Evropské státy RVHP si vzájemně pomáhají
i při krytí potřebného elektrického
výkonu a elektrické práce v národních
elektrizačních systémech. Významnou
roli v tomto směru sehrává centrální
dispečerská organizace propojených elektrizačních
soustav zemí RVHP se sídlem v Praze.
Předseda rady ministrů SSSR soudruh Kosygin prohlásil
na posledním zasedání RVHP v Budapešti,
že palivosurovinový problém se svým
charakterem definitivně stal internacionálním.
Lze jej proto řešit jenom společným
úsilím a tak zabezpečit další
plynulý a dynamický rozvoj společenství
států RVHP.
Základní směry koncepce dlouhodobého
programu dalšího rozvoje palivoenergetické
základny členských zemí RVHP do roku
1990 lze shrnout do těchto úkolů:
1. Půjde o zjištění ekonomicky zdůvodněných
potřeb v jednotlivých druzích paliv a energie.
2. Půjde o rozšíření spolupráce
při geologickoprůzkumných pracích
s cílem zabezpečit potřebné zásoby
paliv, zejména nafty a plynu.
3. Musí jít o maximální využívání
vlastních palivových a hydroenergetických
zdrojů. Zvýšené těžby uhlí
bude třeba využít hlavně pro výrobu
elektrické energie. S tím souvisí vybavení
uhelného průmyslu nejmodernější
dobývací a úpravárenskou technikou.
4. Bude nutno ve všech zemích zvýšit výrobu
elektřiny s cílem zvýšit energetickou
vybavenost práce.
5. Řešení energetického problému
vyvolává nutnost věnovat maximální
pozornost rozvoji jaderné energetiky. Z celkové
výroby elektrárenské energie by mělo
být v roce 1990 vyrobeno v atomových elektrárnách
přibližně 20 %.
Socialistické státy jsou si plně vědomy,
že včasné vytvoření podmínek
pro rozvoj jaderné energetiky v příštích
desetiletích bude mít klíčový
význam. Proto zintenzivňují a sjednocují
úsilí vědeckých, projekčních
a konstruktérských kádrů na vypracování
společného plánu rozvoje výrobní
základny jaderného strojírenství a
vytvoření speciálních stavebně
montážních organizací pro výstavby
jaderných elektráren. Významnou roli při
řešení výroby reaktorů bude mít
kromě SSSR i ČSSR a NDR.
6. Postupně se vytváří jednotná
elektroenergetická soustava států RVHP. V
podstatě jde o vytvoření technických
předpokladů pro umožnění značného,
dosud nebývalého přenosu elektrické
energie na velké vzdálenosti. V rámci jednotné
elektroenergetické soustavy tepelné, vodní
a jaderné elektrárny, rozložené na území
členských států RVHP a Jugoslávie,
budou pracovat do jednoho systému s cílem dosáhnout
maximálního mezisystémového efektu
a vzájemnou potřebnou výpomoc.
7. Půjde o to posoudit a rozmístit energeticky a
surovinově náročné nové výrobní
kapacity poblíž zdrojů energie a surovin a
tím šetřit na přepravních nákladech.
Tyto kapacity by zainteresované země budovaly společně.
8. Musí jít o realizaci opatření,
která sledují maximální úspory
při spotřebě všech druhů paliv
a energie. Že je to možné, dokazují výsledky
některých průmyslově vyspělých
kapitalistických států, kde spotřeba
paliva a energie na jednotku konečné produkce je
nižší než v členských zemích
RVHP.
A konečně jde o lepší a rychlejší
využívání výsledků vědy
a techniky a o vzájemnou spolupráci členských
zemí v této oblasti. Vědecký výzkum
se musí intenzivněji zaměřit na možnosti
přímé přeměny tepelné,
chemické, atomové a zářivé
energie v energii elektrickou, na možnosti laciných
zdrojů transformace a akumulace sluneční
energie, dále na výzkum generátorů
s vyššími výkony a vyššími
koeficienty energetické účinnosti apod.
Uvedl jsem jen základní směry koncepce připravovaného
dlouhodobého cílového programu rozvoje palivoenergetického
komplexu členských zemí RVHP. Tento program
bude podrobně rozpracován a konkretizován.
Československá palivoenergetická politika
musí z něj vycházet při formování
svých dalších postupů a cílů.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, několik slov k plnění
některých základních úkolů
v oblasti palivoenergetického hospodářství,
které nám uložila Směrnice XIV. sjezdu
KSČ.
Především jsme měli postupně
obnovit plynulé zásobování národního
hospodářství a domácností palivy,
energií a teplem.
Můžeme konstatovat, že tohoto cíle bylo
dosaženo. Trvá však značné napětí
ve výkonové bilanci elektřiny a svítiplynu.
Musíme v této souvislosti zaznamenat, že v
náš prospěch tentokrát působily
i mimořádně příznivé
klimatické podmínky.
Je třeba zároveň říci, že
situace před zimním obdobím 1975/76 je složitější,
než tomu bylo loni. Pro napjatost kapacit železniční
přepravy došlo ke značnému snížení
zásob uhlí, zejména v elektrárnách
a uhelných skladech. Resort paliv a energetiky se proto
připravuje na letošní zimu mimořádně
pečlivě.
Projednali jsme a připravili řadu opatření
ke zvýšení těžby uhlí a
zabezpečení jeho přepravy. Ze 2,5 mil. tun
uhlí, které chceme vytěžit nad plán,
budou zásobeny uhelné sklady, kde v důsledku
prodeje nestoupají zásoby uhlí tak, jak je
žádoucí.
Z nadplánované těžby bude dále
přednostně zajišťována doprava,
kampaňový průmysl a v neposlední řadě
elektrárny, které musí usilovat o maximální
výrobu elektřiny a nahrazení snižovaných
kvót z dovozu.
V oblasti topných plynů chceme dosáhnout
vedle mobilizace výrobních zdrojů co největšího
naplnění podzemních zásobníků.
Proto jsme už ve třetím čtvrtletí
projednali s odběrateli limity spotřeby tak, abychom
mohli v tomto období vtlačit co nejvíce plynu
do zásobníků a využít ho v zimním
období.
Pokud jde o elektrickou energii, je nutné včas uvést
nové kapacity do provozu a zabezpečit jejich spolehlivý
výkon a vyrovnat bilanci elektřiny na čtvrté
čtvrtletí. V tomto období bude nutné
omezit značně narůstající spotřeby
velkoodběratelů.
Podle směrnic pátého pětiletého
plánu mělo být v období 1971 - 1975
vytěženo 561 mil. tun uhlí. Skutečnost
bude asi o 3 mil. tun nižší, ale to je v souladu
s potřebou, kterou snížily mírné
zimy a postupující racionalizace spotřeby.
Významným činitelem při zabezpečování
plynulého zásobování národního
hospodářství palivy a energií bylo
vcelku úspěšné plnění
státního programu racionalizace spotřeby
paliv. Jeho cíle byly překročeny zhruba o
10 % a za pátou pětiletku bude na úrovni
roku 1975 dosaženo relativní roční úspory
paliv proti roku 1970 v množství 7,6 mil. tun měrného
paliva.
Je to jistě úspěch, ale srovnání
energetické náročnosti naší ekonomiky
s jinými, naznačuje další možnosti.
Státní plán s nimi počítá.
V roce 1980 mají relativní roční úspory
dosáhnout dalších 10 mil. tun měrného
paliva oproti roku 1975. To je ovšem společný
úkol nás všech. Cestu vidíme v dalším
rozvoji efektivních nosných výrobních
programech, v projekci nových staveb, v konstrukci spotřebičů
energie, v úrovni řízení energetického
hospodářství na každém závodě.
Národní hospodářství staví
před naše uhelné revíry úkol
maximálně a v patřičné struktuře
pokrývat i jeho další požadavky. Tento
úkol se odráží i v podstatně
vyšších nárocích na rovnoměrnost
při přistavování železničních
vagónů, na vyšší spolehlivost základních
technologických zařízení pro povrchové
dobývání, na dodávky posuvných
výztuží a náhradních dílů,
pneumatického nářadí, pryžových
pásů i hutních materiálů pro
zabezpečení vyššího objemu přípravných
a skrývkových prací.
Sjezdové úkoly jsou zabezpečovány
také v plynárenství, kde pokračuje
výstavba podzemních zásobníků,
špičkových zdrojů výroby svítiplynu,
dálkových plynovodů a místních
sítí.
Jednou z nejvýznamnějších staveb páté
pětiletky bylo vybudování československé
části tranzitního plynovodu. První
větev zajišťuje dodávky zemního
plynu ze Sovětského svazu do Německé
demokratické republiky, Rakouska, Německé
spolkové republiky, Itálie, Francie a do Československa.
První větev je dlouhá 1060 km. Již v
roce 1975 byla zahájena druhá etapa výstavby
tranzitního plynovodu, aby jeho celková přepravní
kapacita stoupla na 38 mld m3/rok v roce 1980.
XIV. sjezd Komunistické strany Československa uložil
vyrobit v roce 1975 62 až 63 mld kWh elektřiny. Proti
předpokladům pětiletky dosáhne výroba
přibližně 59 mld kWh. V energetice se nedaří
realizovat investiční program páté
pětiletky. Z přidělených 33 mld Kčs
investic bude vyčerpáno pouze 26 mld Kčs.
Příčina je především v
tom, že prudký nárůst objemu investic
se nepodařilo projekčně a dodavatelsky plně
zajistit. Usilujeme i tady o rozhodný obrat.
Problematika investiční výstavby se kumuluje
zejména do roku 1975, kdy má být uvedeno
do provozu nových 1400 kW elektrárenských
výkonů. Uvedení části nových
bloků do provozu v elektrárně Nováky
IV a v Dětmarovicích je vážně
ohroženo. Vzniká obava, že plánovaných
400 MW výkonů nebude v zimě k dispozici.
Soudružky a soudruzi, i když analýza dosaženého
je důležitá, chtěl bych obrátit
vaši pozornost k přípravě směrnice
pro šestý pětiletý plán.
Je třeba říct, že v předešlých
letech, kdy v kapitalistickém světě došlo
k explozi světových cen a všeobecné
inflaci, platily mezi zeměmi RVHP stabilní ceny.
Sovětský svaz nezměnil ceny dodávaných
paliv, energie, obilí ani dalších základních
surovin a materiálů.
Znovu se tak potvrdilo, že hospodářská
spolupráce v rámci zemí RVHP, a především
se Sovětským svazem, je pro nás pevnou a
velmi výhodnou základnou dalšího hospodářského
rozvoje.
Musíme však říci, že pro nás
skončilo období, kdy bylo možno získávat
paliva, energii a suroviny relativně snadno za nízké
ceny.
To je nová závažná skutečnost,
ze které musíme v hospodářskopolitické
činnosti vyvozovat dlouhodobé závěry
a se kterou musíme počítat i při přípravě
plánu návrhu směrnice šestého
pětiletého plánu.
Skutečnost, že za období let 1976 - 1980 budou
představovat investiční prostředky
na rozvoj palivoenergetické základny přibližně
80 mld Kčs, a ceny ropy a zemního plynu budou vyšší
v závislosti na růstu pořizovacích
nákladů, nutně vyvolává potřebu
správného ocenění nároků
na paliva a energii v celé naší společnosti.
Zcela nevyhnutelným se stává vyšší
zhodnocování paliv a energie ve výrobních
procesech a důsledné zaměření
na racionalizaci ve spotřebě.
Orientace na vyšší využívání
vlastních zdrojů znamená vytvářet
v uhelném průmyslu podmínky pro zajištění
těžby uhlí v roce 1970 v objemu 120 - 125 mil.
tun, z toho 94 - 97 mil. tun hnědého uhlí.
Náročné úkoly v těžbě
bude však možné zabezpečit pouze za toho
předpokladu, že bude v plném rozsahu realizován
rozsáhlý investiční program ve všech
uhelných revírech.
Největší tempo růstu investiční
výstavby se předpokládá v rozhodujících
uhelných revírech, v Severočeském
a Ostravskokarvinském.
V Severočeském hnědouhelném revíru
se zvýší těžba o 10 mil. tun. Protože
některé doly dožívají, budeme
muset vybudovat nové těžební kapacity
v rozsahu přibližně 20 mil. tun ročně.
Podobně v Ostravskokarvinském revíru je v
zájmu splnění těžebních
úkolů nutné téměř na
všech provozovaných dolech otevřít nová
patra a zajistit výstavbu nových kapacit. K zabezpečení
výroby koksu v příští pětiletce
je nutné postavit nový koksárenský
závod.
V oblasti elektroenergetiky se předpokládá,
že celková brutto spotřeba elektrické
energie má v roce 1980 dosáhnout minimálně
83,5 mld kWh. Odpovídá to průměrným
ročním přírůstkům 5,1
%. Je to zatím nejnižší procento průměrných
přírůstků elektrické energie
ze všech předchozích pětiletek.
V šesté pětiletce má být uvedeno
do provozu přibližně 3,8 tis. MW nových
elektrárenských kapacit, z toho parních 2100,
vodních 800 a atomových 900 MW.
Pro udržení kontinuity výstavby elektrárenských
kapacit, které budou ovlivňovat bilanci elektřiny
až v sedmé pětiletce, počítáme
v šesté pětiletce s rozestavěním
zejména atomové elektrárny V 3 a V 4 v Dukovanech,
jaderné elektrárny s odběrem tepla v Praze
a Brně, parní elektrárny Opatovice II, vodní
elektrárny Dlouhé Stráně a vodního
díla na Dunaji.
V příští pětiletce budou uvedeny
do provozu tři nové mezistátní spoje,
představované 400 kV vedením do Německé
demokratické republiky, Polské lidové republiky
a do Maďarské lidové republiky.
Účastí na výstavbě přenosu
750 kV ze SSSR do MLR získá ČSSR navíc
1,2 mld kWh ročně a současně zvýšení
dovozu energetického výkonu.
V rozvoji distribučních sítí se projevuje
nedostatek stavebně montážních kapacit
v energetice.
Za těchto okolností existuje jediná možnost,
a to pečlivý výběr nejdůležitějších
investic, na které budou vydělené prostředky
a soustředí se na ně tolik úsilí,
aby byly co nejdříve realizovány. Velmi obtížná
je příprava investičního programu
v oblasti teplárenství. Národní výbory
a resorty kladou totiž často nesplnitelné požadavky,
a to jak z hlediska investičních možností,
tak i fondu ušlechtilých paliv.
V návrhu šesté pětiletky se zvažuje
reálnost zajištění teplárenského
provozu v rozsahu zhruba 6 mld Kčs, což představuje
asi dvě třetiny požadavků. Potřeba
řešit stále rostoucí nároky na
teplo v koncentrovaných osídleních a průmyslových
aglomeracích nás vede k využití jaderné
energie formou výstavby jaderných elektráren
s odběrem tepla. Resort v současné době
posuzuje možnosti užití takového zdroje
pro Prahu, Brno a Bratislavu.
V souladu s dlouhodobou koncepcí postupného zlepšování
struktury palivoenergetické bilance ČSSR ve prospěch
ušlechtilých forem paliv a energie v šesté
pětiletce bude nadále růst podíl plynných
paliv.
Rozhodující bude dovoz zemního plynu ze Sovětského
svazu. Po vybudování mezinárodního
tranzitního plynovodu v ČSSR a mezistátního
plynovodu Orenburg má dosáhnout celková výše
zdrojů zemního plynu v roce 1980 téměř
9 mld m3. Na tento růst zdrojů navazuje
výstavba podzemních zásobníků,
výstavba dálkových plynovodů a místních
sítí. Půjde zejména o to, aby plynárenská
výstavba byla od roku 1978 připravena na přenos
a distribuci zemního plynu z Orenburského naleziště.
Z hlediska užití zemního plynu budeme se orientovat
hlavně na jeho použití pro technologické
účely a potřeby obyvatelstva.
Při zásobování obyvatelstva topnými
plyny poroste význam propan-butanu. V šesté
pětiletce budou řešeny hlavní problémy
skladování a distribuce v rozsahu vydělených
investičních limitů.
Celkem se předpokládá, že do roku 1980
stoupne počet odběratelů svítiplynu
a zemního plynu z 1,5 mil. na 2 mil. 100 tis. a počet
odběratelů propan-butanu dosáhne 1 mil. 100
tis. Rozvoj plynárenství bude také současně
přispívat ke zlepšování životního
prostředí.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi,
k plnění rozsáhlého programu investiční
výstavby v šesté pětiletce je základní
podmínkou zajištění plánovaného
růstu všech druhů energie. Dá se dokonce
říci, že splnění investičního
plánu resortu paliv a energetiky podmíní
splnění výrobních úkolů
všech odvětví národního hospodářství.
Resortu paliv a energetiky byl vydělen objem investičních
prostředků na šestou pětiletku bez výstavby
plynovodu Orenburg v rozsahu 80 mld Kčs. Z toho pro Slovenskou
socialistickou republiku více než 25 mld Kčs.
Ve srovnání s pátou pětiletkou představuje
zvýšení investiční činnosti
o 40 %.
Musím otevřeně říci, že
máme veliké obavy o splnění těchto
investičních záměrů.
Z hlediska resortu uděláme vše, co je v našich
silách. Výsledky dosavadních odběratelskododavatelských
jednání při sestavování návrhu
plánu na rok 1976 a podkladů pro šestou pětiletku
na úrovni podniků, výrobně hospodářských
jednotek a resortu však signalizují, že dosavadní
nepříznivé tendence v této tak důležité
oblasti trvají.