Předseda ČNR Evžen Erban: Drahý soudruhu Kuzněcove, dovolte, abych Vám jménem všech poslanců České národní rady poděkoval za přátelská a soudružská slova.

Těžké zápasy za naše společné ideály nás spojily a my jsme hluboce přesvědčeni, že toto spojení je navždy. A v tomto směru jako volení zástupci lidu budeme pracovat při výkonu svého poslaneckého mandátu v celém politickém životě k tomu, aby i budoucí generace chápaly rozhodující, životní význam československo-sovětského přátelství pro šťastnou a mírovou budoucnost lidí této země. Ať žije mír, ať žije socialismus! /Potlesk./

/Soudruh Erban přichází k s. Kuzněcovovi a oba si potřásli rukou./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě. Slovo uděluji poslanci soudruhu Jiřímu Brejhovi. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. RSDr. Jiří Brejha: Vážení vzácní hosté, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci! Jak vyplynulo ze zprávy vlády ČSR a výkladu podaného ministrem financí ČSR s. ing. Tlapákem, skončilo hospodaření národních výborů v loňském roce celkovým přebytkem ve výši 1,9 mld Kčs. Můžeme proto s určitým uspokojením konstatovat, že uplatňování závěrů 11. i 12. pléna ÚV KSČ při složitých vnějších i vnitřních podmínkách celého našeho národního hospodářství se v práci národních výborů projevuje v postupně se lepšících hospodářských výsledcích. Dokladem toho je i skutečnost, že uvedeného přebytku bylo dosaženo překročením příjmů o 2,3 mld Kčs a výdajů o 400 mil. Kčs. Celkové výsledky nasvědčují tomu, že v činnosti národních výborů a jimi řízených organizací byly docíleny dobré výsledky a že tedy můžeme jejich práci v loňském roce vyslovit plné uznání.

Poněkud jiná je však situace, rozebereme-li tyto výsledky v jejich struktuře. V prvé řadě bych chtěl poukázat na některé skutečnosti v plnění investiční výstavby.

Plánem stanovený úkol na výstavbě vybrané silniční sítě byl v loňském roce splněn pouze na 77,1 %. Je to prakticky nejnižší plnění od roku 1965. Příčiny spatřujeme především v tom, že kapacity stavebních organizací ministerstva stavebnictví České socialistické republiky jsou stále více orientovány na výstavbu v takových oblastech, jako je dálniční výstavba, výstavba základního komunikačního systému v Praze a výstavba v Severočeském kraji, kde bohužel byly úkoly v loňském roce splněny jen na 50 %, a dále i v postupném snižování kapacit dovážených z PLR. Silniční podniky řízené krajskými národními výbory nejsou přes výrazný růst objemu prací schopny zajistit potřebný rozsah prací, a to i proto, že na vybrané silniční síti se postupem času a v poměrně velkém rozsahu změnila struktura prací, na něž nejsou tyto podniky technicky dostatečně vybaveny.

V komplexní bytové výstavbě byl plánem stanovený počet bytů stanoven na 101,1 %, z toho v individuální výstavbě na 106 %. V dodavatelských formách výstavby dosáhlo plnění jen 98,8 %, přičemž byl plán splněn jen v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Roční plán objemu prací na komplexní bytové výstavbě byl splněn jenom na 88,4 %. Neplnění představuje zhruba 1,5 mld Kčs.

Z uvedených údajů vyplývá, že trvají a v některých směrech se i prohlubují disproporce mezi výstavbou bytových domů a technickou a občanskou vybaveností. Svědčí o tom nejen zjištění, že v roce 1978 poklesl proti roku 1977 objem prací a dodávek na objektech občanské vybavenosti o 174 mil. Kčs, ale i to, že proti plánu nebylo v roce 1978 předáno dodavatelskými kapacitami 2835 míst v jeslích a školkách,4224 míst v základních devítiletých školách a zhruba 45 000 m² ploch obchodních zařízení. A to bych mohl uvádět další příklady.

Trvale nepříznivým jevem v realizaci komplexní bytové výstavby je její nerovnoměrné rozložení a plnění v jednotlivých obdobích roku. V loňském roce bylo za první tři čtvrtletí předáno 55,6 % dokončených bytů, ve čtvrtém čtvrtletí zbývajících 44,4 %, z toho v prosinci u dodavatelské výstavby 29,5 % bytů.

