26
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
Při zabezpečování všestranného rozvoje naší
socialistické společnosti plní významnou úlohu
odvětví zemědělství. Za 25 let budování socialis-
tického zemědělství byla s výraznou pomocí státu,
dělnické třídy a celé společnosti vybudována vý-
konná výrobní základna, zvýšil se počet kvalifiko-
vaných odborníků schopných úspěšně organizovat
zemědělskou velkovýrobu a zvýšila se i pracovní
iniciativa. To vše se pozitivně odráží v dynamickém
růstu zemědělské produkce, zkvalitňováni její
struktury i ve stále lepším uspokojování potřeb
společností zemědělskými výrobky.
Zvláště úspěšně se zemědělská výroba rozvíjí
v posledních letech, zejména v období po XIV. sjez-
du KSČ, který orientoval zemědělství na další zvy-
šování výroby cestou její efektivní intenzifikace,
na další koncentraci a specializaci výroby, uplat-
ňování vědeckotechnických poznatků a velkový-
robních forem hospodaření.
Ve srovnání s rokem 1967 vzrostla do roku
1973 hrubá zemědělská produkce o 20, 5 % a tržní
produkce o 27, 2 %. Za léta 1971-1973 byl ve srov-
nání s pětiletým plánem překročen plán tržní pro-
dukce do státních fondů o 3, 5 % a meziroční nárůst
dosahuje 5, 9 %. To umožnilo nejen stabilizovat trh
potravin, ale i postupně snižovat dovoz některých
produktů.
Na dosahovaných výsledcích se vedle obětavé
práce družstevníků a pracovníků v zemědělství při
soustavném zvyšování úrovně řídící a organizátor-
ské činnosti výrazně podílí upevňování a rozvíjení
svazku dělnické třídy a rolnictva. Jedním z jeho
konkrétních projevů jsou stále vyšší dodávky vý-
robních prostředků pro zemědělství, včetně zvy-
šování jejich kvality a účinnosti. V současné době
se materiálové vklady podílejí na celkové země-
dělské produkci již více než polovinou.
Celkový objem investic pouze za první 4 roky
této pětiletky bude vyšší proti plánu o 5, 5 mld Kčs,
tj. o 11, 2 %. Proti pětiletému plánu jsou vyšší i do-
dávky průmyslových hnojiv a agrochemikálií pro
zemědělství. Rostoucí úloha průmyslu ovlivňuje
nejen růst zemědělské produkce, ale i charakter
výroby. Zemědělská výroba se tak stále více při-
bližuje charakteru průmyslové výroby.
Socialistický průmysl, který sehrál rozhodující
úlohu při socialistické přestavbě zemědělství, se-
hrává významnou úlohu i při překonáváni dosavad-
ních podstatných rozdílů mezi velkovýrobou v prů-
myslu a zemědělstvím. Prohlubující se vzájemné
sepětí průmyslu a zemědělství představuje nový
významný prvek v rozvoji socialistické společnosti,
který má pozitivní výsledky i při upevňování hos-
podářské moci státu a v uspokojování rostoucích
potřeb společnosti. Proto KSČ klade rozvíjení to-
hoto spojení na jedno z předních míst své hospo-
dářské politiky státu a vytváří všechny nezbytné
předpoklady pro jeho uskutečňování.
K těmto předpokladům patří nejen soustavná
pozornost věnovaná odvětvím, která zabezpečují
materiálně technickou základnu dalšího rozvoje
zemědělství, a to i řada opatření, včetně finanční
podpory státu tak, aby zemědělství mohlo této zá-
kladny ve stále větší míře využívat. Jen za první
tři roky současné pětiletky bylo poskytnuto země-
dělství formou přímých dotací a subvencí z celo-
společenských zdrojů 14, 4 mld Kčs, z toho JZD
6, 8 mld Kčs. Na rok 1974 je plánováno pro tyto
účely 4, 8 mld Kčs (z toho pro JZD 2, 4 mld Kčs).
Kromě uvedených přímých dotací a subvencí jsou
ze státního rozpočtu rovněž uhrazovány cenové
rozdíly při dovozu některých základních surovin
pro zemědělství. V roce 1973 činila tato úhrada
jen u pokrutin, šrotu, živočišných mouček a fosfátů
1, 9 mld Kčs, přičemž pro r. 1974 se předpokládá
zvýšení této úhrady na 2, 4 mld Kčs.
Rychlý růst zemědělské výroby spolu se zvy-
šující se produktivitou práce příznivě ovlivnily
i vývoj důchodů zemědělských podniků. V důsledku
toho se zvýšil i stav akumulačních fondů u JZD
a státních statků, které proti roku 1967 vzrostly
ke konci roku 1973 z 8 mld Kčs na 16, 5 mld Kčs
(bez obratového fondu). U JZD se přitom výrazně
omezila potřeba úvěrů včetně snížení dosavadních
úvěrů. Současně se zvýšila i vybavenost zeměděl-
ství základními fondy.
Příznivý vývoj důchodové situace zeměděl-
ských podniků se projevuje pozitivně i v úrovni
odměn pracovníků, zejména družstevníků a v jejich
životní úrovní. Průměrná výše odměn v JZD pře-
kročila již úroveň mezd na státních statcích a po-
měrně rychle se sbližuje s průměrnými odměnami
v celení národním hospodářství. Zatímco v roce
1970 činila srovnatelná průměrná měsíční odměna
v národním hospodářství 1937 Kčs a v JZD 1685 Kčs,
v roce 1973 činila tato výše v národním hospodář-
ství 2161 Kčs a v JZD dosáhla odměna na trvale
činného pracovníka 2075 Kčs. Postupně dochází
i ke zlepšování sociálního zabezpečení členů JZD
a jejich rodinných příslušníků. V důsledku nerov-
noměrného vývoje důchodů v JZD i nestejného pří-
stupu k jejich rozdělováni na spotřební a akumu-
lační fondy jsou však odměny značně rozdílně.
Za dosahovanými příznivými výsledky v roz-
voji zemědělské výroby se však skrývají i některé
nedostatky, a to jak v plnění výrobních úkolů, tak
i v celkové efektivnosti. Vážným problémem, jehož
vyřešení by výrazně přispělo k další mobilizaci
27
rezerv, je zejména nerovnoměrnost vývoje země-
dělské výroby i úrovně hospodaření v jednotlivých
výrobních oblastech, jakož i uvnitř stejných vý-
robních pásem.
Vedle subjektivních faktorů, zejména rozdílné
úrovně řídící a organizátorské práce, ovlivňuji do-
sažené výsledky zemědělských organizací přede-
vším přírodní podmínky, rozdílná struktura výroby
i různá vybavenost pracovními silami a výrobními
prostředky. Tato diferenciace, kromě svých výrob-
ně ekonomických důsledků, má i své závažné so-
ciálně politické aspekty.
Proto je nezbytné, aby stát a jeho řídící orgány
ve své činnosti důsledněji než dosud přistupovaly
k řešení těchto problémů. I když prvořadým úko-
lem je a zůstává konkrétní organizátorská pomoc
státu a jeho orgánů, musí tomuto procesu účinněji
než dosud napomáhat i soustava ekonomických
nástrojů. Nejde přitom o to, aby tato soustava ve-
dla k nivelizaci a zakrývání rozdílů mezi dobře
a špatně hospodařícími podniky. Soustava ekono-
mických nástrojů musí umožňovat, aby podniky,
které lépe hospodaří a dosahují lepších výsledků,
měly z toho i příslušný ekonomický efekt. Naproti
tomu však soustava ekonomických nástrojů nesmí
svou základní konstrukcí napomáhat k prohlubo-
vání neodůvodněné diferenciace vyplývající pře-
devším z rozdílných objektivních podmínek.
V souvislosti s prohloubením soustavy pláno-
vitého řízení pro období šestého pětiletého plánu
byla analyzována účinnost jednotlivých ekonomic-
kých nástrojů i z těchto hledisek a Jsou hledány
cesty, jak uvést působení jednotlivých nástrojů do
souladu s potřebami současného rozvoje země-
dělství.
Specifičnost výrobního procesu v zemědělství,
zejména působení přírodních podmínek, úloha ze-
mědělství při zabezpečování výživy obyvatelstva,
velké množství organizací při převaze skupinového
vlastnictví, si vyžadují samostatný a diferencovaný
přístup při stanovení systému vztahu ke státnímu
rozpočtu.
A. SOUČASNÝ SYSTÉM ZDANĚNÍ
Zdanění organizací zemědělské výroby a ze-
mědělských služeb je v současné době upraveno:
1. Zákonem o zemědělské dani č. 112/1966 Sb.,
který má dvě složky, a to daň z pozemků a daň
z důchodů.
Dani z pozemků podléhají veškeré pozemky
vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská
půda a tuto daň platí každý uživatel těchto po-
zemků (organizace i občané).
V současné soustavě ekonomických nástrojů
v zemědělství jsou zemědělským podnikům uhra-
zovány výrobní náklady cenou zemědělských pro-
duktů, vyjadřující náklady na jejich výrobu v pod-
statě v průměrných přírodních podmínkách. Vliv
rozdílných přírodních podmínek, které ovlivňují
výši důchodů Jednotlivých zemědělských podniků,
je při této konstrukci cen řešen daní z pozemků,
jež odčerpává část důchodu dosahovaného podniky
hospodařícími v lepších přírodních podmínkách
a dále diferenciálními příplatky na tržní produkci,
které jsou poskytovány podnikům hospodařícím
v horších přírodních podmínkách.
Daň z pozemků má především tyto základní
funkce:
a) zmírňuje rozdíly v důchodech zemědělských
podniků vyplývající z vlivu rozdílných přírod-
ních podmínek;
b) má působit též na lepší využívání zemědělské
půdy.
Tato daň je stanovena pevnou sazbou na 1 ha
zemědělské půdy a její výše je odstupňována po-
dle přírodních stanovišť a činí 10 Kčs až 930 Kčs.
Pro nejhorší přírodní stanoviště (cca 18, 5% ze-
mědělské půdy, z toho v ČSR 9, 3 % a v SSR 34 %)
sazby této daně nejsou stanoveny.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že daň z po-
zemků se v podstatě osvědčila a její působení ne-
lze nahradit jiným nástrojem. V současné době
však sazby daně již plně nevyjadřují změněné pod-
mínky a vztahy při tvorbě a rozdělení důchodů
v rozdílných přírodních podmínkách. Rovněž tak
je tomu i u diferenciálních příplatků.
Při stanovení dosavadních sazeb daně z po-
zemků se vycházelo z podmínek a dosažených vý-
sledků za léta 1963 až 1965. Pro poslední roky je
však vcelku charakteristická podstatně vyšší úro-
veň zemědělské výroby, zejména v nejprodukčněj-
ších oblastech, což je výsledek všeobecné inten-
zifikace zemědělské výroby při její diferencované
účinnosti v rozdílných přírodních podmínkách.
Daň z důchodů je pohyblivou složkou země-
dělské daně. Vztahuje se na JZD, státní statky,
šlechtitelské a semenářské statky a podniky, jakož
i na občany, kteří mají příjem z provozování ze-
mědělské výroby. V soustavě ekonomických ná-
strojů v oblasti zemědělství má působit jako činitel
působící na ekonomicky odůvodněné rozdělování
a užití hrubého důchodu v zemědělských podnicích.
Základem zemědělské daně z důchodů je hrubý
důchod snížený o zaplacenou daň z pozemků,
o příděly podnikovým fondům (s výjimkou fondu
pracujících), o pojistné majetkového pojištění,
o příspěvky na úhradu nákladů sociálního zabez-
pečení družstevních rolníků a zvýšený o částky
použité pro osobní nebo společenskou spotřebu
z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Tato daň se vyměřuje sazbou, která je dána
procentem odpovídajícím částce přesahující 1000
28
X
Kčs průměrného měsíčního důchodu na jednoho
přepočteného pracovníka a činí nejvíce 10 %
z upraveného hrubého důchodu jako základu daně.
Daň se nevyměří podnikům, kde průměrný měsíční
důchod na jednoho pracovníka nepřesahuje
1000 Kčs.
Z hodnocení dosavadního působení soustavy
zdaňování JZD a státních statků vyplynulo, že do-
chází k nežádoucímu prohlubování důchodové di-
ferenciace mezi jednotlivými organizacemi, a to
jak v rozdílných, tak i stejných přírodních pod-
mínkách. Jde zejména o vlivy rozdílné rentability
rostlinné a živočišné výroby, značně rozdílné struk-
tury výroby, nestejné vybavenosti výrobními pro-
středky, jakož i o další činitele, kteří výrazně
ovlivňují rozdílnou výši důchodů zemědělských
organizací.
Dosavadní systém zdanění, který je v důcho-
dové složce daně založen v podstatě jen na zda-
ňování fondu osobní spotřeby bez vztahu k dosa-
ženým hospodářským výsledkům (zisku), nemůže
účinně působit na zmírňování rozdílů v důchodové
situaci ani na vývoj odměn. U JZD hospodařících
v horších přírodních podmínkách dosavadní sy-
stém zdaňování důchodovou situaci zpravidla zhor-
šuje a u organizací hospodařících v lepších pří-
rodních podmínkách dostatečně nereaguje na
vytvořený vyšší zisk, který je ovlivněn především
objektivními činiteli.
Nedostatečné regulační působení této složky
daně se projevuje v tom, že s růstem rentability
zpravidla klesá daňové zatížení zisku. Například
zatímco u družstev s rentabilitou 5-10 % činilo
v roce 1972 zatížení zisku důchodovou daní v prů-
měru 16, 3%, družstva s rentabilitou 30-35%
odváděla touto daní v průměru pouze 12, 3 % z vy-
tvořeného zisku. Zisk na 1 ha zemědělské půdy
je přitom značně rozdílný. V jednotlivých pásmech
rentability činilo rozpětí zisku u JZD za rok 1972
včetně dotací a subvencí k hospodářskému výsled-
ku 495 až 8283 Kčs.
Značně diferencovaná výše důchodů se u jed-
notlivých družstev promítá v rozdílné úrovni od-
měn a vybavenosti podniků. Tak např. v roce 1972
byla u 24 % JZD nižší odměna než 17 000 Kčs, za-
tímco 12, 4 % mělo průměrnou čistou odměnu vyšší
než 23 000 Kčs. Porovnáme-li krajní případy, potom
18 JZD vyplatilo průměrné odměny nižší než
11000 Kčs a 44 JZD vyšší než 30 000 Kčs. Zatímco
skupina nadprůměrných družstev vytvořila v roce
1972 v přepočtu na ha zemědělské půdy fond aku-
mulace ve výši 1746 Kčs, skupina podrůměrných
družstev pouze ve výši 716 Kčs.
Rozdíl v hodnotě základních prostředků mezi
nadprůměrnými a podprůměrnými družstvy ČSSR
činil v průměru let 1967-1970 na ha zemědělské
půdy 3400 Kčs a v roce 1972 již 5700 Kčs.
Na rozdílnou důchodovou situaci nemůže do-
statečně reagovat daň z pozemků, jejíž výše je
stanovena především s ohledem na přírodní pod-
mínky, avšak bez dostatečného zřetele k diferen-
ciaci v tvorbě důchodů.
JZD s vysokou úrovní důchodů mají finanční
a ekonomické předpoklady dále zvyšovat výrobu
a získávat kvalifikovanější kádry, zatímco část
družstev s nízkou úrovní důchodů, která by přede-
vším vyžadovala kádrově posílení a zlepšení vy-
bavenosti základními fondy, nemá k tomu účelu
dostatek prostředků.
Dosavadní daňový systém měl ve své době ne-
sporně oprávnění a přispěl k rozvoji zemědělství.
V současné době však již neodpovídá změněným
ekonomickým podmínkám i potřebám další inten-
zifikace zemědělské výroby.
2. Vyhláškami č. 45 a č. 46/1969 Sb. byla za-
vedena vyrovnávací daň z obratu ve výši 10 %
z tržeb z nezemědělské činnosti u JZD a státních
statků. Zavedením této daně se sledovalo vytvoření
relativně stejných ekonomických podmínek pro
provozování nezemědělské činnosti ve srovnání
s ostatními podniky zabývajícími se stejnou nebo
podobnou činností.
Tato vyrovnávací daň přes své nesporné kladné
působení má však i některé nedostatky, jako ze-
jména obtížně vymezení období vegetačního klidu.
3. Zákonu o důchodové dani a příspěvku na
sociální zabezpečení č. 113/1971 Sb. podléhají ně-
které organizace zemědělské výroby (s výjimkou
těch, které podléhají zemědělské dani z důchodů)
a zemědělských služeb (např. strojní a traktorové
stanice, opravny zemědělských strojů, zemědělské
zásobovací a nákupní podniky).
Důchodová daň má dvě složky, a to daň ze
zisku a daň z objemu mezd. Základem daně ze
zisku je upravený bilanční zisk. Sazby jsou stano-
veny progresivně v závislosti na dosažené renta-
bilitě a sazba se zvyšuje za podíl nezemědělské
činnosti. Daň z objemu mezd je doplňkovým ná-
strojem mzdové regulace a její konstrukce je stej-
ná jako u ostatních poplatníků této daně. Mimo
tuto daň platí tyto organizace příspěvek na so-
ciální zabezpečení, a to pouze z mezd připadajících
na nezemědělskou činnost.
