Jestliže například Československu patří v rámci zemí RVHP pokud jde o rozsah výzkumu a vývoje i o výši na tomto úseku zhodnocovaných finančních prostředků, třetí místo za Sovětským svazem a Německou demokratickou republikou, řada dalších zemí RVHP - zejména Polská, Maďarská a Bulharská lidová republika v současné době podstatně zrychlují tempo rozvoje svých výzkumných a vývojových základen a náš náskok postupně snižují. A jestliže jsem tu argumentoval tím, že každá koruna investovaná do vědy, výzkumu a vývoje přináší v národním důchodu dvojnásobek, i tento - jistě velmi výhodný poměr - má značně daleko k světové špičce, která vykazuje výsledky jeden a půlkrát až dvakrát vyšší.

Stejně jako v celém našem národním hospodářství, je proto nutno i v této, jinak značně specifické oblasti, pečlivě zkoumat, kde a jaké rezervy zůstávají plně nevyužity v dnešním stavu a na dnešní úrovni, i jak celou tuto sféru orientovat, řídit a organizovat, aby její efektivnost byla co největší a projevovala se především tam, kde to z hlediska národohospodářských a celospolečenských perspektiv nejvíce potřebujeme.

Je jistě prospěšné a pro další rozvoj naší ekonomiky výhodné, že se naší výzkumné a vývojové základně podařilo už dát základní rysy jednotné soustavy, takže je ji dnes možno plánovitě a koordinovaně zaměřit k uskutečňování cílů státní vědecké a technické politiky bez ohledu na podřízenost jednotlivých výzkumných a vývojových pracovišť z hlediska federativního uspořádání, výrobně hospodářských jednotek a dalších organizačních forem i jednotlivých stupňů řízení.

To ovšem současně znamená, že tu dvojnásobně důležitou roli hraje plán, systém řízení, formy organizace práce a vyhodnocování průběžných i konečných výsledků. Od úrovně a kvality plánu, od úrovně a kvality řízení, od progresívnosti uplatňovaných forem práce odvisí mobilnost celé této rámcově spjaté, ale vnitřně velmi diferencované a dosud zdaleka ne plně a opravdu jednotně a cílevědomě využívané soustavy.

Abychom si aspoň částečně upřesnili představu o její členitosti, stačí si uvědomit, že například Akademii věd, o níž se v souvislosti s vědeckovýzkumnou činností hovoří nejčastěji, patří z uvedených více než 2000 pracovišť, pouze 117. A pokud jde o podíl z celkového počtu pracovníků, uplatňujících se v oblasti výzkumu a vývoje, představuje Československá akademie věd, včetně Slovenské akademie, pouhých 9 %. Další 3,1 % připadá na vysoké školy a většina, konkrétně zbývajících 62,6 % pracuje ve výzkumných a vývojových pracovištích jednotlivých resortů a podniků.

Jsme-li už u těchto čísel, stojí zato podívat se vedle kvantity i na kvalitu. Nejvyšší podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků nalézáme, což je pochopitelné, v ČSAV, která vykazuje 19 % vědeckých a přes 38 % vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků. Značně horší je tento podíl v ústavech a na pracovištích jednotlivých resortů a nejnižší v podnikových výzkumných a vývojových pracovištích. Například v oblasti hutnictví a strojírenství pracuje ve výzkumu a vývoji pouze 1,2 % vědeckých a 22 % vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků.

Že je tu nejvýš žádoucí příliv mladých vysokoškolsky vzdělaných, odborně i ideologicky fundovaných kádrů, není jistě třeba zdůrazňovat. Jejich potřeba vystupuje tím víc, že v oblasti výzkumu a vývoje vystupuje do popředí stále naléhavěji faktor času. Má-li tu totiž dále růst efektivnost, nestačí už, aby byl výzkum a vývoj pouze schopen řešit daný úkol na potřebné úrovni, ale aby jej vyřešil v co možná nejkratším čase a v co nejširší komplexnosti.

Faktor času, o němž jsem se nyní zmínil při uvedeném dílčím problému, sehrává ovšem stále výraznější roli jak v celé výzkumné a vývojové soustavě, tak v uplatňování jejích výsledků ve výrobě. Přitom nezbytnou podmínkou prospěšně fungujících vztahů v řadě výzkum vývoj - výroba je předstih vědy před technikou a předstih techniky před bezprostřední výrobou. Což viděno zpětně, podtrhuje význam základního výzkumu, neboť právě v jeho možnostech a schopnostech je získávat vědě a technice potřebný předstih.

Odpovědnost za plánování, řízení a kontrolu základního výzkumu nese u nás, a to už od svého zřízení v r. 1952 Československá akademie věd. Za uplynulých 20 let prodělal systém řízení základního výzkumu řadu změn a ČSAV na tomto poli získala mnoho cenných teoretických i praktických zkušeností, které jsou v souladu se závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa uplatněny v dnešním systému, který vykazuje řadu příznivých tendencí. Došlo k nespornému posílení funkce plánu, kontroly jeho plnění i hodnocení dosažených výsledků, i zvýšení vlivu ústředních orgánů na zaměření státních programů základního výzkumu, a tím i k užšímu, i když stále ne dostatečnému sepětí základního výzkumu se společenskou praxí.

Zároveň však trvají i některé problémy a nedostatky. O řadě z nich se podrobné zmiňovala zpravodajská zpráva poslance ing. Billa, nebudu je proto opakovat. Z hlediska základního výzkumu uvedu proto připomínku jedinou. Ačkoliv je ČSAV pověřena řízením a koordinací základního výzkumu, nemá dostatečný vliv na hmotné a finanční zabezpečení státních programů základního výzkumu jako celku, tj. včetně úkolů řešených v jiných resortech. Stejně tak nemá dostatečný vliv na odměňování výzkumných úkolů řešených v rámci státních programů základního výzkumu.

Efektivnost vědecké práce, kvalita i množství poznatků a objevů není závislá pouze na lidském činiteli, ale stále více závisí na vybavenosti pracovišť základními fondy, vědeckými přístroji a výpočetní technikou. Je nutno pamatovat i v oblasti základního výzkumu na nezbytnou výstavbu a vybavení progresívními vědeckými přístroji.

Rychlý rozvoj vědy a techniky a uplatnění jejich poznatků v procesu rozšířené socialistické reprodukce je dnes nejen důležitým faktorem v rozvoji národního hospodářství každého z členských států RVHP, ale i jejich ekonomického společenství jako celku.

Problematika, kterou se tu dnes zabýváme, je nejen velmi rozsáhlá, mimořádně složitá a náročná, ale i svrchovaně aktuální. Přistupovat k ní lze z mnoha hledisek a na řadě úrovní. Souhrnně platí však pro ni, a to jako nejcharakterističtější směrnice naší současné vývojové etapy, výrok Leonida Brežněva, hovořící o nutnosti "organicky spojit vymoženosti vědeckotechnické revoluce s přednostmi socialistické hospodářské soustavy". - Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Machoňovi. Slovo má ďalej poslanec Janec a pripraví sa poslanec Konečník.

Poslanec ing. I. Janec: Budovanie ekonomicky vyspelej socialistickej spoločnosti predpokladá vytvorenie vyspelej ekonomickej štruktúry vyspelého národného hospodárstva, ktorého organickou súčasťou je i socialistická poľnohospodárska veľkovýroba, schopná uspokojovať sústavne rastúce nároky spoločnosti na zdroje výživy a priemyselné suroviny.

Poľnohospodárstvo je jedným z dôležitých odvetví národného hospodárstva, od ktorého do značnej miery závisí úspešný rozvoj celého ekonomického komplexu. Postavenie poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu je dané jeho prvoradou úlohou, a to je zabezpečenie výživy obyvateľstva. Preto i XIV. zjazd KSČ a aprílové plénum ÚV KSČ v roku 1972 sústredili pozornosť na dôsledné pokračovanie v intenzifikácii poľnohospodárskej výroby a na ďalšie rozvíjanie procesu spriemyselnenia poľnohospodárstva pri plnom využití vedeckotechnického pokroku tak, aby vlastná poľnohospodárska produkcia maximálne uspokojovala rastúce potreby obyvateľstva základnými potravinami.

Správa ministra ČSSR pre technický a investičný rozvoj o zameraní vedeckotechnického rozvoja v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktorú prerokovával Výbor Snemovne ľudu pre poľnohospodárstvo a výživu dňa 25. 9. 1973, a aj správa, ktorú dnes prerokovala Snemovňa ľudu, vychádza z formulácií uvedených základných smerov a zhŕňa hlavné črty a obsahuje zameranie vedeckotechnického rozvoja a činnosť vedeckovýskumnej základne v odvetví poľnohospodárstva a výživy.

Vedeckotechnický rozvoj je jedným zo základných faktorov rozhodujúcich o plnení stále rastúcich úloh na úseku poľnohospodárstva a výživy. Vedeckotechnický rozvoj je orientovaný predovšetkým na riešenie problémov maximálnej sebestačnosti v základných poľnohospodárskych produktoch, na efektívne nahrádzanie pracovnej sily novou technikou a na realizáciu prestavby nášho poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu na vysoko industrializovanú bázu.

Na efektívne uplatňovanie vedy a techniky v praxi a na urýchlenie vedeckotechnického rozvoja poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu vyžaduje sa okrem iného aj vytvorenie potrebných kapacitných, technických a ekonomických podmienok v dodávateľských priemyselných odvetviach, hlavne v strojárstve, v chemickom priemysle a stavebníctve, ktoré rozhodujú o možnostiach rýchlej aplikácie poznatkov vedy v praxi s rozvíjaním sa nových smerov organizácie výroby a zvyšovaním jej koncentrácie s využitím kooperačných a integračných foriem.

Mnohé výsledky, ktoré sa dosiahli v poľnohospodárstve, nasvedčujú, že orientácia vedeckotechnického rozvoja je správna a treba v nej naďalej intenzívne pokračovať.

Treba však pripomenúť niektoré problémy a otázky, ktoré treba s ohľadom na potreby praxe riešiť.

V rastlinnej výrobe ide predovšetkým o celý komplex vedeckovýskumných riešení, ktoré by viedli k podstatnému zvyšovaniu produkcie zrnín s maximálnym využitím biologických vlastností výkonných odrôd s návrhom na optimálnu výživu a agrotechniku. lde o nové šľachtiteľské metódy založené na hlbších genetických poznatkoch, na odolnosti proti chorobám a škodcom, na vysokej hladine živín a na komplexnej mechanizácii. Je potrebné urýchlene šľachtiť jednoklíčkovú cukrovku, pretože podľa informácií k výraznému zvýšeniu používania tohto osiva by malo dôjsť až po roku 1975 a súčasne s tým tiež riešiť repu sejací stroj.

V súvislosti s postupným zväčšovaním bonov je žiadúce urýchliť rozpracovanie systému minimalizácie agrotechnických opatrení pri použití pesticídov.

V živočíšnej výrobe treba klásť osobitný dôraz na získanie podkladov pre vytvorenie systému veľkovýrobných foriem chovu dobytka s vysokou intenzitou a hospodárnosťou výrob tak, aby vedeckovýskumné poznatky umožnili typovú výstavbu veľkokapacitných fariem a dosiahnutie perspektívnych parametrov úžitkovosti, koncentrácie a produktivity práce.

Osobitnú pozornosť treba venovať vytvoreniu nového typu hovädzieho dobytka pre veľkovýrobné technológie a vysokú koncentráciu, dosiahnutie komplexnej väzby na rastlinnú výrobu pri riešení uceleného systému kŕmenia a doriešenie mechanizácie jednotlivých pracovných procesov.

Dôležitým predpokladom pre budovanie vysokých koncentrácií v chove ošípaných je doriešenie účelnej manipulácie a hospodárneho využitia výkalov. Je tu snaha o využitie zahraničných skúseností, ktoré sa často dostávajú do protikladu s čs. hygienickými normami.

Vo výskume a vývoji poľnohospodárskej techniky treba v súčasnosti venovať pozornosť vyriešeniu nedostatku vhodných typov dojacích zariadení s vysokou výkonnosťou, vrátane chladiarenského zariadenia, lebo práve v procese získavania a uchovávania mlieka sú v súčasnosti najväčšie rezervy v raste produktivity práce.

Veľmi dôležitou a naliehavou úlohou, po ktorej vyriešení prax volá, je urýchlená realizácia poľnohospodárskeho nákladného automobilu s nosnosťou 10 ton, vrátane nástaviek a prívesov.

To bolo niekoľko vybraných problémov, ktorým by sa mala venovať pozornosť zo strany všetkých zainteresovaných partnerov. Samozrejme, že problémov, ktoré bude treba v ďalších rokoch postupne riešiť, je o mnoho viac.

Obdobne i potravinársky výskum rieši veľmi závažné úlohy, kde získané poznatky majú prispieť k zníženiu strát výživnej hodnoty poľnohospodárskej suroviny pri jej spracovaní na kvalitné potravinárske výrobky a k zavádzaniu nových technológií a širšieho sortimentu výrobkov.

I keď v uplynulom roku došlo k ďalšiemu sústredeniu výskumu na rozhodujúce problémy, v celom rade prípadov sa ešte nepodarilo získať potrebný predstih výskumu pred potrebami praxe. Nepodarilo sa najmä podstatne urýchliť výstavbu experimentálnych závodov na overovanie výsledkov výskumu.

K zvýšeniu efektívnosti výskumnej práce prispieva i rozširujúci sa systém plánovania realizačných výstupov a kontroly ich plnení. Možno konštatovať, že to prispelo i k zlepšeniu situácie v odovzdávaní výsledkov výskumu do praxe.

V celom rade prípadov sa však spomaľuje realizácia poznatkov vedy do praxe, najmä tam, kde je potrebné osobitné zariadenie na overenie pre nedostatok stavebnej kapacity a dodávok technologických zariadení a pod. Tu treba venovať maximálnu pozornosť opatreniam smerujúcim k skráteniu dosial dlhej cesty medzi vývojom prototypu a sériovou výrobou.

Jednou z možností ako vlastnými silami urýchliť využívanie výsledkov výskumu v praxi je užšia spolupráca riešiteľov výskumných úloh s užívateľmi výsledkov výskumu. Je preto žiadúce, aby už v oponentných radách jednotlivých úloh boli zastúpené budúce užívateľské organizácie, prípadne výrobcovia nových strojov a zariadení.

K účinnému a rýchlemu rozširovaniu poznatkov výskumu do praxe, najmä s ohľadom na špecifický charakter poľnohospodárskej výroby veľmi účinne prispieva i systematická propagačná a poradenská činnosť, spojená s vydávaním metodík na zavádzanie výsledkov výskumu do praxe.

Veríme, že vedeckotechnický pokrok v odvetví poľnohospodárstva a výživy umožní v budúcom období vyrovnať charakter práce v poľnohospodárstve, potravinárskom komplexe s prácou moderného priemyslu, čím sa poľnohospodárstvo plne zapojí do procesu dynamického rastu a rozvoja celého národného hospodárstva. /Potlesk./

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Ing. Jancovi. Teraz bude hovoriť poslanec Konečník.

Poslanec J. Konečník: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, otázky vedeckotechnického rozvoja všetkých oblastí nášho národného hospodárstva sa čím ďalej tým viac dostávajú do popredia a naše stranícke a štátne orgány, ministerstvá a podniky sa nimi musia veľmi konkrétne zaoberať.

Všetky, v poslednom období vydané dokumenty k tejto problematike na jednej strane kladne hodnotia dosiahnuté výsledky oproti minulým rokom, no rozpačite konštatujú neplnenie úloh na I. polrok 1973. Je to tak napr. v správe ministerstva pre technický a investičný rozvoj zo 6. septembra t. r. O nedostatkoch hovorí i správa Federálneho štatistického úradu z 21. 8. 1973. Sú tu i ďalšie dokumenty a napokon i denná tlač.

Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia poslanci, na okraj tejto problematiky vysloviť niekoľko poznámok. V prvom rade nechcem chváliť to, čo bolo urobené dobre, za to patrí vďaka všetkým tým, čo sa na dobrej práci podieľali a podieľajú. V správe Federálneho štatistického úradu sa hovorí, že za I. polrok 1973 je ohrozené 18,8 % výskumných a vývojových úloh. Možno pre útechu správa udáva, že za porovnateľné obdobie minulého roku to bolo 20,9 %. Nie je lepšia situácia v samotnej realizácii, alebo v tzv. realizačných výstupoch. Realizovať za I. polrok len 36,4 % z plánu je málo a ročné zabezpečenie realizačných výstupov na 77,4 % je veľmi nízke. Bolo by pravda zaujímavé vedieť i to, koľko tým stratilo naše národné hospodárstvo, koľko nadčasových hodín sa odpracovalo, aby sa tieto straty vo výrobe nahradili. Bolo by správne pozrieť sa do podnikov, v ktorých voľná sobota je skôr výnimkou ako pravidlom, a skúmať, z čoho u nich táto situácia vyplýva. Môže niekto namietnuť: objektívne príčiny, áno, sú aj také, najmä v styku s kapitalistickými krajinami, ale čo nekvalitné alebo oneskorené subdodávky u nás, vadná dokumentácia, nezladenosť plánov, projekčná nepripravenosť atď., atď.