Středa 22. října 1975

V průběhu 5. pětiletého plánu bude proinvestováno ve vnitřním obchodě přes 19 mld Kčs, což je o 6,6 mld více než v předchozí pětiletce.

Kromě zřizování nových prodejen dochází v rámci investic k modernizaci obchodů, jak ji známe z řady okresních a krajských měst.

I přes celkové zlepšení materiálně technické základny obchodu, k němuž došlo v průběhu 5. pětiletého plánu, trvají nadále problémy v prodejní a skladové síti, které mají nepříznivý dopad na kulturnost prodeje, na poskytování služeb a v neposlední řadě i pracovní podmínky zaměstnanců. K určitému dalšímu zlepšení materiálně technické základny obchodu dojde v průběhu 6. pětiletého plánu.

Tak jako všude, i o výsledcích obchodu rozhodují především lidé. Vše dobré, čeho jsme v obchodě dosáhli, i nedostatky, jsou bezprostředně spojeny s prací půl miliónu pracovníků státního a družstevního obchodu. Proti roku 1970 stoupl jejich počet o takřka 12 %, tj. o 54 000. Ve stejném období stoupl maloobchodní obrat o více jak 30 %, takže produktivita práce v obchodě stoupla téměř o 17 %. Je samozřejmé, že k těmto výsledkům napomohly např. jak nové formy prodeje, především samoobsluhy, tak i rychlejší růst prodeje průmyslového zboží, u něhož je dosahováno vyšší produktivity práce.

Zvlášť však oceňujeme práci brigád socialistické práce a široce rozvinuté socialistické soutěžení v obchodě.

Přitom však otázka kvalifikovaných pracovníků je jedním z vážných problémů dalšího rozvoje obchodu a jím poskytovaných služeb. Stále vysoký je počet uzavřených prodejen pro nedostatek pracovních sil. Je proto naším úkolem bojovat a snížit nezdravou fluktuaci, zlepšovat podmínky pro práci žen v obchodě. Podíl žen v obchodě je trvale okolo 75 %, v některých oborech dokonce 85 % celkového stavu.

Soudružky a soudruzi poslanci, v souladu s předpokládanou dynamikou růstu užitého národního důchodu a osobní spotřeby lze předpokládat, že maloobchodní obrat vzroste v 6. pětiletce zhruba o 25 % proti úrovni letošního roku, tj. na celkovou výši 265 mld Kčs. V základní struktuře obratu se zatím předpokládá, že prodej potravin by měl vzrůst přibližně o 20 %, tj. přibližně o 20 mld Kčs a prodej průmyslového zboží o 30 %, tj. o 34 mld Kčs.

Chceme dosáhnout, aby podíl potravin na celkovém obratu klesl a pohyboval se okolo 45 %. Půjde o zajišťování mimořádně náročných úkolů a požadavků. Úroveň hmotného krytí jak v objemu, tak především ve struktuře, bude třeba usměrňovat tak, aby v optimálním rozsahu odpovídala úrovni a nové kvalitě kupní síly při stabilitě cenové hladiny.

Předpokládáme, že ve struktuře prodeje potravin dále poroste váha spotřeby ovoce a zeleniny, potravin živočišného původu, nealkoholických nápojů a některých pochutin. Význačným rysem dalšího růstu prodeje potravin by měly být vnitřní strukturální přesuny vyznačující se přechodem od potravin biologicky méně hodnotných k hodnotnějším a k růstu spotřeby výrobků průmyslově připravených k přímé spotřebě.

Tyto záměry v rozvoji spotřeby nebude možné zajišťovat extenzívními metodami, pouhým zvyšováním spotřeby základních potravin, tj. růstem prodeje a spotřeby současných sortimentních skupin a výrobků potravinářského zboží. Bude třeba se soustředit na nové kvalitativně vyšší formy zpracování surovin, jejich úprav, baleni, prodeje. U masa by mělo jít vedle růstu jeho celkového objemu především o zlepšování jeho skladby. U drůbeže o vytvoření nezbytných podmínek pro podstatné rozšíření spotřeby a navazujících výrobků, včetně ochrany spotřebitele z hlediska jakosti a ceny zboží. U mléka a mléčných výrobků a tuků bude třeba se soustředit vedle rozšíření sortimentní skladby na zvýšení trvanlivosti a lepší ošetření výrobků včetně balení.

Ve spotřebě základních potravin zaujímáme v mezinárodním srovnání jedno z předních míst. Průměrná denní spotřeba 3100 kalorií na jednoho obyvatele již dnes převyšuje doporučenou dávku, tj. 2800 - 2900 kalorií. Tento dostatek potravin zajišťovaný pro každého občana naší socialistické společnosti však neměl a nemůže znamenat, že máme právo s potravinami mrhat.

Vedle morálních stimulů je třeba realizovat v tomto směru nezbytná opatření i ve výrobě - např. účelnější dávkování a balení mouky, těstovin, chleba a pečivárenských výrobků tak, aby balené množství lépe odpovídalo určité časové spotřebě domácností.

Podrobně tyto otázky byly projednány, jak jste si jistě přečetli, na nedávném plénu ÚV KSČ.

V maloobchodním obratu průmyslového zboží by měl růst především prodej automobilů (8 až 10 % ročně), zařízení a potřeb pro domácnost, prodej kulturních zařízení a potřeb i stavebnin. Pomalejším tempem by se měl zvyšovat prodej textilního zboží.

Tyto směry by měly být již promítnuty v podkladech a návrzích 6. pětiletého plánu, který se nyní zpracovává.

Soudružky a soudruzi, v závěru mi dovolte, abych shrnul naše poznatky v práci obchodu, zejména nedostatky, které jsou oprávněně kritizovány a s nimiž jste se jistě setkali i vy při vašich setkáních s voliči. Jsou to současně i některé podněty do diskuse - pro zlepšení práce obchodu pro lepší spokojenost našich lidí.

Máme za to, že velmi citlivou otázkou je trvající nedostatkovost některých nezastupitelných druhů zboží, jak jsem již uvedl v předchozí části referátu. Často se bohužel jedná o drobné zboží s nízkými cenami. Nepřál bych vám vědět, kolik zbytečných starostí máme s těmito drobnými položkami, které se zanedbávají. Mluvil jsem o monočláncích a dalších. Výrobci i pro rok 1976 nabízejí opět množství, které dodávali na vnitřní trh na počátku páté pětiletky, a přitom jsou často přesvědčeni, že to musí stačit. Zapomínají, že poptávka obyvatelstva při růstu kupní síly se dynamizuje, že dochází ke strukturálním změnám a že to, co stačilo obrazně řečeno "včera", nestačí již dnes. S takovými postoji se nemůžeme smiřovat a musíme mnohem důsledněji vyžadovat, aby byly řešeny příčiny nedostatků uvedených skupin druhů, jejichž nedostatek vyvolává oprávněnou nespokojenost našich občanů.

Nesmlouvavě musíme postupovat vůči těm podnikům, které ruší nebo omezují výrobu, nebo delimitují výrobní program, i když oprávněně, aniž včas zajistily náhradní program, náhradního spolehlivého dodavatele. S mnohými nedostatky na vnitřním trhu by se naši spotřebitelé nesetkali, kdyby se tato zásada dodržovala a nebyla porušována.

Společným jmenovatelem řady nedostatků v uspokojování potřeb našich lidí jsou nedostatky vznikající jak v přípravě uzavírání smluv na dodávky zboží, tak potom při plnění uzavřených smluv. Jde také o nesprávné ocenění potřeb a zjednodušování postupu při vytváření podmínek pro jejich uspokojení. Dochází často ke kompromisům, ale také k jednostranným, necitlivým zásahům v určení, jakoby dodávky pro vnitřní trh byly druhořadou záležitostí. Proces kontraktace musíme důsledněji řídit, zdokonalovat přípravu odpovědných pracovníků na jednání a prohlubovat kázeň při plnění hospodářských smluv z obou stran - výroby i obchodu.

Oprávněné kritické připomínky občanů jsou i k plynulosti rozvozu, aby stanovily podle potřeby i úkoly pro výpomoc ze strany závodové dopravy.

Nelze vždy spoléhat jen na armádu. Nelze ani přecházet připomínky, že v přeplněných rekreačních oblastech dochází ke zhoršení podmínek nákupu místního obyvatelstva. Tyto problémy musí být posouzeny příslušnými územními orgány a Hledány společně s obchodními organizacemi cesty, jak je účelně řešit, i když to je často jen krátký úsek daného roku.

V letošním roce jsme měli nedostatky v zásobování ovocem a některými druhy zeleniny.

V posledních letech jsme překonávali nedostatek tuzemských zdrojů vysokými dovozy. Analýza skutečné situace ve výrobě, zpracování a prodeji ovoce a zeleniny prokázala, že v této oblasti se nechováme racionálně, že nevyužíváme dostatečně naše vlastní podnební a půdní podmínky a naše možnosti. Do budoucna musíme počítat s tím, že úroveň zásobování základními druhy zeleniny v krajích bude ve vyšší míře závislá na tom, jak bude o rozvoj výroby této zeleniny pečováno v daném okrese a kraji.

Musíme se také hlouběji zamyslet nad stavem opravárenských kapacit pro technicky složité výrobky dlouhodobé spotřeby. Je nesporným faktem, že se v posledních letech rychle zvýšila vybavenost našich domácností televizory, chladničkami, magnetofony, pračkami. Ovšem kapacity pro plynulé provádění záručních a pozáručních oprav se za výrobou zpožďují. Budeme vyžadovat, aby řádné plnění těchto úkolů se stalo neoddělitelným kritériem hodnocení kvality plnění úlohy společenského poslání příslušných výrobních a opravárenských podniků.

Četné poznatky svědčí o tom, že i ve vlastní práci obchodu narůstají nové problémy v oblasti reprodukce pracovních sil. Např. se ukazuje, že bylo možné zapojit do pracovního procesu v obchodě místně vázané ženy na zkrácenou pracovní dobu. Zásadní řešení nedostatku pracovních sil je však třeba hledat ve vytváření nezbytných podmínek včetně sociálních a bytových a dále pak ve výchově vlastního kvalifikovaného dorostu.

Hodnocením vnitřního trhu, jeho zdokonalením a zabezpečováním jeho dalších potřeb se v podstatě zabývala i poslední pléna ÚV naší strany. Je možno říci, že přijaté závěry plén ÚV KSČ i opatření přijatá na jednotlivých stupních řízení výroby a obchodu prospěly k prohloubení stability vnitřního trhu, k posílení vyváženosti i v užších složitějších skupinách zboží.

Z provedeného hodnocení je tedy možno konstatovat, že direktivy XIV. sjezdu pro oblast vnitřního trhu jsou v zásadě plněny.

Požadavek na zvyšování výkonnosti našeho národního hospodářství a důraz na formy odměňování v závislosti na množství a kvalitě práce bude znamenat, že i nadále bude velký důraz kladen na růst osobní spotřeby obyvatelstva. Tento růst hmotné spotřeby by však zároveň neměl být považován za samoúčel, za její pouhé jednostranné rozšiřování. Je třeba v něm vidět součást procesu pro vyváženost jednotlivých cest růstu životní úrovně a pro vytváření stále příznivějších podmínek k bohatšímu a všestrannějšímu životu občanů naší socialistické společnosti. (Potlesk.)

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády ČSSR s. Hamouzovi za prednesenú správu.

Pristúpime k prerokovaniu spravodajskej správy, ktorú prednesie ako spravodajca podpredseda Snemovne národov Vladimír Vedra. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda SN V. Vedra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, základní lidské krédo socialismu - "vše pro člověka - vše pro jeho blaho" jedinečně vyjadřuje smysl a cíl našeho budování, tvořivé práce našeho lidu. Historie třiceti let výstavby socialismu, v nichž rozhodujícím mezníkem byl vítězný únor 1948, historie, kterou jsme právě v letošním roce hrdě a důstojně oslavili, to je nepřetržitý řetěz důkazů o tom, že pracující člověk vždy byl a zůstává v ohnisku péče komunistické strany a celé naší socialistické společnosti.

Naše výroba se neustále rozvíjí, socialistická integrace v rámci socialistického tábora v prvé řadě se Sovětským svazem zabezpečuje její plynulý vývoj a rozmach. Proto náš pracující člověk nezná slovo nezaměstnanost, stabilní je naše měna, úměrně k výsledkům naší práce rostou mzdy, na vpravdě světové úrovni je u nás spotřeba potravin a průmyslových výrobků, pevná je sociální a životní jistota našich lidí. Nic z toho nemůže nabídnout pracujícímu člověku soudobý kapitalismus. Náš socialistický řád vtiskuje každému člověku vpravdě lidskou důstojnost, dává možnost uplatnit jeho životní tužby, jeho talent, umožňuje mu dívat se s důvěrou a jistotou do budoucnosti.

Významným ukazatelem neustálého vzestupu životní úrovně našich lidí je vnitřní trh.

Na zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v listopadu minulého roku jsou funkce a význam vnitřního trhu vyjádřeny zcela zřetelně - cituji:

"Udržení stability vnitřního trhu a jeho stále lepší zásobování kvalitním zbožím je prvořadým politickým úkolem, kterému přikládá naše strana mimořádnou důležitost."

Vnitřní trh je - obrazně řečeno - "výkladní skříní" socialismu. Zde se naši pracující setkávají se světem věcí, jejichž jsou tvůrci, které jim ulehčují a zpříjemňují životní poslání, ale jež netvoří a nemohou tvořit smysl jejich života, stát se pro ně jakýmsi fetišem. Na druhé straně by bylo stejnou krajností, kdybychom přehlíželi či nedoceňovali oblast, která přispívá k tomu, aby náš život byl stále plnější a bohatší.

Vnitřní trh, opírající se o výsledky výroby, slouží zdravé výživě, dobrému bydlení, účelnému a estetickému životnímu prostředí, usnadňuje domácí práce, slouží všestranné kultuře našeho života. A protože chceme, aby tento činitel stále více ovlivňoval správný, vskutku socialistický životní styl, zabýváme se dnes komplexně všemi hlavními stránkami vnitřního trhu.

Vnitřní trh, jak trefně vyjádřila jedna z poslankyň naší sněmovny, je citlivým "seismografem" životního standardu, který neúprosně registruje úroveň naší průmyslové a zemědělské výroby, ukazuje, zda výroba pohotově reaguje na potřeby lidí, jak je moderní a vynalézavá, odhaluje úroveň organizace a řízení národního hospodářství, odráží stav veřejného mínění, neboť každý náš občan je zcela objektivně denně ve styku s vnitřním trhem a vytváří si na něj svůj vlastní názor.

Odtud i závěr, že trvalá péče o to, aby vnitřní trh plnil všechny své významné funkce, je prvořadým politickým úkolem. Důsledně jsme z této zásady vycházeli v přípravě schůze naší sněmovny.

Příprava našeho jednání předsednictvem Sněmovny národů, jak můžete ostatně všichni z vlastní praxe potvrdit, byla dlouhodobá a cílevědomá. Zúčastnili se jí všichni poslanci ve svých výborech, celá řada z nich na účinných průzkumech, dále při ověřování situace s pracujícími ve volebních obvodech.

Byli jsme od počátku příprav v úzkém styku s příslušnými federálními státními orgány, rozvinuli jsme těsnou spolupráci s orgány České a Slovenské národní rady, připravili velmi efektivní seminář v souvislosti s veletrhem spotřebního zboží v Brně, zabezpečili jsme poslancům patřičné podkladové materiály z našich ministerstev, Federálního statistického úřadu, Výzkumného ústavu obchodu, Výzkumného ústavu životní úrovně v Bratislavě, Ekonomického ústavu Československé akademie věd, a další.

To vše našlo svůj odraz především při kvalifikovaném jednání výborů naší sněmovny. Dovolte mi proto, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych shrnul Hlavní body z jednání výborů.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod projednal za účasti ministra všeobecného strojírenství ČSSR s. ing. Bahyla zabezpečování vnitřního trhu strojírenským spotřebním zbožím a za účasti ministra zahraničního obchodu s. ing. Barčáka problematiku dovozu a vývozu spotřebního zboží.

Některé náměty jsou dlouhodobějšího charakteru a výbor hodlá sledovat jejich využití zejména při zpracovávání šestého pětiletého plánu.

K získání konkrétních poznatků z oblasti zásobování vnitřního trhu organizoval výbor ve lI. čtvrtletí 1975 skupinové průzkumy, například v organizacích Pragounion, Koh-i-noor v Praze a v Děčíně, Mikov Mikulášovice a v továrnách dětských vozidel na Mělníce, jichž se zúčastnili též poslanci České národní rady, dále pak byl proveden průzkum na generálním ředitelství Československých automobilových závodů, v některých podnicích zahraničního obchodu, jako například v Motokovu, Merkurii a Pragoexportu a za účasti poslanců Slovenské národní rady v Tatramatu Matějovce.

Mimo to se někteří poslanci Sněmovny národů zúčastnili průzkumů, které organizovaly výbory České národní rady, a to v národním podniku Triola Praha, Oděvní podnik Brno a Oděvní podnik Prostějov.

Poslankyně výboru se zúčastňují výběrových a kontraktačních jednání výroby s obchodem, při nichž přímo na místě uplatňují závěry z činnosti výboru i své názory a připomínky. Některé konkrétní náměty byly již přijaty, jako například u obuvi - kozaček, u dámských plášťů a ženských pracovních oděvů a jsou v řešení některé návrhy ke zlepšení situace v dětském odívání.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP