Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušené zasedání. Budeme pokračovat v diskusi. Jako první vystoupí poslanec Jiří Maryška.

Poslanec Jiří Maryška: Vážené soudružky a soudruzi, významným podnětem pro řídící sféru místního hospodářství i pro všechny pracovníky tohoto úseku hospodářství řízeného národními výbory, se staly závěry 7. zasedání ÚV KSČ. Při jednání v našem výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu vyplynulo, že realizace úkolů vyplývajících z těchto závěrů je orientována do několika oblastí.

Jednou z nich jsou ekonomické nástroje, které musí sehrát základní úlohu při vytváření podmínek pro rozvoj a zkvalitňování práce místního hospodářství. V této oblasti, ale zejména i ve vnitřním obchodě, se pozitivně projevují např. opatření přijímat pracovníky z tzv. místně vázaných zdrojů i nad plánovaný počet pracovníků. Domnívám se, že toto opatření by mělo být dále uplatňováno i pro příští rok, i když je nutné zcela otevřeně konstatovat, že využívání uvedených možností doplňkových zdrojů pracovníků neřeší plně otázku dlouhodobé stabilizace pracovníků v obchodu, ani ve službách.

Naproti tomu se nedaří prosazovat důsledné a komplexní uplatňování metody oborového plánování a plánování strukturálních změn ve prospěch rozvoje společensky žádoucích činností. Významným přínosem jsou některé další nástroje, jako např. regulace mzdového vývoje při překračování plánu služeb a prací pro obyvatelstvo, uplatňování ukazatele redukované výkony v případech, že materiálová složka ovlivňuje celkovou výši výkonu, dotace fondů hmotné zainteresovanosti na základě plnění úkolů v rozvoji služeb apod. Je škoda, že vyšší účinnosti všech těchto nástrojů brání určitá nejednotnost v jejich používání jednotlivými národními výbory.

Neméně velkou roli má i oblast, kterou je organizační uspořádání a řízení místního hospodářství, kde pokračuje - a mohu to potvrdit i ze svého volebního obvodu v okrese Jičín - integrační proces. Při jednání v našem výboru k této problematice byly z volebních obvodů uvedeny jak pozitivní, tak i negativní jevy v rozvoji služeb při integraci. Ukazuje se, že integrace malých podniků do větších celků je složitou záležitostí, která vyžaduje kvalitní politickoorganizační přípravu tak, aby byly zajištěny nejen kádrové, technické a administrativní předpoklady, ale zejména je nutná široká informovanost občanů o smyslu integrace. V každém případě musí být především zajištěno, že nedojde ke zhoršení služeb.

Přivítali jsme dále kladně, že ministerstvo vnitra ČSR připravuje, jak uvedl ve výkladu v našem výboru náměstek ministra vnitra ČSR soudruh Bohumil Hanuš, změny v organizačním uspořádání a řízení místního hospodářství, jejichž cílem je zajištění rychlejšího rozvoje rozhodujících oborů cestou oborové specializace a gesčním systémem. Týká se to především oprav předmětů dlouhodobé osobní spotřeby, služeb motoristům, služeb prádelen a čistíren. Má jít také o některé výrobní činnosti, jimiž místní hospodářství účelně doplňuje výrobu ústředně řízeného průmyslu.

V bytovém hospodářství se pozornost musí i nadále soustřeďovat na včasné provádění oprav a modernizaci bytového majetku. Ani na tomto úseku není jednoduchá situace v plánu pracovních sil. Bytové hospodářství má trvalý nedostatek údržbářů a topičů, problémy se prohlubují předáváním dalších domů do správy bytových organizací. Tím více vyniká potřeba, abychom i my ve svých poslaneckých obvodech pomohli podstatně rozšířit pomoc občanům, zvyšovat účast uživatelů bytů při správě a údržbě bytového majetku formou uzavírání dohod mezi bytovými organizacemi a uživateli bytů. Existuje řada příkladů, že tato cesta pomáhá účinně řešit problémy. A nejen to, pomáhá i upevňovat pozitivní prvky občanského soužití v domech.

Soudružky a soudruzi, při jednání na 12. zasedání ÚV KSČ bylo mj. konstatováno, že se zpřísňují rovněž kritéria pro postihování nekvalitní výroby v průmyslových podnicích. Od příštího roku se do výkonů podniků nebude započítávat ta část výroby, na kterou budou odběrateli podávány reklamace. To bude mít vliv na objem mzdových prostředků a příděly do fondů hmotné stimulace. Myslím, že obdobná opatření by měla být zavedena i v oblastech služeb, kde dobrá práce je stejně oceňována jako špatná práce, a kde dosud zákazník, pokud se sám neozve, není nikým chráněn, neboť v těchto oblastech zatím nepůsobí žádná účinná kontrola, ani stimulace. Vyžaduje to nejen stanovit jednotná hlediska pro hodnocení kvality, ale i prohloubit na všech stupních řízení technickou kontrolu jakosti služeb, oprav a zakázkové výroby.

Vážené soudružky a soudruzi, z dosavadních poznatků o plánu a rozpočtu na rok 1979 vyplývá, že úkoly jsou náročné, náročnější o to, že při pomalejším růstu počtu pracovníků a rychlejším růstu produktivity práce se musí pozornost organizací místního hospodářství orientovat na další zrychlení rozvoje služeb, opravárenství a dalších činností, které nejsou vždy z hlediska produktivity, podílu mezd a efektivnosti nejvýhodnější.

Příští rok bude třicátým rokem činnosti organizací místního hospodářství. Za tu dobu dosáhly služby místního hospodářství značného pokroku. S dosaženým stavem se však nesmíme uspokojit, ale musíme podpořit úsilí o realizaci "souboru opatření" vyplývajících ze závěrů 7. zasedání ÚV KSČ, doplněných o úkoly z jeho 11. a 12. zasedání. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Jiřímu Maryškovi, promluví dále poslanec Jan Nezval.

Poslanec Jan Nezval: Soudruzi a soudružky poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych při projednávání státního rozpočtu ČSR na rok 1979 vzpomenul 35. výročí podepsání spojenecké smlouvy mezi SSSR a ČSR. Soudruh Klement Gottwald tehdy v moskevském rozhlase řekl mj. tato závažná slova: "Moskevská smlouva z 12. prosince 1943 klade pevné nerozborné základy našeho budoucího národního a státního života. Smlouva tato zbavuje naše národy nejtěžšího břemene, které měly po staletí, strach o existenci. Smlouva nám dává pevný základ, ale budovu, v které budeme žít, my i ti, co přijdou po nás, si musíme vystavit sami. Na nás závisí, jaká ta budova bude. Chceme, aby byla co nejlepší."

Byla to jistě moudrá slova a my si je musíme vždy připomenout v době, kdy schvalujeme státní rozpočet. Při projednávání návrhu rozpočtových kapitol ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR jsme si již v našem kulturním a školském výboru ČNR zvykli přijímat za samozřejmost, že výdaje na školství a kulturu mají stoupající tendenci.

Je to dáno i růstem výkonů na školách všech stupňů, který pokračuje i v příštím roce. Tak např. v roce 1979 má být na mateřských školách umístěno 429 000 dětí, což je nejen o 1275 dětí více než v letošním roce, ale podstatně více, než bylo původně plánováno na celou 6. pětiletku. Mimo to navrhují kraje tento přírůstek ještě zvýšit, aby tak pomohly rychlejšímu návratu matek do pracovního procesu a snížily počet nevyřízených žádostí o umístění dětí v těchto předškolních zařízeních.

Takovýto prudký rozvoj ve výstavbě mateřských škol přináší ovšem i své problémy, a to především v získávání pracovníků, hlavně provozních pro tyto školy. Bude proto třeba, aby závody a družstva si uvědomily, že by v této situaci měly pomoci poskytnutím těchto pracovníků z vlastních zdrojů v daleko větší míře než dosud.

Počet žáků ZDŠ je zhruba shodný se Směrnicí i v návrzích krajů. Zvyšuje se proti skutečnosti roku 1978 o 7750 žáků. Na gymnáziích, středních odborných a odborných školách se má zvýšit počet žáků o více než 20 000. Plánovaný přírůstek je téměř o 4000 nižší, než předpokládala Směrnice. Na druhé straně se má zhruba o stejný počet zvýšit počet učňů, a to téměř na 229 000 v roce 1979. K tomuto přerozdělení proti Směrnici dochází proto, že v loňském roce se nepodařilo plánovaný počet žáků středních škol naplnit. Do čtyřletých odborných oborů s maturitou v roce 1979 bude přijato přes 8000 žáků, což proti roku 1978 představuje nárůst o 15,8%.

Podíl mládeže, které má být umožněno vysokoškolské studium, se zvyšuje v příštím roce na 17,5 % a plánovaný počet nových studentů odpovídá Směrnici i záměrům dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy.

Výdaje, spojené s růstem všech těchto výkonů, návrh rozpočtu ČSR i rozpočtů národních výborů v podstatě zajišťuje. Přesto bych se chtěl zmínit o některých problémech, které si zasluhují svou pozornost.

Především v důsledku přesouvající se vlny silných populačních ročníků do ZDŠ a na podporu pracujícím ženám roste počet dětí ve školních jídelnách. V návrhu plánu na rok 1979 se počítá s přírůstkem 53 000 strávníků. To vyvolává zvýšené potřeby nejen na finanční prostředky, ale i na pracovní síly a kuchyňská zařízení. Ministerstvo školství ČSR se snaží řešit tuto situaci rychlejší dynamikou racionalizačních opatření, větším nákupem polotovarů apod. Řešení se však nabízí i ve výstavbě velkokapacitních jídelen, především ve větších městech, kde je možno v daleko vyšší míře provádět racionalizaci a zefektivnění práce a obědy rozvážet do okolních škol.

I v roce 1979 bude pokračováno v rušení dalších malotřídních škol v důsledku zefektivnění práce učitelů při rozvoji nové čs. výchovně vzdělávací soustavy a tu se vyskytuje další problém, kterým je vhodné využití objektů zrušených malotřídních škol. Jistě některé z nich budou využity v rámci kooperace, nebo přestavěny pro účely mateřských škol. Chtěl bych na příkladě z mého volebního obvodu uvést, jak ještě jinak byly některé zrušené školní objekty využity. Tak např. jedna budova byla předána okresnímu archívu, který do ní soustředí všechny archiválie týkající se školství na okrese, v jiných budou vybudovány klubovny pro PO a SSM. Přesto zůstává však ještě řada takových případů, kde názor na využití těchto budov není dosud zcela vyjasněn.

Jedním z vážných problémů školství je plnění programu náhradní výstavby za nevyhovující a havarijní školní objekty. Z podkladů, které náš výbor dostal bylo patrno, že tento program náhradní výstavby v 6. pětiletce se stále ještě nedaří v plné míře zajišťovat. Tento nepříznivý stav je nutno řešit přijetím příslušných opatření.

Lepší je situace u výstavby vysokých škol, kde ze zahájených centrálně řízených staveb již byly čtyři dokončeny a zbývající tři mají být dokončeny letos a v následujících dvou letech. Vysoké školy jsou také vybavovány náročnou technikou, mezi kterou patří i výpočetní technika, kde se pro rok 1979 počítá se sedmi novými počítači a s příslušným přírůstkem pracovníků pro jejich obsluhu. Při projednávání v našem výboru padla také otázka, jak jsou tyto počítače využívány a bylo doporučeno jejich efektivnější využití nejen při výuce a výzkumu, ale i pro účely mimoškolní, např. pro různé podniky v rámci výuky i praxe studentů.

Přes uvedené problémy lze konstatovat, že hlavní úkoly školství na rok 1979 jsou v podstatě rozpočtově zajištěny. Jde zejména o úkoly, vyplývající z dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy, modernizaci objektů vysokých škol, růst výkonů na školách apod., včetně zavedení preferenčních stipendií.

A nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych zaujal stanovisko k rozpočtové kapitole ministerstva kultury ČSR. V souladu s dlouhodobými úkoly a cíli kulturní politiky se v roce 1978 dále zvyšovala úloha a vliv kultury a umění na vytváření socialistického životního stylu a na prostředí a formování osobnosti socialistického člověka. Dá se říci, že z těchto hledisek vycházel i návrh plánu a rozpočtu ministerstva kultury ČSR na příští rok.

U ústředně řízených organizací byly ve všech rozhodujících ukazatelích finančního plánu objemy stanovené Směrnicí vlády ČSR zlepšeny. U výkonů bez vlivu zahraničního obchodu činí zlepšení 3,8 % a u zisku 4,5 %. Finanční plány nakladatelských organizací navazují na poslední verzi edičního plánu a přes stejné množství přiděleného papíru a omezený příděl devizových prostředků, jsou výkony těchto organizací ve srovnání s rokem 1978 vyšší.

Problémy jsou u n. p. Zahraniční literatura, kde plnění plánovaných výkonů je plně závislé na zajištění dovozního limitu, alespoň na úrovni očekávané skutečnosti roku 1978.

Příděl deviz na odbornou literaturu z kapitalistických států je v plánu dodržen. Tento objem však nestačí k pokrytí skutečných potřeb, ani k dovozu stejného počtu publikací jako v předcházejících létech, neboť inflace v dodavatelských kapitalistických státech neustále zdražuje dovoz. Při jednání v našem výboru o dovozu odborné literatury ze zahraničí bylo proto doporučeno, aby výběr této literatury byl řízen především potřebami našeho hospodářství a tyto publikace byly v maximální míře využity hlavně ve výrobní sféře.

Zvláštní pozornost je třeba i v odvětví kultury věnovat správnému využívání pracovních sil. I když byl plánem na rok 1979 zajištěn pro organizace řízené ministerstvem kultury ČSR určitý přírůstek pracovních sil, platí pro ně i pro organizace řízené národními výbory nutnost zajišťovat plánované úkoly racionalizací práce, event. i přerozdělením pracovních sil.

Právě tak i plnění úkolů v investiční výstavbě v odvětví kultury si vyžaduje souladu se závěry 12. zasedání ÚV KSČ zvýšit náročnost na efektivní výstavbu i využívání objektů, které již byly postaveny. Investiční prostředky, které jsou plánovány pro odvětví kultury na příští rok, jsou správně orientovány především na dokončování rozestavěných staveb jako je např. zajištění dalších prací na rekonstrukci Národního divadla a na výstavbě Paláce kultury v Praze.

Kulturní a školský výbor ČNR ocenil péči, která je věnována těmto dvěma významným stavbám i dalším potřebám materiálně technického zabezpečení rozvoje kultury v naší zemi a vyslovil přesvědčení, že stejná pozornost bude v souladu s ekonomickými možnostmi věnována i řešení havarijního stavu dalších pražských i některých mimopražských divadel.

Závěrem bych chtěl říci, že návrhy plánu i rozpočtu na rok 1979 jak ministerstva školství ČSR, tak i ministerstva kultury ČSR byly zpracovány v návaznosti na přijatá opatření a úkoly k zefektivnění hospodaření na všech úsecích národního hospodářství, jak byly stanoveny 11. a 12. zasedáním ÚV KSČ. Rozpočtové kapitoly respektují potřeby a základní politické úkoly, a to jak v oblasti výuky a výchovy, tak ve sféře kultury na rok 1979.

Doporučuji proto jménem kulturního a školského výboru ČNR, aby Česká národní rada vyjádřila s předloženým vládním návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1979 svůj souhlas. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Janu Nezvalovi. Prosím o diskusní vystoupení poslance Jaromíra Plívu. Připraví se poslankyně Ivana Stříbrská.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, rozsáhlá výstavba v České socialistické republice je se zájmem sledována všemi našimi občany. Vždyť na včasném a kvalitním provedení průmyslových staveb, či při výstavbě bytů, včetně občanské a technické vybavenosti, závisí životní úroveň nás všech. Setkáváme se jak s chválou na adresu stavbařů, např. při výstavbě pražského metra, dálničních mostů, retranslačních věží apod., tak s ostrou kritikou toho, že jsou stavěna sídliště bez příslušné občanské vybavenosti. Jako poslanci přenášíme pak připomínky občanů k práci stavbařů do našich výborů, a proto mě dovolte, abych vás alespoň částečně seznámil s průběhem jednání o návrhu rozpočtu ministerstva stavebnictví ČSR na rok 1979 ve výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví.

Za pozitivní považujeme, že pokračoval i v letošním roce proces preference staveb, které jsou rozhodující pro rozvoj národního hospodářství a plnění investičních záměrů v 6. pětiletce. Dobré je, že plán na těchto stavbách je plněn lépe než na ostatních stavbách. Přesto je ale třeba i na stavbách, které nemají prioritu, zajistit plnění úkolů. Týká se to zejména výstavby zdravotnických zařízení, kde řada z nás hovořila o vleklé a letité výstavbě a vy sami znáte konkrétní případy o sporech mezi investory, projektanty a stavaři. Znovu se mě vnucuje myšlenka, jak tito pracovníci přistupují k zajišťování těchto staveb a jak v takovýchto případech všichni účastníci pochopili závěry XV. sjezdu KSČ a i návazných plén ÚV KSČ. Jakou kritiku by asi snesli na zdravotnické pracovníky ti, kteří takto nezodpovědně jednají, kdyby pracovníci postupovali stejně jako oni.

Ze závažných problémů, které jsou v investiční výstavbě, je i to, že nejsou zajišťovány plánované objemy stavebních prací v dokončování staveb důležitých pro národní hospodářství, zejména v některých okresech Severočeského kraje a v Praze, kde např. ze 34 rozestavěných staveb v kategorii závazných úkolů se plán na 15 stavbách neplní a dochází tak k narušení harmonogramu výstavby.

Předpokládá se, že plánovaný počet bytů na tento rok v ČSR bude splněn na 100,8 %, v Praze však plánovaný počet dokončených a nově zahajovaných bytů zřejmě splněn nebude. Ještě horší je situace v hlavním městě v plnění občanské a technické vybavenosti, kde se za uplynulý rok prakticky mnoho nezlepšilo.

V této souvislosti bych ještě upozornil na vážné problémy v oblasti životního prostředí. Na jeho zhoršování se poukazuje především v Praze, ale stejné je to v Brně, Plzni, Ústí n. L. a v dalších městech. Ku příkladu letos na podzim nebyl přístup k řadě bytových objektů na Jižním městě v Praze 4 pro hory bláta a zbytky stavebních materiálů. Situace se nelepší tak, jak je to žádoucí. Zde jsou velkými viníky stavbaři, kteří charakterem své práce, ale velmi často nezodpovědným jednáním životní prostředí narušují. Vyjmenovávat příčiny je jistě zbytečné a je na nás poslancích, abychom jakékoliv jeho porušování kritizovali a zjednávali nápravu.

V loňské zpravodajské zprávě jsem kritizoval, že resort neplní vlastní investiční výstavbu. Pro národní hospodářství je určitě prospěšné, že se situace proti loňskému roku zlepšila a vlastní výstavba postupuje rychleji, čímž se vytváří předpoklady pro zabezpečení vlastní materiálně technické základny.

Vedle pozitivních výsledků za uplynulý a letošní rok však přetrvávají některé nedostatky, které ovlivňují i návrh rozpočtové kapitoly ministerstva stavebnictví ČSR na rok 1979. Není zabezpečováno plánované tempo tvorby zisku, meziroční snížení celkových nákladů představuje jen část projektu, podstatně horší je závazná doba regulovaných zásob, je požadována vyšší finanční potřeba na investiční výstavbu při snížení účasti vlastních zdrojů apod. Můžeme vzít částečně v úvahu zdůvodnění uváděné resortem, tj. celkové snížení investiční výstavby, ztráty kapacit jejich soustředěním. v Praze, nedostatečnou projektovou připravenost, problémy v materiálně technickém zásobování i problémy v pracovních silách apod.

Presto jsou ve stavebnictví značné rezervy, jejichž alespoň částečným využitím by se zlepšilo plnění fyzických i ekonomických ukazatelů. Jde např. o rozšiřování nových konstrukčních soustav ve využití strojů a stavebních mechanismů, řízení a organizaci práce na stavbách, závodech, podnicích a VHJ. Velké rezervy jsou stále ve využívání pracovní doby a v celkové pracovní morálce, které jsme sami často svědky a která se stává stálým hostem na stránkách satirických časopisů. Nevěřím tomu, že to nikdo nevidí, ale co tedy dělají nadřízené složky těchto organizací, ku příkladu VHJ? Nestálo by za to provést kontrolu a vyvodit závěry? Myslím, že pokud se týká pracovní morálky, měli bychom nasadit přísnější měřítka všude.

Nelze bez povšimnutí obejít kvalitu práce stavbařů, především na bytové a komplexní bytové výstavbě. Zde bych chtěl připomenout jednání našeho výboru ke stavu socialistické zákonnosti, kde poslanci získali desítky dokladů a dokumentaci o nekvalitní práci a rozkrádání socialistického majetku v důsledku nedostatečných opatření ze strany stavebních podniků. Jako příklad stačí uvést poznatky ze sídlišť v Brně, Praze, Mostě atd.

Z pozice zpravodaje jsem již z tohoto místa kritizoval letitý problém ve zbytečné přepravě základních stavebních surovin, jako např. štěrkopísku, kameniva apod. I když podle zprávy ministerstva stavebnictví ČSR, kterou jsem nedávno obdržel, byla částečně podniknuta opatření k odstranění tohoto problému, myslím, že není v silách samotných stavbařů, aby situaci řešili. Zde musí pomoci i ostatní účastníci, kteří se na uvolňování pozemků pro těžbu těchto materiálů podílejí. Vždyť je to i v jejich vlastním zájmu. Dopravní prostředky a milióny na zbytečnou přepravu materiálu jistě nemáme. Ujišťuji, že tuto záležitost bude náš výbor trvale sledovat.

V závěru mi dovolte vyslovit přesvědčení, že ministerstvo stavebnictví ČSR podnikne účinná opatření ke splnění náročných úkolů stanovených plánem pro rok 1979. Předložený návrh státního rozpočtu na rok 1979 doporučuji schválit. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Jaromíru Plívovi. Hovořit bude poslankyně Ivana Stříbrská.

Poslankyně Ivana Stříbrská: Vážené soudružky a soudruzi, předložený návrh státního rozpočtu České socialistické republiky svědčí o péči strany, vlády a celé společnosti při zajišťování vysoké životní úrovně našeho obyvatelstva. Vždyť neinvestiční výdaje na sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství a kulturu činí přes polovinu z celkové částky výdajů návrhu státního rozpočtu naší republiky na rok 1979.

Všechny tyto výdaje, představující hlavní odvětví společenské spotřeby, mají oproti roku 1978 a předchozím letům 6. pětiletky stoupající tendenci. Je to konkrétním dokladem toho, že naše socialistická společnost klade po všech stránkách zabezpečený a šťastný život lidí na první místo. Přitom je třeba si uvědomit slova ministra financí soudruha Tlapáka, že sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 1979 probíhalo v náročných vnitřních i vnějších ekonomických podmínkách.

Návrh státního rozpočtu tedy zabezpečuje všechny zákonné nároky občanů, ať již jde o důchodové zabezpečení, o zabezpečení v nemoci, o léčebně preventivní péči, o další zákonné dávky sociálního zabezpečení, zejména dávky související s péčí o rodiny s dětmi a mladá manželství. Mimoto zajišťuje předložený návrh rozpočtu sociální jistoty a zdraví občanů celou řadou dalších fakultativních dávek, poradenskou péčí všeho druhu, zajišťuje člověka v každém případě, kdy se dostává ne vlastní vinou do zvláštních životních situací.

Dovolte, abych při této příležitosti ocenila metodické vedení ze strany resortů práce a sociálních věcí a zdravotnictví, ale i důsledný a citlivý přístup ze strany ministerstva financí ČSR k zajištění prostředků, týkajících se člověka a v neposlední řadě iniciativní přístup národních výborů při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ a zasedání ÚV KSČ v oblasti práce, sociálních věcí a zdravotnictví.

Tato všestranná péče společnosti nás však zavazuje k tomu, abychom se všichni zamýšleli nad efektivním vynakládáním prostředků společenské spotřeby. Rezervy vidíme např. ve výdajích na nemocenské pojištění, kde po celou 6. pětiletku je překračováno plánované procento absence pro nemoc a úraz, což neodpovídá zdravotnímu stavu obyvatelstva a biologicky odůvodněné hranici pracovní neschopnosti. Dá se tedy předpokládat, že v nemocenském pojištění se přes přijatá kontrolní opatření stále ještě skrývají i jiné příčiny než nemoc. Hospodaření s prostředky nemocenského pojištění je věcí nejen zdravotníků, ale i podniků a odborových organizací, tedy pracujících samých. Další rezervy existují ve využívání lůžkového fondu. Je pravda, že zde jsou některé objektivní příčiny, bránící využití lůžek, jako jsou adaptace, přes tavby, nedostatečná údržba, nedostatek středních zdravotnických zařízení. Zvláště markantní je tato situace v hl. m. Praze; zdravotnictví v Praze vyžaduje již urychleného řešení, spočívající zejména ve zdokonalení řízení.

Další rezervy, znamenající též devizové úspory, jsou v hospodaření s léky, jak ze strany zdravotníků, tak i pacientů a v orientaci na vlastní výrobu některých doposud dovážených surovin, jako je makovina a další léčivé rostliny. Také náš chemický průmysl by měl věnovat větší pozornost výrobě chemikálií potřebných pro farmaceutický průmysl. I když musíme vzít na vědomí, že na celém světě rostou výdaje na léky, neboť nové léčebné postupy podle výsledků pokroku v lékařství vyžadují obvykle nákladné léky, přece jen účelná farmakoterapie by měla sehrát daleko větší roli ve spotřebě léků než je tomu dosud.

Vážené soudružky a soudruzi, mohla bych pokračovat dále ve výčtu rezerv, které máme na úsecích, patřících do sféry zájmu zdravotního a sociálního výboru ČNR.

Po projednání návrhu resortních kapitol státního rozpočtu v našem výboru mně dovolte, abych jeho jménem vyslovila souhlas s návrhem státního rozpočtu ČSR na rok 1979 ve znění společné zprávy výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru. /Potlesk./