Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Biľak, Hejna, Chňoupek, Ivanič, Korčák, Lichner, Najmanová, Neuman, Pešek, Polák F., Procházková, Seidlová, Slavík, Svěrčina, Švestka, Vondrák, Zupka

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Baryl, David, Fojtík, Hájek, Himl, Mušal, Piščeková, Procházka, Pšenička, Sedláček

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Jungerová, Nikman, Sevejáni, Súľovská, Šiška, Tomášik, Válek, Zazuľák

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda FS ing. J. Bandžák.)

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Ováram druhý deň spoločnej schôdzky Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

Zisťujem, že je prítomných 153 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Podmienky článku 40 ústavného zákona o československej federácii sú splnené a snemovne sú schopné sa uznášať.

Na programu je

Za vládu Československej socialistickej republiky odôvodní návrh minister vnútra Jaromír Obzina. Udeľujem slovo s. ministrovi Obzinovi.

Ministr vnitra ČSSR doc. PhDr. J. Obzina, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky vám předkládám k projednání a schválení návrh ústavního zákona o změnách státních hranic naší vlasti s Polskou lidovou republikou.

Nejvyšší stranické a státní orgány bratrského Polska přijaly usnesení o výstavbě údolní přehrady na pohraniční řece Dunajci. Cílem této výstavby je posílení energetické základny Polské lidové republiky, ale i ostatních bratrských socialistických zemí, tedy i Československé socialistické republiky. Po provedení nezbytných výpočtů a zhotovení potřebných projektů se ukázalo, že při naplnění údolní přehrady dojde k zatopení části území Československé socialistické republiky, a to v prostoru obce Lysá nad Dunajcem v okrese Poprad ve Východoslovenském kraji.

Vzhledem k tomu, že by při stávajícím vytyčení státních hranic, provedeném na základě Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou z roku 1958, se vytvořila poměrně složitá situace. Pokud jde o státní hranice v úseku, který bude zatopen, bylo s polskou stranou dohodnuto, že Československá socialistická republika odevzdá do vlastnictví Polské lidové republiky část svého území (o rozloze přibližně 24 ha) a Polská lidová republika náhradou za to odevzdá do vlastnictví Československé socialistické republiky na jiném místě (v prostoru obce Lenártov, okres Bardejov) území o stejné rozloze a bonitě půdy. Přitom se předpokládá, že obě strany si předají obě zmíněné části svého území do vlastnictví až po zániku všech věcných a jiných práv k nim. Tímto postupem má být zaručeno, že po výměně území nebude již třeba řešit majetkoprávní otázky s tím související.

Vzájemná výměna části území si vyžádá dílčí změny v průběhu státních hranic mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou v prostorech uvedených obcí Východoslovenského kraje. Hraniční dokumenty, jimiž bude nově stanoven průběh státních hranic, nahradí stávající hraniční dokumenty, jež jsou součástí dosud platné právní úpravy - Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsané ve Varšavě dne 13. června 1958.

Všechny otázky, které souvisejí s výstavbou a provozem polské přehrady na Dunajci a mají bezprostřední vztah k Československé socialistické republice, byly upraveny ve "Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o změnách průběhu státních hranic a o některých dalších otázkách souvisejících s výstavbou a provozem polské přehrady na Dunajci". V této smlouvě se kromě dohody o výměně části území a o změně průběhu státních hranic polská strana dále zavazuje:

1. uhradit náklady spojené s vyvlastňovacím řízením odevzdaných čs. nemovitostí;

2. uhradit cenu 800 m dlouhého úseku silnice;

3. uhradit případné další škody vzniklé čs. straně v souvislosti s výstavbou nebo provozem přehrady.

Poněvadž na základě této smlouvy má dojít ke změně hranic Československé socialistické republiky, byl v souladu s ustanovením článku 3 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci připraven návrh ústavního zákona, jímž má Federální shromáždění vyslovit souhlas s dohodnutou změnou hranic a současně vyslovit souhlas se smlouvou, jak to vyžaduje ustanovení článku 36 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci.

Slovenská národní rada vyslovila se smlouvou a se změnou hranic Slovenské socialistické republiky již svůj souhlas ústavním zákonem č. 74/1975 Sb.

Soudružky a soudruzi, podepsaná smlouva je plně v souladu s politickými a ekonomickými zájmy obou stran. Řešení otázek v ní obsažených je výrazem soudružské spolupráce dvou rovnoprávných států a zároveň představuje efektivní prvek prohlubující se socialistické integrace. Jsme přesvědčeni, že přispěje k dalšímu prohloubení a upevnění přátelství a vzájemné spolupráce mezi oběma našimi státy.

Vycházeje z toho, že byly splněny všechny podmínky stanovené právním řádem pro vnitrostátní projednávání této smlouvy, předkládám jménem vlády Československé socialistické republiky Federálnímu shromáždění návrh příslušného ústavního zákona k projednání a doporučuji jeho přijetí.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem s. ministrovi Obzinovi.

Vládny návrh ústavného zákona bol prikázaný na prerokovanie ústavnoprávnym, zahraničným a branným a bezpečnostným výborom oboch snemovní. Výbory Snemovne národov poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy poslanca Michala Šuchu.

Slovo má poslanec Šucha.

Poslanec SN M. Šucha: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Plánovité a trvalé zvyšovanie celkovej úrovne socialistickej spoločnosti zabezpečovanej pod vedením komunistickej strany vyžaduje intenzívne pretváranie a rozširovanie hospodárskej základne socialistickej spoločnosti. V súčasnej dobe jednou z kľúčových úloh je otázka zabezpečenia národného hospodárstva a ostatných oblastí života potrebným množstvom energie, najmä elektrickej. Preto jednotlivé štáty využívajú všetky možnosti na rozširovanie svojej energetickej základne a na posilňovanie svojho ekonomického potenciálu. Dôležité miesto v tomto smere zastávajú vodné energetické diela, ktoré produkujú značné množstvo elektrickej energie a vedľa toho umožňujú racionálne hospodárenie s vodou ako základným komponentom života.

Snaha posilniť energetickú základňu bola nepochybne hlavným motívom poľských straníckych a štátnych orgánov pri rozhodovaní o výstavbe priehrady na hraničnej rieke Dunajci.

Predkladaná zmluva podpísaná na jar tohto roku vo Varšave rieši komplexne všetky otázky, ktoré súvisia s výstavbou a prevádzkou poľského vodného diela a majú bezprostredný vzťah k Československej socialistickej republike.

V tejto súvislosti treba s uspokojením zdôrazniť, že zmluvou dohodnutá výmena častí územia bude uskutočnená až po zániku všetkých vecných práv a iných práv k prevádzaným nemovitostiam, to znamená až po predchádzajúcom vyrovnaní všetkých eventuálnych nárokov tretích osôb. Tým sa vylúčia raz navždy akékoľvek ďalšie majetkoprávne rokovania, ktoré bývajú pri podobných výmenách územia obvyklé.

Ďalej je potrebné uvítať, že hraničné dokumenty, ktorými bude určený nový prieber štátnych hraníc s Poľskou ľudovou republikou, nahradia bez ďalšieho príslušné hraničné dokumenty tvoriace súčasť súčasnej platnej zmluvnej úpravy z roku 1958. Tento postup je praktický a účelný. Vytvorí predpoklady pre plynulý a jednoduchý prechod na novú úpravu.

Vládny návrh ústavného zákona obsahujúci ustanovenia o súhlase Federálneho zhromaždenia so zmluvou podľa čl. 36 ods. 3 ústavného zákona o československej federácii a ďalej súhlas so zmenou hraníc Československej socialistickej republiky podľa č. 3 ústavného zákona o československej federácii bol prerokovaný na schôdzkach ústavnoprávnych, zahraničných a branných a bezpečnostných výborov snemovní. Uvedené výbory k nemu nemali žiadne pripomienky, ani pozmeňovacie návrhy.

Pre úplnosť je potrebné uviesť, že Slovenská národná rada vyslovila so zmluvou a so zmenou hraníc Slovenskej socialistickej republiky súhlas svojím ústavným zákonom č. 74/1975 Zb.

Vzhľadom na to, že nie sú žiadne námietky, dotazy a pripomienky k navrhovanému zákonu, že všetci poslanci výborov, kde sa návrh prerokovával, vyslovili s ním plný súhlas, odporúčam za Ústavnoprávny, Zahraničný a Branný a bezpečnostný výbor Snemovne národov súhlasiť s návrhom ústavného zákona o zmenách štátnych hraníc s Poľskou ľudovou republikou a v predloženom znení ho schváliť.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem. Poslankyňa Vlasta Malíková, členka Branného a bezpečnostného výboru Snemovne ľudu bola poverená prednesením spoločnej spravodajskej správy za výbory Snemovne ľudu. Prosím, aby sa ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SL V. Malíková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, je příznačné pro socialistické státy, že i tak vážné otázky, jako jsou změny státních hranic, řeší na základě rovnosti obou partnerů, v duchu vzájemného porozumění a s maximální snahou o řešení všech vyskytujících se problémů. Takový vpravdě internacionální přístup umožňuje rozvíjet a utužovat vzájemné politické a ekonomické bratrské vztahy nejen dvou zainteresovaných zemí, ale celého socialistického tábora.

Návrh ústavního zákona byl projednáván ve výborech ústavně právním, zahraničním a branném a bezpečnostním Sněmovny lidu společně s výbory Sněmovny národů. Nemám jiné poznatky než zpravodaj Sněmovny národů poslanec soudruh Šucha a stejně jako on doporučuji za uvedené výbory Sněmovny lidu s návrhem souhlasit a schválit jej.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem. Do rozpravy sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. (Nikdo.) Žiada súdruh minister o záverečné slovo? (Nežiada.)

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej miestnosti je prítomných 167 poslancov Snemovne ľudu, z toho 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 66 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Snemovne sú uznášania schopné.

K prijatiu ústavného zákona je potrebný súhlas trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov Snemovne ľudu, ako aj súhlas trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom ústavného zákona o zmenách štátnych hraníc s Poľskou ľudovou republikou podľa odporučenia spoločnej spravodajkyne Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje sa.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Snemovňa ľudu vládny návrh schválila jednomyseľne.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike súhlasí s predloženým návrhom ústavného zákona podľa odporučenia spoločného spravodajcu Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Teraz prosím poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike.

Kto súhlasí s návrhom ústavného zákona, ako bol odporučený spoločným spravodajcom Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Takisto Snemovňa národov schválila návrh jednomyseľne.

Pretože boli splnené zákonné predpoklady a za návrh hlasovali trojpätinové väčšiny, konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR schválilo ústavný zákon o zmenách štátnych hraníc s Poľskou ľudovou republikou.

Nasleduje prerokovanie šiesteho bodu, ktorým je