Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády soudruhu ing. Stanislavu Rázlovi za jeho projev. Prosím společného zpravodaje dr. Jaroslava Pospíšila, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj poslanec RSDr. Jaroslav Pospíšil: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, poprvé v tomto volebním období projednává Česká národní rada jak jsou naplňovány cíle 6. pětiletky, jako zvláštní bod pořadu a přijme k této problematice samostatné usnesení. Dosud vždy jsme projednávali problematiku plánu na příští rok v souvislosti se schvalováním vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČSR. Letošní postup je vyvolán především tím, že stojíme před posledními dvěma lety 6. pětiletky, které budou rozhodující pro její celé splnění a bude proto třeba k tomuto významnému cíli mobilizovat všechny síly a existující rezervy.

Příprava dnešního jednání probíhala v několika uplynulých týdnech ve všech výborech České národní rady, kde v souvislosti s projednáváním návrhu jednotlivých rozpočtových kapitol se poslanci zevrubně zabývali souladem hmotných plánů rozvoje ekonomiky a jejich finančním krytím v návrzích rozpočtů. Poslanci přitom uplatňovali své bohaté zkušenosti ze svých volebních obvodů i ze svých pracovišť, jakož i z projednávání problémů souvisejících s plněním plánu v jednotlivých výborech v dřívějších jednáních v průběhu tohoto roku. Jejich náměty v řadě případů přispěly k poukázání na úzká místa v naší ekonomice a na některé přetrvávající nedostatky a staly se tak impulsem pro řešení takových problémů ještě při dopracovávání návrhu plánu na rok 1979 a Směrnice na rok 1980. Domnívám se, že kritická stanoviska z jednání jednotlivých výborů budou jistě přispívat a napomáhat k realizaci plánu v příštím roce 1979 a v rozpracování Směrnice na rok 1980.

Dnešní jednání završí tuto přípravnou fázi probíhající v orgánech České národní rady v uplynulých týdnech a zakončenou na společné schůzi výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru dne 7. prosince 1978 za účasti delegací ze všech ostatních výborů České národní rady.

Soudružky a soudruzi, k projednání zprávy vlády ČSR o plnění 6. pětiletky za uplynulé tři roky a informace o hlavních úkolech státního plánu na rok 1979 a Směrnice plánu na rok 1980 přistupujeme pod bezprostředním dojmem nedávno skončeného 12. zasedání ÚV KSČ, které orientuje celou naší společnost na zvýšení náročnosti při plnění hospodářských úkolů a na odstranění dosud přetrvávajících problémů, které se stále vyskytují v naší ekonomice. Cílem jednání by mělo být ověření, jak se daří postupně naplňovat náročné cíle 6. pětiletky, jejichž splnění bude znamenat významný krok pro uspokojování hmotných a kulturních potřeb našeho obyvatelstva, pro další upevnění socialismu u nás a pro zvýšení mezinárodní prestiže socialistického Československa.

Celkový pohled na plnění úkolů 6. pětiletky za uplynulá tři léta ukazuje, že přes složité podmínky, za nichž se v těchto letech ekonomika České socialistické republiky rozvíjela, se podařilo dosáhnout nesporných úspěchů a dobrých výsledků v plnění plánu v řadě rozhodujících sfér. Přitom se však, soudružky a soudruzi, nepodařilo uspokojivě řešit některé problémy, které nesporně ovlivňují i vývoj v posledních dvou letech, avšak v žádném případě nesmí narušit celkově pozitivní výsledky ekonomiky a nemohou způsobit základní odklon od direktiv XV. sjezdu KSČ.

Nedostatky, které se projevují, jak to názorně ukázalo jednání 11. a 12. plenárního zasedání ústředního výboru strany a které byly plně potvrzeny i při jednáních výborů České národní rady k jednotlivým otázkám podle jednotlivých resortů, skrývají významné rezervy ekonomiky ČSR a jejich využití by znamenalo získat další zdroje ke zvýšení efektivnosti i pro zvýšení životní úrovně našeho obyvatelstva.

Soudružky a soudruzi, jak ukazuje písemný materiál i výklad soudruha Rázla, patří mezi nejvýznamnější pozitiva dosavadního vývoje v 6. pětiletce pokračující dynamika růstu průmyslové výroby, kterou se daří dosahovat i přes ztížené a stále složitější vnější podmínky, působící na naši ekonomiku, i přes napjatou situaci v palivo energetické základně. Je třeba ocenit nejen usilovnou péči vlády ČSR při řešení všech problémů, aby se dynamika průmyslové výroby neustále zvyšovala, ale zejména obětavou práci dělníků, technickohospodářských pracovníků i dalších pracovníků, kteří obětavě tomuto cíli napomáhají, často bez ohledu na vlastní pohodlí a dávají veškeré síly ve prospěch společnosti. Budu bohužel opakovat jen to, co říkal soudruh místopředseda vlády Rázl, že o tom svědčí např. mimořádné pracovní směny horníků, dělníků v našich klíčových výrobních odvětvích, pracovníků dopravy a dalších. Zde je namístě zvlášť ocenit trvalou péči všech orgánů a organizací Komunistické strany Československa i organizací Národní fronty tomu, aby byl plán průmyslové výroby splněn.

Rozbor dosavadního plnění 6. pětiletky ukazuje, že byl významně posilován zejména rozvoj palivové a energetické základny rozsáhlou investiční výstavbou. Náročný investiční program v této mimořádně důležité sféře naší ekonomiky má své nemalé problémy, avšak je třeba vidět, že nám jde o to vytvořit optimální podmínky pro plynulé zásobení národního hospodářství elektřinou a teplem i pro budoucno, což není jednoduchý úkol a zápasí s ním většina států na světě, mnohdy zdaleka ne tak zdařile jako my. Proto je třeba plně podpořit pozornost budování palivo energetické základny v severočeském uhelném revíru i na Ostravsku a plně ocenit jak dnešní, tak budoucí práci dělníků a techniků v této mimořádně důležité oblasti.

Pozitivně můžeme hodnotit i vývoj v ostatních odvětvích národního hospodářství, a tudíž i v nich platí ocenění všem, kteří k tomu přispěli, obdobně jako v průmyslu.

Ve stavebnictví zvláště oceňujeme zlepšující se plnění plánovaných úkolů na závazných stavbách a dalších rozhodujících stavbách jako celku, a to zejména proto, že jsme si vědomi podmínek, za nichž stavbaři vytvářejí nové hodnoty a budují naši výrobně technickou základnu i nevýrobní sféru. Investiční program je velmi rozsáhlý a zvládnout všechny úkoly beze zbytku není jednoduché, i když to je velmi žádoucí. Není proto divu, že právě ve stavebnictví jsou značné problémy s tímto úkolem, zvláště když ani investorská a projektová příprava staveb a dodavatelsko-odběratelské vztahy nejsou vždy takové, jaké by měly být a když stále se nedaří naplnit plánované počty pracovníků ve stavebnictví v potřebné struktuře a kvalifikaci. Odvětví stavebnictví spolu s ostatními odvětvími zajišťujícími investiční výstavbu patří nadále a budou patřit stále mezi základní odvětví důležitá pro další rozvoj naší ekonomiky. Od včasného vybudování velké řady staveb a jejich uvedení do provozu totiž odvisí další růst nejen efektivnosti naší ekonomiky, ale i životní úrovně lidu. Proto je nutno plně podpořit úsilí vlády ve snižování rozestavěnosti, ve snižování rozpočtových nákladů staveb i v plnění komplexnosti bytové výstavby.

Soudružky a soudruzi, zemědělská výroba se přiblížila úrovni předpokládané 6. pětiletkou vzdor nepříznivým podmínkami v roce 1976. Rozvoj zemědělské výroby vytváří spolu s posilováním fondu krmiv dovozem předpoklady pro rozvoj v příštím období. Úspěchy, docílené v našem socialistickém zemědělství, které ovlivnily příznivě rozvoj celé ekonomiky, nebudu dále rozvádět proto, že na posledním plenárním zasedání České národní rady byly velmi podrobně rozebrány a byly oceněny.

Nebylo jednoduchým úkolem udržet souhrnnou rovnováhu na vnitřním trhu. Jistě v dílčích pohledech bychom mohli vidět řadu nedostatků, které snad právem vyvolávají u spotřebitelů čas od času nespokojenost. Zamyslíme-li se však nad příčinami těchto nedostatků, poznáme, že nemálo padá na vrub záměrné protisocialistické propagandě ze Západu, která vyvolává u některých skupin obyvatelstva negativní reakci, které pak skupují co se dá a narušují tržní fondy, které zejména u některých výrobků nemohou být neomezené. Je však věcí výchovy našich lidí a dobré operativní řídící práce obchodu i národních výborů, aby čelily těmto vlivům. Jistě i různé sortimentní problémy ve výrobě negativně působí na vnitřní trh. Stejně ale je třeba se zamyslet nad tím, že není jednoduchým úkolem zvládnout na trhu vysokou a stále rostoucí kupní sílu našich pracujících. Klíč k řešení je však ve výrobě a její efektivnosti. To si musí uvědomit všichni pracující i ti, kteří čas od času podléhají nekritickým tendencím; jistě by se jinak chovali i na svém pracovišti. To je ovšem opět věcí všech, kteří mohou výchovně působit na masy pracujících - není to jednoduchý úkol, ale je vlastní socialismu jako společnosti, která si vytyčila program neustálého zvyšování životní úrovně lidu. A není neznámo, že je vždy mnohem těžší zajišťovat toto zvyšování v podmínkách vysoké životní úrovně v průměru /a to je typické u nás/ a v podmínkách, kdy poptávka je vyšší než nabídka, než ve společnosti, která má průměrnou životní úroveň nižší a kde převyšuje nabídka poptávku. Proto je třeba ocenit to, že v uplynulých letech 6. pětiletky byla zabezpečena vzrůstající spotřeba potravin, především masa, stejně jako to, že ve všech sociálních skupinách obyvatelstva je uspokojována poptávka v základních potřebách životní úrovně.

Soudružky a soudruzi, snahy k nezdůvodněné spotřebě, poptávce po výjimečném sortimentu bychom měli odmítat stejně jako snahy jednotlivců vytvářet si pomalu, ale jistě nepoctivou prací jakousi odrůdu konzumní společnosti uprostřed socialismu. Tyto snahy narušují, byt dílčím způsobem a nepodstatně atmosféru v celé naší společnosti, působí na kolísající občany, nenapomáhají k harmonické výchově mladé generace. Tento jev je škodlivý, narušuje jednotu a pracovní úsilí nejširších vrstev našeho lidu. Proto je třeba proti těmto jevům se vší rozhodností vystupovat a bojovat.

Pozitivně je třeba také ocenit skutečnost, že bylo dosaženo dobrých výsledků i v odvětvích nevýrobní sféry, zejména v rozvoji vzdělanosti, zdravotní a sociální péče, podařilo se i nadále vytvářet dobré podmínky pro rozvoj duševní tvorby, ať v oblasti vědy a výzkumu, kultury a jinde. Přestože jsme museli věnovat právě v tomto období tolik pozornosti rozvoji průmyslové výroby a palivo energetické základně, ani těmto otázkám nebyla zdaleka věnována menší pozornost. Je potřeba to velmi pozitivně ocenit. I ve vztahu k našim voličům se nemáme právě za vykonanou práci v tomto období za co stydět.

Souhrnně možno konstatovat, že vývoj ekonomiky v uplynulých třech letech 6. pětiletky byl doprovázen i určitým zvyšováním ekonomické efektivnosti, zejména růstem produktivity práce a snižováním celkových nákladů při intenzivnějším využívání vnitřních rezerv. Avšak i zde máme nemálo rezerv, jejichž využití by nesporně vedlo ke zvýšení efektivnosti. Mám zejména na mysli snížení pracovní, energetické, materiálové a fondové náročnosti výroby, zejména prostřednictvím zavádění progresivních výsledků vědy a techniky do výroby, různých racionálních opatření a zvýšenou iniciativou pracujících, která, i když je vysoká, jistě má také řadu rezerv; vždyť nápaditost našich lidí je veliká a přináší nemalé hodnoty.

Soudružky a soudruzi, v uplynulých letech se však zatím nepodařilo dořešit některé problémy, které pochopitelně budou limitovat vývoj v letech 1979 a 1980. Bude třeba jim věnovat maximální pozornost na všech stupních řízení, v plánu, ve vytváření podmínek pro lepší realizaci našich úkolů.

Výstižně byly charakterizovány v průběhu a závěrech nedávno skončeného 12. zasedání ÚV KSČ. Nejde o jednoduché problémy, ale máme tolik vnitřních sil a znalostí, dovednosti a kvalifikace, že je postupně jistě dokážeme vyřešit bez narušení dynamického rozvoje ekonomiky. Bylo již učiněno nemálo kroků k tomu, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro další zdárný vývoj i v těchto dlouhodobě přetrvávajících problémech. Také dosavadní výsledky experimentu řízení a plánování ve smyslu zásady "efektivnost - kvalita" v průmyslu svědčí o tom, že byla nastoupena správná cesta, která již přináší pozitivní výsledky vzdor vysoké náročnosti na experimentující podniky a jejich pracující.

Není důvod nevěřit tomu, že by obdobně nepůsobil chystaný experiment ve stavebnictví, který je obdobou experimentu řízení a plánování v průmyslu. Nyní půjde o to, aby postupně byly tyto experimenty přenášeny do dalších podniků - jistě neuspěchaně, ale po vytvoření vhodných podmínek a zvýšení náročnosti na myšlení a přístupy lidí, ochotných riskovat a jít příkladem.

Podobně se hledají cesty ke zvýšení efektivnosti vědeckotechnického rozvoje a jeho užšího propojení s výrobou.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Ve zpravodajské zprávě jsem poukázal na rozhodující pozitiva a na některé hlavní přetrvávající problémy a rezervy projevující se v dosavadním průběhu 6. pětiletky; věříme však, že méně negativně a že se nedostatky podaří odstraňovat usilovnou prací všech řídících orgánů, všech pracujících. Naše společnost má k tomu dost zdravých sil. Musíme však i my, jako poslanci nejvyššího zastupitelského orgánu České socialistické republiky k tomu účinně napomáhat; především ve svých volebních obvodech a na svých pracovištích stále, každodenně působit na plnění plánů, pomáhat odstraňovat překážky, jež se staví přitom v cestu a prosazovat všemi formami realizaci hospodářské politiky strany v souladu se závěry XV. sjezdu a navazujících zasedání ústředního výboru KSČ. Také při našich jednáních ve výborech České národní rady je třeba tyto závěry mít stále na paměti a vracet se k nim při projednávání prakticky všech problémů, jimiž se zabýváme, a trvale kontrolovat, jak se v hospodářské praxi plní.

Soudružky a soudruzi, závěrem zpravodajské zprávy doporučuji podpořit úsilí vlády ČSR o naplňování cílů 6. pětiletky, stanovených XV. sjezdem KSČ, v úsilí hledání cest a nástrojů, jak tento náročný úkol zvládnout v celé šíři a v potřebné struktuře. Že to není úkol malý, to jsme viděli i z výkladu místopředsedy vlády a předsedy České plánovací komise soudruha Rázla.

Proto doporučuji z pověření mezi výborové pracovní skupiny ustavené pro přípravu tohoto bodu pořadu 10. schůze České národní rady vzít zprávu vlády České socialistické republiky o plnění úkolů 6. pětiletky, o plánu na rok 1979 a o Směrnici na rok 1980 na vědomí a přijmout k ní usnesení, jež bude navazovat na dnešní rozpravu a na společnou schůzi výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního ze dne 7. prosince 1978 za účasti delegací ze všech výborů České národní rady. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji společnému zpravodaji poslanci dr. Jaroslavu Pospíšilovi za podání zprávy.

Soudružky a soudruzi, v závěru dnešního jednání přijme Česká národní rada k projednávané zprávě vlády usnesení. Doporučuji proto zvolit pětičlennou návrhovou komisi, která by s využitím podkladu připraveného výbory ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního připravila návrh tohoto usnesení.

Navrhuji, aby komise pracovala v tomto složení: předseda komise poslanec RSDr. Jaroslav Pospíšil, členové komise: poslanec Antonín Job, poslanec Stanislav Chytráček, poslanec Jiří Fleyberk a poslanec Josef Hasnedl.

Máte nějaké připomínky k tomuto návrhu? /Nikdo se nehlásil./ Nejsou. Můžeme tedy o návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby byla zvolena návrhová komise v uvedeném složení? /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je návrhová komise schválená. Prosím její členy, aby se o přestávce sešli v místnosti č. 28 v I. poschodí a připravili zmíněný návrh usnesení.

Zahajuji nyní rozpravu k projednávané zprávě vlády. Jako první bude hovořit poslanec Milan Grande.

Poslanec Milan Grande: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Dnes posuzujeme výsledky dosažené v jednotlivých oblastech za uplynulá tři léta 6. pětiletky. Současně se z pohledu 12. pléna ÚV KSČ zamýšlíme nad tím, jak nejlépe splnit další úkoly, jež nás čekají ve zbývajících dvou létech. Chci proto soustředit vaši pozornost na dosavadní vývoj a další záměry v rozvoji vzdělání a kultury obyvatelstva, jímž se náš kulturní a školský výbor ČNR od začátku volebního období soustavně zabývá.

Pokud jde o plnění úkolů 6. pětiletky v oblasti výchovy a vzdělání, je pro uplynulou etapu charakteristická postupná a celkově úspěšná realizace Projektu dalšího rozvoje československé vzdělávací soustavy. Obráží se v tom veliká péče strany a státu o přípravu pracujících a zejména nastupující mladé generace na stále náročnější úkoly v podmínkách vědeckotechnické revoluce, jak jsou vyjádřeny v programu XV. sjezdu KSČ.

K významným opatřením socialistického školství patří předškolní péče o děti, kterou oceňují hlavně zaměstnaní rodiče. V prvních třech letech 6. pětiletky, za vydatné pomoci vlády ČSR, díky mimořádnému úsilí národních výborů všech stupňů, za pomoci mnoha závodů a družstev a účinné podpory ministerstva školství ČSR a dalších ústředních orgánů se podařilo překročit úkol stanovený XV. sjezdem KSČ v rozvoji mateřských škol. Již koncem minulého roku je navštěvovalo na 375 000 dětí, tedy tolik, kolik je plánováno do roku 1980. Výsledky dosažené v rozvoji mateřských škol mají veliký význam rovněž z hlediska výchovy dětí a jejich přípravy pro vstup do základních škol. Jsou dokladem, že v uplynulých třech letech došlo k dosud největšímu rozmachu mateřského školství u nás vůbec.

Příznivý je i vývoj na základních devítiletých školách, kde se podle očekávání v uplynulých letech zvýšil počet žáků.

Úspěšně je plněn úkol poskytnout většině mládeže do konce 6. pětiletky úplné střední vzdělání. Podíl mládeže, která je přijímána ke studiu na gymnázia a střední odborné školy se každoročně zvyšuje a koncem pětiletky nepochybně dosáhne předpokládané úrovně kolem 200 000 studentů. Vedle toho se vytvářejí podmínky i pro rozšiřování studia na středních školách při zaměstnání. Je nasnadě, že to vše má velký vliv na růst vzdělanosti a kvality přípravy generace, která vstupuje, nebo již je v pracovním procesu na nejrůznějších úsecích socialistické výstavby.

Mimořádná pozornost je a nadále i bude věnována rozvoji učňovského školství. Podle Směrnice na 6. pětiletku se rozšiřuje příprava kvalifikovaných dělníků na odborně technických učebních zařízeních a současně se rozšiřují i učební obory s maturitou. Vláda ČSR přijala ke zlepšení stavu v počtu nově přijímaného dorostu potřebná opatření. Rozvoj učňovského školství názorně dokumentuje, jakou péči věnuje naše společnost růstu vzdělanosti mládeže, která se připravuje na dělnická povolání. Absolventi čtyřletých učebních oborů s maturitou mají a budou mít stále větší možnost studia na vysokých školách. Vzhledem k závažnosti celé kategorie této školské oblasti se bude těmito otázkami zabývat jarní plénum České národní rady.

I když vývoj školství v působnosti národních výborů může za první tři léta 6. pětiletky hodnotit pozitivně, ukazuje se nezbytné věnovat v dalších létech soustavnou péči udržení dynamického vývoje a zabezpečit, aby byly v plném rozsahu splněny úkoly uložené XV. sjezdem KSČ.

Potřeby socialistické společnosti zvýrazňují úlohu vysokých škol. V současné době každý třetí středoškolák pokračuje ve studiu na vysoké škole a je předpoklad, že rovněž plánovaný úkol od roku 1980 bude překročen. Trvalý proces zvyšování kvalifikace pracujících by však nebylo možno zabezpečovat pouze denní formou studia, a proto se stále rozšiřují počty studujících při zaměstnání. Souhrnně možno uvést, že plány a záměry v rozvoji vysokých škol jsou plněny dobře. Prozatím se ale nedaří v plném rozsahu zabezpečovat požadavky některých resortů na absolventy technických studijních oborů, jako je hornictví, hutnictví a strojírenství. V tomto směru bude nutno lépe usměrňovat a ovlivňovat zájem mladých lidí o studium technických oborů.

Celkově vývoj v oblasti školství za uplynulá tři léta 6. pětiletky přesvědčivě dokazuje, že péčí strany a státu se úroveň vzdělanosti obyvatelstva dále podstatně zvýšila. Dnes již naprostá většina mládeže před zahájením ekonomické činnosti prochází teoretickou nebo praktickou přípravou a soustavně se snižuje počet občanů, kteří dosáhli pouze základního vzdělání. Školy všech stupňů a směrů současně sehrávají důležitou, vpravdě nezastupitelnou úlohu při všestranné socialistické výchově mladé generace v duchu socialistického vlastenectví a internacionalismu.

Soudružky a soudruzi, stejné cíle sledoval a sleduje i vývoj v oblasti kultury. Hmatatelným dokladem péče, kterou stranické a státní orgány věnují kulturně výchovné činnosti, uchovávání a dalšímu rozmnožování kulturních hodnot, jsou stále rostoucí prostředky věnované ze státního rozpočtu na tuto oblast. Díky jim se rozšířila materiální základna kultury, došlo k dalšímu rozmachu všech jejích forem a pracujícím byly zpřístupněny další kulturní hodnoty. Můžeme s hrdostí říci, že kultura se u nás stala nedílnou součástí života lidu, že v naší zemi je konkrétně zabezpečena důsledná demokratizace kultury. I tato fakta naprosto přesvědčivě vyvracejí lži západní propagandy o potlačování lidských práv v naší zemi. Úkoly XV. sjezdu KSČ rozpracované v "Hlavních směrech rozvoje kultury v ČSR v letech 1976-1980" orientují celou tuto oblast k tomu, aby rostla kulturní úroveň pracujících a zvyšovala se úloha kultury a umění při formování osobnosti socialistického člověka a uspokojování jeho duchovních potřeb.

V uplynulém období byly soustředěny síly na kvalitativní rozvoj tvorby stále vyšší ideové a umělecké úrovně. Pozitivním výsledkem je značný vzestup tvorby se současnou, společensky závažnou tématikou, jež se například prezentovala u příležitosti 60. výročí VŘSR a 30. výročí Vítězného února. Výrazněji se projevuje vliv tvůrčích svazů, jež stály v čele manifestačního shromáždění umělecké fronty v Národním divadle v loňském roce a které vyústilo v její jednoznačnou podporu politice KSČ. O pozitivním vývoji svědčí repertoár našich divadel, posun ve filmové, rozhlasové a televizní tvorbě, nová literární a výtvarná díla, úspěchy našich koncertních těles a umělců v zahraničí, ale i bohatá činnost výstavních síní, galérií, knihoven, muzeí a dalších kulturních zařízení. Na příkladě výstavy "Doba Karla IV. v dějinách národů Československa" a výtvarného řešení pražského metra je možno nejlépe prokázat na jedné straně nesmírné možnosti našich tvůrců a na straně druhé obrovskou kulturní a uměleckou tvorbu mezi nejširšími masami pracujících.

Demokratizaci umění a širokou podporu aktivní umělecké činnosti potvrzuje ve městech i na venkově také stále širší sít zařízení klubového typu, kulturních a společenských středisek, v nichž se každodenně rozvíjí mnohotvárný, kulturně společenský život, kde vyrůstají nové talenty a v rostoucím množství kolektivů uměleckého směru uspokojují své zájmy a kulturní potřeby statisíce našich občanů, zejména mladých lidí.

Shrneme-li výsledky, jichž bylo v ČSR v dosavadním průběhu 6. pětiletky v celé oblasti kultury dosaženo, můžeme s hrdostí i s uspokojením konstatovat, že úkoly vytyčené XV. sjezdem KSČ jsou i v této důležité oblasti úspěšně realizovány.

Můžeme tedy jednoznačně konstatovat, že jde o hrdou bilanci výsledků práce tří roků 6. pětiletky jak ve školské, tak i v kulturní oblasti při formování a výchově nového, socialisticky myslícího a konajícího občana, oddaného politice KSČ, aktivního budovatele rozvinuté socialistické společnosti. /Potlesk./