Úterý 28. října 1975

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci dr. Hájkovi za přednesenou zprávu. Soudružky a soudruzi, kulturní a školský výbor ČNR připravil pro závěr tohoto našeho jednání návrh usnesení, který vám byl na začátku schůze rozdán. Abychom mohli do tohoto návrhu zapracovat výsledky rozpravy, navrhuji, abychom zvolili pro přípravu konečného znění návrhu usnesení pětičlennou návrhovou komisi v tomto složení: předseda komise - posl. dr. Jiří Hájek, členové - posl. ing. Marie Smolíková, posl. Jiří Hrdlička, posl. Robert Hendrych a posl. Ludmila Jandorová.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo námitky? /Nebyly/ Nejsou.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Komise byla jednomyslně zvolena.

Přerušuji nyní schůzi na 15 minut. Schůze bude pokračovat v 11.00 hodin.

/Schůze přerušena v 10.43 hod. a opět zahájena v 11.05 hod./

Předseda ČNR Evžen Erban /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Přistoupíme k rozpravě o zprávě vlády ČSR o rozvoji kultury v České socialistické republice. Do rozpravy se přihlásilo zatím 20 řečníků. Pro informaci sděluji první řečníky v pořadí, jak jim bude uděleno slovo. Jsou to tito soudruzi poslanci a poslankyně: Vladimír Hofman, Josef Pařil, Jindřich Poledník, Hana Růžičková, prof. dr. Miroslav Brůžek, CSc., Jana Židlická a Zdena Žáková. Dávám slovo poslanci Hofmanovi.

Poslanec Vladimír Hofman: Vážené soudružky a soudruzi! Významnou úlohu v rozvoji kultury mají národní výbory. K jejich předním úkolům patří vytvářet příznivé podmínky k tomu, aby se kultura v širokém slova smyslu stala součástí každodenního života našich občanů a působit také k podchycení zájmu o aktivní účast každého občan na utváření socialistického způsobu života na vesnicích i ve městech.

Rozsah i důležitost kulturně výchovné práce národních výborů nejlépe vynikne, ukáží-li to na příkladě. Vezmu jako příklad okres Jindřichův Hradec, kde jsme se seznamovali s prací národních výborů v této oblasti. V tomto okrese je 43 místních osvětových besed, 193 místních knihoven, 4 muzea, 27 stálých kin, 4 domy kultury ROH a 21 kulturních domů v místech, 36 divadelních souborů a řada dalších souborů lidové umělecké tvořivosti. V okrese je každoročně pořádána řada výstav, přehlídek lidové umělecké tvořivosti, přednáškových cyklů v rámci mimoškolního vzdělávání pracujících a velký počet dalších kulturně společenských akcí. Za touto celou rozsáhlou a rozmanitou činností je třeba vidět spoustu obětavých lidí, kteří jí věnují své schopnosti, svůj volný čas, uspokojují své záliby a rozvíjejí svou kulturní tvořivost. Obdobně je tomu i v dalších okresech, jak je znám ze svého vlastního volebního obvodu 

Aby celá tato činnost sloužila zájmům a potřebám naší společnosti pomáhala vychovávat lidi v socialistickém duchu, k tomu je zapotřebí velké politické a také odborné a metodické pomoci a dobré řídící práce národních výborů, jejich orgánů a zařízení, zejména na úrovni okresu.

V průběhu posledních let je možno zaznamenat, že u národních výborů zaujímá politicko-výchovná práce a kulturně výchovná činnost daleko významnější místo než v minulosti. K této orientaci přispělo zejména uplatnění závěrů plenárního zasedání ÚV KSČ k ideologickým otázkám, které byly promítnuty v usnesení vlády ČSR z roku 1973 o úloze národních výborů k rozvoji kulturně výchovné činnosti. Funkcionáři národních výborů toto usnesení hodnotí velmi pozitivně. Oceňují, že vláda soustavně kontroluje, jak toto usnesení plní národní výbory i jednotlivé ústřední orgány a stanoví na jednotlivá léta hlavní směry kulturně výchovné činnosti, které jsou východiskem pro vypracování jednotných plánů kulturně výchovné činnosti národních výborů všech stupňů.

Jednotné plány kulturně výchovné činnosti v obcích a ve městech jsou důležitým nástrojem pro koordinaci činnosti národních výborů a společenských organizací a také základem pro sdružování finančních prostředků na plnění nejdůležitějších úkolů v této oblasti. Při jejich vypracování se přechází od dřívějšího soupisu jednotlivých kulturně společenských akcí k promyšlenému zaměření a programování této činnosti.

Dalším zajímavým a dobrým poznatkem je plánovitý a diferencovaný přístup okresních národních výborů a jejich zařízení k jednotlivým obcím a městům. V takových okresech, kde je 150 i více obcí, není účelné věnovat všem obcím stejnou pozornost. Není to ani možné. Poznatky z činnosti našeho výboru i z volebních obvodů ukazují, že zájmy občanů o kulturní a společenský život v obcích, zejména u mladých lidí, daleko přesahují rámec a možnosti těchto malých obcí a směřují do větších střediskových obcí a měst.

Proto považujeme za správné podpořit soustředěný zájem okresních národních výborů a jejich zařízení o rozvoj kulturního a společenského života ve střediskových a spádových obcích. V těchto obcích se postupně budují a vybavují taková zařízení, která budou sloužit občanům z širšího územního obvodu. Jde zejména o kina, střediskové knihovny, středisková kulturně výchovná zařízení klubového typu i tělovýchovná zařízení. Tím je také výrazněji zaměřená odborná a metodická pomoc okresních národních výborů, okresních kulturních středisek a dalších okresních zařízení.

Kde taková zařízení ve střediskových místech jsou, soustřeďuje se kolem nich poměrně dobrá činnost, ať už jde o zájmovou uměleckou činnost, mimoškolské vzdělávání, sport a tělovýchovu, činnost sboru pro občanské záležitosti a další.

Proto považujeme za správné, i při limitovaných prostředcích na výstavbu kulturních a společenských zařízení, v rámci plánu i v rámci akce "Z" tato zařízení postupně budovat, a zdokonalovat je přitom zejména na základě osvědčeného způsobu sdružování prostředků a sil národních výborů, závodů, družstev, společenských organizací i svépomocné práce občanů.

Jedním ze závažných problémů je získání a příprava odborných kádrů pro práci v odborech kultury ONV, v okresních kulturních střediscích i pro práci ve městech a střediskových obcích. V případě těchto pracovníků jsou kladeny vysoké nároky nejen na jejich odborné znalosti, ale i na jejich ideovou vyspělost a pevnost, politický rozhled, organizační schopnosti a umění pracovat s lidmi, se širokým okruhem dobrovolných pracovníků. Kromě toho je třeba vzít v úvahu požadavky na tyto pracovníky, aby osobně pomáhali a také prováděli inspekční činnost přímo v obcích, v jednotlivých zařízeních, a to převážně o sobotách a nedělích. Těmto požadavkům však neodpovídá - jak už jsme se přesvědčili - odborná příprava pracovníků pro tyto funkce na školách, ani dosavadní péče o zvyšování kvalifikace těch pracovníků, kteří tam již pracují. Za jednu z hlavních příčin vážného nedostatku těchto pracovníků označili funkcionáři národních výborů jejich nedostatečné odměňování, zejména v porovnání s pracovníky na školském úseku.

Vím, že se touto problematikou ministerstvo kultury ČSR zabývá a chci proto jen zdůraznit naléhavost jejího řešení.

Soudružky a soudruzi, přednesl jsem několik poznatků a námětů z oblasti národních výborů, které vyplývají z jejich významné úlohy v rozvoji kultury a kulturně výchovné činnosti. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Hofmanovi. Slovo má poslanec Pařil, připraví se poslankyně Růžičková.

Poslanec Josef Pařil: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Průmyslový výbor ČNR mne pověřil, abych plenární schůzi informoval o výsledcích jednání výboru, jehož obsahem bylo posoudit stav a využití kulturních zařízení národních podniků.

Především je třeba vyzvednout skutečnost, že v rámci socialistické koncepce rozvoje kultury byla u nás vybudována rada kulturních zařízení, zejména klubových, péčí a z prostředků závodů a ROH. Tato zařízení - jde o domy kultury ROH a závodní kluby - dnes plní významnou kulturně společenskou funkci jak při vzdělávání a výchově pracovníků závodů, tak při rozvíjení politickovýchovné a kulturní práce mezi občany v místech i při práci s dětmi a mládeží. Kulturní zařízení ROH patří v celé soustavě klubových zařízení k nejlépe materiálně a technicky vybaveným a svou činností se stala významnou kulturní institucí, s níž se v místech počítá. Činnost těchto zařízení, na nichž se podílí široký aktiv pracujících, se postupně zkvalitňuje. Zejména v souvislosti s oslavami 30. výročí SNP a osvobození Československa Sovětskou armádou se projevila nebývalá kulturně politická aktivita těchto zařízení.

Listopadové plénum ÚV KSČ nás však nabádá nespokojovat se s dosaženými úspěchy, ale hledat a kriticky odhalovat rezervy dalšího zlepšení, možnosti zvýšení efektivnosti veškeré naší práce. Mnohé lze nesporně zlepšit i v práci těchto zařízení.

Jistě by bylo možno šířeji a vynalézavěji rozvinout vzdělávací činnost závodních klubů, jejich pomoc při rozvíjení technicko-ekonomické propagandy, agitace a vůbec při plnění hlavních ideově výchovných úkolů, které každoročně vytyčuje vláda ČSR.

Je třeba podpořit a ještě více orientovat tato zařízení na podněcování tvořivé kulturní i technické tvořivosti dětí a mládeže, zejména pak podstatně rozšířit a prohloubit práci s učňovskou a pracující mládeží jako s novou směnou naší dělnické třídy. Tato zařízení musí pracovat s perspektivou. Vždyť vyšší kulturní úroveň této nastupující generace, její hlubší znalosti, morální úroveň, všestranná kulturnost bude nezbytná nejen z hlediska dalšího rozvoje výroby, ale pro utváření socialistického životního způsobu celé společnosti.  

To vyžaduje důsledněji získávat pro aktivní tvořivou i organizátorskou činnost v kulturních zařízeních převážnou část této dospívající dělnické mládeže, která se po skončení školy obvykle vymyká cílevědomému ideovému a kulturně výchovnému vlivu.

Podstatně je třeba rozšířit kapacitu a úroveň práce zájmových kroužků a souborů dělnické mládeže v těchto zařízeních, s větší náročností přistupovat k výběru a soustavné práci s vedoucími těchto zájmových kolektivů.

Z mnoha dalších problémů, s nimiž tato zařízení zápasí, chci upozornit ještě alespoň na jeden. Při průzkumu jsme se setkali s mnoha připomínkami k restauračnímu provozu těchto zařízení. Zájem restaurace o maximální akumulaci je často v rozporu s kulturně výchovným posláním klubového zařízení. Restaurační provoz v těchto zařízeních by měl být vyznat ze ziskové stimulace a podřízen kulturně výchovným kritériím.

Z hlediska dalšího rozvoje i řízení práce těchto zařízení by bylo správné prohlubovat vztah hospodářského vedení závodů k těmto zařízením tak, aby je hospodářští pracovníci - jako je tomu v SSSR - považovali doslova za jednu z dílen závodu. Za dílnu, v níž se v koncentrované podobě realizuje další vzdělávání, ideová a estetická výchova pracovníků, v níž se upevňují soudružské vztahy, rozvíjí tvořivost i radostný kulturní a společenský život pracovníků ve volném čase.

Proto by se také i další výstavba těchto zařízení měla stát součástí projekčních plánů výstavby nových závodů a součástí pětiletých plánů komplexní socialistické péče o pracovníky, které se v současné době zpracovávají na všech závodech. Péče o kulturní rozvoj pracujících nabývá s rozvojem socialistické společnosti a zejména se zvyšováním hmotné životní úrovně na významu. Výstavba klubových zařízení, kterých je stále nedostatek, je nejefektivnější formou této péče.

V závěru bych chtěl zdůraznit, že měřítkem práce kulturního zařízení musí být, jak se plní rozhodující výchovné záměry vytyčované stranickými a odborovými orgány, jak jeho činnost je v souladu se statutem, který byl na základě Zásad pro činnost hospodaření kulturních zařízení ROH přijat, jak se podílí na socialistické výchově pracující mládeže. Z tohoto hlediska pak je třeba posuzovat i kádrové, organizační a materiální podmínky a výsledky činnosti každého kulturního zařízení. 

Odborové orgány dokázaly právě v poslední době, že závodní kluby a domy kultury jsou skutečně prostředkem masového působení na vědomí pracujících. Je příležitost a potřeba dále se vážně zamyslet, jaká je účinnost jejich práce a jak ji nyní v období příprav k 6. pětiletce, k XV. sjezdu Komunistické strany Československa a k IX. všeodborovému sjezdu dále zlepšit a prohloubit. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Slovo má poslankyně Růžičková, připraví se poslanec Poledník.

Poslankyně Hana Růžičková: Soudružky a soudruzi, i práce ROH - nemasovější organizace Národní fronty - byla ve smyslu závěrů XIV. sjezdu KSČ orientována.

Byla to a je orientace na odstraňování pozůstatků pravicově oportunistických vlivů v oblasti kulturně výchovné práce i zdůraznění socialistického pojetí kultury v celé její komplexnosti. Kulturně výchovná činnost odborů je orientována na výchovu socialistického člověka, zvyšování jeho kulturní úrovně, rozvíjení kulturních zájmů pracujících, organizování jejich aktivní účasti na kulturním životě.

Soustavně je Revolučním odborovým hnutím podporována angažovaná umělecká profesionální i amatérská tvorba. Pozornost odborových organizací byla dále orientována na vytváření kultury pracovního prostředí, kultury práce a zvyšování kultury bydlení, odívání a společenského chování. Díky soustředěné pozornosti kulturním zařízením ROH, kterých je v ČSR 420, podařilo se v posledních letech rozvinout jejich práci.

Soudruh poslanec Pařil přede mnou hovořil o činnosti závodních klubů a ukázal i na některé nedostatky a na směry činnosti v práci závodních klubů. Dovolte tedy, abych tuto kapitolu, důležitou součást práce přešla jen zjištěním, jakého počtu akcí bylo dosaženo v roce 1974 v závodních klubech ROH.

V závodních klubech bylo v roce 1974 uskutečněno 44 052 vzdělávacích akcí, které navštívilo 3 172 000 účastníků. Kulturně společenských akcí bylo uskutečněno téměř 150 000 s počtem návštěvníků více než 22 milióny, filmových představení 36 000. Celkem to bylo 1/4 milionu akcí, které navštívilo přes 29 miliónů návštěvníků. I tento počet účastníků v našich klubech ROH ukazuje na jejich vážnost, ale zdůrazňuje i slova soudruha Pařila o tom, že ROH se jejich činností musí dále velmi vážně zabývat.

Nejrozšířenějším kulturním zařízením základních organizací ROH v oblasti ideově výchovné a kulturní práce jsou odborářské knihovny. Jejich dosavadní výsledky ukazují, že celá řada knihoven se dobře podílí na výchovné práci svých odborových organizací. Knihovny se zaměřují hlavně na propagaci angažované literatury formou výstavek, nástěnek a relací pro závodní rozhlas i jinými formami. Velké knihovny organizují kulturní a společenské akce, čtenářské besedy a soutěže. Některé z nich, jako např. knihovna Domu kultury ROH VZKG v Ostravě, jejíž kolektiv získal titul brigáda socialistické práce, zpracovává a vydává doporučující bibliografie a různé metodické materiály zaměřené k významným politickým a kulturním výročím Podobně pracuje i odborářská knihovna AZNP Mladá Boleslav, která dosahuje také velmi pěkných výsledků v práci mezi mládeží. V současném období se připravují knihovny ROH k další soutěži na počest XV. sjezdu KSČ a IX. všeodborového sjezdu.

S činností kulturních zařízení je spojen i problém další výstavby těchto zařízení, jejich komplexní vybavenosti odpovídající jejich poslání a úkolům v socialistické společnosti. Tento problém se však netýká jen ROH, ale také národních výborů. Zde je stále ještě skutečností nedostatečná spolupráce národních výborů, společenských organizací i závodů při sdružování prostředků na provoz, rozšiřování a modernizaci kulturních zařízení.

Významnou kulturně výchovnou činností ROH je zájmová umělecká činnost. V této oblasti byla uskutečněna řada akcí, soutěží, programů, přehlídek a festivalů, které byly organizovány jak ROH, tak i společně s jinými organizacemi, případně státními orgány. Také ony přispěly k zvýšení ideové účinnosti a umělecké úrovně této široké kulturní aktivity pracujících. ROH řídí nyní v ČSR více než 2500 souborů a kroužků zájmové a umělecké činnosti, v nichž je činných více než 55 000 členů.

Je však nutno trvale pečovat o rozšíření organizační základny zájmové umělecké činnosti zvláště na závodech, a to zejména pokud jde o mládež. Zvláště je nutno soustavně dbát o socialistickou ideovou náplň a ofenzívnost repertoáru, neboť u mnohých souborů a kroužků přetrvávají tendence pouhé odbornosti a přežívá atmosféra bývalých spolků. Zde je zvláště u špičkových souborů, s nimiž je počítáno i ministerstvem kultury ČSR pro reprezentaci do zahraničí, nutno dbát o nejtěsnější spolupráci ústavů ministerstva kultury ČSR s příslušnými orgány odborových svazů. Spolupráce by měla být co nejtěsnější v politicky principiálním vedení souborů, v péči o vysokou ideovou a uměleckou kvalitu jejich repertoáru a pak samozřejmě i při vypracování takového plánu vysílání do zahraničí, který bude nejen dlouhodobý, ale zodpovědný ve smyslu výše uvedených požadavků.

Konkrétním opatřením ROH k realizaci závěrů VIII. všeodborového sjezdu a k ovlivňování umělecké tvorby, jejího plného uplatnění v procesu výchovy socialistického člověka je každoroční udílení cen A. Zápotockého za umělecká díla a významnou kulturně výchovnou činnost i technickou tvůrčí činnost při příležitosti oslav výročí Únorového vítězství pracujících. ROH se také samo podílí nebo organizuje řadu dalších akcí přispívajících k podněcování a společenské objednávce socialistických děl, ke spolupráci s umělci a uměleckými kolektivy, k výchovné práci s uměním. Podílí se i na filmových festivalech pracujících. Navazuje se plodná spolupráce profesionálních umělců se soubory zájmové umělecké činnosti, uzavírají se patronáty s umělci a tvůrčími pracovníky, s brigádami socialistické práce, organizují se výstavy a besedy o uměleckých dílech, které se realizují zejména v odborářských kulturních zařízeních. Tato činnost se však v ROH teprve začíná rozvíjela zdaleka ještě nedosahuje potřebné úrovně, rozsahu a hlavně využití možností v této oblasti.

V duchu naplňování kulturní politiky strany a úkolů, které vyplývají z říjnového pléna ÚV KSČ pro oblast kulturně výchovné činnosti se také rozvíjela spolupráce ROH s národními výbory, ministerstvem kultury ČSR a dalšími organizacemi a institucemi. Přestože pro tuto spolupráci jsou vytvořeny příznivé podmínky, zůstalo bohužel jen u spojování sil a prostředků pro zabezpečování závažných politických a kulturních úkolů celostátního charakteru, a to jen na úrovni centrál. Tato spolupráce se v nižších článcích rozvíjí velmi sporadicky. Nepodařilo se plně uvést do života ani zpracování jednotných plánů kulturně výchovné činnosti.

Proto jsou odborové orgány přesvědčeny, že dnešní jednání pléna ČNR pomůže vyřešit i tyto úkoly, které jsou v zájmu splnění úkolu společensky nejzávažnějšího - pro plnění úkolů XIV. sjezdu KSČ v oblasti kultury. 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Růžičkové. Předávám slovo poslanci Poledníkovi. Po něm bude hovořit soudruh poslanec Kostka.

Poslanec Jindřich Poledník: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vztah kultury k mladé generaci a mladé generace ke kultuře je jedním z klíčových vztahů určujících další vývoj nejen kultury, ale i celé naší společnosti. Bez ovládnutí kultury své třídy, svého národa není mladým člověk schopen stát se plnoprávným členem společnosti a podílet se na jejím dalším rozvoji. Kultura a její instituce hrají velkou úlohu při obtížném procesu začleňování mladého člověka do společnosti.

V. I. Lenin stanovil poslání mládeže a její organizace jako úkol učit se komunismu. To je i základní úkol dnešní mladé generace.

Z místa, které SSM zaujímá v politickém a výchovném systému naší společnosti, vyplývá i jeho úloha v kultuře. Lze ji stručně vyjádřit takto:

1. Podílet se na formulování a realizaci kulturní politiky naší společnosti tak, aby obrážela i zájmy i potřeby současné mladé generace jak v tvorbě a šíření kulturních hodnot tak ve sféře jejich užití.

2. Napomáhat k tomu, aby z mladých lidí vyrůstali lidé kulturní, schopní ovládnout kulturní dědictví a se schopností sami se na rozmnožování tohoto bohatství podílet.

3. Pomáhat mladým lidem, aby chtěli, uměli a mohli bohatě a účelně trávit svůj volny čas, především v kolektivech vrstevníků, při činnostech rozvíjejících i jejich osobnost.

Chtěl bych se dnes vyjádřit jen k některým oblastem vztahu mládeže a kultury. V souladu se závěry XIV. sjezdu strany věnujeme i my v SSM velkou pozornost rozvoji zájmové umělecké činnosti mládeže. Po letech stagnace v této oblasti se podařilo ve vzájemné součinnosti státních orgánů, ROH SSM a dalších partnerů značně oživit tuto činnost. Desetitisíce mladých lidí tančí, zpívají, hrají, fotografují apod. V dětských souborech a kroužcích vyrůstají stále noví nadšení amatéři, kteří budou i v budoucnu ve své ušlechtilé zálibě pokračovat. Podařilo se zorganizovat, zejména letos k 30. výročí našeho osvobození celou řadu velkých akcí, přehlídek, soutěží a festivalů zájmové umělecké činnosti s velkou účastí mládeže.

Ministerstvo kultury ČSR, národní výbory a jejich zařízení vybudovaly pro zájmovou uměleckou činnost rozsáhlé profesionální zázemí v odborných zařízeních.

Ukazuje se však, že v dalším období bude potřeba soustředit rozhodující část sil ve společenských organizacích i ve státních orgánech na rozšíření a prohloubení metodické a repertoárové pomoci, na vyhledávání a výchovu nových uměleckých a organizačních vedoucích zájmových kolektivů dětí a mládeže. Musíme se společně zamyslet nad tím, jak zvýšit zájem o aktivní uměleckou činnost mezi učňovskou, dělnickou a zemědělskou mládeží, jak umožnit širšímu okruhu zájemců o různé obory, aby mohli svou zálibu rozvíjet a zdokonalovat v odborně a ideově dobře vedeném kolektivu. To by mělo najít svůj odraz i v uvažované "pětiletce zájmové umělecké činnosti".

I když doceňujeme plně velký výchovný význam zájmové umělecké činnosti mládeže, uvědomujeme si, že ani při optimální péči nemůže zasáhnout většinu mladých lidí a nemůžeme jen na ni soustředit svou péči o kulturní život mládeže.

Poměrně značný rozsah volného času mládeže, zejména dospívající, spolu s faktem, že mladí lidé chtějí svůj volný čas trávit především v kolektivu svých vrstevníků, vytváří velký prostor pro výchovné působení v socialistické společnosti, pro formování socialistického způsobu života mládeže. Na druhé straně nás tato fakta zavazují usilovně vytvářet socialisticky orientovaný systém příležitostí k bohatému všestrannému naplnění tohoto volného času. Vedle tělovýchovných aktivit, tvoří právě kulturně výchovná činnost podstatnou část žádoucí náplně volného času.

Zkušenosti z práce s mládeží u nás i v jiných socialistických zemích ukazují, že jednou z nejúspěšnějších forem práce se může stát klubová činnost. Mládežnická klubová zařízení a kluby mládeže by měly proto zaujmout i odpovídající místo v soustavě kulturně výchovných zařízení klubového typu, ve kterých se ve značné míře realizuje kulturně výchovná funkce společnosti.  

Kluby mládeže nebo kluby pro mládež zřizuje nejen SSM, ale i orgány a zařízení národních výborů, ROH, spotřební družstva atd. My v SSM jsme se v nedávné době zabývali problematikou klubové činnosti mládeže a přijali jsme určité zásady a opatření k dalšímu rozvoji těchto klubů v rámci SSM. Bude zřejmě nezbytné, abychom se v nejbližší době sešli s představiteli ministerstva kultury ČSR, ROH a dalších organizací a dohodli se na společném postupu v této oblasti. Je to nutné již proto, že např. postoj národních výborů ke klubům mládeže je zatím velmi rozdílný. Od aktivní podpory, výstavby nových klubů v rámci akce "Z" až po strohý negativní postoj k iniciativě mladých lidí. V posuzování klubové činnosti chybí jednotná kritéria.

S nevyjasněnými kritérii hodnocení a s tím souvisejícími rozdílnými postoji se setkáváme v celé oblasti společenské zábavy mládeže. Společenská zábava, spojená s hudbou a tancem se dotýká víceméně všech mladých lidí. Je to přirozené a zákonité. Přitom jsou v této oblasti nesporně vážné problémy organizační a ideově umělecké. Musíme však konstatovat i zde, že otázkám společenské zábavy je ústředními orgány a jejich teoretickými a metodickými pracovišti věnována minimální pozornost, a proto chybí i pomoc jak pořadatelům zábav, tak povolovacím orgánům. Je jednoduché mladým lidem něco zakázat, ale je to vždy nejsprávnější nebo jedině možné řešení?

Tento problém se plně týká rovněž v současnosti nejrozšířenějšího typu zábavných klubových pořadů - diskoték. Přesto, že často zde citovaný dokument vlády ČSR z března 1973 k úloze národních výborů v rozvoji kulturně výchovné činnosti říká, že národní výbory ve spolupráci s orgány SSM mají věnovat pozornost i zakládání a provozování diskoték, přesto, že tyto formy přitahují desetitisíce mladých lidí, nedokázali jsme dosud celé této oblasti dát jasná pravidla hry, zabezpečit metodickou pomoc atd. Nelze se divit, že obsahová náplň diskoték je obecně a zejména v menších místech na velmi nízkém ideovém a uměleckém stupni, že se na zájmu mládeže přiživují nekvalifikovaní obchodníčci apod. Avšak ani zde není řešením administrativní zákaz a potlačování celé formy diskoték.

Chtěl bych ještě říci několik slov k otázce mladé umělecké generace.  

Mladí tvůrci byli a jsou početně malou, ale svým působením velmi výraznou skupinou mladé generace. Svou tvorbou a veřejným vystupováním ovlivňují názory a postoje širokého okruhu svých vrstevníků. Na druhé straně jsou nebo mohou být výrazným prvkem uvnitř umělecké fronty samotné. Přináší tam své generační pocity a postoje, spoluutváří její další vývojové cesty.

SSM se tedy z mnoha těchto důvodů nemůže vzdát úsilí pracovat s mladými umělci, získávat je pro svůj program a činnost. Leccos se nám podařilo i ve spolupráci s uměleckými svazy a ministerstvem kultury ČSR. Avšak nejsme stále spokojeni s celkovou úrovní a intenzitou práce s touto skupinou mládeže. Domníváme se, že je nezbytné zesílit individuální i kolektivní práci s mladými umělci, zkvalitnit i prohloubit ideové působení mezi nimi i zabezpečení tvůrčího růstu a uplatnění. Měli bychom vytvářet podmínky pro s tyk mladých umělců, ideové diskuse a semináře i tvůrčí dílny přes hranice oborů, za účasti i fundovaných mladých lidi z mimouměleckých úseků. K tomu by byla potřebná nejen větší materiální základna v Praze a dalších centrech, ale i určité přehodnocení někdy úzce resortních postojů uměleckých svazů. Vždyť činnost SSM na tomto poli neznamená a nemůže znamenat nějakou nekalou konkurenci uměleckým svazům, ale spíše pomoc v naplňování i jejich odpovědnosti.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Soudružky a soudruzi, ve zprávě přednesené soudruhem ministrem Klusákem odeznělo hodně slov o vztahu kultury k mládeži. Platí-li zásada, že mládež je budoucností naší společnosti, platí i to, že mládež je budoucností naší kultury. A tuto pravdu by všichni, kdož s mladými lidmi a pro mladé lidi na celé kulturní frontě pracují, neměli nikdy zapomenout. Děkuji. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP