Poslankyně H. Čermáková: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, rozšíření hromadných
sdělovacích prostředků je v našich
podmínkách neobyčejně významným
a demokratickým činitelem, který výrazně
zasáhl do vývoje výchovné a vzdělávací
činnosti.
Kulturní výbory nemají zatím k dispozici
rozbor působení a vlivu hromadných sdělovacích
prostředků na mládež v oblasti
kulturně politické a vzdělávací.
Průzkumy jsme získali jen určité poznatky
z využívání hramodných sdělovacích
prostředků na školách a učilištích.
Od národních výborů jsme získali
poznatky pokud jde o mimoškolskou a mimopracovní činnost
mládeže.
Nechceme a nemůžeme komplexně posuzovat a analyzovat
práci hromadných sdělovacích prostředků,
tisku, televize, rozhlasu a filmu. Stále se však ozývají
na průzkumech i besedách s našimi voliči
četné kritické připomínky k
některým pořadům nebo formám,
se kterými tyto hromadné sdělovací
prostředky pracují. Myslíme si, že je
však třeba říci i to kladné,
co dnes přinášejí tyto instituce. Není
žádnou neskromností, když řekneme,
že i naše kulturní výbory se tak trochu
podílely na těchto kladech, neboť těmito
otázkami jsme se soustavně zabývali a tlumočili
jsme své připomínky na adresu příslušných
pracovníků. Všeobecně se uznává
poctivé úsilí pracovníků těchto
prostředků realizovat závěry XIV.
sjezdu KSČ a všech plén ÚV KSČ,
které se dotýkají této oblasti. Máme
velké množství novin a časopisů,
literatury a filmů pro mládež i pro nejmenší.
Statistiky např. ukazují, že na území
ČSSR vychází celkem 1189 časopisů
včetně časopisů s nižší
periodicitou. V ČSR vychází 16 deníků,
186 týdeníků a 313 měsíčníků,
na Slovensku pak 12 deníků, 90 týdeníků
a 93 měsíčníků.
Poslanci a občané oceňují např.
taková díla, porady a akce, které aktivizují
a zapojují statisíce občanů do tvořivé
práce. Jedním z ukazatelů zájmu mladých
lidí o politické dění je i sledování
mezinárodních a vnitropolitických událostí
ve všech sdělovacích prostředcích.
Získané poznatky z různých průzkumů
a anket např. ukazují, že 31 % mladých
lidí získává poznatky o mezinárodně
politické a vnitropolitické situaci převážně
z televize a doplňuje si je z rozhlasu a tisku; 28 % převážně
z rozhlasu, 27 % převážně z tisku.
Z tohoto zjištění je třeba vycházet
v práci redakcí pro děti a mládež,
redakcí vzdělávacích pořadů
televize a rozhlasu, jakož i pořady zpravodajského
a krátkého filmu a pomáhat rozvíjet
jejich snahu a úsilí o zkvalitňování
svých programů, zvýšení jejich
atraktivnosti, ale též ideovosti.
Poslanci i občané vítají úsilí
hromadných sdělovacích prostředků
jak v oblasti politických informací a publicistiky,
tak i v oblasti dramatického umění. Myslíme
si, že je třeba ohodnotit zejména jejich angažovanost
nyní v období 30. výročí Slovenského
národního povstání a připravované
pořady k 30. výročí osvobození
ČSSR Sovětskou armádou. Tak např.
rozsáhlý cyklus televize "Naše vlast"
a pořady "Cestou bojové slávy".
Domníváme se, že je to pro mládež
velmi důležité, protože mladí lidé
znají historii 2. světové války, našeho
osvobození, jakož i Únor pouze z ústního
podání a mnohé z těchto pořadů
rozhlasu a televize jim toto období názorně
přiblíží.
Mezi mládeží jsou však velmi oblíbenými
pořady také v rozhlase "Mikrofórum"
a v televizi je to "Vlašťovka" a "Mladá
léta".
Více poznatků jsme získali v tomto směru
na úseku tělovýchovy a sportu. Jelikož
naše společnost se dívá na výchovu
komplexně, tj. i z hlediska tělesné výchovy,
musíme i této důležité složce
socialistické výchovy věnovat patřičnou
pozornost. Je rozhodně správné ukazovat a
vyzdvihovat v televizi, rozhlase i tisku trenéry a sportovce,
kteří nás úspěšně
reprezentují u nás i za hranicemi, kteří
se naší mládeži stávají
vzory. Bylo by však třeba více než dosud
veřejně pochválit i některé
trenéry a cvičitele, kteří mají
za sebou dlouholetou, obětavou a také úspěšnou
práci na úseku masové tělesné
výchovy. Nemůže se každý stát
vynikajícím tenistou, skokanem na lyžích
apod., ale každý mladý člověk
může být velmi dobrým sportovcem a cvičencem.
V souvislosti s přípravou na Československou
spartakiádu, která kromě hromadných
vystoupení bude se skládat z řady sportovních
a turistických akcí, musí hromadné
sdělovací prostředky věnovat větší
péči rozvoji masové tělesné
výchovy jako základu, a to nejen pro vrcholový
sport, ale jako prostředek pro rozvoj a upevňování
tělesné zdatnosti občanů i jejich
duševní svěžesti.
Nemalé úsilí je třeba vyvinout i směrem
k branné výchově v duchu našich revolučních
tradic a na úseku vštěpování
právních znalostí, pěstování
vědomostí a socialistických postojů
mladých občanů. Při poskytování
informací o politickém dění je nutné
více zdůrazňovat soudobé třídní
rozdělení světa nejen s brannými
aspekty, ale i přibližovat kapitalistický výrobní
způsob se všemi jeho negativními jevy a rozpory.
V tomto směru by nám měly být vzorem
některé u nás promítané televizní
seriály NDR, které se snažily poutavou a nenásilnou
formou ukázat poměry v západním
světě.
V socialistickém zřízení je v podstatě
překonána cílevědomou kulturní
politikou státu konkurence mezi centrálními
sdělovacími prostředky a místním
systémem kulturních a vzdělávacích
zařízení, typická pro kapitalistickou
společnost. To však neznamená, že u nás
jsou již vyřešeny všechny problémy.
Jedním z vážných problémů
je spolupráce a návaznost mezi oběma systémy.
Ukazuje se, že místní kulturní zařízení
mají možnost dotvářet určité
pořady rozhlasu a televize se zřetelem k místním
podmínkám. Zároveň by rozhlas a televize
měly více čerpat podněty a látku
z nejrůznějších úseků
činností místních kulturních
a tělovýchovných zařízení
k oživení svého programu a k popularizování
jejich činnosti. Tím také současně
dávat návod především mladým
posluchačům divákům, jak využívat
svého volného času nejrozmanitějším
a také nejužitečnějším způsobem.
Tak bude možno jestě více posílit kulturně
výchovné působení na mládež
v jejím vlastním zájmu a v zájmu celé
naší společnosti.
Ve vzájemné koordinaci a konkrétní
spolupráci obou systémů jsou skryty značné
rezervy a možnosti posílení kulturně
politického vlivu a soustředěného
výchovného působení na vědomí
obyvatelstva a formování profilu socialistického
člověka.
Závěrem je však třeba konstatovat, že
vychovávat mládež předpokládá
ji také dokonale znát. Rozeznávat její
typické generační problémy a psychologii
jejího věku, její zájmy, záliby
dobré a špatné. Dobré vlastnosti a záliby
rozvíjet a nedobré umně, taktně, rozvahou
a trpělivostí potlačovat. Podobně
jako naše škola a rodina, tak i hromadné sdělovací
prostředky musí bezpodmínečně
z těchto vlastností vycházet, aby jejich
činnost byla opravdu působivá a úspěšná.
Jde o to, aby co nejvíce mladých lidí se
stalo aktivními spolutvůrci kulturních a
vzdělávacích pořadů, aby mohli
uplatnit v plné šíři a tvořivým
způsobem své vlohy a schopnosti a přispět
tak k dalšímu rozvoji naší společnosti.
Předseda Sněmovny národů prof. dr.
D. Hanes, DrSc.: Ďakujem súdružke poslankyni
Čermákovej, hovorí poslanec Jan Červinka,
pripraví sa poslanec Miroslav Karban.
Poslanec J. Červinka: Soudružky a soudruzi
poslanci, závěry červencového pléna
ÚV KSČ soustředily především
pozornost na posílení řídící
úlohy socialistického státu při všestranné
výchově mladé generace a na vytváření
podmínek pro zvyšování spoluzodpovědnosti
mladých lidí na budování socialistické
vlasti. Vedle toho však závěry správně
poukazují na nutné kádrové a materiální
předpoklady, vhodné podmínky a prostředí
pro výchovu mladých lidí, které je
nutno souběžně vytvářet.
Z toho vycházel i výbor Sněmovny národů
pro zemědělství a výživu, který
se v posledním období zabýval otázkami,
jak je na vesnici k výchově mladých lidí,
k rozvoji jejich kulturního a společenského
života zaměřeno budování sdružených
akcí s národními výbory, zemědělskými
podniky a společenskými organizacemi. K hlubšímu
poznání stavu sloužil i poslanecký průzkum,
kterého se zúčastnilo 18 poslanců
ve 20 okresech, z toho ve 13 okresech ČSR a 7 okresech
SSR.
