Tento postup je sčasti pochopiteľný v oblasti
technických vied a niektorých odborov prírodných
vied. Tento trend bude však robiť určité
starosti napr. v poľnohospodárskom výskume
v oblasti výživy, ktorý z hľadiska výrobných
rezortov nemá väčšie agregáty či
podniky, ktoré by vytvárali zdroje pre vlastný
výskum a vlastný technický rozvoj.
Bude preto potrebné pri zostavovaní plánu
rozpočtu na rok 1973. aby Federálne ministerstvo
financií znovu uvážilo podiel štátnych
dotácií a podiel podnikovej sféry. Je veľa
pripomienok k efektívnosti výskumu, k efektívnosti
našej vedy a k ich obsahovému zameraniu. Táto
skutočnosť bola zrejme okrem iného podmienená
aj systémom financovania a snáď i nedostatočným
riadením vedy, koordináciou vedy a nedostatočnou
kontrolou. Fakt je, že určitá anonymita pri
distribuovaní prostriedkov tieto nedostatky v našej
vedeckovýskumnej základni len podporovala. Orientácia
vedeckej činnosti nebola vždy v súlade s potrebami
našej spoločnosti, a to tak v oblasti spoločenských
vied, ako i v oblasti vied humanitných a v neposlednom
rade i v oblasti vied technických.
Finančné zainteresovanie výrobnej sféry
zvyšovaním podielového financovania a výskumných
úloh je jednou z hlavných ciest, ktoré by
mali pozitívne ovplyvniť i urýchliť realizáciu
výsledkov v praxi. Pravda, výrobná sféra,
pokiaľ máme skúsenosti, nemá zatiaľ
k dispozícii konzumentov vedy, t. zn., že transformácia
od výskumu k realizácii je u nás veľmi
ťažkopádna a nepružná. Či
teda tendencia zvýšiť podielové financovanie
prospeje veci, je diskutabilné. Nerád by som sa
teraz na tomto mieste rozširoval o týchto problémoch
vedeckovýskumnej základne. Celkove však prostriedky
na vedu a technický rozvoj reprezentujú 3,2 %. V
uplynulom roku to bolo 3,6 %. V každom prípade sa
jedná o absolútne zníženie o 0,3 %.
Celkove 3,3 % sú v zásade v adekvátnej výške
v priemyslových krajinách a nejde teda o podstatné
zníženie. Pravda, trend podľa môjho názoru
by predsa len mal byt v budúcich rozpočtoch vzostupný.
Pokiaľ s a týka návrhu plánu v oblasti
vedeckovýskumnej základne, je ďalej pozitívne
to, že úlohy štátneho programu technického
rozvoja reprezentujú 42,6 %, čo umožňuje
finančne zabezpečiť i hlavné úlohy
komplexnej socialistickej racionalizácie. Dnes sme v Československu
v kvalitatívne novej situácii. V minulosti sme investovali
do nových závodov, aby sme zamestnali ľudí.
Dnes však potrebujeme investovať do priemyslu, aby sme
ľudí ušetrili. Ide teda o kvalitatívne
nový charakter investícií. Treba modernizovať
výrobu, racionalizovať, zavadzať novú
techniku a nové progresívne technológie,
čo nie je mysliteľné bez vedeckovýskumnej
základne, účelovo orientovanej a zameranej
na konkrétne úlohy technického rozvoja, na
riešenie súčasných, hlavne však
perspektívnych problémov rozvoja našej ekonomiky.
Preto bude treba koncentrovať prostriedky a výskumné
kapacity hlavne na riešenie nosných problémov
štátnej technickej politiky. Prax je však taká,
že pomerne veľké prostriedky sa rozdelia na drobné.
Časť dostane Akadémia, časť výskumné
ústavy, časť vysoké školy, časť
štátne inštitúcie. Z toho dôvodu
potom chyba špičková vybavenosť v jednotlivých
výskumných pracoviskách.
Bude treba nastúpiť cestu zbližovania týchto
pracovísk, združovania investícií a
riešiť veľmi dôsledne problémy koordinácie
riadenia a kontroly vedeckovýskumnej základne, aby
finančné prostriedky, či už z rozpočtu
alebo z výrobnej sféry, boli oveľa efektívnejšie
využívané v záujme a na prospech našej
spoločnosti a tohto štátu. Bol by som veľmi
rád, keby sa v programe jednotlivých komisií
alebo výborov, ktorým táto problematika náleží,
alebo v pláne práce Federálneho zhromaždenia
premietla potreba pripraviť návrh zákona o
vede v Československu. Z toho potom bude vyplývať
potreba novelizácie zákona o ČSAV, nového
zákona o vysokých školách a novelizácia
zákona o vedeckých hodnostiach. Nechcem teraz rozvádzať,
prečo práve tieto zákony bude žiadúce
v najbližšom období pripraviť a venovať
týmto otázkam zvýšenú pozornosť.
Má to však nesmierny význam z hľadiska
vedeckovýskumnej základne i z hľadiska vedeckotechnickej
revolúcie, ako som už o tom hovoril. Ďakujem
za pozornosť. /Potlesk./
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Blažejovi.
Slovo uděluji poslanci Kakosovi, připraví
se poslanec Manďák.
Poslanec F. Kakos: Vážené soudružky,
vážení soudruzi, jedním z důležitých
závěrů, které se specificky týkají
rozpočtové oblasti a byly přijaty v politických
směrnicích k 5. pětiletému plánu,
je dbát při vypracování plánu
na žádoucí soulad hmotných a finančních
procesů a k tomu cíli posilovat úlohu, závaznost
a kvalitu finančních plánů a působení
finančně ekonomických podmínek.
Tento požadavek mimo jiné též připomíná,
že se dostáváme do období, které
bude v každém případě náročnější
a které bude stěží připouštět
např. nějaké kompromisy či odsouvání
řešení bolavých problémů
naší ekonomiky a našich financí na neurčitou
dobu nebo ve kterém by se, jak už jsme to v minulosti
častokrát viděli, měly finanční
problémy vždy řešit cestou nejsnazší.
tj. obvykle nějakými rozpočtovými
dotacemi či dalšími přesuny zdrojů
nebo zvláštními úvěry a nikoli
Především cestou systematického hledání
a využívání vnitropodnikových
rezerv.
Po mém soudu nabývá tento požadavek
v současné etapě vývoje na významu
zvláště proto, že vcelku uspokojivý
rozvoj našeho národního hospodářství
v letošním roce, charakterizovaný zejména
vysokou tvorbou hmotných zdrojů, zvýšenou
produktivitou a její žádoucí relací
k růstu mezd, je z hlediska efektivnosti výrobního
procesu provázen vážným negativním
jevem, jehož vlivem dochází k narušování
potřebného souladu mezi hmotnou a finanční
stránkou reprodukčního procesu.
Mám na mysli onu skutečnost, že v nákladech
výroby stále trvá předstih růstu
její materiálové složky před
růstem objemu výkonů a její podíl
na výkonech je vyšší než roční
plán stanovil. Tím se ovlivňuje i neplnění
plánované tvorby zisku a odráží
se i ve snížené úrovni samotné
rentability. Promítá se tak nepříznivě
do finančních vztahů mezi podniky a státním
rozpočtem a zvyšuje i tlak v úvěrové
oblasti. Někde vznikají i určité problémy,
pokud jde o platební schopnost a vzniká známá
řetězová reakce. Přitom je vyvíjen
tlak i na slevy z odvodů, popř. na nenávratné
poskytnutí prostředků ze samotného
státního rozpočtu.
Nepříjemným poznatkem je, že řešení
problému se takto převážně hledá
jen v oblasti financí a že se přitom přehlížejí
věcné problémy výroby a jejich těžiště
ve výrobě, že se nejde cestou hledání
a využívání rezerv a tím neplní
jeden ze základních požadavků 5. pětiletky.
Nemělo by být úlohou našich finančních
nástrojů, aby plnily funkci jakéhosi zachránce
z nouze, ale aby nám pohotově signalizovaly co a
kde v reprodukčním procesu nehraje a aby vyvolávaly
včasné a potřebné řešení.
Bylo by pochopitelně také proti logice úlohy
těchto nástrojů v přijaté soustavě
řízení, aby se finanční problémy
řešily bez vztahů k základním
problémům výroby. Například,
aby se jimi podporovaly extenzívní formy vývoje
či pomáhala udržovat nízká úroveň
výrobních procesů. To bychom se nemohli dopracovat
k jejich aktivnímu působení na výrobu
a k požadované kvalitě dalšího
růstu výroby a setkávali se neustále
například s vysokými požadavky, zvláště
na pracovní síly a na dovozy materiálů,
či s podceňováním možností
tvorby vlastních zdrojů a nadsazováním
potřeb apod.
Zatím nám určitá část
podniků své výkony maximalizuje za cenu růstu
materiálové spotřeby, nebo naopak objem výkonů
podhodnocuje a úkoly ve snížení nákladů
nedodržuje. Neplní požadavky maximální
hospodárnosti a tím ani úkoly v tvorbě
zisku, jakožto syntetického ukazatele kvality podnikové
činnosti, jehož považujeme za nosnou položku
v celkové tvorbě finančních zdrojů,
respektive jehož odvodová část zaujímá
v tvorbě zdrojů nejvýznamnější
místo a měla by být položkou co nejdynamičtěji
se rozvíjející.
Prostředky k nápravě tohoto stavu by měly
být úměrné vývoji této
situace. Setkali jsme se při volbách s neobyčejným
zájmem našich lidí o veřejné
záležitosti a o včasné a pozitivní
řešení nedostatků v naší
ekonomice. Myslím si, že vláda se může
o toto poznání opřít ve svém
úsilí o to, aby také úloha financí
a finančních nástrojů byla v hospodářské
sféře a na příslušných
stupních řízení vždy správně
chápána a uplatňována, aby to staré
"ekonomické myšlení" bylo postupně
překonáno a naše finanční hospodářství
využíváno jen pro aktivní ovlivňování
hmotných procesů při realizaci plánu
a nikoliv k napravování zjevných chyb či
nedostatků v podnikové činnosti. Chtěl
bych vyjádřit přesvědčení,
že v tomto úsilí budou naše výbory
pro plán a rozpočet vládu plně podporovat.
Mnohé z chyb vedou také k nedostatkům v odběratelsko-dodavatelských
vztazích a k tomu, že rostou odbytové zásoby
u některých skupin zboží nad rámec
plánem stanovený. Nárůst zásob
při jejich dosavadní vysoké úrovni
svědčí jak o setrvávání
známých již nedostatků, tak o nižší
přizpůsobivosti v některých oborech
potřebám národního hospodářství.
Hovořím o těchto věcech nejen z hlediska
nežádoucí mobilizace zdrojů, ale i v
souvislosti s tím, že rozpočtovaný přebytek
vytvářeny v průběhu roku 1972 bude
patrně využíván jako zdroj úvěrového
plánu. Očekávám, že bude státní
bankou využíván jen k úvěrování
takových potřeb národního hospodářství,
které odpovídají zájmům celospolečenským
a že jím nebudou například financovány
zásoby, které jsou nepotřebné.
To bude závažným úkolem spolupráce
Státní banky československé a ministerstva
financí a ve světle některých praktických
poznatků, jakož i obecných požadavků
na snížení zásob našeho národního
hospodářství úkolem, jehož výsledky
plnění by se výbory pro plán a rozpočet
sněmoven měly v příštím
roce také kontrolně zabývat. Nebude přitom
jistě bez zajímavosti povšimnout si skutečnosti,
že podle zprávy tisku je relativní výše
zásob v poměru k celkovému společenskému
produktu u nás vyšší, a to ve srovnání
se situací SSSR asi o 25 %, proti NSR asi o 18 % a proti
Rakousku dokonce o 40 %. To znamená, že snížení
stavu našich zásob například na relativní
úroveň SSSR by mělo uvolnit v národním
hospodářství prostředky ve výši
kolem 40 mld Kčs, a to jistě stojí za uvážení
a za naši pozornost.
V těchto souvislostech lze také jen vítat
opatření nedávno vládou již přijatá,
a týkající se oblasti paliv, energetiky,
hutnictví a strojírenství, která mají
účinně působit na vývoj zásob
a na základě diferencovaného rozpisu provedeného
na nejdůležitější druhy zásob
přispět k dodržení závažného
ukazatele regulace vývoje zásob, s tím, že
jeho zajištění bude i jedním z kritérií
pro hmotnou zainteresovanost vedoucích pracovníků.
K tomu nyní přistupuje i záměr, vyjádřený
v návrhu finančního plánu na rok 1972,
s nímž jsme se při projednávání
rozpočtu seznámili, totiž docílit snížení
podílu zásob na 100 korun výkonu v souhrnu
všech hospodářských organizací
o 1,74 %.
Jsem přesvědčen, že v tomto úsilí
budou naše výbory vládu při řešení
problémů zásob a k jejich snížení
na úroveň odpovídající skutečným
potřebám národního hospodářství
plně podporovat. /Potlesk./
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kakosovi.
Jako poslední poslanec z písemně přihlášených
do rozpravy má slovo poslanec Manďák.
Poslanec doc. E. Manďák: Soudružky a soudruzi
poslanci, především úvodní poznámku.
Nemohu váženému Federálnímu shromáždění
neříci jedno. A to, že si vysoce cením
vystoupení a řeči, kterou v rozpravě
pronesl poslanec ze Slovenska, soudruh Blažej. Především
z politických důvodů, v politickém
smyslu, v politickém ohledu.
Můj stručný příspěvek
je věnován otázce, která se dotýká
kapitoly ministerstva národní obrany a ministerstva
vnitra. Oznamuji přítomným poslancům,
že branný a bezpečnostní výbor
obou sněmoven projednal rozpočtovou kapitolu ministerstva
národní obrany i ministerstva vnitra ze dvou hledisek.
Za prvé, zda rozpočet je v souladu s hospodářskými
možnostmi země a zda je ve správném
vztahu k cílům stanoveným XIV. sjezdem KSČ,
především ve zvyšování životní
úrovně našeho pracujícího lidu.
Za druhé, zda rozpočtové prostředky
zabezpečují a plně zajišťují
obranu a bezpečnost naší země ve spolupráci
s ozbrojenými silami a ozbrojenou mocí Sovětského
svazu a ostatními státy Varšavské smlouvy.
Závěry, k nimž jsme dospěli, zjišťují,
že rozpočet na obranu je nemalý, ale přiměřený
našim ekonomickým možnostem. Vystihuje skutečnost,
že Sovětský svaz disponuje obrovskou ozbrojenou
mocí a silou počínaje jadernými zbraněmi
až po nejdokonalejší a nejnovější
zbraně klasické. Jen při existenci této
okolnosti můžeme určit rozpočtovou kapitolu,
neboť si každý z nás dovede představit,
co znamená taková rozpočtová kapitola
v Sovětském svazu. Má širší
význam, dotýká se nejen socialistických
států, ale i širších světových
zájmů pracujících.
Doporučili jsme oběma ministrům co nejúčelnější
a nejúspornější nakládání
s vydělenými prostředky, tj. aby obě
naše ministerstva zabezpečila zdokonalování
ozbrojené techniky našich ozbrojených sil,
aby dokázala tuto techniku plně zvládnout
a aby také uměla dokázat postavit vojenskou
vědu a vojenské umění na tu výši,
kam patří z hlediska obrany socialistické
země, aby také v socialistickém smyslu vychovávala
vojáky, vychovávala naše děti.
Doporučení sněmovnám schválit
rozpočet jako celek bylo jednomyslné. Jsem přesvědčen,
že hlasováním pro zákon o rozpočtu
na rok 1972 potvrdíme i nezbytné potřeby
pro obranu a bezpečnost naší socialistické
vlasti. /Potlesk./
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Manďákovi.
Tím byly vyčerpány přihlášky
do rozpravy. Přeje si ještě někdo slovo?
/Nikdo./ Nikdo. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Ptám se ministra financí ČSSR doc. ing. Rohlíčka,
zda si přeje závěrečné slovo?
Ministr financí ČSSR doc. ing. R. Rohlíček,
CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, chcel by som ubezpečiť Federálne
zhromaždenie, že námety a názory, ktoré
boli prednesené, sú v podstatnom súlade s
názormi federálnej vlády a v konkrétnej
finančnej oblasti s názorom Federálneho ministerstva
financií. Je pravda, že pred ich realizáciou
treba vždy zabezpečiť súlad potrieb s
existujúcimi, resp. plánovanými potrebami
národného hospodárstva. A o to sme sa snažili
i v predloženom návrhu štátneho rozpočtu.
Hlavné miesto tu zaujíma hľadanie možností
zvyšovania efektívnosti.
Dovoľte preto, aby som poďakoval obom spravodajcom i
všetkým poslancom, ktorí vzniesli svoje iniciatívne
námety a názory v diskusii na dnešnom zasadaní
i vo výboroch FZ. Tieto námety budú cennými
poznatkami pre našu ďalšiu prácu. /Potlesk./
Předseda SL V. David: Děkuji s. ministru
ing. Rohlíčkovi. Přeje si slovo společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec ing.
Jozef Belko?
Zpravodaj poslanec ing. J. Belko: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, obsah diskusie
nie je v rozpore s predloženým návrhom zákona
o štátnom rozpočte čs. federácie
na rok 1972. Diskusia bola v súlade s výkladom k
štátnemu rozpočtu, predneseným ministrom
financií s. inž. Rohlíčkom, ako aj v
spravodajských správach.
Preto odporúčam, aby návrh zákona
o štátnom rozpočte bol schválený
s navrhnutými legislatívno-technickými úpravami.
Námety, ktoré v diskusii zazneli, budú zrejme
postupne prerokované v príslušných výboroch
Snemovne národov a Snemovne ľudu.
Předseda SL V. David: Přeje si slovo společný
zpravodaj výborů Sněmovny národů
poslanec ing. Drahoslav Křenek? /Ne./ Vzdává
se slova.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých
je nyní přítomno 181
Kdo z jejích poslanců souhlasí s návrhem
zákona o státním rozpočtu čs.
federace na rok 1972 podle návrhu zpravodaje, nechť
zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji.
Pro návrh zákona hlasovali všichni přítomní
poslanci Sněmovny lidu, která jej schválila
jednomyslně.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů,
ve které platí podle ustanovení článku
42 odst. 2 písm. e/ ústavního zákona
o čs. federaci zákaz majorizace.