Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Trejbalovi. Dávám slovo poslanci Pejchalovi.
Poslanec Filip Pejchal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v průběhu druhého pololetí letošního roku jsme ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti projednali návrh federálního zákona o lesích a návrh zákona ČNR o hospodaření v lesích a o státní správě lesního hospodářství.
Uvítali jsme nový federální zákon o lesích, který upravuje nově a s potřebnou intenzitou ochranu lesního půdního fondu, nově řeší užívací vztahy k lesům, upravuje základy hospodaření v lesích s ohledem na nové poznatky vědy a techniky a řeší právní vztahy k lesům nejen z hlediska jejich významu jako zdroje dřevní hmoty, nýbrž jako důležitého faktoru životního prostředí.
Na zákon o lesích navazuje předložený návrh zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
Tento zákon stanoví, že správu na úseku lesního hospodářství vykonávají okresní a krajské národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. Součástí výkonu státní správy v lesním hospodářství je také vykonávání dozoru. Orgány státní správy, které vydávají příslušné rozhodnutí jsou povinny na dodržování ji mi určených podmínek nejen dozírat, ale i ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Okresní a krajské národní výbory mají kromě toho obecnou povinnost dozírat na dodržování ustanovení federálního zákona o lesích, zákona ČNR a příslušných prováděcích předpisů vydaných na základě těchto zákonů. Za porušení stanovených povinností ukládají orgány státní správy lesního hospodářství pokuty.
Navrhovaným zákonem je mj. nově upravena a vymezena působnost národních výborů na tomto úseku jejich činnosti.
Krajským národním výborům, jejichž postavení jako odvolacích orgánů i působnost jako orgánů schvalujících lesní hospodářské plány se zachovává, svěřuje se rozhodování o vynětí pozemků z lesního půdního fondu na určitou, v zákoně taxativně stanovenou výměru lesních pozemků.
Těžiště činnosti na úseku výkonu státní správy lesního hospodářství zůstává však u okresních národních výborů. Okresní národní výbory kromě jiného rozhodují o prohlášení pozemku za lesní, o opatřeních potřebných k ochraně a racionálnímu využívání lesních pozemků a porostů, o vynětí pozemků z lesního půdního fondu. Dále o souhlasu s územními rozhodnutími, jimiž má být dotčen lesní půdní fond, o právu užívání lesních pozemků, o určení úkolů uživatelům lesa v odborné správě a uložení pokuty. Mimoto vydávají souhlas k návrhům projektových úkolů, jimiž má být dotčen lesní půdní fond, rozhodnutí o umístění stavby a využití území ve vzdálenosti 50 m od kraje lesních porostů, souhlas ke smlouvě o převodu práva užívání lesních pozemků. Stanoví také výjimky z ustanovení o lhůtách pro zalesnění holin, povolují výjimky ze zákazu některých činností v lese, ukládají opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese. Mohou také omezit, popř. na přechodnou dobu zakázat všeobecné užívání lesa, vyžaduje-li to bezpečnost občanů, zájmy ochrany lesa, popř. provoz lesního hospodářství nebo jiné důležité společenské zájmy. Okresní národní výbory ustanovují také lesní stráž.
Z uvedených příkladů vyplývá, jak značný rozsah působnosti je svěřen národním výborům a jaké úkoly a povinnosti mají na jeho základě zajišťovat. Proto jsme ve výboru věnovali pozornost i tomu, jak bude výkon státní správy prováděný národními výbory zajišťován. Již při projednávání návrhu federálního zákona o lesích jsme poukazovali na to, že jeho důsledná realizace přináší zvýšené nároky na výkon státní správy národními výbory. Toto stanovisko se ukázalo plně opodstatněným při projednávání návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
Nově kladené požadavky, především na zkvalitnění činnosti v této oblasti a prohloubení státního dozoru v podmínkách, kdy národní výbory jen s velkými obtížemi zabezpečují úkoly vyplývající pro ně z dosud platných předpisů podle našeho názoru vyžadují, aby ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR věnovalo výkonu státní správy prováděné národními výbory zvýšenou pozornost a působilo k tomu, aby jak metodicky, tak i organizačně byly národním výborům, zejména okresním, vytvářeny potřebné předpoklady pro plnění úkolů. Ve výboru jsme se shodli na tom, že také při projednávání a hodnocení činnosti národních výborů budeme věnovat výkonu státní správy a vytváření podmínek pro co nejúčinnější naplňování ustanovení vyplývajících z tohoto zákona zvýšenou pozornost.
S vládním návrhem zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství vyslovil výbor souhlas a doporučuje jej v předloženém znění schválit. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Pejchalovi. O slovo se přihlásil ministr kultury ČSR soudruh Milan Klusák.
Ministr kultury ČSR doc. JUDr. Milan Klusák, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, děkuji za udělené slovo, abych mohl odpovědět na dotaz poslance Trejbala, který se týkaly ústavně právním výboru ČNR diskutované otázky komplexní právní úpravy ochrany přírody.
Ministerstvo kultury ČSR se státní ochranou přírody v jejím komplexním pojetí zabývá jak v řešení konkrétních problémů, tak v koncepčním smyslu. Na základě široce založených přípravných prací, na nichž se podílely všechny zúčastněné resorty, dokončilo v letošním roce v duchu usnesení XV. sjezdu KSČ, které zdůrazňuje význam ochrany přírodních krás a životního prostředí, koncepční materiál Zásady dalšího rozvoje státní ochrany přírody v ČSR.
Tyto Zásady projednala v září tohoto roku Rada pro životní prostředí při vládě ČSR a doporučila upřesnit je ve vztahu k lesnímu a zemědělskému hospodářství a těžbě nerostných surovin a poté předložit jako koncepci dalšího rozvoje státní ochrany přírody v České socialistické republice vládě ČSR. Takto upravená koncepce bude předložena vládě v I. čtvrtletí příštího roku. Je zaměřena na aktivní péči o přírodní hodnoty jako celku, přičemž zvláštní pozornost je věnována péči o nejvýznamnější geografické celky z hlediska státní ochrany přírody, zejména národní parky, chráněné krajinné oblasti a státní přírodní rezervace. Přitom nejde jen o uchování existujících přírodních hodnot, ale především také o vytváření příznivých podmínek, aby byl umožněn jejich další vývoj v souladu s tvorbou životního prostředí. Neméně důležitým prvkem této koncepce je také zabezpečení kulturně výchovného působení těchto přírodních hodnot. Rovněž v otázce působnosti orgánů státní správy činných v oblasti státní ochrany přírody se navrhuje takové vymezení jejich kompetencí, aby byla posílena pravomoc národních výborů, zejména nižších stupňů. Z těchto zásad vycházejí rovněž krajské koncepce státní ochrany přírody, s jejichž přípravou již bylo započato v některých krajích. Schválení a realizace zmíněných zásad vytvoří potřebnou koncepční základnu i pro zásadní právní úpravy této dosti složité a mnoha úseků státní správy se dotýkající oblasti.
První otázkou, o které se chci v této souvislosti zmínit a která byla rovněž diskutována s projednávanou osnovou lesního zákona je, že ministerstvo kultury ČSR podle § 35 navrhovaného zákona o hospodaření v lesích a správě lesního hospodářství vydá novelu zákona o památkové péči a ochraně přírody, nebo nový zákon, který odstraní ty nedostatky v činnosti národních výborů, o kterých zde hovořil poslanec Trejbal. Mohu České národní radě sdělit, že po přijetí tohoto zákona, včetně § 35, vydá ministerstvo kultury ČSR urychleně ve spolupráci s dalšími resorty a zejména s ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR podle tohoto zmocnění obecně závazný právní předpis, který zajistí řešení zmíněných nedostatků. Tento předpis, respektive vyhláška ministerstva kultury ČSR, vydaná podle zmocnění § 35, nahradí dosavadní vyhlášku ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 89/1965 Sb., a upraví v rozsahu její působnosti zásady pro rozvoj a zakládání zeleně rostoucí mimo les, její užívání a udržování, její ochranu a povolování výjimek z této ochrany z mimořádně závažných důvodů.
V této souvislosti bych chtěl uvést, že nepovolené kácení a odstraňování zeleně jako součásti krajiny může být i v současné době postihováno pouze jako jeden z přestupků podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Je to § 11. Do připravovaného nového přestupkového zákona, jehož potřeba se stále více pociťuje, navrhlo ministerstvo kultury ČSR rozšířenou formulaci skutkové podstaty, týkající se státní ochrany přírody a konkrétně - ve vyšší míře - postihující neoprávněné ničení nebo poškozování chráněných území a chráněných přírodních předmětů, stromů rostoucích mimo les apod.
Pokud jde o řešení úhrad za společenskou ztrátu vzniklou kácením stromů a keřů rostoucích mimo les, byl problém podrobně konzultován s ministerstvem financí ČSR. V případě, že se ukáže nereálné, aby tato věc byla řešena zmíněnou připravovanou vyhláškou ministerstva kultury ČSR podle § 25 projednávaného zákona, bude s ministerstvem financí ČSR dohodnuto jiné řešení, a to v rámci působnosti ministerstva financí ČSR a v přímé návaznosti na zmíněnou vyhlášku ministerstva kultury ČSR.
Ministerstvo kultury ČSR se plně shoduje s názorem ústavně právního výboru ČNR, že oblast ochrany přírody si dnes vyžaduje celkově nové právní úpravy, jelikož dosud platný zákon č. 40 z roku 1956 je již ve více směrech nevyhovující. Proto se zabývalo širším posouzením a prokonzultováním otázky, zda lze především nové momenty, které se v ochraně přírody vytvořily v uplynulých letech, i tendence jejího dalšího vývoje vyjádřit novelizací dosavadního zákona o státní ochraně přírody nebo novou zákonnou úpravou. Bralo přitom v úvahu i tu skutečnost, že za 21 let platnosti zákona měly vliv na jeho obsah i později vydané právní předpisy, jako např. zákon o vodách, o ochraně zemědělského půdního fondu, stavební zákon, lesní zákon apod.
V téže době byly postupně vydány dva zákony o národních výborech, které změnily působnost jednotlivých stupňů národních výborů ve prospěch národních výborů nižších stupňů, byl přijat ústavní zákon o československé federaci.
Toto širší posouzení přivádí k závěru, že pro řešení celkové problematiky již zřejmě nestačí pouhá novelizace dosavadního zákona o státní ochraně přírody. Také konzultace provedené ministerstvem kultury ČSR v různých ústředních orgánech státní správy vyznívají v tom smyslu, aby byl vydán nový zákon o státní ochraně přírody, který by odpovídal nejen současným, ale i perspektivním podmínkám rozvoje této oblasti.
Nový zákon o státní ochraně přírody využije všech zkušeností získaných z aplikace dosavadního zákona a bude recipovat ta ustanovení, která se v praxi osvědčila. Musí však přihlédnout také k současným potřebám národních výborů všech stupňů, jakož i k činnosti některých resortů, a to jak federálních, tak i národních.
Jak jsem již uvedl, ministerstvo kultury ČSR předloží vládě České socialistické republiky v I. čtvrtletí příštího roku k projednání návrh Zásad dalšího rozvoje státní ochrany přírody v ČSR. Schválení této koncepce vytvoří věcnou základnu i pro zpracování návrhu zásad zákona o státní ochraně přírody. Tvorba těchto zásad, které se budou dotýkat resortních zájmů jiných ústředních orgánů a národních výborů, bude zabezpečena formou široké týmové spolupráce, aby do nich mohla být promítnuta závažná hlediska všech zúčastněných orgánů, a aby práce byly maximálně urychleny a byly efektivní.
V souladu se zásadou jednoty československého socialistického právního řádu bude obdobný zákon připravován i ve Slovenské socialistické republice. V tomto směru bude zajišťována spolupráce s příslušnými slovenskými orgány.
Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Váš zájem o problematiku dalšího rozvoje státní ochrany přírody a připomínky, které vycházejí z vašeho projednávání přijímáme jako povzbuzení a podporu pro naši další práci v této oblasti vůbec a konkrétně při přípravě osnovy nového zákona. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji ministru kultury ČSR soudruhu dr. Milanu Klusákovi za jeho projev.
Hlásí se ještě někdo o slovo? Nikdo. Rozprava je tedy skončena.
Prosím zpravodaje poslance Oldřicha Vašků o závěrečné slovo.
Společný zpravodaj poslanec Oldřich Vašků: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Rozprava k vládnímu návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství ukázala, že tento zákon odpovídá celospolečenským požadavkům, které vyplývají z nových způsobů hospodaření v lesích, že reaguje na potřebu zvýšit ochranu této významné části našeho národního bohatství a současně vytváří podmínky pro rozvíjení ostatních funkcí lesa.
Vzhledem k tomu, že rozprava byla v souladu se zprávou společného zpravodaje a že ministr lesního a vodního hospodářství ČSR soudruh ing. Ladislav Hruzík vyslovil jménem vlády souhlas s navrženými úpravami, vzdávám se slova.
Ještě jednou bych chtěl doporučit, abychom vládní návrh zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství schválili s úpravami, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu zpravodajovi Vašků. Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 179 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství najednou, ve znění předložené společné zprávy výborů.
Má někdo k tomuto způsobu hlasování námitky? /Nebyly./
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, ve znění společné zprávy výborů ČNR pro zemědělství a výživu, ústavně právního, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Děkuji vám.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Tím Česká národní rada jednomyslně schválila tento zákon.
Přerušuji schůzi na 20 minut.
/Schůze přerušena v 10.05 hodin a opět zahájena v 10.35 hodin. Řízení schůze po přestávce převzal předseda ČNR Evžen Erban./
Předseda ČNR Evžen Erban: Vážené soudružky a soudruzi. Přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu, kterým je
III
Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce
Zpravodajem je poslanec dr. Luděk Kapitola. Prosím ho, aby návrh uvedl.
Zpravodaj poslanec JUDr. Luděk Kapitola: Vážená Česká národní rado, vážení hosté! V období od poslední schůze České národní rady požádalo 13 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Ke všem žádostem došlo zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti ČSR. Z uvedeného počtu je 12 soudců znovu kandidováno k jinému soudu, z toho 7 soudců k Městskému soudu v Praze. Mimo justici odchází jeden soudce.
Ústavně právní výbor ČNR projednal uvedené žádosti soudců ve své schůzi dne 22. listopadu 1977 a jeho jménem doporučuji, aby Česká národní rada zprostila soudcovské funkce ty soudce z povolání, kteří o to požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 25.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji zpravodaji za odůvodnění návrhu.
Jsou nějaké připomínky nebo dotazy k návrhu ústavně právního výboru ČNR? Nejsou, můžeme tedy hlasovat.
Navrhuji, abychom hlasovali najednou o celém návrhu usnesení. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s písemným návrhem ústavně právního výboru ČNR, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se - jednomyslný souhlas./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. Tím Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v předloženém návrhu soudcovské funkce.
Dalším bodem pořadu je
IV
Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky
Návrh odůvodní místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR poslanec dr. Miloslav Vacík. Dávám mu slovo.
Místopředseda ÚV NF ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych vám, poslancům České národní rady, jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky předložil návrhy na doplňující volbu soudců z povolání pro Městský soud v Praze, pro krajské a okresní soudy v České socialistické republice.
Přípravě návrhu byla věnována potřebná pozornost. Všichni kandidáti splňují politické i odborné předpoklady pro soudcovskou funkci, stanovené zákonem o organizaci soudů a o volbách soudců z povolání. Dvacetpět kandidátů má za sebou přípravnou justiční praxi a zakončili ji složením odborné justiční zkoušky. Pro jiné soudy má být zvoleno 12 dosavadních soudců, jeden právník byl získán ve volném náboru. Převážná část, tj. 36 kandidátů je do 35 let. Jedná se tedy opět o mladé soudružky a soudruhy, kteří mají dobré předpoklady dalšího politického i odborného růstu.
Z materiálů, které předsednictvu ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky předložil ministr spravedlnosti ČSR, je zřejmé, že všichni kandidáti jsou zapojeni do veřejného života a do práce v organizacích Národní fronty. Nejvíce jich pracuje v Socialistickém svazu mládeže, mnozí v odborech, ve Svazu přátel SSSR, v komisích národních výborů apod.
Výběr byl veden náročnými třídními i politickými hledisky. Vždy bylo přihlíženo k současným stanoviskům politických orgánů a orgánů Národní fronty. Mezi kandidáty je 7 členů Komunistické strany Československa, jedna kandidátka je členkou Československé strany socialistické. Celkem 21 kandidátů pochází z dělnických rodin. To vše svědčí o zodpovědném přístupu k výběru kandidátů na soudce z povolání.
Kandidatura byla se všemi navrhovanými soudci projednána a všichni s ní vyslovili souhlas. Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky zastává názor, že navrhovaní kandidáti skýtají záruku, že budou ve své funkci uplatňovat právní normy a předpisy v souladu se zájmy našeho socialistického státu a s oprávněnými zájmy občanů. Svým objektivním rozhodováním přispějí k upevňování a dalšímu rozvoji socialistické zákonnosti a naší socialistické společnosti.
Chtěl bych jménem předsednictva vám, poslancům, doporučit, aby uvedení kandidáti byli do funkce soudce z povolání u soudů České socialistické republiky zvoleni.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Vacíkovi. Má někdo připomínky nebo dotazy k předloženému návrhu? Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Navrhuji, abychom hlasovali o celém předloženém návrhu usnesení najednou. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům ČSR, jak je obsažen v předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Tím Česká národní rada jednomyslně zvolila navržené soudce do jejich funkcí, a projednala tak čtvrtý bod pořadu.
Posledním bodem pořadu je
V
Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 28. října do 19. prosince 1977
Tato zpráva vám byla předána před zahájením dnešního jednání. Máte k ní nějaké připomínky nebo dotazy? Nemáte.
Navrhuji proto, aby Česká národní rada vzala předloženou zprávu se souhlasem na vědomí. Kdo s tímto návrhem souhlasí? /Hlasuje se./
Tím Česká národní rada projednala pořad své 6. schůze.
Soudružky a soudruzi, dříve než se rozejdeme, dovolte mi, abych vám popřál, abyste příjemně prožili svátky, které jsou před námi, abyste načerpali síly do naší společné práce, na níž se těším a do níž vám přeji mnoho dalších úspěchů.
Končím schůzi. /Potlesk./
/Schůze skončila v 10.45 hodin./