soudružky Kovářové uctili povstáním. /Shromáždění povstává./

Děkuji. /Shromáždění usedá./

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, přistoupíme nyní ke schválení pořadu dnešní schůze. Předsednictvo České národní rady se usneslo 11. září t. r. doporučit České národní radě návrh pořadu, jak je uveden na pozvánce:

I. Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby poslankyně České národní rady zvolené v doplňovací volbě do České národní rady ve volebním obvodě č. 127

II. Složení poslaneckého slibu

III. Návrh poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana a dr. Adama na doplňovací volbu člena výboru České národní rady

IV. Zpráva vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení

V. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

VII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 27. června do 16. října 1979.

Slyšeli jste návrh pořadu. Máte k němu nějaké připomínky? /Nebyly./

Nejsou. Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 184, tedy většina poslanců České národní rady a že tedy můžeme hlasovat o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad dnešní schůze schválen.

Přistoupíme nyní k projednání schváleného pořadu. Prvním bodem je

I

Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby poslankyně Olgy Škarydkové

Zpravodajem je místopředseda České národní rady a předseda mandátového a imunitního výboru Oldřich Voleník. Dávám mu slovo.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci!

Mandátový a imunitní výbor ČNR mne pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvolené poslankyně České národní rady Olgy Škarydkové.

Úmrtím poslankyně Vlasty Kovářové se uprázdnilo místo poslance ČNR ve volebním obvodu č. 127 Brno-město severovýchod v Jihomoravském kraji. Předsednictvo České národní rady svým usnesením č. 259 ze dne 30. srpna 1979 stanovilo doplňovací volbu v uvedeném volebním obvodu na 29. září t. r. V doplňovací volbě byla zvolena poslankyní České národní rady Olga Škarydková, povoláním dělnice ve Zbrojovce Brno.

Česká volební komise Národní fronty předložila České národní radě doklady, týkající se doplňovací volby, a to přihlášku kandidáta Národní fronty k registraci, zápis o registraci kandidáta Národní fronty a zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodu.

Mandátový a imunitní výbor ČNR ve své schůzi dne 16. října 1979 přezkoumal tyto doklady a zjistil, že doplňovací volba byla provedena podle zákona České národní rady o volbách do České národní rady a že nebyly zjištěny žádné závady, které by tuto volbu činily neplatnými. Výboru také nedošly stížnosti na porušení zákonných předpisů.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že z 36 080 zapsaných voličů se zúčastnilo voleb 34 406 voličů, t. j. 95,4 %. Pro kandidáta Národní fronty hlasovalo 34 390 voličů, t. j. 99,97 %, tedy více než nadpoloviční většina.

Protože doplňovací volba ve volebním obvodě 127 Brno-město severovýchod v Jihomoravském kraji byla provedena v plném souladu se zákonnými předpisy, jménem mandátového a imunitního výboru doporučuji, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona o čs. federaci volbu poslankyně Olgy Škarydkové ověřila, jak je též navrženo v tisku č. 76.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Voleníkovi za zprávu. Hlásí se někdo o slovo? Nikdo se nehlásí. Můžeme tedy hlasovat.

Navrhuji, abychom hlasovali o ověření platnosti volby poslankyně Olgy Škarydkové podle písemného návrhu mandátového a imunitního výboru. Jsou nějaké námitky? Nejsou.  

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších ústavních zákonů, ověřila platnost volby poslankyně Olgy Škarydkové, zvolené do České národní rady v doplňovací volbě dne 29. září 1979, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslankyně Olgy Škarydkové.

Druhým bodem pořadu je

II

Slib poslankyně Olgy Škarydkové

Podle ústavního zákona o čs. federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Poněvadž poslankyně Olga Škarydková je v dnešní schůzi přítomna, může složit slib.

Budeme postupovat tak, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, poslankyně Škarydková ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám nyní poslankyni Škarydkovou, aby ke mně přistoupila vykonat slib.

/Posl. Škarydková přistupuje k předsedovi České národní rady./

/Shromáždění povstává./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník /čte/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrna Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

 

Poslankyně Olga Škarydková /podávaje předsedovi ČNR ruku/: Slibuji.

Předseda ČNR Evžen Erban: Tím poslankyně Olga Škarydková složila ústavou předepsaný slib. /Potlesk./

Třetím bodem pořadu je

III

Návrh poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana a dr. Adama na doplňovací volbu členky výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu

Dávám slovo místopředsedkyni ČNR Marii Jarošové, aby návrh uvedla.

Místopředsedkyni ČNR Marie Jarošová: Vážené soudružky a soudruzi, před malou chvílí jsme ověřili platnost volby poslankyně Olgy Škarydkové a ona sama složila ústavou předepsaný poslanecký slib. Zbývá ještě zvolit poslankyni Škarydkovou do některého z výborů České národní rady. V návrhu skupiny poslanců, který vám byl rozdán, se doporučuje, aby poslankyně Olga Škarydková byla zvolena členkou výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu.

Dovolte mi, abych předložený návrh jménem skupiny navrhovatelů stručně odůvodnila. Při úvaze, do kterého výboru bychom měli navrhnout zařazení nové poslankyně, jsme vycházeli ze dvou hledisek. Jednak ve smyslu jednacího řádu České národní rady z potřeb tohoto sboru, tedy v tomto případě ze skutečnosti, že ve výboru pro obchod, služby a dopravu je uvolněno jedno místo, jednak po rozhovoru se soudružkou Škarydkovou jsme usoudili, že i jako ženě a spotřebitelce bude problematika obchodu a služeb blízká.

Proto jménem skupiny navrhovatelů doporučuji, aby poslankyně Olga Škarydková byla zvolena členkou výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudružce Jarošové za odůvodnění návrhu.

Jsou k předloženému návrhu nějaké připomínky? Nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí, aby poslankyně Olga Škarydková byla podle předloženého písemného návrhu zvolena členkou výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Poslankyně Olga Škarydková byla zvolena členkou výboru pro obchod, služby a dopravu.

Tím je projednán třetí bod pořadu dnešní schůze.

Dalším bodem je

IV

Zpráva vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení

Zprávu vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení přednese předseda vlády soudruh Josef Korčák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, před třemi roky jste vyslovili plnou podporu programovému prohlášení české vlády. Od té doby předstupujeme již podruhé se zprávou o jeho plnění.

Stanovili jsme si náročný a záslužný cíl - starat se o to, aby Česká socialistická republika, každé její město a vesnice byly spokojeným domovem šťastných lidí. Tímto směrem zaměřovala vláda veškeré své úsilí i v posledních dvou letech. Bylo do období složitého zápasu za uskutečňování sjezdové linie, za uvádění do života závěrů 11. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Ve zprávě vlády jsme již v březnu 1978 vyslovili přesvědčení, že základním předpokladem dalšího úspěšného postupu bude kvalitnější a svědomitější práce na všech úsecích, iniciativa a tvořivost v každodenní činnosti. K tomu jsme soustředili naše snažení a přijali řadu konkrétních usnesení.

Dosažené výsledky i získané zkušenosti potvrzují, že nastoupená cesta je správná. Postoupili jsme po ní další krok kupředu. Ne všechno se nám však podařilo bezezbytku splnit. Víme, co nám ještě vázne a na co nám síly nestačí. Nezakrýváme si, že někde dochází i k odchylkám od našich původních záměrů, že máme slabá místa a ohrožené úseky. Především na ně chceme do budoucna zaměřit naši pozornost.

Vláda si je vědoma odpovědnosti za plnění linie XV. sjezdu Komunistické strany Československa, za zabezpečení základních cílů šesté pětiletky, za rozvoj všech funkcí socialistického státu. Při plnění tohoto poslání jsme dál prohloubili spolupráci s federální a slovenskou vládou, upevnili součinnost s Českou národní radou a s organizacemi Národní fronty.

Soudružky a soudruzi, ve zprávě se zaměřujeme na plnění hospodářských úkolů jako základního předpokladu dalšího rozvoje společnosti. Přes radu nedostatků a potíží se naše ekonomika dál rozvíjela. Došlo k určitým příznivým změnám ve struktuře výrobních sil. Projevily se některé dobré výsledky i v těch oblastech, kde jsme v minulosti úkoly neplnili.

