1. spolu s ostatními socialistickými zeměmi
zajistit příznivé mezinárodní
podmínky pro vybudování socialismu;
2. prohloubit jednotu a semknutost socialistických zemí;
3. podporovat národně osvobozenecké hnutí
a všestranně spolupracovat s mladými rozvíjejícími
se státy;
4. důsledně hájit zásadu mírového
soužití a bojovat proti nebezpečí nové
války.
Srovnáme-li uvedené cíle s předchozím
vývojem československo-mongolských vztahů,
nutno jak v cílech, tak i v praxi konstatovat jejich kontinuitu,
důslednost a principiálnost. Kontinuita na jedné
straně a důslednost a principiálnost na druhé
straně ovšem v žádném případě
neznamenají, že v oblasti mezinárodních
vztahů napříště zůstane
všechno neměnné. Neměnnými zůstávají
pouze stěžejní zásady a hlavní
cíle. Mění se však důraz, který
se na tu nebo onu otázku v tom kterém období
klade.
Soudružky a soudruzi poslanci, socialistické státy
a jejich zahraniční politika hájily a nadále
hájí zásadu, že mír je nedělitelný.
Text vládního návrhu Smlouvy nenechává
nikoho na pochybách, že tento dokument, i když
má povahu dvoustranného ujednání,
sleduje tento humánní cíl. Myšlenka
nedělitelného míru a s ní související
universialita však není příčinou,
ale důsledkem skutečnosti, že zachování
univerzálního míru a nastolení mírových
vztahů mezi všemi státy vyjadřuje přání
naprosté většiny lidu států,
tvořících celé mezinárodní
společenství.
Jsem přesvědčen, že československo-mongolská
smlouva je dostatečným důkazem toho, že
my a naši mongolští přátelé
si přejeme v duchu své internacionální
politiky, v duchu Charty OSN, v duchu deklarace přátelských
vztahů a spolupráce mezi státy univerzální
a nedělitelný světový mír.
Soudružky a soudruzi poslanci, XX. století je věkem
hlubokých a dalekosáhlých přeměn
ve světě, jehož malou součást
tvoří naše dva státy. Vývoj v
uplynulých 25 letech jak v Mongolsku, tak v Československu,
to na řadě skutečností dokázal.
Smlouva, kterou dnes projednáváme, se orientuje
na příští dvacetiletí, které
může být rozhodující pro budoucnost
všeho lidstva. Je naší společnou povinností
podněcovat úsilí směřující
k tomu, aby budoucí svět byl světem socialistickým.
Domnívám se, že postupnou a cílevědomou
realizací záměrů vycházejících
z ducha a litery Smlouvy lze takovému vývoji účinným
způsobem napomáhat.
Z toho důvodu, vážený soudruhu velvyslanče,
vážení hosté, soudružky a soudruzi
poslanci, hlasováním vyjádřím
spolu s vámi svůj souhlas se Smlouvou o přátelství
a spolupráci mezi ČSSR a Mongolskou lidovou republikou,
podepsanou v Ulánbátaru dne 18. června letošního
roku s. Cedenbalem, Husákem a Štrougalem.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslanci Neumannovi. Písomné
prihlášky do rozpravy sú vyčerpané.
Žiada ešte niekto z poslancov o slovo? /Nikdo./ Končím
teda rozpravu. Pýtam sa ministra Chňoupka, či
si žiada záverečné slovo. /Ministr Chňoupek:
Nie./ Ďakujem.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej
sieni je teraz prítomných 152 poslancov snemovne
ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených
v ČSR a 56 poslancov Snemovne národov zvolených
v SSR. Obidve snemovne sú podľa ústavného
zákona o čs. federácii uznášania
schopné.
Pristúpime k hlasovaniu o návrhu uznesenia, ktorým
Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí
so Zmluvou o priateľstve a spolupráci medzi Československou
socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou,
podpísanou v Ulánbátare dňa 18. júna
1973. Najprv prosím o hlasovanie poslancov snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom uznesenia podľa odporúčania
spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje
se./ Ďakujem.
Je niekto proti? /Nikdo./
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./
Snemovna národov súhlasí s návrhom
uznesenia.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
uznesenia podľa odporúčania spoločného
spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./
Je niekto proti? /Nikdo./
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./
Takisto Snemovňa ľudu súhlasí s návrhom
uznesenia.
Vyhlasujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR
súhlasí so Zmluvou o priateľstve a spolupráci
medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou
ľudovou republikou, podpísanou v Ulánbátare
dňa 18. júna 1973. /Potlesk./
Ako ďalší bod prerokujeme
Za vládu ČSSR odôvodní návrh
minister zahraničných vecí Ing. B. Chňoupek.
Udeľujem mu slovo.
Ministr zahraničních věcí ing. B.
Chňoupek: Vážený súdruh
podpredseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci,
súčasnú medzinárodnú situáciu
napriek posledným udalostiam, izraelskej agresii na Blízkom
a Strednom východe a kontrarevolučnému puču
v Chile, celkove charakterizuje vývoj smerujúci
k zmierňovaniu medzinárodného napätia,
k hlbokej prestavbe medzinárodných vzťahov
na zásadách mierového spolunažívania.
Jedným zo základných predpokladov toho, aby
pozitívny trend svetového vývoja získal
trvalý charakter, je - ako konštatovala tohtoročná
krymská schôdzka prvých tajomníkov
komunistických a robotníckych strán socialistických
krajín - neprestajne upevňovať jednotu socialistických
štátov, nakoľko táto jednota je základnou
oporou všetkých pokrokových mierových
síl vo svete v ich boji proti silám imperializmu
a reakcie, ktoré sa stále ešte nechcú
zmieriť s priaznivým vývojom medzinárodných
vzťahov. Súdruh L. I. Brežnev vo svojom nedávnom
prejave na Svetovom kongrese mierových síl v Moskve
preto plným právom zdôraznil, že sa ani
nedá doceniť podiel, ktorý na terajších
kladných zmenách majú sily socializmu a socialistického
spoločenstva.
Jedným z najvýznamnejších nástrojov
upevňovania jednoty a akcieschopnosti krajín socialistického
spoločenstva - a to nielen z hľadiska ich obranyschopnosti,
ale aj z hľadiska politického - je Varšavská
zmluva. Jednostajné posilňovanie spolupráce
socialistických štátov s cieľom ďalej
upevňovať ich medzinárodné postavenie
a bezpečnosť, patrí preto k základným
kameňom našej zahraničnej politiky, ktorej
hlavné ciele vytýčil XIV. zjazd KSČ
a ktorú rozpracovali plenárne zasadnutia ústredného
výboru strany a celý rad dokumentov Predsedníctva
ÚV KSČ i čs. vlády. Na tomto spoločnom
úsilí, ktorého neoddeliteľnou súčasťou
je činnosť orgánov Varšavskej zmluvy,
sa aktívne podieľa aj naša republika. Táto
účasť prirodzene vyžaduje aj zmluvnú
úpravu niektorých otázok, ktoré s
tým bezprostredne súvisia.
Preto dňa 24. apríla 1973 podpísali v Moskve
zástupcovia členských štátov
Varšavské zmluvy Dohovor o právnej spôsobilosti,
výsadách a imunitách Štábu a
ďalších orgánov velenia Spojených
ozbrojených síl, aby bolo možné uskutočňovať
niektoré zásadné ustanovenia Varšavskej
zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej
pomoci zo dňa 14. mája 1955.
Tento Dohovor prihliada k požiadavke maximálnej integrácie
spoločného úsilia pri zabezpečovaní
obrany socialistických štátov. Je prejavom
starostlivosti o to, aby Štábu a technickému
výboru sa poskytovali vhodné podmienky a zabezpečilo
sa hladké plnenie ich úloh, a to tak v sídle
štábu, ktorým je Moskva, ako aj na území
všetkých štátov Varšavskej zmluvy,
pokiaľ na ich území vykonávajú
svoje funkcie. Podkladom pre vypracovanie Dohovoru boli Smernice
o vykonávaní vojenskej služby dôstojníkov,
generálov a admirálov v orgánoch velenia
a Dohovor o právnej spôsobilosti, výsadách
a imunitách RVHP, ktorý socialistické štáty
dojednali na uľahčenie hospodárskej spolupráce
14. decembra 1959.
