Úterý 20. prosince 1977

 

Pokračování 6. schůze ČNR

20. 12. 1977

/Přerušenou schůzi zahájil v 8.30 hodin místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

183 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z kanceláře ČNR její vedoucí JUDr. Alois Klumpar

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou 6. schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v projednávání jednotlivých bodů pořadu schůze.

Druhým bodem pořadu je

II

Společná zpráva výborů České národní rady pro zemědělství a výživu, ústavně právního, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství

Prosím ministra lesního a vodního hospodářství ČSR soudruha ing. Ladislava Hruzíka, aby z pověření vlády České socialistické republiky odůvodnil návrh zákona.

Ministr lesního a vodního hospodářství ČSR ing. Ladislav Hruzík: Vážená Česká národní rado, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Z pověření vlády České socialistické republiky mám zdůvodnit návrh paragrafovaného znění zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, který je předložen dnešnímu plénu České národní rady k projednání.

Tento návrh zákona České národní rady navazuje a doplňuje lesní zákon č. 61 přijatý Federálním shromážděním ČSSR, který určuje základní poslání lesa, řeší posílení socialistických užívacích vztahů k lesní půdě a stanoví úkoly pro soustředění správy lesů. Federální lesní zákon určuje i základní úkoly hospodaření v lesích tak, aby byly plněny všechny funkce lesa, to jsou povinnosti nepřetržité obnovy lesních porostů, úkoly rozšířené reprodukce a těžby dřeva i úkoly pro plnění ostatních celospolečenských funkcí lesů.

Jako základní zásadní opatření přijal tento zákon bezvýjimečnou nepřekročitelnost únosné těžby dřeva. Společnost se tím chrání proti možným důsledkům neúměrných těžeb v našich lesích. Toto opatření je zákonně stanoveno poprvé a předpokládá, že únosné těžby budou stanoveny objektivně, a to metodami, které vyloučí exaktními zjištěními přecenění, ale i podcenění produkčních možností našich lesů.

Tento základní rámec federálního zákona o lesích dnes předložený návrh zákona ČNR podrobněji rozvádí a určuje i základní principy, které budou konkretizovány v jednotlivých prováděcích předpisech.

Předložený návrh řeší dvě skupiny hlavních úkolů:

1. konkretizuje jednotlivé dílčí principy hospodaření a stanoví zásady pro prováděcí předpisy,

2. určuje rozsah práv a povinností orgánů státní správy na úseku lesního hospodářství.

Lesy České socialistické republiky se na celkovém lesním bohatství ČSSR podílejí plochou, která tvoří 58,3 %, celkovými úkoly a těžební výnosností však 68,5 % celostátního podílu. Lesy v ČSR jsou vcelku rovnoměrně rozloženy a prakticky nemáme bezlesních oblastí. Naše lesy mají pestrou dřevinnou skladbu: jehličnaté porosty tvoří 80 % celkové porostní plochy, 20 % jsou zastoupeny dřeviny listnaté. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk, a to 56 %, z listnatých stromů dub a buk 11 %. Celých 23 % našich lesů tvoří pahorkatiny, 70 % tvoří horské oblasti a 7 % jsou roviny. Vesměs všechny lesy na území ČSR byly založeny uměle.

V porovnání s ostatními státy Evropy, včetně Skandinávie, máme v lesích ČSR největší přírůstový potenciál, který činí na 1 ha porostní plochy 5,3 m3 a druhou největší zásobu dřevní hmoty na hektar, která činí 212 m3 na ha. Před námi je pouze Švýcarsko, které však těchto zásob nevyužívá, k jejich škodě, protože se neobnovují a dále nepřirůstají.

Tyto faktory dávají proto našemu lesnímu hospodářství předpoklady pro úspěšné plnění surovinových i ostatních potřeb společnosti. Neznamená to však, že bychom mohli a měli touto produkcí plýtvat.