Ve srovnání s rokem 1975 bude národní důchod v České socialistické republice letos vyšší o 15 %. Objem průmyslové výroby vzroste asi o 60 mld Kčs, z toho v odvětvích řízených naší vládou o 29 mld Kčs. Stavební výroba se zvýší téměř o 9,4 mld Kčs. V zemědělské výrobě jsme vedle některých dobrých výsledků museli překonávat důsledky dvou nižších úrod. Ke kladům počítáme i to, že v podstatě celý přírůstek národního důchodu jsme kryli růstem produktivity práce.

Vláda věnovala zabezpečování podmínek pro trvalý rozvoj národního hospodářství soustavnou pozornost. Nemálo starostí máme s důsledky nižší tvorby zdrojů, se zvládáním subjektivních příčin současných obtíží i s překonáváním některých zhoršujících se vnějších vlivů. Způsob jejich aktivního řešení je známý - je to zvyšování efektivnosti výroby a kvality veškeré práce. Právě z tohoto zorného úhlu bych se chtěl zabývat klíčovými otázkami dalšího plnění programového prohlášení.

Je známo, jak obtížné problémy překonáváme při zabezpečování paliv a energie pro národní hospodářství a obyvatelstvo. Ačkoliv plán za 4 roky pětiletky v těžbě černého uhlí bude splněn a v těžbě hnědého uhlí dokonce o 7,7 mil. tun překročen, k zajištění rychle rostoucích potřeb paliv a energie to nestačí. Rozbory ukazují, že nižší efektivnost v jejich využívání v průmyslu má za následek vyšší čerpání palivoenergetických zdrojů než předpokládal šestý pětiletý plán. Měrná spotřeba se v letech 1976 - 1978 snižovala místo o 2 - 2,5 zhruba jen o 0,5 procenta. Ke zvýšeným nárokům na zdroje energie došlo také v nevýrobní sféře a u obyvatelstva.

Abychom mohli pokrýt spotřebu paliv a energie, musíme podstatně prohloubit ve všech oblastech spotřeby režim hospodárnosti. To vyžaduje ve spolupráci se strojírenstvím postupně uskutečnit řadu změn. Jde o modernizaci energeticky náročných výrobních technologií a spotřebičů, o širší využití druhotných forem energie, zejména odpadního tepla, rozsáhlejší uplatnění polovodičové techniky, zlepšení tepelné izolace plášťů budov a snižování ztrát v rozvodech. Nemalý význam má i úspora pohonných hmot, zejména v nákladní dopravě.

Tato investičně a materiálově náročná opatření se však nepodaří uskutečnit ze dne na den. Spolehlivé východisko ukazuje dlouhodobý program racionalizace, spotřeby, úspor a využití všech druhů paliv a energie, který je součástí příprav 7. pětiletky.

Nelze však spoléhat jen na přínos dlouhodobých záměrů. Možnosti pro rychlé uplatnění racionalizace spotřeby se nabízejí doslova na každém kroku. Jednou z nich je důslednější prosazování měřící a regulační techniky. Očekáváme, že příslušná federální ministerstva k tomu vytvoří příznivé podmínky. Také při projektování a provozu tepelných a světelných zařízení je nutno rozhodněji uplatňovat zásady přísného hospodaření. Neměli bychom nechat bez užitku ani malé, ale laciné zdroje elektrické energie, jako jsou malá vodní díla. Oceňujeme i různé iniciativy při využívání netradičních zdrojů, např. slunečních kolektorů. Ve světě i u nás je známo mnoho různých jednoduchých zařízení. Aktivnější roli by měly v jejich výrobě i propagaci sehrát podniky místního hospodářství a výrobní družstva.

V palivo-energetické bilanci mají rozhodující úlohu tuhá paliva. Proto problémem číslo jedna je a dále bude těžba hnědého uhlí v Severočeském revíru. Klade veliké nároky na investiční výstavbu, dodávky vysoce výkonné a spolehlivé techniky, na pracovní síly, všechny druhy přepravy i ochranu životního prostředí. Těmito otázkami se v úzké spolupráci s federální vládou systematicky zabýváme.

Nezapomínáme ani na potřeby Ostravsko-karvinského uhelného revíru. Věnujeme nemalé prostředky na výstavbu nových dolů i zabezpečování těžby ve stále se zhoršujících geologických podmínkách. Práce našich horníků si vysoce vážíme a spolu s národními výbory usilujeme o zlepšování jejich životních podmínek.

