32
K § 9 - Osvobození od daně ze získá
V zájmu podpory kooperace, při které vzniká
nová organizace, navrhuje se osvobodit nově bu-
dované společné zemědělské podniky s převážná
zemědělskou výrobou nebo pro poskytování spe-
cializovaných služeb v rostlinné výrobě (agroche-
mické
podniky).
Navrhované osvobození přímo ze zákona se
bude vztahovat pouze na nově budované podniky,
a to od doby jejich vzniku
(zápisu do podnikového
rejstříku). Na podniky vzniklé sloučením již exis-
tujících společných zemědělských podniků se toto
osvobození nevztahuje. Snížení daně lze jim v odů-
vodněných případech poskytnout na základe zmoc-
nění uvedeného v § 56.
Pokud by podniky osvobozené od daně ze zisku
vyplácely členským organizacím podíly z nezdaně-
ného zisku, budou tyto podíly zdaněny u členských
organizací, které je obdrží.
K § 10 a 11 - Předmět daně a základ daně ze zisku
U státních hospodářských organizaci včetně
státních zemědělských podniků je zvláštními před-
pisy upraveno, které výdaje a náklady, případně
v jakém rozsahu, lze hradit z provozních prostřed-
ků. Tak je tomu např. pokud jde o úhradu cestov-
ních výdajů, používáni vlastních osobních vozidel,
financováni rekreačních, zdravotních a jiných za-
řízeni. Tyto předpisy se však nevztahují na země-
dělské družstevní organizace. Proto se navrhuje,
aby tyto výdaje a náklady pro daňové účely byly
posuzovány u družstevních organizaci stejně jako
je tomu u ostatních hospodářských organizací.
Tím se vytvářejí i stejné podmínky pro posuzováni
zisku i jeho zdanění mezi státním a družstevním
sektorem. Toto opatření neznamená omezování pra-
vomoci družstevních organizací, ale slouží pouze
k daňovým účelům.
K sjednocení dosavadní praxe při provozování
společné činnosti bez vzniku nové organizace na-
vrhuje se pro účely zdaňování rozvrhovat podíl
na tržbách, výnosech a nákladech podle výše po-
dílu zisku (pro výpočet rentability, podílu neze-
mědělské činnosti nepodléhající zvýšení daně ze
zisku apod. ).
K § 12 a 13 - Připočitatelné a odpočitatelné
položky
Příspěvky a subvence, pokud byly zahrnuty do
nákladů a k jejichž úhradě není poplatník podle
právních předpisů povinen, popřípadě které po-
skytuje na základě dobrovolně přijatého závazku,
jsou připočitatelnou položkou. Tím se sleduje hos-
podárné vynakládání prostředků tak, aby nedo-
cházelo k neoprávněnému zkracování zisku i daně.
Poskytování dobrovolných příspěvků z nezda-
něných prostředků podle důchodové situace jed-
notlivých zemědělských organizací by bylo v roz-
poru s potřebou zabezpečení rovnoměrné vybave-
nosti jednotlivých obcí, kterou Je nutno řešit
v rámci plánu a rozpočtu. Zemědělské organizace,
zejména JZD, mohou poskytovat tyto prostředky
po zdanění, přičemž se mohou úspěšně podílet na
plnění volebních programů, zejména brigádnickou
výpomocí i využitím vlastních kapacit. Podle na-
vrhované úpravy výjimek z nezemědělské činnosti
nebudou přitom práce a dodávky prováděné v rám-
ci akce Z (fakturované národním výborům) pova-
žovány pro účely této daně za nezemědělskou
činnost.
Pro účely této daně budou, výdaje na pohoš-
tění a dary uznávány u družstevních organizací
pouze do výše stanovené při projednávání ročního
plánu. Touto úpravou se sleduje stejné posuzování
těchto výdajů a nákladů u družstevních a státních
organizací.
Dotacemi a subvencemi určenými k úhradě
nákladů (které snížily zisk) jsou např. stabilizační
dotace, účelové dotace do provozu, účelové sub-
vence na výchovu učňů, dotace z fondu stabilizace
pracovních sil apod. Nezahrnují se sem dotace,
které jsou nadřízenými orgány přidělovány přímo
do jednotlivých fondů (např. na investice).
K § 14 - Sazba daně ze zisku
Progresivní, forma zdanění zisku se uplatňuje
jak z důvodů značných rozdílů v důchodech pod-
niků, vyplývajících především z objektivních pod-
mínek, tak z důvodů případných rozdílů hospoda-
ření v jednotlivých létech (klimatické podmínky -
vyšší daň v příznivých a nižší v nepříznivých lé-
tech). Progresivní zdaňování zisku též vhodně
doplňuje princip zdaňování zemědělských podniků
daní z pozemků. Progresivní zdanění zisku umož-
ňuje, aby část diferenciální renty, která není od-
čerpána daní z pozemků, byla podrobena dani ze
zisku. Tím, že zisk pro účely výpočtu rentability
bude upravován o zaplacenou daň z pozemků, se
stanoví reálnější základ pro daň ze zisku.
Sazba progresivní daně ze zisku je stanovena
tak, aby odpovídala rozdílné úrovni rentability při
vytvoření rovnoměrného prostoru hmotné zainte-
resovanosti na zvyšování hospodárnosti ve všech
pásmech rentability.
S ohledem na strukturu činnosti nákupních
a zásobovacích organizaci a obtížné vymezení ne-
zemědělské činnosti, se navrhuje uplatnit pro tyto
organizace lineární zdanění zisku, které ve srov-
nání s úrovní této daně za r. 1972 je nižší.
Navrhovaná lineární sazba daně ze zisku
u oborových (generálních) ředitelství a u poplat-
níků v likvidaci odpovídá sazbě platné v zákoně
o důchodové dani, které dosud podléhaly.
33
K § 15 - Zvýšení dané za nezemědělskou činnost
Navrhované zvýšení daně ze zisku za nezemě-
dělskou činnost sleduje vytvoření relativně stej-
ných podmínek v oblasti daní a odvodů u všech
organizací zabývajících se přibližně stejnými čin-
nostmi. Tím je současně sledován cíl přednostně
orientovat zemědělské organizace na intenzívní
rozvoj zemědělské výroby.
Nutný rozsah výjimek z nezemědělské činnosti
bude v souladu s navrhovaným zmocněním stano-
ven v prováděcí vyhlášce tak, aby odpovídal pod-
mínkám zemědělství i potřebám celého národního
hospodářství v daném časovém období.
Z výroby a prodeje nezemědělských výrobků
dodávaných zemědělským organizacím se výjimky
týkají vybraných skupin zemědělských strojů
včetně náhradních dílů, dřiví a stavebních hmot
vlastni výroby dodávaných i pro akce Z, krmiv,
hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, povřísel a
pytlů a dále některých potravinářských výrobků
vyrobených z vlastních zemědělských surovin
(např. ovčí sýr, smetana, sušeně ovoce, polotovary
ze syrových brambor a tříděná vejce).
Z prací a služeb poskytovaných nezeměděl-
ským organizacím a občanům se výjimky týkají
zejména dopravy zemědělských výrobků vlastní
výroby, zalesňováni, těžby a dopravy dřeva pro
lesní závody, udržováni sjízdnosti pozemních ko-
munikací v zimním období, melioračních prací,
provádění ochranných postřiků, dezinfekce, dera-
tizace, dezinsekce, inseminace, hubení plevelů,
jakož i polních a rekultivačních prací. Za nezemě-
dělskou Činnost pro účely tohoto zákona nebudou
považovány dále opravy traktorů a zemědělských
strojů, včetně náhradních dílů (bez rozdílu odbě-
ratele), práce a služby prováděné pro členy a pra-
covníky JZD, státních statků, společných země-
dělských podniků a práce a služby pro národní
výbory v rámci akce Z.