Dohovor poskytuje Štábu štatus právnickej
osoby, aby mohol svojím menom uzatvárať dohody,
získavať majetkové práva a vytváral
si materiálne podmienky pre svoju prácu. Na tomto
základe Štáb bude požívať
dohodnuté výsady a imunity, jeho miestnosti, majetok
a dokumenty budú nedoknuteľné a v každom
štáte bude požívať tiež finančné
imunity, pokiaľ ide o priame dane, dávky a poplatky.
Predmety služobnej potreby sa oslobodzujú od cla a
obmedzenia pri vývoze a dovoze.
Takisto funkcionári štábu a ďalší
pracovníci budú požívať výsady
a imunity, a to ponajviac obdobné výsadám
a imunitám funkcionárov RVHP podľa spomínaného
Dohovoru z r. 1959. Rozsah výsad a imunít je rôzny,
pokiaľ ide o niektoré kategórie funkcionárov
a ďalších pracovníkov. Náčelník
štábu a jeho námestníci budú
v celom rozsahu požívať všetky imunity,
aké sa poskytujú v štátoch diplomatom
podľa pravidiel medzinárodného práva.
Ostatní a tí funkcionári a pracovníci,
ktorí budú vykonávať svoje funkcie mimo
hraníc svojej vlasti, budú mať výsady
a imunity vypočítané v čl. 4 Dohovoru,
a to: nedoknuteľnosť písomností, osobných
batožín, colné výhody, oslobodenie od
osobných daní a poplatkov, imunitu voči zatknutiu
a vyňatiu z právomoci súdnej a správnej
pre činnosť vykonávanú vo funkcii. Podľa
Dohovoru neplatia imunity vo vzťahoch medzi funkcionármi
a orgánmi štátu, ktorého sú občanmi.
Štáb armád zmluvných štátov
bude zasielať generálnym štábom jednotlivých
armád menné zoznamy pracovníkov, ktorých
ZSSR do štábu pridelil a ktorí v Dohovore s
generálnymi štábmi jednotlivých armád
budú výsady a imunity požívať.
Uskutočňovanie Dohovoru bude spadať do kompetencie
mnohých rezortov a tiež pôsobnosti orgánov
oboch republík. Z tohto dôvodu prerokovali pred vyslovením
súhlasu vládou ČSSR tento Dohovor tiež
vlády ČSR a SSR a vyslovili s návrhom Dohovoru
súhlas.
Dohovor podlieha ratifikácii a pretože jeho obsah
sa dotýka československého právneho
poriadku, vyžaduje súhlas Federálneho zhromaždenia.
Vážený súdruh podpredseda, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, zmluvný dokument, o ktorom dnes rokujeme, vytvorí
ďalší dôležitý článok
v sústave zmlúv, ktoré zabezpečujú
nielen našu štátnu suverenitu, nezávislosť
a bezpečnosť, ale aj predpoklady pre ďalší
úspešný boj socialistického spoločenstva
na čele so Sovietskym zväzom za medzinárodný
mier a bezpečnosť.
Odporúčam preto, aby ste s predloženým
Dohovorom o právnej spôsobilosti, výsadách
a imunitách štábu a ďalších
orgánov velenia Spojených ozbrojených síl
členských štátov Varšavskej zmluvy,
podpísaným v Moskve dňa 24. apríla
1973 vyslovili na základe článku 36 ústavného
zákona 143/1968 Zb. o československej federácii
v znení ústavného zákona č.
125/1970 Zb. svoj súhlas.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi
za výklad k vládnemu návrhu.
Vládny návrh prerokovali výbory branný
a bezpečnostný a zahraničný oboch
snemovní.
Za výbory Snemovne ľudu prednesie spoločnú
spravodajskú správu poslanec František Veselý.
Prosím, aby sa ujal slova.
Zpravodaj poslanec SL ing. F. Veselý: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
podpora, ochrana a zabezpečení všech vymožeností,
které dosáhly národy socialistických
států svým hrdinským úsilím,
obětavou prací lidu těchto států,
jsou jejich společnou internacionální povinností.
Za tím účelem byla uzavřena v roce
1955 Smlouva o přátelství, spolupráci
a vzájemné pomoci, podepsaná ve Varšavě
14. května 1955.
Varšavská smlouva je politickým i vojenským
svazkem evropských socialistických států.
Rozvíjí se a dotváří ve stále
účinnější systém koordinovaného
a integrovaného úsilí těchto států
v oblasti mezinárodních vztahů i v oblasti
zabezpečování ochrany socialismu vojenskými
prostředky. Smlouva v sobě sjednocuje politické
i vojenské prostředky a možnosti internacionálního
společenství socialistických zemí
na obranu míru, bezpečnosti národů
a socialismu před agresivitou světového imperialismu.
Je rozvinuta v organismus, který plní významnou
integrující politickou úlohu, která
se projevuje v koordinaci jednotného politického
postupu socialistických zemí i jednotné vojensko-politické
koncepce obrany před vojenskými útoky a v
trvale pozitivním politickém vlivu internacionálního
společenství socialistických zemí
na vývoj světových vztahů.
Možnosti a přímý vliv Varšavské
smlouvy na řešení politických i vojenských
problémů současného světa roste
v závislosti na tom, jak roste a sílí ekonomická
oblast socialismu, jak se upevňuje politická jednota
socialistických zemí a jak vzrůstá
vliv socialismu ve světě.
Podle článku 5 Varšavské smlouvy bylo
vytvořeno spojené velení ozbrojených
sil, do kterého jsou účastníky smlouvy
vyčleňováni vhodní velitelé
a štábní pracovníci k plnění
společných úkolů. Ačkoliv toto
spojené velení existuje od podepsání
Varšavské smlouvy a plní nepřetržitě
své poslání, nebylo do dnešního
dne ve všech potřebných směrech vyřešeno
jeho postavení.
Ve štábu i jeho dalších orgánech
jsou zařazeni a dlouhodobě pracují příslušníci
všech spojeneckých armád, kteří
tudíž pracují v mezinárodním
orgánu mimo území vlastního státu.
Postrádají však dosud právní
normy, které by řešily jejich postavení,
výsady a imunity, jak je to obvyklé u zastupitelských
orgánů a bylo již uplatněno i v orgánech
RVHP.
Je třeba říci, že dosavadní praxe
v uvedených otázkách byla uplatňována
ve značné míře ve smyslu předkládaného
dokumentu, avšak nemohla postihnout vše v potřebném
rozsahu.
Úmluvu o právní způsobilosti, výsadách
a imunitách Štábu a dalších orgánů
velení Spojených ozbrojených sil členských
států Varšavské smlouvy, podepsanou
v Moskvě dne 24.4.1973 projednaly výbory Sněmovny
lidu branné a bezpečnosti, zahraniční
a ústavně právní. Poslanci výborů
považují za běžné řešení
obvyklé ve vztazích socialistických států.
Předpokládají, že prohlubování
integrace socialistických států povede k
obdobnému postupu i v jiných oblastech činnosti
a spolupráce.
Poslanci všech uvedených výborů sněmovny
se při projednávání Úmluvy
vyjádřili kladně k jejímu schválení
a kromě souhlasných vyjádření
nepřednesli na schůzích výborů
žádné pozměňovací návrhy
nebo připomínky.
Vzhledem k tomu, že poslanci výborů branných
a bezpečnostních, zahraničních a ústavně
právních Sněmovny lidu považují
Úmluvu za politicky i věcně správnou
a potřebnou pro plynulou činnost spojeného
velení Varšavské smlouvy, navrhují plénu
FS Úmluvu schválit.
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Veselému.
Za výbory Snemovne národov prednesie spoločnú
spravodajskú správu poslanec Milan Samončík.
Zpravodaj poslanec SN M. Samončík: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, vládny návrh Dohovoru
o právnej spôsobilosti, výsadách a
imunitách Štábu a ďalších
orgánov velenia Spojených ozbrojených síl
členských štátov Varšavskej zmluvy,
podpísaný v Moskve 23. apríla 1973, prerokovali
branné a bezpečnostné výbory Snemovne
ľudu a Snemovne národov na spoločnej schôdzke.
Rovnakým spôsobom tento návrh prerokovali
i zahraničné a ústavnoprávne výbory.
Na žiadnej z uvedených schôdzok výborov
neuplatnili poslanci pripomienky, ktoré by ovplyvnili alebo
smerovali k zmenám, či už po stránke
vecnej či štylizačnej.