Při začleňování archivů do organizace státních archivů převezme ministerstvo vnitra dnem začlenění plánované pracovní síly, finanční a materiálně technické prostředky, nemovitosti a ostatní archivní zařízení v rozsahu a za podmínek, za nichž se jich až dosud používalo.

12. Státní ústřední archiv v Praze je ústavem ministerstva vnitra, které jej přímo řídí a spravuje.

Státní ústřední archiv dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti ústředních orgánů a ústředních organizací a jejich předchůdců, majících sídlo na území České socialistické republiky a pečuje o archiválie vzniklé z činnosti těchto orgánů a organizací i z činnosti vrcholných orgánů bývalého českého státu, jakož i státních a samosprávných orgánů a organizací země České v minulosti.

Státní oblastní archivy jsou ústavy ministerstva vnitra, které je přímo řídí a spravuje. Jejich územní obvod se zpravidla shoduje s územím kraje. Ministerstvo vnitra může jejich správu svěřit svým orgánům v krajích.

Státní oblastní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti krajských a oblastních orgánů, zařízení a organizací jimi spravovaných a jejich předchůdců, národních podniků a jejich předchůdců a dalších původců historických fondů, jakož i ústředně řízených orgánů a organizací určených ministerstvem vnitra a jejich předchůdců - a pečují o archiválie vzniklé z činnosti těchto orgánů a organizací.

Státní oblastní archivy vedou též evidenci archivních celků uložených v ostatních archivech na území kraje.

Státní oblastní archiv plní dále ve svém územním obvodu funkci odborného orgánu ministerstva vnitra pro archivy okresní, jakož i archivy podnikové, pokud nejsou odborně řízeny přímo ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra může pověřit státní oblastní archiv, aby plnil tuto funkci též mimo svůj územní obvod.

Podle dosavadní právní úpravy archivnictví jsou Státní ústřední archiv v Praze a státní archivy v krajích na území ČSR vědeckovýzkumnými ústavy ministerstva vnitra ČSR. V současné době se však připravuje zákon Federálního shromáždění o výzkumné a vývojové základně. Vzhledem k tomu bude řešen charakter těchto archivů v rámci zmíněného zákona.

Státní ústřední archiv v Praze vznikl sloučením tří archivních institucí: Ústředního archivu ministerstva vnitra, Archivu země České a Ústředního archivu zemědělsko-lesnického v Praze.

Státní oblastní archiv je zřízen a působí již v každém kraji ČSR a jeho územní obvod se zpravidla shoduje s územím kraje.

Rozsah činnostní náplně je určován nejen současnými, ale i historickými aspekty. Zatímco v současnosti jde o obstarávání archivní péče o archiválie vzešlé z činnosti krajských orgánů, zařízení a organizací jimi spravovaných a národních podniků, pečují státní oblastní archivy o archiválie vzešlé z činnosti dalších původců historických fondů. Působnost těchto původců se vždy neshoduje s dnešním obvodem kraje. Z toho důvodu sepětí územního rozsahu státních oblastních archivů s územním členěním státu není z hlediska správy archiválií účelné. Každá změna v územní organizaci vyvolává totiž snahu rozmístit archiválie podle nově stanovených správních hranic. Tím by však mohlo docházet často k přemisťování archivních fondů a k jejich poškozování.

Umístění archivních fondů do archivní péče státních oblastních archivů - vzhledem k nestejnému rozsahu územní působnosti jejich původců - se proto řídí zásadou účelného rozmístění jednotného archivního fondu. Tak např. do péče státních oblastních archivů přecházejí písemnosti vzešlé z činnosti správ feudálních i kapitalistických velkostatků a z činnosti jejich majitelů; státní oblastní archivy v Brně a Opavě pečují též o archiválie bývalých zemských státních, jakož i zemských samosprávných orgánů. Státní oblastní archiv v Praze pečuje též o archivy organizací na území hl. města Prahy, pokud nejde o archivy organizací řízených a spravovaných národními výbory na území hl. města Prahy, jejichž péči obstarává Archiv hl. města Prahy.

Státní oblastní archivy budou plnit též v uvedeném rozsahu funkci odborných orgánů ministerstva vnitra.

Způsob ukládání archiválií do Státního ústředního archivu a státních oblastních archivů bude upraven obecně závazným právním předpise ministerstva vnitra o ukládání archiválií do jednotlivých typů archivů (viz zás. č. 20).

13. Archiv hl. města Prahy je ústavem Národního výboru hl. města Prahy, který tento archiv spravuje.

Archiv hl. města Prahy plní funkci státního oblastního archivu pro území města Prahy, jakož i funkci okresních archivů pro území jeho jednotlivých obvodních a místních národních výborů. V souvislosti s tím dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti Národního výboru hl. města Prahy, obvodních a místních národních výborů a jejich předchůdců, státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala na území města a jeho části, pečuje o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů a organizací.

Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně plní funkci okresních archivů pro území těchto města jejich obvodních a místních národních výborů. V souvislosti s tím dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti městských národních výborů a jejich předchůdců státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala na území těchto měst a jejich částí, pečuje o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů a organizací.

Archiv města Brna je ústavem Národního výboru města Brna, který tento archiv spravuje.

Archiv města Ostravy a Archiv města Plzně jsou odborná zařízení národních výborů těchto měst, které je spravují.

Okresní archivy jsou odborná zařízení okresních národních výborů, které tyto archivy spravují.

Okresní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti národních výborů a jejich předchůdců, státních a jiných orgánů a organizací, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala na území okresu a jeho částí a jednotlivých obcí, pečují o archiválie vzniklé z činnosti všech těchto orgánů a organizací.

Okresní archivy také zabezpečují archivní službu pro všechny místní a městské národní výbory v územním obvodu příslušného okresního národního výboru.

V otázkách zřizování a zrušování svých archivů a v otázkách jejich odborného vedení se Národní výbor hl. města Prahy, národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a okresní národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy a směrnicemi ministerstva vnitra.

Národní výbory jmenovaných měst a okresní národní výbory si zřizují a organizují své vlastní archivy. Jiné národní výbory si archivy nezřizují. Městské a okresní archivy jsou odborná zařízení příslušných národních výborů (z městských archivů byl vědeckovýzkumný charakter již přiznán Archivu hl. města Prahy a Archivu města Brna organizačními řády vydanými příslušnými orgány těchto národních výborů).

Zřizování, zrušování, organizaci a činnost městských a okresních archivů upraví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem. Rovněž způsob ukládání archiválií do těchto archivů bude upraven obecně závazným právním předpisem ministerstva vnitra o ukládání archiválií do jednotlivých typů archivů (viz zásada č. 20).

14. Podnikové archivy zřizují a spravují jako svá odborná zařízení tyto organizace, ústředně řízené státní hospodářské organizace, ústředně řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, pokud plní hospodářské úkoly, dále peněžní a pojišťovací organizace, jakož i výrobní a spotřební družstva a družstevní podniky zřízené vyššími družstevními organizacemi.

Z povinnosti zřizovat podnikové archivy jsou vyňaty organizace, které ukládají archiválie do státních archivů nebo do archivů národních výborů, stanoví-li tak ministerstvo vnitra z důvodu účelnosti. Podnikové, archivy pečují o archiválie vzniklé z činnosti organizací, popř. jejich předchůdců.

Za zřízení podnikového archivu, jeho účelné umístění a personální a materiální vybavení odpovídá vedoucí organizace (podniku). Náklady na zřízení a vedení podnikových archivů hradí organizace z vlastních prostředků.

V podnikových archivech zůstávají archiválie uloženy po dobu stanovenou ministerstvem vnitra. Po uplynutí stanovené doby odevzdají organizace archiválie příslušnému státnímu archivu. Ministerstvo vnitra určí organizace, v jejichž podnikových archivech zůstanou archiválie v trvalé archivní péči.

Na dodržování předpisů o zřizování a spravování podnikových archivů dohlížejí orgány přímo nadřízené organizacím.

Ve své odborné činnosti jsou podnikové archivy ústředně řízených organizací řízeny ministerstvem vnitra, podnikové archivy organizací řízených a spravovaných národními výbory na území hl. města Prahy Archivem hl. města Prahy a ostatní podnikové archivy příslušným státním oblastním archivem.

V oblasti péče o archiválie přísluší značný význam archivům podnikovým.

Pro řízení odborné činnosti podnikových archivů bude ministerstvo vnitra nadále využívat především svých odborných orgánů v krajích.

Zřizování, zrušování, organizace a činnost podnikových archivů upraví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem. Rovněž způsob ukládání archiválií do těchto archivů bude upraven obecně závazným právním předpisem ministerstva vnitra o ukládání archiválií do jednotlivých typů archivů (viz zás. č. 20 - Pokud jde o dobu, po kterou archiválie zůstávají v péči podnikových archivů, počítá zmíněná úprava se lhůtou 30 let).

15. Archivy zvláštního významu si mohou se souhlasem ministerstva vnitra zřizovat a spravovat ústřední státní orgány, popř. státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání a zvláštnímu postavení mimořádného významu, nebo se zřetelem na speciální charakter archiválií. Souhlas ministerstva vnitra ke zřízení se nevyžaduje u těch archivů zvláštního významu, které již byly zřízeny před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Ke zrušení archivu zvláštního významu se vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra.