Přes pozornost, která byla v ČSR věnována přípravě na loňské zimní období, došlo k mnoha škodám ve výrobě a těžkostem v celém našem životě. Mnohému bylo možno větší odpovědností a důsledností předejít. Závěry a poučeními z minulé zimy se vláda několikrát zabývala. Proto klademe zvýšený důraz na připravenost všech státních, hospodářských orgánů i národních výborů na nadcházející zimní sezónu. Zabezpečujeme předzásobení velkých spotřebitelů i potřeby domácností. Loňská zkušenost potvrdila význam orientace na palivové dřevo. Jeho širší využití vyžaduje ještě dořešit některé otázky, zejména dopravu. Po úpravách cen nafty se ještě zvýšil zájem o uhlí. Nejedná se přitom o zanedbatelná množství, například jen v Jihomoravském kraji jde o dalších 80 000 tun. Otázky tepla našich domovů jsou zvlášť citlivou a politicky závažnou záležitostí. Potvrzují to i poznatky z jednání národních a občanských výborů.

Ve zvyšování výkonnosti celé naší ekonomiky má důležitou úlohu využívání domácí surovinové základny.

Nemalý význam v tom náleží našemu lesnímu bohatství. Také zde se snažíme pracovat s dlouhodobější perspektivou. Svědčí o tom připravovaná výstavba celulózo-papírenského kombinátu v Paskově s kapacitou 1 mil. m3 dřeva ročně. Investujeme značné prostředky i do výroby dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Začaly pracovat nové velkokapacitní linky ve Vrbně a Volarech a další se budují. Postupně chceme zpracovávat dosud nevyužívané podřadnější druhy surového dřeva i průmyslový dřevní odpad.

K pokladům naší země patří i kaolíny, žáruvzdorné jíly, sklářské a formovací písky, vápence a další suroviny. Některé z nich jsou i zajímavým vývozním artiklem. Byly uvedeny do provozu úpravna živců Halámky a těžba a úpravna sklářských písků v závodě Střeleč. Před ukončením jsou výrobny keramických obkladaček v Horní Bříze a v Rakovníku, byla postavena nová cementárna v Čížkovicích a vybudována řada štěrkoven a pískoven. Na využití nerudných surovin byly uvolněny velké finanční a materiálové prostředky. Budeme však důsledně vyžadovat plné využití nových kapacit, rychlou návratnost vložených investic a uspokojování potřeb domácího i zahraničního trhu.

K rozvoji národního hospodářství nesporně přispěla - i když ne zcela podle našich představ - investiční výstavba. Soustavná pozornost byla věnována stavbám zabezpečujícím rozvojové a nosné programy v průmyslu a řešícím důležité oblastní problémy.

Její těžiště bylo soustředěno do Severočeského kraje. Řada akcí byla zabezpečena, avšak mnohé úkoly se plní liknavě a nedůsledně. Investiční výstavba nebude v této oblasti za 4 roky splněna zhruba o jednu miliardu Kčs. V investicích vyvolaných těžbou je z plánovaného objemu 4 mld Kčs plněno jen 2,5 mld Kčs. Neuspokojivě jsou realizovány přesuny kapacit z jiných oblastí státu.

V severních Čechách je zauzlena řada oblastních i celostátních problémů. Vláda se jimi pravidelně zabývá, operativně je řeší a provádí čtvrtletní kontrolu. Podstatu věci nevidíme v přijímání dalších opatření, ale v důraznějším trvání na jejich včasném plnění.

Úspěšně pokračuje výstavba dálnice. V roce 1980 bude uveden do provozu celý tah Praha - Bratislava. Úkol pětiletky bude splněn i ve výstavbě pražského metra. Celkem úspěšně pokračují práce na rekonstrukci Národního divadla a výstavbě Paláce kultury.

Těchto několik dobrých příkladů však nemůže zastřít skutečnost, že jsme dosud investiční proces na všech úrovních řízení nezvládli. S nemalými potížemi stále zápasíme v projektové přípravě investic. Na jedné straně se množí stížnosti na nedostatek kapacit a na druhé straně se s nimi neodpustitelně plýtvá. Výsledek prověrky u vybraných 48 organizací ukazuje, že bylo zpracováno 1383 nerealizovaných projektů v hodnotě 250 mil. Kčs, což představuje přes 15 % z celkového objemu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP