Podľa zistenia Výboru ľudovej kontroly ČSSR, ktorý v tomto roku preveroval vybrané stavby z hľadiska dodržiavania technickoekonomických ukazovateľov, elektráreň Počerady I, ktorá bola ako celok uvedená do prevádzky v decembri 1973, dosiahla v roku 1974 radove len 69 % projektovanej výroby. Podobne to bolo aj v preverovanej elektrárni Mělník II. Obe tieto elektrárne nedosahujú projektované ukazovatele, ako je využitie inštalovaného výkonu a mernej spotreby paliva v dôsledku značnej poruchovosti zariadení, vyplývajúcej z konštrukčných nedostatkov. Na dosiahnutie projektovaných parametrov sú pre obe stavby vypracované stabilizačné programy. Pro stavbu elektrárne Počerady I predstavuje tento program vyše 50 mil. investičných prostriedkov. A to ešte nie je všetko. Využívanie uvedených elektrární zhruba na 70 % inštalovaného výkonu v MW a 70 % projektovanej doby ročného využitia i s ohľadom na skutočnosť, že elektráreň Mělník II je udržiavaná v pohotovej rezerve, predstavuje stratu, o ktorú sa zvýšil dovoz elektrickej energie do Československa v roku 1974 oproti roku 1971, teda zhruba 500 GWh. Som toho názoru, že tu je jeden z dosiahnuteľných reálnych zdrojov pre zvýšenie efektívnosti ako výstavby, tak hlavne výroby elektrickej energie bez mimoriadných ďalších opatrení. Bude len treba veľmi prísne dbať na to, aby budované kapacity skutočne boli urobené tak, aby sa dosiahovali plánované výkony a aby postavené zariadenia, najmä však časti strojárskych dodávok zabezpečovali spoľahlivosť a bezporuchovosť prevádzky. Pri riešení týchto otázok spotreby palív a energie nesmieme zabúdať ani na využívanie odpadového tepla v energetických sústavách. Vlastné rezervy hospodárenia s teplom sú v centrálnych rozvodoch tepla v tepelno-izolačných vlastnostiach obvodových panelov používaných v bytovej výstavbe a automatickej tepelnej regulácii bytových interiérov a v neposlednom rade v dôslednom využívaní odpadového tepla buď na účely vykurovania, či vyhrievania, účelových objektov, alebo pri zvyšovaní tepelnej účinnosti energetických zariadení. Významné úspory tepelnej energie môžu nášmu národnému hospodárstvu poskytnúť rezervy využívania odpadového tepla v energetických sústavách. Jedným z takých príkladov sú spaľovacie turbíny. Používajú sa tak v obťažných hutných prevádzkach, ako aj v chemickom priemysle a v poslednom období v pomerne veľkom rozsahu sú montované na pohon turbokompresorov v diaľkových plynovodoch. Iba na československom území sa buduje sedemnásť takých turbokompresorov na plynovode. Tieto plyny vychádzajúce zo spaľovacích turbín je možné pomerne efektívne použiť ako dodatkové zdroje tepla a energie. Technicky je veľa vecí v tejto oblasti doriešených, treba len vytvoriť podmienky zo strany riadiacich a plánovacích orgánov, aby sa mohli čím skôr využiť v praxi. Napríklad podnik, v ktorom pracujem, sa tiež podieľa na riešení zvýšenia energetickej účinnosti energetických zariadení na báze využitia odpadového tepla. Navrhovaný parný generátor, teda kotol s delenými teplosmennými plochami v zapojení s plynovou turbínou v porovnaní s doterajšími paroplynovými obehmi umožňuje podľa uskutočnených výpočtov zvýšiť termickú účinnosť kambinovaného paroplynového obehu absolútne o cca 4 % a relatívne okolo 12 %. Zariadenie bolo modelované a vyskúšané v elektrárni Bratislava I. Za predpokladu realizácie tohto projektu v alternatíve 250 MW tepelných v kombinácií s 50 MW spaľovacou turbínou v porovnaní so známymi riešeniami 300 MW blokov pri zvládnutí určitých výrobných a prevádzkových problémov týmto by došlo k ročnej úspore 71 600 ton merného paliva. Pre vytvorenie predstavy uvediem, že je to presne toľko, čo vo svojich racionalizačných programoch na rok 1976 má zabudované celý rezort palív a energetiky v oblasti modernizácie, obnovy a rozšírenia výkonov kotlov, navyše ešte spolu s úsporami, ktoré chce realizovať v rozvodoch palív a energie.

Záverom mi dovoľte, súdružky a súdruhovia, vysloviť presvedčenie, že i v súčasných podmienkach v Československu sú reálne prepoklady pre zabezpečenie národného hospodárstva nevyhnutným množstvom palív a energie podľa jeho potrieb. Sú však podmienené svedomitou systematickou prácou pri výstavbe nových kapacít, ale hlavne hľadaním a využívaním reálnych úspor palív a energie.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kosorínovi, prosím poslankyni Dubnickou, připraví se poslanec Sakmar.

Polankyně SN A. Dubnická: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vo svojom vystúpení by som chcela poukázať na problémy a poznatky spojené s hospodárením s pracovnými silami.

Sú jedným z rozhodujúcich činiteľov ovplyvňujúcich rozvoj nášho národného hospodárstva. Musíme preto s nimi plánovite hospodáriť a čo najefektívnejšie ich využívať. Na rok 1976 je plánovaný pomerne nízky prírastok pracovných síl v dôsledku slabých populačných ročníkov. Po odrátaní rezerv na materské dovolenky prírastok pracovníkov v národnom hospodárstve bude 51 tis. Všetci vieme, že zápasíme s veľkým nedostatkom pracovných síl. Bude treba dobre uvážiť a dať prírastok nových pracovných síl do takých odborov a odvetví, ktoré sú pre zabezpečenie plánovaných úloh rozhodujúce. Viac než 60 % prírastku pracovníkov má byť zaradených do priemyslu a stavebníctva.

Plán pritom zohľadňuje i potreby terciárnej sféry a ráta s rastom pracovných síl v obchode, vo verejnom stravovaní, zdravotníctve, sociálnom zabezpečení a miestnom hospodárstve.

V doprave a spojoch sa zvýši počet pracovníkov o viac ako 6000. Zvlášť v doprave nám skúsenosti ukazujú, že sa nám vždy nedarí úspešne usmerňovať pohyb síl do oblastí, kde je potreba pracovných síl najväčšia, a preto bude treba týmto otázkam venovať zvýšenú pozornosť na všetkých stupňoch riadenia.

Uznesenie vlády SSR č. 345 zo dňa 20. novembra 1974 schválilo rozpis úloh štátneho organizovaného náboru pracovných síl vykonávaného národnými výbormi pre vybrané prioritné organizácie a odvetvia národného hospodárstva.

V Západoslovenskom kraji sa úlohy k 30. novembru 1975 splnili. Prednostne sa zabezpečovali pracovné sily pre banské podniky, výstavbu jadrových a tepelných elektrární a pre stavebné organizácie na vládou sledovaných stavbách. Správne rozdelenie prírastku pracovníkov je však len jednou stránkou složitého komplexu otázok pracovných síl. Na nás bude záležať, ako racionálne a efektívne dokážeme hospodáriť s tými silami, ktoré má naša spoločnosť k dispozícii. Máme vysokú úroveň ekonomickej aktivity obyvateľstva v produktívnom veku: v Českej socialistickej republike okolo 95 %, v Slovenskej socialistickej republike okolo 90 %. Nemôže nám byť ľahostajné, že niekedy nedostatky v riadení spôsobujú nevyužívanie pracovného času. Sú aj také podniky, ktoré žiadajú zvýšenie stavu pracovníkov, ale fond pracovného času využívajú len na 80 %. Výsledky prieskumu ukázali, že napríklad v spracovateľskom priemysle predstavuje nevyužívanie pracovného času asi 15 %.

Západoslovenský KNV v zmysle uznesenia vlády č. 246/74 urobil náležité opatrenia. Odbory pracovných síl okresných národných výborov pri kontrole najmä v stavebných organizáciách konštatovali, že na základe uvedených opatrení sa pracovná morálka podstatne zlepšila. Bude však treba, aby národné výbory, ale najmä podniky, venovali sústavnú starostlivosť týmto opatreniam.

Určité rezervy sú aj vo využívaní schopností a kvalifikácie pracovníkov. Zo skúseností môžem potvrdiť, že niektoré podniky podceňujú dôležitosť uplatnenia vhodných foriem osobnej a hmotnej zainteresovanosti, ktoré by podnecovali rast výkonnosti a prinášali zvýšený záujem o prácu, a to najmä na úsekoch, ktoré sú spoločensky dôležité. Tam, kde toto využívajú, dosahujú dobré výsledky. Z poznatkov zo svojho volebného obvodu by som chcela poukázať na dobré výsledky podniku Elektrosvit, monopolného výrobcu priemyslových svietidiel, nositeľa Radu práce za zásluhy o výstavbu. V tomto podniku si svoje vývozné úlohy plnia aj napriek nedostatku pracovných síl. Vývoz do socialistických štátov plnia v priebehu posledného roku 5. päťročnice na 111,3 % v štátnej veľkoobchodnej cene a na 113,7 % vo franko cene.

Pôvodné úlohy štátneho plánu pre 5. päťročnicu po spresnení socialistického záväzku na počesť XV. zjazdu KSČ prekročia v objeme výroby tovaru o 22 mil. Kčs. Tieto úspechy neprišli samy od seba. Vidno, že podnik venuje pracujúcim dostatočnú starostlivosť. Ročne sa v závodnej škole práce zaškolí okolo 300 pracovníkov. Umožňuje sa aj diaľkovou formou štúdium na stredných priemyselných a vysokých školách. Veľkú pozornosť venujú výchove mladých odborníkov. Na stabilizáciu pracovníkov a zvýšenie starostlivosti o ich mimopracovné potreby urobil podnik celý rad opatrení slúžiacich ich záujmom.

Účasť pracujúcich na riadení sa zabezpečuje aj cez odborovú organizáciu a organizáciu SZŽ, pričom tieto výchovne pôsobia na kolektívy pracujúcich. 88 % pracujúcich je zapojených do rôznych foriem socialistického súťaženia, veľa žien je nositeľkami bronzového a strieborného odznaku BSP. V našom okrese sa na plnení úloh plánu podieľa takmer 50 % žien. Pozitívne treba hodnotiť rast kvalifikácie žien, k čomu sa vytvára dostatok priestoru v národnom hospodárstve.

Veľká pozornosť sa tiež venuje starostlivosti o pracovníkov cigánskeho pôvodu. Ťažisko tejto starostlivosti je predovšetkým na pracoviskách. Závodné organizácie ROH venujú pozornosť týmto občanom aj poskytovaním pôžičiek, kúpeľnej starostlivosti a rekreácie. Zo svojich vlastných poznatkov môžem konštatovať, že 78,9 % cigánskych pracovníkov dobre plní svoje pracovné povinnosti.

Vo výboroch pre sociálnu politiku sme sa už viackrát zaoberali otázkami starostlivosti o pracujúcich. Výsledky potvrdzujú, že v starostlivosti o pracovníkov sme pokročili hodne dopredu. Domnievam sa, že v praxi musíme mať stále na pamäti, že tvorcom nových hodnôt ovplyvňujúcich spoločenský rozvoj je pracujúci človek. Musíme dobre hospodáriť s najcennejším, čo spoločnosť má - to je jeden z dôležitých predpokladov úspešného splnenia náročných úloh plánu na budúci rok. Ďakujem vám za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Dubnické. Prosím poslance Sakmara.

Poslanec SL L. Sakmar: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jestliže dnes projednáváme vládní návrh zákona o státním plánu a rozpočtu československé federace, nemohu jinak, než připomenout a zdůraznit, jaký mimořádný význam má pro rozvoj celého našeho národního hospodářství sektor paliv a energetiky. Vyjádřit prostými slovy nároky a potřeby naší společnosti k sektoru není obtížné: ať je dostatek tepla, světla a energie. Splnit tyto požadavky není už tak lehké. Bez vysvětlování podrobností chci říci, že to vyžaduje realizovat účinná opatření pro samotné zvyšování těžby, ale i provést taková zásadní opatření, která zabezpečí splnění reálných požadavků uhelného průmyslu v oblasti dopravy, materiálního zajištění, investiční výstavby.

Složité to bude především proto, že se očekávají nižší přírůstky prvotních zdrojů a rovněž změna jejich skladby. Přetěžký úkol stojí tedy před havíři, protože těžiště potřeb, ale i problematiky rozvoje palivoenergetické základny v roce 1976 i v dalších letech šesté pětiletky bude spočívat v uhelném průmyslu, na němž závisí dostatečné zabezpečení parních elektráren a plynáren palivy, metalurgických závodů koksem i krytí potřeb ostatních odběratelů, zejména obyvatelstva tříděným uhlím.

Požadavky na vyšší těžbu, zhoršující se důlně geologické podmínky, nutnost využívat i málo rentabilní zdroje a činit potřebná opatření pro zvýšení bezpečnosti a kultury práce si vyžaduje značný objem materiálových, pracovních a finančních prostředků.

Uhelný průmysl má vytěžit v roce 1976 téměř 116,5 mil. tun uhlí, z toho hnědého 88,5 mil. tun. Přesto, že k zvládnutí těchto nejvyšších těžeb v historii československého uhelného hornictví budou muset být zřejmě se značnými obtížemi organizovány přikopávky těžby v nepracovní dny a využito všech účinných forem pracovní iniciativy a socialistické soutěže, je splnění těchto mimořádně náročných úkolů realizovatelné jen za účinné pomoci ostatních resortů, zejména těch, které zabezpečují dodávky stavebních prací, strojů, technologického zařízení těch organizací, které se podílejí na rekonstrukcích, opravách a údržbě základních prostředků.

Přeprava uhlí nám dělá starosti. Není tomu tak dávno, kdy se říkalo - co havíři nakopou, to železničáři odvezou. Nějak se na to zapomnělo. Možná, že z tohoto pohledu je uhlí hodně. Zajištění potřebného počtu pracovních sil, zlepšená péče o lidi ve výrobě a rovněž vytváření vhodných podmínek pro hmotnou zainteresovanost uhelných podniků, to jsou nutné předpoklady pro úspěšné plnění stále větších požadavků a potřeb průmyslu.

Dovolte mi přiblížit některé problémy.

1. Půjde o to, abychom v celém národním hospodářství dosáhli úspor ve spotřebě paliv a energie v rozsahu dvě až dvě a půl procenta. Představuje to skoro 2 mil. tun měrného paliva. Snad se mýlím, a to by bylo dobré, protože mám někdy dojem, že vykazované úspory v této oblasti mají v některém případě spíše fiktivní než faktický charakter. Je tedy třeba s plnou vážností zabezpečovat skutečnou úsporu všech druhů paliv a energie a tím částečně řešit napjatost mezi výrobou a zdroji spotřeby. Je to jeden z rozhodujících faktorů snižování energetické náročnosti našeho národního hospodářství.

2. Jde o to, aby se pro stanovení vysokých těžebních úkolů roku 1976 nezapomínalo a více, daleko více pozornosti věnovalo zabezpečování kapacit a připravenosti revírů pro těžební úkoly v dalších letech šesté pětiletky a v pětiletce sedmé. V tomto směru bude nutné v konečných fázích sestavení šesté pětiletky posoudit optimální vztah investičních potřeb k žádoucímu rozvoji jednotlivých uhelných revírů a jejich podniků. V tomto směru existují "nedotažené" problémy.

3. Naše socialistická společnost dává na rozvoj našeho sektoru značné finanční prostředky. Je to očividné i z projednávaného státního rozpočtu. Známe svou povinnost a jde nám o maximální využití těchto finančních zdrojů k zabezpečení vysoké efektivnosti výrobního procesu. V uhelných podnicích se někdy setkáváme s takzvaným globálním ekonomickým tlakem určovaným nadřízenými hospodářskými orgány, který nutí podniky dobývat v ekonomicky příznivějších důlních lokalitách a netěžit ty uhelné kapacity, jejichž těžba by jim nezabezpečila splnění stanovených hospodářských ukazatelů.

Je žádoucí a potřebné, aby se při stanovení ekonomických nástrojů a pravidel pro šestou pětiletku v důlních podnicích vycházelo z toho, že z pohledu dlouhodobějšího vývoje národního hospodářství je nezbytné těžit už dnes i méně výhodné uhelné zásoby. Bude to ve prospěch efektivnosti budoucího rozvoje palivoenergetické základny našeho státu.

Neměli bychom zapomenout na prohlubování péče o pracující, kteří se bezprostředně podílejí na plnění náročných úkolů. Musíme cílevědomě vytvářet podmínky pro zájem mladých lidí o hornictví, nepřipustit další zhoršování hornické preference. Rozhodujícím předpokladem pro stabilizaci sil v hornictví je vyřešení bytové otázky, dostatek bytů pro nové pracovníky. Tento problém je třeba urychleně řešit na úrovni centrálních hospodářských orgánů.

Chtěl bych vyslovit názor o jednom z nejsložitějších a nejcitlivějších míst v našem národním hospodářství, a to o dodavatelskoodběratelských vztazích, které nám v sektoru - a vím, že nejsme sami - pěkně motají hlavu.

Je třeba otevřeně přiznat, že v průběhu roku 1975 nedošlo k viditelnému zlepšení v této oblasti, spíše naopak. Rok 1976 tyto tendence i nadále naznačuje. Domnívám se, že je třeba v této oblasti přejít od kritizování neodpovědnosti, nedodržování státní a plánovací disciplíny k tvrdšímu postihu těch, kteří chytračí, spekulují, nechtějí uznávat a respektovat celospolečenské zájmy.

Po pravdě, i když ne vyčerpávajícím způsobem, jsem pověděl o našich starostech, o tom, v čem my, havíři, vidíme hlavní problematiku našeho sektoru. Nechceme stát stranou při řešení zmíněných obtíží. V pracovních kolektivech hledáme způsoby, formy, jak se nejlépe podílet na zabezpečování náročných úkolů.

Jedním ze základních předpokladů k realizování záměrů a cílů hospodářské politiky Komunistické strany Československa, důležitým činitelem k rychlejšímu rozvoji ekonomiky, vědy, kultury a dalších oblastí naší společenské činnosti je iniciativa pracujících.

Tento nevyčerpatelný zdroj, nenahraditelný motor našich úspěchů při uskutečňování programu naší strany, je poháněn jinou energií, než jsme tradičně zvyklí. Jeho palivem je kvalitní, vysoce odpovědná práce, politické uvědomění pracujícího lidu, neformální společenská angažovanost, správné pochopení politiky naší strany a získání lidí pro realizaci této politiky vhodným organizováním jejich iniciativy.

V jakých podmínkách, ve kterém prostředí se daří rozvíjet pracovní iniciativu? V čem je hlavní podstata a smysl pracovní iniciativy?

Pokusím se odpovědět na tyto otázky podle vlastních zkušeností.

Těžiště rozvoje pracovní iniciativy je na pracovištích, kde se bezprostředně tvoří hodnoty a kde je také možno stanovit konkrétní úkoly. Daří se ji uskutečňovat všude tam, ke vhodnými podněty, agitací, umíme získávat pracující pro naše záměry. Vynikajících úspěchů se dosahuje tam, kde je uplatňována vedoucí úloha naší strany v praxi každodenně.