Problémem je i zabezpečování výstavby bytů v hlavním městě Praze a v Severočeském kraji. Za první tři roky bylo v Praze předáno 51,8 % a v Severočeském kraji 57,1 % dokončených bytů z celkového úkolu stanoveného 6. pětiletým plánem. Tyto výsledky i současný stupeň rozestavěnosti, nasvědčují tomu, že bude nutno vynaložit veliké úsilí na splnění těchto náročných a z hlediska zabezpečení potřeb národního hospodářství důležitých úkolů,

Další oblastí, které jsme ve výboru věnovali pozornost, je hospodaření pracovními silami. Na rozdíl od předchozích let byl v hospodářství národních výborů překročen plánovaný počet pracovníků ve všech formách organizací, tedy i hospodářských, a to o více než 7000 osob. Toto vysoké překročení je do značné míry ovlivněno zapojením z ba 3000 pracovníků dosud vykonávajících práci mimo pracovní poměr, dále pak využíváním výjimky stanovené usnesením vlády České socialistické republiky o možnosti překračování plánu pracovníků v předškolních zařízeních. Přes toto opatření však není dosud ve všech místech provoz předškolních zařízení plně zabezpečen pracovními silami. V této souvislosti jsme ve výboru dospěli k závěru, že otázkám souladu nově budovaných kapacit a zajištění jejich provozu pracovními silami bude nutno věnovat patřičnou pozornost už v plánu nebo při rozhodování o výstavbě těchto objektů v akci "Z ". S přihlédnutím k těmto skutečnostem budeme investiční výstavbě a racionálnímu hospodaření pracovní silou věnovat ve výboru zvýšenou pozornost. Zejména budeme působit v naší kontrolní činnosti k tomu, aby nově budované investice byly uváděny do provozu v plánovaných termínech, zvláště v preferovaných oblastech a v návaznosti na ně zabezpečován jejich provoz pracovními silami.

Při hodnocení výsledků hospodaření národních výborů v loňském roce bych chtěl vyzvednout, že vedle splnění úkolů u většiny hospodářských i rozpočtových organizací byl překročen plánovaný zisk, jehož meziroční přírůstek byl docílen z 15 % růstem výkonů a z 85 % úsporou nákladů. Tyto výsledky, zejména u hospodářských organizací, mohly být ještě příznivější, kdyby se podařilo překonat trvající nedostatky v materiálně technickém zásobování zejména náhradními díly, zlepšit vybavení podniků kvalifikovanými pracovníky a zdokonalit úroveň řízení a plánování.

Chtěl bych dále podtrhnout i to, že se daří realizovat sociální program vytyčený XV. sjezdem strany a že vláda České socialistické republiky soustavnou pozorností věnovanou činnosti a hospodaření národních výborů k tomu vytváří potřebný hmotný a finanční prostor. Dokladem toho jsou i 2,5 mld Kčs vynaložené v loňském roce na financování akce "Z", které umožnily za aktivní účasti našich občanů vytvořit dílo v hodnotě 3,6 mld Kčs a v jeho rámci dát do užívání dalších 375 objektů předškolních zařízení, 342 prodejen, skoro milión běžných metrů vodovodů, kanalizací a řadu dalších veřejně prospěšných zařízení.

Dovolte mi ještě několik poznámek k hospodaření palivy a energií. Na základě dopisu ÚV KSČ ze září 1978 jsme na našem obvodě na Praze 4 přijali řadu opatření k racionálnímu hospodaření palivy, energií a pohonnými hmotami. Na jejich základě se nám podařilo docílit řady dobrých výsledků, a to nejen v okamžité úspoře, ale i v orientaci podniků na provádění opatření a technologických úprav, které povedou k trvalému snížení spotřeby energie. Využitím moderní techniky, inovací a racionalizačními opatřeními, jako zaváděním polovodičové a selenové techniky, automatickým řízením rozvodu páry pro odtok, využitím druhotného tepla, spalováním vyjetých olejů místo vytápění palivovou naftou, přesunem činnosti náročných energetických spotřebičů v mimo špičkovou dobu a dalšími opatřeními, chtějí jednotlivé naše podniky a organizace napomáhat k žádoucímu snižování spotřeby všech druhů energie.

