ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1974
II. volební období
87
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne
o státní správě ve vodním hospodářství
České národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Část první
Vodohospodářské orgány a jejich působnost
§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona [Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)] a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou:
a) národní výbory,
b) ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo").
§ 2
Okresní národní výbory
Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 3
Místní (městské) národní výbory
(1) Místní (městské) národní výbory
a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích rybářsky obhospodařovaných,
b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,
c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.
(2) Místní (městské) národní výbory na základě pověření krajského národního výboru vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem, v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky a nejde o hraniční toky
a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
b) povolují stavby k odvodnění pozemků do výměry pěti hektarů,
c) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
e) vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných pásmech pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,
f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3) V případech uvedených v odstavci 1 si mohou vyhradit rozhodování okresní národní výbory, zejména jedná-li se o územní obvody několika místních (městských) národních výborů.
§ 4
Krajské národní výbory
(1) Krajské národní výbory povolují
a) vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
1. z nemocnic a jiných zdravotnických zařízení,
2. z podniků a závodů ústředně řízených organizací průmyslu a ze zemědělských organizací,
3. z veřejných kanalizací,
v případech a rozsahu, uvedených v příloze tohoto zákona;
v případech uvedených pod bodem 1 a 2 povolují související odběr vod,
b) odběr podzemních a povrchových vod pro potřeby veřejných vodovodů přesahujících území jednoho okresu nebo dotýkajících se zájmů více okresů,
c) odběr a jiné nakládání s vodami zvlášť významné z hlediska státní vodohospodářské bilance stanovené ministerstvem; nejde-li o odběr vod pro potřebu veřejných vodovodů, povolují též související vypouštění odpadních vod,
d) zadržování povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 milión m3 nebo s výškou hrázového tělesa nad 8 m ode dne základové výpusti, včetně vodohospodářských děl a zařízení, umožňujících využití vodní energie,
e) stavby na ochranu před povodněmi, přesahující území jednoho okresu a vodohospodářská díla na vodních cestách, [Zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě.] zřizovaná k plavebním účelům nebo vlivňující podmínky plavby,
f) vodohospodářská díla odvodňovacích soustav nad 2000 hektarů,
g) vodohospodářská díla, která umožňují nakládání s vodami, k němuž je třeba povolení krajského národního výboru.
(2) Krajské národní výbory rozhodují
a) v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo i v ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla, popřípadě povoleného nakládání s vodami,
b) ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s ministerstvem a má-li rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice též s federálním ministerstvem vnitra.
(3) Krajské národní výbory
a) řídí a usměrňují podle směrného vodohospodářského plánu nakládání s vodami, jejich ochranu, jakož i ostatní vodohospodářské záležitosti na území kraje, a to v rozsahu působnosti a způsobem stanoveným národním výborům tímto zákonem,
b) stanoví zátopová území u vodohospodářsky významných vodních toků v případech, které si po projednání s příslušnými národními výbory vyhradí,
c) schvalují kanalizační řády veřejných kanalizací, u nichž povolují vypouštění odpadních vod,
d) vydávají souhlas podle § 13 odst. 1 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, jestliže se provádějí na vodních cestách,
e) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, ve kterých jsou příslušné vydávat povolení nebo souhlas; jde-li o věci týkající se hraničních toků, vyjadřují se po projednání s ministerstvem,
f) vedou evidenci drobných vodních toků a navrhují ministerstvu správce těchto toků,
g) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vod, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících územní obvod nebo možnosti podřízeného vodohospodářského orgánu.
§ 5
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky
Ministerstvo
a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod a o odstraňování, popřípadě omezování jejich dosavadních znečištění,
c) provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů z hlediska potřeb národního hospodářství a zajišťuje jejich evidenci,
d) ústředně plánuje a usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,
e) určuje na návrh krajských národních výborů správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými organizacemi jím řízenými,
f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest,
h) ústředně řídí přípravu a výstavbu soustav vodohospodářských děl,
i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k centrálně posuzovaným stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,
j) řídí v jím řízených organizacích v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum a vodohospodářský rozvoj,
k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
l) schvaluje komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika krajských národních výborů,
m) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
n) upravuje podrobněji úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem.
§ 6
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů
(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.
(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní národní výbor, na území více okresů téhož kraje, je příslušný okresní národní výbor, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost nadřízený krajský národní výbor; jsou-li okresy v různých krajích, určí příslušnost zúčastněné krajské národní výbory ve vzájemné dohodě, a nedojde-li k dohodě, určí příslušnost ministerstvo.
(3) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný krajský národní výbor, na území více krajů, je příslušný krajský národní výbor, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém kraji leží převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost ministerstvo.
§ 7
Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může upravit podrobnosti.
Část druhá
Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů
§ 8
Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu
(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich zjišťovat.
(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu důležitých zájmů společnosti.
(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků, podle jím stanovených zásad.
(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 9
Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a dbát ochrany životního prostředí a ostatních důležitých zájmů společnosti.
Část třetí
Vodohospodářský dozor
§ 10
Vodohospodářský dozor národních výborů
(1) Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Národní výbory jsou povinny v rozsahu své působnosti soustavně dozírat zejména, zda jsou dodržovány podmínky jimi vydaných rozhodnutí, dodržována ustanovení vodního zákona k ochraně vod a jejich jakosti a povinnosti uložené k ochraně vod, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních, popřípadě provozních řádů.
(3) Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, rybářství, popřípadě dalších orgánů, jakož i společenských organizacích působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly.
(4) Národní výbory jako součást vodohospodářského dozoru provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak správci (vlastníci, uživatelé) těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
(5) Ministerstvo může upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento není prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.
§ 11
Vrchní vodohospodářský dozor
(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.
(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována orgány a organizacemi ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
§ 12
Česká vodohospodářská inspekce
(1) Českou vodohospodářskou inspekci zřizuje ministerstvo jako svůj odborný kontrolní orgán ve věcech ochrany jakosti vod a hospodaření s vodou; Česká vodohospodářská inspekce vykonává v rámci vrchního vodohospodářského dozoru úkoly uvedené v § 11 odst. 2 v rozsahu určeném ministerstvem.
(2) Česká vodohospodářská inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory a poskytuje jim odbornou pomoc.
(3) Česká vodohospodářská inspekce navrhuje vodohospodářským orgánům uložení pokut a opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
Osoby vykonávající dozor podle § 10 až 12 jsou při plnění svých úkolů oprávněny vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetření, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o věcech, o nichž se dověděly při své činnosti a vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření vykonávají dozor.
Část čtvrtá
Řízení a vodohospodářská evidence
§ 14
Řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech, upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen "vodoprávní řízení") podle správního řádu, [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] popřípadě podle stavebního řádu, [Zákon č. 87/1958 Sb., o stavební řádu a prováděcí předpisy.] jde-li o rozhodnutí o zřízení, změnu nebo zrušení vodohospodářského díla.
(2) Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami, obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby, [§ 9 odst. 3 vodního zákona.] musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti o takové rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel o rozhodnutí je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.
(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
(4) Týká-li se vodoprávní řízení užívacích práv k zemědělským nebo lesním pozemkům, které mají v užívání socialistické zemědělské nebo lesní organizace, jsou účastníky vodoprávního řízení pouze tyto organizace.
(5) Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též správce vodních toků.
(6) V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.
(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářsky orgán do vlastních rukou účastníku nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů, přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 6.
(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(10) Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným účastníkům než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou na místních (městských) národních výborech, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.
(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o vodohospodářské povolení, hradí žadatel.
(14) Opatření vodohospodářských orgánů, učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věta první vodního zákona, nejsou rozhodnutími podle správního řádu a lze je vyhlásit veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.
§ 15
Vodohospodářská evidence
(1) Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci a jimi vydaných povoleních, souhlasech, vyjádřeních, popřípadě jiných rozhodnutích.
(2) Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence stanoví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány, vedením souhrnné vodohospodářské evidence.
(3) Kdo osvědčí oprávněný zájem o skutečnosti uvedené ve vodohospodářské evidenci, je oprávněn do ní nahlížet, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
Část pátá
Závodní a podnikoví vodohospodáři
§ 16
(1) Organizace, které odebírají nebo jinak užívají vodu anebo vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody v množství, popřípadě jakosti, nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s dotčenými ústředními orgány, jsou povinny k zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod, určit kvalifikované pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře). Obdobně určují kvalifikované pracovníky též organizace a orgány těmto organizacím nadřízené a jejich ústřední orgány.
(2) Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků, uvedených v odstavci 1, stanoví ministerstvo vyhláškou v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy.
Část šestá
Ochrana před povodněmi
§ 17
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1) V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané na příkaz příslušných povodňových orgánů jsou povinni zejména:
a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky,
b) odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod,
c) trpět odstranění staveb nebo jejich části anebo porostu,
d) zúčastnit se podle svých možností a sil zabezpečovacích a záchranných prací k ochraně před povodněmi.
(2) Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány:
a) národní výbory a ministerstvo,
b) po dobu povodně povodňové komise národních výborů a ústřední povodňové komise.
(2) Ministerstvu přísluší ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru na ni. Ústřední řízení povodňových záchranných prací, pokud je provádějí požární jednotky, náleží ministerstvu vnitra České socialistické republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech národní výbory, přitom přihlížejí k vodohospodářskému stanovisku správců vodohospodářsky významných toků.
(3) Ústřední povodňová komise řídí, koordinuje a kontroluje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajských národních výborů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření a v tomto případě jí přísluší v plném rozsahu ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkonu dozoru na ni.
(4) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České socialistické republiky, která schvaluje též statut této komise. Předsedou je ministr lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a místopředsedou ministr vnitra České socialistické republiky.
(5) Národní výbory zřizují k operativnímu plnění svých úkolů při výkonu ochrany před povodněmi jako své výkonné orgány povodňové komise. Tyto komise řídí, koordinují a kontrolují ochranu před povodněmi v době povodní v územním obvodu národního výboru. Povodňovou komisi ustavuje plenární zasedání příslušného národního výboru. Předsedou komise jmenuje předsedu nebo místopředsedu národního výboru. Za členy komise jsou jmenováni vedoucí pracovníci národního výboru a zástupci orgánů a organizací, které jsou způsobilé k potřebným zásahům, popřípadě k pomoci při ochraně před povodněmi.
(6) Povodňová komise je řízena radou národního výboru a podřízena též povodňovému orgánu vyššího stupně, pokud v době povodně nepřevezme řízení ochrany před povodní v plném rozsahu povodňová komise národního výboru vyššího stupně, popřípadě u povodňové komise krajského národního výboru ústřední povodňová komise.
(7) Povodňové komise mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracem. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(8) Ústřední orgány státní správy a ostatní státní a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.
§ 19
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
(2) Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.
§ 20
Náklady na opatření k ochraně před povodněmi
(1) Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich správě nebo užívání) před povodněmi.
(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích a vodohospodářských dílech hradí jejich správci (vlastníci, uživatelé). Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí okresní národní výbory podle zvláštních předpisů, které vydá ministerstvo financí České socialistické republiky ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
Národní výbory hradí občanům škodu, která jim vznikne v důsledku činnosti nebo opatření k ochraně před povodněmi; organizacím v takových případech hradí škodu na věcech a náklady spojené s odškodněním pracovních úrazů. [§ 190 a násl. zákoníku práce a § 44 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění vládního nařízení č. 60/1970 Sb.] O náhradě této škody rozhodují a náhradu poskytují příslušné okresní národní výbory.