Při posuzování skladby nového zákona
jsem shledal, že jej lze označit za předpis,
který komplexně upravuje základní
problematiku obsáhlého okruhu specifických
vztahů v zemědělském družstevnictví
v takovém pojetí a s takovým předstihem,
že lze počítat s jeho dlouholetým účinným
působením. S tímto pojetím lze vyslovit
jen uspokojení a souhlas.
Pozitivní rys nové úpravy spatřuji
také v tom, že vládní návrh zákona
svými zmocněními k podrobnějším
úpravám na některých specifických
úsecích umožňuje pružné
právní řešení nových situací,
s nimiž je třeba ve vývoji zemědělského
družstevnictví při dynamickém rozvoji
zemědělské výroby počítat,
pochopitelně při dodržování základních
principů zakotvených v zákoně.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
připojuji se ke stanovisku poslanců-zpravodajů,
neboť jsem přesvědčen, a to zejména
na základě objektivních a pečlivých
konzultací při projednávání
zásad i vlastní osnovy návrhu zákona
ve volebním obvodu, dále pak na poradách
expertů k tomuto zákonu a v ústavně
právním výboru, že nová právní
úprava zemědělského družstevnictví
splní úlohu v další etapě rozvoje
našeho socialistického zemědělství
a doporučuji, aby vládní návrh zákona
byl s úpravami, zdůvodněnými ve zpravodajských
zprávách, schválen.
Předsedající místopředseda
FS JUDr. J. Srb: Děkuji. Slovo má poslanec Josef
Gratcl.
Poslanec SN J. Gratcl: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, projednávaný
vládní návrh zákona o zemědělském
družstevnictví se stává základním
mezníkem v našem právním řádu
a v životě družstva. Již zásady k
tomuto zákonu daly bohatý podnět k široké
diskusi v našich jednotných zemědělských
družstvech. Svědčí o tom skutečnost,
že jen v mém volebním obvodě na okrese
Břeclav byly projednány ve všech 21 JZD a bylo
získáno 58 připomínek.
Ve svém vystoupení chci hovořit o významu
jedné z částí zákona, a to
o významu úprav pracovních vztahů
v JZD. Pokládám totiž řešení
této problematiky za velmi významné a naléhavé
právě v dnešním stadiu vývoje
našeho družstevnictví. Všichni jsme svědky
toho, jak bouřlivě roste ekonomická úroveň
jednotlivých družstev a současně s tím
i životní úroveň všech družstevníků.
Tento velmi příznivý jev je výsledkem
cílevědomé a dlouhodobé politiky KSČ
v rozvoji socialistického zemědělství.
Dosažený stupeň ve výrobě ekonomice
a organizaci JZD umožňuje, aby v nové zákonné
úpravě zemědělského družstevnictví
bylo přistoupeno k dalšímu sblížení
právní úpravy pracovních vztahů
členů JZD s právní úpravou
pracovních vztahů ostatních pracujících
v našem národním hospodářství.
Nepochybně se zřetelem na vnitřní
vyrovnanost mezi jednotlivými částmi nového
zákona jsou ve vládním návrhu řešeny
základní instituty, které nejvýrazněji
charakterizují soustavné zlepšování
sociálně ekonomického postavení členů
JZD. Proto velmi vítám zavedení institutu
dohod o pracovních podmínkách, neboť
v nich skutečně je možné spatřovat
posílení potřebné právní
a sociální jistoty všech družstevníků
při jejich práci v družstvu. V této
souvislosti chci poukázat na důležitou okolnost,
která v mnohých družstvech nebyla při
projednávání zásad zákona zcela
jasná.
Jde o otázku, kdy a v jakém rozsahu budou tyto dohody
uzavírány. Z § 47 navrhovaného zákona
vyplývá nesporně, že tyto dohody budou
ode dne účinnosti zákona, tj. od 1. 1. 1976,
zásadně uzavírány při přijímání
nových členů do družstva. U členů,
kteří byli družstevníky již přede
dnem účinnosti zákona, budou tyto dohody
uzavírány postupně, jak je to zřejmé
z § 51, a to tak, aby jednotlivá družstva o to
usilovala v době co nejkratší. Toto řešení
pokládám za zcela vyhovující.
V § 48 odst. 3 navrhovaného zákona se hovoří
o tom, že v dohodě o pracovních podmínkách
může družstvo se členem sjednat i další
podmínky. Jsem názoru, že toto ustanovení
dává možnost ještě lépe
a účelněji využít zejména
fondu stabilizace pracovních sil i stavebních půjček
ze státního příspěvku a subvencí
pro upevnění pracovně právních
vztahů. Nejde o maličkost, neboť čísla
z Jihomoravského kraje nás přesvědčují,
že v roce 1974 bylo použito z fondu stabilizace přes
13 mil. Kčs pro 4625 členů JZD. O daleko
větší prostředky jde u stavebních
půjček. V našem kraji pro letošní
rok se počítá pro členy JZD s částkou
vyšší než 68 mil. Kčs. Pravda je,
že dosavadní systém použití těchto
prostředků již neodpovídá stávající
organizaci družstevního zemědělství
a že jej tedy bude nutno umět v rámci nového
zákona řádně využít k
upevnění pracovních vztahů v JZD.
Rámcovost ustanovení o dohodách o pracovních
podmínkách nedovolila zřejmě dát
odpověď na řešení podrobností
se zavedením tohoto nového institutu, jakým
jsou například otázky, kdy se zmíněná
dohoda uzavírat nebude, za jakých podmínek
může být měněna apod. Jsem přesvědčen,
že tyto podrobnosti budou řešeny vládním
nařízením ČSSR, které se bude
krýt dnem účinnosti tohoto zákona,
a očekávám, že obě právní
normy budou publikovány současně.
Za povšimnutí stojí, že v nové
právní úpravě se upouští
od dosavadní pracovní kategorie, tj. tzv. trvale
pracujících nečlenů družstva.
Všichni víme, že existence této kategorie
pracujících v družstvech nám v praxi
nadělala dost starostí. Můžeme proto
bez výhrad s novou úpravou souhlasit, zejména
když ustanovení § 112 umožňuje těmto
osobám, aby se do konce roku 1976 staly řádnými
členy toho či onoho JZD. Je namístě,
abych poukázal na významný a dle mého
názoru správný aspekt vyjádřený
v novém zákonu. Je zcela v souladu s družstevními
principy, s družstevní demokracií, zdůrazňuje-li
nový návrh zákona o zemědělském
družstevnictví, že v družstvu vykonávají
práci zásadně jeho členové.
Členská základna JZD svou ideovou, pracovní
a kulturní vyspělostí je přece postačující
zárukou, že v družstvu budou zvládnuty
všechny pracovní úkoly, které z vlastní
zemědělské činnosti družstva
vyplývají. Jedině ve výjimečných
případech, jak to má na mysli § 45 návrhu,
bude možno, aby družstvo přijalo do pracovního
poměru občany, jejichž odborných pracovních
schopností nezbytně potřebuje a nemůže
je získat za členy družstva. l zde však
bude žádoucí působit v průběhu
doby na tyto pracovníky, aby se stali členy družstevního
kolektivu. Bude to vyžadovat trpělivost funkcionářů
a citlivý přístup k těmto pracovníkům.
Z návrhu zákona, v jehož části
páté jsou rámcová ustanovení
o pracovních vztazích v družstvu, plyne, že
kromě dohod o pracovních podmínkách
jsou uvedena ustanovení o dovolené na zotavenou
a o odměňování za práci. Z
hlediska sblížení vztahů pracovníků
obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství
a a zejména pak i s postupným vyrovnáváním
právního postavení s ostatními pracovníky
v národním hospodářství je
možno převzít pro pracovní vztahy členů
JZD i některá další ustanovení
zákoníku práce. Jsem přesvědčen,
že s touto problematikou se vypořádají
prováděcí předpisy, které budou
k zákonu o zemědělském družstevnictví
vydány.
V nové zákonné úpravě zemědělského
družstevnictví spatřuji já, jako poslanec
i jako družstevník, významný přínos
ke zdokonalení našeho právního řádu,
k naplnění zásady vše pro člověka
a jeho blaho. Proto budu hlasovat pro schválení
tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS JUDr. J Srb: Děkuji. Poslanec Gratcl vystoupil jako
poslední z přihlášených řečníků.
Soudružky a soudruzi, přeje si ještě někdo
slovo? (Ne.) Nepřeje. Vyhlašuji rozpravu za ukončenou.
Žádá ministr Večeřa o závěrečné
slovo? (Ne.) Děkuji. Přejí si společní
zpravodajové závěrečné slovo?
(Ne.) Nepřejí.
Nyní můžeme přistoupit k hlasování.
Zjišťuji, že v zasedací síni je přítomno
162 poslanců Sněmovny lidu, 68 poslanců Sněmovny
národů zvolených v České socialistické
republice a 62 poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Sněmovny jsou tedy schopné se usnášet,
protože jsou splněny podmínky článku
40 odstavců 1 a 2 ústavního zákona
o československé federaci.
Nejdříve prosním o hlasování
poslance Sněmovny národů. Kdo z poslanců
Sněmovny národů souhlasí s předloženým
návrhem zákona ve znění společné
zprávy výborů a doporučení
společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Nezdržel.
Děkuji.
Sněmovna národů přijala zákon
jednomyslně.
Nyní prosím o vyjádření poslance
Sněmovny lidu. Kdo z poslanců Sněmovny lidu
souhlasí s právě projednaným návrhem
zákona ve znění společné zprávy
výborů a podle doporučení společného
zpravodaje výborů, nechť zvedne roku! (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji.
Také Sněmovna lidu schválila zákon
jednomyslně.
Mohu proto konstatovat, že Federální shromáždění
souhlasným usnesením obou sněmoven schválilo
zákon o zemědělském družstevnictví.
(Potlesk.)
V závěrečném bodu pořadu 20.
společné schůze sněmoven Federálního
shromáždění projednáme nyní
Vládní návrh zákona o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby (tisk 99)
ve znění společné zprávy výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
35/SL a 26/SN).
Vládní návrh odůvodní za vládu
Československé socialistické republiky ministr
zemědělství a výživy dr. Bohuslav
Večeřa. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR RSDr. B. Večeřa: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vláda Československé socialistické
republiky předkládá k projednání
a schválení návrh zákona o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby, který
je další významnou zákonnou normou,
vytvářející podmínky pro účinnější
využívání socialistických výrobních
vztahů v našem zemědělství v
souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ a letošního
říjnového plenárního zasedání
ústředního výboru.
Právě na tomto zasedání ústředního
výboru byl zdůrazněn základní
politický význam zákonné osovy, kterou
dnes projednáváme, který spočívá
v tom, že zákon jednoznačně definitivně
potvrzuje platnost revolučních aktů z období
kolektivizace a současně zakotvuje pro socialistické
zemědělské organizace trvalé a bezplatné
právo užívání půdy, která
jim byla v minulosti přidělena do obhospodařování.
V souladu s dosaženým stupněm rozvoje naší
společnosti navazujeme tak na pokrokové tradice
zákonodárných úprav, přijatých
v období socialistické přestavby zemědělství
při realizaci strategické linie výstavby
socialismu v naší zemi, vytyčené na
IX. sjezdu Komunistické strany Československa. Právní
předpisy vytvořily tehdy nezbytné předpoklady
pro socialistické hospodaření na půdě.
Stalo se tak zejména tím, že podporovaly sdružování
malých a středních rolníků
v jednotných zemědělských družstvech,
umožnily socialistickým zemědělským
organizacím užívání půdy
soukromých vlastníků a odstranily jejich
závislost na soukromých vlastnících
prostřednictvím nových užívacích
vztahů k půdě.
Zatímco na jedné straně tyto právní
předpisy působily ve směru postupného
omezování a oslabování vlivu soukromého
pozemkového vlastnictví při užívání
půdy, na druhé straně posilovaly postavení
socialistických zemědělských podniků
a vlivu státu na zajištění řádného
využívání veškeré půdy
v zájmu plnění úkolů socialistické
výstavby našeho zemědělství.
V dnešní etapě budování rozvinuté
socialistické společnosti je nutné pozvednout
rozvoj zemědělství na novou, vyšší
úroveň.
Říjnové plénum ÚV KSČ
po hluboké analýze plnění usnesení
XIV. sjezdu strany a páté pětiletky v zemědělství
a potravinářském průmyslu vytyčilo
proto úkol: širším uplatňováním
vymožeností vědeckotechnického pokroku
ještě výrazněji využít předností
socialistické zemědělské výroby
s cílem postupně dosáhnout soběstačnosti
při výrobě všech základních
druhů potravin.
V souvislosti s řešením tohoto úkolu
se tak do popředí dostává zabezpečení
rychlejšího růstu rostlinné výroby,
která je základem pro proporcionální
rozvoj všech odvětví zemědělské
výroby. Rozvoj rostlinné výroby cestou specializace
a koncentrace nelze však vyřešit bez optimálního
využití základního výrobního
prostředku v zemědělství, tj. zemědělské
půdy, a bez vyřešení základních
společenských vztahů k tomuto výrobnímu
prostředku. Řešení těchto vztahů
v oblasti právní nadstavby jeví se o to naléhavějším,
že v ČSSR připadá na 1 obyvatele pouze
47 arů zemědělské půdy, že
nám půda neustále ubývá a naše
společnost musí vytvářet politické,
ekonomické i právní předpoklady k
tomu, aby její využití bylo v podmínkách
socialistické zemědělské velkovýroby
co nejefektivnější.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
budování socialistických výrobních
vztahů v našem zemědělství se
uskutečnilo, jak známo, bez nacionalizace půdy.
Na základě pozemkové reformy uskutečněné
ve třech etapách v letech 1945 až 1955 přešla
do vlastnictví státu část půdy,
která byla ve vlastnictví statkářů
a kapitalistů. Další část půdy
byla převedena do vlastnictví státu nebo
družstev například darováním,
dědictvím apod. Překonávání
soukromého pozemkového vlastnictví rozšiřováním
socialistického společenského vlastnictví
nebylo však u nás jediným způsobem vytváření
socialistických výrobních vztahů k
půdě. Značná část půdy
zůstala v soukromém vlastnictví, jeho obsah
se však musel přizpůsobit pořebám
výstavby socialismu.
Byla zvolena cesta, při níž předmětem
zespolečenštění nebylo vlastnické
právo, ale výkon hospodaření na půdě.
To přirozeně mělo za následek oslabování
významu soukromého vlastnictví. Právními
předpisy se postupně, v závislosti na jednotlivých
etapách vývoje socialistických výrobních
vztahů v zemědělství, vytvářel
institut užívacích práv socialistických
zemědělských organizací k zemědělské
půdě, popřípadě k jinému
zemědělskému majetku v soukromém vlastnictví,
který jim umožňoval užívání
tohoto zemědělského majetku nezávisle
na vlastníkovi půdy. Přitom obsah těchto
užívacích práv byl v právních
předpisech upraven různě podle právního
důvodu, na jehož základě bylo právo
vytvořeno.
Vedle formy dobrovolného sdružování
půdy drobnými a středními rolníky
do jednotných zemědělských družstev,
která byla hlavní a rozhodující pro
realizaci socialistického způsobu hospodaření
v zemědělství, byly vydány právní
předpisy, které vytvářely podmínky
pro socialistické hospodaření i na té
půdě v soukromém vlastnictví, na níž
nebylo vlastníky zabezpečeno řádné
zemědělské hospodaření.
Mimo vládní nařízení č.
47 z roku 1955 Sbírky, o hospodářsko-technických
úpravách půdy, které umožnilo
socialistickým zemědělským organizacím
hospodařit na scelených pozemcích při
zachování původních vlastnických
vztahů k těmto pozemkům a zřizovalo
k nim právo náhradního užívání
s obdobným obsahem jako mělo tehdejší
právo družstevního užívání,
se stalo významným nástrojem socializace
vesnice vládní nařízení č.
50 z roku 1955 Sbírky o některých opatřeních
k zajištění zemědělské
výroby.
Toto vládní nařízení bylo nástrojem
třídní politiky strany, volilo diferencovaný
přístup vůči drobným a středním
rolníkům, kteří na půdě
pracovali sami, a zajišťovalo revoluční
výsledky vítězství dělnické
třídy po Únoru 1948. Odpovídalo tezi,
s níž vystoupil na listopadovém plénu
ÚV KSČ v roce 1948 s. Klement Gottwald, kdy v souvislosti
s orientací politiky strany na socialistickou přestavbu
zemědělství zdůraznil: "Naše
politika se musí opírat o malé rolníky,
vytvářet spojenectví se středními
a izolovat ty velké, postupně jejich kapitalistický
rozvoj zatlačovat a omezovat".