/Začátek schůze ve 14.30 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban, místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

169 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji 18. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi vládu ČSR v čele s jejím předsedou soudruhem Korčákem, dále srdečně vítám představitele ostatních ústředních úřadů v ČSR a další hosty. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, mám smutnou povinnost vám oznámit, že od poslední plenární schůze zemřeli dva naši poslanci. Dne 1. listopadu zemřel ve věku 52 let poslanec Jan Macháček a dne 10. listopadu ve věku 56 let poslanec Bohumil Sluka, člen předsednictva České národní rady. Prosím, abyste uctili jejich památku. /Shromáždění povstává - minuta ticha./

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám podal ještě před zahájením navrženého pořadu stručnou informaci o Mezinárodní konferenci solidarity s lidem Chile, která se konala v uplynulém týdnu v Aténách a které jsem se zúčastnil spolu s delegací ústředního výboru Národní fronty ČSSR.

Tato mezinárodní konference, soudružky a soudruzi, měla a bude mít nesmírný význam. Mimořádný význam bude mít proto, že se tam vytvořilo skutečně světové protifašistické forum, sešli se tam představitelé nejrůznějších ideologických směrů, různých politických stran, komunisté, socialisté, sociální demokraté, různé odstíny liberálů, demokratů až po křesťany, po představitele nejrůznějších církví.

Konference má mimořádný význam proto, že se konala v zemi, kde byl poražen fašistický režim a kde všechny politické strany Řecka se veřejně přihlásily k této velké protifašistické konferenci. Konference byla významná také proto, že se jí účastnily všechny politické strany Lidové jednoty Chile. Přítomni byli delegáti z 83 zemí všech kontinentů a zástupci desítky mezinárodních organizací. Neméně významnou se stala tato Mezinárodní konference solidarity s lidem Chile také proto, že si vytyčila zcela nové, náročnější cíle velkého světového hnutí solidarity a pomoci chilskému lidu nežli tomu bylo dosud.

Bylo nesmírně významné, že na tuto konferenci přijel také předseda Ústavodárného shromáždění Portugalska, že tomuto shromáždění poslali dopis někteří američtí senátoři, kteří patří k významným americkým politikům, že tam vystoupil dánský ministr, který oznámil, že i dánská vláda považuje za nezbytné přerušit s chilským fašistickým režimem diplomatické styky, že tam vystoupil vysoký církevní hodnostář římsko-katolické církve, biskup z Mexika, který velmi jasnými slovy odsoudil režim teroru a mučení, zavírání demokratů a vlastenců, čehož jsou svědky lidé na celém světě.

Soudružky a soudruzi, konference konstatovala, že v Chile přes všechno úsilí pokrokových sil ve světě pokračuje teror; režim od doby, kdy provedl násilný a krvavý převrat, zatkl a věznil již celkem 100 tisíc občanů. Pokračuje mučení řady lidí, uvědomělých odpůrců fašismu, kteří jsou vězněni jen proto, že byli a jsou stoupenci řádně ustavené a demokraticky zvolené vlády Lidové jednoty v Chile. Chilský režim dále udržuje koncentrační tábory, dále tam pokračuje mučení, zatýkání a držení lidí ve vězení bez jakéhokoliv soudu.

Pod ohromným tlakem světového veřejného mínění chilský režim v poslední době se snaží manévrovat, jako by se chtěl zaměřit na nějaký tolerantnější systém. V jednotlivých případech, dokonce pod tlakem světového veřejného mínění propouští jednotlivé vězně, z nichž jedinci byli i na této aténské konferenci, aby podali svědectví o hrozném režimu, v němž političtí vězni v Chile žijí, svědectví o tom, jak byli fyzicky mučeni, jaký měli nedostatek jídla a v jakých tedy nelidských podmínkách jsou nuceni žít.

Konferenci byl také přítomen předseda Socialistické strany Chile, který pod vlivem světového hnutí byl nakonec propuštěn z vězení a který na konferenci velmi aktivně vystupoval a přijal také naše pozvání k návštěvě Československa. Konference provedla rozbor toho, co se dělo a děje v Chile a dospěla k závěru, že je třeba rozvinout solidaritu a pomoc i tlak na osvobození politických vězňů v čele s vůdcem komunistické strany Chile soudruhem Corvalánem, stejně jako dalších významných představitelů Lidové jednoty Chile. Konference energicky volala po tom, aby v Chile byly okamžitě z rušeny koncentrační tábory, aby bylo zrušeno to, co ve svých metodách a organizaci zcela připomíná nám tak známé gestapo, aby proti tomuto režimu a na obranu práv chilského lidu bylo nyní vystupováno daleko organizovaněji a koordinovaněji i energičtěji než dosud.