Jsme si vědomi, že trvalé zvyšování růstu životní úrovně našich obyvatel, je úzce spojeno i s požadavky na moderní kvalitní bydlení. Realizace těchto požadavků znamená zajišťovat bytovou výstavbu na dodávkách tepla a energie z centrálních zdrojů, a to zejména plynem. Otázkou je však budování větších kotelen než je dosud běžné. V souvislosti s tímto problémem věnovali jsme také pozornost i hospodaření našeho podniku bytového hospodářství. Racionalizačními opatřeními se podařilo docílit ve 4. čtvrtletí 1978 úspory více než 330 tun ve spotřebě měrného paliva, více než 100 000 KWh elektrické energie. Ukázalo se, že na docílené úspory mělo podstatný vliv pravidelné vyhodnocování spotřeby paliva, organizované technické doškolování topičů, zainteresování obsluh na úsporách, jakož i kladení důrazu na dodržování optimálního způsobu vytápění a spalování i méně hodnotných druhů paliv. Další pozitivní výsledky si slibujeme od přehodnocení postupu výstavby kotelen pro komplexní bytovou výstavbu. Zejména rozhodnutí o budování tepelného zdroje pro velikou modřanskou oblast, včetně její průmyslové základny, na níž spolupracuje ministerstvo výstavby a techniky. Dále na zpřísnění norem o tepelně technických vlastnostech stavebních konstrukcí a budov, vydání opatření k měření a regulaci pro vytápění a spotřebu teplé užitkové vody a revizi typových podkladů pro komplexní bytovou výstavbu ve vztahu k jejich tepelné vlastnosti. Některé podniky na našem obvodě chápou tezi o propojování vědy a výzkumu s výrobou aktivně a činí opatření k tomu, aby se vědeckotechnický rozvoj a zejména jeho realizace stala osou hospodářských plánů. Komplexní přístup a propojení s ostatními hospodářskými úkoly již přináší také dobré ekonomické výsledky.

Současná palivo energetická situace, růst světových cen ropy, snižování kalorické hodnoty paliv, požadavky na ochranu životního prostředí vyžadují nejen provádět účinná opatření, ale hledat i další nové zdroje energie. Jedním z doplňkových energetických zdrojů, které se ve světě začínají využívat, je sluneční energie. Zajímá nás - a v tomto smyslu bych se chtěl dotázat ministra výstavby a techniky s. ing. Františka Šrámka - do jaké míry je možné této energie využívat i u nás, jaké jsou v tomto směru dosavadní poznatky a zkušenosti, zda a jak se na řešení tohoto úkolu podílí výzkum a využívá poznatků z ostatních socialistických zemí, jak ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky podporuje využívání této energie u nás a kdy lze reálně počítat s konkrétními výsledky v této oblasti.

Soudružky a soudruzi, to jsou některé základní poznatky, o nichž jsem pokládal za účelné na dnešním zasedání hovořit. Ukazují, že v činnosti národních výborů, kterou významně přispívají k budování naší rozvinuté socialistické společnosti, se projevuje řada problémů, jejichž překonávání bude nutno věnovat zvýšenou pozornost a v průběhu letošního a zejména příštího roku učinit vše pro to, aby národní výbory se ctí obstály před svými voliči při skládání účtů o plnění úkolů 6. pětiletky a volebních programů Národní fronty.

V zastoupení výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti doporučuji ČNR vzít výsledky hospodaření národních výborů za r. 1978 se souhlasem na vědomí a schválit předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za r. 1978. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Brejhovi.

Vážené soudružky a soudruzi, naši vzácní sovětští hosté, budou nyní pokračovat v České národní radě ve svém pracovním programu. Dovolte mi, abych ještě jednou jménem nás všech co nejsrdečněji poděkoval za to, že jste poctili nejvyšší zastupitelský sbor České socialistické republiky svojí návštěvou. /Potlesk./

Přerušuji schůzi na dvacet minut. Po přestávce vystoupí poslankyně soudružka Botková.

/Schůze byla přerušena v 11.37 hodin a znovu zahájena ve 12.00 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR František Toman. /

Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v rozpravě. Slovo má posl. Zdena Botková a připraví se poslankyně Olga Divilová.

