10

Postavení Sboru ozbrojené ochrany železnic
jako orgánu, který plní úkoly výhradné v obvodu
celostátních drah, bylo vymezeno v § 9a. V § 9b
se již toto vymezení u jednotlivých ustanovení
neopakuje.

K jednotlivým ustanovením se blíže uvádí:
Pokud jde o ustanovení odstavce 2 pod písm.
a) je třeba uvést, že příslušníci Sboru ozbrojené
ochrany železnic budou oprávnění požadovat vy-.
světlení od osoby, od níž lze očekávat objasnění
skutečností o narušení nebo ohrožení železničního
provozu, veřejného pořádku nebo bezpečnosti ma-
jetku v obvodu celostátních drah pouze tehdy,
nepůjde-li o podezření z trestného činu nebo pře-
činů. Nebudou oprávnění vyžadovat vysvětlení po-
dle trestního řádu.

Zjišťovat totožnost osoby podle ustanovení
téhož odstavce pod písmeny b) a c) budou opráv-
nění i v případech, kdy půjde o podezření z trest-
ného činu nebo přečinů, a to

1. osoby, která se neoprávněně zdržuje v ob-
vodu celostátních drah v místech veřejnosti nepří-
stupných,

2. osoby, která narušuje nebo ohrožuje bez-
pečnost a plynulost železničního provozu, veřejný
pořádek, bezpečnost života a zdraví, jakož i ma-
jetku v obvodu celostátních drah,

3. osoby, která bude takovému protispolečen-
skému jednání přítomna.

Tím se zajišťuje, že bude operativně a bez
dalších obtíží také zajištěna nezbytná svědecká
výpověď pro případné trestní i přestupkové řízení.

V témže odstavci pod písm. d) se navrhuje
příslušníkům Sboru ozbrojené ochrany železnic
oprávnění k předvedení. Je nezbytné, aby přísluš-
níci Sboru ozbrojené ochrany železnic měli opráv-
nění předvést osobu, která nechce nebo nemůže
hodnověrně prokázat svou totožnost nebo která
narušuje bezpečnost a plynulost provozu, veřejný
pořádek nebo bezpečnost majetku. Koncepce
navrhovaného institutu předvedení v souladu s tím
umožňuje nejjednodušší formu zjištění totožnosti
osoby, která nechce nebo nemůže v obvodu celo-
státních drah přímo na místě veřejnosti nepřístup-
ném prokázat svou totožnost; dále zajišťuje, že
osobě bude znemožněna další účast na narušování
nebo ohrožování železničního provozu, jakož i ve-
řejného pořádku nebo bezpečnosti života a zdraví
cestujících a pracovníků drážního podniku, stejně
Jako majetku Československých státních drah, popř.
organizací, jejichž objekty, dopravní prostředky a
zařízení se nalézají v obvodu celostátních drah.
Institut předvedení má výrazný preventivní cha-

rakter. Slouží efektivnímu zabezpečování veřejné-
ho pořádku. Cílem tohoto institutu je zabránit
v bezprostředním pokračování protispolečenské
Činnosti. Příslušníci ozbrojené ochrany železnic
budou povinni předvedenou osobu ihned odevzdat
příslušníkům Sboru národní bezpečnosti nebo ji
propustit, odpadnou-li důvody předvedení. Přísluš-
níci ozbrojené ochrany železnic budou povinni evi-
dovat, kdy a za jakých odolností došlo k předve-
dení osoby.

Odchylné od úpravy uvažované v zákonu
o Sboru národní bezpečnosti, který používá výrazu
"odejmutí věci", navrhuje se dále pod písm. e),
aby příslušník Sboru ozbrojené ochrany železnic
měl oprávnění věc, zejména různé přípravky a ná-
stroje k nedovolenému otvírání železničních ná-
kladních vozů, předběžné odejmout. Jde o efektivní
zabezpečení věci, která se jinak dodatečné vypátrá
velmi obtížně. Současné se tak předchází možnému
dalšímu využití takové věci. O dalším osudu věci
by bylo rozhodnuto v příslušném řízení příslušný-
mi orgány, kterými mohou být jak Sbor národní
bezpečnosti, národní výbor, prokurátor nebo or-
gány celní správy.

Pokud jde o ustanovení téhož odstavce pod
písm. f) má výjimečné použití slov "na území ob-
vodu celostátních drah" blíže charakterizovat
objekty, dopravní prostředky a prostory, kde mo-
hou příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic
vykonávat svou působnost a vyjadřuje skutečnost,
že nezáleží na tom komu jednotlivé objekty patří
nebo kdo je spravuje.

Příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic
budou také oprávněni vyřídit přestupek, ke kte-
rému dojde v železniční dopravě, v blokovém ří-
zení. Oprava oprávnění příslušníků Sboru ozbrojené
ochrany železnic navržená pod písm. h) odpovídá
dosavadní koncepci obecné úpravy postihu pře-
stupku.

K§ 9c

V § 9c se formulují oprávnění příslušníků Sbo-
ru ozbrojené ochrany železnic při služebních zá-
krocích, a to analogicky podle zákona o Sboru ná-
rodní bezpečnosti.

V odstavci 1 se navrhuje, aby příslušník Sboru
ozbrojené ochrany železnic byl vybaven v omeze-
ném rozsahu mírnějšími prostředky a aby jich
mohl použít k ochraně drah, zejména při zákrocích
proti výtržníkům. Výčet oprávnění je obdobný jako
v zákonu o Sboru národní bezpečnosti. Počet mír-
nějších prostředků je omezen podle potřeb ochra-
ny celostátních drah.

11

V odstavci 2 se upravuje oprávnění přísluš-
níků Sboru ozbrojené ochrany železnic použít jako
mimořádný prostředek střelnou zbraň, a to v roz-
sahu podstatně omezeném proti oprávněním pří-
slušníků Sboru národní bezpečnosti.

Příslušníkům Sboru ozbrojené ochrany želez-
nic se navrhuje uložit, analogicky jako je tomu
u příslušníků Sboru národní bezpečnosti, povinnost
dbát nutné opatrnosti a co nejvíce šetřit život
osoby, proti níž služební zákrok směřuje.

V odstavci 4 se navrhuje omezení použití
střelné zbraně i mírnějších prostředků, a to shodně
jako je tomu v zákoně o Sboru národní bezpeč-
nosti.

O každém užiti zbraně i mírnějšího prostředku
bude povinen příslušník Sboru ozbrojené ochrany
železnic podat hlášení svému veliteli.

K § 19

Zákon o dráhách používá pro společné ozna-
čení orgánů, kterým přísluší výkon státní správy
na dráhách, pojem drážní správní orgán. Drážnímu
správnímu orgánu svěřuje zákon výkon působnosti
státní správy ve věcech drah, zejména rozhodo-
váni o právech, chráněných zájmech a povinnos-
tech občanů a organizací.

Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čes-
koslovenské federaci, ve znění ústavního zákona
č. 125/1970 Sb., přísluší federaci výkon státní
správy ve věcech železniční dopravy [čl. 19). Na
základě toho federální ministerstvo dopravy vy-
konává státní správu a státní odborný dozor ve
věcech drah celostátních a vleček, dále státní od-
borný technický dozor ve věcech všech drah (§ 78
zákona č. 133/1970 Sb. ). Část této působnosti byla
přenesena na správy drah celostátních (vyhláška
č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní sprá-
vy ve věcech drah), kterým jako drážním správ-
ním orgánům přísluší v podstatě

- působnost železničního stavebního úřadu,

- uvádět do provozu dráhy celostátní a vlečky,

- dávat do užíváni stavby na dráze,

- povolovat výjimky ze zákazu staveb v ochran-
ném pásmu dráhy celostátní a vlečky,

- úpravy styku drah celostátních a vleček s vo-
dami a hornickou činnosti,

- výkon státního odborného dozoru na dráhách
celostátních a vlečkách a výkon státního od-
borného technického dozoru na tlakové nádo-
by, plynová zařízení technických plynů a na
svařování.

V souladu se stanoviskem ústavně právních vý-
borů Federálního shromáždění bylo upuštěno od
původně zamýšleného zrušení poslední věty usta-
novení § 19 zákona o dráhách, podle níž byl drážní
správní orgán zmocněn pověřit svou působnosti
jiný orgán.

Podle doporučení výborů Federálního shro-
máždění se navrhuje zakotvit v § 19 nadále pů-
sobnost federálního ministerstva dopravy v oblasti
státní správy ve věcech drah včetně jeho práva
přenést svou působnost na orgány podřízených
organizací a zachovat tak dělbu působnosti v ob-
lasti státní správy ve věcech drah, která se osvěd-
čila a v současné době vyhovuje.

Federální ministerstvo dopravy vydává k za-
bezpečení plynulého a bezpečného provozu drah
a řádného uspokojováni přepravních potřeb ve
věcech drah právní předpisy, ve kterých stanoví
pravidla technického provozu drah, pravidla pro
styk drah, pravidla pro styk drah s hornickou čin-
nosti a přepravní podmínky. Rovněž stanoví ze-
jména

- pevné částky náhrad za způsobení malé po-
ruchy v provozu, jakož i za poškození nebo
znečištění drážních vozidel a zařízení,

- rozsah prostoru, ve kterém je drážní podnik
povinen zřídit ochranu proti požáru,

- rozsah obvodu a ochranného pásma pro jed-
notlivé druhy drah,

- která hnací vozidla a zvláštní drážní mecha-
nizační zařízení nemusí být vyzkoušena.
Dále federální ministerstvo dopravy

- schvaluje oborové normy pro technickou způ-
sobilost dopravních prostředků, zařízení a do-
pravních cest, technické podmínky pro kon-
strukci a výrobu drážních vozidel určených
pro dráhy celostátní a vlečky a jejich typy,
projekty, hromadnou výrobu a dovoz,

- provádí zkoušky hnacích vozidel a vybraných
vozů na dráhách celostátních a vlečkách před
jejich zařazením do provozu,

- rozhoduje o zrušení dráhy celostátní nebo její
části, o úpravě vztahu mezi Československými
státními dráhami a vlečkaři, nedojde-li k do-
hodě o obsahu a znění vlečkové smlouvy, a
o odvoláních proti správním rozhodnutím správ
drah,

- provádí státní odborný technický dozor na
všech dráhách na elektrická silnoproudá a
trakční zařízeni, zdvihací zařízení a lanovky,

- přesvědčuje se o výkonu státního odborného
dozoru a státního odborného technického do-
zoru prováděného správami drah celostátních.

12

Veškerá ostatní působnost ve věcech drah
městských a drah zvláštního určení náleží v sou-
ladu s ustanovením čl. 19 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o československé federaci, ve znění dal-
ších předpisu, do působnosti republik, a to jednak
národním výborům (zákon č. 51/1964 Sb., o drá-
hách, zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech
ve znění pozdějších předpisů), jednak minister-
stvům vnitra republik (zákon ČNR č. 58/1971 Sb.,
zákon SNR č. 33/1971 Sb. ).

Pro informaci se uvádí přehled působnosti or-
gánů republik ve věcech drah, kterou vykonávají
podle dosavadních předpisů, s jejichž změnou se
nepočítá.

Národní výbory

- vykonávají státní odborný dozor na dráhách
městských a dráhách zvláštního určení,

- povoluji jiným dopravním organizacím obsta-
rávání přepravních potřeb pro jiné osoby a
organizace na dráhách zvláštního určení,

- sledují, zda na dráze městské nebo na dráze
zvláštního určení, kterou provozuje organizace
jako činnost vedlejší nebo pomocnou, je usta-
novena odborně způsobilá osoba odpovědná
za stavbu a provoz dráhy,

- povolují výjimky ke stavbě jiných než dráž-
ních staveb v ochranném pásmu městské rych-
lodráhy a dráhy zvláštního určení,

- vydávají stavební povolení a v souvislosti
s tím provádějí stavební řízení a státní staveb-
ní dohled na dráze městské a dráze zvláštního
určení,

- provádějí kolaudační řízení a vydávají povo-
lení k zahájení provozu (užívání) na dráze
městské a dráze zvláštního určení,

- rozhodují o novém zařazení dráhy městské a
dráhy zvláštního určení,

- rozhodují v dohodě s vojenskou správou o zru-
šení dráhy městské a dráhy zvláštního určení,

- provádějí zkoušky hnacích vozidel a zvláštních
drážních mechanizačních zařízení, zkoušky
vozů osobni přepravy a nákladních vozů se
speciálním nebo mechanizačním zařízením na
dráhách městských a dráhách zvláštního urče-
ni s výjimkou visutých lanovek,

- dávají souhlas k zahájení pomocného provozu
na dráze městské a dráze zvláštního určení
ve stavbě,

- zaujímají stanovisko k přípravné dokumentaci
staveb dráhy a staveb v okolí dráhy městské
a dráhy zvláštního určení, které svým provo-
zem zvýší nároky na dopravu,

- dávají souhlas k svádění vody do obvodu drá-
hy městské a dráhy zvláštního určení,

- rozhodují o zřízení nebo zrušení stanice (za-
stávky) a o změně její výpravní oprávněnosti
u drah městských a drah zvláštního určení,

- stanoví vzdálenost vodních děl od drah měst-
ských a drah zvláštního určení,

- rozhodují o potřebě a rozsahu opatření v okolí
všech drah nutných k zajištění bezpečného
provozu dráhy, rozhodují o náhradě škody
způsobené v souvislosti se zřizováním, udržo-
váním a provozováním drážních vedení,

- rozhodují o snesení zrušené dráhy celostátní,
vlečky, dráhy městské a dráhy zvláštního
určení,

- provádějí periodické prohlídky přejezdů jed-
nou za pět let a stanoví (doporučují) opatření
k odstranění zjištěných závad.

Ministerstva vnitra republik

- sledují výkon státního odborného, dozoru nad
"bezpečností provozu a podnikáním v dopravě

prováděného národními výbory,

- schvalují technické podmínky a nové typy
drážních vozidel, určených pro dráhy městské
a dráhy zvláštního určení, jejich projekty, hro-
madnou výrobu i dovoz,

- rozhodují o změně povahy dráhy městské nebo
dráhy zvláštního určení, je-li dána příslušnost
dvou drážních správních orgánů,

- stanoví v jednotlivých případech povinnost
provést zkušební provoz (§ 32 odst. 2 vyhlášky
č. 52/1964 Sb. ),

- rozhodují o odvoláních proti správním rozhod-
nutím národních výborů ve věcech drah.

K § 20

Vymezením obsahu i rozsahu státního odbor-
ného dozoru na dráhách, zejména státního odbor-
ného technického dozoru zůstává působnost orgá-
nů Českého úřadu bezpečnosti práce a Slovenského
úřadu bezpečnosti práce podle § 4 písm. f) zákona
č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce, nedotčena.

K zajištění souladu ustanovení § 19 poslední
věta a § 20 odst. 2 se upravuje zmocnění federál-
ního ministerstva dopravy v oblasti státního od-
borného technického dozoru. Svou působnost bude
federální ministerstvo dopravy oprávněno přenést
jen na orgány svých podřízených organizací.

13

K § 20a

Ustanovení § 9 zákona č. 110/1964 Sb., o tele-
komunikacích, je orientováno na ochranu jed-
notné telekomunikační sítě, popř. jiných tele-
komunikačních zařízení (zejména rozhlasového a
televizního příjmu). Podle ustanovení odstavce 9
téhož paragrafu platí sice tato úprava přiměřeně
kupř. pro telekomunikační zařízení drážní, a tudíž
i drážní zabezpečovací zařízení, avšak k jejímu
využití v oblosti telekomunikací po vedení a tudíž
i zabezpečovacího zařízení po vedení za celou do-
bu platnosti zákona o telekomunikacích nedošlo.
Zjišťováním zdrojů ohrožení, poškození nebo ru-
šení jednotné telekomunikační sítě, popř. jiných
telekomunikačních zařízení (zejména rozhlasového
a televizního příjmu) byla pověřena pouze Správa
radiokomunikací (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 111/
1964 Sb. ). Proto se přistupuje k vytvoření speciální
právní ochrany v zákonu o dráhách, která zajiš-
ťuje nutný vliv drážního správního orgánu při
hájení a sledování zájmů společnosti a státu na
bezpečné a plynulé železniční dopravě, zejména
nerušeném provozu železničních telekomunikací
po vedení a zabezpečovacích zařízení po vedení.
Vyžaduje si to stále náročnější zabezpečovací tech-
nika, automatizace zabezpečovacího procesu na
dráhách celostátních a také v metru.

Působnost orgánů federálního ministerstva
spojů při ochraně radiokomunikačních zařízení
drážních stejně jako při ochraně jednotné teleko-
munikační sítě zůstává nedotčena. Zajišťování pre-
ventivní ochrany činností radiokomunikačních za-
řízení pro účely drážního provozu vykonávají or-
gány resortu federálního ministerstva spojů.

Navrhovaná úprava dovrší ochranu stavby a
provozu drah a prohloubí její účinnost zejména
v citlivé oblasti náročné zabezpečovací techniky
a nenaruší celkovou koncepci zákona č. 51/1964 Sb.,
o dráhách; dotkne se pouze částečně ustanovení
§ 9 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

Při zemních pracích v okolí dráhy dochází
z různých důvodů k poškozování drážních kabelů,
na jejichž správné funkci závisí bezpečnost a ply-
nulost železničního provozu a propustnost (kapa-
cita) železničních tratí.

V roce 1971 došlo na dráhách celostátních
k poškození podzemních kabelů v tomto rozsahu:

Dálkový železniční kabel byl poškozen celkem
ve 133 případech, celkové vyúčtované náklady byly
569000, - Kčs.

Napájecí kabel pro automatické traťové zabez-
pečovací zařízení a pro staniční a přejezdové za-
bezpečovací zařízení byl poškozen ve 31 případech
a účtované náklady na opravu byly 96000, - Kčs.

U místních kabelů došlo celkem ke 117 pří-
padům poškození a vyúčtované náklady na opravu
činily 283 000, - Kčs.

Hodnota zařízení, která jsou závislá na pro-
vozu těchto kabelů a která byla vybudována v po-
sledních 10 letech, je zhruba přes 2 miliardy Kčs.
Předpokládaná výstavba na léta 1975 až 1990 má
hodnotu 11 miliard Kčs.

Skutečné přímé náklady na opravy kabelů
představují pouze dílčí částku škod, které společ-
nosti jsou způsobeny porušením zabezpečovacího
zařízení drah a tím i provozu na dráhách. V těchto
nákladech nejsou zahrnuty ztráty, které železnici
vzniknou v důsledku ztížení provozní situace, jak
z hlediska řízení provozu, snížení bezpečnosti pro-
vozu, tak i případných důsledků z důvodu pod-
statného snížení kapacity železniční sítě, nepro-
vezení a rozpuštění vlaků, zpoždění vlaků apod.
Tyto důsledky jsou společností pociťovány velmi
nepříznivě.

Pokuty za poškození drážních vedení má uklá-
dat drážní správní orgán a odvádět je do státního
rozpočtu. Navrhované pokuty mají být ve stejně
výši jako pokuty za poškození zařízení jednotné
telekomunikační sítě (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 111/
1964 Sb. ). Navrhované pokuty mají administrativně
právní charakter, takže zde nejde o vazbu na usta-
novení § 147 odst. 3 hospodářského zákoníku o za-
počítávání majetkových sankcí na náhradu škody.
Výnosy pokut ukládaných drážním správním or-
gánem v působnosti federace (správou celostátní
dráhy) budou odváděny v rámci finančního vypo-
řádání jednou ročně federálnímu ministerstvu do-
pravy.

K § 28

Upravuje se vztah k zákonu č. 110/1984 Sb.,
o telekomunikacích.

V Praze dne 10. července 1974

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr dopravy ČSSR:
JUDr. Ing. Šutka v. r.

StT l - 37183-74