Společný zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych ve své zprávě ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za rok 1976 uvedl některé naše poznatky k plnění státního rozpočtu a k rozpočtovému hospodaření národních výborů v uplynulém roce v souvislosti s úkoly, které před nás postavil XV. sjezd KSČ a státní plán rozvoje národního hospodářství.
Minulý rok jsme vstoupili do období dalšího pětiletého plánu, v pořadí již šestého od počátku budování naší socialistické společnosti. Na základě dosažených výsledků můžeme dnes tento rok oprávněně označit za rok úspěšný, neboť se nám podařilo i v náročnějších vnějších a vnitřních podmínkách udržet dynamiku rozvoje naší ekonomiky a společnosti. Plnění hlavních hospodářských úkolů, jak dokumentoval ve svém výkladu ministr financí ČSR ing. Tlapák, umožnilo růst společenského produktu o více než 31 mld Kčs a vytvoření potřebných zdrojů pro krytí výrobních, společenských i osobních potřeb. Také vyrovnaný státní rozpočet, končící přebytkem přesahujícím 34 mil. Kčs, svědčí o pozitivním vývoji v uplynulém roce.
Dosažené výsledky, za kterými je třeba vidět poctivou a obětavou práci našich pracujících, by byly ještě výraznější, nebýt nepříznivých klimatických podmínek, které ovlivnily úrodu a tím i plnění plánu zemědělské a potravinářské výroby. Přes tyto problémy a pokračující odbytové potíže na kapitalistických trzích se nám podařilo zajistit další růst životní úrovně a upevnit životní a sociální jistoty obyvatelstva.
Při celkové stabilitě maloobchodních cen se peněžní příjmy obyvatelstva ČSR zvýšily proti roku 1975 o 4,5 %, bylo postaveno 86 000 bytů a na rozvoj školství, zdravotnictví a dalších oblastí společenské spotřeby bylo vydáno více než 67 mld Kčs.
Zvlášť významným opatřením bylo zvýšení dávek důchodového zabezpečení u téměř 2,2 milionů důchodců. Úprava důchodů ovlivnila objem sociálních příjmů tak, že jejich přírůstek představoval více než třetinu z celkového přírůstku peněžních příjmů obyvatelstva. Na vysoké dynamice peněžních příjmů sociální povahy se ve značné míře podílely i dávky vyplacené na podporu rodin s dětmi, mladých manželství a pro další účely v rámci propopulační politiky.
Již z těchto několika málo údajů vyplývá, že jsme se ani v loňském roce nezastavili na cestě úspěšného budování rozvinuté socialistické společnosti, a to navzdory pokračující hospodářské krizi v kapitalistickém světě, která stále citelněji dopadá na bedra především a převážně pracujících těchto zemí.
Zatímco u nás v loňském roce, stejně jako v předcházejících letech, byla plná zaměstnanost a pociťovali jsme spíše nedostatek pracovníků, dosáhla nezaměstnanost v zemích EHS letos v lednu, svého vrcholu. Nejvíce postižena je mládež, která představuje svými 7 milióny nezaměstnaných 40 % všech nezaměstnaných ve 24 předních kapitalistických státech, ačkoliv její podíl na celkovém počtu aktivního obyvatelstva je jen 22 %. K tomu je nutno přičíst rostoucí inflaci, která i přes trvalé úsilí kapitalistických ekonomů a vlád o zastavení, či zmírnění se vloni pohybovala v průměru okolo 8,7 % a v některých státech, např. ve Velké Británii a Itálii, dokonce mezi 17-22 %.
Není však posláním zpravodajské zprávy vypočítávat všechny negativní dopady hospodářské krize na život pracujících v kapitalistických zemích. Srovnání vývoje v loňském roce u nás a v kapitalistickém světě však jenom znovu jednoznačně prokazuje přednosti našeho socialistického zřízení, které pod vedením Komunistické strany Československa zajišťuje lidem nejen práci, ale uspokojení jejich rostoucích hmotných a kulturních potřeb a spokojený život ve stáří.
Přitom si však nezastíráme, že přes celkově úspěšné výsledky máme v ekonomice své problémy, které přinášejí rostoucí náročnost úkolů. Máme však současně dostatek sil, abychom je dokázali řešit a překonávat. Konkrétním dokladem toho je např. řešení dopadu dlouhotrvajícího sucha v loňském roce. Zemědělství byla ze státního rozpočtu poskytnuta mimořádná výpomoc 1,3 mld Kčs, národním výborům byl uhrazen výpadek zemědělské daně v úhrnu asi 0,5 mld Kčs, maloobchodní ceny potravin, až na brambory a částečně zeleninu, zůstaly však bez změny a plynulé zásobování obyvatelstva potravinami nebylo narušeno.
Zmínil jsem se již o tom, že naše výsledky v loňském roce negativně ovlivnilo počasí. Vedle objektivních faktorů nesmíme však zapomínat na značné národohospodářské rezervy, které stále máme v plnění plánovaných úkolů a jejichž využití záleží v prvé řadě na nás samotných.
Jak ukázalo 6. zasedání ÚV KSČ a včerejší naše zasedání, máme stále ještě řadu problémů např. v investiční oblasti, kde vysoká rozestavěnost, prodlužování lhůt výstavby a opožděné uvádění výrobních kapacit do provozu má za následek nejen značné umrtvování prostředků, ale také výpadky výroby a další národohospodářské ztráty. Vždyť jen skluz ve výstavbě takových kapacit jako jsou Polyamidové kordy III. a Sladovna Hodonice představují výpadek výroby jen v loňském roce přes 60 mil. Kčs.
Rovněž šturmování v posledním čtvrtletí, ve kterém byla loni realizována více než třetina celoročního objemu investiční výstavby, odčerpává nejen finanční prostředky, ale i kapacity na odstraňování různých nedostatků a vad způsobených právě zmíněným šturmováním. Dokladem toho je např. bytová výstavba v Praze, kde prověrka SBČS zjistila, že z 8779 loni dokončených bytů bylo v důsledku různých závad kolaudováno jen necelých 60 %. Pro tisíce občanů to znamenalo odložit plánované nastěhování do nového bytu, tedy politický dopad, nehledě na hmotnou ztrátu nájemného z těchto bytů.
Nebudu zde rozvádět další rezervy v investiční výstavbě a stavebnictví, kterými jsme se podrobně zabývali ve včerejší schůzi České národní rady. Snad jen poznámku, jak také naše včerejší jednání ukázalo, že to nejsou problémy neřešitelné, ale že jejich odstranění je závislé především na dalším zdokonalení plánování a řízení.
V souvislosti s investiční výstavbou se často zabýváme zajišťováním potřebných dodávek technologie. Méně však již věnujeme pozornost tomu, co se děje po uvedení investice do provozu. Přitom víme, že s rostoucími nároky na technologické vybavení nutně rostou i požadavky na údržbu strojů a zařízení a tím i na náhradní díly. Přestože platí, že bez náhradních dílů zůstává často i drahá investice bez užitku, trvají problémy s jejich zabezpečováním. V důsledku toho vznikají ztráty nejen ve výrobě, ale prodražují se opravy, zvyšují se náklady a rostou i další výdaje spojené s opatřováním náhradních dílů po celé republice. Řešení tohoto závažného problému nutno hledat v důsledné realizaci závěrů 3. zasedání ÚV KSČ o úkolech a rozvoji československého hutnictví a strojírenství po XV. sjezdu.
Významným činitelem v reprodukčním procesu je výrobní spotřeba. Při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1975 jsme se pozastavili nad tím, že předstih růstu výrobní spotřeby v roce 1975 před dynamikou tvorby společenského produktu představoval 0,8 bodů. Jinými slovy, že jsme ne vždy dobře a efektivně hospodařili se surovinami, materiálem, palivy a energií. V loňském roce se tato relace změnila k lepšímu, když předstih výrobní spotřeby proti společenskému produktu činil již jen 0,2 body. To naznačuje, že reprodukční proces se začíná realizovat na kvantitativně vyšší úrovni a že ve výrobním procesu dochází k lepšímu zhodnocování surovin, materiálů, paliv a energie. Přes toto pozitivní zjištění je materiálová náročnost naší výroby stále vysoká a její snížení zůstává prvořadým úkolem nejen pro letošní rok, ale i pro zbývající léta 6. pětiletky.
S tím souvisí i uplatňování výsledků vědy a techniky ve výrobě. Na rozvoj vědy a techniky bylo ze státního rozpočtu ČSR v roce 1976 vynaloženo zhruba 1,9 mld Kčs. Musíme si klást otázku, zda tyto nemalé prostředky přinášejí našemu hospodářství odpovídající efekt, když víme, že se v ostré konkurenci na zahraničních trzích můžeme lépe prosadit jedině za předpokladu kvalitativně vyšší úrovně našich výrobků a také náš vnitřní trh se neobejde bez rychlejší inovace spotřebního zboží. Stejně tak vědeckotechnický pokrok zatím nedostatečně působí na úsporu materiálů a pracovních sil.
Příznivější tendence se v roce 1976 projevily při využívání strojů a zařízení dovezených z kapitalistických států. Přesto však i zde nadále zůstává úkolem předávat tyto stroje a zařízení s maximálním urychlením do provozu a zabezpečovat tak rychlou návratnost prostředků na ně vynaložených.
Velké rezervy máme stále v zásobách. Proti minulým letům se v roce 1976 růst zásob sice zpomalil a jejich využití se zlepšilo, avšak co se dosud nepodařilo dosáhnout, je výraznější přesun těžiště zásob z výrobních do odbytových. Splnění tohoto záměru je žádoucí jak z pohledu národohospodáře, tak i z pohledu spotřebitele, který má pochopitelně zájem na tom, aby bylo na trhu více jízdních kol, praček, ložního prádla a dalšího požadovaného průmyslového zboží. To je ovšem podmíněno jak úrovní předzásobení výroby, tak i pružností dodávek, vztahy mezi výrobou a obchodem a dalšími činiteli, jak to bylo zdůrazněno na nedávném 7. zasedání ústředního výboru strany. Naše výroba a obchod stále ještě nedoceňují význam dostatečného výběru zboží jako stimulátoru pracujících k dosahování vyššího pracovního výkonu a tím i vyššího výdělku.
Vraťme se však ještě k otázce zásob hotových výrobků. Na jejich výši má vliv nejen odbyt, ale i další faktory. Rozbory ukazují, že jednou z příčin hromadění hotových výrobků je též zaostávání přepravních výkonů. Zatímco objem výkonů hospodářských organizací vzrostl v roce 1976 o 6,2 %, objem přepravních výkonů se zvýšil jen o 1,7 %. Ve stavebnictví nebyly např. v důsledku nezajištění přepravy vyexpedovány k 31. 12. 1976 hotové výrobky za více než 105 mil. Kčs.
Zvyšování efektivnosti a kvality práce prohlásil XV. sjezd naší strany za vůdčí směr rozvoje národního hospodářství v 6. pětiletce. Plné uplatnění této strategické linie strany vyžaduje soustavně zvyšovat i úroveň rozborové činnosti na podnicích, zapojovat do ní široký okruh pracujících, a na základě analýzy konkrétních příčin zjištěných nedostatků vyvozovat konkrétní závěry. Ze zprávy ke státnímu závěrečnému účtu se dovídáme, že i přes zlepšení, k němuž došlo v rozborech hospodaření roku 1976 na podkladě loňského usnesení vlády ČSR č. 276, byla ještě plná jedna třetina rozborů finančními správami vrácena organizacím jako nevyhovující. Z toho vyplývá, že nadále má plnou platnost úkol vytvořit z rozborů účinný nástroj řízení, zbavený formálnosti a pouhého popisování dosažených výsledků.
Soudružky a soudruzi poslanci, také v hospodaření národních výborů možno uplynulý rok hodnotit jako úspěšný. Příjmy národních výborů se zvýšily proti roku 1975 o více než 870 mil. Kčs a jejich rozpočtové hospodaření skončilo přebytkem přes 930 mil. Kčs.
Prostřednictvím rozpočtů a plnění volebních programu zasahují národní výbory prakticky do všech oblastí našeho života. Přesto, že se zvláště v posledních letech dosáhlo zásluhou národních výborů nemalých pozitivních výsledků, zejména při vytváření příjemného prostředí, v němž žijeme, nejednou bychom si přáli, aby řešení různých problémů, které nám komplikují život, postupovalo rychleji. To však nezávisí jen na objemu finančních a hmotných prostředků, které mají národní výbory k dispozici, ale i na tom, jak se s těmito prostředky hospodaří.
Můžeme si to ukázat třeba na příkladu údržby a oprav bytového fondu, na které se jen v loňském roce vynaložilo přes 2,6 mld Kčs. Nezřídka se totiž setkáváme s tím, že podniky bytového hospodářství příliš benevolentně vyměňují v bytech sporáky, koupelnové vany, mísící baterie a další součásti bytového zařízení na úkor vnějších oprav střech, okapů, oken, omítek a jiných prací prodlužujících životnost obytných budov, Ale i tam, kde se vnější opravy budov provádějí, není někdy zajišťována důsledná kontrola provedených prací, dochází k přefakturacím a kvalita oprav nemívá vždy potřebnou úroveň.
To je jedna záležitost. Druhá souvisí s výstavbou prováděnou v rámci akce "Z". Jsme hrdi na to, že národní výbory a naši občané nečekají až co jim spadne do klína, ale sami přikládají ruce k dílu a iniciativně se podílejí na tvorbě užitných hodnot jako je výstavba mateřských škol, obchodů, kulturních a sportovních zařízení a jiných objektů sloužících celé naší socialistické společnosti. Ani zde se však nesmí podceňovat hospodárnost jak ve spotřebě materiálu a ve stavebních nákladech, tak při zvažování budoucí využitelnosti pořizovacích investic.
Poslední věc, o které se chci zmínit, je komplexní bytová výstavba. Její zásluhou se změnila naše města a vesnice k nepoznání. Postupně mizí nevhodné objekty a bydlení se dostává na úroveň odpovídající socialistickému člověku. Naši občané tyto pronikavé změny vysoce oceňují a rychle si zvykají na nové, kvalitativně hodnotnější prostředí. Nemohou si však zvyknout na to, že za výstavbou bytů stále ještě zaostává výstavba občanské vybavenosti, jak se také právem stalo předmětem kritiky na 6. zasedání ÚV KSČ. Ke zlepšení by jistě přispělo nejen urychlení prací na celostátní typizaci a unifikaci objektů občanské vybavenosti s přihlédnutím k progresívní technologii stavební výroby, které by zároveň vyrovnalo dnes značně rozdílné náklady národních výborů na jejich pořízení, ale i iniciativnější a důslednější přístup stavebních organizací ke včasnému zahajování výstavby občanské vybavenosti, prostě plnit harmonogram. Současně je třeba doporučit národním výborům, aby pro budování občanské vybavenosti více využívaly možností rekonstrukce existujících objektů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, státní rozpočet v roce 1976 aktivně ovlivnil plnění základních úkolů hospodářské politiky stanovených XV. sjezdem KSČ. Soustředil se na efektivní využívání finančních prostředků při současném zabezpečení vyrovnaného rozpočtového hospodaření. Dosažené výsledky svědčí o pozitivních tendencích zaměřených na vyšší efektivnost a kvalitu, kterým je třeba dát plnou podporu a usilovat o jejich prohloubení nejen v letošním roce, ale také v dalších letech 6. pětiletky.
Vyrovnané rozpočtové hospodaření je ve stále náročnějších podmínkách tím nejlepším dokladem, že s prostředky vytvořenými ve výrobní sféře bylo hospodařeno odpovědně, efektivně a v souladu s plánem. Nemalou zásluhu na tom má ministerstvo financí ČSR a celá finanční soustava, kterou řídí. Náš dík proto patří také pracovníkům tohoto ministerstva a celé finanční soustavy za jejich odpovědnou a obětavou práci.
Dovolte mi proto, soudružky a soudruzi poslanci, závěrem doporučit z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů ČNR, aby Česká národní rada v souladu s čl. 107 ústavního zákona o čs. federaci a § 10 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1976 tak, jak je uveden v tisku č. 16 ve znění předloženém vládou ČSR a jak je doporučen ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů České národní rady z 15. června 1977, obsažené v tisku č. 17. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji zpravodaji poslanci Smolovi.
Zahajuji rozpravu ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za rok 1976. Do rozpravy se přihlásili poslanci Milan Dohnal, Jan Nezval, MUDr. Jaroslav Henzl, Bohuslav Toman, Libuše Horáková, ministr zemědělství a výživy ČSR doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., Oldřich Vašků, Cyril Kuklínek a Zdenka Sůvová.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslanci Milanu Dohnalovi, připraví se poslanec Jan Nezval.
Poslanec Milan Dohnal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Na pozitivních výsledcích hospodaření v roce 1976 se podílely i národní výbory, jejichž hospodaření skončilo přebytkem ve výši 930 mil. Kčs. Těchto výsledků dosáhly přesto, že nepříznivé klimatické podmínky měly za následek snížení příjmů ze zemědělské daně a také podniková sféra plně nesplnila plánované odvodové povinnosti.
Je to dáno i tím, že obdobně jako v předchozích letech nevyužily národní výbory pro svůj rozvoj plánovaný objem dotací a subvencí poskytovaný ze státního rozpočtu, zejména na investiční výstavbu.
Dosažené výsledky ukazují, že národní výbory postupně zlepšují hospodaření se svěřenými prostředky a usilují, aby tyto prostředky byly vynakládány účelně a hospodárně.
Přitom nejde o prostředky malé, vezmeme-li v úvahu, že rozpočty národních výborů představují 54 % rozpočtu celé České socialistické republiky.
Naše socialistická společnost prostřednictvím národních výborů a jejich finančního hospodaření vytváří pro život a práci našich občanů stále příznivější podmínky. Výsledky docilované při plnění volebních programů Národní fronty jsou dokladem, jakou nezastupitelnou organizátorskou a výchovnou úlohu plní národní výbory. Její význam a účinnost lze spatřovat na konkrétních výsledcích. Není však možno vyčíslit mimořádný politický přínos, spočívající v dobrovolné účasti našich občanů na zabezpečování rozvoje měst a obcí, na vytváření stále krásnějšího životního prostředí a na rozvíjení a prohlubování socialistických vztahů mezi lidmi.
V hospodaření národních výborů se však projevují i některé otázky, které celkové výsledky jejich rozpočtového hospodaření ovlivňují.
Roční rozpočtové příjmy národních výborů za všechny úseky jimi řízeného hospodářství v České socialistické republice se ve srovnání s rokem 1975 zvýšily o 1,4 %. Přitom však kraje Středočeský, Jihočeský, a Západočeský nedosáhly úrovně roku 1975. Plánované investiční výdaje nebyly čerpány převážnou většinou krajů. Například v Severočeském kraji byly investiční prostředky čerpány jen na 83,8 %.
Plán investičních prací a dodávek na komplexní bytové výstavbě byl splněn ve Středočeském, Západočeském, Východočeském a Severomoravském kraji. V Severočeském kraji jen na 90,2 %. V hlavním městě Praze poněkud lépe - na 93,3 %. Chtěl bych přitom poukázat, že práce na komplexní bytové výstavbě v Praze vzrostly proti roku 1975 o více než 16 %.
Nerovnoměrnosti v plnění stanovených úkolů nasvědčují tomu, že jak v tvorbě zdrojů rozpočtů národních výborů, tak i v jejich užití je stále ještě dostatek rezerv k docilování ještě výraznějších výsledků při zabezpečování úkolů rozvoje našeho národního hospodářství.
Dobrých výsledků bylo dosaženo také ve finančním hospodaření hospodářských organizací řízených národními výbory. V podstatě ve všech krajích došlo ke zvýšení výkonů průmyslových organizací, oproti roku 1975 vzrostl zisk, zvýšily se tržby od obyvatelstva u podniků místního hospodářství, mzdové a ostatní osobní náklady rostly pomaleji než výkony.
To svědčí o pozornosti, kterou národní výbory hospodářským výsledkům podniků, svěřených do jejich působnosti, věnují. Chtěl bych docílené výsledky těmito organizacemi ocenit i proto, že je nám dostatečně známa situace v jejich materiálně technickém zásobování, charakterizovaná nedostatečným krytím potřebných surovin a materiálů, zejména náhradních dílů pro automobilové opravárenství.
Při posuzování výsledků dosažených v hospodaření národních výborů v roce 1976, jakož i jimi řízených organizací, můžeme shodně s vládou ČSR s uspokojením konstatovat, že se jejich hospodaření vyvíjelo příznivě, že národní výbory prokazují schopnost dále rozvíjet své hospodářství a v rámci svěřené jim působnosti přispívat k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti.
Iniciativa a odhodlání, se kterým nově zvolené národní výbory přistoupily k plnění dalších úkolů vytyčených XV. sjezdem Komunistické strany Československa, nám může být zárukou, že se čestně a s úspěchem vyrovnají s volebními programy a úkoly, které si v nich vytyčily.
Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti s přihlédnutím k docíleným výsledkům doporučuje České národní radě státní závěrečný účet za rok 1976 ke schválení. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Dohnalovi. Hovoří poslanec Nezval. Poté bude následovat dvacetiminutová přestávka. Po přestávce se připraví poslanec dr. Jaroslav Henzl.
Poslanec Jan Nezval: Vážené soudružky a soudruzi, náročné úkoly vytyčené XV. sjezdem KSČ v oblasti školství pro období 6. pětiletého plánu mohou být v ekonomické sféře splněny jen za předpokladu soustřeďování všech sil, důsledné hospodárnosti na všech úsecích činnosti a účelného vynakládání finančních prostředků. Odrazovým můstkem pro plnění úkolů 6. pětiletého plánu byl rok 1976. V tomto roce, který byl také rokem, kdy začaly být uplatňovány zásady nové školské vzdělávací soustavy, byly na zajišťování úkolů výchovného a vzdělávacího procesu vynaloženy nemalé částky ve všech oblastech našeho školství.
Na náročné úkoly výuky a vzdělávání mladé generace, včetně zdokonalování výchovného a vzdělávacího procesu, bylo ze státního rozpočtu ČSR v roce 1976 vydáno na ústředně řízené školství 2,3 mld Kčs. Na vysokých školách studovalo 77 000 studentů, ve formách denního studia a při zaměstnání pak dalších 21 000 pracujících.
Z rozpočtu národních výborů bylo na odvětví školství vydáno 9,4 mld Kčs. Po vyloučení nerozpočtových výdajů vedlejší hospodářské činnosti, dále doplňkových zdrojů a mimořádných výdajů na učební pomůcky je nutné konstatovat, že národní výbory splnily usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 249, o aktivním finančním opatření, a vázaly v rozpočtech 1 % ročního rozpočtu.
Nárůst celkových výdajů na školství řízené národními výbory v ČSR se projevuje podle následujícího srovnání: vezmeme-li v roce 1971 index 100 %, pak v roce 1976 činí 126,9 %, u vysokých škol pak nárůst je ještě vyšší a činí 128 %.
Nárůst výdajů ve všech oblastech školství je výrazem péče socialistického státu o všestranný rozvoj výchovně vzdělávací soustavy. Rozeberme si nyní alespoň stručně jednotlivé druhy škol: národní výbory při zpracování volebních programů vyvinuly mimořádný zájem na zvyšování rozsahu výstavby mateřských škol, neboť většina pracujících matek nemá možnost zabezpečit péči o dítě jinak než jeho umístěním v předškolním zařízení. Statistické výsledky o plnění plánu za rok 1976 jsou důkazem, že rozvoj mateřských škol uvažovaný 6. pětiletkou, bude značně překročen. V roce 1976 bylo v mateřských školách asi 350 000 dětí a podíl dětí navštěvujících mateřské školy z celkového počtu dětí příslušného věku se zvýšil ze 69,2 % na 71,4 %.