§ 22

Prováděcí předpisy

Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o spolupráci a úkolech orgánů, organizací a občanů při povodních, stanoví vláda nařízením.

Část sedmá

Vodní stráž

§ 23

(1) Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl upravují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž může být ustanovena i na návrh společenské organizace. Spráci (vlastníci, uživatelé) a společenské organizace, k jejichž návrhu byla vodní stráž ustavena, nesou náklady na ni. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit správci (vlastníku, uživateli), aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.

(2) Člen vodní stráže je oprávněn při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který jej ustavil. Člen vodní stráže je oprávněn ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.

(3) Vodní stráž může požadovat při plnění svých úkolů součinnost Sboru národní bezpečnosti, pokud jejich plnění nemůže zajistit vlastními silami nebo prostředky. Vodní stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.

(4) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky určí vodohospodářské orgány, které ustavují vodní stráž a stanoví ostatní podrobnosti o ustavení vodní stráže, zejména o složení jejich slibu, o vnějším označení a o výkonu ochrany.

Část osmá

Pokuty

§ 24

(1) Organizacím, které porušují povinnosti stanovené tímto zákonem, popřípadě podle něho uložené, ukládají vodohospodářské orgány pokuty v rozsahu a za podmínek stanovených vládou. Vodohospodářské orgány ukládají za podmínek stanovených vládou pokuty i pracovníkům těchto organizací, kteří porušení povinnosti organizací zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. [§ 275 zákoníku práce.]

(2) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li uložena pracovníku pokuta podle odstavce 1, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů.

(3) Pokuty uložené podle vodního zákona a tohoto zákona jsou příjmem rozpočtu národních výborů.

Část devátá

Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací

§ 25

Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich provedení, ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.

§ 26

Organizace, které ke dni účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní vody nebo vody zvláštní do vod povrchových nebo podzemních, jsou povinny oznámit do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodohospodářskému orgánu, příslušnému k vydání povolení, množství, jakost a způsob vypouštění těchto vod. V případech, kdy vypouštění těchto vod je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli, rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví přípustný stupeň jakosti vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod a lhůtu, v níž musí být tohoto stupně dosaženo, popřípadě vybudováno potřebné čistící zařízení.

(2) Ministerstvo vydá v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vyhlášku, v níž stanoví postup vodohospodářského orgánu tak, aby nakládání s vodami bylo uvedeno do souladu s vodním zákonem do jednoho roku; ve zvlášť odůvodněných případech do dvou let a u veřejných kanalizací do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 27

(1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu [§ 24 odst. 2 vodního zákona.] vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve lhůtě jím stanovené.

(2) Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle ustanovení § 26 odst. 1.

(3) Ministerstvo upraví po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.

§ 28

Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který toto nařízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.

§ 29

(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny

a) působnost Českého geologického úřadu, Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu,

b) působnost národního výboru hlavního města Prahy stanovená zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze,

c) zvláštní předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů. [Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.]

(2) Do působnosti ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky patří řízení vodohospodářských meliorací zemědělských pozemků, včetně závlahových a odvodňovacích soustav, pokud vodní zákon nebo tento zákon nestanoví jinak. Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky může po dohodě s ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky určit podrobnosti na tomto úseku.

§ 30

V České socialistické republice se nepoužijí:

1. ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho provedení nebo nejde o výkon povodňových záchranných prací prováděných požárními jednotkami,

2. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud jde o přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,

3. vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud jde o přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl.

§ 31

Zrušují se:

1. vyhláška č. 136/1960 Sb., o Státní vodohospodářské inspekci, ve znění vyhlášky č. 55/ 1966 Sb.,

2. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.

§ 32

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

Příloha k zákonu ČNR č.

o státní správě ve vodním hospodářství

Případy v nichž vypouštění odpadních vod povolují krajské národní výbory § 4 odst. 1 písm. a)

ad 1. Nemocnice a zdravotnická zařízení, jejichž kapacita infekčních oddělení přesahuje 150 lůžek.

ad 2. a) výroba celulózy

b) výroba umělých chemických vláken na bázi celulózy

c) plynárny zpracovávající hnědé uhlí

d) rafinerie ropy a petrochemický průmysl

e) výroba syntetických barev

f) zpracování surových kůží nad 15 000 t čerstvé váhy ročně

g) těžba a zpracování uranové rudy a jaderné elektrárny

h) farmaceutický průmysl

i) velkovýkrmny prasat s kapacitou nad 5000 kusů

ad 3. Veřejné kanalizace odvádějící celkové znečištění v ukazateli BSK₅ nad 1000 t/rok nebo více než 300 l/sec odpadních vod.

Důvodová zpráva

K návrhu zákona o státní správě ve vodním hospodářství

Všeobecná část:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky přijalo dne 30. října 1973 zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), kterým se realizují závěry XIV. sjezdu KSČ pokud jde o rozvoj vodního hospodářství.

Vodní zákon zdůraznil význam vody pro jednotlivá odvětví národního hospodářství, pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a význam vody jako důležité složky přírodního a životního prostředí. Určil hlavní směry pro hospodárné využití vady a její ochranu.

Návrh zákona České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství navazuje na vodní zákon, který obsahuje ve smyslu čl. 37 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci zásadní úpravu věcí převážně materiální povahy. Ostatní věci, zejména výkon státní správy na úseku vodního hospodářství, organizaci a působnost vodohospodářských orgánů ponechal zákonům národních rad, které spolu s vodním zákonem budou tvořit ucelenou právní úpravu vodního hospodářství ČSSR. Vzájemná návaznost vodního zákona na zákony národních rad je vyjádřená i v ustanovení o jeho účinnosti; vodní zákon "nabude účinnosti v jednotlivých republikách dnem, kdy nabude účinnosti zákon příslušné národní rady, který upraví působnost a organizaci vodohospodářských orgánů podle tohoto zákona".

Návrh zákona upravuje zejména působnost jednotlivých stupňů vodohospodářských orgánů, vodohospodářský dozor, působnost České vodohospodářské inspekce jako zvláštního kontrolního orgánu ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky ve věcech ochrany jakosti vod a hospodaření s vodou, vodoprávní řízení, řízení ochrany před povodněmi a ostatní otázky související s výkonem státní správy na úseku vodního hospodářství.

K prvé části:

Vodohospodářské orgány a jejich působnost

Návrh zákona vychází z právní úpravy přijaté vodním zákonem a stanoví, že státní správu na úseku vodního hospodářství vykonávají vodohospodářské orgány, kterými jsou národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky jako ústřední vodohospodářský orgán. Působnost vodohospodářských orgánů je rozdělena mezi jednotlivé stupně národních výborů. Upravená je i působnost ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky.

Dělba působnosti vodohospodářských orgánů je stanovena tak, že těžiště činnosti přísluší okresním národním výborům, které vykonávají státní správu v těch případech, kdy není vodním zákonem nebo návrhem zákona o státní správě ve vodním hospodářství, popřípadě podle pověření krajského národního výboru, vyhrazena místním (městským) nebo krajským národním výborům.

Působnost vodohospodářských orgánů je řešena tak, aby vodohospodářské rozhodování dotýkající se potřeb občanů (jejich domácností) bylo jim co nejvíce přiblíženo a proto svěřuje návrh zákona tuto působnost místním (městským) národním výborům, ovšem za předpokladu, že pro řešení takových otázek jsou u nich vytvořeny předpoklady. Dále návrh zákona dává do působnosti místních (městských) národních výborů řešení některých obecných vodohospodářských záležitostí místní povahy. Pokud by tyto vodohospodářské záležitosti přesáhly hranice územního obvodu místního (městského) národního výboru a bude třeba, aby byly posuzovány z hlediska orgánu se širší územní působností, může si jejich rozhodování vyhradit okresní národní výbor.

Vodohospodářské záležitosti, které svým dosahem výrazně přesahují hranice územních obvodů okresních národních výborů nebo které ve svých důsledcích mohou podstatně ovlivnit hospodaření s vodou nebo její čistotu v celém povodí, případně které se týkají vodohospodářských záležitostí hraničních vodních toků, dává návrh zákona do působnosti krajských národních výborů. Návrh zákona ukládá krajským národním výborům povinnost na území kraje řídit a usměrňovat v souladu se směrným vodohospodářským plánem nakládání s vodami, jejich ochranu a ostatní vodohospodářské záležitosti v rozsahu působnosti stanovené návrhem zákona.

Navržená dělba působnosti vodohospodářských orgánů mimo jiné zajišťuje i efektivnější využití pracovníků vodohospodářských orgánů pro jednotlivé úseky vodního hospodářství.

Určitou odchylkou od správního řádu je zvláštní úprava místní příslušnosti vodohospodářských orgánů, kterou si vyžádala skutečnost, že některá vodohospodářská díla místně přesahují hranice okresu, případně hranice kraje.

K části druhé:

Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů

Směrný vodohospodářský plán jako souhrn návrhů na optimální využití povrchových a podzemních vod a na jejich ochranu, je základním podkladem pro vodohospodářská opatření všech odvětví národního hospodářství. Z něho vychází a na něj navazuje celá výhledová a koncepční činnost ve vodním hospodářství, při ochraně vod a při tvorbě přírodního prostředí. Prudký rozvoj národního hospodářství a neustále se zvyšující požadavky na vodu vyžadují soustavné doplňování a upřesňování směrného vodohospodářského plánu.

Návrh zákona pověřuje sestavováním a doplňováním směrného vodohospodářského plánu ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky. Orgány a organizace, které mají požadavky na vodu nebo jinak ovlivňují hospodaření s vodou, jsou povinné bezplatně poskytovat tomuto ministerstvu, případně jemu podřízeným organizacím nebo vodohospodářským orgánům, které budou pověřeny zpracováváním podkladů pro směrný vodohospodářský plán, údaje potřebné pro jeho sestavování a doplňování.

Základním podkladem a nástrojem pro hospodaření s vodou je státní vodohospodářská bilance, která je součástí směrného vodohospodářského plánu. Státní vodohospodářská bilance má obsahovat vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod a jejich jakosti, jakož i výhled potřeby a spotřebě vody. Nezbytným podkladem pro sestavování státní vodohospodářské bilance bude systematická evidence zásob podzemních a povrchových vod a jejich jakosti.

Závaznost směrného vodohospodářského plánu je vyjádřena zásadou, že vodohospodářské orgány jsou povinné při rozhodování a jiných opatřeních vycházet ze směrného vodohospodářského plánu, resp. ze zásad pro roční a víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích.

Vládě České socialistické republiky budou ve shodě s vodním zákonem a důvodovou zprávou k němu, předkládány ke schválení zásadní závěry směrného vodohospodářského plánu.

K části třetí:

Vodohospodářský dozor

Součástí výkonu státní správy je i výkon dozoru. Návrh zákona vychází ze zásady, že vodohospodářské orgány, které vydávají příslušná vodohospodářská rozhodnutí, jsou také povinné nejen dozírat na dodržování jimi stanovených podmínek vodohospodářských rozhodnutí, ale i ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Kromě toho mají národní výbory v rámci své působnosti dozírat na dodržování ustanovení vodního zákona, zákona o státní správě a podle nich vydaných prováděcích předpisů.

Technickobezpečnostní dozor vykonávaný národními výbory jako součást vodohospodářského dozoru je zaměřen především na významná vodohospodářská díla, která vlivem přírodních nebo jiných činitelů mohou způsobit zejména ohrožení osob a majetku. Jde o speciální, zvlášť kvalifikovaný dozor nad plněním povinností odborného technickobezpečnostního dohledu, uloženého správcům vodohospodářského díla vodním zákonem.

Ustanovení o vrchním vodohospodářském dozoru zabezpečují jednotnost a důslednost výkonu vodohospodářského dozoru a dávají ministerstvu lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky možnost dozírat i na dodržování vodohospodářských předpisů.

Návrh zákona vymezuje, dosud zákonem neupravené postavení a poslání Státní vodohospodářské inspekce ČSR tak, že stanoví její název a ustanovuje ji jako odborný kontrolní orgán pro území České socialistické republiky, podřízený ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR. Česká vodohospodářská inspekce plní v rámci vrchního hospodářského dozoru úkoly v rozsahu určeném ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR.

K části čtvrté:

Řízení a vodohospodářská evidence

Vodohospodářské orgány postupují při řízení o vodohospodářských věcech upravených vodním zákonem, případně navrženým zákonem státní správě ve vodním hospodářství (vodoprávní řízení) podle správního řádu, a jde-li o rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla podle stavebního řádu a příslušných prováděcích předpisů, k němu uvedených. Zvláštní povaha vodohospodářských poměrů vykazující celou řadu atypičností si však v některých případech vyžaduje určité odchylky od správního řádu tak, jak jsou obsaženy v návrhu zákona.

Stejně jako podle dosavadní právní úpravy jsou vodohospodářské orgány povinny vést evidenci o vydaných povoleních a souhlasech, popřípadě jiných rozhodnutích a o jejich změnách a zániku. Současně návrh zákona počítá i s nezbytnou souhrnnou evidencí, jejímž vedením mohou být pověřeny organizace řízené ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky, popřípadě některé vodohospodářské orgány.

K části páté:

Závodní a podnikoví vodohospodáři

Návrh zákona vychází v podstatě z dosavadní funkce závodních, podnikových, oborových a resortních vodohospodářů tj. kvalifikovaných pracovníků, kteří mohou zajistit odborné, hospodaření s vodou v organizacích, výrobních hospodářských jednotkách.

K části šesté:

Ochrana před povodněmi

Na úseku ochrany před povodněmi byl dosud základním předpokladem zákon č. 18/1958 Sb., ti požární ochraně, kterým se stanoví mimo jiné, že se jeho ustanovení použije obdobně i při povodních. Zkušenosti s aplikací tohoto zákona při povodních ukázaly, že ochrana před povodněmi je specifickou problematikou vyžadující vlastní právní úpravu.

Návrh zákona vychází ze zákona o vodách, podle kterého ochrana před povodněmi spočívá v systematických preventivních opatřeních a ve vlastním výkonu ochrany před povodní. Uskutečňuje se formou zabezpečovacích a záchranných prací.

Povodňovými orgány jsou národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky, jakož i povodňové komise národních výborů a ústřední povodňová komise. Povodňové komise plní své poslání jen v době povodní a ústřední povodňová komise v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajských národních výborů nestačí činit vlastními prostředky a silami potřebná opatření.

Ústřední řízení ochrany před povodněmi přísluší ministerstvu lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky, které současně vykonává příslušný dozor na ni. Ústřední řízení záchranných prací, pokud jsou prováděny požárními jednotkami, přísluší ministerstvu vnitra České socialistické republiky. Těžiště ochrany před povodněmi je u národních výborů. Tyto nejen řídí a kontrolují ochranu před povodněmi, ale i koordinují opatření ostatních účastníků ochrany před povodněmi.

V době povodně řídí, koordinují a kontrolují ochranu před povodněmi povodňové komise národních výborů, ustavené plenárním zasedáním těchto národních výborů. Povodňové komise jako zvláštní výkonné orgány národního výboru činí v rámci operativního plnění úkolů při výkonu ochrany před povodněmi bezodkladná opatření, která nepodléhají vzhledem ke své mimořádnosti a operativnosti režimu správního řádu. Pokud v době povodní ohrožující rozsáhlá území převezme řízení, koordinaci a kontrolu ochrany před povodněmi ústřední povodňová komise, přísluší jí v plném rozsahu ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru na ni. Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České socialistické republiky, která schvaluje též její statut.

V návrhu zákona jsou zakotveny i zásady uplatňování náhrady škod a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s povodněmi. Návrh zákona stanoví objektivní povinnost příslušnému okresnímu národnímu výboru rozhodnout ve správním řízení o výši způsobené škody a škodu uhradit. I když to není v zákoně výslovně uvedeno, platí samozřejmě v ostatních směrech obecné předpisy o odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti. Úprava náhrady škody je shodná s úpravou v návrhu zákona Slovenské národní rady, schválenou vládou Slovenské socialistické republiky.

V souvislosti se zákonem navrženou úpravou povodňové ochrany nevzniknou při plnění povodňové služby další personální nebo materiální požadavky. Rozsah náhrad škod odvisí od rozsahu povodní, k němuž dojde v tom kterém roce.

K části sedmé:

Vodní stráž

Ochrana vod, vodních toků, popřípadě vodohospodářských děl vyžaduje posílení také ustavením vodní stráže. Ustavení člena vodní stráže mohou navrhnout správci vodních toků, správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl, popřípadě společenské organizace jako např. Český rybářský svaz.

Návrh zákona obsahuje zásady ustavování a oprávnění vodní stráže při výkonu této ochrany. Podrobnosti upraví ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky.

K části osmé:

Pokuty

Obdobně jako za porušení ustanovení vodního zákona a povinností podle něho uložených upravuje návrh zákona, vzhledem k úpravě některých materiálně právních otázek i ukládání pokut za porušení povinností uložených organizacím tímto zákonem, popřípadě prováděcími předpisy podle něho vydanými.

Protože jde o ustanovení, které odpovídá příslušnému ustanovení vodního zákona, přejímá návrh zákona stejnou koncepci ukládání pokut a zabezpečuje tak sankčnost tohoto návrhu zákona. Ke stanovení rozsahu a podmínek, včetně výše pokut je podle federálního vodního zákona zmocněna vláda České socialistické republiky.

K části deváté:

Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací

Z přechodných ustanovení jsou závažná ustanovení § 26 a § 27 návrhu zákona. Při ustanovení lhůt podle § 26 odst. 1, v nichž má být dosaženo přípustného stupně znečištění vypouštěných odpadních vod, budou příslušné vodohospodářské orgány podle zmocnění, které jim k tomuto jednorázovému přechodnému opatření zákon dává, vycházet z reálných předpokladů s cílem postupně dosáhnout vyhovujícího stupně jakosti povrchových vod ve vodních tocích. Obdobně to platí i při rozhodování o povoleních podle § 24 odst. 1 vodního zákona. Ustanovení § 26 návrhu je ustanovením přechodným, které se svým dopadem nedotkne vládní vyhlášky č. 16/1966 Sb., o náhradách za vypouštění znečištěných nebo nedostatečně čištěných vod do vodních toků. Ustanovení § 27 stanoví opatření i pro vypouštění zvláštních vod, přesto, že vodní zákon výslovně stanoví, které vody mohou být vypouštěny do veřejných kanalizací. Jde o opatření navazující na stav před účinností vodního zákona a bylo proto třeba pamatovat i na výjimečné případy, kdy vypouštění zvláštních vod do veřejných kanalizací je skutečností.

Správcům veřejných kanalizací se ukládá předložit ke schválení vodohospodářskému orgánu návrh kanalizačního řádu ve lhůtě, kterou stanoví tento orgán. Dosavadní vypouštění odpadních nebo zvláštních vod nad míru stanovenou kanalizačním řádem, se rovněž váže na povolení vodohospodářského orgánu, o které musí ten, kdo takové vody vypouští, požádat ve lhůtě stanovené zákonem.

Ustanovení § 25 ukládá vodohospodářským orgánům postupovat při všech svých opatřeních prováděných podle vodního zákona a tohoto zákona, popřípadě podle příslušných prováděcích předpisů ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.

V závěrečných ustanoveních zákona je dále pamatováno i na působnost ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky na úseku řízení vodohospodářských meliorací, která se dosud opírala o ustanovení § 32a a následujících federálním vodním zákonem zrušeného zákona o vodním hospodářství (úplné znění zákon č. 13/1958 Sb.). Jde o úkoly vodohospodářského charakteru, které slouží výhradně zemědělským účelům. Resort bude na tomto úseku zabezpečovat plánování, výstavbu a provoz vodohospodářských děl, jakož i výzkum a technický rozvoj. Vodohospodářské orgány budou vykonávat státní správu a vodohospodářský dozor.

Předpisy, u nichž zákon vylučuje používání některých jejich ustanovení pro úsek vodního hospodářství České socialistické republiky jsou uvedeny v § 30 návrhu zákona.

Potřebná zrušovací ustanovení obsahuje § 31.

Ekonomický dopad navrhovaného zákona

Návrh zákona upravuje nově obsah a rozsah působnosti krajských národních výborů na úseku vodního hospodářství. Na úseku správní agendy ve vodním hospodářství byly krajské národní výbory dosud převážně odvolacími orgány, kdežto nyní budou zajišťovat některé nové úkoly u odborů vodního a lesního hospodářství a zemědělství jako prvoinstanční orgán a vykonávat příslušný dozor, jak vyplývá zejména z § 4. Tato nová agenda krajských národních výborů není kryta dosavadními prostředky krajských národních výborů.

Jedním z důležitých důvodů, proč dochází k navrhovaným změnám v prvoinstanční působnosti krajských národních výborů, je skutečnost, že rozvoj technologie výroby, ze které vznikají závadné odpadní vody, rozvoj úpravárenské techniky u skupinových vodovodů i jiné techniky v rámci rozvoje vědeckotechnické revoluce je tak prudký, že je nezbytná vysoká specializace náročnější na odbornost i na rozsah práce. Na navrhovaný přesun působnosti je proto nutno se dívat i jako na opatření směřující k racionálnějšímu využití pracovníků zaměstnaných na tomto úseku u krajských národních výborů.

Přes uvedený přesun rozhodování zůstane těžiště vodohospodářské problematiky z hlediska četnosti případů na okresních národních výborech, které nebyly s dosavadními počty pracovníků vesměs schopny zajišťovat úkoly v potřebné intenzitě. Přesun uvolní na okresních národních výborech alespoň z části prostor nutný pro řádný výkon vodohospodářské agendy. V kontrolních zprávách výborů lidové kontroly z poslední doby se konstatuje, že okresní národní výbory nezajišťují důsledně výkon správní činnosti na úseku vodního hospodářství, zejména na úseku dozoru, technickobezpečnostních prohlídek atd. Je tomu tak v důsledku vzrůstajícího množství úkolů na vodohospodářském úseku, které pracovníci nestačí zvládat. Určité uvolnění je proto v pracovním zatížení žádoucím a nezbytným předpokladem k tomu, aby úkoly vodního hospodářství byly řádně plněny i na úrovni ONV.

Má-li být zajištěna rozšířená působnost krajských národních výborů na úseku vodního hospodářství je nezbytné posílit odbory vodního a lesního hospodářství a zemědělství krajských národních výborů pro výkon státní správy podle požadavků uvedených v připojené tabulce. Při stanovení potřeb jednotlivých krajských národních výborů (viz připojená tabulka) vyplývajících z rozšíření obsahu a rozsahu působnosti bylo přihlédnuto k dosavadnímu vybavení odborů vodního a lesního hospodářství a zemědělství jednotlivých krajských národních výborů a ke specifickým podmínkám jednotlivých krajů. Mzdové ukazatele byly stanoveny v souladu s dílčí platovou úpravou pro krajské národní výbory od 1. července 1974.

Obsazení odboru komunálního hospodářství a zemědělství národního výboru hl. města Prahy, kterému je svěřena působnost ve vodohospodářských otázkách na území celého města, bude nutno pro jeho specifičnost řešit zvláštním opatřením, a proto se v připojené tabulce neuvádí.

Obdobně se rozšiřují některé činnosti také na ministerstvu lesního a vodního hospodářství, kde si nové úkoly spojené zejména s řízením výkonu státní správy, rozšířením odvolací agendy, vrchním vodohospodářským dozorem, ústředním řízením ochrany před povodněmi a úkoly spojené se zvýšenou péčí o životní prostředí vyžádají posílení počtu pracovníků ministerstva o sedm pracovních míst a tomu odpovídající zvýšení mzdového fondu.

Uvedené posílení počtu pracovníků ministerstva nebude mít za následek překročení plánu práce a rozpočtu resortu lesního a vodního hospodářství na rok 1975. Posílení počtu pracovníků ministerstva bude zabezpečeno přesunem prostředků z podřízených organizací v rámci resortu lesního a vodního hospodářství.

V Praze dne 23. října 1974

Předseda vlády České socialistické republiky

Josef Korčák v. r.