K zásadě 14:

Návrh zásad zákona staví před ministerstvo kultury jako ústřední řídící centrum státní kulturní politiky na úseku divadelní činnosti rozsáhlé úkoly. Hlavní pozornost bude ministerstvo věnovat ideově umělecké problematice divadelnictví. Bude rozpracovávat, koordinovat a zabezpečovat jednotnou linii a výklad státní kulturní politiky na tomto úseku, vycházejíc přitom ze základních dokumentů KSČ jako vedoucí síly v naší socialistické společnosti. Zvláštní pozornost bude ministerstvo věnovat především problematice dramaturgie, tj. zaměření dramaturgických plánů divadel i ochotnických souborů jako celku, v nichž musí významné místo zaujímat původní dramatická tvorba, jejímuž rozvoji bude ministerstvo věnovat hlavní péči. Rozhodujícím dokumentem zajišťujícím na úseku dramaturgie plnění náročných kulturně politických úkolů budou směrnice o sestavování, projednávání a schvalování dramaturgických plánů. Tyto směrnice budou vycházet ze zásady, že dramaturgické plány sestavuje vedení divadla nebo souboru a že do jejich projednávání je zainteresován široký okruh veřejnosti (od poslanců příslušných národních výborů přes divadelní odborníky až po pracovníky příslušných státních orgánů). Schvalování těchto plánů bude patřit do působnosti řídících orgánů, tedy zpravidla krajských národních výborů. Cílem projednávání dramaturgických plánů je orientovat divadelní činnost na plnění aktuálních společenských úkolů.

Dále musí ministerstvo kultury věnovat patřičnou pozornost výsledkům divadelní činnosti, provádět její hodnocení a vyvozovat z toho patřičné závěry. K tomu slouží zvláště různé přehlídky a festivaly spojené s odbornými semináři, symposii apod., které jsou mj. i významným nástrojem ideově výchovného působení na divadelní umělce i ochotníky.

Péče o další vzdělávání, doškolování a ideově odbornou výchovu vedoucích pracovníků divadel, dramaturgů, režisérů a dalších odborných pracovníků, včetně vedoucích dramaturgů a režisérů ochotnických souborů, musí být rovněž trvalou součástí činnosti ministerstva. Na tuto činnost logicky navazuje pomoc ministerstva krajským národním výborům při výběru vhodných vedoucích kádrů divadel.

Významné poslání přísluší ministerstvu při vlivu na organizační uspořádání českého divadelnictví. Vzhledem k nutnosti koordinovaného a cílevědomě řízeného rozvoje sítě divadel není žádoucí, aby divadla v jednotlivých krajích vznikala a zanikala bez ohledu na celkovou situaci na divadelním úseku. Síť divadel v ČSR je třeba organizovat tak, aby jejich činnost v různých krajích na sebe účelně navazovala a aby se zbytečně nepřekrývala. Při respektování působnosti krajských národních výborů na úseku zřizování a rušení divadel bude ministerstvo kultury sledovat zejména, aby počet divadel rostl úměrně k možnostem společnosti (také např. k možnostem uměleckých škol vybavit divadla kvalifikovanými kádry) a aby naopak neklesal neúměrně potřebám obyvatelstva. V řadě případů bude při vyhlášení sítě divadel třeba určit oblast působení divadel, a to zvláště tam, kde jejich činnost přesahuje hranice kraje.

Ministerstvo kultury bude zajišťovat také zachování úměrného a únosného počtu souborů některých typů, zejména souborů hudebně dramatických. S problematikou stanoveni divadelní sítě souvisí i zabezpečení zájmů občanů jiných národností ve smyslu úst. zák. č. 144/1968 Sb., o postavení národností v Československé socialistické republice. Jmenovitě tu půjde o polský činoherní soubor, který působí jako součást Těšínského divadla v Českém Těšíně.

Významnými pomocníky ministerstva při zajišťování organizačního vlivu na divadelní činnost a při řízení celé této oblasti jsou resortní odborné ústavy. Divadelní ústav a Ústav pro kulturně výchovnou činnost slouží však nejen ministerstvu, ale i národním výborům jako střediska odborně metodické pomoci. Významné úkoly má ministerstvo i ve vztahu k zahraničí, kde musí pečovat o výměnu hodnot mezi naší divadelní kulturou a divadelními kulturami SSSR a ostatních socialistických zemí, i s pokrokovými kulturami jiných zemí. Tato výměna se uskutečňuje jednak po linii komerční prostřednictvím agentury, kterou pro tyto účely ministerstvo řídí (Pragokoncert).

15. Národní výbory se podílejí na rozvoji a společenském uplatnění divadelní činnosti v obvodu své působnosti a na jejím kulturněpolitickém využívání. Kromě úkolu vyplývajících z tohoto zákona plní národní výbory tyto další úkoly:

A. krajské národní výbory

a) zřizují, spravují a ruší podle zvláštních předpisů o zřizování a zániku organizací a v rámci stanovené sítě divadla, určují bližší podmínky pro jejich činnost a zajišťují jejich provoz,

b) projednávají a schvalují dramaturgické plány divadel a kontrolují jejich plnění;

c) sledují ideovou a uměleckou úroveň divadelní činnosti a provádějí její pravidelné hodnocení,

d) předkládají návrhy, popř. vyjadřují se ministerstvu kultury k návrhům na vysílání a přijímání divadel a ochotnických souborů ve styku se zahraničím (srv. zásadu 30),

e) řídí organizaci, která zprostředkovává účinkování divadelních umělců v představeních mimo provoz divadel, popř. pověřují jejími úkoly jinou organizaci v odvětví kultury,

f) organizují festivaly, přehlídky a soutěže na úseku divadelní činnosti;

B. okresní národní výbory

zabezpečují odborně metodickou pomoc ochotnickým souborům a organizují jejich festivaly, přehlídky a soutěže;

C. místní (městské) národní výbory

a) napomáhají vytvářet optimální podmínky pro divadelní činnost zejména tím, že podporují činnost divadel a ochotnických souborů, které mají sídlo v jejich obvodě,

b) ve spolupráci se socialistickými organizacemi využívají divadelní činnosti k harmonickému rozvoji kulturního života.

K zásadě 15:

Zákon o národních výborech přiznává národním výborům významné místo v péči o rozvoj kulturního a společenského života. V souladu s ním vymezuje navrhovaná úprava konkrétní působnost národních výborů všech stupňů i na úseku divadelní činnosti, přičemž přihlíží k dlouhodobým zkušenostem při realizaci úkolů odvětví kultury a vychází z faktického současného stavu.

Krajské národní výbory budou mít podle navrhovaných zásad hlavní odpovědnost za bezprostřední řízení divadel a krajských agentur, zprostředkujících účinkování divadelních umělců v představeních vytvářených mimo pracovní poměr k divadlu. Budou také komplexně sledovat a vyhodnocovat činnost ochotnických souborů ve svém kraji. Hlavním posláním krajských národních výborů bude ovšem pečovat o realizaci ministerstvem vytyčených hlavních kulturně politických zásad tak, aby byly náležitě promítnuty do dramaturgických plánů divadel a pak aby pozitivní společenský účin divadelní činnosti docházel žádoucího ohlasu a zájmu mezi obyvatelstvem v kraji.

Těžiště působnosti okresních národních výborů bude na úseku ochotnického divadelnictví, zejména při rozhodování o zřizování ochotnických souborů a v péči o odborné vedení těchto souborů, a dále pak v činnosti inspekční, při níž bude napomáhat i řádnému prvoinstančnímu rozhodování při povolovacím řízení místních a městských národních výborů.

Konečně, pokud jde o nejnižší článek státní správy, navrhuje se potvrdit správnou linii, jejíž principy byly vytyčeny XIV. sjezdem KSČ a realizovány novelou zákona o národních výborech s účinností od 1. 1. 1972. Očekává se přitom, že místná a městské národní výbory budou při uplatňování své rozhodovací pravomoci vycházet z požadavku účelné koordinace všech kulturních akcí pořádaných v obvodu jejich působnosti, včetně divadelních představení.

16. Ministerstvo kultury a krajské i okresní národní výbory sledují a kontrolují divadelní činnost osobami pověřenými inspekční činností. Jejich úkoly a oprávnění upraví ministerstvo kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

K zásadě 16:

Návrh zakotvuje působnost osob pověřených inspekční činností jako hlavního nástroje k plnění úkolů podle zásady 14 písm. e) a zásady 15 body A písm. c) a B. Pravomoc těchto osob, jejichž hlavní funkce bude nadále spočívat v odborně poradní činnosti, upraví komplexně ministerstvo kultury.

Inspekční činností budou pověřováni pochopitelně vedle příslušných odborných pracovníků orgánů státní správy i členové školských a kulturních komisí národních výborů.

V. POŘÁDÁNÍ PŘEDSTAVENÍ

17. Pořadateli představení, na nichž se vykonává divadelní činnost (dále jen "představení"), mohou být pouze socialistické organizace.

K zásadě 17:

Hlavní smysl a význam divadelní činnosti je v předvádění divadelních děl veřejnosti, tzn. v jejím působení na představeních, jakožto nejobvyklejší konečné formě, jíž se divadelní dílo společensky uplatňuje.

Protože naše společnost může mít zájem pouze na takových představeních, jejichž obsah a ideová i umělecká úroveň jsou v plném souladu se zásadami politiky KSČ, zajišťuje důsledné dodržování tohoto principu návrh zásad tím, že možnost pořádat představení váže na předchozí povolení příslušnému orgánu státní správy (viz část VI. návrhu zásad). Tím se sleduje mj. vyloučení odchylných kulturně politických hledisek a možnosti soukromého podnikání, jakož i jiných nežádoucích jevů v divadelní činnosti.

18. Představení lze pořádat jen v budovách nebo na místech, která vyhovují z hledisek bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů; za jejich dodržování, jakož i za vytvoření vhodných podmínek pro uskutečnění představení a za dodržování autorskoprávních předpisů odpovídá pořadatel.

K zásadě 18:

Návrh zásad zdůrazňuje zvlášť odpovědnost pořadatele, pokud jde o volbu prostředí pro uspořádání představení (vedle divadelních budov i sály různých kulturních zařízení, jeviště závodních klubů, přírodní scény, amfiteátry, památkové objekty atd.) a sleduje záměr, aby byla za všech okolností a v každém prostředí maximálně zajištěna bezpečnost návštěvníků i účinkujících.

Jedním z důležitých právních předpokladů pro uspořádání divadelního představení je i splnění zákonných povinností vůči autorům předváděného díla a vůči kulturním fondům. Ochranná organizace autorská DILIA je v tomto ohledu nejen výhradně oprávněnou organizací k zastupování autorů při výkonu jejich práv, ale i nositelem generálního povolení podle devizového zákona, uděleného ministerstvem financí. Uspořádání představení legalizuje tedy rozhodnutí příslušného státního orgánu ve spojení s přivolením této organizace, která ústředně hospodaří s příslušnými devizovými limity jak ve vztahu k zemím socialistického tábora (dnes již všem, včetně SSSR, který přístupem k Všeobecné úmluvě o autorské právu UNESCO počátkem roku 1973 zajistil všem svým občanům právní nárok na autorskou odměnu za užití jejich děl v ČSSR), tak i ke státům ostatním. Vzhledem k tomu je tedy nezbytně nutné rozhodnutí příslušného orgánu státní správy vázat na toto přivolení; jeho odůvodněné odmítnutí vyvolává současně nutnost zrušení povolení již uděleného.

Povinnost vůči DILLIA se přirozeně týká jak divadel, jimž udílí souhlas nadřízený orgán státní správy podle zásady 20, tak i všech ostatních pořadatelů divadelních představení, jimž je představení povolováno správním rozhodnutím (zásada 21) příslušného národního výboru.

19. Účinkování divadelních umělců v představeních konaných mimo provoz divadel podléhá povinnému zprostředkování organizací k tomu příslušnou [srv. zásadu 15 bod A/e a 14 písm. h)]; výjimku tvoří účinkování v představeních bez nároku na odměnu.

Bližší podmínky povinného zprostředkování a podrobnosti o jeho výkonu stanoví ministerstvo kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.

K zásadě 19:

Povinné zprostředkování účinkování divadelních umělců v představeních mimo provoz divadel je nutnou zárukou k tomu, aby v divadelní činnosti nemohlo dojít k obnově soukromokapitalistických tendencí, ani k jejímu zneužití k protispolečenským cílům. Pouze neplacená, tzv. brigádnická vystoupení divadelních umělců s ochotnickými soubory není třeba zprostředkovávat, protože je dostatek společenských záruk, aby tato vystoupení nemohla vyznít proti zájmům socialistické společnosti. Naopak, tuto pozitivní tradici, osvědčenou zvláště v minulosti, je vhodné maximálně podporovat a nevytvářet ji administrativní komplikace.

Prováděcí předpis stanoví, že účinkování divadelního umělce musí být zprostředkováno tou krajskou agenturou, která je příslušná podle sídla divadla, kde je umělec v pracovním poměru. U umělců bez pracovního poměru k určitému divadlu bude pak k zprostředkování příslušná agentura podle místa jeho bydliště. Ve vztahu k zahraničí bude plnit úkoly zprostředkující organizace jako dosud monopolně ústřední agentura Pragokoncert [srv. zásadu 14 písm. h) a 31].

VI. POVOLOVÁNÍ PŘEDSTAVENÍ

20. Schválení dramaturgického plánu příslušným nadřízeným orgánem divadla zahrnuje současně povolení všech představení pořádaných divadlem v rámci schváleného plánu jeho činnost. K představení pořádanému divadlem mimo jeho stálé sídlo musí si však divadlo předem vyžádat souhlas okresního národního výboru, v jehož územním obvodu se má představení konat; okresní národní výbor je přitom povinen vyžádat si před vyslovením svého souhlasu stanovisko příslušného místního (městského) národního výboru a v případě, že jde o představení divadla mimo oblast jeho působení, i nadřízeného krajského národního výboru.

K zásadě 20:

Schválení dramaturgického, plánu obsahuje souhlas k nastudování divadelních děl v plánu obsažených i k uvedení takto vytvořených inscenací na veřejnost. Odpovědnost vedení divadla za to, že nastudováním díla bude splněn ideově umělecký záměr obsažený v příslušném zdůvodnění v dramaturgickém plánu, nezbavuje však odpovědnosti zároveň i nadřízený orgán divadla, tedy zpravidla krajský národní výbor, přesvědčit se před prvním uvedením nastudovaného díla na veřejnost o tom, zda může být veřejně provozováno. V krajním případě bude mít vždy možnost z titulu své řídící pravomoci třeba až na generální zkoušce, tedy těsně před premiérou, provést v inscenaci nutné zásahy anebo i premiéru zakázat. Ve většině případů však dojde k potřebným korekturám již v průběhu nastudování díla, kdy si příslušní inspektoři ověřují na základě konečné textové redakce divadelního díla, že neobsahuje nic, co by bránilo pozitivnímu vyznění představení.

Souhlas k veřejnému provozování nastudovaného díla v rámci schváleného dramaturgického plánu zahrnuje i povolení všech představení jak v sídle divadla (v jeho budově i mimo ni), tak i při plnění zájezdového plánu divadla ve vlastní režii; v těchto případech se však předpokládá předchozí dohoda o tomto plánu s příslušnými okresními národními výbory.

21. Představení, jehož pořadatelem není divadlo, lze konat jen na základě povolení místního (městského) národního výboru příslušného podle místa představení; pořadatel je povinen podat písemnou žádost o povolení představení nejpozději pět týdnů před jeho uspořádáním. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může místní (městský) národní výbor povolit představení, i když žádost byla podána po stanovené lhůtě.

K zásadě 21:

Představení konaná divadly mimo jejich sídlo pro jiné pořadatele, všechna další představení, v nichž účinkují divadelní umělci mimo vlastní provoz divadla, jakož i představení ochotnických souborů podléhají řízení o povolení, které vydává místní (městský) národní výbor na žádost pořadatele rozhodnutím vydaným podle správního řádu. To se týká i případů, kdy na představení účinkují divadla nebo ochotnické soubory ze zahraničí.

Návrh stanoví lhůtu pro podání žádosti tak, aby při zachování lhůty pro rozhodnutí podle § 49 správního řádu bylo možno včas vykonat přípravy k uspořádání představení (propagace, předprodej vstupenek aj.). Nedodržením této hmotněprávní lhůty ztrácí pořadatel nárok na včasné rozhodnutí podle § 49 odst. 2 správního řádu (do 30 dnů).

22. Příslušný národní výbor může rozhodnutím podle správního řádu představení povolit, pokud jeho uspořádání, předvedení díla; jeho obsah i umělecká úroveň odpovídá, požadavkům státní kulturní politiky.

Národní výbor představení nepovolí, jestliže

a) jeho uskutečnění by nebylo v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

b) by mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo jiný důležitý společenský zájem,

c) žádost o jeho povolení nepodala socialistická organizace,

d) nebyly splněny podmínky stanovení pro účinkování divadelních umělců v představeních mimo provoz divadel (srv. zásadu 19), nebo

e) k užití díla, které se má na představení předvést, nelze získat přivolení ochranné organizace autorské.

K zásadě 22:

Návrh zásady vychází z principu, že na povolení představení není právní nárok. Nicméně nebudou v praxi národní výbory bránit tomu, aby byla pořádána představení schválená v dramaturgických plánech divadel a krajských agentur, ani představení ochotnických souborů, která budou v souladu s cíli státní kulturní politiky (např. divadelní díla, doporučená v rámci metodické pomoci okresními a krajskými kulturními středisky), ovšem za podmínky všech příslušných předpisů a požadavků v nich stanovených.

Vedle obvyklých důvodů nepovolení představení nevyhoví národní výbor žádosti také tehdy, neprokáže-li pořadatel představení, v němž mají účinkovat profesionální herci, že jejich účinkování bylo řádně zprostředkováno příslušnou agenturou, která odpovídá pořadateli za ideovou a uměleckou úroveň představení, nebo je-li povolující národní výbor informován o tom, že ochranná organizace autorská nemůže udělit přivolení k veřejnému užití určitého divadelního díla (např. proto, že autor se rozhodl dílo stáhnout z veřejného užívání).

23. Národní výbor, který představení povolil, zruší povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebylo možné představení povolit, nebo se dodatečně ukáže, že údaje, na jejichž podkladě bylo představení povoleno, neodpovídají skutečností;

může také povolení zrušit, není-li splněna některá z podmínek stanovených v povolení nebo nedodržuje-li pořadatel příslušné předpisy o pořádání představení.

Odpovědnost za event. škody vzniklé takovýmto rozhodnutím nese pořadatel. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení k uspořádání představení nemá odkladný účinek.

K zásadě 23:

Realizace uděleného oprávnění pořádat představení nesmí porušovat obecně závazné právní předpisy, ani narušovat veřejný pořádek nebo jiné státní zájmy. Národní výbor bude proto oprávněn po celou dobu od vydání rozhodnutí o povolení představení až do jeho uspořádání své rozhodnutí zrušit. Učiní tak zejména v případě, když zjistí, že představení se připravuje v rozporu s uděleným povolením, anebo se dozví o jiných závažných skutečnostech v souvislosti s připravovaným představením, které mohou být důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení představení. Dále tak učiní také tehdy, jestliže ochranná organizace autorská dodatečně oznámí, že k užití divadelního díla, které má být na představení předvedeno, nelze udělit svolení nebo neprovede-li pořadatel opatření, která mu národní výbor předem uložil. Zrušení povolení vysloví národní výbor rovněž formou správního rozhodnutí.

24. Při povolování představení napomáhají národní výbory ochraně autorských práv k provozovaným divadelním dílům, zabezpečované příslušnou ochrannou organizací autorskou [srv. zásady 14 písm. h) a 18]; za tím účelem jsou povinny ji bezodkladně informovat o udělení povolení s příslušnými podklady pro výpočet a vyměření provozovacích autorských honorářů.

Podrobnosti povolovacího řízení, zejména povinnosti pořadatele a oprávnění ochranné organizace autorské stanoví ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem.

K zásadě 24:

Na řízení o povolení divadelního představení je napojeno udělení svolení k veřejnému užití díla podle autorského zákona (srv. § 14 zák. č. 35/1965 Sb.). V současné etapě historického vývoje společnosti, kdy široká mezinárodní výměna kulturních hodnot se stává i významným pozitivním faktorem při rozvíjení mezinárodního porozuměni, je důležité i přesné dodržování mezinárodních závazků v oblasti občanských práv, tedy i na úseku práva autorského. Se zřetelem k tomu bylo toto oprávnění v rozsahu zahrnujícím i veřejné provozování děl divadelních výhradně přiznáno na základě zákonného zmocnění (§ 44 aut. zák.) příslušné ochranné organizaci autorské (srv. 10 vykl. č. 99/1958 Ú. l.), která nejen usnadňuje pořadateli styk s autory, ale plní ještě další úkoly vyplývající ze zákonných předpisů daňových, devizových aj. Proto je zákonnou podmínkou pro uspořádání představení oznámení této skutečnosti příslušné organizaci a zaplacení autorského provozovacího honoráře.

VII. DOHLED NA PŘEDSTAVENÍ

25. Dohled na představení vykonává orgán státní správy příslušný k povolení představení. Ministerstvo kultury a krajské národní výbory mohou pověřit zabezpečením dohledu na představení, která pořádají divadla mimo své sídlo, okresní národní výbory příslušné podle místa představení. Dohlédací činnost se realizuje prostřednictvím osob k tomu pověřených (dále jen "dohlédací orgán").

26. Dohlédací orgán sleduje zejména dodržování podmínek stanovených při povolení představení a zajištění veřejného pořádku. Pořadatel je povinen umožnit výkon dohledu, vyhradit k tomu účelu v hledišti vhodné místo a učinit všechna opatření k odstranění závad, které by mohly ohrozit pořádek a bezpečnost návštěvníků nebo účinkujících, popř. dalších osob, a na které ho dohlédací orgán upozorní. Nepostačí-li upozornění, může dohlédací orgán podle povahy věci dát provést sám přiměřená opatření na účet pořadatele, a není-li to možné, představení zakáže nebo přeruší a zakáže jeho pokračování.

27. Dohlédací orgán zakáže představení, popř. je přeruší a zakáže jeho pokračování

a) jestliže představení nebylo povoleno,

b) je-li zřejmé, že je povolené představení připraveno nebo se koná v rozporu s příslušným povolením, takže došlo k porušení zákona nebo veřejného pořádku a pořadatel na předchozí upozornění nezjednal patřičnou nápravu.

Zákaz představení, popř. přerušení představení a zákaz jeho pokračování provede dohlédací orgán rozhodnutím podle správního řádu, které ústně vyhlásí zástupci pořadatele; písemné vyhotovení rozhodnutí se doručí pořadateli do tří dnů. Odvolání proti rozhodnutí dohlédacího orgánu o zákazu představení, popř. o přerušení představení a zákazu jeho pokračování nemá odkladný účinek.

28. Podrobnosti o výkonu dohledu a uplatňování pravomoci dohlédacího orgánu stanoví ministerstvo kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.

K zásadám 25-28:

Dohled na divadelní představení má zabezpečit zejména dodržování zásad státní kulturní politiky, veřejnou bezpečnost a pořádek a pravidla požární ochrany, bezpečnosti práce a hygieny.

Návrh obsahuje taxativně důvody, pro které je dohlédací orgán oprávněn zakázat představení, popř. je přerušit a zakázat jeho pokračování.

Obdobně jako v celém návrhu zásad zákona uvažuje se i při rozhodování dohlédacího orgánu s plným dopadem správního řádu; jedinou výjimkou, odůvodněnou povahou věci, je uplatnění možnosti podle § 55 odst. 2 správního řádu, které zavádí zásada 27 z praktických důvodů - stejně jako v zásadách 12 a 23 - ve všech případech přímo ze zákona.

Rozhodnutí podle zásady 27 je opatřením operativního charakteru, odůvodněné naléhavostí ochrany zákonnosti a veřejného pořádku. S ohledem na povahu věci bude pravděpodobně žádoucí, aby si dohlédací orgán zajistil při výkonu své pravomoci asistenci veřejné bezpečnosti. V této souvislosti je třeba poukázat na nařízení vlády ČSR č. 18/1975 Sb., kterým se podrobněji vymezuje součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku.

Nedotčena zůstávají ustanovení zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

VIII. SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

29. Na činnost divadel, divadelních umělců a ochotnických souborů ze Slovenské socialistické republiky se vztahují obecně závazné právní předpisy platné na území České socialistické republiky; účinkování slovenských divadelních umělců v představeních konaných mimo provoz divadel podléhá však povinnému zprostředkování příslušnou ústřední organizací [srv. zásadu 14 písm. h)].

30. K činnosti divadel, divadelních umělců a ochotnických souborů mimo území Československé socialistické republiky a zahraničních divadel; divadelních umělců a ochotnických souborů v České socialistické republice se vyžaduje souhlas ministerstva kultury.

31. Účinkování zahraničních divadelních umělců v České socialistické republice a divadelních umělců z České socialistické republiky v zahraničí podléhá povinnému zprostředkování příslušnou ústřední organizaci; výjimku tvoří účinkování v rámci

a) plnění mezistátních kulturních dohod a

b) schválených mezinárodních družebních styků krajů, okresů a měst.

Bližší podmínky povinného zprostředkování a podrobnosti o jeho výkonu ve vztahu k zahraničí stanoví ministerstvo kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.

K zásadám 29-31:

Dosavadní platná právní úprava řeší otázku výkonu divadelní činnosti ve styku se zahraničím, pouze pokud jde o divadelní umělce z povolání a jejich soubory (tzv. pohostinská vystoupení). Navrhuje se ústřední regulace styků se zahraničím na divadelním úseku v celé šíři, a to se zřetelem k celospolečenskému zájmu na divadelní reprezentaci České socialistické republiky a na účelném usměrňování výměny kulturních hodnot.

Návrh předpokládá, že ministerstvo kultury v případech, kdy se bude jevit žádoucím, aby bylo přijato účinkování zahraničního divadelního souboru (např. na základě mezistátní kulturní dohody) v ČSR, nalezne dostatek pochopení u KNV a jimi řízených divadel při jejich umístění.

Při rozhodování na úseku ochotnického divadelnictví (pokud jde o účinkování v zahraničí zásada č. 30) bude se ministerstvo kultury opírat především o Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze, který je pověřen odborně metodickou péčí o ochotnické divadelnictví v ČSR a který má povinnost mít nejen přehled o celkové úrovni zájmové umělecké činnosti, ale být též v soustavném kontaktu s krajskými a okresními kulturně výchovnými zařízeními národních výborů za tím účelem, aby mohl řádně plnit jednu ze svých významných povinností, která souvisí s uskutečňováním zahraničních styků na tomto úseku.

Zásada 31 o povinném zprostředkování se vtahuje přirozeně jen na profesionální divadelní činnost; usnesení vlády ČSSR z 6. června 1974 č. 163 (usnesení vlády ČSR z 3. července 1974 č. 171), jímž byly schváleny zásady jednotné úpravy řízení, koordinace, provádění a kontroly zahraničních styků s mezinárodními organizacemi (srv. zejména body 27 a násl., resp. bod 39) návrh plně respektuje.

32. Pořizovat zvukové, obrazové a jiné záznamy na představeních lze jen se souhlasem divadla nebo zřizovatele ochotnického souboru. Práva Československého rozhlasu a Československé televize podle zvláštních předpisů, jakož i práva autorů a výkonných umělců podle autorského zákona zůstávají nedotčena.

K zásadě 32:

Ustanovení prvé věty zásady sleduje především znemožnění rušení představení, zejména v uzavřených prostorech, nevhodným fotografováním, filmováním, nahráváním na magnetofonové pásky apod.

Návrh se nedotýká práv podle dosud platných zákonů č. 17 a 18/1964 Sb., o Československém rozhlase a Československé televizi, ani práv přiznaných autorům a výkonným umělcům zákonem autorským.

33. Ustanovení zásad 17 až 32 platí přiměřeně též pro představení škol uměleckého směru. Bližší podmínky pořádání a povolování představení škol uměleckého směru stanoví ministerstvo kultury v dohodě s ministerstvem školství obecně závazným právním předpisem.

K zásadě 33:

Představení divadelních škol středních i vysokých (konzervatoří a divadelní fakulty AMU v Praze a JAMU v Brně) jsou součástí přípravy budoucích divadelních umělců. Pro jejich pořádání, povolování a dohled na ně budou platit ustanovení zákona o divadlech, pochopitelně s tím, že funkci dramaturgických plánů budou plnit učební osnovy, neboť za výběr studovaných divadelních děl plně odpovídá vedení školy příslušným orgánům školské správy. Pokud však budou pořádat divadelní školy představení mimo vlastní školní scénu, bullou tato představení podléhat plně režimu zákona.

34. Ustanovení zákona se nevztahují na

a) divadelní činnost vykonávanou v Československé lidové armádě a v ostatních ozbrojených sborech a na představení uspořádaná výlučně pro příslušníky těchto sborů,

b) rozhlasové a televizní vysílání divadelních děl a

c) na účinkování divadelních umělců pro potřebu rozhlasu a televize.

K zásadě 34:

Ustanovení § 22 dosavadního zákona je již vývojem překonané, neboť bývalé Divadlo Čs. armády v Praze bylo přetvořeno na normální státní divadlo v působnosti NV hl. města Prahy a obdobný vývoj byl i na Slovensku (divadlo v Martině). Se vznikem nových profesionálních divadel v působnosti ministerstva národní obrany se již nepočítá. Pokud jde o amatérskou divadelní činnost v rámci Československé lidové armády a ostatních ozbrojených sborů, vymyká se její řízení a organizování působnosti orgánů uvedených v zásadách tohoto zákona. Z týchž důvodů se vyjímá z působnosti ministerstva kultury a národních výborů i povolování představení a dohled nad nimi, pokud sne konají výlučně pro příslušníky ozbrojených sborů (v kasárnách, vojenských výcvikových táborech apod.). Výjimka pochopitelně nebude platit pro veřejnosti přístupná představení armádních ochotnických souborů, kde bude nutno v plném rozsahu respektovat kompetenci orgánů státní správy podle navrhované zákonné úpravy.

Vynětí rozhlasového a televizního vysílání divadelních děl z působnosti navrhovaného zákona je odůvodněno ve vysvětlivkách k zásadě 3 (poslední odstavec). Se zřetelem k tomu nepodléhá jakákoli umělecká činnost divadelních umělců pro rozhlas a televizi povinnému zprostředkování.

35. Zákonem se zruší

a) zákon č. 55/1957 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon),

b) položka č. 47 přílohy A, položky č. 27 a 28 přílohy B a položka č. 14 přílohy D k zákonu ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, a

c) vyhláška č. 71/1958 Ú. l., kterou se stanoví podmínky účinkování divadelních umělců z povolání v představeních mimo provoz divadla, ve znění vyhlášky č. 196/1958 Ú. l. a č. 74/1964 Sb.

K zásadě 35:

Zrušení zákona č. 55/1957 Sb., který platí na celém území státu, připravuje se také v SSR, neboť i tam připravuje ministerstvo kultury SSR nový zákon Slovenské národní rady.

V ČSR bude třeba zároveň zrušit i ustanovení novely zákona o národních výborech, jimiž byla přenesena působnost na úseku provozování nestátních divadel (toto kompetenční ustanovení se stane věcně překonaným, neboť nový návrh institut nestátních divadel nehodlá zachovat), dále ustanovení, jímž byla přenesena na městské národní výbory působnost okresních národních výboru při povolování

a) jednotlivých divadelních představení, v nichž účinkují umělci z povolání (návrh vychází ze zásady, že povolování divadelních představení bude v plném rozsahu v působnosti národních výborů I. stupně), a

b) provozování jednotlivých divadelních děl na veřejných představeních mimo provoz divadla (návrh vychází ze zásady, že u představení profesionálních divadelních umělců, která budou podléhat povinnému zprostředkování příslušnou agenturou, proběhne schvalovací proces v rámci projednávání a schvalování plánu činnosti agentury nadřízeným orgánem státní správy.

Konečně se navrhuje zrušit z důvodů legislativního pořádku také - i když v tomto ohledu návrh zachovává status quo - ustanovení, jímž se přenáší na místní národní výbory povolování divadelních představení ochotnických.

Vyhláška č. 71/1958 Ú. l., ve znění pozdějších předpisů, předpokládá povinné zprostředkování jen tehdy, jde-li o soubor divadelních umělců z povolání, kteří mají vystoupit na představení mimo provoz divadla. Návrh zásad není s touto koncepcí v souladu; proto bude nový prováděcí předpis nutně odlišný od dosavadní právní úpravy.

36. Od účinnosti zákona se nevztahují na veřejná divadelní představení mimo oblast působení nebo mimo provoz divadla a na veřejná představení ochotnická ustanovení první, druhé a čtvrté části vyhlášky č. 99/1958 Ú. l., o povolování veřejných koncertních a jiných hudebních produkcí, veřejných produkcí estrádních a artistických, podniků lidové zábavy, některých divadelních představení, výstav, přednášek a filmových představení a o výhradním oprávnění ochranných organizací autorských.

K zásadě 36:

Přirozeným důsledkem nové právní úpravy je také zrušení dosavadních předpisů na úseku povolovacího řízení, pokud se ovšem týká veřejných divadelních představení.

V Praze dne 9. července 1975

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky