Na zvýšení počtu umístěných dětí se velkou měrou podílelo také organizační opatření ministerstva školství ČSR, kterým se na přechodnou dobu do roku 1980 povoluje zapisovat do tříd mateřských škol podle místních podmínek až o 15 % více dětí než stanoví organizační řád. Tímto opatřením bylo docíleno relativní úspory 2070 pracovníků a asi 590 mil. Kčs na investičních nákladech.
I když přírůstek počtu dětí v mateřských školách v roce 1976 je nejvyšší, jaký kdy byl dosažen, přesto se počet neumístěných dětí zvýšil o 3551. Tento růst neumístěných dětí dokumentuje nutnost výrazného zvýšení pomoci ze strany závodů a družstevních organizací při výstavbě mateřských škol a zajišťování jejich provozu.
Základní školy i školy pro mládež, vyžadující zvláštní péče, měly celkem nepatrný nárůst žáků oproti roku 1975 a průměrný počet žáků na třídu vzrostl pouze o 0,3 %. Naproti tomu se počet tříd snížil o 620 proti roku 1975. Tohoto výsledku bylo dosaženo především snížením počtu malotřídních škol a kooperací mezi jednotlivými školami. Těmito opatřeními byla docílena úspora 558 tříd.
Tímto nastoupeným trendem bude potřeba postupovat i v příštích letech, protože postupně bude v jednotlivých ročnících základních škol zaváděna výuka podle nového pojetí, která je velmi náročná na čas i přípravu učitele a těžko by se dala provádět ve starých podmínkách. Uvedené skutečnosti svědčí o pozornosti, kterou věnují národní výbory hospodárnému využití stávajícího počtu učitelů.
V roce 1976 bylo rovněž dosaženo výrazného přírůstku počtu stravovaných žáků ve školních jídelnách a počet strávníků se zvýšil asi o 80 000; celkový počet činí asi 1 230 000. Zde je však třeba říci, že u mnohých jídelen byla značně překročena kapacita a bude proto nutno věnovat mimořádnou pozornost zavádění většího podílu mechanizace a využívání polotovarů při přípravě jídel.
V loňském roce byl plánovaný počet dorostu přijímaného do učebních míst splněn na 100,4 %, což je pozitivní jev ve srovnání s předchozími léty, kdy plán nebyl splněn. Učňovskému školství byla věnována mimořádná pozornost o čemž svědčí, že plánovaný počet tříd byl překročen o 432. U čtyřletých učebních oborů s maturitou bylo rovněž dosaženo dobrých výsledků a v roce 1976 se v této formě studia připravovalo pro náročná dělnická povolání a vybrané technickohospodářské funkce celkem 5686 žáků ve 193 třídách.
V souvislosti s realizací rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy byla zavedena nová forma studia - střední školy pro pracující při odborných učilištích.
Do gymnázií bylo v roce 1976 přijato jen 96,6 % z plánovaného počtu žáků. Z celkového počtu nově přijímaných žáků činí podíl přijímaných z 9. tříd 50,3 %, z 8. tříd pak 47,7 %; z praxe - starších pak 2 %.
Rovněž plánovaný počet žáků do středních odborných a odborných škol byl splněn jen na 97,7 %. Zde je třeba také se zmínit o studiu při zaměstnání. Klesá zájem o studium na gymnáziích, kde plán byl splněn Pouze na 81,6 %; naproti tomu plán studia při zaměstnání na SOŠ a OS byl překročen o 23,9 %, z čehož je patrno, že u pracujících je větší zájem o získání vyšší kvalifikace na středních odborných školách. Tato skutečnost by měla být zohledněna při upřesnění plánu počtu studujících na příští léta.
Je třeba si povšimnout také skutečnosti, že ve školství byl plánovaný počet pracovníků překročen celkem o 2131 osob. Překročení plánu pracovníků je zdůvodňováno národními výbory uváděním nových kapacit mateřských škol do provozu a s tím souvisejícím dalším růstem strávníků ve školách. Vzhledem k tomu, že vysoké překročení u některých krajů, zejména Jihomoravského, se objevuje již po několik let, je třeba zejména ze strany České plánovací komise zajistit, aby při stanovení očekávaného plnění na příslušný rok byly tyto disproporce odstraněny, neboť vysoké překročení mzdových prostředků podstatně ovlivňuje vyplácení proměnlivých složek platů a neumožňuje realizovat plánovaný růst průměrné mzdy.
A nyní stručně k plnění rozpočtu ministerstva kultury ČSR.
V souladu s dlouhodobými úkoly a cíli kulturní politiky se v roce 1976 dále zvyšovala úloha kultury a umění na utváření socialistického životního stylu a prostředí a formování osobnosti socialistického člověka. Na investičních výdajích bylo z rozpočtových prostředků vydáno 2,3 mld Kčs.
Zvláštní pozornost byla věnována rozvoji kulturně výchovné činnosti, péči o divadla a památky. Na kulturně výchovnou činnost bylo vynaloženo téměř 450 mil. Kčs, na údržbu a obnovu nemovitých kulturních památek bylo vynaloženo v oblasti kultury 428 mil. Kčs, přičemž tyto prostředky byly směrovány především na památky I. kategorie. Nadále bude třeba zvýšit důraz na efektivní využívání prostředků v této oblasti, důsledně zabezpečovat v prvé řadě včasnou obnovu společensky nejvýznamnějších památek a jejich urychlené společenské využití.
V roce 1976 došlo k výraznému růstu podílu barevného vysílání televize, a to o 54,3 % proti roku 1975. Na celkové vysílací době se barevné vysílání podílí již 45,3 %. Protože výroba barevného programu je proti černobílému dražší o více než 50 %, vyžádal si tento proces zvýšení nákladů asi o 17 mil. Kčs. Rozvoj a zkvalitnění vysílací sítě si vyžádaly v provozních nákladech televize 45 mil. Kčs. Požadavek usilovat o maximální hospodárnost a efektivnost vynakládaných prostředků platí v plné šíři i pro tuto oblast.
Československý rozhlas věnoval mimořádnou pozornost nástupu do 6. pětiletky, dále XXV. sjezdu KSSS a XV. sjezdu KSČ. Pořady, věnované těmto událostem obsahovaly všechny tematické okruhy, stanovené programovým plánem, takže programu vtiskly jednotnou linii. Rovněž předvolební kampaň se plně odrazila v programu Československého rozhlasu, který tak přispěl svým podílem ke zdárnému průběhu voleb. Určité slabiny se však vyskytovaly u rozhlasových reportáží, dále na úseku propagandy a v mládežnickém vysílání, kde bude nutné prohloubit působení rozhlasu zejména na dospívající mládež.
Další budování rozvinuté socialistické společnosti dává všem lidem naší země, ale především mladé generaci radostnou perspektivu. Budoucnost patří mladým, kteří zároveň jsou i budoucností naší společnosti. Veliká péče a pomoc věnovaná u nás mladým lidem je nesporná. Socialistická vzdělávací soustava umožní skoro všem dětem dosáhnout úplného středního, a značné části i vyššího vzdělání. Nejvýznamnější je však jistota, že budoucnost mladých lidí je zajištěna, že se o ni nikdo nemusí bát.
Naproti tomu v evropských státech s kapitalistickým zřízením z celkového počtu asi 7 miliónů nezaměstnaných činí podíl mládeže 40 % z tohoto počtu. Většina těchto mladých lidí nemá naději, že by v brzké době sehnala přiměřené zaměstnání, např. i v tak vyspělém kapitalistickém státě, jako je NSR, letos skoro plná polovina mladých lidí, kteří dokončí studia, případně se vyučí některému učebnímu oboru, nemá zajištěno pracovní místo a rozmnoží řady nezaměstnaných. A tu si jasně uvědomujeme, jakou ohromnou výhodu mají naši mladí, kteří žijí v socialistické společnosti.
Vedle potřeby zabezpečit mládeži příznivé životní podmínky je naším úkolem vychovat mládež tak, aby je uměla dobře využít a především získala schopnost pokračovat dále ve výstavbě komunistické společnosti. "Vybudovat socialismus a komunismus předpokládá jak rozvoj materiálně výrobní základny, vědy a techniky, zdokonalování socialistických vztahů, tak růst socialistické uvědomělosti, kultury a vzdělanosti lidu", říká se ve zprávě XV. sjezdu KSČ.
Je proto jednou z povinností celé společnosti dbát, aby mladý člověk měl aktivní činorodý vztah k životu. Aby z dětí vyrostli uvědomělí, odborně zdatní občané s vysokou socialistickou morálkou, charakteristickou pro příslušníky budoucí komunistické společnosti.
Proto jménem kulturního a školského výboru ČNR doporučuji státní závěrečný účet za rok 1976 ke schválení. Děkuji za pozornost. /Potlesk./