Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Žákové. Diskutuje poslankyně Alena Hanzlová. Připraví se poslanec Stanislav Niedoba.

Poslankyně Alena Hanzlová: Vážená Česká národní rado, vážení hosté. Průzkumy nás poslanců ve volebních obvodech přinášejí jako společný, jednoznačný a nepochybný poznatek, že zdravotní stav naší učňovské mládeže je dobrý. Jaký je to protiklad ke zprávám z kapitalistických zemí, k záznamům o jednání Národního shromáždění v měšťácké první republice! Jaké otřesné svědectví o nelidskosti kapitalismu poskytují nezodpovězené interpelace pokrokových poslanců tehdejšího buržoazního parlamentu o desíti - až dvanáctihodinové práci učňů, o jejich bídném sociálním postavení, o zdravotních následcích podvýživy a vykořisťování těchto dětí první republiky!

Nás při tomto jednání ani napadnout nemůže, že bychom tu měli horovat pro to, za co se bojuje v kapitalistických zemích, pro opatření učňovských míst nezaměstnané mládeži, o zajištění základní stravy, oblečení a nezbytné zdravotní péče.

Možná, že se nyní pousmějete. My si děláme spíš starosti z toho, že mezi mladými je dnes příliš mnoho otylých, že jedí příliš mnoho a neracionální stravu, že příliš odpočívají v tělesné nečinnosti, že potřebují méně se na sport dívat a více sami sportovat, že pro ně nepotřebujeme jenom nákladné stadióny, ale hodně jednoduchých hřišť a více cvičitelů.

Musíme být ovšem spravedliví, tento dobrý zdravotní stav nenastal teprve v patnácti letech věku našich učňů a učnic, je výsledkem velkorysé a pozorné péče naší socialistické společnosti už o jejich rodiče, o jejich matky, o jejich zdravé narození, o zdravý vývoj od prvních okamžiků jejich života, o jejich hmotné zajištění v celém dětství, o mírové šťastné dětství ve zdravém životním a v opravdu kulturním prostředí.

V tomto Mezinárodním roku dítěte si uvědomujeme vysoké mravní hodnoty našeho reálného socialismu, jeho neokázalou a pravdivou lidskost. Na zdařilém semináři zdravotních a sociálních výborů České a Slovenské národní rady konaném na počest našich dětí, jsme si připomenuli, že jsme potřeli zákeřné choroby dětského věku, jak jsme snížili nejen novorozeneckou, ale i vůbec dětskou úmrtnost a jak bojujeme úspěšně proti poškození dětí nemocemi. A tak nezbývá než opakovat, že socialismus u nás úplně odstranil neštěstí dětí způsobované společenským řádem a že my dnes musíme bojovat již jen se zápornými vlivy přírody a s nepříznivými důsledky neodpovědného jednání některých jednotlivců.

Platí to v plné míře i pro naši mládež připravující se na dělnická povolání. Kromě dobrého zdraví má i vysokou hmotnou a kulturní úroveň.

A přece ani dnes zde nechceme prohlašovat, že nepůjdeme dál. Podle toho, jak my dospělí budeme účinně a hospodárně vytvářet nové další zdroje, budeme stavět další hezké učňovské internáty, moderní učebny a učební dílny vybavené moderní technikou, dobrá sportovní hřiště a účelné tělocvičny. Budeme odstraňovat vzdálené dojíždění učňů a učnic, budeme zlepšovat racionální skladbu výživy, prostě budeme dělat vše pro to, aby ti mladí, jejichž zástupci jsou tu dnes na galerii našimi hosty, byli ještě šťastnější a aby milovali svůj národ a svou zem a aby si nade všechno vážili toho, že žijí v socialismu. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Hanzlové. Dávám slovo poslanci Niedobovi.

Poslanec Vladislav Niedoba: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výchova mládeže, zejména pak příprava mládeže na dělnická povolání, se již plně stala záležitostí celé naší společnosti. Obdobně, jako iniciativní a odpovědný vztah k práci a kolektivu, výrazně působící na formování a jednání mládeže v pracovním procesu a mající rozhodující vliv na utváření osobnosti mládeže při přípravě na své budoucí povolání. Na učňovských zařízeních to znamená neustále zvyšovat spoluzodpovědnost všech orgánů a organizací na výchově chlapců a děvčat, aby byli hrdí na svou příslušnost k dělnické třídě a měli náročný vztah k zvládnutí zvoleného učebního oboru.

K zlepšování úrovně přípravy mládeže pro dělnická povolání, jejího odborného růstu, k pěstování hrdosti na zvolenou profesi přispívá iniciativa učňovské mládeže, která je hlavně rozvíjena SSM a je v současné době nedílnou součástí svazácké práce na učňovský zařízeních.

Základní metodou rozvoje pracovní iniciativy se stala socialistická soutěž, kterou organizuje vedení učňovských zařízení v úzké součinnosti s Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže. Jak ukazují zkušenosti, je nezbytné přistupovat k rozvíjení pracovní iniciativy a aktivity diferencovaně, podle jednotlivých ročníků. Především pak u nižších ročníků, kde se projevuje závažný nedostatek socialistického soutěžení.

Hlavním předpokladem úspěšné funkce socialistické soutěže na učňovských zařízeních je její dobré usměrnění a propracovanost. Dále s její pomocí řešit nejdůležitější otázky, které se týkají přípravy mladého člověka pro jeho povolání a zároveň, aby aktivita byla co možná nejkonkrétnější a byla také pravidelně sledována, hodnocena a nejlepší učni odměňováni.

Nejvyšší formou socialistické soutěže učňů 1. - 4. ročníku je soutěž o titul "Záloha BSP". Zapojení do této soutěže je ctí nejen kolektivů, ale i každého učně.

Vážené soudružky, soudruzi, hnutí "Záloh BSP" se zrodilo v Severomoravském kraji. Činnost kolektivů "Záloh BSP" je pro náš kraj velmi typická. Impuls ke vzniku"Záloh" vzešel v roce 1970 na aktivu pracovní iniciativy mládežnického hnutí. První titul "Záloh BSP" byl udělen kolektivu učňů 3. ročníku oboru zámečník z Odborného učiliště 1. máj v Karviné.

Na učňovských zařízeních se hnutí "Záloh BSP" začínalo rozvíjet pozvolna. Největšího rozmachu dosáhlo postupně toto hnutí na velkých odborných učilištích, jako jsou např.: Nová huť Klementa Gottwalda, Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, Třinecké železárny VŘSR. Hnutí "Záloh BSP" se tedy začalo rozvíjet a postupně nacházelo u mladých lidí značnou oblibu. Proto Severomoravský krajský národní výbor Socialistického svazu mládeže v Ostravě rozhodl podpořit ještě více soutěživost v této oblasti a vyhlásil soutěž kolektivů "Záloh BSP" o "Cenu Miloše Sýkory", která se uděluje dvakrát ročně.

Poprvé byla tato ceny udělena kolektivu učňů z Odborného učiliště Třineckých železáren v roce 1975 při setkání mládeže s představiteli politického a veřejného života Severomoravského kraje na Pustevnách. V roce 1976 tuto poctu získalo Odborné učiliště Bytostav a Odborné učiliště Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. V posledních letech se však do popředí tohoto hnutí stále více prosazují i relativně menší učňovská zařízení a především učňovská střediska z oblasti terciální sféry. Jak je vidět, hnutí "Záloh BSP" zapustilo kořeny téměř ve všech učňovských zařízeních v rámci Severomoravského kraje. Vezmeme-li v úvahu, že se v Severomoravském kraji připravuje na dělnická povolání 49 tisíc chlapců a děvčat a z tohoto počtu je v SSM organizováno téměř 35 tisíc, což představuje 72 %, a víme, že do hnutí"Záloh BSP"je zapojeno asi 9 tisíc učňů, kteří jsou ve většině případů organizováni v SSM, zjistíme, že do hnutí je zapojeno přibližně 19 % učňovské mládeže z celkového počtu a asi 26 % učňovské mládeže organizované v SSM.

Zdá se, že to není mnoho, ale když si uvědomíme, jak náročné jsou podmínky soutěže o titul "Záloha BSP" můžeme již dnes konstatovat, že v této oblasti přípravy mladé generace na budoucí povolání jsme udělali všichni společným dílem kus dobré práce. Nejlepší zkušenosti z hnutí "Záloh BSP" jsou na těch učilištích, kde ruku v ruce společně jdou obě masové organizace, tj. Socialistický svaz mládeže a Revoluční odborové hnutí.

Vážené soudružky a soudruzi, jedním z důležitých úkolů celé naší společnosti je úspěšné začlenění mladých lidí do výrobního procesu. Naše celá společnost klade důraz na podporu učňovského školství. Možnosti zvyšování odborné kvalifikace dávají i po teoretické i praktické stránce naší mladé generaci všechny předpoklady k dalšímu rozvoji osobnosti i úspěšnému plnění pracovních úkolů. Proto proces přechodu od přípravy teoretických podmínek k praxi vytváří převážně u mladých lidí jisté problémy, a to zvládnutí specifiky jednotlivých pracovišť a při vrůstání do pracovních vztahů. A právě zde vyvstává společný úkol Socialistického svazu mládeže spolu s organizací Revolučního odborového hnutí a hospodářským vedením, zajistit převedení vyučenců na provozní pracoviště do mládežnických kolektivů či brigád socialistické práce. Podle toho, jak usměrníme mladým vstup do praktického života, aby si mohli osvojit praktické návyky, aby získali dobrý vztah ke svému podniku, k pracovišti, tak nám budou vypadat naše závody a podniky za deset, patnáct let.

Avšak nejenom začleňování nejlepších učňů do výrobní praxe, ale i ostatní učňovské mládeže se musí stát jedním z hlavních úkolů svazáckých a odborných orgánů a organizací. Nejlepší zkušenosti s přechodem učňů na pracoviště jsou zejména z těch učňovských zařízení, která připravují učňovskou mládež pro mateřský podnik. Problémy jsou ale tam, kde vychovávají učně pro více podniků a to i mimo Severomoravský kraj. Největší problémy jsou v oblasti služeb, terciální sféry, stavebnictví, ale i v zemědělství.

Proces přechodu z učňovského zařízení do závodu či podniku nese však s sebou určité potíže. Je nutné se naučit zacházet se zařízením, osvojit si technologický proces, vyrovnávat se s vykonanou normou, a to nejhlavnější, zapojit se do kolektivu dělníků. A právě tyto problémy a obtíže nám pomáhá řešit nové hnutí ze Sovětského svazu - hnutí Patronů dělnické mládeže.

Severomoravský kraj jako jeden z prvních převzal již desetileté zkušenosti leninského komsomolu, kde hnutí Patronů dělnické mládeže je jednou z osvědčených forem zkvalitňování výchovné činnosti a zapojení mladých dělníků do pracovního procesu. Tam, kde je toto hnutí uplatňováno /např. v Meoptě Přerov, Dole Antonína Zápotockého, Moravsko-slezské armaturce Dolní Benešov, Prametu Šumperk, NHKG, VŽKG/, přebírají nejlepší pracovníci individuální patronáty, především nad zaostávajícími učni a mladými dělníky.

Získané zkušenosti z tohoto hnutí ukazují, že hnutí Patronů dělnické mládeže se projevuje jako jedna z forem při výchovném procesu a působení na dělnickou mládež.

Přes tuto stále rostoucí péči se však při začleňování vyučenců do výrobního procesu vyskytují některé problémy a nedostatky, odrážející se ve zvýšené fluktuaci přechodem na jiné profese, zejména po uplynutí základní vojenské služby.

Z poznatků taktéž vyplývá i ta skutečnost, že neustálý nedostatek pracovních sil vede k tomu, že v učebních oborech méně atraktivních je i nadále značné množství učňů s nedokončeným základním vzděláním, kteří přímo nastupují do hospodářských organizací na zaučení bez patřičné pozornosti příslušných orgánů, což z hlediska výrobního procesu má stále neblahý dopad.

Vážené soudružky a soudruzi, těmito několika konkrétními poznámkami z vlastní poslanecké praxe a osobní zkušenosti, snažil jsem se poukázat na dvě významné a perspektivní oblasti, jejichž širší využití může značnou měrou přispět ke konečnému a základnímu cíli, a to k přípravě budoucího dělníka, aktivního budovatele rozvinuté socialistické společnosti a tvůrce jejích hodnot. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Niedobovi. Dále promluví poslanec Hlavička.

Poslanec Josef Hlavička: Příprava mládeže na dělnické povolání a její výchova vyžaduje aktivní účast všech článků našeho politického systému. Také naše Revoluční odborové hnutí je si vědomo své spoluodpovědnosti za to, že mladá dělnická generace si bude osvojovat vědecký světový názor, bude vychovávána v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví, že bude vedena k dělnické solidaritě k hrdosti na příslušnost k dělnické třídě, že bude zvládat vysoké odborné znalosti i profesionální dělnické mistrovství.

Tento cíl si klade i nová výchovně vzdělávací soustava. Proto její zavádění podporujeme a aktivně se na ni podílíme. Úkoly odborových orgánů a organizací stanovila ve svém usnesení XVI. plenární schůze ÚRO. V souladu s uvedeným usnesením spolupracují ústřední výbory odborových svazů s příslušnými ministerstvy a resorty při výběru učebních oborů, na úpravě osnov, na ověřování a vyhodnocování nového pojetí přípravy žáků na vybraných učilištích. Přímo v učňovských zařízeních se odborové organizace aktivně účastní organizování kulturní a tělovýchovné činnosti učňů v mimopracovní době, na rozšiřování různých forem jejich aktivity a angažovanosti. Přes celkové pozitivní výsledky však nepřehlížíme, že zvláště v některých učňovských zařízeních je působení všech činitelů výchovného procesu zatím nízké a že právě do nich musíme soustředit pozornost odborného vedení i odborových a dalších organizací.

Naše odborová činnost se nesoustřeďuje jenom na učňovskou mládež. Mladí dělníci jsou nejpočetnější sociální skupinou mládeže a představují téměř dvě třetiny z celkového počtu mládeže. Převážná část je organizována v ROH. Zde se učí základům organizovanosti. Prostřednictvím odborových organizací se podílejí na řešení problémů pracovišť a správy závodu.

V milionovém odborovém aktivu funkcionářů tvoří mladí lidé do 30 let kolem 25 %. V prvních měsících tohoto roku se konaly v závodech a podnicích výroční členské schůze odborových úseků, dílenských i základních organizací. Na nich mladí lidé dostávají důvěru k výkonu odborových funkcí.

K praktickému naplňování úkolů v socialistické výchově mládeže přistupuje ROH tak, aby se na nich podílely vedle funkcionářů především pracovní kolektivy na odborových úsecích a brigády socialistické práce. Proto jsou pracovní kolektivy vedeny k neformální činnosti, ke spojování výchovy k socialistickému vztahu k práci se socialistickým způsobem života.

Naše zkušenosti potvrzují, že mladí lidé mají zájem o práci, o technický pokrok a aktivně se podílejí na výstavbě naší společnosti. Mají výrazné zastoupení mezi zlepšovateli a vynálezci, svou iniciativou a smyslem pro nové přicházejí v komplexních racionalizačních brigádách i brigádách socialistické práce s novými technickými a mnohdy odvážnými řešeními. Přitom nezastíráme, že v práci s mladými lidmi je ještě mnoho slabin, ať již ve využívání jejich elánu a kvalifikace, v odměňování za práci i v oceňování jejich iniciativy. Za zvlášť škodlivé považujeme špatný příklad některých starších pracovníků, kteří porušováním pracovní kázně a disciplíny, smířlivostí k nedostatkům narušují výchovu mladých lidí.

Ke zlepšení činnosti na úseku mládeže vedeme celý odborový aktiv i všeodborové a svazové orgány, závodní a dílenské výbory a jejich komise pro práci s mládeží.

Jsme přesvědčeni, že společným úsilím státních orgánů, hospodářských vedoucích, ROH i dalších organizací, můžeme ještě výrazněji přispět ke zvýšení politické i odborné úrovně mladé dělnické generace. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Hlavičkovi.

Přerušuji jednání na 20 minut. Po přestávce promluví poslanec Zvěřina. V jednání budeme pokračovat v 15.35 hodin.

/Schůze přerušena v 15.18 hodin a opět zahájena v 15.40 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam/.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Zahajuji přerušenou schůzi ČNR. Budeme pokračovat v rozpravě o zabezpečování přípravy mládeže na dělnická povolání. Uděluji slovo poslanci Zvěřinovi. Dále se do rozpravy přihlásil poslanec Hlaváček.

Poslanec RNDr. Vladimír Zvěřina, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, vzhledem k velkému počtu předcházejících vystoupení mi dovolte nekonvenčně pronést několik málo poznámek na doplnění poznatků, které jsme v průzkumu k přípravě dnešního plenárního zasedání získali i z oblasti řízení českého školství.

Rád jsem vyslechl informaci s. ministra školství, že jsou již připraveny prováděcí předpisy k realizaci přestavby učňovského školství, a byl bych velmi rád, kdyby práce prováděné v této oblasti byly co nejvíce urychleny, aby vakuum, které v této oblasti je velmi citelně pociťováno, bylo rychle zaplněno alespoň od příštího školního roku.

Musíme konstatovat, že řada nevyřešených problémů vyplývá z principiálně správného pojetí učňovského školství. Jsem toho názoru, že pokud nevytvoříme v jednotné soustavě výchovného procesu také podmínky pro všechny zúčastněné faktory, ať už pedagogické nebo výchovné nebo pro mistry, nebudeme s tímto stavem moci být spokojeni.

Pokud se týká problematiky učilišť. My jsme navštívili 3 sektory a ve všech sektorech jsme navštívili záměrně starší učiliště. Jsou obvykle adaptována z jiných prostorů a dnes už nevyhovují. Například v n. p. Tesla od roku 1948 stoupl počet učňů z 90 na 350, tedy více než tři a půlkrát. Podobná čísla mohu uvést z druhého podniku, který jsme v letošním roce navštívili, ze strojírenského podniku. V obou případech se výuka děje ve stejných prostorách jako před třiceti lety. Když jsme si chtěli s učni pohovořit, musela dostat jedna třída volno, abychom se mohli s učni sejít. Dodnes přemýšlím, jak učitelé a mistři dodržují bezpečnostní předpisy a jak vychovávají učně za takovýchto podmínek stísněnosti, jak jsme to viděli.

Dnes musím říci, co mne zaráží v plánovacím procesu, že je nezbytné změnit názory centrálních orgánů na zařazování investic pro výstavbu nových učilišť do pětiletých plánů až na poslední města v pořadí.

Chtěl bych zdůraznit, že jsme se setkali už i s konkrétními poznatky dlouhodobého zanedbání výchovy mladé generace, zejména v sektoru obchodu. Tam nás podmínky skutečně zarazily. Škola, nejenže nemá vyhovující prostory pro výuku, ale dokonce nemá ani na to, aby se nakoupily potřebné vzorky pro výuku zbožíznalství. Tak se učni seznamují s tím, co budou provádět, až v praxi v prodejnách. My jsme při této příležitosti provedli malý průzkum zájmu o učební obor prodavač. Polovina z dotazovaných odpověděla, že si obor nevybrala dobrovolně, že neměla jiné řešení, protože nebyli přijati na výběrovou školu a neměli možnost se dostat jinam. Pochopitelně v tomto oboru také svou perspektivu nevidí a mají zájem dostat se jinam. Využívání učňů k náhradě za chybějící pracovní síly je v rámci obchodu samozřejmostí bez ohledu na poslání praktické výuky.

Je tomu tak v menší míře i u ostatních výrobních podniků, kde pomocí učňů dohánějí plánované úkoly a kde často jeden učeň pracuje na jednom úkolu po řadu měsíců, až půl roku.

Ještě na jeden problém bych chtěl upozornit. Je jedna naprosto správná zásada - a my jsme se rádi seznámili s velkým zájmem učňů - co nejvíce se naučit u vědomí, že nároky porostou, jako roste technika. Je velká škoda, když učňové ze 3 a později 4 letých oborů jsou zařazováni do D 3 a D 4, tedy na nekvalifikované práce, protože podniky nemají dostatek pracovních sil s nižší kvalifikací. Už se to tady jednou ozvalo, je třeba pečlivě vážit podíl učňů, aby společnost nepřicházela o zbytečné hodnoty, které by mohli učňové 2 - 3 letých oborů vykonávat za dobu, kdy odejdou do aktivního procesu. Ale především jde o morální hodnoty, které potom dopadnou na učně zpět, když jsou nuceni vykonávat nekvalifikované práce.

Musíme bohužel konstatovat, že řada dnes platných mzdových předpisů nepůsobí stimulačním faktorem, ale spíše naopak. Nechci tuto problematiku rozebírat, jsme připraveni s příslušnými orgány tuto problematiku podrobněji rozebrat.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že přesto, že jsem uvedl především nedostatky, odcházeli jsme z průzkumu, z každé z těchto besed, s dobrými pocity, že naše nastupující dělnická třída má jasný názor, že má zdravé jádro, a bude schopna převzít náročnější úkoly, že je dobrou zárukou rozvoje naší společnosti. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Zvěřinovi. Slova se ujme poslanec Hlaváček. Připraví se poslanec Starec. 

Poslanec PhDr. Miroslav Hlaváček: Vážené soudružky, vážení soudruzi, ve výchově a přípravě mládeže na dělnická povolání má své významné poslání i tělovýchova. Je neoddělitelnou složkou komunistické výchovy a harmonického rozvoje naší mladé generace. Získat učňovskou a pracující mládež k tělovýchovné činnosti a vytvářet podmínky k pravidelnému provádění různých pohybových aktivit je náročný úkol, jehož řešením je po řadu let zabývá ČSTV ve spolupráci s příslušnými resorty a společenskými organizacemi NF. Mimořádná pozornost byla těmto otázkám věnována mimo jiné ve smyslu stranických dokumentů i na sjezdech ČSTV v minulém roce.

Společenské požadavky na zvyšování kvality povinných i zájmových forem tělovýchovy učňovské i pracující mládeže vůbec sledují vedle její soustředěné přípravy na plnění pracovních úkolů i další cíle. Tělovýchova má být jedním ze zdrojů šťastného a zdravého života mládeže, hodnotnou náplní jejího volného času a součástí výchovy a přípravy k obraně socialismu v naší vlasti a v celém socialistickém společenství. Nové perspektivy v tomto směru vycházejí ze současné přestavby československé výchovně vzdělávací soustavy, v jejímž rámci prochází i střední odborné a učňovské školství výraznými změnami. V této souvislosti vidíme jako nezbytné postupně vyrovnávat podmínky pro rozvoj povinných i zájmových forem tělesné výchovy učňovské mládeže na úroveň podmínek, které mají ostatní skupiny naší mladé generace.

Provedli jsme i v této oblasti tělovýchovných aktivit řadu průzkumů a získali jsme řadu poznatků. Ukazuje se, že jsou někdy velmi rozdílné a v řadě případů i neuspokojivé ukazatele, zejména pokud jde o dovednosti a tělesnou zdatnost. Není samozřejmě možné zde uvádět všechna konkréta, ale chtěl bych upozornit, že jsme například zjistili, že 30 % učňů chlapců a 62 % dívek neumí plavat, že v oblasti služeb a obchodu má 30 % dívek zjištěné vady držení těla a 41 % dívek defekty na chodidlech. To jsou jenom některé výsledky z této oblasti. Zjistili jsme, že nepovinný předmět sportovní hry je vyučován pouze na 60 % odborných učilišť a na 41 % učňovských škol. Přitom se lepší výsledky dosahují v zájmové tělesné výchově v učňovských školách. O tom svědčí poměrně vysoké počty sportovních kroužků, které jsou zřízeny v 33 sportovních odvětvích a jsou živě navštěvovány.

Významné místo při řešení rozvojové učňovské tělovýchovy patří komisím učňovského dorostu při ústředních orgánech ČSTV. Tyto komise jsou organizátory, koordinátory a také odbornými poradci pro zájmovou tělesnou výchovu učňů, zajišťovanou v jednotlivých resortech. V jejich práci má zejména důležité místo organizování sportovních přeborů učňů, které jsou již dnes ustáleným systémem sportovního soutěžení učňovského dorostu a významným nástrojem pro rozvíjení jejich tělovýchovných aktivit. Vidíme rezervy v organizování těchto soutěží především v tom, že se přeceňuje význam vyšších kol těchto soutěží na úkor masové účasti učňů v základních kolech na těchto učňovských zařízeních. Přebory resortů a učňovské olympiády jsou převážně záležitostí sportovců, kteří jsou registrováni v ČSTV, mnohdy jsou členy tréninkových středisek mládeže a středisek vrcholového sportu. Takové soutěže zatěžují sportovce, kteří jsou v trvalé péči oddílů tělovýchovných jednot. Domníváme se, že bude užitečné obrátit pozornost a zvýšit odpovědnost vedoucích pracovníků v resortech, na podnicích a závodech za vytváření komplexních podmínek, především pro pravidelně a systematicky prováděnou tělesnou výchovu, zejména té části učňovského dorostu, která dosud k pravidelné tělovýchovné činnosti nenašla vztah. Celkový zájem učňovské mládeže o tělovýchovu a sport dokazují výsledky, kterých bylo dosaženo v některých masových soutěžích.

Mezi nejoblíbenější soutěže patří soutěž Hledáme nejsilnějšího učně a nejzdatnější učnici. V roce 1978 se této soutěže zúčastnilo od základních kol až po národní finále ve Svitavách 25 000 učňů a učnic. Další masovou soutěží je pohár denníku Práce v kopané, které se v loňském roce zúčastnilo 240 družstev. Velkému zájmu se také těší i celostátní soutěž Víceboj Rudého práva. Podnětnou formou tělovýchovné práce na úrovni jednotlivých učilišť jsou Týdny učňovské tělovýchovy. Jejich význam spočívá především v ideovém záměru prověřit celoroční systematickou tělovýchovnou činnost učňovských zařízení.

Rozvoji tělesné výchovy učňovské mládeže pomůže ustavování tělovýchovných jednot všude tam, kde jsou k tomu podmínky. Zkušenosti ukazují, že na dobré úrovni je tělovýchova těch zařízení učňů, při kterých jsou tělovýchovné jednoty ustaveny, nebo nad kterými mají tělovýchovné jednoty patronát.

Závažným problémem je zajišťování materiálně technických a kádrových podmínek pro učňovskou tělovýchovu. Náročnost řešení vyplývá především z velmi rozdílných podmínek pracovišť a učňovských zařízení, v jejich nerovnoměrné vybavenosti, ze střídání teorie a praxe ve vyučovacím procesu a z celkové kvality výuky tělesné výchovy. V této souvislosti bych chtěl upozornit, že v ČSR 40 % odborných učilišť a 54 % odborných škol může pravidelně provádět tělovýchovu v tělocvičnách. Tato situace je také jednou z příčin, že při přechodu do učiliště se u mládeže a zejména u děvčat vytrácí atraktivní přístup k zájmové tělesné výchově. Přitom je to právě v období, kdy se rozhoduje o tom, zda aktivní pohyb se stane trvalou součástí jejich způsobu života, denní potřebou.

Z průzkumu provedeného komisí učňovského dorostu Západočeského kraje vyplývá, že mezi učňovskou mládeží je o tělesnou výchovu velký zájem, který však není vyvážen potřebnými prostorovými a kádrovými možnostmi. Tento průzkum jsme provedli v 98 % učňovských zařízení. V resortu obchodu, kde se mimopracovní činnost organizuje nejobtížněji, je pouze 31 % učňů zapojených do akcí svého zařízení. Z 23 sledovaných učňovských zařízení má jen 13 možnost nájmu tělovýchovných objektů. Ani v jednom zařízení nepracuje profesionální tělovýchovný odborník.

O něco lepší je situace v resortu hutí a těžkého strojírenství, kde z 9 sledovaných zařízení bylo v minulém roce v různých tělovýchovných akcích zapojeno 61 % učňů. Šest z těchto zařízení má vlastní sportoviště nebo možnost nájmu. Jen dvě zařízení mají tělovýchovné pracovníky z povolání.

V resortu všeobecného strojírenství, kde je rovněž 61 % organizovanosti, má z pěti sledovaných zařízení pouze jedno tělovýchovného pracovníka z povolání, přitom všech pět zařízení má vlastní sportoviště nebo možnost nájmu.

V 9 zkoumaných zařízeních resortu stavebnictví se téměř 50 % učňů zúčastnilo alespoň jedné sportovní akce. Pouze ve dvou zařízeních pracuje tělovýchovný instruktor, 8 zařízení má možnost využívat vlastní sportoviště nebo je najmout. Podobná situace je i v zemědělství a v dalších oborech.

V ČSSR v tělovýchově učňů působí 66,5 % pedagogických pracovníků s potřebnou tělovýchovnou kvalifikací.

To jsou některé ilustrující příklady z tohoto rozsáhlého komplexního průzkumu, který po léta k řešení problematiky tělesné výchovy učňovské mládeže vedeme.

Soudružky a soudruzi, tento stručný a jistě ne zdaleka úplný pohled na některé problémy tělesné výchovy pracující a zejména učňovské mládeže ukazuje i cesty jejího dalšího rozvoje a zkvalitňování. Přitom je třeba si uvědomit, že zvláštnosti jednotlivých resortů, oborů a zařízení určují často i specifický výběr metod a forem práce. Musí je však sjednocovat společný cíl a komplexní soubor opatření, vedený uvědomělým úsilím o usměrňování a řízení výchovného a výukového procesu tak, aby utvářelo optimální denní režim učňovského dorostu, aby v něm pohybová aktivita ve svých povinných i zájmových formách měla místo, které odpovídá jejímu poslání a významu. Je to úkol, na němž se ve smyslu závěrů červencového pléna ÚV KSČ z roku 1973 a stranických dokumentů k tělesné výchově z března 1978 musí účinně a koordinovaně podílet všechny složky tělovýchovného hnutí, resorty, ČSTV, školské orgány a školy, SSM, ROH, Svazarm, národní výbory a jejich komise pro mládež a tělovýchovu, podniky, závody, JZD a i další složky. Domníváme se, že v souvislosti s touto problematikou, pokud jde o tělesnou výchovu učňů a pracující mládeže, bude třeba řešit zejména tyto úkoly:

Prostřednictvím vládního výboru pro tělesnou výchovu a sport a za aktivního podílu resortů a společenských organizací zpracovat komplex opatření dalšího rozvoje, především zájmových a povinných masových forem tělesné výchovy učňovské a pracující mládeže.

Vyřešit odbornou přípravu tělovýchovných kádrů pro učňovská zařízení na potřebné úrovni.

/Řízení schůze převzal předseda České národní rada Evžen Erban./

Postupně řešit disproporce v materiálně technickém zabezpečení tělovýchovy učňů a pracující mládeže, a to nejen budováním nových zařízení, ale především efektivním využíváním stávajících.

Vyřešit sportovní soutěže učňovské mládeže v souladu s připravovaným návrhem jednotného a efektivního systému soutěží masového charakteru dorostového věku tak, aby tyto soutěže vytvářely příležitosti všem učňům k soustavnému provádění tělesné výchovy.

Soustředění úsilí a prostředků na zabezpečení těchto úkolů ve prospěch tělovýchovy učňovské mládeže považuji za investici, která se celé naší společnosti mnohonásobně vyplatí. Chtěl bych vás ujistit, že orgány ČSTV budou řešení této problematiky a těchto úkolů věnovat pozornost. /Potlesk./