Ze zpráv poslanců v souladu s obdobnými závěry
orgánů ČNR, SNR i dalších ústředních
orgánů možno konstatovat, že zemědělské
podniky se v rámci volebních programů a v
rámci akce "Z" ve všech sledovaných
okresech značnou měrou podílejí na
akcích národních výborů, uskutečňovaných
ke zlepšení podmínek pro děti, mladé
lidi a obyvatele vesnice. Pozornost se především
soustřeďuje na budování předškolních
dětských zařízení, tzn. mateřských
škol a jeslí, základních sociálních
a hygienických zařízení, jakož
i na budování zařízení společenských,
především kulturních a sportovních.
Intenzita účasti zemědělských
podniků je však různá, což odvisí
od ekonomické situace, úrovně vzájemných
vztahů a spolupráce s MNV, investičních
možností, fondů a limitů. Rovněž
formy účasti zemědělských podniků
jsou různé, dle místních podmínek
organizované nejčastěji finanční
formou, tzn. sdružených prostředků,
brigádnickou výpomocí, zabezpečováním
některých stavebních materiálů,
formou dopravy a účastí stavebních
čet zvláště JZD. Pozitivním jevem
je skutečnost, že se intenzita účasti
zemědělských podniků během
posledních let zvyšuje, zvláště
v letech 1973 a 1974. Mohl bych uvést řadu příkladů
z okresů Kladno, Nové Zámky, Praha-západ,
Humenné, Žďár n. Sázavou, Komárno,
Kroměříž, Prostějov a dalších,
jak jsme o nich hovořili v zemědělském
výboru.
Průzkum ukázal, že ONV v úzké
spolupráci s národními výbory, hospodářskými
orgány, orgány společenských organizací
a zemědělskými podniky řídí
a organizují sdružování prostředků
a jejich účelné využití. Lépe
a plánovitěji je organizována výstavba
větších akcí, dosti živelně
se zatím uskutečňují menší
akce místního významu. Poměrně
málo se zatím při výstavbě
sociálních, kulturních a ostatních
společenských zařízení zohledňuje
vytvoření nových kooperačních
seskupení a obvodů.
Při vytváření podmínek a materiálně
technické základny pro výchovu, kulturní
a společenský život mládeže na
vesnici mají významnou úlohu a poslání
organizace Národní fronty, zvláště
mládežnické, družstevní, tělovýchovné
a branné. Úsilí orgánů Národní
fronty vede tyto organizace k jednotnému postupu při
sdružování sil a prostředků v
rámci volebních programů a k jednotnému
postupu při vlastním organizování
činnosti formou jednotných plánů ideově
výchovné a kulturní činnosti v obcích.
A to je právě druhá stránka věci.
V minulém období, zvláště po
XIV. sjezdu KSČ a po volbách, byly vytvořeny
podmínky pro rozvoj sociální a společenské
materiální základny na vesnici. Organizátorskou
prací strany, národních výborů,
hospodářských orgánů a společenských
organizací a účelným využitím
iniciativy občanů byly a jsou vytvářeny
nové hodnoty, přetvářející
tvář naší vesnice k nepoznání.
Nyní nám jde o to, abychom této materiální
základny účelně využili pro socialistickou
výchovu obyvatel vesnic, zvláště mladých
lidí, pro formování jejich socialistického
životního stylu. To však je, jak se na našich
vesnicích jeví, otázka náročnější
a složitější. Postavení kulturního
klubu je bezesporu vždy jednodušší než
řádné zabezpečení kulturně
výchovné činnosti v něm. Zřízení
hřiště či sportovního areálu
se dá v obci provést, složitější
je ale získat většinu mládeže na
aktivní sportovní, tělovýchovnou či
brannou činnost. V obcích se jeví nedostatek
organizátorů volného času mládeže,
pionýrských vedoucích, cvičitelů,
vedoucích zájmových kulturních kolektivů,
organizátorů společenského života.
Výrazněji než dosud by se měly projevit
v tomto zejména organizace SSM. I když jsou v organizovanosti
vesnické mládeže, především
z řad zemědělců, velké rezervy,
přesto jsou základní organizace SSM ustaveny
v naprosté většině obcí. Ne všechny
však dosud dovedou tato zařízení, vybudovaná
za společného úsilí orgánů
v obci, mnohdy i za pomoci samotné mládeže,
plně využít ke své činnosti.
Proto je v dalším období třeba využít
všech dobrých zkušeností a jednotného
koordinovaného postupu při budování
sdružených akcí s národními výbory,
společenskými organizacemi a zemědělskými
podniky, i při zvýraznění ideově
výchovné funkce těchto zařízení,
orientovat jejich činnost pro socialistickou výchovu
mladé generace, pro její práci a šťastný
život na socialistické vesnici.
Soudružky a soudruzi, dovolte mi v souvislosti s projednávaným
programem seznámit Vás krátce s činností
Svazu družstevních rolníků v oblasti
zlepšování pracovního a životního
prostředí v JZD a na vesnici.
Vycházíme z toho, že systematicky prováděná
péče je nezbytností jak z hlediska stabilizace
pracovníků a získání mladých
lidí, tak i z hlediska dosažení socialistických
výrobních vztahů.
Přesto, že řada JZD věnovala pozornost
vytváření dobrého prostředí
jak v družstvu, tak i na vesnici již v minulosti, bylo
třeba rozvinout toto hnutí na široké
základně. Proto přistoupil ústřední
výbor Svazu družstevních rolníků
ČSR v roce 1969 k organizování soutěže
o zlepšování pracovního a životního
prostředí v JZD a na vesnici. Postupně se
soutěž dostala na masovou základnu a v letošním
roce je do ní zapojeno 70 % JZD v ČSR. Na rozvoj
této soutěže je jen z prostředků
našeho svazu poskytována každoročně
částka ve výši více jak 1 a půl
miliónu Kčs. V obdobných zásadách
probíhá i soutěž ve slovenských
JRD, kterou organizuje Svaz družstevních rolníků
SSR spolu se slovenským ministerstvem zemědělství.
Výsledky soutěže za uplynulý rok ukázaly,
že se podařilo v dalším velkém
počtu JZD zlepšit pracovní prostředí
a zvelebit řadu obcí.
Na posledním zasedání našeho ÚV
byla projednávána komplexní péče
o družstevní rolníky. Podkladem našich
jednání byl průzkum úrovně
životních podmínek a péče o lidi
ve všech našich JZD. Získali jsme dobrý
přehled o současném stavu a můžeme
se společně se státními orgány
řízení zemědělství a
národními výbory zaměřit k
řešení vzniklých problémů.
V průzkumu jsme se zaměřili na všechny
hlavní oblasti péče o pracující
v duchu usnesení vlády ČSSR č. 66/73.
To znamená od úrovně pracovních vztahů,
vybavenosti hygienických a sociálních zařízení,
bytové výstavby až po vybavenost obcí
pro kulturu, sport, služby a zásobování
vesnice.
Je třeba říci, že přes určité
zlepšení v řadě JZD, zejména
v posledních letech, jsou problémy ve všech
oblastech péče JZD o družstevníky od
mladých až po důchodce.
Zejména je však třeba
- aby se ve všech našich JZD dostaly pracovní
vztahy rychle na úroveň, která je běžná
u pracujících ostatních odvětví;
- aby se zlepšila vybavenost provozů základními
hygienickými a sociálními zařízeními,
jako jsou umývárny, záchody, šatny,
mateřské školy, závodní kuchyně
apod.;
- aby se vytvářely podmínky pro stále
bezpečnější a zdraví nezávadnou
práci;
- aby se lépe využívaly prostředky fondu
kulturních a sociálních potřeb pro
cílevědomé a plánovité řešení
komplexu problémů v oblasti sociální,
kulturně politické a ideově výchovné
a vytvářely podmínky pro dobré využití
narůstajícího volného času.
Z hlediska perspektivních potřeb rozvoje zemědělství
je třeba klást stále více důraz
na vytváření podmínek pro zabezpečení
potřebného počtu mladých lidí,
odborně připravených zvládnout novou
techniku a technologické postupy a řídit
výrobu ve velkých celcích. Pro tyto mladé
lidi a jejich rodiny je třeba vytvořit vhodné
pracovní a životní podmínky, aby práce
v našich JZD byla pro ně přitažlivou.
Na druhé straně docilované pracovní
výsledky a iniciativa, zejména mladých družstevníků,
nás denně přesvědčují,
že péče o ně se celé společnosti
mnohonásobně vyplatí.
Chceme, aby stále většího významu
v péči o zlepšování životních
podmínek všech pracujících v našich
JZD nabývala podniková péče a podnikové
zdroje využívané také, pokud to bude
účelné, ve spolupráci s příslušnými
národními výbory a dalšími organizacemi
na vesnici. Je proto jedním z významných
úkolů našeho Svazu působit na vedení
JZD, aby byly soustavně a plánovitě vytvářeny
podmínky pro dobrou a komplexní péči
o družstevní rolníky a vést je k účelné
spolupráci a spojování prostředků
s národními výbory. Na pomoc k realizaci
přijatých opatření budeme získávat
naše družstevníky a zejména mladé,
k iniciativní a aktivní budovatelské práci.
(Potlesk.)
Předseda SN prof. dr. D. Hanes, DrSc.: Ďakujem
poslancovi Červinkovi. Slovo má poslanec Karban
a pripraví sa poslankyňa Božena Hollerová.