K § 3

V odstavci 1 tohoto paragrafu se stanoví všeobecně působnost ústředních orgánů státní správy, dále vrcholných orgánů společenských organizací a družstev, jakož i národních výborů vyšších stupňů ve vztahu k řízeným organizacím. Takto stanovená působnost se vztahuje na vypracování a předkládání návrhů cenových opatření, sestavování a předkládání návrhů plánů vývoje cen, plánu kontroly cen a zpráv o jeho plnění na rozpis a realizaci plánů vývoje cen, na zabezpečování kontroly cen, ukládání opatření k nápravě, dodatkových odvodů, popřípadě dalších opatření podle cenových i jiných předpisů.

Při této všeobecné činnosti mohou být všechny tyto orgány a organizace pověřeny podle § 2 odst. 4 písm. a) návrhu zákona také přímým stanovením cen pro podřízené organizace.

Pokud jde o oblast kontroly cen, mají tyto orgány - ze své řídicí funkce i podle tohoto ustanovení návrhu zákona - sledovat v podřízených organizacích především dodržování platných cen a cenových předpisů, dále mají zabezpečovat výkon kontroly cen v těchto organizacích, podle charakteru porušení cenových předpisů mají zabezpečovat potřebnou nápravu a vynucovat si ji dodatkovými odvody a postihy podle platných předpisů. Udržování cenové disciplíny nevyhnutelně vyžaduje účinnou spolupráci těchto orgánů a jejich oprávnění k výkonu kontrolní činnosti.

Působnost krajských, popřípadě i nižších stupňů národních výborů v oblasti cen se rámcově upravuje v ustanovení odstavce 2 tohoto zákona. Podle toho krajské národní výbory stanoví ceny nových výrobků organizací řízených národními výbory, okresními popřípadě krajskými zemědělskými správami, družstev a společenských organizací, průmyslových podniků řízených ministerstvem vnitra České socialistické republiky a výrobků dodávaných občany s výjimkou těch cen, jejichž stanovení je v působnosti jiných orgánů podle zvláštních předpisů (především stanovení cen v oborech spadajících do působnosti Federálního cenového úřadu), nebo jejichž stanovení si vyhradí Český cenový úřad.

Český cenový úřad si podle tohoto ustanovení vyhradí stanovení cen zejména v případech, kdy bude žádoucí stanovit ceny centrálně v zájmu jejich jednotnosti ve více krajích, např. při vydání jednotných celostátních ceníků prací a služeb; podstatná část takových oborů bude vypražena Českým cenovým úřadem přímo citovaným prováděcím předpisem (např. ceny stavebních, montážních prací, dopravní tarify, ceny zemědělských a potravinářských výrobků, oprav motorových vozidel pro silniční dopravu, cestovního ruchu, periodických publikací apod.). Krajské národní výbory jsou podle tohoto návrhu oprávněny svěřit část své působnosti v tvorbě a kontrole cen územně příslušným národním výborům nižších stupňů (především ONV). Pokud jde a oblast kontroly cen, je v praxi tato decentralizace v podstatě už realizována a není důvodu tento stav měnit. Na úseku tvorby cen mohou tak učinit pauze se souhlasem Českého cenového úřadu s ohledem na to, že pro takové opatření musí být vytvořeny nezbytné podmínky, které je nezbytné předem centrálně posoudit.

Působnost národních výborů v oblasti cen; jež byla dosud upravena pouze vyhláškou č. 47/1967 Sb. ve znění vyhlášky č. 74/1969 Sb. a jednotlivými rozhodnutími Českého cenového úřadu, bude tak upravena zákonem České národní rady v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění dalších předpisů jej pozměňujících a doplňujících.

K § 4

S ohledem na zrušení § 18 zákona č. 53/1968 Sb. jsou oprávnění pracovníků Českého cenového úřadu v § 4 tohoto návrhu nově upravena. Ke změnám proti dosavadní úpravě bylo přistoupeno na základě získaných zkušeností, přičemž mají jen formální povahu. Podle navrhované úpravy se oprávnění vztahují na pověřené pracovníky Českého cenového úřadu v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Tato oprávnění tedy nejsou omezena pouze na provádění následné kontroly cen, ale vztahují se i na další činnost v souvislosti s výkonem působnosti v oblasti cen, neboť např. i tvorba cen (prověřování návrhů cen) má charakter společenské kontroly cen s tím rozdílem, že má preventivní charakter.

Přitom věcně je nezbytné tato oprávnění i nadále zachovat, protože na Český cenový úřad a jeho pracovníky se nevztahují obdobná oprávnění vymezená pro pracovníky lidové kontroly, zákon č. 103/1971 Sb., a lidové kontrole (v § 12).

Nově se v této části doplňuje ustanovení o tom, že Český cenový úřad může kontrolovaným orgánům a organizacím uložit, aby v dohodnutých lhůtách zjistily samy rozsah porušení cenových předpisů a vyčíslily celkovou částku jimi neoprávněně získaných prostředků porušením cenových předpisů (odst. 3). Dosud byla tato ustanovení upravena jen vyhláškou č. 47/1967 Sb., a cenách. V žádném případě se z tohoto titulu nezakládají nové vztahy mezi Českým cenovým úřadem a ostatními orgány, popř. organizacemi.

Podle odstavce 4 se uvedená oprávnění vztahují rovněž na národní výbory a jejich pověřené pracovníky, pokud vykonávají působnost v oblasti cen u organizací, které nejsou řízeny národními výbory; ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory nejsou pro národní výbory a jejich pracovníky tato oprávnění nutná, protože jsou zabezpečena bezprostředně po linii řízení.

K § 5

Obsah ustanovení je převzat z § 19 zákona č. 53/1968 Sb., a pokrývá odlišné podmínky existující dislokace kontrolních pracovníků Českého cenového úřadu. Ke změně proti dosavadní úpravě došlo jen v tom směru, že nové znění ustanovení je formulováno, na rozdíl od dosavadního, jako oprávnění Českého cenového úřadu. V souladu se skutečným stavem se také upřesňuje, že se zřídí v Praze a v krajských městech.

K § 6

Pro výkon působnosti Českého cenového úřadu je nutné, aby k provedení navrhovaného zákona vydával potřebné právní předpisy. Je to nezbytné v prvé řadě už pro vydání připravované společné vyhlášky Federálního cenového úřadu a cenových úřadů republik a cenách, kterou se z hlediska republik především podrobněji vymezuje působnost a úkoly v oblasti tvorby a kontroly cen. Kromě toho je toto oprávnění třeba např. v některých speciálních oborech jeho působnosti (např. ceny nemovitostí), a také pro zajištění zdokonalování tvorby cen.

K § 7

Zrušením § 18 i 19 zákona č. 53/1968 Sb. pozbývají platnosti pro Českou socialistickou republiku poslední ustanovení tohoto zákona. Oprávnění zrušit uvedená ustanovení navrhovaným zákonem vyplývá z ustanovení čl. 144 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci.

Současně je nutno zrušit i ustanovení a působnosti v oblasti tvorby a kontroly, pokud byla zatím zahrnuta v platné vyhlášce č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 74/1969 Sb.

Podle ustanovení čl. III odst. 1 bodu 3 zákona č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, byla v položce 44 přílohy C tohoto zákona přenesena působnost krajských národních výborů v oblasti tvorby cen a jejich kontroly pro hospodářství řízené národními výbory, výrobními družstvy, soukromými výrobci a pro přidruženou výrobu jiných organizací podle § 46 a § 35 písm. a) vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách, ve zněni vyhlášky č. 74/1969 Sb. na národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně.

Položka č. 44 přílohy C uvedeného zákona se tímto zákonem ruší vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona přísluší krajským národním výborům v tvorbě cen oprávnění pověřovat působností národní výbory nižších stupňů stejně tak jako v kontrole cen podle § 3 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Vyhláška citovaná v uvedené položce bude zrušena k datu 1. ledna 1974.

Návrh zákona však umožňuje, aby v konkrétních případech krajské národní výbory na tyto městské národní výbory příslušnou část své působnosti v tvorbě a kontrole cen přenesly, a to podle § 3 odst. 3.

K § 8

Účinnost tohoto zákona je shodná s připravovaným nařízením vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen a s připravovanou společnou vyhláškou Federálního cenového úřadu a cenových úřadů republik o cenách. Tím se zajišťuje komplexnost a koordinovanost této souhrnné právní úpravy.

III. Závěr

Současná situace v oblasti cen a principy státního řízení cen vyžadují v zájmu úspěšného uskutečňování cílů vyplývajících ze závěrů XIV. sjezdu KSČ zákonnou úpravu působnosti orgánů republiky v oblasti cen.

Předkládaný návrh zákona je i po věcné a obsahové stránce v úplné shodě s příslušnými usneseními vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen a o zásadách pro vymezení působnosti orgánů a organizací v tvorbě a kontrole cen a rovněž se shoduje s připravovanou vyhláškou o cenách, která je ovšem podrobnější vzhledem k tomu, že je současně prováděcím předpisem i k návrhu tohoto zákona.

Znění návrhu bylo odsouhlaseno s Federálním cenovým úřadem a také se Slovenským cenovým úřadem, který navrhuje současně naprosto shodnou právní úpravu (zákon Slovenské národní rady). V návrhu Slovenského cenového úřadu se vyskytuje pouze formální odchylka, spočívající v částečně jiném rozdělení působnosti mezi krajské a okresní národní výbory.

Předkládaný návrh navazuje na to, že v posledních letech již byla upravena působnost některých orgánů republik příslušnými zákony národních rad, např. v oblasti statistiky, lidové kontroly, geodézie a kartografie. V tomto směru sleduje zavedení právního pořádku na úseku státního řízení cen republiky.

S prováděním tohoto zákona nevzniknou zvýšené požadavky na státní rozpočet. Nepředpokládá se ani nutnost zvýšit plán pracovníků Českého cenového úřadu, ostatních ústředních úřadů a národních výborů.

Některé krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy, Jihočeský krajský národní výbor, Severomoravský krajský národní výbor) v souvislosti s projednáváním návrhu zákona se bránily jakémukoliv dalšímu rozšiřování působnosti ve stanovení cen nových výrobků s poukazem na nedostatečné kádrové zajištění stávajících úkolů určených dosud platnými předpisy o působnosti v oblasti cen. V tomto směru Český cenový úřad jejich stanovisko akceptoval s tím, že tato situace není všeobecná, ale že podmínky jednotlivých krajských národních výborů jsou rozdílné, přičemž by bylo účelné v některých případech stav pracovníků příslušných cenových útvarů o 1 až 3 pracovníky posílit (k řešení nebo částečnému zlepšení tohoto problému v některých krajských národních výborech naposledy došla na základě dopisu místopředsedy vlády České socialistické republiky s. Ing. S. Rázla č. j. 91 752 ze září 1972, kterým doporučil předsedům krajských národních výborů a primátorovi Národního výboru hlavního města Prahy, aby úpravy plánu práce vnitřní správy národních výborů na r. 1972 bylo použito mimo jiné i k dobudování jejich cenových útvarů); skutečností však zůstává, že nejde o nový problém, který by vznikl na základě předloženého návrhu zákona, ale o nedostatek současného stavu, který se zatím nepodařilo v plánech práce krajských národních výborů vyřešit.

V návrhu zákona jsou promítnuty výsledky připomínkového řízení s orgány České socialistické republiky, a o způsobu jejich zohlednění byly tyto mezitím Českým cenovým úřadem informovány. Nemohly být zapracovány takové návrhy, které požadovaly

- úpravu působnosti orgánů nad rámec "zásad" schválených usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 199/1972 (např. ministerstvo obchodu České socialistické republiky, ministerstvo kultury České socialistické republiky);

- podrobnější rozpracování některých ustanovení návrhu zákona, která vzhledem ke své povaze budou upravena v souladu s ním až v připraveném návrhu společné vyhlášky cenových úřadů a cenách (např. ministerstvo obchodu České socialistické republiky);

- úpravu ve věcech, které jsou předmětem úpravy jiných právních norem, a to především dodatkových odvodů, zvýšení dodatkových odvodů, postup orgánů a cenových úřadů při ukládání dodatkových odvodů, doby zpětné účinnosti postihu organizací apod., které upravují především zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a připravený návrh nařízení vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen;

- úpravu vyžadující příslušné ustanovení v normě Československé socialistické republiky (například požadavek Ústřední rady odborů o zajištění potřebné spolupráce cenových a odborových orgánů při přípravě zásadních cenových opatření, hlavně v oblasti maloobchodních cen).

Navrhovanému zákonu předcházely Zásady pro vymezení působnosti orgánů a organizací v tvorbě a kontrole cen stanovené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 199, které vytvořily rámec pro úpravu působnosti jednotlivých orgánů republiky v této oblasti. Zpracovávání a projednávání zásad právní úpravy k navrhovanému zákonu a pak znovu vlastního textu zákona by bylo pouze formální a znamenala by zdržení ve vydání tohoto zákona. Pravděpodobně by pak nebylo možno zajistit jeho žádoucí účinnost už od 1. ledna 1974. Proto Český cenový úřad vychází z toho, že podle § 70 odst. 2) jednacího řádu České národní rady bude možno projednat vládní návrh zákona se souhlasem předsednictva České národní rady v jednom čtení.

V Praze dne 12. září 1973

Josef Korčák v. r.

předseda vlády ČSR


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP