Federálne ministerstvo zahraničného obchodu vypracovalo návrh zákona o postupe pri uzavieraní zmlúv o hospodárskej kooperácii so zahraničím v spolupráci s príslušnými federálnymi ústrednými orgánmi a úradmi. Podrobnejšie odôvodnenie jednotlivých ustanovení vyplýva z dôvodovej správy, priloženej k osnove zákona. Chcel by som sa preto obmedziť iba na uvedenie niektorých základných aspektov, na ktoré treba prihliadnuť pri prerokúvaní navrhovanej osnovy.

Z hospodárskej kooperácie, ktorá podľa navrhovanej úpravy zahŕňa i špecializáciu, vyplývajú predovšetkým výhody v oblasti výrobnoekonomickej a technickej, ktoré najlepšie môžu posúdiť výrobné organizácie a orgány im nadriadené. Preto tiež podľa osnovy zákona sa zveruje právomoc vydávať povolenie na uzavretie zmluvy o hospodárskej kooperácii orgánu nadriadenému hospodárskej organizácii, ktorá zamýšľa uzavrieť zmluvu o hospodárskej kooperácii so zahraničím. Tomuto orgánu sa súčasne ukladá povinnosť pri rozhodovaní o navrhovanej hospodárskej kooperácii prihliadnuť na jej účelnosť z hľadiska jednotnej štátnej hospodárskej politiky, najmä však na koncepciu rozvoja daného výrobného odvetvia alebo odboru a na zamýšľané hospodárske a technické výsledky navrhovanej kooperácie. Tieto hľadiská môže najlepšie posúdiť orgán, ktorý je nadriadený organizácii, ktorá má hospodársku kooperáciu uskutočňovať.

Keďže sa však dôsledky hospodárskej kooperácie premietajú aj v iných oblastiach národného hospodárstva, najmä v oblasti zahraničnoobchodnej, investičnej a finančnej, vyžaduje osnova zákona na udelenie povolenia súhlas orgánov uvedených v § 2 ods. 4 /Federálneho ministerstva zahraničného obchodu, Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj, Federálneho ministerstva financií a Štátnej banky československej/.

Zmluvy o hospodárskej kooperácii so zahraničím majú z právneho hľadiska veľmi rozmanitý obsah a nemožno ich preto zahrnúť do jediného zmluvného typu. Úprava preto nenavrhuje normy týkajúce sa práv a povinností strán a na určenie ich majetkoprávneho postavenia bude v rámci čs. právneho poriadku aplikovateľný zákonník medzinárodného obchodu. Schvaľovanie zmlúv o hospodárskej kooperácii so všetkými štátmi umožní i zavedenie potrebnej evidencie o kooperačných zmluvách, ktorá je nutná pre riadenie kooperačných vzťahov so zahraničím. Zbytočnému formalizmu pri schvaľovaní zmlúv o kooperácii má zabrániť ustanovenie § 5 osnovy, ktoré umožňuje vláde ČSSR určiť prípady, kedy povolenie nie je potrebné.

Vláda ČSSR venuje stále mimoriadnu pozornosť problematike zapájania našej ekonomiky do medzinárodnej socialistickej ekonomickej integrácie a v tejto súvislosti dospela k záveru, že treba zabezpečiť jednotný postup pri uzavieraní zmlúv o hospodárskej kooperácii so zahraničím, ktorý by umožňoval sledovanie všetkých dôležitých záujmov, od podnikových až po celoštátne, a súčasne zabezpečoval potrebnú účasť príslušných orgánov na rozhodovaní v tejto oblasti. Z týchto dôvodov vláda ČSSR predkladá Federálnemu zhromaždeniu návrh tohto zákona.

Osnova zákona bola vopred prerokovaná v príslušných výboroch zákonodarných zborov. Pripomienky a podnety vyslovené celým radom poslancov týchto zastupiteľských zborov budú cenným vodidlom pre činnosť Federálneho ministerstva zahraničného obchodu i ostatných ústredných orgánov v tejto oblasti. Doplnky k zneniu zákona, ktoré vznikli z prerokovania osnovy vo výboroch, ktoré sú zapracované do predloženého úplného znenia osnovy, prispeli k zdokonaleniu návrhu a sú plne prijateľné.

Žiadam preto Federálne zhromaždenie, aby predložený návrh schválilo a tak oprávnilo tento predpis ako súčasť nášho právneho poriadku. Chcem ubezpečiť Federálne zhromaždenie, že všetky vládne orgány urobia všetko pre to, aby bol tento zákon dôsledne uplatňovaný v záujme urýchleného rozvoja hospodárskej kooperácie a čo najúčinnejšieho zapojenia čs. národného hospodárstva do medzinárodnej socialistickej deľby práce. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji ministru Barčákovi za jeho výklad.

Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí společného zpravodaje poslance Josefa Faila. Prosím, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec SL J. Fail: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, návrh zákona o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím byl Federálnímu shromáždění předložen vládou již přímo jako osnova zákona, tj. bez předchozího návrhu zásad. Souhlas s tímto postupem vyslovil předseda Federálního shromáždění ve smyslu § 38 odst. 4 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Vládní návrh projednaly výbory zahraniční, ústavně právní, dále výbory pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro plán a rozpočet.

Výbory při svém jednání posuzovaly jednak nezbytnost a účelnost navrhované úpravy, jednak předpokládaný přínos i způsob, jakým má být dosažen.

Bylo také se souhlasem přijato ujištění uvedené v důvodové zprávě, že s přijetím nebudou spojeny žádné výdaje ze státního rozpočtu.

V předloženém vládním návrhu zákona jsou zakotvena zásadní opatření pro širokou a významnou oblast hospodářských kooperací se zahraničím, které se v souladu s komplexním programem dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace členských států RVHP mají stát jednou z nejdůležitějších forem plnění tohoto programu. Navrhovaná zákonná forma úpravy těchto vztahů má nahradit dosavadní výnos ministra zahraničního obchodu z roku 1968 o provádění průmyslové kooperace se zahraničními firmami, který je prakticky používán v podstatě jen vůči kapitalistickým zemím. Podle tohoto výnosu je možnost uzavření smlouvy o hospodářské kooperaci podmíněna pouze rozhodnutím Státní banky československé, zda uzavře s příslušným podnikem smlouvu o financování kooperace. V roce 1969 československá vláda posílila centrální řízení v této oblasti tím, že stanovila zásadu, že kooperační smlouvy se zahraničními podniky může uzavírat pouze organizace oprávněná k zahraniční obchodní činnosti.

Navržená osnova zákona umožňuje odstranit toto dočasné řešení a zakotvuje ucelený řád do řízení a rozvíjení kooperačních hospodářských styků se zahraničím.

Předložená osnova zákona vymezuje svůj dosah v hospodářské kooperaci se zahraničím jen na oblast výroby a na vědecko-technickou spolupráci, pokud s výrobou souvisí, a také na specializaci výrobních programů. Osnova se tedy netýká všech druhů hospodářské kooperace se zahraničím, např. neupravuje kooperaci v oblasti obchodní, dopravní apod.

Jak již ukazuje název navrhovaného zákona, má být upraven postup při uzavírání smluv o uvedených kooperacích, nikoliv tedy forma smlouvy, která může být smluvními stranami volena libovolně v mezích platných zákonů. Nezbytnou podmínkou platnosti smlouvy o kooperaci je povolení státního ústředního orgánu, popř. družstevního orgánu, který řídí organizaci uzavírající smlouvu. Povolení tohoto orgánu je platné, dají-li k němu souhlas také tři federální ministerstva, tj. federální ministerstvo zahraničního obchodu, ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstvo financí a konečně také Státní banka československá.

Toto poměrně složité povolovací řízení má svoje odůvodnění zcela nepochybně v závažnosti kooperačních smluv, které zpravidla mají dlouhodobý charakter a vedle zahraničně obchodních a devizových důsledků ovlivňují, resp. budou čím dále tím více ovlivňovat skladbu a dlouhodobý vývoj struktury našeho národního hospodářství. Tedy význam navrhovaného řídícího režimu hospodářských kooperací by měl spočívat v plánovitých kooperačních aktech ústředních řídících i souhlas udělujících orgánů tak, aby každá sjednávaná kooperace odpovídala nejen lokálním zájmům výrobní organizace, nýbrž i celostátnímu plánu a příslušnému národohospodářskému výsledku. Na druhé straně však by bylo vhodné, aby federální vláda zabezpečila, aby při provádění zákona nemohlo docházet k zbytečnému, zejména byrokratickému prodlení, které by mohlo vést k závažným ekonomickým škodám. Jde tedy o to, aby federální vláda zajistila při tomto složitém povolovacím řízení v tak důležité ekonomické oblasti pružný, odpovědný a pohotový chod tohoto řízení s možností svého vlastního opravného rozhodnutí, sezná-li, že v povolovacím řízení došlo k nějakému nedostatku. Jako na jedné straně nelze nadále připouštět zbytečné a neprospěšné kooperační úmluvy, tak na druhé straně je třeba zajistit, abychom v důsledku případné úřední pomalosti či nerozhodnosti neztráceli výhody ekonomické pružnosti a pohotovosti, jež jsou tak potřebné v současném mezinárodním tempu hospodářského dění.

Na tomto místě bych chtěl uvést, že se při projednávání tohoto zákona také vyskytly připomínky, aby byly povolujícím a souhlas udělujícím ústředním orgánům stanoveny pořádkové lhůty pro vyřizování návrhů na kooperační smlouvy, a to právě za účelem, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům při navazování kooperačních a hospodářských vztahů, jak jsem se o tom zmínil. Takovou připomínku vyjádřil např. výbor ČNR pro dopravu a obchod. Při jednání společné schůze výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů pro průmysl, dopravu a obchod a návrhu tohoto zákona bylo však zváženo, že závažnost návrhů na kooperační smlouvy není vždy stejná a jednoznačná, protože vedle rozsahově menších a případně i krátkodobých kooperačních smluv bude nepochybně značná část velmi závažných kooperačních návrhů, jež jistě vyžadují nejen odpovědný, nýbrž časově delší pracovní přístup, zejména pro uvážení všech důsledků pro naše plánované hospodářství i pro mezinárodní hospodářské styky, právě zde by určení pořádkové vyřizovací lhůty mohlo sehrát nikoli pozitivní roli. Proto v souladu se stanoviskem představitele federální vlády v jednání našich výborů ministra Barčáka, pověřeného řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu, byla otázka úpravy pořádkových lhůt pro příslušné ústřední orgány pominuta a ponechána úvaze vlády jako řídícího orgánu.

Při instituci tohoto povolovacího řízení považuji dále za potřebné upozornit, že navrhovaná osnova zákona se dotýká v jistém smyslu příslušnosti tzv. výrobních resortů k řízení a usměrňování zahraniční hospodářské kooperace, jak je stanoveno v kompetenčním zákoně, protože povolování k uzavření smluv váže podmínkou souhlasu příslušných tří federálních ústředních orgánů a Státní banky československé, jejichž činnost tím rovněž upřesňuje. V této potřebě souhlasu však nelze spatřovat projev nějaké nadřazenosti zmíněných orgánů, nýbrž výraz odborné spolupráce, spolurozhodování a spoluodpovědnosti při významných aktech kooperačních úmluv se zahraničím.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, výsledkem projednávání vládního návrhu zákona o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím je "Společná zpráva výborů ústavně právního, zahraničního, pro plán a rozpočet a pro průmysl, dopravu a obchod" /tisk 6/SL a 6/SN/, kterou jste všichni obdrželi. Pro rychlejší orientaci o navrhovaném znění zákona jste ještě obdrželi úplné znění návrhu zákona tak, jak vyplývá ze společných zpráv uvedených výborů.

Dovolte mi, abych osvětlil charakter těchto navrhovaných úprav vládního návrhu zákona. Jde jednak o nezbytná drobnější upřesnění legislativního rázu, jednak o věcné doplnění, které je zakotveno v novém § 6, který teď zní takto: "Ustanovení tohoto zákona platí i pro dohody, kterými se ruší smlouvy o hospodářské kooperaci se zahraničím."

Uvedené doplnění je logické a platí pro ně dodržení stejných podmínek i hospodářské zájmy státu stejně jako při uzavírání dohod.

Stejně tak je logická i nová úprava účinnosti tohoto zákona, tj. dnem 1. ledna 1973 oproti vládnímu návrhu 1. října 1972, který je nereálný, vzhledem k termínu projednávání návrhu zákona ve Federálním shromáždění.

Vážené soudružky poslankyně,. vážení soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že předložená osnova zákona v podstatě řeší problematiku postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím v souladu s dosavadními zkušenostmi při rozvoji hospodářské spolupráce a také v souladu se současnými potřebami národního hospodářství, navrhuji ve smyslu shodných závěrů, přijatých ve výborech obou sněmov, jimž byla osnova zákona přikázána, aby Sněmovna lidu schválila předložený vládní návrh zákona o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím /tisk 11/ ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, zahraničního, pro plán a rozpočet a pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu /tisk 6/SL/. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Failovi za podání zpravodajské zprávy. Zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny národů přednese jejich společný zpravodaj poslanec Rudolf Chlad. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN R. Chlad: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vláda ČSSR schválila návrh zákona o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím 8. června t.r. Jak se již zmínil zpravodaj výboru Sněmovny lidu poslanec Fail, byl návrh zákona předkládán i pro jednání ve výborech již v paragrafovaném znění. Domnívám se, že tato výjimka není na úkor kvality projednání, neboť výbory projednávaly návrh v září, tj. s odstupem 3 měsíců. Výsledky projednání potvrdily oprávněnost a nutnost zákonné úpravy na tomto úseku. Výbory se shodly na tom, že obsah navrhovaného zákona je v souladu s potřebami rozvoje progresívních forem ekonomické integrace.