Za nezemědělskou činnost bude však považo-
ván veškerý prodej výrobků ve vlastních malo-
obchodních prodejnách včetně pohostinství a
u Chmelařství o. p. i prodej zemědělských výrobků
jiným než zemědělským organizacím.
Vzhledem k tomu, že nezemědělská činnost
u JZD, státních statků a šlechtitelských a seme-
nářských podniků a statků prováděná v období
vegetačního klidu tvoři přirozený doplněk země-
dělské výroby, navrhuje se, aby část tržeb z neze-
mědělské činnosti nebyla u těchto organizací po-
drobována zvýšení daně ze zisku. Rozsah tržeb
vyjmutých ze zvýšení daně (od 3 do
40%) bude
stanoven v prováděcí vyhlášce s přihlédnutím
k rozdílným přírodním podmínkám. V nejlepších
přírodních stanovištích (se sazbou daně z pozem-
ků od 750 do 1000 Kčs) bude z tržeb z nezemě-
dělské činnosti podléhat zvýšení část přesahující
3 % celkových tržeb, kdežto v nejhorších přírod-
ních stanovištích (horské oblasti, vrchoviny a pa-
horkatiny) bude činit tato část 40 %.
K § 16 - Maximální výše daně ze zisku
Ustanovením o maximální výši daně ze zisku
se sleduje, aby tato daň včetně zvýšení za neze-
mědělskou činnost nepřesáhla hranici 70 % upra-
veného základu daně.
K § 17 - Daň z mezd a odměn
Různé způsoby zdanění mezd a odměn vyplý-
vají z diferencovaně uplatňovaného systému mzdo-
vé regulace a systému odměňováni za práci.
K § 18-20 - Daň z překročení mezd a odměn
Návrh daně z překročení nákladových mezd
a odměn u JZD vychází ze skutečnosti, že u těchto
organizací nejsou uplatněny jednotné zásady od-
měňování a průměrné odměny jsou značně roz-
dílné, což ovlivňuje úroveň nákladů a zisku. Tím
nejsou vytvořeny ani podmínky pro objektivní zda-
nění zisku. Proto je nutno přiměřeně zdanit mzdy
a odměny, které přesáhnou hranici stanovenou
vládou ČSSR. Zdanění nákladových mezd a odměn
u JZD tvoří proto nezbytnou součást zdanění zisku,
přičemž se vztahuje pouze na tu část nákladových
mezd a odměn, která přesáhne hranici stanovenou
vládou ČSSR pro příslušné období. Stanovená hra-
nice má vycházet ze srovnatelné úrovně průměrné
nákladové mzdy u státních statků. Vychází se
z toho, že JZD s vyšší úrovní mezd a odměn do-
cilují lepší hospodářské výsledky, které jim umožní
hradit tuto daň, aniž by byla ohrožena rozšířená
reprodukce a hmotná zainteresovanost. Rozdílnou
úroveň hospodaření bude možno vyjádřit v úrovni
doplňkové odměny poskytované z prostředků po
zdanění.
Obdobná forma zdanění je uplatňována i v ně-
kterých socialistických státech (SSSR, NDR a MLR).
Při výpočtu průměrné odměny se bude vychá-
zet z průměrného evidenčního počtu pracovníků
vykazovaného pro všechny účely sociálně ekono-
mických informací. Tím dojde k sjednocení evi-
dence a omezí se nesrovnalosti ve vykazování po-
čtu pracovníků rozhodného pro výši daně.
Podle zmocnění § 55 odst. 1 písm. b) bude
moci vláda ČSSR u JZD, u nichž bude zavedena
nová soustava odměňování za práci stanovit, že
u těchto organizaci se nebude daň z překročení
mezd a odměn uplatňovat. Tím se sleduje podpora
zavádění pořádku do odměňování za práci v JZD.
K § 21-23 - Daň z celkového oblému mezd
Daň z objemu mezd je doplňkovým nástrojem
mzdové regulace, který je uplatněn u všech orga-
34
nizací, které provádějí odvody do státního rozpo-
čtu podle zákona č. 111/1971 Sb., i u poplatníků
důchodové daně podle zákona č. 113/1971 Sb. Zá-
klad daně i sazba daně jsou shodné se zákonem
č. 111/1971 Sb. a č. 113/1971 Sb.
K § 24-26 - Daň z individuálních mezd
Tato forma zdanění mezd a odměn je u spo-
lečných zemědělských podniků, společných druž-
stevních podniků a melioračních družstev uplat-
ňována již v současné době. Vzhledem k tomu, že
u nich není zaveden systém plné státní regulace
mezd (nejsou stanoveny podíly mezd z výkonů,
ale pouze mzdové tarify a výkonové normy), na-
vrhuje se tuto formu daně ponechat beze změny.
K § 27-29 - Příspěvek na sociální zabezpečení
Příspěvek na sociální zabezpečení se navrhuje
uplatnit v podstatě u stejného okruhu organizací
jako doposud, a to i ve stejné výši. Na rozdíl od
dosavadního stavu však nebudou tento příspěvek
odvádět rovněž společné zemědělské podniky, me-
liorační družstva, státní plemenářské podniky a
velkovýkrmny. Tato změna je odůvodněna tím, že
předmět činností u těchto organizací je obdobný
činnostem provozovaným JZD a státními statky a
že je účelné vytvářet stejné podmínky pro ocenění
nákladů na živou práci.
Jednotná zemědělská družstva budou odvádět
i nadále z úhrnu peněžních pracovních příjmů
členů JZD a osob v družstvu trvale pracujících
12, 5% příspěvek na částečnou úhradu nákladů
sociálního zabezpečení podle § 112 zákona č. 103/
1964 Sb., ve znění zákona č. 116/1967 Sb.
K § 30 - Poplatníci daně
Poplatníkem daně je každý občan provozující
zemědělskou výrobu. Pro posouzení daňové povin-
nosti nerozhoduje, kolik osob provozuje na vlastní
nebo společný účet zemědělskou výrobu. Všechny
osoby, které provozují zemědělskou výrobu na
společný účet, tvoří jeden daňový subjekt. Toto
ustanovení má za účel zabránit záměrnému roz-
dělování příjmů ze společně provozované země-
dělské výroby s úmyslem snížit dopad progresivní
sazby daně.
K § 31 - Osvobození od dani
Osvobození od daně členů JZD, pracovníků
státních statků a pracovníků dalších organizací
se však nevztahuje na příjmy z provozování země-
dělské výroby na jiných pozemcích než na záhu-
menkách a pozemcích přenechaných organizacemi
pracovníkům k dočasnému užívání.
K § 32 - Předmět daně
Zemědělská výroba u občanů zahrnuje každou
činnost, která souvisí s obděláváním pozemků a
provozováním živočišné výroby. V tomto pojetí je
zemědělskou výrobou
a) rostlinná výroba, tj. pěstování běžných hos-
podářských plodin (zrniny,
okopaniny, olejni-
ny, pícniny), zvláštních kultur (např. chmel,
vinná réva, tabák, paprika, zelenina, jahody,
ovoce), léčivých a aromatických rostlin, se-
men a květin;
b) živočišná výroba, tj. chov běžných hospodář-
ských zvířat i specializovaná živočišná výroba
(chov kožešinových a laboratorních zvířat,
chov včel apod. ).
Při provozu zemědělského hospodářství vykoná-
vá zemědělec velmi často činnost nebo zaměstnání,
které sice nelze přímo zahrnovat pod pojem země-
dělské výroby, ale k jejichž vykonávání se pravi-
delně používá prostředků, které trvale slouží
provozu zemědělského hospodářství. Jde pouze
o takové činnosti, které jsou bud pokračováním
zemědělské výroby (zpracování nebo prodej vý-
robků vlastního hospodářství), nebo při nichž se
využívá prostředků, které trvale slouží zemědělství
jako hlavnímu účelu v době, kdy jich není využito
při provozu zemědělského hospodářství (povoznic-
tví, orání za mzdu apod. ). Tyto činnosti musí mít
vždy charakter vedlejší činnosti vedle hlavního
zaměstnání, kterým je provozování zemědělského
hospodářství. Za těchto podmínek se příjmy z ta-
kových vedlejších činností zdaňují spolu s příjmy
z provozu zemědělského hospodářství jednou daní.
Jestliže se však příležitostná a vedlejší výroba
provozuje v takovém rozsahu, který překračuje
rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají
příjmy z těchto činností dani z příjmů obyvatelstva
(podle zákona č. 145/1961 Sb. ).
Při pěstováni zvláštních kultur (např. vinné
révy, papriky, zeleniny, květin) nebo provozování
specializované živočišné výroby (např. chov kože-
šinových zvířat, jako norků) ve větším rozsahu
(tzv. po živnostensku) budou podléhat příjmy pře-
sahující ročně 20 tis. Kčs dani z příjmů obyvatel-
stva podle zákona č. 145/1961 Sb.
K § 33 - Základ daně
Zvláštní povaha zemědělské výroby a skuteč-
nost, že většina zemědělských hospodářství pro-
vozovaných jednotlivě hospodařícími zemědělci má
výměru pod 2 ha zemědělské půdy, má za následek,
že téměř v žádném tomto hospodářství provozova-
ném jednotlivě hospodařícími zemědělci se neve-
dou účetní záznamy o výsledcích hospodaření.
Proto nelze zjišťovat dani podrobený příjem podle
skutečně dosažených příjmů. Vzhledem k tomu se
35
v těchto případech vypočítává příjem podle prů-
měrných norem výnosnosti.
Ve srovnáni s dosavadní úpravou navrhuje se
zvýšit průměrné normy výnosnosti na 1 ha země-
dělské půdy (§ 33 zákona] z dosavadních 1500 až
3500 Kčs na 2200 až 5000 Kčs.
Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že
v důsledku všestranné intenzifikace zemědělství
se postupně zvyšují i výnosy ze zemědělské výroby
provozované občany a zvyšujícím se příjmům již
neodpovídají současně platné průměrné normy vý-
nosnosti.
Příjmy ze specializované rostlinné a živočišné
výroby nelze stanovit podle průměrných norem vý-
nosnosti, a proto budou zdaňovány podle skutečně
dosažených příjmů po odečtení nákladů souvise-
jících s touto specializovanou výrobou.
Nově se zavádí zdanění příjmů ze zemědělské
výroby provozované i na nezemědělské půdě, neboť
je-li využívána pro zemědělskou výrobu, je odů-
vodněné zdaňovat příjmy z této výroby stejně jako
ze zemědělské výroby provozované na zemědělské
půdě. Na rozdíl od dosavadního stavu se navrhuje,
aby u poplatníků, kteří chovají nejvíce 15 včelstev,
se nezapočítávaly do základu daně příjmy z pro-
deje a naturální spotřeby medu.
K § 36 - Zvýšení a snížení daně
Návrh zákona vychází stejně jako dosavadní
úprava daně z toho, že sazba daně stanovená pro
jednotlivě hospodařící zemědělce platí zásadně pro
poplatníky, kteří mají nezletilé děti. Proto poplat-
níkům, kteří nemají nezletilé děti, se daň zvyšuje
o 10%.
Na rozdíl od dosavadního stavu se navrhuje,
aby orgán vykonávající správu daně mohl zvýšit
daň i v případech, kdy poplatník dosahuje ze ze-
mědělské výroby neúměrně vysokých příjmů, tj.
takových, které podstatně převyšují příjmy vypo-
čtené podle průměrných norem výnosnosti.
V odůvodněných případech, zejména jde-li
o poplatníky ve věku nad 65 roků nebo invalidní,
může orgán vykonávající správu daně povolit sní-
žení daně (až o 50%).
K § 39-53 - Společná ustanovení
Správa daní přísluší v souladu s čl. 12 odst. 4
ústavního zákona o československé federaci č. 143/
1968 Sb., ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb.,
orgánům republik.
Navržená společná ustanovení vycházejí ze
zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, a zá-
kona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku
na sociální zabezpečení.
Pro poplatníky zemědělské daně podle zákona
č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, se v důsledku
sjednocení lhůty pro podávání daňového přiznání
zkracuje lhůta z konce února na 15. únor.
V placení se navrhuje změna v podstatě jen
u daně ze zisku, a to u organizací, které dosud
podléhají zemědělské dani z důchodů. U těchto
organizací se v souladu s tvorbou zisku navrhuje
placení záloh na daň ze zisku již v průběhu zda-
ňovacího období. U ostatních organizací se v pod-
statě změny v placení nenavrhují.
Stejně jako doposud se upravuje vyměření a
placení daně v případech, kdy poplatník se během
roku stane, nebo přestane být členem JZD (§ 49).
V těchto případech není pro daňovou povinnost
rozhodný stav k 1. lednu běžného roku, ale den
vstupu nebo výstupu z JZD.
U penále za opožděné placení se navrhuje po-
nechat pro občany úpravu rozdílnou od úpravy
navržené pro organizace, tak aby odpovídala prin-
cipům platným i u ostatních daní placených oby-
vatelstvem.
K § 54 - Výnos zemědělské daně
V zájmu jednotnosti výkonu správy daně se
odchylkou od ustanovení § 3 písm. a) zákona č.
134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech, navrhuje,
aby výnos daně i od organizací řízených federál-
ními ústředními orgány, s výjimkou organizací ří-
zených federálním ministerstvem národní obrany
a federálním ministerstvem vnitra, byl příjmem
rozpočtu republik, popřípadě národních výborů.
S ohledem na specifické postavení organizací ří-
zených federálním ministerstvem národní obrany
a federálním ministerstvem vnitra se navrhuje,
jako je tomu doposud, odvádět daň do rozpočtu
federace.
Zákony národních rad bude určeno, které daně
budou příjmem rozpočtů národních výborů a které
budou příjmem rozpočtu republiky. Dále bude
určeno, kam poplyne výnos příspěvku na sociální
zabezpečení a který orgán bude vykonávat správu
daně.
K § 55-57 - Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy
Návrh zmocňovacích ustanovení vychází ze
skutečnosti, že hospodářské a společenské pod-
mínky v zemědělské výrobě se stále vyvíjejí. Je
proto účelné, aby provádění navrhovaného zákona
mohlo účelně a pružně reagovat na změny v země-
dělství.
K § 58-83 - Přechodná a závěrečná ustanovení
Ustanovení, kterým se mění zákon č. 8/1968
Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých
36
dalších finančních opatřeních, je potřebné zahr-
nout proto, že zrušením zákona č. 112/1966 Sb.,
o zemědělské dani, by státní statky, šlechtitelské
a semenářské podniky a statky byly povinny pro-
vádět odvod z motorových vozidel, i když dosud
tento odvod neprováděly a není účelné jej u nich
zavádět.
Vzhledem k tomu, že obdobný charakter jako
státní statky mají i velkovýkrmny a státní pleme-
nářské podniky, navrhuje se zrušit u těchto orga-
nizací odvod z motorových vozidel. K odstranění
nesrovnalosti v dosavadní právní úpravě, podle
které se odvody neprovádějí z kanalizačních mo-
torových vozidel, ale odvádějí se z fekálních moto-
rových vozidel, navrhuje se osvobodit od odvodu
z motorových vozidel i fekální motorová vozidla.
Vzhledem k navrhované účinnosti zákona
o zemědělské dani vyměří se daň z pozemků a daň
z příjmů občanů ze zemědělské výroby poprvé po-
dle stavu k 1. lednu 1975. Ostatní části zemědělské
daně podle tohoto zákona se vyměří až v roce 1976
za uplynulý rok. Za rok 1974 bude organizacím
vyměřena daň podle zákona č. 112/1966 Sb., popří-
padě podle zákona č. 113/1971 Sb.
V Praze dne 27. června 1974
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
Ministr financi ČSSR:
ing. Lér v. r.
37
Příloha č. 1
Vývoj vybraných ukazatelů u JZD a státních statků v ČSSR*)
(v mil. Kčs)
|
JZD |
Státní statky |
|||||||||||||
|
1967 |
1968 |
1969 |
1970 |
1971 |
1972 |
1973 |
1967 |
1968 |
1969 |
1970 |
1971 |
1972 |
1973 |
|
|
výkony |
34 744 |
37 806 |
40 494 |
41 495 |
43 821 |
47 198 |
51 104 |
10 932 |
11 984 |
12 458 |
12 835 |
13 434 |
14 261 |
15 213 |
|
index |
108, 8 |
107, 1 |
102, 5 |
105, 6 |
107, 7 |
108, 2 |
109, 6 |
103, 9 |
103, 0 |
104, 7 |
109, 1 |
106, 7 |
||
|
materiálové |
||||||||||||||
|
a jiné |
15 380 |
17 100 |
18 764 |
20 561 |
21 684 |
23 777 |
25 948 |
6 639 |
7 304 |
7 843 |
8 504 |
8 890 |
9 450 |
9 977 |
|
hrubý důchod |
19 364 |
20 706 |
21 730 |
20 934 |
22 137 |
24 021 |
25 156 |
4 293 |
4 680 |
4 615 |
4 331 |
4 544 |
4 811 |
5 236 |
|
mzdy |
||||||||||||||
|
osobní |
||||||||||||||
|
výdaje |
10 878 |
11 740 |
12 660 |
12 630 |
13 080 |
13 752 |
14 323 |
3 660 |
3 757 |
3 896 |
3 908 |
4 054 |
4 154 |
4 297 |
|
čistý zisk |
6 507 |
6 602 |
6 420 |
5454 |
6 023 |
6 379 |
7 308 |
325 |
624 |
385 |
19 |
38 |
200 |
623 |
|
celkové |
||||||||||||||
|
náklady |
29 285 |
32 143 |
34 915 |
37 585 |
39 522 |
42 710 |
45 500 |
10 846 |
11 576 |
12 312 |
13 195 |
13 799 |
14 506 |
15 137 |
|
rentabilita % |
22, 22 |
20, 54 |
18, 39 |
14, 51 |
15, 23 |
14, 93 |
16, 06 |
2, 92 |
5, 36 |
3, 13 |
0, 14 |
0, 29 |
1, 38 |
3, 46 |
|
daň |
||||||||||||||
|
z pozemků |
796 |
789 |
790 |
782 |
809 |
792 |
766 |
215 |
202 |
183 |
186 |
200 |
205 |
204 |
|
daň |
||||||||||||||
|
z důchodů |
274 |
424 |
626 |
648 |
773 |
937 |
1 120 |
20 |
50 |
92 |
93 |
108 |
96 |
116 |
|
index |
164, 7 |
147, 6 |
103, 6 |
119, 3 |
121, 2 |
119, 6 |
260, 0 |
184, 0 |
101, 0 |
116, 1 |
88, 9 |
120, 8 |
||
|
zemědělská |
* |
|||||||||||||
|
daň celkem |
1 070 |
1213 |
1 416 |
1 430 |
1 582 |
1 729 |
1 886 |
235 |
252 |
275 |
279 |
308 |
301 |
320 |
|
index |
113, 4 |
116, 7 |
101, 0 |
110, 6 |
109, 3 |
109, 1 |
108, 6 |
109, 1 |
101, 4 |
110, 4 |
97, 7 |
106, 3 |
||
*) sestaveno podle souhrnných účetních výkazů