Poslankyně ČNR Zdena Botková: Vážené soudružky a soudruzi, poslanci výboru pro plán a rozpočet provedli ve 2. čtvrtletí tohoto roku skupinový průzkum, zaměřený na zavádění výsledků vědy a techniky do výroby, jehož výsledky po vyhodnocení budou projednány ve výboru a poté v předsednictvu České národní rady.

Tento úkol jsme iniciativně zařadili do plánu proto, že technický rozvoj se postupně stal rozhodujícím faktorem našeho hospodářského růstu a zvyšování jeho efektivnosti a svými poznatky a podněty bychom chtěli přispět k jeho účinnějšímu prosazování ve výrobě a k odhalení některých rozhodujících příčin, proč až dosud nepůsobí na ekonomiku tak, jak potřebujeme, proč se až dosud nestal osou národohospodářských plánů, jak stanovil ve svých závěrech XV. sjezd Komunistické strany Československa.

I při projednávání návrhu státního závěrečného účtu se těmito otázkami zabývaly jednotlivé výbory České národní rady, protože výsledky hospodaření jsou nerozlučně spjaty s realizací technického rozvoje.

Proto mi dovolte říci několik poznatků z této oblasti, s nimiž jsme se setkali při nedávném poslaneckém průzkumu.

Je mimo veškerou pochybnost, že technický rozvoj stále výrazněji přispívá k růstu výroby i k docilování vyšší hospodárnosti, efektivnosti a jakosti. Presto přínosy, zejména pokud jde o snižování pracovních sil a pracnosti, snižování nákladů, úspory surovin, materiálu, paliv a energie, zvyšování vývozní efektivnosti apod., stále nedosahují té úrovně, jakou by naše ekonomika potřebovala.

Je tomu proto, že se nedaří odstranit, respektive daří se jen pomalu odstraňovat, ty přetrvávající nedostatky v našem životě, na něž poukázalo jednání XV. sjezdu KSČ a zejména pak závěry květnového pléna ÚV KSČ o technickém rozvoji z roku 1974 a závěry 11. a 12. pléna ÚV KSČ.

I z našeho průzkumu vyplývá, že řadu velmi závažných úkolů vytyčených před pěti lety na květnovém plénu ÚV KSČ se nepodařilo úspěšně, komplexně a beze zbytku splnit a i když jistě zdrcující většina našich pracujících chápe náročnost a nezbytnost technického rozvoje, přece jen celkové klima pro účinné zavádění výsledků vědy a techniky do výroby se o mnoho za uplynulých pět let nezměnilo.

Z našich diskusí s pracujícími různých vrstev vyplynulo, že nejvíce brzdí rychlou a efektivní realizaci technického rozvoje /bez nároků na úplnost poznatků a jejich pořadí podle důležitosti/, zejména tyto skutečnosti:

Nedostatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích, ať už jde o dodávky kompletních zařízení, případně i materiálů, různých kompletních prvků, především automatizačních a regulačních. Vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy nejsou v řadě případů řádně vybilancovány a pak plán neplní zcela svou řídící a direktivní funkci. To u velké řady podniků ve většině odvětví vede k tomu, že si k modernizaci výroby zřizují vlastní strojní dílny, které postupně přerůstají ve strojírenské závody, které bez ohledu na efektivnost vyrábějí nutná zařízení v malých sériích, i když se setkávají s velkými obtížemi při zajišťování potřebných materiálů a kompletačních prvků, zvláště když většina z nich je mimotržními odběrateli. Mnohdy tento způsob zajišťování modernizace, nezbytný za situace, kdy strojírenství neplní svoje některé úkoly a nezásobuje hospodářství řadou zařízení, vede k vzájemným mezipodnikovým vztahům na úrovni naturální výměny produktů. Shánění potřebných materiálů, nástrojů, strojů apod. odčerpává velké množství lidí z výrobního procesu.

Takto prováděná modernizace s využitím poznatků vědy a techniky je pomalá a vede jen pomalu k úsporám pracovních sil. Nutnost takto zajišťovat modernizaci vlastními silami neumožňuje výraznější uvolnění pracovních sil pro jiná odvětví, protože každý podnik se snaží uspořené lidi technickým rozvojem začlenit do procesu vlastní strojírenské výroby, bez níž by mnohý záměr v technickém rozvoji zůstal nerealizován. Jde tedy o jakýsi "bludný kruh", který lze rozetnout zlepšením dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci státního plánu, protože toto zlepšení je neodmyslitelné bez účelných strukturálních změn, zejména ve vztahu ke strojírenství.