4. Ostatní státní hospodářská organizace
v působnosti ministerstev zemědělství a výživy
(např. potravinářský průmysl, zemědělské stavby,
projekční organizace) podléhají od 1. ledna 1972
odvodům do státního rozpočtu podle zákona č.
111/1971 Sb.
5. Zdanění pracovních příjmů u pracovníků
v pracovním poměru k zemědělským organizacím
je upraveno zákonem o dani ze mzdy č. 76/1952 Sb.
Příjmy členů jednotných zemědělských družstev a
29
osob trvale v družstvu pracujících nepodléhají dani
ze mzdy a jsou osvobozeny i od zemědělské daně.
Z úhrnu peněžních pracovních odměn vyplá-
cených členům JZD a osobám v družstvu trvale
pracujícím odvádí JZD příspěvek na částečnou
úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši
12, 5% (§ 112 zákona č. 103/1964 Sb., ve znění
zákona č. 116/1967 Sb. ].
Z uvedeného přehledu vyplývá, že současný
způsob zdaňováni organizaci zemědělské výroby a
zemědělských služeb je značně nejednotný, což se
nepříznivě projevuje zejména při postupné reali-
zaci koncentrace, specializace a kooperace.
Rozbory působení současného zdaňováni ze-
mědělských organizaci prokazují, že dosavadní sy-
stém neodpovídá již novým podmínkám a potřebám
dalšího Intenzivního rozvoje zemědělství. Proto
v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, který zdů-
raznil, že ke splnění vytyčených úkolů je nutno
zaměřit i investiční, subvenční, intervenční a da-
ňovou politiku státu, se navrhuje uplatnit nový
systém zdaňování zemědělských organizací.
B. HLAVNÍ CÍLE NOVÉ OPRAVY ZDANĚNÍ
Návrh zdanění zemědělských organizaci sle-
duje v souladu s celkovými záměry Intenzivního
rozvoje zemědělství především:
a) odstranit nedostatky dosavadní právní úpravy
zamědělské daně, zejména v její pohyblivé
složce, založené na systému hrubého důchodu;
b) zmírňovat rozdíly v důchodech zemědělských
organizací vyplývající především z rozdílných
přírodních podmínek, a to úpravou sazeb daně
z pozemků se současnou úpravou diferenciál-
ních příplatků a dále i zavedením progresiv-
ního zdanění zisku;
c) přispívat k vytváření podmínek pro rozvíjení
Integračních a kooperačních vztahů v země-
dělství sjednocením zdanění všech podniků
zemědělské výroby a služeb a dále tím, že
společné zemědělské podniky s převážně ze-
mědělskou výrobou a agrochemické podniky
budou přímo ze zákona přechodně osvobozeny
od daně ze zisku;
d) zajišťovat přiměřený podíl organizací a státu
na výsledcích hospodaření formou progresiv-
ního zdaňováni zisku založeného na výši do-
sahované rentability;
e) sjednotit daňový systém pro všechny organi-
zace zabývající se zemědělskou výrobou a služ-
bami tak, aby byly vytvořeny z hlediska zda-
nění relativně stejné podmínky při provozování
obdobných činností.
C. FINANČNÍ DOPAD
Návrh nového systému zdanění zemědělských
organizací vychází ze zásady zachování celkového
finančního vztahu ke státnímu rozpočtu, a to na
srovnatelné úrovni roku 1972. Tato zásada bude
respektována jak z hlediska celostátního, tak i ve
vztahu k jednotlivým republikám.
Podle údajů vycházejících z výsledků dosaže-
ných za rok 1972 dojde při uplatnění navrhova-
ného systému zdanění po přihlédnuti k předpo-
kládaným slevám ve srovnáni s dosud uplatňova-
ným daňovým systémem u jednotlivých skupin
zemědělských organizaci k těmto změnám (v mil.
Kčs):
ČSR SSR ČSSR
|
1. JZD (bez daně z překro- |
|||
|
čení mezd a odměn) |
- 7 |
+86 |
+ 79 |
|
2. Státní statky, šlechtitel- |
|||
|
ské a semenářské statky |
|||
|
a podniky |
-55 |
- 5 |
- 60 |
|
3. Organizace zem. služeb |
|||
|
a ostatní zemědělské |
|||
|
organizace |
-67 |
-37 |
-104 |
|
4. Odvody z motor. vozidel |
- 6 |
- 3 |
- 9 |
|
Zemědělské organizace |
|||
|
celkem |
-135 |
+ 41 |
- 94 |
K nejpodstatnějším změnám ve výši daně dojde
především u JZD. Celkové daňové zatížení se sníží
nebo zůstane zachováno u více než poloviny
(53, 3%) JZD. U ostatních JZD zpravidla s vyšší
rentabilitou dojde k zvýšení daně. K zvýšení daně
nad 0, 5 mil. Kčs dojde u 131 JZD, která dosahují
značně vysokou rentabilitu (v průměru 35%).
U převážné části JZD činí zvýšení nebo snížení
daně maximálně 50 tis. Kčs.
Podle úrovně průměrných nákladových mezd
u JZD za rok 1972 a při stanovení hranice roz-
hodné pro uplatnění daně z překročení mezd a
odměn ve výši 19 100 Kčs, tj. úrovně dosažené
u státních statků v ČSR, by u JZD činila tato daň
228 mil. Kčs. Výše daně z překročení mezd a od-
měn u JZD bude však odvislá od dosažené úrovně
průměrných nákladových mezd v jednotlivých le-
tech a stanovené hranice, nad niž budou tyto mzdy
zdaňovány.
I když nová zemědělská daň bude znamenat
mírné zvýšení daňových povinností JZD, zůstanou
vcelku zabezpečeny předpokládané potřeby repro-
dukce. U JZD hospodařících v horších přírodních
podmínkách budou s účinnosti od 1. ledna 1975
zvýšeny diferenciální příplatky, a to cca o 125
mil. Kčs.
30
U státních hospodářských organizaci zeměděl-
ské výroby a služeb dojde podle kvantifikace za
jednotlivé podniky převážně k snížení daně, což
umožní i přiměřené snížení poskytovaných dotací.
Za účelem dodržení celkového vztahu ke stát-
ním rozpočtům bude výsledný finační dopad řešen:
a) snížením dotaci a subvencí ze státního roz-
počtu u vybraných zemědělských organizací,
b) výsledný rozdíl, tj. zvýšení daně, včetně daně
z překročení nákladových mezd a odměn, bude
použit především k úhradě navrhovaného zvý-
šení diferenciálních příplatků u JZD (cca 125
mil. Kčs), Jakož i k dalšímu účelovému finan-
cování zemědělství v rámci jednotlivých re-
publik.
U nezemědělských organizací, které jsou po-
platníky daně z pozemků, se předpokládají obou-
stranné dopady menšího rozsahu.
U občanů, kteří jsou poplatníky daně z pozem-
ků, dojde v důsledku navrhovaných změn sazeb
této daně pouze k nepodstatným oboustranným
změnám.
Ve zdanění příjmů občanů ze zemědělské vý-
roby se počítá s částečným zvýšením daně, neboť
v návaznosti na celkovou intenzifikaci zemědělské
výroby za uplynulé období, se navrhuje úměrné
zvýšení norem výnosnosti rozhodných pro stano-
vení této daně a u příjmů ze specializované rost-
linné a živočišné výroby prováděné ve větším roz-
sahu bude uplatněno vyšší zdanění, a to formou
daně z příjmů obyvatelstva (zák. č. 145/1961 Sb. ).
Dosažené výsledky za rok 1973 u JZD a stát-
ních statků jsou obsaženy v příloze č. 1 důvodové
zprávy. Z těchto výsledků vyplývá, že v uplynulém
roce kromě příznivého splnění kvantitativních
ukazatelů, došlo rovněž k výraznějšímu zvýšení
zisku, a to při mírném zvýšení rentability.
U JZD se oproti dosaženému zisku za rok 1972
ve výši 6381 mil. Kčs při rentabilitě 14, 93 % zvýšil
v roce 1973 zisk na 7308 mil. Kčs, přičemž se zvý-
šila i rentabilita, která dosáhla úrovně 16, 06%.
V návaznosti na zvýšenou úroveň průměrných od-
měn i hrubého důchodu se zvýšila v roce 1973 i ze-
mědělská daň z důchodů, a to z 937 mil. Kčs v roce
1972 na 1120 mil. Kčs. Daň z pozemků se mírně
snížila (o 26 mil. Kčs).
U státních statků se za rok 1973 oproti roku
1972 zvýšil zisk z 200 mil. Kčs na 523 mil. Kčs,
a to při růstu rentability z 1, 38 % na 3, 46 %. Úměr-
ně k dosaženým výsledkům se zvýšila i dosavadní
zemědělská daň.
Podle celkových propočtů dosavadní a navrho-
vané daně na základě dosažených výsledků za rok
1973 a podrobného ověření a srovnáni dopadu daně
za roky 1972 a 1973 u všech JZD ve vybraných
šesti okresech se prokazuje, že navrhovaná daň
bude působit v souladu se stanovenými záměry.
II. Zvláštní část
K § 1 - Úvodní ustanovení
Navrhovaný systém zemědělské daně vychází,
pokud jde o daň z pozemků a daň z příjmů občanů
ze zemědělské výroby, z principů dosavadního zá-
kona o zemědělské dani. V dani ze zisku, dani
z mezd a odměn a příspěvku na sociální zabez-
pečení navazuje návrh zákona na principy zdanění
organizací zemědělské výroby a zemědělských slu-
žeb podle zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani
a příspěvku na sociální zabezpečení.
Při respektování specifičnosti zemědělské vý-
roby se navrhovaným řešením sbližuje systém ze-
mědělské daně s principy odvodů platnými v ostat-
ních odvětvích národního hospodářství.
K § 2 - Předmět daně z pozemků
Ve vymezení předmětu zemědělské daně se
nenavrhuji změny oproti dosavadnímu stavu.
Hospodářsky využívanými vodními plochami
jsou rybníky s chovem ryb a vodní plochy využí-
vaně pro pěstování řas, rákosu, orobince a ostat-
ních technických vodních rostlin, nikoli však vodní
plochy využívané jako koupaliště.
K § 3 - Osvobození od dané z pozemků
Proti dosavadnímu stavu se osvobození rozši-
řuje o pozemky nově osázené bobulovinami (rybíz,
angrešt aj. ), které rovněž v prvních letech po osá-
zení nedávají plný užitek. Toto dočasné osvobození
se navrhuje v zájmu podpory velkovýroby, kon-
centrace a specializace i na tomto úseku.
Dále se rozšiřuje osvobození i na pozemky ve
správě a užívání okresních a krajských národních
výborů. Důvodem pro toto osvobození pozemků je
zachování stejné zásady jako u pozemků užívaných
místními národními výbory, přičemž daň z pozem-
ků Je u národních výborů pouze průběžnou fi-
nanční položkou. Osvobozeny budou pozemky
spravované a užívané přímo národními výbory
nebo jejich rozpočtovými organizacemi včetně je-
jich orgánů státní památkové péče a ochrany pří-
rody. Za Intenzívni ovocné sady se považují pouze
pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zá-
krsky a vřetena.
K § 4 - Poplatníci daně z pozemků
V okruhu poplatníků se nenavrhují oproti sou-
časnému stavu žádné změny. Pro subjektivní da-
ňovou povinnost není rozhodný vlastnický nebo
jemu obdobný vztah k půdě. Povinnost platit daň
z pozemků má vždy uživatel bez ohledá na to, zda
31
je současně vlastníkem či nikoliv. Povinnost platit
daň se proto vztahuje na všechny socialistické
i nesocialistické organizace a na občany, pokud
jsou uživateli půdy podléhající zdaněni. Výjimku
tvoří pozemky, které jsou užívány jako záhumenky
a které pro účely zdanění se zahrnují do celkové
výměry pozemků jednotného zemědělského druž-
stva.
Shodně s dosavadní úpravou se ponechává
v zákoně ustanovení o tom, že jednotné zeměděl-
ské družstvo může požadovat od svých členů ná-
hradu daně z pozemků placené ze záhumenku.
K § 3 - Základ dané z pozemků
V souladu se společensko-ekonomickým posu-
zováním pozemků patřících k rodinným domkům
nebo sloužícím k rekreačním účelům navrhuje se
stejně jako doposud nezapočítávat tyto pozemky,
pokud nepřekročí stanovenou výměru, do základu
daně. Zastavěná plocha se do této výměry neza-
počítává proto, že je z ní placena domovní daň.
Za pozemek určený k rekreačním účelům, který
se nebude započítávat do celkové výměry všech
pozemků podléhajících dani, se považuje pozemek
do výměry 400 m2, na kterém je nebo bude posta-
vena rekreační chata, nebo který slouží jako za-
hrádka k rekreačním účelům.
Oproti dosavadnímu stavu se vypouští ustano-
vení o tom, že do základu daně se nezapočítává
výměra samostatných pozemků
(zahrad), činí-1i
nejvýše 400 m2. Tím se sleduje zejména to, aby
bylo odstraněno zvýhodnění uživatelů několika
pozemků oproti uživatelům téže nebo i menší vý-
měry jednoho pozemku.
K § 6 - Sazba daně z pozemků
Sazby daně připadajíc na 1 ha pozemku jsou
odstupňovány podle přírodních stanovišť. Navrho-
vané změny sazeb daně z pozemků vycházejí ze
zásadního zhodnocení přírodních stanovišť s při-
hlédnutím k dosaženým hospodářským výsledkům
za léta 1969-1971. Tím dochází i k sblížení sazeb
této daně v celé ČSSR. Na rozdíly ve výši důchodů
dosahovaných ve stejných přírodních stanovištích
bude reagovat progresivní zdanění zisku.
Rozhodujícím faktorem pro navrhovanou úpra-
vu daně z pozemků je však i nadále soubor klima-
tických, půdních a terénních činitelů a z nich
vyplývajících podmínek pro dosahování rozdílných
výnosů včetně rozdílné úrovně zisku. Při úpravě
sazeb bylo přihlíženo rovněž k potřebám repro-
dukce a vybavenosti zemědělských organizací
v jednotlivých přírodních stanovištích.
V přírodních stanovištích, kde cenová úhrada
reprodukčních nákladů zabezpečuje plynulý prů-
běh reprodukce, ale nevytváří mimořádný zisk,
nejsou navrhovány ani minimální sazby daně z po-
zemků. Od dosavadního stavu se návrh liší i tím,
že v přírodních stanovištích, v nichž budou posky-
továny diferenciální příplatky, nebude uplatňována
daň z pozemků a opačně.
U hospodářsky využívaných vodních ploch ne-
jsou zpravidla výsledky hospodaření závislé na
jejich zařazení do přírodního stanoviště a proto,
se pro tyto plochy ponechává jednotná sazba daně
na 1 ha, bez ohledu na zařazení katastrálního
území obce do přírodního stanoviště.
K § 7 - Snížení daně z pozemků
V ustanovení o snížení daně se navrhuje oproti
dosavadnímu stavu změna v tom směru, že poplat-
níkům, jejichž zemědělská půda nebo její část byla
během roku rozhodnutím příslušného orgánu na-
trvalo odňata zemědělské výrobě, bude možno po-
skytovat snížení daně z pozemků nikoliv pouze
maximálně o 50
%, ale bez omezení, neboť dojde-li
k takové změně již počátkem roku, není 50% sní-
žení daně úměrné. Ve stejném rozsahu se navrhuje
možnost snížení daně z pozemků, jde-li o pozemky
dočasně odňaté zemědělské výrobě, neboť tyto po-
zemky jsou osvobozeny od daně počínaje rokem,
který následuje po roce, ve kterém byla půda do-
časně odňata zemědělské výrobě. Za pozemky, kte-
rých nelze plně využívat k zemědělské výrobě se
kupř. považuji poddolované plochy, letištní po-
zemky, pozemky poškozené účinky exhalací, po-
zemky v ochranných pásmech vodních zdrojů, po-
zemky, na nichž bylo zřízeno ochranné pásmo
k nemovité kulturní památce, zanedbané nebo de-
vastované pozemky, které zemědělská organizace
přebírá od soukromých držitelů.
K § 8 - Poplatníci dani ze zisku
Okruh poplatníků daně ze zisku zahrnuje jed-
nak organizace, které doposud podléhají dani z dů-
chodů podle zákona č. 112/1968 Sb., o zemědělské
dani, a dále organizace zemědělské výroby a slu-
žeb, které doposud platí důchodovou daň podle
zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a pří-
spěvku na sociální zabezpečení. Poplatníky jsou
společné zemědělské podniky i společné družstev-
ní podniky, tj. organizace vzniklé při kooperaci
zemědělských podniků před účinností vyhlášky č.
2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji spe-
cializace a koncentrace zemědělské výroby. Vzhle-
dem k tomu, že nelze jednoznačně vymezit definici
podniků zemědělských služeb, příp. i zemědělské
výroby, bude v prováděcí vyhlášce uveden seznam
organizaci, na něž se bude vztahovat povinnost
daně ze zisku podle tohoto zákona. Ve sporných
případech, zejména u nově vzniklých podniků,
rozhodne o způsobu zdanění příslušné ministerstvo
financí, a to podle navrhovaného zákonného zmoc-
nění [§ 56 odst. 2 písm. d)].