Medziročné prírastky neinvestičných
výdavkov na kultúrne a sociálne opatrenia
svedčia o pozornosti, akú naša socialistická
spoločnosť tejto oblasti venuje.
Oproti roku 1971 sa v roku 1972 neinvestičné výdavky
na kultúrne a sociálne opatrenia zvýšili
o 5,44 mld Kčs, t.j. o 7,1% a dosiahli takmer 82,5 mld
Kčs. Rozpočet sa však pritom splnil len na
97,6%. Nižšie čerpanie celkovej plánovanej
sumy ovplyvnil predovšetkým výrazný
pokles nemocnosti v minulom roku. V roku 1972 sme zaznamenali
najnižšiu nemocnosť v povojnových rokoch.
Nižšie čerpanie týchto výdavkov
ovplyvnil tiež nižší počet dôchodcov,
ktorí oproti pôvodným predpokladom zostávajú
v aktívnom pracovnom pomere i po nadobudnutí nároku
na dôchodok.
Celkove sa výdavky na sociálne zabezpečenie
oproti predošlému roku zvýšili o 7,2%.
Ešte rýchlejšie rástli výdavky
na ostatných úsekoch spoločenskej spotreby
- na školstvo o 8,3%, na zdravotníctvo o 9,5% a na
kultúru o 12,4%.
V oblasti školstva sa realizovala platová úprava
učiteľov na školách lI. cyklu, vysoké
sumy boli venované na údržbu škôl,
úpravu štipendií a na nákup nových
učebných pomôcek. Rast výdavkov na
školstvo je najvyšší v posledných
troch rokoch, čo súvisí s postupnou realizácou
hlavných úloh v tejto oblasti. Pozornosť sa
venuje prehlbovaniu starostlivosti o deti zamestaných matiek,
vytvára sa lepšie prostredie pre výchovu detí
v školách a školských zariadeniach. Celkove
sa v minulom roku na školstvo vynaložilo 14,58 mld Kčs.
Neinvestičné výdavky na zdravotníctvo
dosiahli celoštátne výšku 12,85 mld
Kčs a boli prekročené o 0,08 mld Kčs.
Výdavky boli ovplyvnené rastom plánovaných
výkonov. Počet lôžok v nemocniciach všetkých
typov v ČSSR sa oproti roku 1971 zvýšil o 856
lôžok. Na 10.000 obyvateľov pripadá teraz
v ČSR 85,8 lôžka a v SSR 65,2 lôžka.
Priemerné počty lékarskych miest v ambulantnej
službe vzrástli oproti roku 1971 za ČSSR o
547 lekárskych miest. Na 10.000 obyvateľov teraz pripadá
v ČSR 13,6 a v SSR 12,4 lekárskych miest. Tieto
ukazovatele stavajú ČSSR na jedno z popredných
miest na svete.
Výdavky na lieky dosiahli sumu takmer 2 mld Kčs
a v porovnaní s rokom 1971 sa zvýšili o 7,0%.
Rast výdavkov na lieky ovplyvnilo predovšetkým
používanie účinnejších a
moderných liečiv, najmä v dôsledku uplatňovania
progresívnejších liečebných metód.
Neinvestičné výdavky na kultúru boli
celoštátne prekročené o 3,4%. V raste
týchto výdavkov sa odráža predovšetkým
zvýšená starostlivosť o kultúrno-historické
pamiatky a postupná realizácia kultúrnej
politiky s podporou spoločenskej angažovanosti v tejto
oblasti, dôležitej pre formovanie socialistického
vedomia spojeného s rastom kultúrnej úrovne
nášho ľudu.
Na bytové hospodárstvo a bytovú výstavbu
sa zo štátnych rozpočtov a rozpočtov
národných výborov v roku 1972 vyplatilo celoštátne
16,61 mld Kčs, z toho úhrada straty bytového
hospodárstva predstavovala 2,5 mld Kčs v dôsledku
zvýšenej potreby na údržbu a opravy bytového
fondu.
Rast životnej úrovne, ktorý vychádza
z celkového priaznivého vývoja národného
hospodárstva, sa odráža i v príjmoch
a výdavkoch obyvateľstva, kde pokračoval dynamický
rozvoj tak ako v predošlých rokoch. Príjmy
obyvateľstva vzrástli v roku 1972 o 5,9% a výdavky
o 5,4%. I v roku 1972 trval teda mierny predstih príjmov
pred výdavkami, i keď sa do určitej miery spomalil.
Vklady obyvateľstva vzrástli o 11,8 mld Kčs
a dosiahli 86,2 mld Kčs. Stály rast vkladov je veľmi
pozitívnym javom tak z ekonomického, ako aj z politického
hľadiska. Vyjadruje dôveru občanov k našej
mene a k celému nášmu hospodárskemu
vývoju a súčasne je i významným
zdrojom úverového fondu. Celková výška
vkladov a obeživa u nás je primeraná tak z
hľadiska celkových príjmov obyvateľstva,
ako aj z hľadiska možnosti ich realizácie.
Na vklady a ich prírastok nemožno sa dívať
len ako na nerealizovanú kúpnu silu. Podľa
orientačných poznatkov sporiteľní prevažná
väčšina vkladov má konkrétne určenie
- asi 38% je určené na bytovú výstavbu,
24% na nákup motorových vozidiel a iného
priemyslového spotrebného tovaru a zostávajúcich
38% sú finančné rezervy a úspory napr.
na dovolenku a pod.
Celkové pozitívne tendencie, ktoré prevládali
v roku 1972 vo finančnom hospodárení, mali
rozhodujúci vplyv i na plnenie federálneho rozpočtu.
Jeho príjmy dosiahli 115,85 mld Kčs, t.j. 60% príjmov
všetkých štátnych rozpočtov a boli
splnené na 98%. Jeho vlastné výdavky. t.j.
bez dotácií do štátnych rozpočtov
republík, činili 41,51 mld Kčs, takže
boli čerpané na 92%. Do štátnych rozpočtov
republík boli poskytnuté dotácie v celkovej
výške 71,02 mld Kčs, z toho do ČSR 39,20
mld Kčs a do SSR 31,82 mld Kčs. Dotácie z
federálneho rozpočtu do štátnych rozpočtov
republík boli poskytnuté vo výške, ktorá
zodpovedala potrebám ich plánovaného sociálnoekonomického
rozvoja.
V roku 1972 bol ďalej posilnený a prehĺbený
ekonomický vplyv federálneho rozpočtu v procese
plánovitého riadenia nášho národného
hospodárstva.
Príjmy rozpočtov národných výborov
vrátane dotácií a subvencií zo štátnych
rozpočtov republík dosiahli sumu 77,76 mld Kčs
a boli prekročené o 10,7%. Ich výdavky činili
74,25 mld Kčs, čo je o 5,7% viac oproti plánu.
Plánované nesubvencované výdavky boli
celoštátne prekročené o 5,7 mld Kčs,
zatiaľ čo subvencované výdavky neboli
čerpané vo výške 1,7 mld Kčs.
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, zo zhodnotenia
finančného hospodárenia a výsledkov
štátneho rozpočtu za rok 1972 vyplýva,
že sme dosiahli vcelku dobré výsledky. Svedčí
o tom i priaznivý vývoj finančného
hospodárenia od začiatku tohto roku.
Za prvé štyri mesiace tohto roku rástla tvorba
hmotných zdrojov rýchlejšie, než ukladá
plán. Hrubá výroba vzrástla o 6,8%,
objem stavebných prác vzrástol o 6,0%. Produktivita
práce kryje pritom v priemysle prírastok výroby
z 90%.
Materiálové náklady rastú pomalšie
než výkony, Ich podiel na 1,- Kčs výkonu
bol 66,44 hal. a oproti rovnakému obdobiu minulého
roku sa znížil o 0,19 hal. a je nižší
než stanoví ročný plán. Podobne
sa vyvíjajú tiež mzdové a finančné
náklady, takže je možné konštatovať,
že tendencia zefektívňovania výroby
a celého nášho národného hospodárstva
v tomto roku pokračuje. Zisk vzrástol oproti minulému
roku o 10,7%, t.j. o 2,6 mld Kčs.
V oblasti investícií sa v porovnaní s minulým
rokom spomalil rast stavebných prác a zrýchlili
sa dodávky strojov a zariadení. V bytovej výstavbe
sa dokončilo cez 21,5 tis. bytov, čo je takmer o
4 tisíce bytov viac než za rovnaké obdobie
minulého roku.
Štátny plán a štátny rozpočet
sa od začiatku tohto roku úspešne plní.
Ak vývoj nášho národného hospodárstva
v prvej polovici tohto roku hodnotíme v súvislosti
s predošlými dvomi rokmi piatej päťročnice,
dovoľujú nám dosiahnuté výsledky
a stav prác na pláne a rozpočte na rok 1974
konštatovať, že piata päťročnica
je naším najlepšie plneným päťročným
plánom. To nás však súčasne zaväzuje,
aby sme zvýšenou náročnosťou a
úsilím odhaľovali ďalšie rezervy
a riešili existujúce problémy a tak sústavne
vytvárali podmienky pre úspešné splnenie
a prekročenie úloh celej našej piatej päťročnice.
Úspešné plnenie našich úloh prispieva
svojím dielom k úspechom celého nášho
socialistického spoločenstva, na čele ktorého
stojí Zväz sovietskych socialistických republík
a vytvára lepšie predpoklady k úspešnej
realizácii Komplexného programu krajín Rady
vzájomnej hospodárskej pomoci.
Úspechy nášho spoločenstva a predovšetkým
mierová iniciatíva Zväzu sovietskych socialistických
republík získava neustále viac a viac ľudí
na svete pre vec socializmu a mieru.
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, v mene vlády
Československej socialistickej republiky navrhujem, aby
Federálne zhromaždenie po prerokovaní predložený
návrh štátneho záverečného
účtu za rok 1972 schválilo.
Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru Rohlíčkovi
za výklad k vládnímu návrhu. Výbory
Sněmovny národů pověřily přednesením
jejich společné zpravodajské správy
předsedu výboru pro plán a rozpočet
ing. Drahoslava Křenka. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec SN ing. D. Křenek: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, po dohodě se zpravodajem
výborů Sněmovny lidu, poslancem ing. Belko,
která se opírá o skutečnost, že
státní závěrečný účet
federace za rok 1972 byl projednáván ve společných
schůzích výborů obou sněmoven
a dále v zájmu toho, aby naše zprávy
se nepřekrývaly, bych chtěl ve své
zprávě podat informaci o tom, jak se výbory
sněmoven připravovaly na toto projednání
a s jakými poznatky a závěry probíhalo
jednání výborů o té části
státního závěrečného
účtu federace za rok 1972, která se týká
výsledků dosažených v jednotlivých
kapitolách ústředních orgánů
státní správy federace.
Přístup výborů k jejich projednání
byl určen shodným usnesením předsednictev
sněmoven, přijatým dne 17. dubna 1973, které
stanovilo celkový postup při projednávání
návrhu státního závěrečného
účtu federace za rok 1972 v orgánech sněmovny.
Tento postup výborům ukládal, aby u celkem
29 kapitol ústředních orgánů
státní správy federace, přikázaných
k projednání jednotlivým výborům
podle jejich pracovní a zájmové sféry
posoudily, a to na podkladě předložených
materiálů, zpráv svých zpravodajů
a s přihlédnutím k vybraným statistickým
údajům, jak byly plněny plánované
úkoly každého orgánu a realizovány
s nimi spojené záměry, jaký byl podíl
orgánů a jeho organizací na tvorbě
a užití vytvořených zdrojů. Dále,
aby zvážily míru vynaložených přitom
prostředků a vyslovily se k úrovni řídící
a hospodářské činnosti orgánů
a organizací na jeho rozpočet napojených
a aby závěry svého hodnocení vyjádřily
v usnesení ke kapitole.
Třeba především konstatovat, že
výbory přijaly s povděkem skutečnost,
že celková úroveň zpracování
a pojetí státního závěrečného
účtu v jednotlivých kapitolách se
zvýšila. Pozornost věnovaná závěrečnému
účtu zejména v kapitolách ministerstev
zahraničních věcí, zahraničního
obchodu, práce a sociálních věcí,
financí, jakož i pozornost věnovaná
mu na úseku Čs. akademie věd a Úřadu
pro normalizaci a měření si zasluhuje, aby
z tohoto místa byla zvlášť oceněna.
Až na menší výjimky byly v kapitolách
závěrečného účtu ústředních
orgánů státní správy federace
dodrženy požadavky, vytyčené federálním
ministerstvem financí a předběžně
projednané s našimi orgány. To napomohlo k
tomu, aby jednotlivé kapitoly poskytovaly svým pojetím
a obsahem podrobnější obraz o plnění
poslání a o způsobu realizace důležitých
úkolů příslušných ústředních
orgánů státní správy federace
a také o celkové úrovni jejich řídící
a kontrolní činnosti, o způsobu jejich hospodaření
z hlediska dodržování požadavku státní
plánovací a finanční kázně
a také o jejich úspěších i jejich
problémech.
K ucelenějšímu poznání způsobu
práce těchto orgánů, k poznání
rozsahu její problematiky a možností jejího
řešení přispěly výborům
též výsledky tzv. poslaneckých průzkumů.
Zvlášť byly ve výborech kladně
oceněny ty případy, kdy podané jim
zprávy v souladu s obecně platnými principy
provádění rozborů a závěrečného
hodnocení obsahovaly též závěry,
vyplývající z něho pro běžný
rozpočtový rok, volbu přijatých opatření
a zamýšlený způsob jejich realizace.
V tom třeba spatřovat nesporné klady a přínos
úsilí o prohloubení hodnocení spojeného
se státním závěrečným
účtem a s jeho schválením ústavními
orgány. Znovu se při něm potvrdilo, že
plnění státního rozpočtu v
jeho souhrnu, i v jeho dílčí struktuře
není tak, jak se odráží v údajích
státního závěrečného
účtu záležitostí čistě
finanční, či zúčtovací.
Ukázalo se, že spolu s údaji z oblasti sociálně
ekonomických informací je poměrně
výstižným obrazem plnění politicko-hospodářských
záměrů vyjádřených v
plánech a že je též obrazem výsledků
a účinnosti řídící práce.
V tomto smyslu se výbory seznámily při projednávání
jednotlivých kapitol ústředních orgánů
státní správy federace s celou řadou
pozitivních výsledků, dosažených
těmito orgány v plnění stanovených
úkolů roku 1972 a posoudily, jak se v nich a ve
způsobech realizace odráží v rámci
závěrů vytyčených pro příslušný
úsek, oblast či odvětví na XIV. sjezdu
KSČ, zejména úsilí soustřeďované
ke klíčovým otázkám dalšího
rozvoje a ke zvyšování úrovně
řídící práce.
Výbory se přitom přesvědčily,
že ekonomickým problémům a zvláště
pak změnám ve prospěch intenzívních
faktorů růstu a dosažení větší
efektivnosti práce je věnována zvýšená
pozornost, že v jednotlivých orgánech byla
postupně připravována a jsou realizována
zejména opatření, týkající
se otázek racionalizace a realizace jejich programů.
Dále opatření, vycházející
z potřeb a úkolů integrace. Jmenovitě
též opatření, sledující
dosáhnout vyšší účinnosti
řízení v oblasti investiční
výstavby a v uplatňování poznatků
vědy a výzkumu ve společenské praxi,
resp. opatření, přijatá k optimalizaci
cest informací a ke zvyšování politické
a odborné úrovně pracovníků
řídících složek.
Jednotlivé výbory posoudily při této
příležitosti, jak byla plněna jejich
doporučení k některým otázkám,
tlumočená při předchozích zasedáních
výborů. Přesvědčily se dále
o tom, že ve většině ústředních
orgánů státní správy federace
provedly orgány federálního ministerstva
financí revize finančního hospodaření,
že v řadě důležitých oblastí
byly provedeny revize finančního hospodářství
a kontroly Výborem lidové kontroly ČSSR.
Státní rozpočet federace na rok 1972 předpokládal
ve své části, týkající
se kapitol ústředních orgánů
státní správy federace, že v souhrnu
dosáhnou plánované příjmy těchto
orgánů celkem 118,7 mld Kčs a plánované
výdaje /bez dotací ze státního rozpočtu
federace do státních rozpočtů republik/
45,3 mld Kčs.
Skutečnost je taková, že celkové příjmy
v této části dosáhly u příslušných
organizací jen 115,8 mld Kčs, tj. méně
o 2,5%, ale naproti tomu zmíněné výdaje
dosáhly jen 41,5 mld Kčs, což znamená,
že byly menší o 8,5%.
Na základě podrobnějších údajů
o struktuře těchto výsledků, dosažených
v plnění kapitol ústředních
orgánů státní správy federace
mohly výbory konstatovat, že ve svých hlavních
rysech a směrech odpovídalo plnění
rozpočtových úkolů a způsob
hospodaření ústředních orgánů
státní správy federace jednak potřebám
vyjádřeným v záměrech vytyčených
pro rok 1972, jednak podmínkám, za nichž v
minulém roce probíhalo plnění hmotných
úkolů státního plánu a tvorba
hmotných a finančních zdrojů.
Výsledky rozpočtového hospodaření
v těchto kapitolách lze proto označit za
celkově příznivé. Svůj díl
na nich mají výsledky docílené v prohloubení
soustavy řízení a v uplatňování
systémových opatření, a výsledky
úsilí o zvyšování efektivnosti
výroby, služeb a prací při plnění
jednotlivých plánovacích i mimořádných
úkolů, podporované rozvojem iniciativy pracovníků
a jejich socialistickými závazky.
V rámci rozpravy k jednotlivým kapitolám,
oceňující dosažená pozitiva,
se objevily i některé dílčí
poznatky a skutečnosti, které se staly předmětem
připomínek jednotlivých výborů.
Týkaly se především skutečnosti,
že některé druhy docilovaných úspor
nebyly úsporami žádoucími, jako např.
úspory v nákladech určených na opravy
a udržování základních prostředků,
či náklady spojené s přípravou
investic. Poukazováno bylo též na úspory,
které ještě vznikají z neúplného
stavu pracovníků při postupném naplňování
příslušných útvarů, resp.
že v některých kapitolách nebyly v souvislosti
s tímto stavem, popř. s odložením akcí
na pozdější dobu, čerpány prostředky
rezervované na školení.
Poukázáno bylo též na to, že v
některých kapitolách nebyly plně vyčerpány
prostředky určené na investiční
prostředky, a to zejména v důsledku opožděného
plnění investičních záměrů,
či včasného nevyjasnění požadavků
na technickou a stavební připravenost.
Kriticky bylo poukázáno též na to, že
podobně jako v předchozích letech, nebyly
ani v roce 1972 v řadě případů
plně čerpány prostředky určené
na rozvoj vědy a techniky. Stalo se tak v některých
případech pod vlivem odkázání
vědecko-výzkumné základny na spolupráci
externích dodavatelů a řešitelů,
i vlivem toho, že u některých složek v
této základně byly úkoly koordinace
a integrace úkolů zabezpečeny převážně
jen formálně. Zčásti mělo na
neúplném čerpání těchto
prostředků svůj podíl i určité
nadhodnocení úkolů, do plánu vkládaných.