ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1973
II. volební období
54
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne 1973
o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje působnost Českého cenového úřadu a ostatních orgánů České socialistické republiky v oblasti cen.
§ 2
(1) Český cenový úřad jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky vykonává působnost v oblasti cen, pokud tato nepřísluší podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů [Zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev. Zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 56/1972 Sb. Zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy. Vládní nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu.] jiným orgánům nebo organizacím.
(2) Český cenový úřad
a) se podílí na tvorbě jednotné státní cenové politiky Československé socialistické republiky a na zabezpečování její realizace v souladu s národohospodářskými plány.
b) předkládá vládě České socialistické republiky návrh zásadních cenových opatření v odvětvích řízených orgány republiky, jakož i stanoviska k zásadním cenovým opatřením připravovaným federálními orgány,
c) navrhuje podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky směrnice pro vypracování plánu vývoje cen České socialistické republiky, plán vývoje cen jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a podílí se na zabezpečení jeho realizace,
d) stanoví a mění ceny výrobků, služeb, výkonů, prací a nemovitostí (dále jen "výrobky"), popřípadě navrhuje ceny nebo jejich změny ke schválení vládě České socialistické republiky v případech, kde si to vláda vyhradí,
e) zpracovává rozbory vývoje a působení cen a koordinuje v rámci České socialistické republiky analytickou činnost v oblasti cen,
f) koordinuje a metodicky řídí tvorbu cen a přípravu a realizaci opatření v oblasti cen u orgánů České socialistické republiky a organizací jimi řízených.
(3) Český cenový úřad zpracovává a s Federálním cenovým úřadem a s Výborem lidové kontroly České socialistické republiky koordinuje plán kontroly cen; koordinuje, metodicky řídí a provádí kontrolu cen na území České socialistické republiky, ukládá opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů další opatření.
(4) Český cenový úřad může pověřit po vzájemné dohodě
a) jiné orgány České socialistické republiky, popřípadě jimi řízené organizace stanovením cen nových výrobků,
b) národní výbory prováděním kontroly cen výrobků organizací uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) až d) a cen výrobků dodávaných občany.
§ 3
(1) Ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, vrcholné orgány družstev a společenských organizací v České socialistické republice za jimi řízené organizace a krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy za organizace řízené národními výbory
a) předkládají Českému cenovému úřadu návrhy cenových opatření, podklady stanovené k zabezpečení cenových opatření, včetně potřebných rozborů a zdůvodnění, návrhy plánů vývoje cen a plány kontroly cen, jakož i zprávy o jejich plnění,
b) provádějí rozpis plánu vývoje cen a zabezpečují jeho realizaci,
c) zabezpečují provádění kontroly cen, ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.
(2) Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy stanoví ceny nových výrobků
a) organizací řízených národními výbory,
b) organizací řízených okresními nebo krajskými zemědělskými správami,
c) družstevních a společenských organizací,
d) průmyslových podniků řízených ministerstvem vnitra České socialistické republiky,
e) dodávaných občany,
s výjimkou cen, jejichž stanovení přísluší podle zvláštních předpisů jiným orgánům, nebo jejichž stanovení si Český cenový úřad vyhradí.
(3) Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy mohou svěřit výkon své působnosti podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2 v potřebném rozsahu územně příslušným národním výborům nižších stupňů; na úseku tvorby cen mohou tak učinit jen se souhlasem Českého cenového úřadu.
(4) Národní výbory mohou stanovit ceny a provádět jejich kontrolu též na základě pověření Českým cenovým úřadem (§ 2 odst. 4).
§ 4
(1) Pracovníci Českého cenového úřadu pověření kontrolou cen jsou oprávněni v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti, pokud není zvláštními předpisy [Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství] stanoveno jinak,
a) vstupovat do všech prostorů organizací,
b) požadovat od pracovníků orgánů a organizací vytvoření podmínek nezbytných pro výkon kontroly cen,
c) vyžadovat součinnost jich kontrolních orgánů, popřípadě dalších odborných pracovníků, s výjimkou orgánů a pracovníků lidové kontroly.
(2) Orgány, organizace a jejich pracovníci jsou povinni na požádání Českého cenového úřadu nebo jim pověřených pracovníků předkládat pro výkon kontroly cen potřebné podklady, podávat včas přesné a úplné ústní a písemné informace a vysvětlivky, bez průtahů odstraňovat zjištěné nedostatky a ve stanovených lhůtách podávat zprávy o plnění přijatých opatření ve smyslu závěrů kontroly cen.
(3) Český cenový úřad může ukládat kontrolovaným orgánům a organizacím, aby v dohodnutých lhůtách zjistily úplný rozsah porušení cenových předpisů a vyčíslily neoprávněně získané prostředky v kontrolované organizaci, popřípadě i v podřízených organizacích, podle kontrolního zjištění.
(4) Oprávnění podle předchozích odstavců přísluší i národním výborům a jejich pracovníkům pověřeným kontrolou cen, pokud je vykonávána na základě pověření Českého cenového úřadu.
§ 5
K provádění kontroly cen si může zřizovat Český cenový úřad odloučená pracoviště v Praze a v sídlech krajských národních výborů.
§ 6
Český cenový úřad vydá v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány potřebné prováděcí předpisy, v nichž podrobněji upraví postup orgánů a organizací při tvorbě a kontrole cen, působnost ústředních orgánů státní správy a úkoly ostatních orgánů a organizací.
§ 7
Zrušují se s platností pro Českou socialistickou republiku:
1. ustanovení § 18 a 19 zákona č. 53/1968 Sb., a změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů,
2. ustanovení § 33 až 35 a § 46 až 49 vyhlášky Státního výboru pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb., pokud upravují působnost orgánů České socialistické republiky a národních výborů v oblasti cen,
3. položka 44 přílohy C zákona České národní rady č. 146/1961 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen
I. Obecná část
1. Důvody pro předložení návrhu zákona
K uskutečňování závěrů XIV. sjezdu KSČ v naší ekonomice je třeba vytvořit podmínky především v oblasti plánovitého řízení národního hospodářství. Tyto cíle jsou nerozlučně spjaty se zdokonalováním cenové soustavy. Vláda Československé socialistické republiky proto svým usnesením č. 54 ze dne 24. února 1972 stanovila principy zdokonalování systému státního řízení cen, který zahrnuje plánování vývoje cen, realizaci změn cen, tvorbu cen nových výrobků, cenovou statistiku, evidenci, kontrolu cen a v neposlední řadě také organizaci výkonu státní cenové politiky.
Pokud jde o organizaci výkonu státní cenové politiky, jde na území republiky zejména o zdokonalení a prohloubení činnosti jednotlivých článků státního řízení cen, mezi něž patří cenové úřady republik, ústřední orgány státní správy republik, vrcholné orgány družstev a společenských organizací a národní výbory jako důležitý článek soustavy orgánů realizujících cíle a úkoly státní cenové politiky.
Předpokladem úspěšného a účinného uskutečňování těchto cílů a úkolů je náležité vymezení působnosti orgánů a organizací v tvorbě a kontrole cen. Podle ustanovení čl. 8 ods. 1 písm. d) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, patří cenové věci do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik. Působnost jednotlivých článků řízení v tvorbě a kontrole cen byla dosud upravena pouze v oblasti federace.
Stalo se tak ustanovením čl. 15 citovaného ústavního zákona ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., § 45 až 50 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev (dále jen "kompetenční zákon") a nařízením vlády Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 56/1972 Sb.
Na úrovni republik byl po federalizaci v rámci vytváření ústředních orgánů státní správy zřízen zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České socialistické republiky, Český cenový úřad. Obdobnou úpravu pro oblast Slovenské socialistické republiky obsahuje zákon Slovenské národní rady č. 207/1968 Sb.
Český cenový úřad od svého zřízení vykonával působnost v oblasti tvorby a kontroly cen podle § 15 až 19 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, ve smyslu ustanovení § 20 citovaného zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., v němž však působnost Českého cenového úřadu není výslovně vymezena.
Změna tohoto stavu nastala po vydání kompetenčního zákona, který zrušil ustanovení § 15 až 17 zákona č. 53/1968 Sb., upravujících působnost v oblasti tvorby cen a ponechal v platnosti pouze § 18 a 19 o působnosti a oprávněních v cenové kontrole. Podstatná část náplně cenových úřadů republik zůstala takto bez potřebného zákonného podkladu.
Působnost orgánů republiky v této oblasti se za dané situace odvozuje jen z ustanovení § 20 zákona č. 2/1969 Sb., podle něhož ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech.
Konkrétně se v současné době obsah této působnosti vyvozuje z příslušných ustanovení platné vyhlášky býv. Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 74/1969 Sb., která však má být k 1. lednu 1974 zrušena a nahražena novou vyhláškou. Tím především vlastní působnost Českého cenového úřadu zůstane bez potřebného zákonného podkladu; obdobný stav je však i u jiných ústředních orgánů republiky, a také u národních výborů, protože zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb., ve znění dalších předpisů jej pozměňujících a doplňujících, nemá výslovné ustanovení o jejich působnosti v oblasti cen. Proto je nevyhnutelné zákonné zabezpečení této působnosti. Novou zákonnou úpravou pro oblast cen má být tento navrhovaný zákon České národní rady.
2. Všeobecně k obsahu návrhu
Navrhovaná úprava ve svých ustanoveních plně respektuje "Zásady pro vymezení působnosti orgánů a organizací v tvorbě a kontrole cen" stanovené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 13. července 1972 č. 199 formou odpovídající zákonné úpravě.
Citované zásady ani předkládaný návrh zákona nemění současný rozsah působnosti a vzájemné vztahy ústředních orgánů republiky. Jednu méně významnou změnu představuje pouze určité navrhované rozšíření působnosti krajských národních výborů, která byla až dosud stanovena ústředními cenovými orgány, v souladu se zákonem č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení, a se zákonem č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů (zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb., tuto působnost blíže neupravil.)
Tato úprava je motivována snahou o zajištěni maximálního rozsahu jednotnosti cen výrobků, prací a služeb majících charakter místní výroby (např. některých doplňkových výrobků zemědělských nebo silničních tavebních organizací, spotřebních družstev apod.). Rozšíření působnosti krajských národních výborů z toho vyplývající je však zcela nepodstatné; provedená analýza ukázala, že se týká např. 192 cen stanovených v České socialistické republice v r. 1972 a 68 cen v r. 1973 (z toho nejvíce cen se týkalo Národního výboru hlavního města Prahy, tj. 94 cen v r. 1972 a 44 cen v r. 1973; v r. 1972 si tyto případy kromě Národního výboru hlavního města Prahy a Jihomoravského krajského národního výboru netýkaly žádného dalšího kraje). Přitom počet cen stanovených v působnosti krajských národních výborů se např. v r. 1972 pohyboval od 1.610 cen v Západočeském kraji až po 9.575 cen v působnosti Národního výboru hlavního města Prahy.
S ohledem na cíle a předmět úpravy se navrhovaný zákon stane nedílnou součástí soustavy právních předpisů, zabezpečujících zdokonalený systém státního řízení cen v souladu s usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 54.
Návrh zákona obsahuje také ustanovení, kterým se ruší s platností pro Českou socialistickou republiku § 18 a 19 zákona č. 53/1968 Sb., protože působnost orgánů republiky v kontrole cen a oprávnění pracovníků cenových orgánů jsou v tomto návrhu nově upraveny. Přitom je současně respektována řídící funkce Výboru lidové kontroly České socialistické republiky, zejména pokud jde o celkovou koordinaci plánů kontroly cen s ostatními plány kontrol.
Ustanovení návrhu zákona umožňují také podrobnější úpravu působnosti právním předpisem nižšího stupně, přičemž se počítá s tím, že se provádí v připravované vyhlášce Federálního cenového úřadu a cenových úřadů republik o cenách, a to k datu navrhované účinnosti tohoto zákona.
II. Zvláštní část
K § 1
V tomto úvodním ustanovení návrhu zákona se vymezuje rozsah jeho platnosti. Návrh zákona rámcově upravuje především působnost specializovaného ústředního orgánu republiky pro oblast cen, kterým je Český cenový úřad. Kromě toho upravuje, rovněž rámcově, působnost ostatních orgánů republiky, a to:
- ústředních orgánů státní správy, zejména odvětvových ministerstev (především průmyslu, obchodu, zemědělství a výživy, lesního a vodního hospodářství, stavebnictví, vnitra za oblast hospodářství řízeného národními výbory, zdravotnictví, kultury);
- jiných orgánů republiky, zejména vrcholných orgánů družstev a společenských organizací;
- národních výborů, přičemž se podle dosavadních právních úprav i podle návrhu jedná o krajské národní výbory včetně Národního výboru hlavního města Prahy a popř. okresní národní výbory.
Zvláštní postavení v tomto směru zaujímá ministerstvo financí České socialistické republiky, které zejména ovlivňuje tvorbu cen prostřednictvím řízení daně z obratu a ekonomických nástrojů v zahraničním obchodu.
K § 2
Český cenový úřad jako ústřední orgán státní správy má charakter průřezového orgánu v oblasti cen, kterému patří všechna působnost, pokud nepřísluší podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů jiným orgánům a organizacím. Jsou to v prvé řadě orgány federace (Federální cenový úřad), jejichž působnost ve smyslu ustanovení čl. 15 ústavního zákona o československé federaci upravují v oblasti cen zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev a nařízení vládu Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 56/1972 Sb.
Dále jsou podle dosavadních právních předpisů z působnosti Českého cenového úřadu vyjmuty některé zvláštní úseky činností, a to
- ceny vstupného do kin v oblasti filmu podle vládního nařízení č. 13/1962 Sb., o nové organizaci Československého filmu;
- ceny vstupného na sportovní podniky v oblasti tělesné výchovy podle zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy.
Účast Českého cenového úřadu na tvorbě jednotné státní cenové politiky federace se realizuje úzkou spoluprací s Federálním cenovým úřadem na přípravě všech všeobecných cenových opatření předkládaných federální vládě, dále vypracováním vlastních návrhů takovýchto opatření pro vládu republiky, v rámci jednotné metodiky vymezenou soustavnou účastí na vypracování plánu vývoje cen a jiných zásadních úprav cen za Československou socialistickou republiku.
Pokud jde o oblast hospodářství řízeného orgány republiky, vypracovává Český cenový úřad návrhy cenových opatření i na úseku, který patří z hlediska tvorby cen nových výrobků do cenové působnosti federace. Také v souvislosti s přípravou návrhu směrnice pro zpracování plánu vývoje cen a vlastního plánu vývoje cen vypracovává úřad návrhy, rozbory a zdůvodnění za celou oblast hospodářství republiky, bez ohledu na to, zda podřízené organizace řídí orgány federace anebo republiky. Kromě toho sestavuje územní průřezy za všechny hospodářské organizace na území republiky.
Do operativní činnosti Českého cenového úřadu spadá především stanovení cen nových výrobků, prací, služeb, výkonů, nemovitostí, a také stanovení jejich změn. Přitom se počítá s tím, že si vláda České socialistické republiky podle potřeby rozhodování o stanovení některých významných cen, a zejména pak o změnách cen (např. maloobchodních cen) v konkrétních případech vyhrožuje pro sebe.
V návaznosti na evidenci, statistiku a kontrolu nákladů a cen plní Český cenový úřad úkoly na úseku rozborů vývoje a působení cen, a to včetně územního průřezu; přitom sleduje především hlediska dopadů cen na obyvatelstva, organizace a státní rozpočet. V tomto směru pravidelně informuje vládu České socialistické republiky. V zájmu zajištění této činnosti plní i nezbytnou koordinační funkci v této oblasti.
Současně je v zájmu jednotného řízení cenové politiky na území republiky nezbytné, aby Český cenový úřad koordinoval a metodicky řídil přípravu i realizaci všech ostatních opatření v oblasti cen (např. práce spojené s prováděním celkové přestavby velkoobchodních cen, realizací změn cen, tvorbu cen), a to v rámci působnosti, která je mu v jednotlivých oblastech státního řízení cen vymezena a u orgánů a organizací republiky.
V ustanovení o kontrole cen (ods. 3) se Českému cenovému úřadu ukládá kromě provádění vlastní kontrolní činnosti zejména povinnost koordinovat a metodicky řídit kontrolu cen, protože Český cenový úřad je a má být i nadále nejvyšším kontrolním orgánem pro oblast cen na území republiky, a to i pro hospodářství řízené federálními orgány. Základním článkem koordinace je přitom plán kontroly cen na území republiky, který zahrnuje také rozhodující úkoly stanovené Federálním cenovým úřadem i kontroly cen zabezpečované ostatními orgány republiky. Plán kontroly cen koordinuje Český cenový úřad s Federálním cenovým úřadem a s Výborem lidové kontroly České socialistické republiky.
Pokud jde o působnost úřadu při ukládání dodatkových odvodů a popř. dalších opatření podle cenových nebo jiných předpisů, je podrobněji vymezena zejména v připravovaném nařízení vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen popř. v citovaném prováděcím předpise (novela vyhlášky o cenách). Ukládá dodatkové odvody v případech, kdy vyplynou z vlastních kontrolních zjištění, nebo kdy tak neučiní orgán, který je k tomu jinak příslušný (např. nadřízená výrobně hospodářská jednotka).
Delegační oprávnění Českého cenového úřadu podle odstavce 4 má v odůvodněných případech umožnit přenesení části operativní činnosti na jiné orgány republiky, popřípadě i na jimi řízené organizace, a to zpravidla tam, kde budou vytvořeny potřebné metodické předpoklady a ostatní podmínky.
Důležité je, že pověření další působnosti při stanovení cen nových výrobků a výkonů lze provést jen po vzájemné dohodě s příslušnými orgány republiky. Počítá se s tím, že toto ustanovení má především pokrýt současný stav, zejména pokud jde o přenesení působnosti v tvorbě a kontrole cen na ústřední orgány a národní výbory. Konkrétní rozsah byl v podstatě mezitím dohodnut a v tomto rozsahu bude také vymezen v připravené novele vyhlášky o cenách (např. obecně byla takty na krajské národní výbory přenesena působnost v tvorbě vstupného na kulturní produkce s výjimkou vstupného do kin); pokud jde o kontrolu cen prováděnou národními výbory, počítá se s pověřováním v této oblasti pro organizace družstev, společenské organizace, organizace řízené okresními popř. krajskými zemědělskými správami, průmyslové podniky řízené ministerstvem vnitra České socialistické republiky a na výrobky dodávané občany.