Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
73
Vládní návrh
Zákon,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, se mění a
doplňuje takto:
1. V § 9 se vypouští odstavec 2 a označení od
stávce 1.
2. Za § 9 se vkládají § 9a, 9b a 9c, které zní:
"§ 9a
Zřizuje se Sbor ozbrojené ochrany železnic
(dále jen "sbor"), který působí v obvodu celostát-
ních drah. Základním úkolem sboru je chránit
plynulost a bezpečnost železničního provozu, ob-
jekty a zařízení, veřejný pořádek a bezpečnost
osob i majetku v obvodu celostátních drah. Jednot-
livě složky (útvary a skupiny) sboru zřizuje fe-
derální ministerstvo dopravy, které též určuje po-
četní stavy, výzbroj a výstroj sboru, zásady jeho
organizace, jakož i zásady výcviku a výkonu služ-
by jeho příslušníků, a to v dohodě s federálním
ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem
národní obrany.
§ 9b
(1) Při provádění služebních úkonů, zákroků,
jakož i při ostatní služební činnosti jsou přísluš-
níci sboru povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti
občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům
v souvislosti s touto činností nevznikla bezdů-
vodná újma a případný zásah do jejich práv a svo-
bod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu
prováděného opatření.
2
(2) Příslušníci sboru jsou oprávněni
a) požadovat na místě vysvětlení od osoby, od níž
lze očekávat, že může přispět k objasnění zá-
važných skutečností, týkajících se narušení
nebo ohrožení bezpečnosti a plynulosti želez-
ničního provozu, veřejného pořádku nebo bez-
pečnosti života a zdraví, jakož i majetku, po-
kud není podezření, že jde o trestný čin nebo
přečin. Vysvětelní nesmí být požadováno od
toho, kdo by jím porušil zákonem uloženou
povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této po-
vinnosti zproštěn. Vysvětlení může odepřít
ten, kdo by jím sobe nebo osobě blízké způ-
sobil nebezpečí trestního stíhání,
b) zjišťovat v místech, která nejsou veřejnosti
přístupná, totožnost osob a jejich oprávnění
se v těchto místech zdržovat,
c) zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo
ohrožuje bezpečnost a plynulost železničního
provozu, veřejný pořádek nebo bezpečnost ži-
vota a zdraví, jakož i majetku, a popř. i osoby,
která byla takovému jednání přítomna,
d) předvést osobu, která nechce nebo nemůže
v místech, která nejsou pro veřejnost přístup-
ná, hodnověrné prokázat svou totožnost, nebo
která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost a
plynulost železničního provozu, veřejný pořá-
dek, bezpečnost života a zdraví, jakož i ma-
jetku a odevzdat ji ihned příslušníku Sboru
národní bezpečnosti anebo ji propustit, jakmile
pominuly důvody k předvedení,
e) přesvědčit se, zda ten, jehož předvádějí, není
ozbrojen, a podle povahy případu zbraň až do
dalšího opatření příslušných orgánů odebrat,
f) v souvislosti s pátráním po ztracených nebo
zavlečených zásilkách se přesvědčit, zda hle-
daná věc není ve skladištích nebo dopravních
prostředcích, popř. v jiných prostorech na úze-
mí obvodu celostáních drah,
g) po předchozí marné výzve k jejímu vydání
odejmout předběžné věc, která by mohla být
prohlášena za propadlou nebo zabranou, a
ihned ji odevzdat příslušným orgánům,
h) ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty za
přestupky.
(3) Zakročuje-li příslušník sboru, užije - po-
kud to povaha zákroku vyžaduje a okolnosti do-
volují - slov "jménem zákona".
(4) Každý je povinen uposlechnout výzvy za-
kročujícího příslušníka sboru.
(5) O předvedení podle odstavce 2 písm. d)
se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
(6) O předběžném odejmutí věci vydá přísluš-
ný útvar sboru potvrzení osobě, které byla odňata.
3
§ 9c
(1) Příslušníci sboru jsou oprávněni v obvodu
celostátních drah v zájmu ochrany drah a veřej-
ného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe
nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích proti
výtržníkům a jiným nebezpečným osobám nebo
k překonání odporu, který směřuje ke zmaření
jejich služebního zákroku, úkonu či výzvy, jakož
i k zabránění útěku předváděné osoby, použít
hmatů a chvatů sebeobrany, kapesního slzotvor-
ného prostředku, obušku, pout, služebního psa,
úderu zbrani, výstrahy a varovného výstřelu do
vzduchu.
(2) Příslušník sboru je oprávněn použit střel-
né zbraně jen v těchto případech:
a) aby v případě nutné obrany odvrátil útok ve-
dený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně
hrozící anebo útok na život jiné osoby;
b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje
střežený objekt nebo stanoviště, po marné vý-
zvě, aby bylo upuštěno od útoku;
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele,
jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
d) je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život
nebo zdraví osob.
Při použití střelné zbraně jsou příslušníci sbo-
ru povinni dbát nutné opatrnosti, zejména aby ne-
byl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit
život osoby, proti níž služební zákrok směřuje.
Pokud to okolnosti služebního zákroku dovolují,
je příslušník sboru povinen před použitím zbraně
použit prostředků uvedených v odstavci 1.
(3) jestliže je to s ohledem na okolnosti pří-
padu možné, jsou příslušníci sboru před použitím
prostředků podle odstavců 1 a 2 povinni užít do-
mluvy, napomenutí a výzvy.
(4) Příslušnici sboru jsou povinni použit toho
z prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, který
umožňuje řádné splnění jejich služebních povin-
ností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti
niž zakročují. Zároveň dbají, aby tohoto prostředku
bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby pří-
padná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k vý-
znamu chráněného zájmu.
(5) Při služebním zákroku proti jednotlivé
osobě nesmi být použito zbraně, slzotvorného pro-
středku, obušku, pout a služebního psa proti tě-
hotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou
tělesnou vadou nebo nemoci a dítěti vyjma přípa-
dy, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami
proti chráněným zájmům nebo mimořádnost vzniklé
situace nezbytné vyžaduje.
(6) O služebních zákrocích podle odstavce 1
se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam. "
4
3. § 19 zní:
§19
Státní správu ve věcech drah podle tohoto
zákona vykonávají drážní správní orgány Drážním
správním orgánem je federální ministerstvo do-
pravy, pro dráhy městské a dráhy zvláštního urče-
ní příslušný ústřední orgán státní správy České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky a krajské národní výbory. Federální mi-
nisterstvo dopravy může pověřit plněním úkolů
drážního správního orgánu orgány svých podříze-
ných organizací. "
4. § 20 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Státní odborný dozor na dráhách vyko-
nává drážní správní orgán. Tento orgán sleduje,
zda je zajišťována bezpečnost a plynulost provozu
drah a zda jsou zachovávány podmínky stanovené
právními předpisy pro činnost v drážní dopravě.
(2) Státní odborný technický dozor na dráhách
přísluší federálnímu ministerstvu dopravy, které
může jeho výkonem pověřit orgány svých podří-
zených organizací. Orgán státního odborného tech-
nického dozoru na dráhách sleduje, zda lanové
dráhy a jiná technická zařízení, která určí fede-
rální ministerstvo dopravy v dohodě s Českým
úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem
bezpečnosti práce (dále jen "určená technická
zařízení"), jsou způsobilá k zajištění bezpečného
a plynulého provozu. "
5. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec
3, který zní:
,, (3) Při činnosti uvedené v odstavci 2 orgán
státního odborného technického dozoru
a) prověřuje způsobilost určených technických
zařízení při projektování, výrobě a provozu
u organizací řízených federálním minister-
stvem dopravy, jakož i u provozovatelů a
uživatelů těchto zařízení, která podléhají
státnímu odbornému technickému dozoru na
dráhách, a vydává osvědčení, že určená tech-
nická zařízení dovážená pro organizace řízené
federálním ministerstvem dopravy splňují po-
žadavky kladené na tato zařízení,
b) prověřuje, zda organizace řízené federálním
ministerstvem dopravy, jakož i provozovatelé
a uživatelé zařízení, která podléhají státnímu
odbornému technickému dozoru, mají způso-
bilost k výrobě, montáži, opravám, údržbě a
k revizím určených technických zařízení, a vy-
dávají jim příslušná potvrzení,
c) dále prověřuje odbornou způsobilost pracov-
níků k provádění zkoušek, revizí, obsluhy a
údržby určených technických zařízení a vydává
jim o tom osvědčení,
5
d) hodnotí technickou úroveň svařování, řídí
výuku a dává příslušná oprávnění k svařování
kolejových vozidel a vyhrazených kolejových
zařízení v dopravě,
e) odpovídá za odbornou úroveň svářečských
zkoušek prováděných v dopravních výcviko-
vých střediscích,
f) eviduje závažné poruchy (havárie) určených
technických zařízení a úrazy, k nimž došlo
v souvislosti s provozem těchto zařízení,
g) posuzuje dokumentaci určených technických
zařízení, registruje ji a archivuje,
h) vyjadřuje se o způsobilosti určených technic-
kých zařízení k provozu. "
6. Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:
"§ 20a
(1) Drážní správní orgán je také oprávněn
zjišťovat zdroje ohrožování, poškozování nebo ru-
šení drážního provozu, drážních telekomunikací po
vedení a drážních zabezpečovacích zařízení po ve-
dení; přitom je povinen zachovávat provozní a bez-
pečnostní předpisy platné pro tato zařízení, jakož
l pro objekty, ve kterých se tato zařízení nacházejí.
Drážní správní orgán je oprávněn vydat k odstra-
nění závady pokyn. Nevyhoví-li provozovatel ru-
šícího zařízení tomuto pokynu, drážní správní or-
gán vydá po projednání s příslušným nadřízeným
orgánem provozovatele rušícího zařízení rozhod-
nutí o jeho vyřazení z provozu.
(2) Organizace, které jsou odpovědny za po-
škození drážních vedení, zejména drážního zabez-
pečovacího zařízení v podzemních kabelech, jsou
povinny kromě náhrady způsobené škody, popř.
pevné částky náhrady za poškození drážních zaří-
zení (§ 8), zaplatit pokutu.
(3) Za poškození kabelu drážního vedení
v ochrannému pásmu dráhy lze uložit pokutu do
50000, - Kčs, za poškození kabelu položeného
mimo ochranné pásmo dráhy pokutu ve výši do
10 000, - Kčs.
(4) Pokuty ukládá drážní správní orgán; řízení
o uložení pokuty může zahájit do jednoho roku
ode dne, kdy se o poškození drážního kabelu do-
zvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy
k poškození drážního kabelu došlo.
(5) Pokuty plynou do státního rozpočtu fede-
race prostřednictvím federálního ministerstva do-
pravy. Pokuty ukládané krajským národním vý-
borem jsou rozpočtovým příjmem republiky. "
7. § 28 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje
se novým odstavcem 2, který zní:
6
,, (2) Ustanovení § 9 odst. 6, 7 a 8 zákona č. 110/
1964 Sb., o telekomunikacích, se nevztahuje na
drážní vedení, a to drážní telekomunikace po ve-
dení a drážní zabezpečovací zařízení po vedení,
pokud nejsou sama zdrojem ohrožování, poškozo-
vání nebo rušení jednotné telekomunikační šítě,
popřípadě jiných telekomunikačních zařízení. "
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1975.
7
Důvodová zpráva
Obecná část
V roce 1964 přijalo Národní shromáždění zá-
kon o dráhách, který byl publikován v částce 24
Sbírky zákonů, ročník 1964 pod č. 51.
Zákon vycházel z vývoje, který přinesl na
dráhách zavádění nové techniky, a sledoval, aby
předpisy o dráhách ve své koncepci a struktuře
aktivně působily na rozvoj vztahů mezi dráhami
a ostatními odvětvími národního hospodářství a
pomáhaly vytvářet příznivě podmínky pro hospo-
dářský i kulturní rozvoj činnosti drah. Zákon
shrnul hlavně řadu zkušeností a potřeb, jež při-
nesl vývoj ekonomiky, a svou koncepcí umožňuje
v souladu s potřebami dalšího rozvoje národního
hospodářství zkvalitnit rozložení dopravní sou-
stavy v Československé socialistické republice,
konstrukci i typizaci drážních vozidel, jakož
i uspokojování přepravních potřeb. Zákon také
odstranil celý soubor formalit, které byly v našem
společenském uspořádání nadbytečné a našim po-
třebám cizí, a zařadil celou oblast drah jako sou-
část odvětví dopravy do komplexu právních úprav,
vytvářejících právní předpoklady pro další socia-
listický rozvoj národního hospodářství. Tímto zá-
konem byl upraven provoz, výstavba, ochrana
i zrušování drah v našem státě. Přijatá úprava
vycházela z nedílnosti dopravního systému, jeho
plánovité výstavby i plánovitého provozu, ze zásad
socialistické dopravy i z toho, že železniční do-
prava tvoří hlavní článek jednotného dopravního
systému. Podle důvodové zprávy přijatý zákon
o dráhách si kladl za cíl upravit věci železniční
dopravy v plném souladu s potřebami socialistické
společnosti tak, aby po právní stránce byly vy-
tvořeny předpoklady k odstranění zaostávání že-
lezniční dopravy za potřebami národního hospo-
dářství.
Zákon zahrnuje právní úpravu, týkající se
nejen železnic, ale také tramvajových drah, trolej-
busových drah a lanových drah. Pro komplex
těchto dopravních zařízení a dopravních cest po-
nechal souborné označení "dráhy". Pro potřebu
úpravy podnikání, výstavby i provozu seskupil že-
leznice, tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy a
lanové dráhy podle jejich povahy a účelu a Člení
je na
a) celostátní dráhy, které tvoří železnice souvislé
železniční sítě,
b) vlečky, které tvoří železnice jednotlivých hos-
podářských a jiných organizací zaústěné do
souvislé železniční sítě,
c) městské dráhy, které tvoří tramvajové dráhy,
trolejbusové dráhy, městské rychlodráhy a la-
nové dráhy,
d) dráhy zvláštního určení, které tvoří převážně
lanové dráhy (visuté - kabinové, kabinkové,
sedačkové a pozemní) a železnice nezaústěné
do jiných drah (lesní, důlní, zemědělské a
průmyslové).
Jak ukázalo deset let působení zákona č. 51/
1964 Sb., o dráhách, záměry vložené do tohoto zá-
kona byly správné. Právní úprava obsažená v zá-
koně o dráhách odpovídá významu a poslání že-
lezniční dopravy v naší socialistické společnosti.
Jednotlivé Instituce právní úpravy zajistily náležité
vymezení společenských vztahů v oblasti výstavby
a působení drah; osvědčily se a vytvářejí po právní
stránce nezbytně předpoklady pro budování do-
pravní soustavy a pro zajištění jejího náležitého
chodu v souladu s potřebami národního hospodář-
ství a obyvatelstva.
Železniční doprava jako základní článek naší
dopravní soustavy ovlivňuje integraci i kooperaci
výroby uvnitř našeho státu a je jedním z důleži-
tých faktorů při realizaci integračního programu
a mezinárodní dělby práce členských států RVHP.
Má velmi úzký vztah k životní úrovni a život-
nímu prostředí, neboť se podílí na jejich vytváření,
a to nejen svou funkcí, ale i stavem své technické
základny. Podílí se na přepravě pevných paliv,
obilí, ropy a ropných výrobků, surovin pro staveb-
nictví, surovin pro hutnictví kovů a na přepravě
mezinárodní, zejména na zabezpečení vzájemné
výměny zboží se Svazem sovětských socialistických
republik. V roce 1970 bylo přepraveno 237, 6 mil.
tun, v roce 1971 250, 4 mil. tun, v roce 1972 260, 4
mil. tun a v roce 1973 261, 7 mil. tun. S ohledem
na kvalitativní změny uvnitř dopravní soustavy
má při absolutním růstu postupně klesat podíl
železniční dopravy na celkovém objemu přepravo-
vaného zboží. Plán přepravy zboží na léta 1971 až
1975 k zajištění 5. pětiletého plánu rozvoje národ-
ního hospodářství ukládá zvýšení přepravy nej-
méně o 20 %. Železniční osobní doprava zazname-
nává pokles, který má pokračovat v příštích letech
v souvislosti s přechodem cestujících na indivi-
duální a silniční dopravu. V souvislosti s hlavním
posláním železniční dopravy v národním hospo-
dářství je nutno zabezpečit kromě plnění přeprav-
ních úkolů také zvýšení kvality přepravního pro-
cesu, jak v oblasti přepravy zboží, tak i v oblasti
přepravy osob. To určuje také další předpokládaný
rozvoj technické základny železnic. Zájem je orien-
8
tován především na technický rozvoj železniční
dopravy, na opravárenskou základnu, zejména na
Slovensku, rozvoj východoslovenských překladišť,
přestavbu pražského uzlu, na rekonstrukci stanic
a uzlů a na vyvolané akce, zajišťující rozvoj pa-
livoenergetické základny. V této pětiletce se při-
pravuje také budováni kontejnerového dopravního
systému a vybavení základní sítě kontejnerovými
překladišti; na železnici se počítá se stagnací počtu
pracovníků. Vážným úkolem zůstává naplnit plá-
nované stavy pracovníků. Na plnění přepravních
úkolů v oblasti přepravy zboží se významně podí-
lejí také vlečky, kterými prochází převážná část
objemu přepravy zboží přepravovaného po souvislé
železniční síti. Rozšiřováním městských aglome-
rací a stoupající životní úrovní obyvatelstva na-
růstá také význam městské dopravy v hlavním
městě Praze, zejména význam městských drah, a
to v souvislosti s výstavbou městské rychlodráhy
- metra.
Pro právní úpravu v oblasti drah a tudíž i pro
novelizaci zákona o dráhách je příslušná podle
ustanovení čl. 19 písm. a) ústavního zákona o čes-
koslovenské federaci Československá socialistická
republika.
Z důvodů federalizace našeho státu není třeba
nově upravit v zákoně o dráhách a dalších práv-
ních předpisech kompetenci federálních ani ná-
rodních orgánů. Na jejich kompetenci upravenou
dosavadními zákony a zákony federace a republik
není třeba nic měnit. V souvislosti s federalizací
našeho státu je třeba pouze pro pořádek výslovně
uvést v právních předpisech, že v oblasti drah
městských a drah zvláštního určení působí přísluš-
né ústřední orgány státní správy republik a že jim
přísluší vykonávat státní vrchní odborný dozor,
rozhodovat v některých případech o povaze dráhy,
schvalovat technické podmínky, projekty, typy a
hromadnou výrobu dopravních prostředků na drá-
hách městských a dráhách zvláštního určení.
Novelizace zákona o dráhách se navrhuje
v souvislosti s úsilím naší společnosti o účinnější
postih protispolečenských jednání. jde zejména
o právní vymezení společenských vztahů, kterými
by bylo dosaženo zvýšení ochrany drážních ob-
jektů a zařízení, jakož i o potřebné zvýšení ochra-
ny provozu a souvisejícího pořádku v obvodu
celostátních drah. V souladu s potřebami společ-
nosti prosazuje se v oblasti železniční dopravy již
delší dobu požadavek, aby byla prohloubena inge-
rence státu a jeho orgánů v této oblasti a aby
byla zvýšena ochrana pořádku v obvodu železnič-
ních stanic, vytvořeny předpoklady pro předchá-
zení výtržnostem a jiným násilnostem, ohrožování
a útokům proti objektům, zabezpečovacím a jiným
zařízením drah, drážním vozidlům a vlakovým
četám.
Intenzívní rozvoj národního hospodářství a zá-
jem společnosti vyžaduje, aby doprava, a to ze-
jména doprava železniční, která je stále páteří
dopravní soustavy Československé socialistické re-
publiky, plnila své náročné funkce pravidelně a
plynule bez ztrát na lidských životech a ztrát ma-
teriálních. Jedním z důležitých předpokladů neru-
šeného a bezpečného provozu železnic je také
spolehlivá funkce drážních sdělovacích a zabezpe-
čovacích zařízení. S rozvojem technické vybave-
nosti drah zejména zaváděním nové zabezpečovací
techniky se podstatně změnila struktura používa-
ných zařízení v železniční zabezpečovací technice.
Jde v převážné míře o zařízení náročná na výstav-
bu a udržování i nákladnější než dříve užívaná
zařízení. V nynější době dochází v poměrně velkém
měřítku k rušení, ohrožování a poškozování těchto
drážních zařízení, zejména podzemních kabelů.
Rušení, ohrožování nebo poškození drážních sdě-
lovacích a zabezpečovacích vedení a souvisí-
cích zabezpečovacích zařízení vede v řadě případů
k ohrožení bezpečnosti železniční dopravy.
Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšení plánu
pracovních sil ani nových finančních nákladů.
Zvláštní část
K § 9a
Při ochraně celostátních drah je třeba přihlí-
žet k tomu, že dráhy svým uspořádáním, rozlohou
a převážně snadno přístupným umístěním provoz-
ních zařízení, jako jsou překladiště, složiště, se-
řaďovací a odstavná nádraží, širá trať se vším pro-
vozním návěstím a zabezpečovacím zařízením,
úrovňové přejezdy, tunely a mosty jsou lehce
zranitelné a přístupné široké veřejnosti. V želez-
ničním provozu dochází k rozkrádání přepravova-
ných zásilek násilným vniknutím do železničních
vozů, k úmyslnému ničení, případně poškozování
drážních zařízení, k napadání pracovníků Česko-
slovenských státních drah ve službě, kupř. k na-
padání průvodčích vlaků nebo výpravčích, k výtrž-
nostem ve vlaku mezi cestujícími, k poškozování,
rušení nebo zneužívání návěstí, jakož i poškozo-
vání nebo rušení činnosti sdělovacích a zabezpečo-
vacích zařízení. Péče o ochranu celostátních drah
před poškozením a jiným ohrožením budov, želez-
ničního tělesa, mostů, tunelů a zabezpečovacích
zařízení Československých státních drah přísluší
ozbrojené ochraně železnic. Jejím úkolem je pře-
devším soustavná a cílevědomá péče o vytváření
předpokladů pro předcházení jakémukoliv ohro-
žení železničního provozu. Těžiště její působnosti
je v prevenci, při zjišťování a odstraňování příčin
ohrožování a porušování provozu a pořádku na
dráhách, poškozování a zavlékání železničních vo-
zů a zásilek. Úkolem ozbrojené ochrany železnic
je také střežení, dále sledování neznámých osob
9
ve vyhrazeném obvodu dráhy a ověřování opráv-
nění takových osob k pobytu v místech veřejnosti
nepřístupných, jako jsou seřaďovací a odstavná
nádraží. Příslušníci ozbrojené ochrany železnic
jsou nuceni zasahovat proti ohrožování a rušení
pořádku výtržnostmi a jiným nepřístojným chová-
ním, proti zneužívání a rušení návěstí a poškozo-
vání návěstidel, sdělovacích a zabezpečovacích
zařízení a jiných objektů na železničních tratích
i v železničních stanicích.
Ozbrojená ochrana železnic existuje již od
roku 1935. V tomto roce u Československých stát-
ních drah byly zřízeny ozbrojeně strážní oddíly
železnic (OSOŽ), jejichž úkolem bylo čelit mno-
žícím se krádežím zásilek, zejména krádežím uhlí.
Vedle těchto oddílů byly později zřízeny podle
předpisů o požární ochraně útvary požární ochra-
ny. K potírání krádeží za přepravy, k odhalování
zavlečených a ztracených zásilek byly vytvořeny
skupiny pátrací služby. V roce 1952 se přiblížila
působnost i organizace ozbrojené ochrany želez-
niční působnosti a organizaci ozbrojené ochrany
železniční ve Svazu sovětských socialistických re-
publik. Dvacetiletá praxe ověřila, že funkce ozbro-
jené ochrany železnic a její organizace i působnost
je správná a odpovídá našim potřebám. V současné
době je ozbrojená ochrana železnic organizována
v účelových jednotkách jednotlivých drah - Vý-
chodní dráhy v Bratislavě, Střední dráhy v Olo-
mouci, Jihozápadní dráhy v Plzni a Severozápadní
dráhy v Praze.
Příslušníci ozbrojené ochrany železnic mají
dosud pravomoc jako příslušníci ozbrojených sil
(armády), tj. pravomoc střežit se zbraní objekty
a majetek Československých státních drah, jakož
i hodnoty jim svěřené k přepravě. Přitom mohou
v případě napadení použít střelné zbraně. Nemají
oprávnění a nejsou také vybaveni potřebnými pro-
středky, aby mohli účinně zasahovat v situacích,
kdy je v obvodu celostátních drah narušována bez-
pečnost a plynulost železničního provozu, narušo-
ván výtržnostmi pořádek nebo i bezpečnost ma-
jetku, jelikož nejsou vybaveni příslušnou pravo-
mocí, která by odpovídala potřebám a významu
železniční dopravy v naší společnosti. Mají pouze
oprávnění jako každý jiný pracovník drážního
podniku ve stejnokroji nebo se služebním odzna-
kem, a to zjišťovat v obvodu dráhy totožnost oso-
by, která narušuje nebo ohrožuje drážní provoz,
majetek, bezpečnost života nebo zdraví osob nebo
se neoprávněně zdržuje v obvodu dráhy, a je-li
to nutné, takovou osobu zadržet a odevzdat bez
zbytečných průtahů orgánům Veřejné bezpečnosti
(§ 9 odst. 1 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách).
V obvodu celostátních drah se stále opakují ve
značném rozsahu výtržnosti, útoky proti doprav-
ním zařízením a objektům a proti železničním pra-
covníkům, dále narušování pořádku v drážních
prostorách i ve vlacích. Ozbrojená ochrana želez-
nic proti těmto výtržnostem vystupuje. Účinnost
jejích zákroků je však nedostatečná.
Proto je již delší dobu opakován odborovými
svazy pracovníků železnic požadavek, aby právní
úprava, týkající se ozbrojené ochrany železnic,
byla novelizována a ozbrojená ochrana železnic
byla vybavena pravomocí a patřičnými prostředky
a byly tak vytvořeny trvalé předpoklady k zlep-
šení dosavadního stavu.
Ozbrojená ochrana železnic je vytvořena nejen
ve Svazu sovětských socialistických republik, ale
též v Polské lidové republice, Maďarské lidové re-
publice, Rumunské socialistické republice a Bul-
harské lidové republice.
V navrhované úpravě se vymezuje základní
úkol Sboru ozbrojené ochrany železnic při ochraně
celostátních drah. Sbor ozbrojené ochrany želez-
nic plní své úkoly a vykonává svá oprávnění a po-
vinnosti výhradně v obvodu celostátních drah.
Podle navrhované úpravy zřizuje jednotlivé
složky Sboru ozbrojené ochrany železnic federální
ministerstvo dopravy. Má se tak dít v dohodě
s federálním ministerstvem vnitra a s federálním
ministerstvem národní obrany. V dohodě s nimi
federální ministerstvo dopravy také určí početní
stavy, výzbroj a výstroj sboru a vydá Rád výkonu
služby ve Sboru ozbrojené ochrany železnic, ve
kterém upraví součinnost velitelů Sboru ozbrojené
ochrany železnic s veliteli součástí Sboru národní
bezpečnosti, jakož i podmínky spolupráce přísluš-
níků ozbrojené ochrany železnic se součástmi a
příslušníky Sboru národní bezpečnosti, a to jak
na ekonomickém úseku, tak i na úseku veřejného
pořádku.
V době mimořádných bezpečnostních opatření
budou velitelé Sboru ozbrojené ochrany železnic
k zajištění náležité bezpečnosti státu povinní činit
opatření v souladu s pokyny a požadavky náčel-
níků Sboru národní bezpečnosti.
Z hlediska branného zákona (§ 2 odst. 1 zá-
kona č. 92/1949 Sb. ) lze považovat Sbor ozbrojené
ochrany železnic za veřejný ochranný sbor, který
se může v případě potřeby po příslušném povoláni
(§ 46 až 50 branného zákona) stát součásti ozbro-
jených síl.
K § 9b
V § 9b se formulují obecné povinnosti a opráv-
nění příslušníků Sboru ozbrojené ochrany želez-
nic. Jak pokud jde o formulaci povinnosti, tak
i oprávnění byly v textu návrhu zákona užity for-
mulace analogických povinnosti a oprávnění podle
zákona o Sboru národní bezpečnosti,