Předložený návrh zákona o sociálním
zabezpečení, který sjednocuje nároky
členů JZD s nároky pracovníků
v pracovním poměru, je praktickým výrazem
třídního svazku dělníků
a družstevních rolníků. A za to patří
straně náš upřímný dík.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Leflerovej. Ako
posledná pred dopoludňajšou prestávkou
vystúpi teraz poslankyňa Drahomíra Cabalková.
Dávam jej slovo.
Poslankyně SL D. Cabalková: Vážené
soudružky a soudruzi, vážení hosté,
řešení sociálních otázek,
jaké zahrnuje předkládaný vládní
návrh zákona o sociálním zabezpečení,
představuje z hlediska společnosti důležitý,
ale také finančně náročný
program, který je možno řešit jedině
v závislosti na vytváření zdrojů
v národním hospodářství. Proto
také XIV. sjezd strany stanovil náročné
závazné úkoly v rozvoji národního
hospodářství a v závislosti na tom
i stejně závazné a náročné
úkoly pro růst životni úrovně
a posilování životních jistot obyvatelstva.
Někteří z nás jsme se ještě
před vyhlášením návrhu zásad
tohoto zákona setkávali ve svých volebních
obvodech s šířením různých
pomluv a výmyslů - například
s tak zvanými "zaručenými zprávami"
o tom, že zákonem bude určitě posunuta
hranice věku pro odchod do důchodu apod. Nic takového
se pochopitelně nestalo. Jednoznačnou odpověď
na tyto pomluvy dalo zasedání ÚV KSČ
v dubnu letošního roku, kde byla schválena
směrnice pro vypracování tohoto návrhu
zákona. V souladu s touto směrnicí představuje
projednávaný návrh zákona značné
zvýšení důchodů a zlepšení
sociálních podmínek důchodců.
Tím více kontrastuje s pomlouvačnými
zprávami a usvědčuje jejich nositele z šíření
nepravd.
Bylo zde již hovořeno o řešení
některých problémů, které předložený
návrh obsahuje. Ve svém vystoupení bych se
chtěla zmínit o jedné z dalších
otázek. Mezi významné úpravy zakotvené
v předkládaném návrhu je rozšíření
výhod pro pracující důchodce. V současné
době téměř asi 1/4 důchodců
je dále aktivně činná v pracovním
procesu. Zhruba 93 % z nich pracuje ve výrobě a
službách a zbývající převážně
v administrativě. Myslím, že je naprosto správně
a nanejvýše humánní umožnit důchodcům,
kteří mají k tomu zdravotní předpoklady,
aby se i nadále mohli zapojit do pracovního procesu,
aby i nadále zůstali v pracovním kolektivu.
Je proto třeba uvítat, že předkládaný
návrh dále zvýhodňuje ty důchodce,
kteří budou i nadále pracovat. V čem
jsou tato zvýhodnění. Především
v tom, že za každý další rok práce
bez pobírání důchodu se zvyšuje
základní částka o 7 % výdělku
proti dosavadním čtyřem procentům.
Přiměřeně je také zvýšena
maximální výše důchodu 2500 Kčs
na 3000 Kčs měsíčně. Druhá
oblast zvýhodnění se týká těch
důchodců, kteří chtějí
pracovat při pobírání důchodu.
Důchodci, kteří mají nižší
důchod než 1100 Kčs, mohou pracovat ve výrobě
nebo službách po celý rok. Doposud mohli mít
maximální důchod jenom 1000 Kčs. Důchodci,
kteří pracují v klíčových
odvětvích národního hospodářství,
jako je odvětví průmyslu, stavebnictví,
zemědělství a výživy, lesního
a vodního hospodářství, paliv a energetiky
apod., mohou pracovat taktéž po celý rok. Zvýhodnění
je i v oblasti administrativních pracovníků.
Bez krácení důchodu mohou pracovat při
administrativních pracích 180 dní v roce
proti dosavadním 120 dnům. K tomuto zvýhodnění
bylo přistoupeno proto, že v posledních letech,
jak je nám všeobecně známo, se projevuje
nedostatek administrativních pracovníků v
různých oblastech činnosti.
Tato opatření jednak oceňují práci
všech důchodců, kteří i v době,
kdy už mají nárok na důchod, zůstávají
dále v pracovním procesu a podílejí
se na tvorbě nových zdrojů a jednak mají
za úkol udržet jejich zájem na tom, aby i nadále
pokračovali v práci. Současně mají
uvedená opatření umožnit dalším
skupinám důchodců se znovu bez krácení
důchodu zapojit do pracovního procesu.
V současné době je zaměstnána,
jak jsem už uvedla, asi jedna čtvrtina důchodců,
to je téměř 3/4 miliónu občanů,
kteří dosáhli hranice důchodu, což
představuje významnou část pracovního
fondu pro národní hospodářství.
Při projednávání zásad zákona
ve výboru jsem měla představu, že bude
možno uvedený počet značně zvýšit,
až vejde v platnost tento zákon. Provedla jsem si
průzkum ve svém volebním obvodě, v
okrese Jablonec nad Nisou a zjistila jsem, že většina
těch důchodců, jejichž zdravotní
stav tomu odpovídá, už pracuje. Proto nelze
očekávat, že v okrese Jablonec n. Nisou se
působnost tohoto zákona projeví výraznějším
růstem celkového počtu pracujících
důchodců. Bylo by proto účelné,
aby v rámci opatření pro uplatňování
tohoto zákona byl zpracován kvalifikovaný
odhad, jaký zdroj pracovních sil uvedená
opatření mohou přinést a za jakých
podmínek. Současně by bylo třeba zvážit,
zda zvýhodnění v administrativních
pracech, které je správné, výrazněji
neodčerpá zdroje pracovních sil pro kampaňové
práce, např. v cukrovarech, na chmelu apod., aby
se s tím mohlo včas počítat.
Považuji dále za správné se zmínit
ještě o jedné otázce. U občanů
se změněnou pracovní schopností máme
poměrně dobře řešeno jejich sociální
zabezpečení. Tito lidé však ve své
většině se chtějí v nějaké
formě zapojit znovu do pracovního procesu a prokázat
sobě i celé společnosti, že jsou jejími
platnými členy. Bylo by potřeba vytvořit
k tomu v podnicích a organizacích lepší
podmínky, zejména z hlediska ekonomických
ukazatelů. Ve výboru pro průmysl, dopravu
a obchod diskutoval o těchto otázkách poslanec
Karban a poukázal na dobré zkušenosti v okrese
Písek. Myslím, že by se měly využít.
Při svém průzkumu v okrese Jablonec n. Nisou
jsem současně zjistila, že v řadě
případů je rozhodnutí důchodců
dále pracovat závislé na tom, jak je v dosavadním
pracovním kolektivu spokojen a zda jeho práce přináší
skutečný užitek. Teprve na druhém místě
je otázka finanční a další okolnosti.
Je zřejmé, že vytváření
takových podmínek na pracovišti je stále
důležitější a přinese oboustranný
užitek.
Toto zjištění bylo radostné ze dvou
důvodů. Jednak ukazuje na to, že naše
důchodová politika dává našim
pracujícím dobré sociální jistoty
pro stáří a na druhé straně,
že chtějí dělat užitečnou
práci a být tak platnými členy společnosti.
Předložený vládní návrh
tyto sociální jistoty ještě upevňuje,
a proto doporučuji jeho schválení, a prosím,
aby uvedené náměty byly vzaty v úvahu
při jeho realizaci. Děkuji za pozornost.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Cabalkovej.
Súdružky a súdruhovia, prerušujem teraz
rokovanie na 30 minút.
Po prestávke bude rokovanie viesť podpredseda Federálneho
zhromaždenia a predseda Snemovne ľudu Václav
David. Do rozpravy sa pripraví poslanec Jozef Remek.
(Jednání přerušeno v 10.34 hod.)
(Jednání opět zahájeno v 11.05 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS a předseda Sněmovny lidu V. David.)
Předsedající předseda SL V. David:
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě
k vládnímu návrhu zákona o sociálním
zabezpečení.
Slovo uděluji poslanci Remkovi, připraví
se poslanec Manca.
Poslanec SL J. Remek: Vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia, prerokúvame dokument, ktorého dosah je nesmierne
významný nielen z hľadiska vnútropolitického.
Skutočnosť, že v sebe zahrňuje zásadné
zdokonalenie dôchodkového zabezpečenia obyvateľov
našej socialistickej vlasti, posunuje jeho význam
aj do oblasti medzinárodnopolitickej.
Význam tohto opatrenia veľkého sociálno-politického
dosahu vyniká najmä v porovnaní so situáciou
v kapitalistickom svete zmietanom stále rastúcou
infláciou. poklesom tempa priemyselnej výroby, rastúcou
nezamestnanosťou a z toho vyplývajúcou labilitou
sociálneho postavenia pracujúcich.
Skutočnosť, že dnes môžeme prerokúvať
otázku dôchodkového zabezpečenia v
tak optimálne priaznivej podobe, je výsledkom húževnatého,
aktívneho a iniciatívneho úsilia našich
pracujúcich o dôslednú realizáciu záverov
XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa. Úspechy,
ktoré sme dosiahli od roku 1969 v hospodárskej oblasti,
výrazne upevnili medzinárodnopolitické pozície
ČSSR a prispeli aj k upevneniu pozície svetovej
socialistickej sústavy. Československo vedené
marxisticko-leninskou komunistickou stranou v pomerne krátkom
období napravilo dôsledky krízových
rokov 1968-1969 a názorne demonštrovalo pred celým
svetom vôľu pracujúcich i životaschopnosť
socialistickej ekonomiky.
V závislosti od jej úspešného rozvoja
mohol byť realizovaný veľkorysý sociálny
program XIV. zjazdu našej strany, ktorého záverečná
etapa bola vyhlásená na aprílovom pléne
ÚV KSČ tohto roku. Za neobyčajne významné
pokladáme všetky hlavné zásady vytýčené
pre celú oblasť zdokonalenia dôchodkového
zabezpečenia, predovšetkým jeho jednotnosť
a všeobecnosť.
Je priam symbolické, že toto kľúčové
sociálno-politické opatrenie prerokúvame
v jubilejnom roku osláv slávneho tridsiateho výročia
oslobodenia Československa Sovietskou armádou. Je
skutočnosťou, že ani tento úspešný
rozvoj by sme nemohli v uplynulom období dosiahnuť
bez všestrannej bratskej spolupráce práve so
Sovietskym zväzom.
Uplynulých tridsať rokov a výsledky, ktoré
sme dosiahli vo všetkých oblastiach spoločenského
života pod vedením KSČ, jednoznačne
potvrdzujú prednosti socialistického spoločenského
zriadenia pred zriadením kapitalistickým.
Dosiahnuté výsledky svedčia o tom, že
zdrvcujúca väčšina pracujúcich
v uplynulých tridsiatich rokoch aktívne naplňovala
politiku komunistickej strany, ktorá vždy zdôrazňovala,
že stále plnšie uspokojovanie hmotných
a kultúrnych potrieb ľudu, ktoré je dlhodobou
líniou jej politiky, sa môže opierať o
jediný základný zdroj, a to o rozvoj a stále
rastúcu efektívnosť socialistickej výroby.
Príslušníci Československej ľudovej
armády sú hrdí na to, čo dosiahol
náš pracujúci ľud pod vedením Komunistickej
strany Československa. Vysoko oceňujú veľkú
starostlivosť ÚV KSČ a vlády o našich
pracujúcich.
Opatrenia v oblasti dôchodkového zabezpečenia
významne upevnia aj sociálne istoty príslušníkov
ozbrojených síl, prispejú k upevneniu zväzku
armády a ľudu a povedú k ďalšiemu
aktívnemu a iniciatívnemu plneniu náročných
úloh obrany socializmu v rámci pevného triedneho
zväzku štátov Varšavskej zmluvy.
Súdružky a súdruhovia, dôchodkové
zabezpečenie vojakov z povolania po oslobodení našej
vlasti Sovietskou armádou, najmä po februári
1948 prešlo niekoľkými etapami vývoja.
Systém zabezpečenia príslušníkov
ČSĽA v dôchodkovej oblasti po oslobodení
sa stal s ohľadom a prebudovanie ozbrojených síl
postupne brzdou, lebo svojím poňatím bol
založený na predpisoch platných pre predmníchovskú
armádu, zatiaľ čo požiadavky kladené
na ozbrojené sily socialistického štátu
a na priebeh služby veliteľského zboru si nutne
vyžadovali systém zabezpečenia, ktorý
by zodpovedal týmto požiadavkám a potrebám.
Uzlové body vo vývoji dôchodkového
zabezpečenia vojakov z povolania tvorilo prijatie zákona
č. 89/1952 Sb., v ktorom boli modifikované v oblasti
dôchodkového zabezpečenia skúsenosti
sovietskych ozbrojených síl. Ďalšou etapou
bolo prijatie zákona č. 33/1957 Zb., ktorý
vychádzal v rade princípov zo zákona č.
55/1956 Zb., platného pre pracovníkov v národnom
hospodárstve s vyjadrením tých aspektov,
ktoré bolo treba riešiť pri odchode vojakov v
nižšom veku v súvislosti s obmenou kádrov
podľa potrieb a vzrastajúcich požiadaviek na
fyzický a psychický stav vojakov z povolania.
Rovnako ako v sociálnom zabezpečení pracovníkov
v národnom hospodárstve pôsobili na dôchodkové
zabezpečenie vojakov z povolania aj niektoré hospodárske
vplyvy na začiatku šesťdesiatych rokov. V roku
1964 bol schválený doteraz platný systém
dôchodkového zabezpečenia, keď v súlade
s uznesením XII. zjazdu KSČ bolo upravené
dôchodkové zabezpečenie vojakov z povolania
v spoločnom zákone o sociálnom zabezpečení.
Pritom boli v zákone č. 101/1964 Zb. zakotvené
niektoré odchýlky zodpovedajúce odchylnosti
služobného pomeru vojakov z povolania od pracovného
pomeru pracovníkov v národnom hospodárstve.
Niektoré obmedzujúce opatrenia z tejto doby pôsobili
obdobne v zabezpečení vojakov z povolania ako v
dôchodkovom zabezpečení pracovníkov.
Rovnako, ako je to doteraz, navrhuje sa riešiť dôchodkové
zabezpečenie vojakov z povolania v jednotnom zákone
o sociálnom zabezpečení s vyjadrením
nezbytných odchýlok vyplývajúcich
z priebehu služby vojakov z povolania, z funkcie ozbrojených
síl socialistického štátu a zvláštností,
ktoré plynú z plnenia funkcie ozbrojených
síl.
Na tieto potreby ozbrojených síl a odchylnosti priebehu
služby vojakov z povolania sa v návrhu zákona
berie ohľad a zvláštne ustanovenia sú
sústredené do siedmej časti zákona,
resp. do druhého dielu deviatej časti návrhu
zákona.
Dôvodová správa k návrhu zákona
obsahuje niektoré zdôvodnenia k odchýlkam
proti doterajšiemu stavu v zabezpečení vojakov
z povolania; tieto odchýlky sú odrazom skúseností
z viac ako desaťročného vykonávania
dnes platného zákona. Ináč v siedmej
časti, resp. v deviatej časti návrhu zákona
sú zakotvené tie odchýlky, ktoré už
v praxi boli vykonávané v dnes platnom dôchodkovom
zabezpečení vajakov z povolania. Všeobecné
zmeny vyplývajúce zo zdokonalenia dôchodkového
zabezpečenia v ČSSR sú uplatnené aj
u vojakov z povolania. V tejto súvislosti považujem
za potrebné konštatovať, že aj naďalej
sú funkcie vojakov z povolania a ich služba zaradené
do I. a II. kategórie. Tým je vyjadrená zodpovednosť
služby a význam zastávania funkcie vojakov
z povolania v komplexnom systéme obrany štátu.
Rovnako ako doteraz sú stanovené pre menšiu
časť druhov služby a v podstate malý počet
funkcií kritériá pre zvýšený
výkon niektorých druhov služieb, ktoré
majú výrazný rizikový charakter a
sú v návrhu charakterizované ako výkon
funkcií zvláštnej povahy alebo zvláštneho
stupňa nebezpečnosti.
Vzhľadom na nutnosť obmeny kádrov resp. presun
vo funkcii podľa potrieb ozbrojených síl je
aj naďalej zachované právo na použitie
priemerného mesačného zárobku dosahovaného
pred prepustením z činnej služby, pokiaľ
je výhodnejší než priemerný mesačný
dôchodok zaistený pred vznikom nároku na dôchodok.
Z rovnakých dôvodov sa nepožaduje, aby výkon
funkcie I. a II. kategórie trval ku dňu vzniku nároku
na dôchodok. Taká požiadavka s ohľadom
na ustanovenie do funkcie podľa potrieb ozbrojených
síl - nezávisle od vojaka - alebo
pri prepustení zo služobného pomeru v súlade
s potrebami ozbrojených síl by v praxi znemožňoval
získanie nárokov na dôchodok I. alebo II.
kategórie, aj keď výkon takej služby trval
potrebných 20 a spravidla viac rokov. Pokiaľ ide o
vyšší a najvyšší výmer
dávok, vychádza ustanovenie návrhu zákona
zo systému vymeriavania a maximalizácie dávok
platených pre pracovníkov v národnom hospodárstve.
Novozavedený dôchodok za výsluhu rokov bude
poskytovaný menšiemu počtu vojakov, ktorí
splnia podmienky nároku na tento dôchodok; okruh
týchto vojakov v podstate zodpovedá okruhu vojakov
zastávajúcich funkcie zvláštnej povahy
alebo zvláštneho stupňa nebezpečnosti
a predovšetkým u týchto vojakov bude uľahčený
prechod na iné funkcie buď v ozbrojených silách
alebo prechod do občianskeho povolania vtedy, ak vojak
nebude schopný pri výkone týchto funkcií
ďalej plniť náročné úlohy
v ozbrojených silách.
Súdružky a súdruhovia, v závere by som
chcel konštatovať, že navrhovaný jednotný
zákon o sociálnom zabezpečení upravuje
práva všetkých občanov na zabezpečenie
v starobe, pri invalidite alebo pri úmrtí živiteľa
a upravuje tiež mnohostrannú starostlivosť a
občanov nielen v oblasti dôchodkovej, ale aj v širšom
poňatí sociálneho zabezpečenia.
Ak pri stanovení nezbytných odchýlok zodpovedajúcich
chacharakteru služby v ozbrojených silách sú
nároky vojakov z povolania na dávky upravené
spoločne s nárokmi ostatných pracujúcich
v prerokúvanom návrhu zákona o sociálnom
zabezpečení, je to výraz poňatia starostlivosti
socialistického štátu o všetkých
občanov na ktoromkoľvek úseku našej spoločnosti.
Prijatie navrhovaného zákona sa priaznivo prejaví
v posilnení sociálnych istôt pracujúcich
a na úseku ozbrojených síl v zabezpečení
ich príslušníkov, ktorí venovali značnú
časť svojho života obetavej práci pri
zabezpečovaní bezpečnosti našej vlasti
a pri obrane vymožeností socialistického zriadenia.
Dovoľte mi menom príslušníkov Československej
ľudovej armády vyjadriť za túto starostlivosť
hlbokú vďačnosť ÚV KSČ a
vláde ČSSR. Som presvedčený, že
odraz tejto starostlivosti o našich pracujúcich sa
prejaví kvalitným plnením úloh vytýčených
uznesením XV. zjazdu KSČ, plánmi hospodárskeho
rozvoja našej spoločnosti a v ČSĽA pri
zabezpečovaní obranyschopnosti našej vlasti
a obrane socializmu v bratskej spolupráci s pracujúcim
i a ozbrojenými silami ostatných socialistických
štátov.