Úterý 16. prosince 1975

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem usnesení, uvedeným v parlamentním tisku č. 103, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Vzhledem k souhlasnému usnesení sněmoven mohu konstatovat, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Úmluvou o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití, sjednanou na XI. zasedání Haagské konference o mezinárodním právu soukromém dne 1. června 1970 v Haagu s tím, že k Úmluvě budou učiněny tyto výhrady a prohlášení:

- výhrada podle článku 19 bod 1 a výhrada podle článku 24 odst. 2;

- prohlášení k článku 29 Úmluvy, který je v rozporu s obsahem a cílem Deklarace OSN ze dne 14. prosince 1960 o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení k Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem usnesení, uvedeným v parlamentním tisku č. 106, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů usnesení schválila.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem usnesení, obsaženým v parlamentním tisku č. 106, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu usnesení přijala.

Mohu konstatovat, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Úmluvou o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti, sjednanou dne 2. října 1973 v Haagu s tím, že k Úmluvě budou učiněny tyto výhrady a prohlášení:

- výhrada podle článku 26 bod 2 písm. a), b) Úmluvy;

- prohlášení k článku 32 Úmluvy, který je v rozporu s obsahem a cílem Deklarace OSN ze dne 14. prosince 1960 o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům.

Zbývá nám k hlasování Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem usnesení, uvedeným v parlamentním tisku č. 104, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů usnesení schválila.

Ptám se nyní poslanců Sněmovny lidu, kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení, které je obsaženo v parlamentním tisku č. 104, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu navržené usnesení schválila.

Konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Úmluvou o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednanou dne 18. března 1970 v Haagu s tím, že k Úmluvě budou učiněna tato prohlášení:

- prohlášení podle článku 16 odst. 2 a článku 18 odst. 1 Úmluvy;

- prohlášení k článku 40 Úmluvy, který je v rozporu s obsahem a cílem Deklarace OSN ze dne 14. prosince 1960 o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání posledního bodu pořadu této společné schůze, kterým je

XI

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednaná dne 4. května 1971 v Haagu (tisk 105)

Návrh odůvodní za vládu ČSSR místopředseda vlády Karol Laco. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR prof. JUDr. K. Laco, DrSc.: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Tak ako v predchádzajúcom bode, predkladá vláda Československej socialistickej republiky Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu podľa článku 36 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii Dohovor o práve použiteľnom na dopravné nehody.

Aj tento Dohovor je výsledkom činnosti Haagskej konferencie o medzinárodnom súkromnom práve. Jeho cieľom je formou mnohostrannej medzinárodnej zmluvy zjednotiť vnútroštátne kolízne normy zmluvných štátov a dať odpoveď na otázku, ktorým právnym poriadkom sa spravujú nároky na náhradu škody spôsobenej pri dopravných nehodách, teda určiť občianskoprávnu mimozmluvnú zodpovednosť z dopravných nehôd bez ohľadu na spôsob konania a bez ohľadu na uplatňovanie spôsobu konania.

Ak dôjde v istom štáte k dopravnej nehode, na ktorej majú účasť cudzí štátni príslušníci, vždy sa nastoľuje otázka, aké právo sa použije na určenie nárokov spojených s náhradou škody a na vybavenie ostatných otázok, ktoré s tým súvisia. Kolízne normy jednotlivých krajín zväčša vychádzajú z princípu, že v takýchto prípadoch je rozhodné, teda že platí právo štátu, na území ktorého k nehode došlo. Prax však ukázala, že absolútna aplikácia práva miesta nehody nevyhovuje vždy záujmom zúčastnených osôb a najmä nie v prípadoch, v ktorých nárok na náhradu škody vzniká medzi osobami, ktoré nie sú občanmi štátu, v ktorom k dopravnej nehode došlo.

Dohovor o práve použiteľnom na dopravné nehody vychádza z poznatkov praxe pri vybavovaní týchto otázok. Na jednej strane zjednocuje kolíznu úpravu jednotlivých štátov a ako základné pravidlo zásadne určuje, že pre mimozmluvnú občianskoprávnu zodpovednosť je rozhodným právom vnútroštátne právo štátu, na území ktorého sa stala nehoda, na druhej strane v taxatívne uvedených prípadoch pripúšťa výnimky z tejto zásady a do určitej miery ustupuje od absolútnej aplikácie práva miesta nehody. Umožňuje aplikovať právo štátu, v ktorom je vozidlo registrované, a to v prípade, ak sa na nehode zúčastnilo iba jedno vozidlo. Ak na nehode majú účasť viaceré vozidlá, uplatní sa táto výnimka iba v prípade, že všetky vozidlá sú registrované v tom istom štáte.

Dohovor ďalej upravuje rozhodné právo pre zodpovednosť za škody na veciach prepravovaných vo vozidle, ako i za škody na veciach, ktoré pri nehode boli mimo vozidla. Neupravuje problematiku regresných nárokov ani otázku zodpovednosti iných osôb než tých, ktoré sa zúčastnili na nehode.

Rovnako ako pri predchádzajúcich dohovoroch, o ktorých sme už rokovali, odporúča sa v súlade s princípmi československej zahraničnej politiky urobiť za ČSSR vyhlásenie k článku 19 Dohovoru, ktorý je v rozpore s obsahom a cieľom Deklarácie OSN zo 14. decembra 1960 o poskytovaní nezávislosti koloniálnym krajinám a národom.

Prístup Československej socialistickej republiky k Dohovoru o práve použiteľnom na dopravné nehody bude znamenať prínos, ktorý vyplýva zo zjednotenia predpisov medzinárodného súkromného práva v oblasti, v ktorej veľmi často dochádza ku konfliktu právnych poriadkov. Členstvo ČSSR v Dohovore bude znamenať i zvýšenie právnej istoty československých štátnych občanov.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Odporúčam, aby ste vyslovili súhlas s Dohovorom o práve použiteľnom na dopravné nehody, dohodnutom 4. mája 197 v Haagu s tým, že Československá socialistická republika urobí vyhlásenie k článku 19 Dohovoru podľa predloženého návrhu.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji za výklad k vládnímu návrhu. Návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční a výbory pro průmysl, dopravu a obchod obou sněmoven. Přednesením zpravodajské zprávy výborů Sněmovny národů byl pověřen poslanec Jan Andrýs. Dávám mu slovo.

Poslanec SN J. Andrýs: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, zlepšování vzájemných vztahů mezi zeměmi a systematické vytváření předpokladů pro jejich další prohlubování - to jsou důležité podmínky pro mírový rozvoj ve světě.

Každá mezinárodní smlouva, která tomuto procesu napomáhá, ať už řeší širší anebo jen dílčí, omezený okruh otázek, je prospěšná. Dnes jednu z takovýchto smluv projednáváme. Je to Úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednaná dne 4. května 1971 v Haagu, kterou předkládá vláda ČSSR Federálnímu shromáždění k souhlasu.

Úmluva má za úkol sjednotit postup při řešení některých otázek vznikajících při nehodě v silniční dopravě, pokud se na ní podílejí cizí státní příslušníci anebo naši občané v cizích zemích.

Vládní návrh byl projednán v zahraničních výborech, v ústavně právních výborech a výborech pro průmysl, dopravu a obchod. Po hlubším projednání návrhu výbory uvítaly iniciativní návrh vlády na přistoupení Československé socialistické republiky k této úmluvě.

Československá socialistická republika má vzhledem ke své geografické poloze velmi výhodné podmínky pro rychlý rozvoj mezinárodní silniční dopravy motorovými vozidly, a to jak tranzitní dopravy přes československé území, tak v souvislosti s mezinárodním turistickým hnutím. Je nesporné, že tento vývoj s sebou přináší možnost narůstání počtu dopravních nehod.

Při jednání výborů bylo konstatováno, že při dopravních nehodách na cizím státním území dochází často ke konfliktu samotných právních řádů a předpisů jednotlivých zemí a z toho vyplývajícího rozporného posuzování práv a povinností osob zúčastněných na dopravní nehodě. Tuto skutečnost potvrzuje i řada údajů a informací našich cestovních kanceláří a pojišťoven.

Schválení úmluvy a registrace Československé socialistické republiky za člena by mělo proto podpořit právní jistotu československých občanů bez ohledu, zda dojde k nehodě na československém území, kdy účastníkem bude cizí vozidlo, nebo obráceně: v zahraničí, kde účastníkem bude československý vůz.

Ve výborech se také jednalo o předpokladech pro úspěšné uvádění úmluvy v život. Některá ustanovení úmluvy jsou totiž jen rámcová. Bude proto třeba, aby naši občané o přistoupení k této úmluvě a z toho vyplývajících právech a povinnostech byli dobře informováni a mohli potom svými výpověďmi, svědectvími i ostatními průkazy vytvořit potřebný předpoklad pro úspěšné jednání ministerstva spravedlnosti, respektive soudních orgánů. Dále bude třeba aktivní přístup těchto našich orgánů, aby v mezistátních jednáních o důsledcích konkrétních dopravních nehod bylo dosaženo spravedlivého a důsledného obhájení soukromoprávních náležitostí našich občanů bez dalších rozporů.

Na závěr všechny výbory doporučily odsouhlasit předložený vládní návrh včetně prohlášení k článku 19 Úmluvy.

Jako společný zpravodaj výboru zahraničního, ústavně právního a výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny národů doporučuji Sněmovně národů souhlasit s Úmluvou o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednanou dne 4. května 1971 v Haagu s tím, že bude učiněno prohlášení k článku 19 Úmluvy, který je v rozporu s obsahem a cílem Deklarace OSN ze dne 14. prosince 1960 o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům (tisk 105). Děkuji.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslanci Andrýsovi. Za výbory Sněmovny lidu přednese zpravodajskou zprávu poslankyně Jana Hermanová.

Zpravodajka poslankyně SL J. Hermanová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při projednávání Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody ve výborech ústavně právních, zahraničních a výborech pro průmysl dopravu a obchod bylo konstatováno, že obsahuje částečně řešení důležitých a zejména z hlediska budoucího vývoje významných problémů - jak jednotlivců, tak i celé společnosti. Je nám všeobecně známo, že i nadále se plánuje prudký rozvoj silniční dopravy, a to nejen uvnitř jednotlivých států, ale daleko rychlejší růst má ještě mezinárodní automobilová přeprava, a to jak přeprava nákladní, tak i přeprava osob.

Předkládaná smlouva řeší jednu část problémů, které vznikají v souvislosti s dopravní nehodou. Chtěla bych jenom připomenout, že při dopravní nehodě se řeší jednak otázky, kdo zavinil dopravní nehodu, dále forma a rozsah stanovení škody a pochopitelně - a to je rozhodující - kdo škodu bude hradit. Pokud se týká stanovení, kdo zavinil škodu, budou i nadále platit pravidla silničního provozu toho státu, na jehož území se dopravní nehoda stala, a z tohoto hlediska bude také určena orgány příslušného státu vina anebo podít viny. Na tom se nebude proti dosavadnímu stavu nic měnit ani při platnosti této úmluvy. Důležité však bude, kdo a v jakém rozsahu bude škodu hradit. Doposud pro úhradu škody platí pravidla v každé zemi jiná. Navrhovaná úmluva stanovuje jednotná pravidla, jednotná kritéria pro odstranění důsledků škody a její náhrady. Nyní tedy mezi státy, které k úmluvě přistoupí - za stejnou škodu, ať již hmotnou nebo újmu na zdraví - budou vypláceny stejné úhrady, ať jde o příslušníka našeho státu v jiných zemích, anebo o cizího státního příslušníka při nehodě na našem území.

Ve výborech bylo pukázáno na to, že nejde o dílčí nebo drobné záležitosti. Vždyť v roce 1974 např. způsobili cizí státní příslušníci v Československu 1588 dopravních nehod, při nichž bylo 41 osob usmrceno, 171 osob těžce zraněno a 489 zraněno lehce. Značné jsou přitom pochopitelně i hmotné škody. Naopak naši občané při svých cestách do zahraničí zavinili za minulý rok celkem 3489 dopravních nehod.

Takovéto množství případů vyžaduje, aby byly řešeny jednotně a oboustranně spravedlivě, a to je cíl této úmluvy. Z tohoto hlediska je přistoupení Československé socialistické republiky k úmluvě velmi užitečné.

Je pochopitelné, že by bylo velmi dobré, kdyby v některých z dalších úmluv se podařilo alespoň se sousedními státy sjednotit i ostatní oblasti, které je třeba řešit v souvislosti s dopravními nehodami, ať už jde o dopravní předpisy, případně o sjednocení vnitrostátních trestů za porušování dopravních předpisů i v těch případech, kdy nedojde ke škodě, ale to už je záležitostí dalšího jednání a dalších úmluv.

Při jednání ve výborech byli poslanci podrobně seznámeni s názory odborných pracovníků ministerstva vnitra, kteří se těmito otázkami pracovně zabývají, a s názory pracovníků federálního ministerstva zahraničního obchodu, kteří z hlediska smluvního některé z otázek řeší, a konečně i se zástupci prokuratury a soudu. Ze všech jednoznačně vyplynulo doporučení, aby Československá socialistická republika k úmluvě přistoupila.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP