Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ing. Rázlovi za jeho projev. Nyní prosím zpravodaje poslance ing. Jaroslava Horáka, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec ing. Jaroslav Horák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Zpráva, kterou přednesl místopředseda vlády a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl ukazuje, jakou pozornost a péči věnuje vláda ČSR zabezpečení rozvoje stavebnictví v České socialistické republice v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ a 6. zasedání jejího ústředního výboru z března letošního roku.

Naše stavebnictví je nerozlučně spjato s úspěšnou výstavbou socialismu v naší vlasti. O jeho dynamickém růstu svědčí to, že od roku 1948 do roku 1976 se v ČSR objem stavebních prací zvýšil více než 10x, produktivita práce vzrostla 4,2x při zvýšení počtu pracovníků 2,5x.

Stavebnictví se významně podílelo na výstavbě a rekonstrukci průmyslových, zemědělských a jiných objektů pro rozvoj hmotné výroby a hospodářský rozvoj státu, ale i na výstavbě objektů, jimiž se uskutečňoval program soustavného zvyšování péče o našeho pracujícího člověka. Stavbaři za tuto dobu vybudovali doslova nová města, postavili více než 1 mil. bytů, nové školy, sociální, zdravotnická, kulturní a sportovní zařízení, obchodní centra, významně se podíleli na socialistické přeměně naší vesnice. Přitom nemalou zásluhu o rozvoj bytové výstavby u nás mají bytová družstva, která za finanční účasti a aktivní pomoci svých členů pomáhají řešit bytový problém.

Rovněž 6. pětiletý plán staví před stavebnictví náročné úkoly, jejichž splnění, spolu se strojírenstvím, bude hrát rozhodující úlohu pro splnění hospodářského a sociálního programu, který vytyčil XV. sjezd KSČ na léta 1976-1980.

Jsou to úkoly, které vzhledem k jejich zaměření a rozsahu mohou být zabezpečeny jen podstatným zvýšením výkonnosti a efektivnosti vlastního provádění stavebních prací a plánovaným rozvojem materiální základny stavebnictví.

Výbor ČNR pro průmysl a stavebnictví, který soustavně sleduje ve své činnosti rozvoj stavebnictví a jeho problémy, vyjadřoval k nim nejednou svá stanoviska i na schůzích České národní rady, zejména při projednávání státního rozpočtu ČSR i pětiletého plánu. Od počátku letošního roku se v návaznosti na 6. zasedání ÚV KSČ ke stavebnictví zabývaly touto problematikou podle své působnosti i ostatní výbory České národní rady a stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro životní prostředí. Zhodnotily úlohu stavebnictví při výstavbě materiálně technické základny v ČSR i při realizaci cílů investiční politiky k zabezpečení materiálních podmínek pro zvyšování efektivnosti národního hospodářství.

Projednaly úkoly stavebnictví na důležitých stavbách průmyslového a sociálního programu ČSR a přijaly konkrétní doporučení podporující úsilí vlády a státních orgánů České socialistické republiky o další rozvoj a zefektivnění stavebnictví.

Z uvedeného průběžného sledování vývoje stavebnictví i z přípravy výborů jsme získali mnohé poznatky, které nás vedou k tomu, abychom je uplatnili ve prospěch věci na tomto jednání i v naší poslanecké činnosti ve volebních obvodech.

Naším společným úkolem je nyní působit k tomu, aby jednání a závěry České národní rady vyjádřily objektivní stanoviska nejvyššího zastupitelského orgánu ČSR k činnosti příslušných státních orgánů i hospodářských organizací, aby vyjádřily oprávněné připomínky i názory našich občanů na překonávání stávajících nedostatků a zdůraznily rovněž podporu opatřením, která budou odpovídat náročnosti úkolů ukládaných stavebnictví v rozvoji národního hospodářství.

Musíme proto neustále podněcovat ke zdokonalování řídící činnosti na všech stupních řízení a k dalšímu rozvíjení aktivity pracujících jak ve stavební výrobě, tak i v odvětvích a činnostech, které stavební výrobu podmiňují a zabezpečují.

Chceme všichni především dosáhnout splnění věcných úkolů na rozhodujících stavbách, odstranění zaostávání výstavby občanské a technické vybavenosti sídlišť, snižování rozestavěnosti, zkracování lhůt výstavby a zamezení růstu rozpočtových nákladů. Musíme dosáhnout lepších výsledků utužování kázně a pořádku s výrazným zvýšením odpovědnosti a plného využívání vnitřních rezerv stavební výroby pro zvýšení její efektivnosti.

V této souvislosti chci poukázat na tři důležité oblasti činnosti, od investiční přípravy do provádění stavebních prací, v nichž se zabezpečují určité úkoly a projevuje se odpovědnost příslušných orgánů a organizací. Uvádíme-li některé negativní jevy v souvislosti s prováděním stavebních prací, musíme hledat jejich pravé příčiny a obrátit pozornost správným směrem.

První takovou oblastí, která rozhodujícím způsobem předurčuje průběh a splnění úkolů výstavby, jak ve věcných objemech, termínech i ekonomických výsledcích, je souhrn činností zahrnujících přípravu investiční výstavby.

Proto musíme věnovat zvláštní pozornost činnosti těchto orgánů, které jsou za tuto přípravu odpovědny, ať již jde o orgány národní nebo federální. Nutno zde začít již od zvyšování úrovně zpracovávaných koncepcí rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a územních oblastí a včasného rozhodování o realizaci investičních záměrů. Jsme si vědomi toho, že jde o jeden z nejnáročnějších úkolů centrálního řízení. Uznáváme také objektivní problémy, které v tomto směru vznikají, ale stejně tak jako v jiných oblastech činnosti, nutno i zde účinněji odstraňovat subjektivní nedostatky, které jsou vážnou příčinou zpožďování jak stavební výroby, tak celého investičního procesu a snižování ekonomického efektu v národním hospodářství.

Další, pro stavební výrobu významnou předvýrobní činností, která se rovněž dosud nevypořádala s požadavky doby a dynamického rozvoje stavebnictví, je územní a projektová připravenost. Je dalším důležitým faktorem ve sféře odpovědnosti orgánů mimo stavebnictví pro včasné zahájení a řádný průběh stavebních prací.

Druhá oblast činností, jejichž úroveň již bezprostředně ovlivňuje průběh a zajišťování úkolů stavební výroby, je prakticky vyjádřena v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Má-li se napomáhat zlepšení činnosti stavebnictví, musíme klást důraz na plnění všech úkolů, za které odpovídají vůči stavebnictví další dodavatelské resorty a jejich organizace. Proto zde musíme znovu připomenout, že stavebnictví musí být pro splnění plánovaných úkolů zabezpečeno jak stroji, zařízením, dopravními prostředky a potřebnými náhradními díly, tak také výrobky pro stavění. Nutno vytvořit podmínky pro odstraňování trvalých nedostatků hutních, strojírenských a dalších průmyslových výrobků.

Nedostatky v zásobování těmito základními potřebami brzdí nejen tempo stavebních prací, ale narušují organizaci práce na stavbách a snižují její efektivnost.

Neméně důležitá je i spolupráce investora, projektanta a všech dodavatelů pro zabezpečení plynulého průběhu staveb a jejich dokončení v termínech a ukazatelích státního plánu. Na důležitých stavbách se poslanci ČNR setkali převážně s dobrými výsledky působení nadřízených orgánů a s jejich vzájemným pochopením pro překonávání potíží, které vznikají na těchto stavbách.

Přesto se domníváme, že v organizací výstavby, zpracovávání režimů staveb a ve využití síťových grafů je ještě dost rezerv, kterých by mělo být co nejrychleji využito.

Další z uvedených třech oblastí činnosti, na které jsem na počátku upozornil, je vlastní stavební výroba, tedy činnost ve výlučné působnosti a odpovědnosti stavebních organizací a jim nadřízených orgánů. Zde také vidíme těžiště problematiky, na kterou nyní soustřeďujeme hlavní pozornost.

Z opatření, která vypracovaly jednotlivé státní orgány, zejména ministerstvo stavebnictví ČSR na základě usnesení 6. zasedání ÚV KSČ k úkolům a rozvoji československého stavebnictví po XV. sjezdu KSČ, je zřejmé, že tyto orgány důkladně posoudily současný stav a vytyčily si správnou cestu pro další rozvoj stavebnictví a jeho zefektivnění. Tuto cestu nacházejí hlavně ve využití vnitřních rezerv, které jsou ve stavební výrobě.

Tyto rezervy existují hlavně ve zdokonalování řízení, ve zprůmyslnění stavební výroby, v uplatnění účinných metod a organizaci práce pro snižování pracnosti, v uplatňování vnitřní specializace stavebních organizací, ve zvýšení účinnosti výzkumné a vývojové základny, ve využití vložených prostředků a pracovní doby, ve zvýšení kvality stavebních prací a celkové efektivnosti.

Posuzujeme-li kteroukoliv společenskou práci, je její úspěch přímo závislý na působení lidského činitele. Je tomu tak, a možná ještě daleko výrazněji, při plnění úkolů, které předcházejí stavební výrobě a při její realizaci. Přesvědčujeme se o tom na různé úrovni schopností při přípravě rozvojových koncepcí a projektů s uplatňováním společenských potřeb, ve zvládnutí požadavků na plánování, ve tvůrčích schopnostech vědeckovýzkumných pracovníků, kteří mají napomáhat snižování pracnosti, na zvýšení kvality práce i zefektivnění stavební výroby, ale i ve znalosti a uplatňování řízení a organizace práce.

Nejde však jen o účinnost lidské práce s tak náročnými požadavky. Musíme dosáhnout zvýšení aktivity a zájmu každého pracovníka, počínaje lepším využitím jeho pracovní doby a odváděním kvalitní práce s přechodem k širokému rozvoji pracovní a tvořivé iniciativy pracujících. To na druhé straně vyžaduje správné uplatňování principů osobní a kolektivní hmotné zainteresovanosti pracujících na výsledcích práce a zabezpečení realizace komplexních programů péče o pracující.

Vztah k lidem, soustavnou péči o jejich uplatnění a uvědomělé zapojení do procesu dalšího rozvoje socialistické společnosti považujeme za významný úkol jak státních orgánů, tak i hospodářských a společenských organizací. Dejme všechny síly za vyšší efektivnost a kvalitu veškeré naší práce.

I my, poslanci České národní rady, budeme věnovat při své politické práci ve svých volebních obvodech i v orgánech ČNR stálou pozornost těmto otázkám, a podporovat v duchu závěrů 6. zasedání ÚV KSČ úsilí vlády a státních orgánů ČSR za další rozvoj a zefektivnění stavebnictví pro vytváření spokojenosti našich občanů, za zlepšování životního a pracovního prostředí, za soustavné zkrášlování naší socialistické vlasti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Horákovi za jeho zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, v závěru našeho dnešního jednání přijme Česká národní rada k projednávané zprávě vlády usnesení. Doporučuji, aby Česká národní rada zvolila pětičlennou návrhovou komisi, která připraví a předloží plénu návrh usnesení.

Navrhuji, aby komise pracovala v tomto složení: předseda komise poslanec ing. Jaroslav Horák, členové komise poslanci Věra Winterová, ing. Josef Meier, ing. Jiří Krátký a Jan Kaňka.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí se zvolením komise v uvedeném složení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je zvolena návrhová komise.

Přerušuji nyní schůzi na dvacet minut.

/Schůze přerušena v 15.05 hodin a opět zahájena v 15.25 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Přistoupíme k rozpravě o zprávě vlády České socialistické republiky o hlavních úkolech stavebnictví v České socialistické republice při zabezpečování 6. pětiletého plánu.

Do rozpravy jsou přihlášeni poslanci Jan Kaňka, ing. František Sýkora, Zdeňka Skřivánková, Jaroslav Niče, Adolf Starý, Věra Winterová, ing. Jan Uřičář, dr. Miroslav Hlaváček, dr. Vladimír Zvěřina a Naděžda Křenová. Na závěr diskuse je přihlášen posl. dr. Antonín Kubíček k přednesení otázky.

Na otázky poslanců odpoví po skončení rozpravy příslušní ministři. Prosím prvního přihlášeného řečníka poslance Jana Kaňku, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Kaňka: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi, abych vás seznámil s vlastními poznatky z poslaneckého průzkumu pracovní skupiny našeho výboru i z jednání výboru k plnění stavebních prací na důležitých průmyslových stavbách.

Naše pracovní skupina navštívila stavby důležité pro naši energetiku, pro rozvojové programy hutnictví a strojírenství, i pro stavby určené pro výrobu stavebních hmot, ve všech účelových zařízeních podniků ministerstva stavebnictví ČSR.

Problematice poznání našeho stavebnictví bylo věnováno maximum času, pro její posouzení jsme vybrali i vhodné reprezentanty, přímo v provozu jsme si ověřovali rozvoj stavební výroby i stávající problémy, i přijatá opatření pro jejich splnění. Byly získány tyto poznatky a informace: v úvodu svého vystoupení se nejdříve zmíním o připravenosti staveb, která je jednou z nejdůležitějších podmínek řádného zabezpečení stavebních prací. Jednání i průzkum potvrdily, že prvotní příčiny hlavních nedostatků spočívají v tom, že se zahajují stavby často nepřipravené, pozdě se stanoví, nebo i v průběhu výstavby se mění dodavatelé, dochází ke změnám v projektech apod., což s sebou přináší i zvýšení rozpočtových nákladů. To vede k improvizaci a plýtvání s iniciativou lidí. Nedostatek času pro stavební připravenost, hlavně pro řádnou přípravu projektů i úpravy technologie v průběhu stavby přináší celou řadu problémů, které se řeší "za pochodu" a vyžadují mimořádné úsilí účastníků výstavby i vzájemné pochopení a porozumění.

Další důležitou otázkou, která má značný ekonomický dopad, je využití staveništního zařízení. V závěrech XV. sjezdu KSČ se zdůrazňuje využití trvalých objektů pro zařízení staveniště. V praktickém provádění však dochází k vážným problémům. Objekty trvalého charakteru, které mohou sloužit tomuto účelu, nejsou často zařazeny do investičního plánu z finančního hlediska a v nákladech na staveništní zařízení, tzn., že z vedlejších nákladů stavby se nemohou trvalé objekty pořizovat, a tak se zabezpečují pro ubytování, stravování a jiné potřeby pracujících objekty dočasné, které často nenacházejí po skončení výstavby své využití a dochází tak ke značným národohospodářským ztrátám. Proto by se měly některé objekty pořizovat s určitým časovým předstihem tak, aby mohly plnit nejen svou funkci jako zařízení staveniště v průběhu výstavby, ale aby měly také předem stanovené a trvalé uplatnění po skončení výstavby. Řešení těchto závažných otázek by si zasluhovalo zvýšení součinnosti s národními výbory již v etapě přípravy staveb i případné spolupráce s investorem-provozovatelem pro zajištění budovaného provozu po skončení výstavby.

Protože jde o závažnou věc, prosím ministra výstavby a techniky ČSR ing. Františka Šrámka, zda by mohl podat informaci o tom, jaká opatření se pro efektivní využití zařízení staveniště připravují?

Hovoříme-li o některých negativních stránkách procesu ve stavebnictví, naše šetření potvrdila, v souladu se závěry ÚV KSČ ke stavebnictví, že nejsou jen na straně stavbařů nebo resortů řízených vládou ČSR. Problémy a potíže se vyskytují často v součinnosti a spolupráci s ostatními účastníky staveb, to je s dodavateli a subdodavateli, zejména v dodávkách pro stavebnictví z resortů - ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a ministerstva spojů.

Na stavbách existují stále problémy v zajištění ocelových konstrukcí a kabelů, chybí rozvaděče i součásti pro slaboproudou a silnoproudou techniku, vzduchotechniku, apod.

Z celkového hlediska se nelze spokojit ani s využitím mechanizace ve stavebnictví. Jsou sice výjimky, kde jsou stroje maximálně využity, jako např. při zemních pracích, betonáži, ale jinak činnost strojních prostředků klesá. Přetrvává stále velká poruchovost strojů a problémem nadále zůstává nedostatek náhradních dílů. Jako příklad lze uvést torzní tyče k dopravním prostředkům, někdy chybí i maličkosti.

Stálým problémem na staveništích, a průzkum to plně potvrdil, je otázka osobní a kolektivní zainteresovanosti na výsledcích práce.

Jak jsme se přesvědčili na základě dosažené úrovně průměrných mezd pracovníků ve stavebnictví, nejsou mzdy v podstatě problémem, přesto však mohou být jejich pohyblivé části při správném uplatňování mzdové politiky účinněji využívány pro zajištění pracovních úkolů. V návaznosti na oblast uplatňování mzdové politiky se stává důležitým nástrojem dalšího rozvoje osobní a kolektivní hmotná zainteresovanost na výsledcích práce, což bylo již zdůrazněno na XV. sjezdu KSČ.

Zjistili jsme na některých stavbách, že cílové prémie, které mají být nejúčinnějším nástrojem produktivity práce, tuto funkci neplní. Projevují se nedostatky v praktickém uplatňování příslušných předpisů, dochází ke zdlouhavému projednávání a schvalování návrhů na cílové prémie a k uvolňování finančních prostředků. Nezřídka se stává, že cílové prémie nejsou včas stanoveny a konkretizovány, ale hlavně, že jsou vypláceny se zpožděním několika měsíců. To vyvolává oprávněnou nespokojenost pracujících a snižuje zainteresovanost zúčastněných.

Prosím proto ministra stavebnictví ČSR Karla Poláka, aby nám sdělil, jaké jsou jeho zkušenosti a poznatky se stávajícím systémem cílových odměn a jaká opatření pro zlepšení dosavadního stavu resort navrhuje.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Dále mi dovolte, abych vystoupil na podporu Českého odborového svazu zaměstnanců ve stavebnictví a průmyslu stavebních hmot k zabezpečení 6. zasedání ÚV KSČ, tzn. k efektivnímu využití letních měsíců k aktivní pomoci vysokoškoláků na stavbách a k vytvoření odpovídajících podmínek ze strany stavebních podniků. Je účelné, aby stavební podniky maximálně působily k tomu, aby i sami pracující ve stavebnictví využívali letních měsíců k intenzívnějšímu plnění pracovních úkolů.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že naše pracovní skupina se setkala při jednáních a průzkumech s projevem vysoké odpovědnosti pracovníků ve stavebnictví a snahou o splnění všech uložených úkolů. Je proto žádoucí jim také poskytnout potřebnou a odpovídající pomoc. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Kaňkovi. Slovo má poslanec František Sýkora, připraví se poslankyně Zdeňka Skřivánková.

Poslanec ing. František Sýkora: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Jedním z předpokladů úspěšného zabezpečení úkolů v 6. pětiletce je včasná a kvalitní příprava investičních programů a jednotlivých staveb. Proto také byl na ni položen důraz ve zprávě o úkolech a rozvoji československého stavebnictví, přednesené soudruhem Kempným na 6. zasedání ÚV KSČ v březnu 1977. Když jsme se otázkou přípravy staveb zabývali ve výboru ČNR pro plán a rozpočet, vycházeli jsme z toho, že do plánu by se měly dostat jen takové stavby, které jsou projekčně a dodavatelsky zajištěny. Při průzkumu jsme si však mohli ověřit, že ne vždy tak tomu bývá.

Často se hovoří o tom, že výstavba vázne pro nedostatečnou územní a projektovou připravenost. Co se však všechno za tímto označením skrývá? Někdy jsou to neúplné podklady pro realizaci staveb, včetně geologického průzkumu, jindy je to neznalost palivové základny, nebo zpožďující se výstavba tepláren, kanalizačních čistíren, sběračů a dalších inženýrských staveb, podmiňujících komplexní bytovou výstavbu. To je také jeden z problémů bytové výstavby v mém volebním obvodu v Teplicích, kde výstavba teplárny je dnes již o sedm let zpožděná, a náhradní nouzové vytápění několika nově postavených výškových domů dvěma vyřazenými lokomotivami, je předmětem kritiky občanů na veřejných schůzích.

Nejčastější příčinou zaostávání přípravy staveb je však nezajištění dodavatelských kapacit, opožděné určení generálních dodavatelů stavebních prací, případně jejich změn, ke kterým dochází i těsně před zahájením stavby. To ovšem platí i pro dodávky technologie a jednotlivých výrobků. Mohli jsme se přesvědčit o tom, že nejlépe se daří řešit tento problém u staveb, které jsou vyhlášeny jako závazné, nebo mají jinou významnou prioritu. Vedle nich je však řada dalších staveb, které jsou rovněž zapsány v plánu, ale jejich výstavba zůstává nezajištěna.

Vnucuje se proto otázka, co brání tomu, aby na základě probilancovaných a vzájemně provázaných zdrojů a potřeb byly do plánu zařazovány jen takové úkoly, které by se neměnily a platily by pro všechny investiční dodavatele bez rozdílu.

Dovolte mi důležitost bilanční vyrovnanosti a využití nástrojů plánu dokumentovat několika údaji ze Severočeského kraje. Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj do roku 1980, schválená XV. sjezdem KSČ, stanoví pro investiční výstavbu v Severočeském kraji náročné úkoly. Oproti 5. pětiletce se rozsah zahajovaných staveb nad 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů zvyšuje o více než polovinu, také celkový objem investičních prací a dodávek vzroste zhruba o 45 % u stavebních prací téměř o tři čtvrtiny. To s sebou pochopitelně nese zvýšené nároky jak na stavební, tak na projektové kapacity.

Prověrka provedená Českou plánovací komisí a Severočeským KNV však ukázala, že řada akcí není z hlediska časových možností ve srovnání s dokumentem o rozvoji Severočeského kraje dosud zcela zajištěna. Chtěl bych k tomu dodat, že v současné době se na realizaci investiční výstavby, vedle výrobců technologických zařízení, v celé České socialistické republice podílí přes 40 000 projektantů a konstruktérů, více než 200 000 stavebních dělníků, a další desítky tisíc technickohospodářských pracovníků investorských, stavebních a projektových organizací.

To je obrovská síla a jsem přesvědčen, že bude-li včas usměrňována na klíčové úkoly rozvoje národního hospodářství, podaří se úspěšně zajistit i plánovanou výstavbu v Severočeském kraji.

Zatím byla pro tento kraj ve spolupráci s ministerstvem stavebnictví ČSR vyřešena otázka generálních dodavatelů stavebních prací. Zbývá ještě zajistit kapacity pro vypracování projektové dokumentace v hodnotě 29 mil. Kčs. Ani to se bez výpomoci ostatních krajů a ústředních orgánů, zejména ministerstva výstavby a techniky ČSR, neobejde.

Vážené soudružky a soudruzi, hovořím-li o některých problémech přípravy staveb, musím se dotknout i těch jejich příčin, jejichž kořeny sahají někdy již do vlastního zpracování investičních záměrů, a především projektových úkolů. Při průzkumech jsme totiž zjistili, že tato dokumentace přes svou náročnost a složitost neplní vždy to, co se od ní očekává.

Projektové úkoly, které mají být výchozím podkladem k plánování investiční výstavby, k stanovení dodavatelského systému a ke zpracování příslušné projektové dokumentace, jsou mnohdy značně nepřesné, koncepčně nevyjasněné a mají i jiné nedostatky, které se pak nepříznivě promítají do dalšího průběhu investičního procesu.

Je pravdou, že se na nekvalitních projektových úkolech podílí často sami investoři. Proto by jim měly nařízené orgány, zejména střední článek řízení, věnovat větší pozornost než dosud. Jde zejména o zabezpečení pracovníků, kteří mají zkušenosti z řízení procesu investiční výstavby. Vždyť se nejednou stává, že výrobní organizace má za úkol zajistit větší investiční akci jen jednou za dlouhý čas, jak se říká "jednou za život", a pracně pak a ne vždy s úspěchem získává lidi, kteří jsou schopni zvládnout množství investičních předpisů a složitou organizaci přípravy a realizaci staveb.

Nelze však opomenout ani ostatní faktory, které ovlivňují kvalitu zpracování přípravné dokumentace staveb. Velmi obtížně se např. získávají podklady pro určování rozpočtových nákladů průmyslových, inženýrských a vodohospodářských staveb. Pro nedostatek technickoekonomických, či jiných objektivních ukazatelů se investoři často uchylují k tomu, že rozpočtové náklady pouze odhadují, případně je upravují podle toho, jaké investiční limity a objemy jsou jim přiznány nadřízenými orgány. Rovněž vyjádření, která poskytují k projektovým úkolům veřejně právní orgány a zainteresované organizace, bývají velmi často příliš obecná, formální a podmíněna tím, že konečné požadavky hygieniků, požárníků apod., budou uplatněny až v etapě projektové dokumentace, nebo dokonce v etapě realizace staveb.

V důsledku toho jsme se setkali s názory, že nikoliv projektový úkol, ale teprve úvodní projekt je schopen vyjasnit řadu závažných technických a ekonomických problémů. V důsledku toho pak dochází ke změnám základních parametrů staveb, které se musí zpětně promítnout do doplňků dříve schválených projektových úkolů, což zdržuje výstavbu, nebo vyžaduje výjimky z předpisů o dokumentaci staveb.

Rád bych proto znal na tento problém názor ministra výstavby a techniky ČSR, a jeho odpověď na otázku, zda se v návaznosti na zákon č. 50/1956 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, uvažuje o novelizaci vyhlášky o projektové dokumentaci staveb, která by s využitím zkušeností některých socialistických zemí a našich stavebních organizací při provádění staveb v zahraničí lépe odpovídala potřebám urychlení, zkvalitnění a zjednodušení přípravy staveb u nás v Československu. /Potlesk./