Dovoľte mi, aby som sa návrhom novely zaoberala tak,
ako nám bol predložený na prerokovanie. Je
to v poradí už druhá novela Zákonníka
práce. Čiastkové zmeny, ktoré boli
uskutočnené v roku 1969, boli nutnosťou, ktorú
vyvolala potreba konsolidácie našej ekonomiky. Prijaté
zmeny sledovali upevnenie postavenia vedúcich hospodárskych
pracovníkov a zakotvenie právnych predpokladov pre
ďalšie upevňovanie pracovnej disciplíny.
Dnes prikročujeme k ďalšej novelizácii.
Už pri zásadách sme si kládli otázku,
či táto ďalšia novela je potrebná,
a už vtedy sme si ujasnili, že je nutné Zákonník
práce novelizovať.
To plne potvrdil prieskum, ktorý bol počnúc
rokom 1970 v súvislosti s uplatňovaním Zákonníka
práce uskutočnený. Ukázal, že
napriek tomu, že tento zákon je v podstate dobrým
prostriedkom, ktorý pomáha plniť úlohy
stanovené XIV. zjazdom KSČ a plní tak svoju
spoločensko-politickú, ako aj ekonomickú
funkciu, predsa ten niektoré jeho ustanovenia už životu
a praxi celkom nevyhovujú. Predložený návrh
sa teda zameriava predovšetkým na splnenie úloh,
ktoré vyplývajú zo XIV. zjazdu KSČ
i novembrového zasadnutia ÚV KSČ, to znamená
zdokonaľovať pracovnú disciplínu a zodpovednosť
a súčasne zlepšovať aj pracovné
podmienky. Jeden z dôvodov, prečo je novelizovaný
napr. § 53 Zákonníka práce, je však
aj snaha dosiahnuť takú právnu úpravu,
ktorá by bola v úplnom súlade s medzinárodnými
normami pracovného práva, najmä s konvenciou
Medzinárodnej organizácie práce č.
111 o diskriminácii v zamestnaní, ktorú ČSSR
ratifikovala. Nové znenie § 53 odsek 1 písm.
c) v budúcnosti vylúči všetky eventuálne
útoky, že naše vnútroštátne
zákonodarstvo nie je v súlade s nami prijatými
medzinárodnými dohovormi.
V navrhovanej novele sa vymedzuje značný priestor
aj postaveniu orgánov ROH v pracovnoprávnych vzťahoch.
Ide o dve oblasti. Prvou je oblasť spoločenskej kontroly
nad dodržiavaním pracovnoprávnych predpisov,
kde sa v záujme prehĺbenia kontrolnej funkcie odborov
zakotvuje pre vyššie odborové orgány obdobné
postavenie, aké majú závodné výbory.
Druhou oblasťou, kde výrazne vystupuje do popredia
funkcia odborov, je oblasť rozhodcovského konania.
Táto úprava realizuje uznesenie VIII. všeodborového
zjazdu a poveruje riešením pracovných sporov
rozhodcovské komisie ako orgány základných
organizácií.
Pri prerokúvaní vo výboroch sa o funkcii
odborových orgánov vo vzťahu k starostlivosti
o pracujúcich veľmi mnoho diskutovalo. Sme si vedomí
poslania i dôležitosti odborovej organizácie,
a preto tiež z iniciatívy výborov Federálneho
zhromaždenia sa v niektorých ustanoveniach, ako napr.
v § 142, ktorý upravuje splnomocnenie pre príslušné
ministerstvá školstva a ministerstvá práce
a sociálnych vecí na úpravu podmienok odbornej
výchovy a ďalšieho vzdelávania mladistvých,
dopĺňa spoluúčasť Českej
a Slovenskej odborovej rady. Takisto v ustanovení §
267, ktorý obsahuje splnomocnenie pre úpravu pracovných
pomerov niektorých pracovníkov, navrhujú
výbory Federálneho zhromaždenia, ako to vyplýva
zo spoločnej správy, doplniť účasť
Ústrednej rady odborov na riešení niektorých
špecifických otázok.
Dovoľte mi, súdružky poslankyne a súdruhovia
poslanci, aby som sa aj ako funkcionárka organizácie
Československého zväzu žien vyjadrila
i k ďalším zmenám, ktoré predložený
návrh prináša a upravuje, a síce k prehĺbeniu
ochrany materstva v pracovnoprávnych vzťahoch. Je
to niekoľko nových ustanovení, napríklad
rozšírenie povinností organizácie zabezpečiť
tehotným ženám a ženám na materskej
dovolenke, ktorým pracovný pomer bol skončený
bez ich viny, poskytnúť nové zamestnanie, prípadne
predĺžiť výpovednú lehotu do tej
doby, kým organizácia túto povinnosť
splní. Ďalším ustanovením v prospech
žien s malými deťmi je zákaz výpovede
zo strany organizácie ženám starajúcim
sa o malé dieťa do troch rokov jeho veku. Ďalšie
ustanovenie tohto druhu rozširuje zákaz výpovede
ženám na platenej materskej dovolenke tak, že
po čas tejto dovolenky s ňou organizácia
nemôže skončiť pracovný pomer formou
okamžitého zrušenia.
Napokon sú to aj ďalšie ustanovenia novely Zákonníka
práce, týkajúce sa žien s malými
deťmi, ktoré týmto ženám vytvárajú
možnosť zapojiť sa do pracovného procesu.
Je to § 86 ods. 3, ktorý ustanovuje, že pracovník,
ktorý uzavrie pracovnú zmluvu na kratší
pracovný čas, nemusí tento pracovný
čas vykonávať vo všetkých pracovných
dňoch v týždni. Je tu možnosť rozvrhnúť
dojednaný kratší čas i tak, že
sa budú striedať väčšie časové
bloky pracovných dní voľna (napr. jeden týždeň
pracovný, druhý voľný). To je výhodné
predovšetkým pre matky s malými deťmi
alebo s viacero deťmi, ktoré sa takto môžu
primerane svojim možnostiam zapojiť do práce
a pritom zvládnuť i svoje materské povinnosti.
Prakticky to umožňuje zapojiť väčší
počet žien z domácností a dôchodcov.
Všetky tieto nové prvky sú praktickým
uskutočňovaním celkovej línie Komunistickej
strany Československa v oblasti sociálnej politiky
v prospech pracujúcich matiek s malými deťmi.
To, čo sa od XIV. zjazdu KSČ v pomoci rodinám
a ochrane žien-matiek urobilo, je významná
pomoc našej socialistickej spoločnosti mladým
rodinám a i ďalší krok v komplexnej starostlivosti
o matku a dieťa. Je i prínosom práve k Medzinárodnému
roku ženy, ktorý vyhlásila Organizácia
Spojených národov na rok 1975, k riešeniu problémov
žien. Súčasne nám umožňuje,
aby ČSSR pristúpila k ratifikácii Dohovoru
Medzinárodnej organizácie práce o ochrane
materstva. ktorý už ratifikoval Sovietsky zväz
a ďalšie socialistické štáty.
Súdružky a súdruhovia! V diskusii v ostatných
výboroch bol k návrhu novely Zákonníka
práce. ako aj k súčasne pripravovanému
vládnemu nariadeniu celý rad podnetov, pripomienok
a dotazov. Na väčšinu s. minister Štanceľ
odpovedal, na ďalšie otázky odpovie Federálne
ministerstvo práce a sociálnych vecí písomne
alebo ich zapracuje pri ďalších novelizáciách.
To svedčí o tom, aký veľký záujem
a starostlivosť venovali všetci poslanci prerokúvaniu
Zákonníka práce a ako dôkladne túto
novelu prerokovali i so svojimi voličmi. Výbory
odporučili urobiť vo vládnom návrhu
niektoré úpravy, ktoré však neznamenajú
vecné zmeny, ale len prispievajú k jeho lepšej
zrozumiteľnosti a prehľadnosti. Tieto zmeny sú
obsiahnuté v spoločnej správe výborov.
Z výboru pre priemysel, dopravu a obchod vzišlo rovnako
odporúčanie, ktoré rozširuje ustanovenie
§ 87 ods. 3 tak, že nielen v poľnohospodárstve,
doprave, v spojoch a kultúrnych zariadenia ch, ale takisto
v obchode môže byť pracovný čas
jednej smeny rozdelený na viac častí. Toto
doplnenie bolo navrhnuté preto, aby v súlade so
závermi novembrového pléna ÚV KSČ
mohol i obchod lepšie plniť svoju funkciu a umožnil
pracujúcim nakupovať mimo pracovného času
a v takom dennom čase, keď je to pre väčšinu
občanov najvýhodnejšie.
Ústavnoprávne výbory oboch snemovní
a výbory pre sociálnu politiku oboch snemovní
prerokovali na svojich schôdzkach ešte dodatok k pôvodne
predloženému vládnemu návrhu, a to zmenu
§ 50 v tom zmysle, že nabudúce nebude vyžadovaný
súhlas okresného národného výboru
s rozviazaním pracovného pomeru s pracovníkmi,
ktorí dosiahli vek rozhodný pre priznanie starobného
dôchodku.
Podmienka súhlasu ONV zostáva zachovaná u
účastníkov odboja a osôb so zmenenou
pracovnou schopnosťou. Ústavnoprávne výbory
a výbory pre sociálnu politiku s týmto dodatkom
vyslovili súhlas, odporučili iba urobiť v §
50 určitú legislatívno-technickú úpravu,
ktorej návrh obsahuje rovnako spoločná správa.
Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci!
Som presvedčená, že Zákonník
práce po zmenách a doplnkoch, ktoré predložená
novela obsahuje, bude dobrým nástrojom, pomocou
ktorého budeme môcť na jednej strane zvýšenou
disciplínou, zodpovednosťou a vysokými nárokmi
na každého pracovníka prispieť k upevňovaniu
a rozvoju našej ekonomiky a na druhej strane vytvárať
pracujúcim stále lepšie pracovné podmienky.
Odporúčam, aby Snemovňa národov predložený
vládny návrh zákona, ktorým sa menia
a dopĺňajú niektoré ďalšie
ustanovenia Zákonníka práce, schválila
v znení spoločnej správy výborov Federálneho
zhromaždenia.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Vackovej. Prosím
teraz poslanca Stanislava Charváta, aby predniesol spravodajskú
správu.
Zpravodaj poslanec SL S. Charvát: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci
a vážení hosté, při projednávání
vládního návrhu zákona, kterým
se mění a doplňují některá
další ustanovení zákoníku práce,
se všechny výbory obou sněmoven shodly na tom,
že zákoník práce, který je zákonem
práv a povinností pracujících, se
v průběhu téměř deseti let
své platnosti osvědčil. Ani dílčí
novela, která byla provedena v roce 1969 a která
směřovala k pomoci konsolidačnímu
procesu po krizových letech 1968-1969, neznamenala žádnou
změnu v koncepci pracovního práva, ale po
ze umožňovala provádět takovou pracovně
právní politiku, která byla v těchto
těžkých letech nezbytná.
Je samozřejmé, že zákoník práce,
který je úzce spjat s vývojem naší
ekonomiky i společenských vztahů, musí
být v průběhu určité dob posuzován
z hlediska nově vzniklých podmínek. Jestliže
všechna ustanovení již nevyhovují, je
třeba je upravit. Novelizace, k níž dochází
nyní, je podle názoru poslanců všech
výborů zcela odůvodněná. Řeší
otázky, které v souladu s linií celostátní
politiky na určitém úseku našeho života
řešení vyžadují, jako např.
zvýhodnění některých pracovních
podmínek zaměstnaných matek s malými
dětmi, která jsou v naprostém souladu s péčí
o rozvíjející se populaci a přispěji
ke zvýšení sociálních jistot
těchto pracujících žen.
Další změny a doplňky, které
předložený vládní návrh
obsahuje, směřují ke zlepšení
právních předpokladů k realizaci závěrů
XIV. sjezdu KSČ i listopadového pléna ÚV
KSČ k ekonomickým otázkám. V těchto
závěrech se mj. zdůrazňuje zvyšování
pracovní kázně, zlepšování
pracovních podmínek, rozvoj komplexní péče
o pracující a prohloubení pracovní
výchovy. Mám za to, že např. nová
úprava důvodů pro rozvázání
pracovního poměru výpovědí
ze strany organizace i úprava důvodů pro
okamžité zrušení pracovního poměru
ze strany organizace jsou takovými ustanoveními,
která plně odpovídají požadavkům
vytyčeným ve stranických dokumentech.
Umožní to mj. prohloubit kádrovou práci
a zkvalitňovat pracovní kolektivy. Ke zvýšení
stabilizace kádrů kvalifikovaných pracovníků
pomůže i uplatňování nového
§ 143 odst. 1, podle něhož organizace může
s pracovníkem uzavřít dohodu, v niž
se zaváže umožnit mu získat nebo zvýšit
si kvalifikaci a pracovník se zaváže po určitou
dobu v organizaci v pracovním poměru setrvat nebo
náklady vynaložené na získání
kvalifikace uhradit.
Dohoda může být nyní učiněna
v tom směru, že pracovník se zaváže
uhradit i náklady, které byly na získání
jeho kvalifikace vynaloženy, jestliže sám dá
výpověď dříve, než předpokládané
kvalifikace dosáhl. Je to ustanovení, které
při správné aplikaci bude přinášet
prospěch oběma stranám a obě strany
také zavazuje k odpovědnějšímu
přístupu.
Důraznější uložení povinností
pracovníkům i organizacím na úseku
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a rozšíření působnosti odborů,
pokud jde o kontrolu dodržování pracovněprávních
předpisů, přispěje nejen k upevňování
kázně v oblasti bezpečnosti práce,
ale k upevnění pracovní disciplíny
vůbec.
K účelnějšímu rozvrhování
a využívání fondu pracovní doby
a tedy k větší efektivnosti práce směřují
další nová ustanovení týkající
se těchto otázek. Větší kázeň
a pořádek má zajistit nová úprava
prací konaných mimo pracovní poměr.
Již při projednávání paragrafovaného
znění ve výborech se diskutovalo i k dalšímu
důležitému problému, a to o vztahu zákoníku
práce k připravovanému zákonu o zemědělském
družstevnictví. Situace je nyní taková,
že v současné době jsou projednávány
teprve jeho zásady.
Předložený návrh novely zákoníku
práce nemohl již nyní vyřešit všechny
otázky, které vyplývají z plnění
směrnic XIV. sjezdu KSČ a VIII. sjezdu JZD a které
se týkají vyrovnání v oblasti pracovních
vztahů. Nezbytná specifická pracovně
právní ustanovení bude tedy obsahovat zákon
o zemědělském družstevnictví,
a pokud jde o další otázky, bude hledáno
optimální řešení.
Buď se na ně bude vztahovat zákoník
práce, nebo bude li třeba je upravit poněkud
odchylně, učiní tak zákon o zemědělském
družstevnictví.
Pokud jde o ekonomický dopad, mám za to, že
pokud si realizace některých ustanovení,
jako zlepšení postavení pracujících
matek s malými dětmi, nově přiznávaný
nárok na náhradu věcné škody,
zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku
při pracovních úrazech a nemocích
z povolání nebo zlepšení stravování
vyžádá zvýšené náklady,
budou to náklady, které budou rozloženy na
různá odvětví naší ekonomiky
a budou je hradit organizace ze svých prostředků.
Od některých nových ustanovení zákoníku
práce se naopak očekává, že budou
mít ekonomicky příznivé důsledky
buď přímo, jako např. nová úprava
výpočtu průměrného výdělku,
která má přinést zjednodušení
administrativy a umožnit využívání
výpočetní techniky.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, všichni
jsme se předloženým vládním návrhem
podrobně zabývali ve svých výborech,
protože tento návrh projednávaly všechny
výbory. Ve všech výborech bylo také
konstatováno, že v předloženém
vládním návrhu bylo přihlédnuto
k připomínkám a doporučením,
která byla vznesena při projednávání
zásad. Od doby, kdy jsme projednávali zásady,
do dnešního dne, kdy máme zákon schválit,
uplynul rok. Mám za to, že tato, snad na první
pohled dlouhá doba, nám umožnila, že jsme
tento významný a důležitý zákon
nikterak neuspěchali, že jsme měli možnost
důkladně si jej prověřit a prokonzultovat
ve svých volebních obvodech, a že až jej
dnes schválíme, můžeme tak učinit
s vědomím, že tomuto závěrečnému
aktu předcházela dlouhá a pečlivá
příprava.
Doporučuji vám, aby Sněmovna lidu schválila
předložený vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňují
některá další ustanovení zákoníku
práce, ve znění společné zprávy
výborů sněmoven Federálního
shromáždění. Děkuji za pozornost.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Charvátovi.
Teraz pristúpime k rozprave. Písomne sú prihlásený
poslancovia Vladimír Mařík, Alžbeta
Korbeľová, Marie Vojtová, Vendelín Erös,
Hildegarda Niedobová a Anna Mamráková.
Ako prvému rečníkovi udeľujem slovo
poslancovi Vladimíru Maříkovi.
Poslanec SN JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, na základě zmocnění
VI. plenární schůze ÚRO, jménem
skupiny poslanců Federálního shromáždění
- funkcionářů ÚRO soudruhů
Hoffmanna, Zupky, Kačírka, Kožíka a
Maříka a na základě článku
45 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
ve znění ústavního zákona č.
125/1970 Sb. dovolte mně prohlásit, ze se iniciativně
připojujeme k vládnímu návrhu zákona,
kterým se mění a doplňují některá
další ustanovení zákoníku práce.
Odbory návrh předkládaný vládou
podporují a ztotožňuji se sním, neboť
vyjadřuje v pracovních vztazích ekonomické
a celospolečenské tendence, vyplývající
ze XIV. sjezdu KSČ. Je to výrazem právní
politiky Komunistické strany Československa, která
sleduje cíl rozvíjet revoluční vymoženosti
dělnické třídy, chránit je
proti všem společensky negativním jevům
v úzkém sepětí s ekonomikou, upevňovat
pracovní vztahy a přitom rozšiřovat
péči o pracující a jejich ideový
a vzdělanostní růst v samotném pracovním
prostředí, jak to zvýraznilo i listopadové
plénum ÚV KSČ. Tyto souvislosti jsou stále
více zřetelné právě v porovnání
se stavem krizového vývoje v kapitalistických
státech, doprovázeného vzrůstem nezaměstnanosti,
omezováním práce a potlačováním
odborových práv.
Náš zákoník práce je výrazným
zákonem třídním, zákonem dělnické
třídy a ostatních pracujících.
Pro postavení odborů v naší zemi není
nic tak typické jako právě účast
odborů při vytváření pracovních
vztahů, protože odbory jako zastupitelský orgán
vstupují do utváření pracovních
vztahů kolektivů i jednotlivců. Někdy
se vyskytují, byt ojediněle, názory, že
rozšiřování účasti na
řízení a pravomocí odborů jsou
v rozporu s rostoucími nároky na řízení
práce a výroby. To neodpovídá ani
skutečnosti, ani socialistickému pojetí,
protože odbory uplatňováním pravomocí
neukrajují nic z objemu pravomocí a odpovědnosti
orgánů a pracovníků státního
a hospodářského vedení.
Spolurozhodování i spoluúčast odborů
v zastoupení šest a půl miliónu pracujících
v pracovněprávní oblasti musí ve svých
důsledcích vést ke znásobení
iniciativy a společných sil soustředěných
k jedinému cíli. To se zajisté projeví
i ve společných zásadách vlády
a ÚRO k uzavírání kolektivních
smluv, které novela zákoníku zakotvuje.