Navrhovaným opatrením sa sleduje, aby bol vcelku
štabilizovaný fond pracovného času v
roku 1975 a v období 6. päťročnice. Účelná
úprava voľných a pracovných dní
má mimoriadny význam aj pre plynulé a bezporuchové
zásobovanie obyvateľstva. Preto je správne
a účelné upravovať presuny pracovných
dní a dní pracovného pokoja tak, aby pracovný
pokoj nepresahoval viac ako 3 dni v týždni.
Po náležitom zvážení z ekonomického
i politického hľadiska možno pristúpiť
k tomu, aby 28. október ako Deň znárodnenia
bol vyhlásený za významný deň
nášho štátu. To znamená, že
28. október bude pracovným dňom, pravdaže,
so všetkými z toho vyplývajúcimi dôsledkami,
a to tak v oblasti mzdovej a pracovnoprávnej, ako aj vo
všetkých ostatných oblastiach nášho
právneho poriadku. Celoročný fond pracovného
času a výroba sa týmto opatrením zvýši
o 0,35 %, so zreteľom na tvorbu národného dôchodku
to predstavuje ročne prírastok cca 1,2 mld Kčs.
Prosím, vážené súdružky
poslankyne a súdruhovia poslanci, aby ste návrh
zákona posúdili a schválili. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji s. ministru Štanceľovi za zdůvodnění
předloženého vládního návrhu.
Návrh zákona byl přikázán výborům
pro sociální politiku a ústavně právním
výborům obou sněmoven.
Společným zpravodajem určily výbory
Sněmovny lidu poslance Rudolfa Zímu. Prosím
zpravodaje poslance Zímu, aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec SL R. Zíma: Vážené
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, podle dosavadní
právní úpravy, která platí
od roku 1951, jsou vedle státního svátku
9. května a nedělí prohlášeny
za dny pracovního klidu také 1. leden, velikonoční
pondělí, 1. květen, 28. říjen
(Den znárodnění) a vánoční
svátky 25. a 26. prosince.
Navrhovaná úprava přesouvá svátek
28. října, jenž byl dosud dnem pracovního
klidu, mezi ostatní významné dny našeho
státu, za které jsou prohlášeny 25.
únor, 29. srpen a 7. listopad. 28. říjen
jako Den znárodnění bude napříště
stejně jako dosavadní významné dny
pracovním dnem se všemi z toho vyplývajícími
důsledky jak v oblasti pracovněprávní,
tak i ve všech ostatních oblastech našeho právního
řádu.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, po zavedení
zkrácené pracovní doby a pětidenního
pracovního týdne se ukázalo, že na všech
úsecích národního hospodářství
nebyly vytvořeny potřebné předpoklady
k zabezpečení tohoto významného opatření
ve prospěch našich pracujících.
Trend využití pracovní doby např. v
průmyslových podnicích se vyvíjel
v minulých letech takto:
- v roce 1953 počet ročně odpracovaných
hodin dělníka činil 2221 při hodinové
týdenní pracovní době, přičemž
využití použitelného fondu pracovní
doby se pohybovalo kolem 90,2 %,
- v roce 1957 při 46 hodinové týdenní
pracovní době se snížil ročně
odpracovaný počet hodin dělníka na
2127, tj. méně o 94 hodin, a využití
použitelného fondu pracovní doby mírně
stouplo - na 91 %,
- v roce 1969 činil u průmyslových dělníků
průměrný počet odpracovaných
hodin v týdnu 41,6 a v důsledku toho i roční
počet odpracovaných hodin klesl na 1889, což
představuje rozdíl proti roku 1953 o 332 hodin méně,
i když na druhé straně využití
použitelného fondu pracovní doby dosáhlo
91,7 %, což je proti roku 1953 o 1,5 % více.
Od té doby se průměrný počet
týdenních hodin pohyboval od 41,5 do 41,7 a počet
odpracovaných hodin od 1938 do 1964. Využití
použitelného fondu pracovní doby dosáhlo
nejpříznivějšího výsledku
v roce 1972 - 92,5 %. Po tomto roce však uvedený ukazatel
postupně klesal, a to zejména vlivem nedostatků
ve využívání pracovní doby.
Při plnění náročných
úkolů ročních plánů
působí určité potíže též
rozdílný kalendářní fond pracovních
dnů v jednotlivých letech, který je způsoben
kolísavým počtem svátků připadajících
na dny pracovního klidu, tj. na soboty a neděle.
Tyto rozdíly je nutno vyrovnávat pracovními
sobotami.
Pro informaci jsme měli v roce 1971 261 pracovních
dnů, v letech 1972 a 1973 po 258 dnech, v roce 1974 a v
letošním roce včetně předpokládané
pracovní směny připadající
na 28. října, jich bude 259. Z toho je vidět,
že ani realizací navrhované změny zákona
č. 93/1951 Sb. se nedosáhne stavu využitelného
ročního fondu pracovní doby před rokem
1972.
Při napjatosti bilance v pracovních silách
ve většině úseků národního
hospodářství a s ohledem na náročné
úkoly, které musí být zabezpečovány,
kromě nejefektivnějšího a nejracionálnějšího
využívání fondu pracovní doby
je nezbytné hledat rezervy i v úpravě svátků
v Československé socialistické republice.
Přitom je třeba hledat řešení
nejen pro účelné zabezpečení
potřeb v roce 1975, ale i v dalších letech
a především pro další etapu budování
naší socialistické společnosti - pro
období šestého pětiletého plánu.
Soudružky a soudruzi poslanci, realizací návrhu
na úpravu svátkového práva v Československé
socialistické republice, který vychází
především z ekonomických potřeb
našeho národního hospodářství,
přispějeme vedle opatření v zájmu
maximálního využívání
pracovní doby ke zvýšení využitelného
ročního fondu pracovní doby a tím
též k posílení podmínek pro úspěšné
splnění vytyčených náročných
úkolů v dalším progresívním
růstu naší ekonomiky.
Z obdobných důvodů a v zájmu shodné
bilance fondu pracovní doby byl zrušen ve Slovenské
socialistické republice zákon Slovenské národní
rady č. 69/1969 Sb., o státním svátku
Slovenské socialistické republiky, a den 29. srpen
(Den Slovenského národního povstání)
bude jako významný den našeho státu
rovněž pracovním dnem obdobně jako Den
znárodnění.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych v závěru
společné zpravodajské zprávy konstatoval,
že oba výbory Sněmovny lidu, jimž byl
vládní návrh přikázán
k projednání, tj. ústavně právní
výbor i výbor pro sociální politiku,
doporučují Sněmovně lidu schválit
vládní návrh zákona, kterým
se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním
svátku, o dnech pracovního klidu a o památných
a významných dnech, ve znění, ve kterém
byl vládou ČSSR předložen.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodaji poslanci Zímovi. Společným
zpravodajem výborů Sněmovny národů
je poslanec Gregor Puškáš. Prosím, aby
se ujal slova.
Zpravodaj poslanec SN G. Puškáš: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci! Predloženým
návrhom zákona, ktorý v úvode odôvodnil
minister práce a sociálnych vecí s. Štanceľ,
má dôjsť ku zmene v právnej úprave
tzv. sviatkového práva, ktorá spočíva
v tom, že doterajší štátny sviaok
28. októbra ako Deň znárodnenia, ktorý
bol až dosial dňom pracovného pokoja, bude
zaradený medzi významné dni nášho
štátu a stane sa ako ostatné významné
dni pracovným dňom. Vyhlásením 28.
októbra za významný deň nášho
štátu bude lepšie zodpovedať súčasnej
vývojovej etape našej spoločnosti a bude i
zodpovedajúcom spôsobom hodnotený jeho význam
v súlade s ďalšími, pre našu socialistickú
spoločnosť takými významnými
dňami, ako je 25. február, 29. august a 7. november.
Dôležitú úlohu pri posudzovaní
tejto úpravy zohráva predovšetkým ekonomická
stránka. Skrátením pracovného času
a zavedením päťdňového pracovného
týždňa vznikol aj určitý pokles
fondu využiteľného pracovného času
- ako o tom hovoril spravodajca poslanec Zíma - a preto
má naša spoločnosť záujem na čo
najracionálnejšom využití daného
fondu pracovného času, čo sa dá lepšie
uskutočniť za predpokladu, že päťdňový
týždeň bude čo najmenej prerušovaný
ďalšími dňami pracovného pokoja
a bude dodržaný určitý stabilnejší
pracovný rytmus.
Poklesom využívania fondu pracovného času
sa zaoberala federálna vláda i obidve národné
vlády na podklade správy a rozboru predloženého
Výborom ľudovej kontroly. Ukázalo sa, že
straty na pracovnom čase dosahujú v prepočte
na dennú smenu 7-8 percent. To je vážny dôkaz.
Príčiny týchto nedostatkov sú predovšetkým
vnútorného charakteru a sú závislé
od riadiacej úrovne a kontrolnej činnosti, často
pramenia z nedostatočnej koordinácie rozvrhu pracovného
času a cestovných poriadkov verejných dopravných
prostriedkov, z tolerancie neospravedlnených oneskorených
príchodov a predčasných odchodov, benevolentného
uvoľňovania pracovníkov počas smeny
na obstarávanie súkromných záležitostí,
predlžovania pracovných prestávok a pod. Nepriaznivo
pôsobili aj vonkajšie faktory, ako boli napr. nevyhovujúce
pracovné časy na úradoch a v podnikoch služieb.
Bolo preto treba v tomto smere prijať celý rad potrebných
opatrení.
Súdružky a súdruhovia poslanci! Výpočty
ukazujú, že by sme potrebovali na dôsledné
odstránenie všetkých týchto strát
a ne dostatkov len vo výrobných odvetviach národného
hospodárstva cca 400 tisíc pracovníkov, čo
je pri súčasnej napätosti bilancie v pracovných
silách nerealizovateľné.
Preto nás pokles fondu pracovného času, nedostatky
vo využívaní pracovného času
a stúpajúca potreba pracovných síl
vyvolaná rastom úloh núti robiť opatrenia
nielen intenzívneho, ale aj extenzívneho charakteru,
aby plánované tempo rozvoja socialistickej spoločnosti
bolo zabezpečené.
Rozšírením fondu pracovného času
o cca 0,35 % pri súčasnom zachovaní päťdňového
pracovného týždňa očakávame
pozitívne ovplyvnenie plnenia plánovaných
úloh, čo vo svojich dôsledkoch prinesie prospech
v rozvoji životnej úrovne nášho obyvateľstva.
Súdružky a súdruhovia poslanci! Dovoľte
mi, aby som za Ústavnoprávny výbor a za Výbor
SN pre sociálnu politiku podporil spoločnú
spravodajskú správu výborov Snemovne ľudu
a odporučil v mene oboch výborov Snemovne národov
schváliť vládny návrh zákona,
ktorým sa mení zákon č. 93/1951 Zb.
o štátnom sviatku, o dňoch pracovného
pokoja a o pamätných a významných dňoch
v znení, v ktorom ho vláda ČSSR predložila.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Puškášovi.
Soudružky a soudruzi, k tomuto vládnímu návrhu
nedošly písemné přihlášky
do rozpravy. Ptám se proto, zda se někdo z poslanců
hlásí do rozpravy. (Nikdo.) Nikdo.
Žádá s. ministr Štanceľ slovo? (Ne.)
Děkuji, nežádá.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Podle zjištění jsou obě sněmovny
schopny usnášení, neboť je přítomna
nadpoloviční většina všech poslanců
Sněmovny lidu i obou reprezentací ve Sněmovně
národů. Při hlasování o tomto
návrhu platí zákaz majorizace, tzn. že
ve Sněmovně národů hlasují
odděleně poslanci zvolení v České
socialistické republice a poslanci zvoleni ve Slovenské
socialistické republice.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů, kteří
byli zvoleni ve Slovenské socialistické republice.
Kdo souhlasí s návrhem zákona, kterým
se mění zákon č. 93/1951 Sb., podle
doporučení společného zpravodaje sněmovny,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Slovenská reprezentace Sněmovny národů
zákon přijala. Nyní budou hlasovat poslanci
Sněmovny národů, zvolení v České
socialistické republice.
Kdo souhlasí s návrhem zákona, kterým
se mění zákon č. 93/1951 Sb., podle
doporučení společného zpravodaje,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také česká reprezentace zákon schválila.
Sněmovna národů zákon přijala.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí v souladu
s doporučením společného zpravodaje
sněmovny s návrhem zákona, kterým
se mění zákon č. 93/1951 Sb., nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také Sněmovna lidu zákon přijala.
Vzhledem k souhlasnému usnesení sněmoven
mohu konstatovat, že Federální shromáždění
schválilo zákon, kterým se mění
zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku,
o dnech pracovního klidu a o památných a
významných dnech.
Ve čtvrtém bodu našeho pořadu projednáme
Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
35/1962 Sb., o měrové službě (tisk 88)
Návrh zákona odůvodní za vládu
Československé socialistické republiky ministr
pro technický a investiční rozvoj ing. Ladislav
Šupka. Uděluji mu slovo.
Ministr ČSSR pro technický a investiční
rozvoj ing. L. Šupka: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, předložený
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové
službě, vychází z toho, že dosavadní
zákon svou funkci plní, je však třeba
v něm provést dílčí úpravy
v důsledku převzatých mezinárodních
závazků, které se týkají mezinárodně
uznávaných měrových jednotek.
Potřeba mezinárodně jednotné technické
řeči v oblasti měr a měření
je spjata s rozvojem výroby a směny. Proto již
před 100 lety, v květnu 1875, byla sjednána
Úmluva o metrické soustavě, jejímž
základem - jak vyplývá i z názvu -
byl a je metr. Od té doby vytvořil rozvoj vědy
a techniky celou složitou soustavu jednotek a vyvolává
nutnost jejího postupného rozšiřování
o jednotky další. Nové jednotky jsou v jednotlivých
členských státech Úmluvy realizovány
na základě doporučení Generální
konference pro míry a váhy, která je mezinárodní
vládní organizací na základě
Úmluvy o metrické soustavě.
Mezinárodní soustava jednotek, která je nazývána
zkratkou "SI", se skládá z jednotek tvořících
základ celé soustavy, dále z jednotek doplňkových,
které mají povahu přechodnou a používá
se jich spolu se základními jednotkami k definici
jednotek, které nazýváme odvozenými.
Zavedení mezinárodní soustavy "SI"
v Československu vyžaduje, aby doporučení
Generální konference pro míry a váhy
byla příslušným způsobem promítnuta
do československého právního řádu.
Protože dosavadní zákon stanoví základní
jednotky taxativně, vzniká nyní potřeba
doplnit stávajících 6 základních
jednotek o jednotku další, nazvanou "m o 1",
která charakterizuje látky nezávisle na jejich
tvaru, skupenství apod. Vychází přitom
z počtu molekul a vyjadřuje tedy látkové
množství.