Byla přijata řada dokumentů, které svým obsahem zcela odpovídají tomu, co my děláme v ČSSR na obranu chilského lidu. Byly přijaty dokumenty, ve kterých se kategoricky žádají parlamenty z celého světa, vlády i další instituce a orgány, aby přispěly k univerzální izolaci fašistického režimu v Chile, aby byla vyhlášena proti tomuto reakčnímu režimu blokáda po všech stránkách, tzn. zastavit okamžitě diplomatické styky, styky ekonomické, obchodní, ale bojkot aby se týkal i styků kulturních a sportovních.

Soudružky a soudruzi, je potěšující vidět takové světové fórum s takovými diferencovanými silami, jaké tam byly zastoupeny, ale přitom fórum jednomyslné a pevné, protože všichni cítí, že fašismus není již otázka jednotlivé země, nýbrž je to světové nebezpečí politiky míru a mírového dorozumění a spolupráce mezi národy. Celá konference se obrací na parlamenty a na všechny poslance, aby pomohli všemi prostředky k tomu, aby i ostatní země, které tak ještě neučinily, zrušily diplomatické styky a jakékoli další kontakty s fašistickým režimem v Chile, aby vystupňovaly boj v zájmu míru a pokroku proti tomuto teroristickému zrůdnému režimu.

Soudružky a soudruzi, toto naše zasedání se koná možno říci těsně po skončení této významné světové protifašistické konference. Myslím, abychom dnes při zahájení pléna České národní rady společně a manifestačně projevili sympatie a úctu k boji chilského lidu, odhodlání nás, jako volených zástupců, dát i nadále plnou podporu chilským demokratům, aby se jim podařilo porazit režim útlaku, věznění a mučení a obnovit zákonnou vládu Lidové jednoty. My pevně věříme, jako budovatelé socialismu, že i chilský lid po velkém utrpení, kterému je vystaven, bude nakonec vítězem a stane se znovu pánem ve své zemi a jejího bohatství, po kterém znovu sahají mezinárodní monopoly. I my poslanci České národní rady, chceme se účinně podílet podle závěrů aténské konference solidarity na tomto světovém zápasu pokrokových sil v duchu politiky naší vedoucí síly Komunistické strany Československa, v duchu mezinárodní socialistické solidarity. Chceme, abychom měli čestný podíl na konečné porážce fašismu v Chile. Celá naše činnost i do budoucna bude ve znamení hesla - Nic pro fašistický režim v Chile, všechno pro chilský lid a jeho svobodu! Ať žije světová solidarita mírových a pokrokových sil! Sláva hrdinnému chilskému lidu! /Potlesk, shromáždění povstává./

Soudružky a soudruzi, návrh pořadu dnešní schůze České národní rady, na kterém se předsednictvo ČNR usneslo ve své schůzi dne 6. listopadu t. r., je uveden na rozeslané pozvánce. Je to

I

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k navrženému pořadu? Nejsou.  

Podle prezenční listiny je přítomno 162 poslanců České národní rady, národní rada je tedy schopna se usnášet.

Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím je pořad dnešní schůze schválen.

Přistoupíme k projednání zprávy o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení. Prosím poslance Karla Tondra, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj poslanec Karel Tondr: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi. Týden po Federálním shromáždění i náš zákonodárný sbor České socialistické republiky přináší vklad do bohatého řetězu úspěchů, kterými naše socialistická vlast oslavuje 30. výročí osvobození slavnou Sovětskou armádou, kterými vyjadřuje svoji třicetiletou úspěšnou cestu socialistického budování.

My poslanci jsme hrdi na to, že máme tu čest plnit svůj mandát právě v tomto pro naši socialistickou společnost úspěšném období, kdy ze dne na den pod vedením komunistické strany prokazuje své přednosti před kapitalismem. To vysoce oceňovali členové všech výborů České národní rady, které se s návrhem zásad a posléze s paragrafovaným zněním zákona o sociálním zabezpečení zabývaly. Oceňovali toto rozhodnutí ústředního výboru strany jako jeden z nejvýznamnějších darů naší společnosti k jejímu třicátému jubileu. Je to také výsledek úsilí, které pracující při plnění Směrnice XIV. sjezdu KSČ vynakládají.

Ústřední orgán strany v Dopise stranickým orgánům a organizacím, všem komunistům k přípravě XV. sjezdu, který byl v sobotu zveřejněn, charakterizuje toto úsilí takto: V rozvoji společnosti i ekonomiky jsme dosáhli velmi výrazného vzestupu. Naše země je charakterizována vysokou úrovní výrobních sil a z toho plynoucím vysokým životním standardem lidí, jejich pevnými sociálními a životními jistotami.  

Ve srovnání s rokem 1970 národní důchod vzroste letos již téměř o jednu třetinu. V souhrnu za uplynulé pětiletí vytváříme nad plán 30 mld Kčs dodatečných zdrojů národního důchodu, což umožnilo řešit i některé úkoly, které původně nebylo možné zahrnout do plánu. Dobré výsledky v hospodářství umožnily, abychom důsledně splnili sociální program XIV. sjezdu, zabezpečovali růst hmotné úrovně lidu, a aby se dále upevnily jeho životní a sociální jistoty.

Dokladem toho jsou také ústředním výborem, vládou republiky a Ústřední radou odborů v dubnu tohoto roku schválené zásady dalšího zdokonalování soustavy důchodového zabezpečení a před týdnem Federálním shromážděním schválený zákon o sociálním zabezpečení.

Realizace tohoto zákona se dotýká zvýšení životní úrovně několika miliónů lidí. Odstraňuje neopodstatněné rozdíly ve způsobu poskytování dávek jednotlivým skupinám obyvatelstva, vytváří předpoklady k tomu, aby důchody nezaostávaly za rozvojem ekonomiky a tím, že zvýrazňuje hlediska zásluhovosti dále prohlubuje socialistický charakter našeho státu a upevňuje jeden ze základních principů, který je vyjádřen známou definicí: "Každý podle svých schopností, každému podle jeho zásluh."

Schválením zákona o sociálním zabezpečení naplňuje Federální shromáždění článek 8 ústavního zákona, o československé federaci, ve kterém se stanoví společná působnost federace a republik v sociální oblasti, a článek 22, v němž se pro tuto oblast vymezuje působnost federace. Nová právní úprava sociálního zabezpečení respektuje tuto dělbu kompetence a přihlíží též k článku 91 Ústavy, podle něhož stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci, upravují zákony národních rad. V návaznosti na federální zákon o sociálním zabezpečení je tedy třeba, aby formou zákonů národních rad byly stanoveny úkoly orgánů republik v oblasti sociálního zabezpečení. Předložený zákon České národní rady tuto působnost vymezuje s výjimkou ministerstva vnitra ČSR, ministerstva spravedlnosti ČSR a sociálních komisí JZD, kde tak činí federální zákon.

Svým charakterem republikový zákon především upravuje organizační otázky a nezasahuje do věcného obsahu, který je předmětem federálního zákona. Přitom působnost národních výborů jednotlivých stupňů vychází z dosavadní úpravy, která se již osvědčila.  

Častokrát bylo poukazováno, že právní úprava sociálního zabezpečení byla velmi nepřehledná a roztříštěná. To dosud platí pro úkoly národních výborů, které jsou stanoveny v řadě předpisů různého stupně. Nyní navrhovatelé zákona soustředěním základních předpisů vytváří dobrý právní předpoklad pro činnost národních výborů na úseku sociálního zabezpečení, zejména také proto, že navrhovaný zákon vymezuje působnost orgánů republik nejen ve vztahu k zákonu o sociálním zabezpečení, ale též vůči jiným speciálním zákonům ze sociální oblasti, jako je zákon o rodině a další.

Výbory České národní rady, kterým předsednictvo ČNR přikázalo návrh zákona k projednání, návrh projednaly spolu s federální normou o sociálním zabezpečení, která mezi tím byla schválena. Republikový zákon tvoří s federálním zákonem logický celek, neboť, jak již bylo uvedeno, zákony národních rad na federální zákon navazují. Proto se také ve společné zprávě výborů k návrhu zákona ČNR o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení doporučuje několik úprav, které sledují sladění textu a v jednom případě též i obsahu zákonů.

To se konkrétně týká doplnění § 8 odst. 1 písm. a/ číslo 6; v tomto ustanovení se uvádí působnost okresního národního výboru, pokud jde o rozhodování o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů. Toto ustanovení je třeba doplnit v tom smyslu, že jde o započtení doby před 1. lednem 1976. Pokud jde o dobu po tomto datu, bude postupováno podle ustanovení uvedených ve federálním zákoně.

Dalších několik úprav, které se navrhují, sledují zpřesnění a zjednodušení textu, aniž by se cokoli měnilo na obsahu.

Jako společný zpravodaj výborů ČNR ústavně právního, zdravotního a sociálního, pro zemědělství a výživu, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet doporučuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení schválila s úpravami, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů.

Navrhuji dále, abychom jako poslanci zákonodárného a vrcholného zastupitelského sboru České socialistické republiky ve svých volebních obvodech účinně napomáhali k provádění sociálního zabezpečení ve všech jeho oblastech. Doporučuji proto, aby předsednictvo České národní rady rozpracovalo úkoly vyplývající z realizace projednávaného zákona pro orgány a poslance České národní rady a zajistilo jejich plnění. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Tondrovi. O slovo se přihlásil ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Emilian Hamerník. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Emilian Hamerník: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte, abych z pověření vlády ČSR zdůvodnil předložený vládní návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení. Návrh tohoto zákona navazuje na zákon o sociálním zabezpečení schválený 12. listopadu t. r. Federálním shromážděním. Těmito zákony se i po právní stránce naplňuje sociální program XIV. sjezdu KSČ.

Soudružky a soudruzi poslanci, v historii se najde jen málokterá politická strana, která by ve stanoveném rozsahu a čase tak důsledně plnila sociální program, než strana komunistická. Připomeňme si, že komunistická strana v době ještě národně osvobozeneckého boje proti nacistickým okupantům vypracovala program zásadních sociálních, třídně revolučních přeměn v životě pracujícího lidu, a že jej také prosadila do Košického vládního programu. Nepřátelé lidově demokratického vývoje v naší zemi tehdy nejprve potají, ale v roce 1948 velmi nahlas prohlašovali, že jde o ekonomicky neúnosnou utopii, kterou komunisté sledují jen své propagačně politické cíle. Solí v očích jim byl především program všeobecného národního pojištění, jehož zásady se opíraly o leninský princip univerzálnosti sociálního zabezpečení lidu.

Po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou se mnohé, čeho jsme dosáhli v historicky tak krátkém období třiceti roků, zdálo téměř neuskutečnitelné. To platí i o celé oblasti sociálního zabezpečení a o její finančně nejnáročnější části - o důchodovém zabezpečení. Tehdejší cíle jsme už dávno dosáhli a překonali a mnohé sociální vymoženosti, tenkrát považované za nedostupné, považujeme dnes za samozřejmé. Dosaženou úrovní sociálního zabezpečení jsme v mnoha směrech na nejpřednějších místech. Uznávají to i ti, kteří nepatří mezi naše stoupence.

Také v roce 1971 po XIV. sjezdu Komunistické strany Československa znevažovali poražení politikáři sociální program XIV. sjezdu strany, rafinovanými útoky na tento program vyvolávali - nebo se aspoň pokoušeli vyvolat - nedůvěru v politiku nového vedení komunistické strany a našeho socialistického státu. Vždyť, soudružky a soudruzi poslanci, vzpomeňte, jak nejednou jste nás seznamovali se svými poznatky ze svých volebních obvodů, například že se šíří pověsti o tom, že se podle nových připravovaných předpisů výrazně prodlouží věková hranice, že se sníží vdovské důchody, že se zruší pracovní kategorie a podobně. Nový zákon o sociálním zabezpečení, řada nových zdokonalení a výhod jsou opět důkazem, že je lépe věřit ne všelijakým panikářům a nepřátelům, ale orgánům a funkcionářům Komunistické strany Československa a socialistického státu.

Usnesením letošního dubnového zasedání ÚV KSČ ke zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení se naplnil sociální program XIV. sjezdu v nynější etapě rozvinuté vyspělé socialistické společnosti. Každý si může ověřit, jak jednotlivé body sociálního programu XIV. sjezdu byly postupně uváděny v život, jak se stávají nyní součástí vysokého životního standardu a sociálních jistot lidu. Každé opatření, kterým se od roku 1971 realizoval sociální program XIV. sjezdu strany, ovlivnilo pozitivně politickou atmosféru ve společnosti, posílilo sociální jistoty lidu a dále upevnilo důvěru v politiku komunistické strany, socialistického státu a jejich vedení.

Soudružky a soudruzi poslanci, Federální shromáždění ČSSR, jak již bylo řečeno, schválilo 12. listopadu nový zákon o sociální zabezpečení. Jde o největší úpravu v této oblasti od října 1948, kdy vstoupil v platnost zákon o národním pojištění. Jde o úpravu, která má vliv na postavení velkého počtu občanů - důchodců a také všech pracovníků, kteří po 1. lednu 1976 odejdou do důchodu. Vyžádá si také značných nákladů; v roce 1976 3,3 mld Kčs, přičemž 95 % těchto prostředků se použije na úpravu vyplácených důchodů.

K přednosti soustavy našeho důchodového zabezpečení, ve které se plně uplatňuje leninský princip univerzálnosti sociálního zabezpečení lidu, patří zejména to

- že všichni ekonomicky aktivní občané jsou důchodově zabezpečeni ve stáří, v případě ztráty pracovní schopnosti nebo živitele rodiny;  

- že v konstrukci výše důchodu je vyjádřena přímá závislost na pracovních zásluhách, to je na průměrném výdělku, na způsobu zaměstnání i na jeho délce;

- že významnou vymožeností jsou nízké věkové hranice pro nárok na starobní důchod;

- že důchodci mohou za výhodných podmínek pokračovat v zaměstnání po vzniku nároku na důchod a rozhodnout se, že si buď budou zvyšovat svůj nárok, nebo že si dají vyplácet důchod či jeho část ke svému výdělku;

- že kromě důchodu se poskytuje sociálně potřebnému občanu další pomoc ze společenských zdrojů;

- že účastí pracujících na správě a kontrole sociálního zabezpečení se i v této oblasti uplatňují demokratické principy našeho společenského zřízení.

Nový zákon o sociálním zabezpečení tyto přednosti soustavy našeho důchodového zabezpečení dále zvýrazní. Dokladem toho jsou zejména tyto úpravy a zdokonalení:

- ruší se zvláštní daň z důchodu, a to jak u nově přiznávaných důchodů, tak u důchodů, které se již vyplácejí;

- dále se zvýší již vyplácené důchody, především nízké a střední důchody;

- v konstrukci zásad pro výpočet důchodu se zvýrazní zásluhová hlediska, především doba zaměstnání, výše průměrného výdělku a společenský význam práce;

- zvýší se minimální výše důchodů, které jsou jediným příjmem důchodce nebo manželské dvojice důchodců;

- zvýhodní se podmínky pro důchodce, kteří se rozhodnou dále pracovat;

- dojde k úplnému vyrovnání důchodových nároků pracovníků a družstevních rolníků;

- dále se zvýší důchody tzv. starodůchodců, i když jim byly upraveny již v roce 1971.  

Je na místě připomenout, že všechna tato a další zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení děláme v době, kdy ve všech státech kapitalistické části světa roste sociální nejistota a neklid, kdy tam stoupá počet nezaměstnaných a inflační krizový vývoj prohlubuje existenční starosti miliónů pracujících a jejich rodin.

V naší socialistické společnosti vysokou úroveň důchodového zabezpečení dále zvyšujeme, vynakládáme na ni další miliardy korun, děláme - neváhám říci - další velkorysý krok ke zvýšení životní úrovně a k posílení sociálních jistot lidu. Přitom jde o opatření reálné, pramenící z výsledků činorodé a iniciativní práce milionů poctivých, nadaných a pracovitých dělníků, rolníků a inteligence. Tímto opatřením dále upevňujeme jednotu socialistické společnosti, dále posilujeme jeden ze základních socialistických principů "Každý podle svých schopností, každému podle jeho zásluh".

Soudružky a soudruzi poslanci, a nyní k předloženému vládnímu návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.