Archivy zvláštního významu pečují o archiválie vzniklé z činnosti organizací, které je zřizují a spravují, a z činnosti předchůdců těchto organizací, popř. o archiválie, které z důvodů účelného umístění příslušné části Jednotného archivního fondu se souhlasem ministerstva vnitra převzaly do své správy.

Archivy zvláštního významu se ve své odborné činnosti řídí pokyny a směrnicemi ministerstva vnitra.

Politické strany a orgány Národní fronty, jakož i orgány Revolučního odborového hnutí mohou pro své archiválie, které jsou součástí Jednotného archivního fondu, si zřizovat a spravovat, aniž k tomu potřebují uvedeného souhlasu, své archivy, pro něž mohou požadovat odbornou pomoc od ministerstva vnitra. Uvedené orgány a organizace, pokud si nezřídily archiv zvláštního významu, ukládají archiválie vzešlé z jejich činnosti ve lhůtách jimi stanovených do archivů určených ministerstvem vnitra. Jinak se na ně připravovaný zákon nebude vztahovat.

Institut archivů zvláštního významu byl již založen dosavadní právní úpravou archivnictví. Tyto archivy v uvedeném pojetí byly zahrnuty pod pojmem "ostatních archivů". Vycházelo se tu z tradice, popř. ze speciální povahy archiválií. Kromě archivů již existujících v době vydání vládního nařízení o archivnictví vytvořily si od r. 1954 některé ústřední státní orgány a organizace se souhlasem ministerstva vnitra své archivy.

Zásady rozlišují dvě skupiny archivů zvláštního významu. Do první skupiny patří ty, k jejichž zřízení je třeba souhlasu ministerstva vnitra a které ve své odborné činnosti postupují obdobně jako jiné archivy, tj. podle pokynů a směrnic tohoto ministerstva - v ostatním směru jsou řízeny orgány a organizacemi, které je zřídily. Do této skupiny z již existujících archivů zvláštního významu na úrovni republikové patří: Archiv České národní rady, Archiv University Karlovy v Praze, Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Archiv Národního muzea a Ústřední archiv geodézie a kartografie, jakož i Filmotéka Českého filmového ústavu v Praze. Na úrovni federální k takovým archivům patří: Archiv Federálního shromáždění, Archiv Kanceláře presidenta republiky, Archiv Pražského hradu, Archiv ministerstva zahraničních věcí, Ústřední archiv Československé akademie věd a Vojenský historický archiv, jakož i Archiv Čs. rozhlasu a Archiv Čs. televize.

Do druhé skupiny patří archivy zvláštního významu, které mohou politické strany a orgány Národní fronty, jakož i orgány Revolučního odborového hnutí zřizovat pro své archiválie, aniž k tomu potřebují souhlas ministerstva vnitra. Pokud jde o spolupráci těchto archivů s ministerstvem vnitra, mohou požadovat odbornou pomoc od tohoto ministerstva, aniž by však jeho pokyny a směrnicemi byly vázány.

Bližší vymezení působnosti archivů zvláštního významu, které se řídí v odborné činnosti pokyny a směrnicemi ministerstva vnitra, stanoví toto ministerstvo obecně závazným právním předpisem (viz zásada č. 20).

Opatření za porušení povinnosti podle připravované právní úpravy

16. Archiv, který vykonává odborný dohled, může žádat odstranění zjištěných závad a nedostatků, a jsou-li zaviněny pracovníky organizace, dát přímo podnět vedoucímu organizace, aby zavedl proti nim kárné řízení; zavinil-li zjištěné závady a nedostatky vedoucí organizace, může příslušný archiv učinit takový podnět orgánu nadřízenému vedoucímu organizace. Nebyla-li tímto způsobem zjednána náprava a jde-li přitom o závažné porušení povinností vyplývajících z předpisů o archivnictví, je Státní ústřední archiv v Praze, příslušný státní oblastní archiv a Archiv hl. města Prahy oprávněn uložit pracovníkům organizace pokutu až do výše částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku (§ 275 zákoníku práce). O opravném prostředku rozhoduje ministerstvo vnitra.

Organizaci, která přes upozornění příslušného archivu poruší povinnost uloženou jí připravovaným zákonem nebo prováděcím obecně závazným právním předpisem týkajícím se zřízení, zrušení nebo správy archivu anebo péče o písemnosti ve spisovně organizace (její organizační složky) může zejména v případech, v nichž byla způsobena škoda nebo hrozí její vznik, okresní národní výbor na návrh příslušného archivu uložit pokutu do 50 000 Kčs. Za nedodržení lhůty určené ministerstvem vnitra nebo orgánem jím pověřeným k zjednání nápravy je možno zvýšit původně uloženou pokutu až o 100 %.

Zavádějí se speciální sankce za porušení některých povinností organizacemi.

Zaviněná porušení povinností pracovníky a vedoucími organizací budou postihována kárným řízením a sankcemi uvedenými v § 77 zákoníku práce. V krajním případě nastoupí sankce ve formě pořádkové pokuty uložené příslušným archivem.

Při porušení pořádku v účetním archivu (nař. vl. ČSSR 153/1971 Sb.) se postupuje podle ustanovení § 30-32 zák. č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

Trestní ochrana archiválií se řídí jak obecnými předpisy o ochraně majetku, tak i ustanoveními tohoto zákona uvedenými v zásadě č. 6.

Závěrečná ustanovení

17. Archiválie ukládané v archivech ozbrojených sil, popř. bezpečnostních složek ministerstva vnitra ČSSR a ČSR jsou součástmi Jednotného archivního fondu; řízení a organizace těchto archivů, jakož i využití archiválií v nich uložených náleží výhradně příslušným ministerstvům, popř. orgánům jimi pověřeným.

Péče o archiválie vzniklé z činnosti vojenských orgánů a organizací a řízení vojenských archivů náleží výhradně FMNO a FMV, popř. orgánům jimi pověřeným.

Organizace a řízení archivů bezpečnostních složek ministerstva vnitra ČSSR a ČSR, jakož i využití archiválií v nich uložených náleží výhradně těmto ministerstvům, popř. orgánům jimi pověřeným. Vojenský historický archiv jako archiv zvláštního významu (viz zásada č. 15) se ve své odborné činnosti řídí pokyny, a směrnicemi ministerstva vnitra.

18. Ustanovení připravovaného zákona se vztahují i na archiválie ukládané v organizacích a zařízeních v oboru působnosti ministerstva kultury (v muzeích, knihovnách apod.).

Pokud archiválie nejsou uloženy v archivech, ale výjimečně s přihlédnutím k historickým důvodům v organizacích a zařízeních v oboru působnosti ministerstva kultury, pak i v tomto případě se na tyto archiválie vztahují ustanovení tohoto zákona.

19. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, se nevztahuje na ochranu archiválií a péči o ně.

Jak vyplývá ze zásady č. 4 a vysvětlivek k ní, je pojem kulturní památky ve smyslu zák. č. 22/1958 Sb. aplikován i pro oblast archivnictví. Naproti tomu zásada č. 19 vyslovuje skutečnost, že režim ochrany a péče o archiválie již vzhledem k jejich specifice se nemůže řídit ustanoveními tohoto zákona.

20. Ministerstvo vnitra k provedení zákona vydá předpisy upravující:

- základní kritéria hodnocení písemností, postup při skartačním řízení a vztah archivních orgánů k orgánům a organizacím - skartační řád,

- ochranu a kategorizaci archiválií,

- ukládání archiválií do jednotlivých typů archivů,

- zřizování, zrušování, organizaci a činnost státních, městských, okresních a podnikových archivů,

- působnost archivů zvláštního významu,

- skladbu Jednotného archivního fondu a způsob vedení jeho evidence,

- podmínky a způsob využívání archiválií - studijní řád,

- způsob stanovení hodnoty archiválií jako kulturních památek a zajištění jejich zvýšené ochrany; tento předpis vydá v dohodě s ministerstvem kultury.

21. Zruší se

a) vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví;

b) vyhláška ministerstva vnitra č. 62/1953 Ú. l., o zásadách pro vyřazování (skartaci) písemností;

c) směrnice ministerstva vnitra ze dne 17. ledna 1964, čj. Sv-5785/40-63, poř. č. 3. Sb. NV, o ukládání archivního materiálu ve státních archivech a archivech národních výborů (reg. v částce 25 Sbírky zákonů z roku 1964);

d) směrnice ministerstva vnitra ze dne 1. října 1965, čj. Sv-1107/40-65, o nahlížení do písemností uložených v archivech a spisovnách.

Po vydání připravovaného zákona o archivnictví zůstanou nadále v platnosti:

- směrnice ministerstev vnitra a školství a kultury poř. č. 15/1959 Sb. instr., o spolupráci archivů a muzeí,

- směrnice ministerstva vnitra čj. Ar/2-2490/70, Bulletin ministerstva vnitra č. 11 z roku 1970, pro organizaci, činnost a řízení okresních a městských archivů v České socialistické republice,

- směrnice ministerstva vnitra pro archivní ediční činnost státních, městských a okresních archivů (Bulletin ministerstva vnitra ČSR č. 6 z roku 1971),

- směrnice ministerstva vnitra ze dne 13. ledna 1972, Ú. v. ČSR poř. č. 3, o ochraně archiválií uložených v archivech na území České socialistické republiky (reg. v částce 7 Sbírky zákonů z roku 1972),

- vyhláška ministerstva vnitra č. 96/1972 Sb., o podnikových archivech.