Vládní návrh na základě dosavadních
zkušeností předpokládá, že
jednotky doplňkové i odvozené a s nimi jednotky
vedlejší budou stanoveny státní technickou
normou.
V Československu stejně jako v dalších
členských zemích RVHP bude přechod
na mezinárodní soustavu jednotek "SI"
uplatňován jednotným způsobem, v souladu
s doporučením Stálé komise RVHP pro
normalizaci. Přechod na mezinárodní soustavu
jednotek je obtížný a náročný
ve státech, které dosud používají
předmetrickou soustavu, například ve Velké
Británii a ve Spojených státech a v dalších.
Úkoly potřebné k zavedení soustavy
u nás jsou obsaženy v souboru opatření
přijatých usnesením vlády ČSSR
č. 7 ze dne 17. ledna 1974.
Soudružky a soudruzi poslanci, důsledný přechod
na soustavu jednotek "SI" ve všech vědních
a technických oborech usnadní mezinárodní
výměnu zboží, vědeckotechnickou
a hospodářskou spolupráci a znamená
také snížení počtu dosud používaných
jednotek.
Prosím vás proto o schválení předloženého
vládního návrhu. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji ministru Šupkovi. Návrh zákona
byl přikázán k projednání výborům
pro průmysl, dopravu a obchod a výborům ústavně
právním obou sněmoven. Výbory Sněmovny
národů pověřily přednesením
zpravodajské zprávy poslance Ľudovíta
Poláka. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec SN Ľ. Polák: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!
Zákon č. 35/1962 Zb. o mierovej službe ustanovuje
miery a váhy používané vo všetkých
oblastiach života našej spoločnosti. Vládou
predložený návrh novely tohto zákona
nadväzuje na medzinárodné dohody a prijaté
záväzky. Má vytvoriť aj v legislatívnej
oblasti nevyhnutné predpoklady pre efektívnejšie
a včasné využívanie nových poznatkov
a skúseností, ktoré prináša technický
rozvoj.
Spoločné medzinárodné dohody o používaní
jednotných mierových jednotiek majú pre naše
hospodárstvo aj pre náš zahraničný
obchod značný význam. Mierové jednotky
zodpovedajúce dosiahnutému stupňu vedeckých
poznatkov sú podmienkou presného merania, nevyhnutného
pre modernú výrobu. Rovnako v zahraničnom
obchode, kde medzinárodná sústava jednotiek,
zavádzaná v súčasnej dobe prakticky
celosvetovo, umožní lepšiu zrozumiteľnosť
a rýchlejšiu porovnateľnosť kvantitatívnych
aj kvalitatívnych ukazovateľov výrobku, využitie
technickej dokumentácie a posúdenie technických
podmienok dodávok.
Pre ČSSR ako krajinu, ktorá svoj ďalší
rozvoj založila na prehlbujúcej sa spolupráci
s členskými krajinami RVHP, bol zvolený rovnaký
postup. V predloženom vládnom návrhu je v dôvodovej
správe uistenie, že medzinárodná sústava
jednotiek je súčasne zavádzaná vo
všetkých krajinách RVHP na základe odporúčania
Stálej komisie RVHP pre normalizáciu. Podľa
tohto odporúčenia sa uskutoční v členských
krajinách RVHP všeobecný prechod na jednotky
sústavy SI.
Predložený vládny návrh bol prerokovaný
v Ústavnoprávnom výbore a vo Výbore
pre priemysel, dopravu a obchod. Výbory vyslovili s návrhom
súhlas a odporučili jeho schválenie v snemovni.
Ako spoločný spravodajca Ústavnoprávneho
výboru a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod
preto odporúčam Snemovni národov schváliť
predložený vládny návrh zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon
č. 35/1962 Zb. o mierovej službe - tlač č.
88 v znení predloženom vládou s platnosťou
od 1. augusta 1975. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodaji poslanci Polákovi. Za výbory
Sněmovny lidu přednese zpravodajskou zprávu
zpravodaj poslanec Bohumil Šimon. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec SL B. Šimon: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, dosavadní zákon č. 35/1962 Sb.,
o měrové službě z roku 1962 zavedl do
naší měrové soustavy mezinárodní
soustavu měřicích jednotek označovanou
"Sl". Od té doby však byly provedeny v této
soustavě změny a úpravy, které jsou
mezinárodně uznávány. Proto i Československo
nutně musí tyto úpravy provést. Předkládaný
vládní návrh uvedené úpravy
a změny zahrnuje.
V § 6 předkládané novely zákona
se ustavuje Úřad pro normalizaci a měření
federálním ústředním orgánem
státní správy pro obor státní
měrové služby. To je opatření
organizačně právní, při němž
zůstává v platnosti vztah tohoto orgánu
mezi orgány státní správy tak jak
je určen v § 54 odst. 1 zákona č. 133
z roku 1970 o působnosti federálních ministerstev.
Zaváděním mezinárodní soustavy
jednotek v československém národním
hospodářství vzniknou určité
nároky, o nichž jednala vláda v lednu 1974.
Tyto nároky jsou už uplatňovány v rozpočtu.
Můžeme uvítat ujištění vlády,
že schválením předloženého
vládního návrhu nevzniknou žádné
další nároky na státní rozpočet.
Obdobně jako ve výborech Sněmovny národů,
bylo i ve výborech Sněmovny lidu doporučeno
schválit předložený vládní
návrh.
Jako společný zpravodaj výboru ústavně
právního a výboru pro průmysl, dopravu
a obchod navrhuji proto Sněmovně lidu schválit
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
35/1962 Sb., o měrové službě - tisk
č. 88 - ve znění předloženém
vládou s účinností zákona od
1. 8. 1975. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Šimonovi. Soudružky a soudruzi,
do rozpravy k tomuto bodu se nikdo písemně nepřihlásil.
Ptám se proto ještě, zda někdo z poslanců
si přeje vystoupit v rozpravě. (Nikdo.) Přeje
si ministr Šupka závěrečné slovo?
(Nepřeje.) Děkuji.
Potom můžeme přistoupit k hlasování
o návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové
službě. Podle zjištění jsou obě
sněmovny schopné usnášení, neboť
je přítomna nadpoloviční většina
všech poslanců Sněmovny lidu i obou reprezentaci
ve Sněmovně národů.
Prosím nejdříve o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
zákona podle doporučení společného
zpravodaje sněmovny, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna lidu zákon přijala.
Nyní hlasují poslanci Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení
společného zpravodaje sněmovny, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také Sněmovna národů zákon
přijala.
Konstatuji, že shodnými usneseními sněmoven
byl Federálním shromážděním
schválen zákon, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové
službě.
Posledním bodem programu je
Vládní návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Dohoda mezi Československou socialistickou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik
o vzájemné ochraně autorských práv
k dílům literárním, vědeckým
a uměleckým, podepsaná v Praze dne 18. března
1975 (tisk 89)
Prosím ministra zahraničních věcí
ing. Bohuslava Chňoupka, aby návrh odůvodnil
za federální vládu.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci! Keď
sme pred niekoľkými týždňami spomínali
30. výročie víťazstva nad fašizmom
a oslobodenia ČSSR Sovietskou armádou a 5. výročie
podpísania Zmluvy o priateľstve, spolupráci
a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou
republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík,
zdôraznili sme tiež, že v uplynulých rokoch
sa dôsledne realizovali jednotlivé články
tejto Zmluvy a že naše vzťahy dosiahli nový,
kvalitatívne vyšší stupeň vzájomnej
spolupráce.
Dohoda medzi ČSSR a ZSSR o vzájomnej ochrane autorských
práv k literárnym, vedeckým a umeleckým
dielam, podpísaná 18. marca 1975, ktorú v
mene vlády predkladám nášmu dnešnému
rokovaniu Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia, je ďalším konkrétnym
vyjadrením záväzku zakotveného v Zmluve
o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci.
Podľa nej budú obidve strany v súlade so zásadami
socialistického internacionalizmu ďalej rozvíjať
a rozširovať vzájomnú spoluprácu
v oblasti vedy a kultúry, školstva, literatúry
a umenia, tlače, rozhlasu, filmu, televízie, ako
aj v iných oblastiach.
Dohoda súčasne nadväzuje na spoluprácu
medzi obidvomi štátmi, uskutočňovanú
na základe Dohody o kultúrnej a vedeckej spolupráci
podpísanej 28. februára 1972. Vhodne teda dopĺňa
jestvujúcu širokú sústavu zmluvných
vzťahov medzi obidvomi štátmi a vytvára
účinný systém vzájomnej ochrany
autorských práv k literárnym, vedeckým
a umeleckým dielam, ktorý bude pomáhať
ďalšiemu šíreniu kultúrnych hodnôt
medzi ČSSR a ZSSR.
V tejto súvislosti hodno pripomenúť, že
až do roku 1973 nejestvovala medzi ČSSR a ZSSR vzájomná
zmluvnoprávna úprava ochrany autorských práv.
Diela sovietskych autorov u nás dovtedy chránili
všeobecné záväzky ČSSR, vyplývajúce
jednak z našej účasti na Brnenskom dohovore
o ochrane literárnych a umeleckých diel, jednak
i na Všeobecnom dohovore o práve autorskom v tých
prípadoch, keď došlo k ich prvému uverejneniu
na území ČSSR alebo na území
štátov, ktoré sú zmluvnou stranou už
spomenutých mnohostranných dohôd. V prípadoch,
keď sovietsky autor mal bydlisko v ČSSR, boli jeho
diela pod ochranou čs. autorského zákona.
Diela československých autorov boli na území
ZSSR pod ochranou, pre ktorú dával podklad sovietsky
právny poriadok.
Sovietsky zväz pristúpil v roku 1973 k Všeobecnému
dohovoru o autorskom práve, ktorého zmluvnou stranou
bola ČSSR už od roku 1960.
Podľa tohto Všeobecného dohovoru o autorskom
práve sa medzi ČSSR a ZSSR nastolili niektoré
širšie zásady autorskoprávnej ochrany.
Naďalej však z nej zostali vylúčené
diela československých alebo sovietskych občanov,
vydané pred prístupom ZSSR k tomuto dohovoru.
Z tohto dôvodu sa musel ešte na dvojstrannom československo-sovietskom
zmluvnom základe vyriešiť celý rad otázok
vyplývajúcich zo záujmu obidvoch štátov
na širokej výmene kultúrnych hodnôt a
na pružnom uplatňovaní ochrany autorských
práv.
Československo-sovietska dohoda o vzájomnej autorskoprávnej
ochrane z 18. marca 1975, ktorú vám dnes predkladám
na vyslovenie súhlasu, vytvára medzi ČSSR
a ZSSR priaznivé právne podmienky pre vzájomné
široké uplatňovanie literárnych, vedeckých
a umeleckých diel. To je hlavne tým, že podľa
článku 1 zabezpečuje aby každý
z obidvoch štátov sústavne podporoval na svojom
území šírenie literárnych, vedeckých
a umeleckých diel, vytvorených občanmi druhého
štátu.
Dohoda rozširuje vzájomnú autorskoprávnu
ochranu nad rámec vymedzený Všeobecným
dohovorom o autorskom práve z roku 1952, a to v tom smere,
že teraz budú podliehať vzájomnej autorskoprávnej
ochrane aj tie diela československých a sovietskych
občanov, ktoré vydali pred prístupom ZSSR
k tomuto Dohovoru, t. j. pred rokom 1973, a pri ktorých
čas trvania autorského práva dosiaľ
neuplynul.
V súlade s dvojstrannou dohodou vzájomná
ochrana začína pôsobiť okamžite
na všetky diela, ktoré pochádzajú od
všetkých žijúcich čs. a sovietskych
autorov alebo tých, ktorí nie sú mŕtvi
dlhšie ako 25 rokov.
Dohoda zabezpečuje jednotný a pružný
systém uplatňovania vzájomnej autorskoprávnej
ochrany po organizačnej, finančnej a daňovej
stránke, zakotvenej v článku 5 a 6. Pritom
daňové otázky sa riešia tak, aby sa
zamedzilo dvojitému zdaneniu. Dohoda z 18. marca 1975 uplatňuje
zásadu, podľa ktorej sa v autorskoprávnych
vzťahoch medzi ČSSR a ZSSR budú z autorských
odmien zrážať dane výhradne v štáte,
kde má autor, poťažne iný príjemca
autorskej odmeny, napr. dedič autora alebo iný právny
zástupca trvalé bydlisko. To znamená, že
autorské odmeny zo ZSSR pre čs. občanov sa
budú zdaňovať výhradne v ČSSR,
a to podľa sadzieb ustanovených čs. daňovými
predpismi. Autorské odmeny z ČSSR pre sovietskych
občanov sa budú poukazovať nezdanené.
Bude sa však odpočítávať príspevok
pre príjemcu autorských odmien podľa príslušných
čs. právnych predpisov. Zdaňovať sa
budú výhradne v ZSSR, a to sadzbami ustanovenými
sovietskymi daňovými predpismi. Takýto princíp
- nazvime ho princíp bydliska - ČSSR prijala už
v niektorých iných medzištátnych zmluvách
s tretími štátmi o zamedzení dvojitého
zdanenia.
Dohoda tak umožňuje, aby sa uspokojivo vyriešili
aj problémy, ktoré vyplývajú z rozdielneho
rozsahu ochrany autorských práv podľa čs.
a sovietskeho zákonodarstva.
Uplatňovanie Dohody má dosah pre všetky organizácie,
ktoré sa zaoberajú činnosťou v oblasti
autorského práva, a pre ich nadriadené orgány,
ktorými sú tak príslušné ústredné
orgány štátnej správy a národné
výbory, ako aj ústredné orgány politických
strán, spoločenských organizácií,
Revolučného odborového hnutia a družstiev,
Československá televízia a Československá
tlačová kancelária. Dohoda sa týka
taktiež značného počtu čs. občanov,
ktorým patria autorské práva k dielam používaným
na území ZSSR.
Šírka uplatňovania Dohody je daná skutočnosťou,
že jej ustanovenia sa vzťahujú na akékoľvek
použitie literárnych, vedeckých a umeleckých
diel, t. j. najmä slovesných, divadelných,
hudobných, výtvarných diel, vrátane
diel umenia architektonického a diel úžitkového
umenia, ďalej filmových, televíznych, fotografických
a faktografických diel. Pritom pod pojmom "použitie"
autorského diela sa rozumie jeho vydanie, vrátane
uverejnenia v periodickej tlači, uvádzanie na koncertoch
a v divadlách, nakrúcanie a vysielanie zvukových
záznamov, šírenie zvukových záznamov
vo forme gramofónových platní či magnetofónových
pásiek, vystavenie výtvarných diel, použitie
architektonických diel, ich výstavba a pod.