Dodávky pro technický rozvoj, ať už pro výzkum, nebo pro realizaci, nemají potřebnou míru priorit.

Správný záměr - dosáhnout limitováním technickohospodářských pracovníků posílení té části této kategorie, která je rozhodující pro přípravu a zabezpečování zvýšení technické úrovně výroby a výrobků se v řadě podniků nedaří plnit pro neustálý růst administrativních prací, z nichž jen část je účelná pro zdokonalování řízení. Přitom obvykle není v moci podniků zastavit růst administrativy a docílit jejího snížení; zásadní opatření jsou reálně proveditelná jen shora přes omezení různých dotazníků, formulářů, hlášení, zpráv, směrnic, vyhlášek apod. a zredukování jen na naprosto nezbytné a administrativně jednoduché.

V průběhu řešení výzkumných úkolů se neustále mění následné realizační podmínky, které nemají potřebnou stabilitu pro účinné řešení a realizaci technického rozvoje ani pro průběžnou aktualizaci původního zadání výzkumného úkolu.

Řada výzkumných úkolů je orientována stále na perspektivní problémy ekonomiky, ale málo na současné aktuální otázky, které jsou pak více řešeny cestou zlepšovatelského hnutí a komplexních racionalizačních brigád podle zaměření daného správně vedením podniků. Realizace dlouhodobých výzkumných řešení je nutně často odkládána, protože je dávána přednost řešení okamžitých problémů výroby. Operativnost a rychlost práce řady výzkumných pracovišť je malá.

Přitom u řady výzkumných řešení, spolu souvisejících a řešených na různých pracovištích, není koordinovaně zajištěna vazba mezi jejich parametry, takže při realizaci vyvstávají dodatečné problémy přizpůsobení výrobků.

Plná vazba mezi plány technického rozvoje a ostatními plány je zajištěna jen u podnikových úkolů technického rozvoje, o něco méně u oborových úkolů a velmi málo u státních úkolů, kde zatím tzv. koordinační plány svou funkci neplní.

Zdrcující většina podniků pociťuje nedostatek hmotně krytých investičních a devizových prostředků. Z hlediska národního hospodářství nejde o tlak na investice a devizy, ale spíše na takové jejich rozdělení, aby potřeby byly kryty komplexně /ne jen zčásti, tj. roztříštěně/ a podle potřeby modernizace těch výrob, které jsou významné pro zvýšení efektivnosti ekonomiky a které jsou technicky, technologicky, organizačně, kádrově atd. na modernizaci připraveny.

Některé nově vyvinuté výrobky se nerealizují proto, že odběratelé z různých důvodů, často pro svůj konzervatismus, trvají na dodávkách zastaralých výrobků, i když nové výrobky jsou lepší. Nedostatkem je, že se souběžně neřeší vývoj výrobků u výrobce a jejich využití u uživatele.

Ekonomické nástroje velmi málo podněcují ke zpracování odpadu a využití odpadního tepla, čímž národní hospodářství přichází o značné hodnoty a vynakládá zbytečně mnoho energie, práce, surovin atd.

V řadě oborů není dostačující kapacita poloprovozů k ověřování výsledků výzkumu a do praxe se zavádějí ne zcela a nekomplexně ověřené a vyzkoušené výrobky a technologie.

Intenzivnějšímu zavádění technického rozvoje brzdí nedostatečně působící ekonomické nástroje, které nereagují dostatečně na ty četné případy, kdy by šlo technickým rozvojem snížit pracnost a náklady, ale současně by se snížily výkony, či objem výroby, které se hodnotí přísněji a nepřihlíží se dostatečně k přínosům z technického rozvoje.

Soudružky a soudruzi, obdobných poznatků by bylo možno jmenovat celou řadu. Několik vybraných jsem uvedla proto, abych ukázala na některé reálné cesty, vedoucí k zhospodárňování našeho hospodářství a k efektivnějšímu vynakládání státních prostředků.

Při průzkumu jsme se setkali s mnoha tvůrčími přístupy, jak i za těchto podmínek se snaží pomáhat technickému rozvoji do praxe, i když jistě by to bylo daleko účinnější, kdyby potřebné podmínky vytvářely centrální orgány v plánu a v nástrojích.

Velmi dobře na nás zapůsobily výsledky a úsilí organizovaných mezipodnikových a mezioborových sdružených komplexních racionalizačních brigád a organizování společných výjezdních zasedání výborů základních organizací KSČ všech spolupracujících podniků přímo v provozech, kde za účasti pracujících řeší nastalé problémy a hledají cesty k jejich rychlému soudružskému řešení. Je to významná politická pomoc technickému rozvoji, kterou bychom měli i my, poslanci České národní rady, plně podporovat a působit v podnicích, kde pracujeme, jakož i ve svých volebních obvodech k účinné praxi. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Botkové. Slovo má poslankyně Olga Divilová.

Poslankyně Olga Divilová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v hospodářské činnosti a také v diskusích o problémech rozvoje našeho hospodářství je často opakovaným a používaným pojmem vědeckotechnický rozvoj. Dovolte mi proto několik poznámek k této závažné otázce v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu ČSR za rok 1978.

Komunistická strana Československa vždy dbala na podporu rozvoje vědeckotechnické základny a zdůrazňovala význam spojení socialistické výstavby s maximálním využíváním vědy a techniky. Požadavkem doby je, aby se vědeckotechnická politika soustředila na podporu opatření, která vedou k organickému vztahu vědy, techniky a výroby a k urychlení cyklu výzkum - vývoj - výroba - užití.

V některých oborech, kde jsou výsledky vědeckotechnického rozvoje velmi dobré, a mohly by být při širším uplatnění ve výrobě zdrojem efektivního vývozu výrobků, objeví se při jejich praktické realizaci celá rada překážek, které nedovolí efektivní výrobu zavést tak, aby bylo možno uspokojit novými výrobky požadavky tuzemských i zahraničních odběratelů.

Chci poukázat na tuto skutečnost na konkrétním příkladě v n. p. Zbrojovka Brno, kde pracuji, a mám proto zájem na tom, aby podnik vyráběl kvalitně, byl svými výrobky na světové úrovni a s úspěchem je také vyvážel.

V našem podniku je v rámci úseku technického rozvoje zřízena výzkumně vývojová základna s počtem 339 pracovníků. Ta zabezpečuje vývoj nových a inovaci stávajících výrobků periferních zařízení výpočetní a záznamové techniky, loveckých a sportovních zbraní, včetně řešení jejich designu a spolupracuje při inovaci motorů a dálnopisné techniky. Úkoly se zde řeší v uzavřeném cyklu včetně výroby prototypů ve vlastních prototypových dílnách až po odzkoušení prototypů ve zkušebních laboratořích.

Komplexní řešení úkolů v rámci plánu rozvoje vědy a techniky umožnilo zapojení vývoje a výroby podniku do zabezpečování jednotlivých periferních zařízení v rámci nomenklatury jednotného systému počítačů určené řady a tím byly současně vytvořeny podmínky pro jejich vývoz do zemí RVHP, zejména do Sovětského svazu. Byly absolvovány společné mezinárodní zkoušky u 17 výrobků vesměs s kladným hodnocením a výsledky se v praxi projevují úspěšně vývozem, jehož objem ve finanční hodnotě vzroste např. do SSSR v 7. pětiletce o 54 %.

Výsledky by však mohly být ještě lepší. Svědčí o tom např. plně neuspokojené požadavky Sovětského svazu na některá zařízení, jako jsou rychlé sériové otiskovací mechanismy a bezkontaktní klávesnice, zařízení pro přípravu, předzpracování a přenos dat na magnetických nosičích a některá další.

Zde však podnik naráží na problémy ve vývoji a výrobě elektronických prvků z podniků Tesly a dalších součástí, vyráběných v MEZu Náchod a v jiných organizacích. Rychlému náběhu nově vyvinutých progresivních zařízení brání rovněž nekomplexní přístup při zajištění přípravy pro zahájení sériové výroby. Nepodařilo se např. vybavit investičně nové programy z oblasti přípravy dat, jejichž důležitost zavedení byla zdůrazněna usnesením předsednictva vlády č. 61/77, a které podnik plní ve všech částech, které může svými silami ovlivnit. Nejsou však plněny úkoly centrálních orgánů přesto, že byly uloženy kolegiem ministra. Investiční limity pro zajištění této výroby nebyly poskytnuty, i když o zařízení projevil zájem Sovětský svaz a další zájemci zemí RVHP a presto, že je známo, že náhradu těchto zařízení pro potřeby ČSSR bude nutno řešit dovozem z kapitalistických států.

Myslím si, že bychom neměli připustit, aby utíkaly možnosti plného využití výsledků vědeckotechnického rozvoje v praxi jen proto, že je nedostatečná koordinace s výrobou souvisejících nebo podmiňujících výrobků. Vzhledem k tomu, že značnou část přírůstku národního důchodu vytváříme v oblasti zahraničního obchodu, nemůže nám být taková situace lhostejná. Výsledky vědeckotechnického rozvoje musí být uplatňovány intenzivněji a k jejich uplatnění ve výrobě přistupováno podle přísných hledisek efektivnosti.

I v návrzích opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 se vychází z toho, že další opatření na úseku vědeckotechnického rozvoje je třeba koncipovat tak, aby se vědeckotechnický rozvoj stal osou celého plánovitého řízení a z toho hlediska východiskem i cílem všech prvků řízení. V té souvislosti jsou zajímavé a nesporně stojí za zamyšlení i úvahy sovětských teoretiků ekonomické vědy, vycházející z poznání, že vědeckotechnický pokrok obsahuje prvek neurčitosti, a proto lze jeho možnosti úspěšně využít jen při dostatečné pružnosti společenské výroby, což je nemyslitelné bez rezerv v plánu.

A nyní mi dovolte ještě několik slov k rozvoji pracovní iniciativy.

V našem podniku jsou všechny formy soutěžení a konkrétní socialistické závazky zaměřeny tak, aby příznivě ovlivňovaly plnění věcných úkolů plánu. V tomto směru máme dobré zkušenosti jak s využíváním iniciativy pracujících, tak s výsledky, které iniciativa přináší. Jádrem všech socialistických závazků je zejména rovnoměrné plnění plánu v dekádách a měsících, úspora kovů, paliv a energií, snižování materiálových nákladů a konečně zvyšování produktivity práce při dosahování efektivní a kvalitní výroby. Socialistické soutěžení přináší našemu podniku každoročně přes 8 mil. Kčs úspor. Kromě brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád, řešitelských týmů komplexní socialistické racionalizace jsou uplatňovány nejpokrokovější metody práce jako např. Saratovské hnutí a Basovova metoda. Jednou z dalších forem iniciativy jsou osobní a kolektivní tvůrčí plány techniků, které významně ovlivňují řešení úkolů vědy a techniky s cílem zkracovat etapu výzkum - vývoj - výroba.

Postupně jsou také uzavírány sdružené závazky jak mezi BSP soutěžícími kolektivy, tak i jednotlivými závody. Tuto formu plně prosazujeme a podporujeme, protože se velmi osvědčila.

S tímto cílem se v našem podniku např. rozvinula velmi úzká spolupráce členů BSP a KRB v útvaru hlavního energetika závodu Technická obsluha výroby.

Od roku 1974 jsou zpracovány tzv. zásobníky akcí racionalizačních brigád a jsou vyhlašovány tematické úkoly, jejichž vyřešení přináší značné úspory paliv a energií. Podíl úspor na skutečné spotřebě paliv a energií činil v roce 1977 - 2,79 % a v roce 1978 již 3,22 %.

Z dlouhodobějších opatření na úsporu energie se pracuje v podniku v souvislosti s novou výstavbou linky na výrobu unifikované řady III na zavedení entapiljních regeneračních výměníků tepla typu ECONOVENT, které představují kvantitativní skok ve snižování příkonu tepla, investic a provozních nákladů. Investiční náklady zde mají rychlou návratnost, protože toto zařízení ušetří 70-80 % tepla. Problémem pro realozaci těchto energetických zařízení však zůstává potřeba poměrně značných investičních limitů.

Proto se domnívám, že pro zkvalitnění státního programu racionalizace spotřeby paliv a energií je potřebné vytvořit soustavu priorit pro plánování, financování, výrobu a montáž zařízení, která prokazatelně povedou k úsporám paliv a k využívání například druhotných zdrojů energií.

Soudružky a soudruzi, jde nám v podniku především o to, abychom iniciativu pracujících stimulovali účinně, aby závazky byly vždy konkrétní, skutečně potřebné a bez formalismu přinášely společnosti co nejhodnotnější výsledky. /Potlesk./