14
§ 27
Opatření k nápravě
Tomu, kdo poruší povinnosti stanovené
k ochraně jakosti povrchových a podzemních vod,
uloží podle potřeby vodohospodářský orgán pro-
vést opatření k odstranění závadného stavu, který
porušením povinnosti vznikl, zejména k zabránění
dalšího znečišťování, popřípadě ohrožování jakosti
povrchových nebo podzemních vod; může mu též
uložit opatření k zajištění náhradního odběru vody.
Případná odpovědnost za škodu ani trestní odpo-
vědnost není tím dotčena.
Část čtvrtá
Podzemní vody a zásobováni obyvatelstva
vodou
§ 28
Podzemní vody
(1) Podzemní vody jsou přednostně vyhrazeny
pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro
účely, pro které je použití pitné vody stanoveno
zvláštním předpisem11). K jiným účelům může vo-
dohospodářský orgán povolit použití podzemní vody,
jen není-li to na úkor uspokojování uvedených po
třeb.
(2) Ústřední vodohospodářský orgán repub-
liky stanoví vyhláškou, ve kterých případech, komu
a jakým způsobem jsou povinny.
a) organizace, které při investiční nebo jiné čin-
nosti zjistí podzemní vody, podat o tom zprá-
vu,
b) organizace, užívající podzemní vodu, pravi-
delně oznamovat údaje o jejích odběrech.
§ 29
Náhrada za ztrátu podzemní vody
(1) Organizace, která způsobí ztrátu pod
zemní vody nebo podstatně snížení vydatnosti je-
jího zdroje, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm,
je povinna nahradit škodu, která tím vznikla to-
mu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu [§ 8
odst. 1 písm. b)]. Náhrada spočívá v opatření ná-
hradního zdroje vody. Není-li to možné nebo hospo-
dářsky účelné, poskytne se jednorázová náhrada,
odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého ma-
jetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Jinak
platí o náhradě škody obecné předpisy.
11] § 7 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb. o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
15
(2) O škodách, které způsobí socialistická
organizace jiné socialistické organizaci, platí
zvláštní předpisy12].
(3) Ustanovení odstavce i věty třetí platí
i v případech, ve kterých byla škoda způsobena
činnostmi uvedenými v horním zákoně.
§ 30
Zásobováni vodou z veřejných vodovodů
(1) Veřejné vodovody jsou určeny k hromad-
nému zásobování obyvatelstva vodou a ke kryti po-
třeby vody pro národní hospodářství. V pochybnos-
tech, zda jde o veřejný vodovod, rozhoduje vodo-
hospodářský orgán v dohodě s orgánem státní
správy, v jehož působnosti je organizace, která vo-
dovod spravuje, popřípadě jej hodlá zřídit.
(2) Pitná voda z veřejných vodovodů je urče-
na přednostně pro zásobování obyvatelstva a pro
účely, pro které je použití pitné vody stanoveno
zvláštními předpisy.
(3) Vodohospodářský orgán je oprávněn při ne-
dostatku pitné vody bez náhrady omezovat nebo ji-
nak upravovat zásobování pitnou vodou, popřípa-
dě její užívání. Rozhoduje též ve sporech, zda má
být zřízena, popřípadě zrušena přípojka k veřejné-
mu vodovodu a ve sporech, k nimž dojde v souvis-
losti s prováděním odstavce 2.
(4) Ústřední vodohospodářský orgán republi-
ky může upravit vyhláškou správu a provoz veřej-
ných vodovodů a stanovit všeobecné podmínky, za
nichž se voda z nich dodává.
Část pátá
Vodní toky a jejich správa
§ 31
Vodní toky
(1) Vodní toky13) jsou vody trvale tekoucí po
zemském povrchu mezi břehy bud v korytě přiroze-
ném (popřípadě upraveném), jako bystřiny, po-
toky, řeky, nebo v korytě umělém, jako průplavy,
vodní kanály, nádrže apod., nebo vody nacházejí-
cí se ve slepých ramenech vodních toků, včetně je-
jich koryt.
(2) U vodních toků, jejichž koryta nejsou
označena vlastním parcelním číslem a nejsou jako
taková vedena v evidenci nemovitostí podle
zvláštních předpisů14), se za přirozené koryto
12) § 4 vládního nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání Škod, způsobených provozní hospodářskou činnosti socia-
listických organizaci na hmotném majetku jiných socialistických organizaci a o náhradách v investiční
výstavbě.
§ 145 až 148 hospodářského zákoníku.
13) Článek 8 ústavy ČSSR (ustavní zákon č. 100/1960 Sb. ).
14) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti.
16
považuje dno a břehy až po břehovou čáru, která
je určena hladinou vody, která stačí protékat mezi
břehy, aniž se vylévá do přilehlého území.
(3) Za pozemky, tvořící podle předchozích od-
stavců přirozené koryto, nepřísluší náhrada; ji-
nak přísluší náhrada obdobně podle předpisů o vy-
vlastnění.
(4) Pozemky, tvořící přirozené koryto, které
v době vydání tohoto zákona nejsou označeny
vlastním parcelním číslem a nejsou jako takové
vedeny v evidenci nemovitostí podle zvláštních
předpisů, nebudou ani nadále takto označovány a
evidovány vlastním parcelním číslem, pokud ne-
jde o případy hospodářsky nebo jinak odůvodněné.
O těchto případech zvláštního charakteru se do-
hodnou vodohospodářské orgány s příslušnými
orgány pro geodézii a kartografii.
(5) Správce vodního toku, popřípadě organi-
zace upravující vodní tok může užívat pozemků
při vodním toku, pokud je to nezbytně nutně při
zřizování, provozu a udržování vodohospodářských
děl a zařízení, k provádění vodohospodářských
prací a k jiným vodohospodářským účelům. Ne-
dojde-li mezi správcem (vlastníkem, uživatelem)
těchto pozemků a správcem vodního toku, popří-
padě organizací vodní tok upravující, k dohodě
o užívání pozemků a o náhradě, rozhodne vodo-
hospodářský orgán v součinnosti s dotčenými or-
gány. Při stanovení výše náhrady přihlédne vodo-
hospodářský orgán k prospěchu, který má správce
(vlastník, uživatel) pozemků z provedené úpravy.
(6) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní
tok, ve sporech o hranici jeho koryta, popřípadě ve
sporech o rozsahu oprávnění správce vodního to-
ku (odstavec 5), rozhodne vodohospodářský orgán.
(7) Ústřední vodohospodářský orgán repub-
liky může v dohodě s federálním ministerstvem
financi, ústředním orgánem republiky pro geo-
dézii a kartografii a ostatními dotčenými ústředními
orgány státní správy stanovit podrobnosti k pro-
vedení předchozích odstavců, upravit otázky, týka-
jící se změn koryt vodních toků, vzniku nových
ostrovů a náplavů, popřípadě úžeji vymezit rozsah
vodních toků.
§ 32
Správa vodních toků
(1) Vodní toky vodohospodářsky významné
spravují státní vodohospodářské organizace, řízené
ústředním vodohospodářským orgánem republiky.
Seznam těchto vodních toků stanoví vyhláškou po
projednání s dotčenými ústředními orgány státní
správy a s příslušnými krajskými národními vý-
bory ústřední vodohospodářský orgán republiky.
17
(2) Za správce ostatních vodních toků nebo
v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky
ucelených úseků (dále jen "drobné vodní toky")
určí ústřední vodohospodářský orgán republiky
státní organizace, jimž drobné vodní toky převáž-
ně slouží nebo s jejichž činností souvisí, popřípadě
místní (městské) národní výbory, jejichž územními
obvody protékají. Státní organizaci určí za správce
vodního toku po projednání s ústředním orgánem,
do jehož působnosti organizace patří.
(3) Dokud pozemky, které tvoří koryta vod-
ních toků, jsou národním majetkem ve správě jiné
organizace než organizace spravující vodní tok,
přechází jejich správa bez úplaty na státní orga-
nizace spravující vodní tok.
(4) Ústřední vodohospodářský orgán repub-
liky rozhoduje, v kterých případech je správce vod-
ního toku povinen předložit mu ke schválení ná-
vrh na koordinaci manipulačních řádů vodohos-
podářských děl, tvořících soustavu (dále jen
"komplexní manipulační řád soustavy vodohospo-
dářských děl") na vodním toku jím spravovaném,
a tento řád schvaluje.
Povinnosti a oprávnění správců vodních toků
§ 33
Správce vodního toku je povinen starat se
o jeho řádnou správu. Podrobnosti o povinnostech
a odpovědnosti správců vodního toku stanoví
ústřední vodohospodářský orgán republiky
v dohodě s federálním ministerstvem financí a
ostatními dotčenými ústředními orgány státní
správy. Přitom může stanovit zvláštní povinnosti
popřípadě oprávnění správcům vodohospodářsky
významných vodních toků vůči správcům ostatních
vodních toků.
§ 34
(1) Správce vodního toku je oprávněn:
a) při výkonu správy vstupovat v nezbytném roz-
sahu na cizí pozemky a do cizích objektů, po-
kud k tomu není třeba povolení podle zvlášt-
ních předpisů.,
b) v zájmu správy vodního toku odstraňovat
nebo nově vysazovat stromy a keře na pozem-
cích při něm,
c) v rozsahu, který připouští řádný výkon správy
vodního toku, bez povolení vodohospodářské-
ho orgánu těžit z koryta vodního toku říční
materiál, popřípadě tuto těžbu umožňovat těm,
kteří k tomu získali povolení podle § 10 písm.
b), za úhradu nákladů, které v souvislosti s tím
vzniknou správci toku; tímto ustanovením ne-
jsou dotčeny zvláštní předpisy, upravující vy-
hledávání a dobývání nerostů15),
15) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
18
d) požadovat předložení povolení nebo souhlasu
vodohospodářských orgánů, týkajícího se vod-
ního toku, od každého uživatele vody a provo-
zovatele vodohospodářských děl a zařízení,
popřípadě činností, které takového povolení
nebo souhlasu vyžadují,
e) dávat pokyny pro manipulaci s vodohospo-
dářskými díly jejich uživatelům v rámci kom-
plexního manipulačního řádu soustavy vodo-
hospodářských děl na vodním toku, pokud to
vyžaduje mimořádná situace.
(2) Ústřední vodohospodářský orgán republi-
ky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány
státní správy upravit podmínky těžby říčního ma-
teriálu.
§ 35
(1) V pochybnostech o rozsahu povinnosti, po-
případě oprávnění správců vodních toků, rozhodne
vodohospodářský orgán.
(2) Ústřední vodohospodářský orgán republi-
ky může stanovit podrobnosti o určování rozsahu
pozemků uvedených v § 31 odst. 5.
Část šestá
Omezení práv k nemovitostem
§ 36
(1) Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitosti
při vodních tocích jsou povinni bez náhrady:
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho
oprávnění podle § 34 odst. 1 písm. a) a b),
b) odstraňovat překážky ve vodním toku podél
svých pozemků, jde-li o drobné vodní toky.
(2) V pochybnostech o rozsahu povinností po-
dle odstavce 1 rozhoduje vodohospodářský orgán;
jde-li o zemědělskou půdu, činí tak po projednáni
s příslušným orgánem hospodářského řízení země-
dělství.
(3) Způsobí-li správce vodního toku při výko-
nu oprávnění podle § 34 odst. 1 písm. a) a b)
škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody
platí jinak obecné předpisy a nedojde-li mezi or-
ganizacemi k dohodě, rozhodne o ní příslušný
vodohospodářský orgán.
(4) Vodohospodářský orgán může správcům
(vlastníkům, uživatelům) pozemků při vodních to-
cích zakázat kácet stromy a keře, zabezpečující
stabilizaci vodního toku popřípadě jakost vody
v něm, a to bez nároku na náhradu.
(5) Je-li jakákoliv stavba nebo jiné zařízení
(včetně tělesa dráhy nebo silnice) ve vodním toku
nebo sousedí s ním, jsou jejich správci (vlastni-
ci, uživatelé) povinni udržovat je v řádném stavu
tak, aby byly zabezpečeny proti škodám působe-
ným vodou a odchodem ledů a neohrožovaly ply-
nulý odtok vod.
19
§ 37
(1) Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí
jsou povinni bez náhrady:
a) umožnit osobám, které se vykáži příslušným
průkazem k vodohospodářskému dozoru, vstu-
povat za účelem jeho výkonu na nemovitosti a
do objektů, pokud k tomu není třeba povolení
podle zvláštních předpisů,
b) trpět na svých nemovitostech za podmínek sta
novených vodohospodářským orgánem umís-
ťování a udržování vodočtů, vodoměrů, vodních
značek (cejchů), označujících nejvyšší, popří-
padě nejnižší povolené vzdutí vody, a jiných
zařízení nutných pro účely vodního hospodář-
ství.
Ustanovení § 36 odst. 3 platí obdobně.
(2) Pokud je toho třeba k výkonu oprávnění
plynoucího z rozhodnutí vodohospodářského orgá-
nu, zejména k vybudování nebo provozu vodohos-
podářských děl, dále k průzkumným a jiným od-
borným pracím nezbytně nutným pro účely vod-
ního hospodářství, k výkonu správy vodních toků,
k vyhledávání a zajištování zásob podzemních vod,
jakož i k umožnění přístupu k vodám za účelem
jejich obecného užívání a také zřízení vodovodních
nebo kanalizačních přípojek, lze potřebné nemo-
vitosti nebo práva k nim vyvlastnit, nelze-li je zís-
kat dohodou.
(3) O vyvlastnění, o vstupu na vyvlastňova-
nou nemovitost a o jejím užívání před zahájením
vyvlastňovacího řízení platí zvláštní předpisy16).
(4) Práva a povinnosti, založené podle odstavce
2 dohodou nebo rozhodnutím příslušného orgánu,
přecházejí na právní nástupce stran.
Část sedmá
Vodohospodářská díla
§ 38
Vodohospodářská díla
(1) Vodohospodářskými díly jsou stavby po-
případě jejich části, určené k vodohospodářským
účelům, zejména:
a) přehrady, vodní nádrže, studně a ostatní stav-
by potřebné k nakládání s vodami povolované-
mu podle § 8 odst. 1,
b) stavby, jimiž se upravuje vodní tok,
c) stavby vodovodních řadů a vodárenských
objektů včetně úpraven vody, kanalizačních
stok a kanalizačních objektů včetně čistíren
odpadních vod, jakož i stavby (popřípadě jejich
části) určené k předchozímu čištění vod před
jejich vypouštěním do kanalizací,
16) Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a prováděcí předpisy k němu.
20
d) stavby na odíránu před povodněmi,
e) stavby k zavlažování a odvodňování pozem-
ků,
f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují
v korytech vodních toků nebo na jejich březích.
(2) Za vodohospodářská díla se podle tohoto
zákona nepovažuji jednoduchá zařízení na jednot-
livých nemovitostech k zachycení vody a k ochra-
ně jednotlivých nemovitostí proti škodlivým účin-
kům povrchových vod, jakož i vodovodní a kana-
lizační přípojky s výjimkou těch, které určí vyhláš-
kou ústřední vodohospodářský orgán republiky
v dohodě s ústředním orgánem republiky pro vý-
stavbu.
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodohos-
podářské dílo nebo jeho součást, rozhodne vodo
hospodářský orgán příslušný k jeho povolení.
§ 39
Vodohospodářská díla několika organizací
Lze-li vodohospodářské potřeby nebo ochranu
před vodami účelněji a hospodárněji zabezpečit vý-
stavbou popřípadě provozem jediného vodohospo-
dářského díla, než vodohospodářskými díly jednot-
livých organizaci, projedná s nimi vodohospodář-
ský orgán výstavbu, popřípadě provoz jediného
vodohospodářského díla a v případě, že je tato
výstavba účelná, může vázat své povolení na do-
hodu o výstavbě a provozu takového díla.
§ 40
Ochrana vodohospodářských děl a zařízení
sloužících vodnímu hospodářství
(1) Je zakázáno jakýmkoliv způsobem poško-
zovat vodohospodářská díla. Je zakázáno též:
a) ukládat do vodních toků, rybníků a jiných
vodních nádrží předměty, kterými by mohlo do-
jít k ohrožení plynulosti odtoku vod a k záva-
dám z hlediska zdravotního a bepečnostního, ja-
kož i ukládat takové předměty na místech,
z nichž by mohly být splaveny do vod,
b) těžit zeminy z ochranných hrází, vysazovat na
nich dřeviny, pást na nich a přehánět přes ně
hospodářská zvířata, jakož i jezdit po nich vo-
zidly všeho druhu, s výjimkou míst k tomu
určených,
c) poškozovat vodočty, vodoměry, vodní značky
(cejchy) a jiná zařízení sloužící vodnímu
hospodářství.
(2) Tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci
nebo veřejný vodovod popřípadě ohrozí jejich pro-
voz, může vodohospodářský orgán uložit, aby pro-
vedl opatření k odstranění závadného stavu. Pří-
padná odpovědnost za škodu ani trestní odpověd-
21
nost není tím dotčena. Svévolné zřizováni vodo-
vodních a kanalizačních přípojek k veřejným vo-
dovodům a kanalizacím je zakázáno.
(3) Vodohospodářský orgán, příslušný k po-
volení vodohospodářského díla, může v případě po-
třeby určit v zájmu ochrany tohoto díla pásma
podél něho a zakázat na nich podle povahy vodo-
hospodářského díla některé stavby nebo činnosti,
popřípadě vázat je na zvláštní povolení. Ustanove-
ní § 19 platí obdobně.
(4) Vodohospodářský orgán může rozhodnout,
že přejímá na dobu nezbytné potřeby správu, pro-
voz nebo údržbu vodohospodářských děl, vyžadu-
jí-lí to zájmy vodního hospodářství nebo jiné dů-
ležité zájmy společnosti a jestliže ten, kdo je
k tomu povinen, tento úkol řádně neplní a nezjed-
nal-li nápravu ve stanovené lhůtě. Tuto správu,
provoz a údržbu obstarává vodohospodářský orgán
na náklad povinného.
§ 41
Povinnosti a oprávnění správců
(vlastníků, uživatelů) vodohospodářských dél
(1) Správce (vlastník, uživatel) vodohospo-
dářského díla je povinen zejména:
a) dodržovat podmínky, za kterých bylo vodohos-
podářské dílo povoleno, zejména schválený ma-
nipulační popřípadě provozní řád, a předklá-
dat vodohospodářskému orgánu ke schválení
návrh na úpravu těchto řádů tak, aby byly
v souladu s komplexním manipulačním řádem
soustavy vodohospodářských děl,
b) udržovat dílo v řádném stavu tak, aby nedo-
cházelo k ohrožování bezpečnosti osob, ma-
jetku a vodohospodářských a jiných chráněných
zájmů,
c) zajíšťovat na něm podle zvláštních předpisů,
které vydá ústřední vodohospodářský orgán
republiky, odborný technickobezpečnostní do-
hled, včetně pozorování díla a měření jeho de-
formací, a to prostřednictvím organizace po
věřené prováděním tohoto dohledu ústředním
vodohospodářským orgánem republiky,
d) provádět na svůj náklad opatření, která mu
vodohospodářský orgán uloží k odstranění
závad, zjištěných na vodohospodářském díle
zejména při vodohospodářském dozoru,
e) dbát pokynů správce vodního toku podle § 34
odst. 1 písm. e),
f) u vodohospodářského díla, sloužícího ke
vzdouvání vody v toku, udržovat na vlastní
náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti
vzdutí a starat se v ní o plynulý průtok vod-
ního toku, zejména odstraňovat nánosy a
překážky.
22
(2) Pracovníci organizací, spravujících veřejné
vodovody a veřejné kanalizace, jsou oprávně-
ni při plnění úkolů organizace vstupovat do připo-
jených nemovitosti, pokud k tomu není třeba svo-
lení podle zvláštních předpisů.
(3) Ústřední vodohospodářský orgán repub-
liky pověřuje organizace prováděním odborného
technickobezpečnostního dohledu a může v dohodě
s federálním ministerstvem financí upravit podrob-
něji povinnosti správců [vlastníků, uživatelů] vodo-
hospodářských děl, zejména povinnost vypracovat
návrhy manipulačních, popřípadě provozních řádů,
zřizovat vodní značky a udržovat vodohospodářská
díla, dna a břehy v oblasti vzdutí. Jde-li o podrob-
nější úpravu povinností správců (vlastníků, uži-
vatelů) vodohospodářských děl k zavlažování a
odvodňování pozemků, které jsou ve správě země-
dělských organizací, vypracovat návrhy manipulač-
ních, popřípadě provozních řádů, dohodne ji
ústřední vodohospodářský orgán republiky též
s ministerstvem zemědělství a výživy republiky.
Část osmá
Ochrana před povodněmi
§ 42
(1) Škodám působeným povodněmi je třeba
předcházet, jejich rozsah a následky omezovat a
průběh povodní ovlivňovat. Děje se tak zejména
systematickou prevencí a zabezpečovacími a zá-
chrannými pracemi, prováděnými podle povodňo-
vých plánů a příkazů povodňových orgánů.
(2) K zajištění ochrany před povodněmi jsou
organizace a občané povinni umožnit vstup na své
pozemky a do objektů k provádění zabezpečova-
cích a záchranných prací, přispět na příkaz povod-
ňových orgánů podle svých možností a sil osobní
a věcnou pomocí k ochraně lidských životů a ma-
jetků před povodněmi, spolupracovat při ochraně
před povodněmi a řídit se příkazy příslušných po-
vodňových orgánů.
Část devátá
Oplaty ve vodním hospodářství
§ 43
Oplaty k úhradě nákladů spojených
se správou vodních toků
(1) Ti, kdož odebírají vodu z vodních toků
v množství přesahujícím 15000 m3 ročně nebo
1250 m3 měsíčně nebo užívají její síly k výrobě
elektrické energie, jsou povinni platit správci vod-
ního toku, popřípadě správci toho jeho úseku,
v němž k odběru vody nebo k jejímu užívání do-
chází, úplaty. Oplaty slouží k úhradě nákladů spo-
jených se správou vodních toků. Rozsah úplat a
23
způsob, jímž se stanoví jejich výše, určí vláda
Československé socialistické republiky.
(2) Povinnost platit úplaty podle odstavce 1
se nevztahuje na odběry vody pro napouštění ryb-
níků pro chov ryb a veřejných koupališť, na odběry
vody pro požární potřeby a kluziště, jakož i na
odběry okalových vod pro zemědělskou výrobu a
na další odběry, které stanoví vláda Českosloven-
ské socialistické republiky.
(3) Ústřední vodohospodářský orgán republi-
ky upraví podrobnosti o měření odběrů popřípadě
užívání vody podle odstavce 1 a způsob ohlašování
odběrů či užití vody a placení za ně.
§ 44
Oplaty za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových nebo podzemních
Ti, kdož vypouštějí do vod povrchových nebo
podzemních odpadní vody, jsou povinni za to platit
úplaty v rozsahu, který stanoví vláda Českosloven-
ské socialistické republiky.
§ 45
Oplaty za odběry podzemní vody a jiné úplaty
(1) Vláda Československé socialistické repub-
liky může stanovit povinnost platit úplaty za odběr
podzemní vody, dále úplaty za zajišťování splav-
nosti vodních toků a za používání vodohospodář-
ských děl k plavbě, jakož i za další užitky, které
vodní hospodářství poskytuje.
(2) Povinnost platit úplaty za odběr podzem-
ní vody vláda nestanoví, jde-li o odběry pro záso-
bování obyvatelstva pitnou vodou, pro účely, pro
které je použití pitné vody stanoveno zvláštními
předpisy a v případech, které zvlášť určí.
§ 46
Vodné a stočné
Výše úplat spojených s dodáváním vody z ve-
řejných vodovodů (vodné) a s odváděním odpad-
ních vod veřejnými kanalizacemi, včetně jejich pří-
padného vyčištění (stočnej, se stanoví podle ce-
nových předpisů.
Část desátá
Pokuty
§ 47
(1) Organizacím, které porušují povinnosti
stanovené tímto zákonem, popřípadě podle něho
uložené, nebo těm, které užívají vody způsobem,
vyžadujícím vodohospodářské povolení, bez tohoto
povolení, anebo, které podmínky uděleného povole-
ní nedodržují, ukládají vodohospodářské orgány
24
pokuty v rozsahu a za podmínek stanovených vlá-
dou republiky17. Vodohospodářské orgány uklá-
dají za, podmínek stanovených vládou republiky
pokuty i pracovníkům těchto organizací, kteří po-
rušení povinností organizací zavlnili, nejde-li
o trestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit
u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho
průměrného měsíčního výdělku18).
(2) Uložením pokuty organizaci zůstává ne-
dotčena trestní odpovědnost jejich pracovníků
i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě
škody. Byla-li uložena pokuta pracovníku orga-
nizace podle předchozího odstavce, nelze mu uložit
pokutu podle jiných předpisů.
Část jedenáctá
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 48
(1) Nakládání s vodami podle dosavadních
předpisů, které není ve shodě s tímto zákonem, je
třeba nejpozději do jednoho roku ode dne jeho
účinnosti uvést s ním do souladu, pokud zákony
národních rad nestanoví jinak.
(2) Organizace, které ke dni účinnosti tohoto
zákona pečují podle dosavadních předpisů o drob-
né vodní toky, jsou povinny o ně nadále pečovat
v rozsahu podle dosavadních předpisů19) do doby
určení správce vodního toku podle § 32.
§ 49
Zrušují se:
1. zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství,
ve znění zákona č. 12/1959 Sb. (úplné znění
č. 13/1959 Sb. ),
2. vládní nařízení č. 14/1959 Sb., kterým se pro-
vádí zákon o vodním hospodářství,
3. vyhláška č. 222/1957 Ú. l., o těžbě říčního
materiálu z koryt vodních toků.
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti v jednotlivých
republikách dnem, kdy nabude účinnosti zákon
příslušné národní rady, který upraví působnost a
organizaci vodohospodářských orgánů podle tohoto
zákona.
17) Dosud vládní vyhláška č. 120/1966 Sb., o ukládání pokut za porušováni povinností stanovených k ochraně
vod před znečišťováním.
18) § 275 zákoníku práce.
19) § 22 vládního nařízení č. 14/1959 Sb., kterým se provádí zákon o vodním hospodářství.
25
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Celospolečenský význam vody jako nenahra-
ditelné suroviny, omezené možnostmi vodních
zdrojů a jejich nerovnoměrné rozmístěni, význam
vody pro uchováni a zlepšení přírodního prostředí
a význam vodních toků pro společnost a všechna
odvětvi národního hospodářství vyžadují takovou
právní úpravu vodního hospodářství, která by
aktivně napomáhala k splnění jeho náročných
úkolů. Problematikou vodního hospodářství se za-
býval již XIII. sjezd KSČ, který ve svém usnesení
uložil "Zaměřit rozvoj vodního hospodářství v nej-
bližších deseti letech především na zabezpečení
vody pro průmysl a zemědělství ve vodohospodář-
sky nedostatkových a ekonomicky rozvinutých
oblastech státu a na zajištění pitné vody pro sou-
středěnou bytovou výstavbu. Řešit koncepci záso-
bování pitnou vodou především hospodářských
center, včetně ochrany vody. Zlepšovat ochranu
území před povodněmi. V rámci ozdravění přírod-
ního prostředí a zajištění potřeb národního hospo-
dářství zastavit v nejbližší době znečišťování vod-
ních toků". Význam zásobování vodou při zvyšová-
ní životní úrovně a při zlepšování životního a pra-
covního prostředí zdůraznil i XIV. sjezd KSČ.
Potřebná voda byla až dosud zajišťována pře-
vážně jen nákladnými vodohospodářskými inves-
ticemi. Ke snížení nároků na vodohospodářské
investice je třeba kategoricky uplatnit požadavek
hospodařit s vodou co nejefektivněji a zastavit její
znečišťování. Je třeba nejen prohloubit dosavadní
správní opatření na úseku hospodaření s vodou,
nýbrž současně je nutno uplatnit v širší míře eko-
nomické nástroje.
Dosavadní zákon o vodním hospodářství č. 11/
1955 Sb. novelizovaný zákonem č. 12/1959 Sb., již
v potřebné míře neodpovídá novým podmínkám
vodního hospodářství a jeho úkolům, zejména:
- neumožňuje použít v širším rozsahu eko-
nomicky působících nástrojů při hospodaření s vo-
dou, neboť připouští pouze náhrady za zvláštní
užívání vody, pokud je toto umožněno nebo zlepše-
no vodohospodářským dílem nebo zařízením vodo-
hospodářské organizace, náhrady za užívání těchto
vodohospodářských děl a zařízení a náhrady za
vypouštění odpadních vod do vodních toků (§27);
- postihuje znečišťování vod a porušování
jejich přirozeného stavu, dochází-li k němu při
nakládání s vodami. Zvýšená ochrana vod vyžaduje
však postihovat i to znečišťováni vod a porušování
jejich přirozeného stavu, ke kterému dochází jinak
než při nakládání s vodami;
- nezná správu vodních toků, ačkoliv se staly
národním majetkem, a to některé již podle § 147
květnové ústavy z roku 1948 jako bývalý veřejný
statek a ostatní pak podle článku 8 ústavy z roku
1960;
- neodpovídá novému uspořádáni odvětví
vodního hospodářství, k němuž došlo podle usne-
sení vlády č. 57/1965 a vládního nařízení č. 35/
1966 Sb.;
- nevychází ze skutečnosti, že problematika
vodního hospodářství v naších poměrech překraču-
je rámec politických hranic okresů a krajů, neboť
vodní tok a jeho povodí je jeden celek - jeden
organismus a jako celek musí být po stránce od-
borné spravován, má-li splnit svoji mnohostrannou
funkci;
- nemá ustanovení o tom, že podzemní vody
jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyva-
telstva pitnou vodou. Stoupající význam podzemní
vody při dosavadním stále ještě vzestupném zne-
čišťování povrchových vod to plně vyžaduje;
- neobsahuje v praxi postrádanou speciální
úpravu náhrady za ztrátu podzemní vody, popří-
padě zhoršení její jakosti, způsobené realizací
vodohospodářského oprávnění nebo při vodohospo-
dářsky povolené (schválenej činnosti;
- nemá ustanovení o sdružování zájemců za
účelem vybudování a provozu společného vodohos-
podářského díla a zařízení;
- nemá ustanovení o ochraně před povod-
němi;
- obsahuje řadu ustanovení již překonaných.
Návrh zákona spočívá v těchto hlavních prin-
cipech:
- vychází z vývoje právního řádu na úseku
vodního hospodářství a přejímá jeho osvědčené zá-
sady, které přizpůsobuje novým podmínkám a roz-
šiřuje je o další zásady, napomáhající rozvoji rod-
ního hospodářství;
- hospodaření s vodami je ústředně plánová-
no na podkladě směrného vodohospodářského plá-
nu, který je směrným plánem pro všechna vodo-
hospodářská opatření ve všech odvětvích národ-
ního hospodářství i pro základní vodohospodářská
opatření při územním plánováni;
- dosavadní ochrana vydatnosti vodních
zdrojů nepostačuje. Vydatnost vodních zdrojů je
totiž závislá na přírodních podmínkách, umožňu-
jících přirozenou akumulaci vody, a proto je nutno
zajišťovat v souvislosti s ochranou vydatnosti vod-
ních zdrojů i ochranu těchto přírodních podmínek;
- k dosažení efektivního využívání vodních
zdrojů optimální regulací potřeby vody se umož-