Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Ambruzovi za jeho zprávu. Soudružky a soudruzi, jak soudruh Ambruz uvedl, jednal náš ústavně právní výbor o přípravě tohoto zasedání a vypracoval návrh závěrečného usnesení, který vám byl rozdán. Doporučuji, abychom zvolili pětičlennou návrhovou komisi, která by podle průběhu rozpravy předložený písemný návrh popřípadě upravila, nebo dopracovala a připravila jeho konečný text.

Navrhuji, aby komise pracovala v tomto složení: místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz, jako předseda komise, a její členové poslanci František Rozhon, Jan Nezval, Jiří Fleyberk a Libuše Horáková.

Jsou nějaké připomínky nebo námitky k tomuto návrhu? /Připomínky nebyly./ Nejsou. Konstatuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 163 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí, aby navržení poslanci byli zvoleni do návrhové komise? /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji, tím je návrhová komise zvolena.  

O slovo se při hlásil předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Krejzlar. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych přispěl do diskuse o stavu socialistické zákonnosti v republice několika poznámkami z hlediska Nejvyššího soudu ČSR.

Projednávání zprávy o stavu socialistické zákonnosti v České národní radě je vždy významným politickým aktem, který u umožňuje nejvyššímu orgánu státní moci České socialistické republiky posoudit a zhodnotit mimo jiné i to, jak orgány soudů a prokuratury uplatňují ve své činnosti právní politiku Komunistické strany Československa, jak dbají o dodržování socialistického právního řádu v zájmu ochrany socialistické společnosti, práv a oprávněných zájmů občanů a organizací. I když metody práce orgánů prokuratury a soudů jsou rozdílné, obojí tyto orgány používají odlišných zákonných prostředků při plnění svých úkolů, jejich činnost na sebe vzájemně navazuje, úspěšně se rozvíjí jejich činnost k jednomu společnému cíli dalšího prohlubování socialistické zákonnosti v životě naší společnosti. Poznatky, obsažené ve zprávě generálního prokurátora ČSR, která je předmětem dnešního jednání pléna České národní rady, jsou shodné s poznatky, které Nejvyšší soud ČSR získává svými dozorovými prostředky.

Společně s generálním prokurátorem konstatujeme, že se v podstatě podařilo zastavit růst kriminality a v některých druzích trestné činnosti zjišťujeme i sestupnou tendenci. Před rokem jsme mohli poukazovat na pokles trestných činů proti republice, v současné době k tomu přistupuje pokles trestných činů útoků na veřejné činitele a trestných činů proti veřejnému pořádku. Je to výsledek soustředěné pozornosti, kterou boji proti kriminalitě věnují stranické orgány, orgány socialistického státu, společenské i hospodářské orgány a organizace, je to však i výsledek stoupajícího zájmu veřejnosti na odstraňování příčin trestné činnosti a negativních jevů. V neposlední řadě se na těchto výsledcích podílejí i orgány činné v trestním řízení včetně soudů.

V žádném případě se však nemůžeme spokojovat s dosaženými výsledky, musíme hledat stále lepší, dokonalejší a účinnější cesty a prostředky, jak výskytu kriminality čelit a předcházet. Ve středu zájmu soudů a ostatních orgánů trestního řízení zůstává i nadále důsledná ochrana socialistické ekonomiky před pácháním trestných činů a přečinů, ochrana před trestnými činy, k nimž dochází pod vlivem alkoholu, a konečně boj proti recidivě. Postih pachatelů trestné činnosti se obecně v průběhu posledního období dále zpřísnil a dosažená skladba trestů v podstatě splňuje požadavek na rozhodný postup proti pachatelům trestných činů. Nelze to však v plném rozsahu říci o postihu trestných činů proti ekonomice. Přestože na tomto úseku dochází k ukládání přísných trestů, zejména pokud jde o závažné a rozsáhlé případy rozkrádání, není dosud v některých případech dostatečně dáván výraz značné nebezpečnosti těchto trestných činů pro společnost a v důsledku toho nejsou dosud k přísnému postihu plně využívány všechny možnosti trestního zákona. V rámci výkonu soudního dozoru vede proto Nejvyšší soud ČSR soudy k tomu, aby důsledně přihlížely v každém jednotlivém případě k zájmům socialistického státu na ochraně ekonomických hodnot a ukládaly takové tresty, které svou represívní a výchovnou složkou zabezpečí nápravu a splní svůj účel i na poli generální prevence. Máme ale také za to, že boj proti tomuto druhu trestné činnosti musí být současně provázen energickým odstraňováním příčin této trestné činnosti, k němuž již v současné době přispívá angažovanost řady vedoucích hospodářských pracovníků, společenských organizací i poctivých pracujících.

Stálým zdrojem trestné činnosti je i okruh pachatelů, kteří se dopouštějí trestné činnosti opětovně. Nejvyšší soud ČSR vede soudy k tomu, aby těmto recidivním pachatelům ukládaly delší nepodmíněné tresty, aby tak bylo zajištěno intenzívní výchovné působení v průběhu výkonu trestu. Významnou roli zde hraje i zákon o ochranném dohledu, podle něhož bylo pod ochranný dohled od doby účinnosti zákona postaveno celkem 7509 odsouzených. Podle našich zkušeností bude zapotřebí dále s postupným nabýváním zkušeností propracovávat metody uplatňování tohoto zákona a zapojovat do boje proti recidivě i další orgány, např. sociální kurátory a podle okolností zainteresovávat i orgány a společenské organizace těch pracovišť, kde takové osoby jsou pracovně zařazeny.

Stále závažným problémem zůstává vliv používání alkoholických nápojů na výskyt trestné činnosti. Z rozboru příčin trestné činnosti, jak je soudy zjišťují, vyplývá, že zhruba 30 % trestných činů je podmíněno nebo vyvoláno alkoholem.

Přitom nejde vždy o osoby, u nichž je používání alkoholu návykem a kdy lze určité nápravy dosáhnout protialkoholním léčením, nýbrž často o osoby, které se příležitostně přivedou do stavu podnapilosti a v něm páchají trestnou činnost. Domníváme se, že stále není dostatečně využíváno zákona o boji proti alkoholismu tak, aby se stal účinným nástrojem k potlačování tohoto zjevu. Projednávali jsme proto tuto problematiku na meziresortní poradě představitelů orgánů trestního řízení a považujeme za nezbytné rozšířit meziresortní součinnost v oblasti boje proti alkoholismu především i na resorty, které řídí obchod a pohostinství. Omezování prodeje alkoholických nápojů a jejich podávání osobám podnapilým a mladistvým je povinností pracovníků těchto organizací, které pro ně vyplývají. Proto po rušení těchto povinností by mělo vést k použití příslušných sankcí, případně k jiným odpovídajícím opatřením.

V popřed soustavného zájmu soudů České socialistické republiky stojí otázky rodiny a mládeže. Při projednávání zprávy o stavu socialistické zákonnosti, předložené plénu České národní rady Nejvyšším soudem ČSR v loňském roce, jsem hovořil o některých problémech a obavách, které se projevily v souvislosti s novelou občanského soudního řádu, kterou byl odstraněn povinný pokus o smír v řízení o návrhu na rozvod manželství. Již tehdy se ukazovalo, že přes tyto obavy soudy správně chápou svou povinnost v průběhu celého řízení usilovat o odstranění příčin narušení vztahů mezi manžely. Statistická data i zkušenosti Nejvyššího soudu ČSR ze soudní praxe svědčí o tom, že tento správný přístup soudů se dále prohlubuje, neboť v I. čtvrtletí letošního roku skončilo řízení jinak než povolením rozvodu ve 23 % celkového počtu vyřízených návrhů na rozvod a ve I. čtvrtletí již dokonce ve 32 %. Za těmito výsledky se skrývá usilovná drobná práce a taktní přístup soudců a soudců z lidu, jimž se podařilo správně analyzovat vztahy mezi manžely a zapůsobit na ně tak, že se manželství nerozpadlo, že ve většině takových případů plní dále svoje společenské poslání. Soudy dále hledají vhodné formy, jak i jinými prostředky působit k odstraňování příčin narušujících manželství a rodinu a v daleko větší míře než dosud rozvíjejí součinnost např. s manželskými poradnami tam, kde jsou zřízeny. Jde o dobré zkušenosti, které dále sledujeme, vyhodnocujeme a zobecníme.  

Pokud jde o mládež, byla ve stranických dokumentech zvýrazněna výchova mladé generace v druhu idejí marxismu-leninismu, v duchu idejí KSČ tak, aby nynější naše mladá generace se stala úspěšným pokračovatelem budování rozvinuté socialistické společnosti. Tento úkol přísluší především socialistické rodině, škole, mládežnickým a jiným společenským organizacím. Řádný růst mladé generace si však nelze představit bez správného formování socialistického právního vědomí mladých lidí, jako nedílné součásti jejich vztahu k hodnotám a cílům naší socialistické společnosti. Z tohoto hlediska mohou také soudy k výchově mladé generace přispět. Proto ministerstvo spravedlnosti ČSR uzavřelo za celou českou justici s ČÚV SSM dohodu o zásadách vzájemné spolupráce, jejímž cílem je koordinovaný postup při formování charakteru mladého člověka v duchu socialistické morálky a socialistického právního vědomí. Soudci Nejvyššího soudu ČSR v rámci spolupráce Nejvyššího soudu se závody ČKD Praha se podílejí na právní výchově a výuce mladých lidí v učňovském závodě ČKD a v závodě ČKD-Slévárny. Tato jejich činnost má příznivý ohlas a přináší kladné výsledky, jak již několikrát bylo zhodnoceno i ze strany vedení těchto závodů. Máme tak možnost ověřit si účinnost právní propagandy mezi mladými lidmi a vyhledávat jim přístupné a přitom účinné formy tohoto uvědomovacího působení Také tyto vlastní zkušenosti budeme zobecňovat a tak napomáhat k zvyšování účinnosti právní propagandy.

V duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ zdokonalovat činnost soudů při ochraně práv a oprávněných zájmů občanů věnujeme společně s ministerstvem spravedlnosti ČSR pozornost zvyšování úrovně soudního řízení tak. aby ochrana práv a oprávněných zájmů byla především rychlá a účinná a aby tak společnost i občané byli chráněni před pachateli trestných činů. Vycházíme zde ze známé Leninovy teze o tom, že výstražný význam trestu není dán jenom jeho tvrdostí, nýbrž jeho neodvratností. Jakékoliv neodůvodněné průtahy v soudním řízení totiž oslabují důraz represe i výchovného působení na pachatele a snižují i výchovný vliv na ostatní členy společnosti. Požadavek rychlosti a včasnosti soudního rozhodnutí právem vztahujeme i na řízení ve věcech občanskoprávních, kde zbytečné průtahy mohou vést k vážnému a hlubšímu na rušení vztahů mezi občany. Plně proto s ministerstvem spravedlnosti ČSR nejen usilujeme o zrychlení soudního řízení, ale i o další zvyšování kvality soudního řízení a rozhodování. Výsledky dosavadního průběhu letošního roku ukazují, že toto úsilí bylo pochopeno jako politický úl s plnou odpovědností převážné většiny justičních pracovníků. Je možno konstatovat, že se podstatně zrychlilo řízení před okresními soudy v trestních věcech a že byl snížen i počet nevyřízených věcí na občanskoprávním úseku a přitom u soudů můžeme pozorovat i určitý vzestup kvality soudních rozhodnutí.

Nejvyšší soud ČSR vědom si své politické odpovědnosti za kvalitní a účinné rozhodování soudů v ČSR dále zdokonaluje v souladu se závěry listopadového zasedání pléna ÚV KSČ výkon soudního dozoru jako specifické formy řídící činnosti.

Prosazujeme vyšší nároky na úroveň vlastní práce Nejvyššího soudu ČSR u předsedů krajských a okresních soudů tak, aby s kritickou náročností plánovitě zvyšovali úroveň řízení jim svěřených soudů. Konkrétní úkoly v tomto směru byly rozpracovány do akčního plánu Nejvyššího soudu ČSR a v potřebném rozsahu zapracovány i do plánů nižších soudů. Realizace těchto úkolů je soustavně sledována a vyhodnocována.

Obě řídící justiční centra, ministerstvo spravedlnosti ČSR a Nejvyšší soud ČSR, ve vzájemné součinnosti, zabezpečují odborný i politický růst nové justiční generace. Do celkového systému výchovy byla vnesena přísná plánovitost a pravidelnost i diferencovaný přístup s volbou konkrétních účinných metod školení. Jde o náročnou práci, neboť v posledních letech dochází k výrazné změně skladby soudcovských kádrů, mladí lidé nahrazují chybějící počty, přirozené úbytky i místa uvolněná odchodem těch, kteří ztratili způsobilost vykonávat funkci soudce. S uspokojením můžeme konstatovat, že se podstatně zvýšil zájem absolventů právnických fakult pracovat v socialistickém soudnictví a ve státním notářství. Na tom má veliký podíl ministerstvo spravedlnosti ČSR, které získání mladých lidí a doplnění stavu soudců považuje za jedno ze svých základních politických úkolů. Za reálnou lze považovat perspektivu, že během poměrně krátké doby se podaří doplnit stavy soudců na plánované počty a k tomu cíli je již připravován dostatečný počet justičních čekatelů. Jejich urychlená politicko-odborná příprava a soustavné doškolování mladých soudců jsou současnými základními úkoly na úseku práce s kádry.

Zmiňoval jsem se, soudružky a soudruzi poslanci, již o preventivně výchovné činnosti soudců Nejvyššího soudu ČSR. Dovolte mi stručnou informaci o této činnosti též ohledně ostatních soudců a státních notářů. V uplynulém roce tito justiční pracovníci absolvovali v ČSR 9800 přednášek a besed s právní problematikou a publikovali v různých časopisech 1534 článků popularizujících a vysvětlujících náš právní řád. Kromě toho řada soudců i státních notářů se podílí na činnosti ve veřejném životě, pracuje ve stranických i odborářských funkcích, v národních výborech a ve společenských organizacích. Jsme toho názoru, že zapojení soudců a státních notářů do veřejné činnosti patří nejen k povinnostem těchto pracovníků socialistické justice, ale slouží též k přenášení jejich zkušeností z denní práce do veřejnosti a naopak jim umožňuje získání poznatků potřebných pro jejich praktickou činnost.

Soudružky a soudruzi poslanci, vážíme si nesmírně pozornosti a pomoci, které Česká národní rada, její plénum, výbory i jednotliví poslanci věnují české justici. Závěry z jednání orgánů ČNR a především jejího pléna chápeme jako směrnici pro další konkrétní zaměření práce soudů a státních notářství. Proto jsme také společně s ministerstvem spravedlnosti ČSR zabezpečili, aby se závěry pléna ČNR ke zprávě o stavu socialistické zákonnosti projednané v loňském roce a se zásadními diskusními příspěvky byli seznámeni všichni soudci. K realizaci těchto závěrů byly uspořádány v krajích a okresech aktivy, jichž se zúčastnili někteří představitelé ČNR a někteří poslanci. Tento zájem ČNR významně přispěl k prohloubení realizace právní politiky KSČ v činnosti soudů a státních notářství a přispěl i k rozvoji iniciativy justičních pracovníků při plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ. Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych při této příležitosti poděkoval za pozornost, péči a pomoc, které ČNR věnuje české justici.

Této pozornosti České národní rady si vysoce vážíme i proto, že je mimo jiné i výrazem chápání vysoké odpovědnosti soudcovské práce, která klade vysoké nároky na politickou vyspělost, na morální kvality a odbornou zdatnost každého soudce. Jde o práci, která vyžaduje celého člověka, jeho trpělivost, rozhodnost, ale i citlivost v přístupu k lidem, k práci, jejíž výsledky se ve svých důsledcích promítají do formování socialistického právního vědomí člověka, do jeho vztahu ke společnosti a jejím zájmům. Jistě mi dovolíte, soudružky a soudruzi poslanci, abych z pohledu Nejvyššího soudu ČSR, jako nejvyššího orgánu soudního dozoru republiky, ocenil práci těch justičních pracovníků, kteří takto chápou svoje poslání v socialistické společnosti.

V závěru svého diskusního příspěvku chci ubezpečit plénum České národní rady, že soudy ČSR pod vedením naší komunistické strany splní čestně úkoly jim XIV. sjezdem KSČ uložené a že budou plně připraveny pro plnění úkolů, které pro naše soudnictví vyplynou z jednání XV. sjezdu KSČ. /Potlesk./.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSR dr. Karlu Kejzlarovi za jeho diskusní vystoupení. Do rozpravy se dosud přihlásilo devět řečníků. Jako první vystoupí poslankyně Marta Lorencová. Prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Marta Lorencová: Vážené soudružky a soudruzi, ve zprávě generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice, kterou jsme k přípravě dnešního jednání dostali, se mimo jiné uvádí, že v úsilí o omezení kriminality a o upevnění socialistické zákonnosti plní stále významnější místo národní výbory, zejména okresní, že se komise veřejného pořádku v mnoha okresech staly centrem koordinovaného postupu proti kriminalitě a jiným formám porušování zákonů.

Podle vlastních zkušeností z volebního obvodu i podle zkušeností, které jsme shrnuli při jednání ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti, mohu toto konstatování potvrdit.

Národní výbory, zejména krajské a okresní, se tak jako Česká národní rada stavem socialistické zákonnosti zabývají každoročně na svých plenárních zasedáních. Různými stránkami socialistické zákonnosti, ochrany veřejného pořádku i výkonu státní správy na jednotlivých úsecích se v průběhu roku zabývají i rady národních výborů. Komise veřejného pořádku jsou jedny z nejaktivnějších komisí krajských i okresních národních výborů. Prakticky se v nich uskutečňuje úzká součinnost národních výborů s orgány prokuratury, soudů, bezpečnosti i společenských organizací.

Vedoucí funkcionáři těchto orgánů jsou členy těchto komisí. Společně připravují zprávy a návrhy pro jednání orgánů národních výborů. Vedoucí i další pracovníci prokuratury, soudů a Veřejné bezpečnosti se také významně podílejí na odborné a metodické pomoci městských a místních národních výborů a aktivně napomáhají při právní výchově občanů. Vcelku je možno říci, že se národní výbory, zejména v posledních letech, stále výrazněji orientují na důslednější uplatňování své působnosti a svých mocenských funkcí v této oblasti. Velmi dobře se osvědčily dlouhodobější komplexní plány opatření k omezování kriminality a k ochraně veřejného pořádku v jednotlivých krajích a okresech.

Dosud jsem mluvila o krajských a okresních národních výborech. U městských a místních národních výborů jsou však s uplatňováním jejich působnosti na tomto úseku značné problémy a nedostatky. Úroveň jejich práce, kterou vykonávají v převážné většině obcí funkcionáři i poslanci po svém zaměstnání, je velmi rozdílná. Důsledné uplatňování působnosti těchto národních výborů klade velké požadavky na znalost zákonů a dalších právních předpisů a také na schopnosti a odvahu jejich funkcionářů otázky porušování veřejného pořádku a socialistické zákonnosti řešit.

Okresní národní výbory organizují pro funkcionáře místních národních výborů celou řadu školení a porad, členové komisí veřejného pořádku ONV se zúčastňují plenárních zasedání místních národních výborů, na kterých jsou tyto otázky projednávány, a schůzí místních komisí veřejného pořádku.

K projednávání složitějších přestupků jsou do těchto komisí vysíláni pracovníci odborů ONV i členové okresních komisí. Funkcionáři místních národních výborů se v mnoha případech sami obracejí na ONV, přicházejí se poradit, jak mají ve složitějších případech postupovat nebo rozhodnout. Jen díky tomuto velkému úsilí a pomoci ze strany okresních národních výborů se daří plnit alespoň ty nejnaléhavější úkoly místních národních výborů.

Snažili jsme se také ověřit, jak národní výbory vhodným zaměřením a metodami hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné práce i uplatňováním mocenských nástrojů působí na utváření nového socialistického vztahu občanů ke státu, ke společenskému vlastnictví a jeho ochraně, na uvědomělé plnění občanských povinností a na utváření socialistických vztahů mezi lidmi.

Vývoj v tomto směru je možno označit za pozitivní. Velká část našich občanů se aktivně podílí na práci národních výborů ve všech úsecích jejich činnosti, ať už jako poslanci nebo členové různých aktivů. Mnoho občanů, včetně mladých lidí, se podílí na svépomocných pracích v rámci plnění volebních programů Národní fronty i na rozvoji kulturního a společenského života v obcích a ve městech. Velká část občanů aktivně pracuje ve společenských a zájmových organizacích. Převážná většina občanů uvědoměle plní své občanské povinnosti. Dosud se však nepodařilo vytvořit takovou situaci, aby se tato většina lidí aktivně a otevřeně podílela na boji s protispolečenskou činností vcelku malého počtu lidí v podmínkách jednotlivých obcí, závodů a jiných pracovišť. Stále ještě máme mnoho lidí a mezi nimi i některé funkcionáře, kteří se neodvažují nebo nechtějí otevřeně vystoupit proti různým nešvarům, proti trestné činnosti i proti těm, kteří chtějí od společnosti jen hodně brát a málo jí dávat.

V tomto směru čeká na národní výbory a další státní orgány, na vedoucí pracovníky na všech úsecích i na společenské organizace ještě velký kus práce.

V souladu se závěry listopadového zasedání ÚV KSČ musí každý odpovědně nést svůj podíl na vytváření veřejného mínění, nesmiřitelného vůči všem protispolečenským a protisocialistickým jevům, rozhodně proti nim vystupovat a důsledně uplatňovat svou působnost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni soudružce Lorencové. Hovoří poslanec Nezval, připraví se poslankyně Bařinová.

Poslanec Jan Nezval: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Naposledy v tomto volebním období projednáváme stav socialistické zákonnosti v ČSR. Stálá pracovní skupina pro otázky mládeže mne proto pověřila, abych zde zrekapituloval její stanovisko ke kriminalitě mládeže.

Musím s povděkem konstatovat, že náš neustálý tlak, aby problém kriminality mladé generace byl zvlášť sledován, se setkal s úspěchem a poprvé v letošní zprávě generálního prokurátora ČSR je věnována obsáhlá stať kriminalitě mladých lidí do 30 let. Ukazuje se, že jde o vážnou společenskou otázku, protože mladí lidé mají na svědomí více než polovinu zločinů a přečinů. A to nehledíme k trestné činnosti dětí, které ještě s ohledem na svůj věk nemohou být trestně stíhány.  

Budí proto určitou pochybnost snahy posunout začátek školní výchovy o rok dopředu a stálé přeplňování vyučovacích osnov výukou. Rozhodně je řádná výchova ve škole tak společensky zásadní věcí, že by neměla být ovlivňována momentální situací např. v pracovních silách.

Další oblastí, z níž koření kriminalita mládeže je volný čas. Zejména u té části mládeže, která jej má nejvíce. To jsou mladí lidé, kteří se ničemu neučí a jdou ze základní školy rovnou do pracovního poměru. Z této skupiny se rekrutuje největší počet delikventů.

Rovněž ta část mládeže, která se učí méně náročným řemeslům a pak přichází na roztroušena pracoviště, např. ve stavebnictví a má rovněž po práci dost volného času, je potenciálně více ohrožena delikvencí než jiné skupiny mládeže.

Zde je rozhodující těžiště práce společenských organizací, které organizují mládež. V první řadě se to týká Socialistického svazu mládeže dále tělovýchovné organizace a v menších místech i odborů. Naše společnost přes všechno dosavadní snažení nevytvořila dosud takové věcné a kádrové podmínky, aby tyto organizace mohly skutečně masově a systematicky podchytit veškerou naši mládež a ovlivnit účinně její způsob trávení volného času. Nejde vůbec o nárazové akce, nejde o špičkové výkony ve sportu, jde o to, aby mladý člověk si od dětství zvykl volný čas trávit v zařízeních, jež mu umožňují uplatnění jeho zájmů v kulturním prostředí, psychologicky dobře řízeném školenými pracovníky.

Konečně, a to je moje poslední poznámka, jde o výchovné preventivní působení trestů. Jsme toho názoru, že naše trestní právo by potřebovalo zmodernizovat. Některé druhy trestů ve specifických případech se míjí účinkem. Týká se to zejména postihu alkoholismu. Uvedu příklad: odebrat při zjištěném alkoholu v krvi bezpodmínečně na různě odstupňovanou dobu řidičský průkaz.

Vážené soudružky a soudruzi, delikvence mladých lidí je celosvětový jev. My, v socialistické společnosti, máme řadu výhod v jejím potírání a předcházení. Chce to jenom trochu více pestrosti v prostředcích boje proti ní a pak ze zjištěných skutečností vyvozovat závěry s daleko větší důsledností než dosud. /Potlesk./