Nový zákon proto svými ustanoveními o hospodaření vytváří předpoklady tyto produkční a celospolečenské možnosti soustavně dále rozšiřovat. Podle provedených kalkulací a na podkladě inventarizace je zpracován výhled těžební výnosovosti do roku 2000 a odhad do roku 2020, tj. do období, kdy jsme schopni s odpovídající mírou přesnosti a na základě dnešních znalostí stanovit pravděpodobný vývoj. Po roce 2020 předpokládáme, že produkce bude příznivě ovlivněna uplatněním nových biologických poznatků šlechtění a výživy rostlin. Je proto tento dlouhodobý exaktní podklad důležitý pro řešení rozvoje využití této jedné z mála domácích surovin.

Návrh nového zákona o hospodaření v lesích z těchto skutečností vychází. Stanoví základní hospodářské způsoby na základě nejnovějších domácích i zahraničních vědeckých a výzkumných poznatků. Prakticky tato ustanovení dělají tečku za dlouhodobou názorovou rozdílností, jakými hospodářskými způsoby dosáhnout rozšířené produkční možnosti, těžební vyrovnanosti a plynulosti za současného příznivého působení lesů na vodohospodářský, zdravotní a rekreační režim krajiny. Dosavadní, často nepodložená praxe, zanesená k nám hlavně za 2. světové války, znamená soustavné prořeďování lesních porostů, což na jedné straně umožňovalo těžit dříví aniž by vznikaly viditelné povinnosti zalesňovat, ale na druhé straně vznikaly nepříznivé stanovištní podmínky, které ztěžovaly obnovu lesních porostů. Tato praxe znamenala, že na území ČSSR bylo po roce 1945 přes 200 000 ha holin a na území ČSR téměř až do roku 1960 bylo ještě třikrát tolik zalesňovacích povinností, než je normální stav.

Nový zákon stanoví, že základním způsobem hospodaření při víceúčelovém poslání lesa je způsob pasečný, do 3 ha holých sečí a ve vyjmenovaných případech nejvýše do 5 ha. Tyto způsoby obnovy lesních porostů budou uplatněny asi na 80 % porostní půdy.

Tato ustanovení odpovídají vědecky zjištěným poznatkům, které prokázaly, že obnova lesních porostů pasečným způsobem přináší zvýšení přírůstu od 0,9 - 2,00 m3 na 1 ha a navíc tím umožňuje intenzifikaci a racionalizaci všech lesních prací, zejména však vytváří prostor pro plnění úkolů XV. sjezdu KSČ a v dalším období pro zvyšování biologické hodnoty lesních porostů cestou šlechtěného a nového sazebního materiálu.

Aby byly vyloučeny všechny vlivy, které by mohly subjektivně ovlivnit výnosovost lesů, jsou v souladu s § 2 a § 5 zpracována kritéria pro celou ČSSR a v ní stanovena těžební procenta zaručující jednotný postup v lesích všech kategorií.

Nový zákon stanoví zákaz prořeďovat lesní porosty tak, aby nevznikaly již zmíněné nedostatky, stanoví současně povinnost do dvou let provést zalesnění všech vytěžených ploch, přednostně zpracovat nahodilé a kalamitní těžby a zajistit včasný odvoz dříví z lesa. Stanoví úkoly meliorací lesních ploch a úkoly pro ochranu proti lesním škůdcům.

Jednotlivé lesní celky musí být spravovány kvalifikovanými lesními hospodáři, kteří také nesou před zákonem odpovědnost za vývoj odborného hospodaření ve svěřeném lesním majetku.

Všechny lesy, mimo vojenské, podléhají povinnosti odborné správy organizacemi státních lesů, které nesou odpovědnost za řádné hospodaření v nestátních lesích, ale i v těch lesích, které jsou národním majetkem a budou svěřeny jiným organizacím do správy. Zde bude výkon odborné správy částečně omezen.

Předložený návrh řeší obecné užívání lesů občany i organizacemi. Občané mohou bez omezení užívat lesní prostředí způsobem, který neohrožuje lesní porosty. Zákon přitom požaduje, aby se občané zdrželi některých škodlivých činností, z nichž mohou vzniknout požáry, znečišťování, hluk a tyto činnosti taxativně vyjmenovává.

Zákon neomezuje užívání lesů k rekreaci. Stanoví však opatření, aby zejména v chatových osadách nebyla prováděna činnost, která přeměňuje lesní prostředí na jiné, jako je např. výstavba různých zařízení, bazénů apod.

V této souvislosti bych chtěl uvést, že nový lesní kodex neřeší stávající chatovou výstavbu, ani nepočítá s radikálními řešeními u existujících chat, které jsou v souladu se stavebními a kolaudačními rozhodnutími. Bude řešit pouze regulaci nové chatové výstavby, pro kterou jsou stanoveny pouze výjimky, kdy je možno nové individuální chaty stavět na lesní půdě.

Zákon současně stanoví podmínky užívání lesů organizacemi při jejich činnosti, kde orgány státní správy stanoví příslušné podmínky.

V zájmu zlepšování zdravotního stavu lesních porostů, s nutností snižovat škody způsobené zvěří, ale i v souladu se zachováním ekologické rovnováhy v přírodě stanoví zákon i nová opatření pro myslivecké hospodaření a připouští udržovat jenom takové stavy zvěře, které jsou v rovnováze s úživností lesního prostředí.

Předložený zákon stanoví povinnosti uživatelů lesů při jejich ochraně, při mimořádných případech, jako jsou různé přírodní kalamity. Zákon stanoví i sankční opatření při porušování povinností vyplývajících z lesních zákonů a předpisů podle těchto zákonů vydaných.

K dodržování opatření vyplývajících z lesního zákona může být příslušným orgánem státní správy zřízena lesní stráž, jednak z pracovníků lesního hospodářství, ale i z členů dobrovolných společenských organizací, pracovníků ochrany přírody atd. Tato instituce nezvyšuje početní stavy pracovníků, činnost je dobrovolná a bezplatná. K výkonu této činnosti je lesní stráž ze zákona vybavena vymezenou pravomocí.

Druhou skupinu otázek, kterou předložený zákon řeší je úprava výkonu státní správy v lesním hospodářství. Nové moderní pojetí zákona předpokládá prohloubení autority orgánů státní správy lesního hospodářství. Zákon navrhuje účelnější rozdělení mezi jednotlivé stupně, tj. mezi okresní a krajské národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. Věci týkající se občanů a záležitosti, které není nutno řešit z hlediska oblastního nebo celostátního, zůstávají v pravomoci ONV. Prohlubuje se působnost KNV při schvalování lesních hospodářských plánů a ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR v otázkách celostátního řešení, zejména v takových případech, kde je třeba vyloučit místní vlivy, zejména při odnímání lesní půdy.

Zákon České národní rady spolu s federálním zákonem o lesích představují nový moderní kodex lesního práva, který umožní další rozvoj lesů a jejich další účinnou ochranu.

Znění tohoto zákona bylo zkoordinováno se zněním návrhu zákona Slovenské národní rady. Mezi jednotlivými návrhy nejsou žádné věcné rozdíly. Lze proto předpokládat, že na celém území ČSSR bude uplatněna jednotná věcná i právní praxe. Stejně jsou věcně jednotně projednány a k vydání připraveny prováděcí předpisy, takže celý systém nového lesního práva může vstoupit po dnešním projednání v platnost.

Žádám vás proto, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky o projednání a schválení zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu ministrovi za odůvodnění návrhu. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji poslanci Oldřichovi Vašků.

Společný zpravodaj poslanec Oldřich Vašků: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté!

Vláda České socialistické republiky předložila našemu zákonodárnému sboru návrh zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Tento vládní návrh zákona navazuje na zákon o lesích, který schválilo Federální shromáždění ČSSR na 5. společném zasedání obou sněmoven dne 26. října 1977.

V předloženém vládním návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství jsou vyjádřeny úpravy, které přísluší do zákonodárné oblasti národních rad. K těmto otázkám patří zejména oblast právní úpravy hospodaření v lesích, včetně ustanovení o odborné správě lesů, o jejich ochraně, o ochranné službě v lesích, o státní správě a o řízení ve věcech lesního hospodářství. Současně předložený vládní návrh obsahuje pravidla všeobecného a zvláštního užívání lesů organizacemi a občany.

Z těchto hledisek a v duchu těchto zásad přistupovaly výbory ČNR pro zemědělství a výživu, ústavně právní, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet již v únoru 1976 k projednávání zásad tohoto zákona, který je součástí celé zákonodárné úpravy vztahů k lesům a lesnímu hospodářství.

Dovolte, abych v této souvislosti konstatoval na základě jednání uvedených výborů při projednávání paragrafovaného znění předloženého zákona, že doporučení vyslovená výbory při projednávání zásad, byla zahrnuta do předloženého paragrafovaného znění zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

Příprava a jednání výboru současně ukázaly, že schválení předloženého návrhu vládního zákona je pracovníky lesního hospodářství očekáváno zejména proto, že starší právní úprava v této oblasti již nevytvářela podmínky pro správu, hospodaření a ochranu lesů, a to jak z hlediska současného vývoje hospodaření v lesích, tak i z hlediska potřeb plnění jejich dalších funkcí. Poznatky poslanců z volebních obvodů, které se také promítly do jednání výborů, ukázaly, že zákon je pokládán za potřebný také proto, že vytváří podmínky pro udržování a další rozvíjení lesů jako jedné z důležitých částí národního bohatství.

Vládní návrh zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství zdůvodnil jménem vlády ČSR ministr lesního a vodního hospodářství ČSR ing. Ladislav Hruzík. Podrobně se zabýval novou právní úpravou hospodaření v lesích, systémem vypracovávání, schvalování a kontrolou lesních hospodářských plánů, posílením socialistických užívacích vztahů k lesní půdě, systémem hospodaření v lesích atd.

Z celospolečenského hlediska je též třeba zdůraznit potřebu zvýšené ochrany lesů. Domnívám se, že předložený vládní návrh k tomu vytváří předpoklady ustanovením o lesní stráži a dále tím, že umožňuje péči o biologickou rovnováhu, zejména z hlediska regulace a odpovídajícího množství lesní zvěře. V zájmu našich občanů bychom měli tato ustanovení uvítat, neboť dobře spravované lesy a pořádek v nich bude zárukou, že naši občané při jejich návštěvě a pobytu se zde budou cítit dobře a najdou zde potřebné osvěžení.

Vládní návrh zákona také určitou formou a do určité míry novelizuje dosavadní zákon o státní ochraně přírody, což se jeví z hlediska legislativního méně obvykle. Domnívám se však, že bychom s tímto řešením měli vyslovit souhlas a vytvořit tak podmínky pro ochranu stromů rostoucích mimo les.

Z jednání výborů, které tento vládní návrh zákona projednávaly, vyplynula potřeba zdůraznit, že realizace hmotně právních ustanovení zákona je nemyslitelná bez zvýšení politické a odborné úrovně pracovníků státní správy lesního hospodářství a bez důslednosti a náročnosti při řešení problémů hospodaření a správy lesů. Vedle racionalizačních opatření při výkonu státní správy je třeba považovat za jeden z hlavních předpokladů konkretizování jejich úkolů na jednotlivých stupních řízení.

Domnívám se, že mezi významná ustanovení vládního návrhu zákona patří i ustanovení o pokutách, které může účinně přispět k zajištění plnění povinností, uložených zákonem. Sankce za porušování stanovených povinností jsou nově navrhovány zejména proto, aby se zvýšil význam rozhodovacích orgánů státní správy lesního hospodářství.

Tolik jsem pokládal za nutné, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, říci obecně k předloženému vládnímu návrhu zákona České národní rady. Nyní dovolte, abych zdůvodnil návrhy úprav tak, jak vyplynuly z jednání výborů ČNR, které tento vládní návrh zákona projednávaly, a které jsou uvedeny ve společné zprávě výborů, tisk č. 26.

Ustanovení § 1 se navrhuje doplnit tak, aby vyjadřovalo nezbytnost obhospodařovat lesy jako lesní fond, tj. nedílný celek, který tvoří lesní pozemky a lesní porosty na nich.

Dále se doporučuje doplnit § 2, který se týká poslání a obsahu lesních hospodářských plánů, o nový odstavec 4. Tento návrh vyplývá z koordinace vládního návrhu zákona České národní rady s obdobným vládním návrhem zákona Slovenské národní rady. K celé právní úpravě připomínám, že oba vládní návrhy, včetně doporučení výborů, byly koordinovány tak, aby ve všech zásadních otázkách, kde to vyžaduje jednota právního řádu, bylo dosaženo shody.

Na ustanovení citovaného § 2 navazují další ustanovení o tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů a o souhrnných lesních hospodářských plánech. V § 5 se vychází z toho, že bližší úpravu vypracování, sestavování, schvalování a kontroly lesních hospodářských plánů a souhrnných lesních hospodářských plánů a jejich změn, jakož i určování ukazatelů a údajů těchto plánů stanoví ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR obecně závazným právním předpisem. Zde se počítá s tím, jak se také dohodli ministři lesního a vodního hospodářství ČSR a SSR, že tento předpis bude v obou republikách jednotný, zejména, že bude jednotně v obou předpisech upravena metodika určování výše těžeb. V tomto smyslu také navrhuji doplnit důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona.

Další navrhovaná úprava se týká § 11, ve kterém se stanoví konkrétní povinnosti při dopravě dříví v lesích. Doporučujeme, aby neplatily jen v lesích, ale obecně čímž se účinnost těchto povinností značně zvýší.

V § 24 o lesní stráži se navrhují tři úpravy. První z nich je na doporučení federálního ministerstva národní obrany. Zájmy obrany státu vyžadují, aby značná část lesů na území ČSSR byla obhospodařována v působnosti tohoto ministerstva. Federální lesní zákon podstatně rozšířil pravomoc tohoto ministerstva ve vojenských lesích. Současně zabezpečil působnost organizací vojenských lesů jako státních organizací lesního hospodářství, na obdobné úrovni, jako je působnost organizací řízených ministerstvy lesního a vodního hospodářství ČSR a SSR. V tomto směru je též třeba upravit zákony obou národních rad, které na lesní zákon navazují. Proto se na návrh federálního ministerstva národní obrany doplňuje § 24 o zásadu, podle níž také státní organizace lesního hospodářství, řízené federálním ministerstvem národní obrany, jsou povinny zajistit řádný výkon ochranné služby v lesích.

Doporučení navrhované v odstavci 2, písm. c/ téhož paragrafu, jímž se upravují podmínky, podle kterých může lesní stráž předvádět občany orgánům SNB, vychází z poslání lesní stráže, které je specifické. Z téhož důvodu se navrhuje úprava v odstavci 6.

Další navrhované úpravy v paragrafech 3, 20, 22, 31 a 34 nejsou zásadního rázu a sleduje se jimi zpřesnění, příp. stylistická úprava těchto ustanovení.

Jako společný zpravodaj výborů ČNR pro zemědělství a výživu, ústavně právního, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet navrhuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství schválila s účinností od 1. ledna 1978 a s úpravami tak, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Vašků za zpravodajskou zprávu. Přistoupíme nyní k rozpravě o vládním návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Do rozpravy se přihlásili poslanci Václav Trejbal a Filip Pejchal. Prosím poslance Václava Trejbala, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Trejbal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor ČNR věnoval vládnímu návrhu zákona ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství mimořádnou pozornost. Jménem výboru vyslovuji s tímto návrhem souhlas i s úpravami, jak jsou obsaženy ve společné zprávě výborů, předložené plénu České národní rady.

Z ústavně právní stránky zákonné úpravy ve věcech lesního hospodářství jde o rozsáhlejší právní úpravu, kterou tvoří federální lesní zákon a na něj navazující zákony národních rad. Takovéto právní úpravy - a máme již s tím zkušenosti - nejsou jednoduché: od počátku jejich tvorby, včetně prováděcích předpisů, až do projednání zákonů v zákonodárných sborech je třeba soustavně zabezpečovat vzájemnou koordinaci, aby konečné znění plně vystihovalo cíle, stanovené na daném úseku při respektování principů československé federace. Ze získaných poznatků, a neplatí to jen pro dnes projednávaný zákon, vyplývá, že vzájemnou spolupráci federálních a republikových orgánů, republikových orgánů našich i slovenských musíme neustále prohlubovat.

K účasti poslanců bych chtěl jen stručně poznamenat, že nemíváme vždy dostatek času, abychom zákonné předlohy mohli podrobněji konzultovat ve volebních obvodech. Stává se totiž, že doba, která uplyne od předložení návrhu vládou do jeho projednání ve výborech a v plénu České národní rady bývá poměrně krátká.

V souvislosti s projednáváním tohoto zákona pokládám za nutné upozornit na jednu závažnou otázku. V § 35 návrhu se doplňuje zákon o státní ochraně přírody. Podle bodu 2 tohoto ustanovení stanoví ministerstvo kultury ČSR obecně závažným právním předpisem podrobnosti o ochraně stromů, rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty.

Jsme toho názoru, že toto ustanovení nepostačí. Zkušenosti ukazují, a na to upozorňují národní výbory, že s rozvojem a výstavbou obcí, i na žádosti podniků zdůvodňované ekonomickými zájmy, dochází u nás k nežádoucímu kácení stromů a keřů a tím k ničení nám všem tak potřebné zeleně.

Např. v Ostravě byl národní výbor požádán o povolení zavalit hlušinou třešňový sad, ačkoliv je tam jistě dost již devastované půdy, kam by mohla být tato hlušina navezena.

Proto některé národní výbory, aby zabránily tomuto nepříznivému stavu, vydaly obecně závazná nařízení, podle nichž organizace a občané platili za kácení stromů a keřů rostoucích mimo les národním výborem stanovené poplatky.

Smyslem těchto finančních náhrad bylo docílit ekonomického stimulu k ochraně stromů a keřů a národní výbory tak učinily v zájmu ochrany zeleně. Je však třeba, aby toto ukládání poplatků bylo opřeno o zákonnou normu v souladu se zásadou ústavního zákona o československé federaci, podle níž daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. V praxi to tak není. V daném případě by šlo o zákon národní rady. Mělo by tedy vyjít ustanovení o způsobu, jak bude určena a vymáhána finanční úhrada za společenskou ztrátu vzniklou kácením stromů a keřů rostoucích mimo les a zakotvena do zákona, nejlépe o ochraně přírody.

Na tuto nedostačující právní úpravu v této oblasti také upozorňuje generální prokurátor ČSR, který tak využívá svého práva signalizovat nedostatky v právním řádu. Rovněž ústavně právní výbor ČNR se tímto problémem zabýval. Dospěl k názoru, že ochrana zeleně je natolik závažná, že by měla být normativně upravena, a to zákonem. Jde o úkol velmi naléhavý a zákon musí vytvořit všechny potřebné právní záruky, aby zeleň byla nejen důsledně chráněna a zachovávána, ale také pečováno o její růst.

Zákon o státní ochraně přírody neřeší problematiku rozptýlené zeleně ani částečně. Kromě toho je dnes již zastaralý a vyhovoval podmínkám doby, kdy vznikl, to je v roce 1956. Ani jeho doplnění, jak se navrhuje v § 35, i když trochu pomůže, není úplné.

K zásadnímu řešení by podle názoru ústavně právního výboru ČNR mohla přispět úplná novelizace zákona o státní ochraně přírody, popřípadě zcela nový zákon, který by ochranu přírody řešil v komplexním pojetí. Ministerstvu kultury ČSR jsou tyto problémy známy. Obracím se proto na ministra kultury ČSR s otázkou, zda ministerstvo s takovouto právní úpravou počítá, v jakém rozsahu a ve které době. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP